Změny v organizaci linkového vedení v září 2012 Vyhodnocení připravovaných změn v podobě, v jaké jsou předloženy k připomínkování městským částem. Pozitivní prezentace navrhovaných změn ze strany ROPIDu zastírá řadu negativních důsledků, které plánované změny přinesou denně desetitisícům cestujícím. 1. Městské části mají na připomínkování málo času Městské části mají na připomínkování pouze několik dnů, což je s ohledem na rozsah změn zcela nedostatečné. Nejde o změny s úpravou na jednotlivých linkách, mění se fungování MHD v celých oblastech. To si zaslouží daleko větší pozornost při schvalováni. Vzhledem k pozdnímu termínu předložení návrhu změn městským částem, je nereálné jejich zavedení od 1.září 2012. Bylo by vhodné změny doprojednat k termínu 31.července 2012 a zavést nejdříve k termínu 1.října 2012. Neměla by nastat situace, kdy jsou městské části vystavovány tlaku na okamžité rozhodnutí, které může vést k přijetí dopravních opatření, která městské části v důsledku silně poškodí. 2. Návrh se mine cílem zefektivnit a zkvalitnit dopravu Navrhovaná změna zavádí metrolinky u tramvají a autobusů, ty ale fungují jen za podmínek, které v Praze nejsou splněny. Pro dobré fungování páteřních linek je nezbytné: Mít kvalitní, krátké a bezbariérové přestupy, jednu zastávku ideálně hned u druhé. Mít zajištěn tak kvalitní průjezd veřejné dopravy, že na páteřních linkách nebude docházet k zpožděním od jízdního řádu větším než jedna minuta. Ani jedna z podmínek nebude na nových metrolinkách v řadě případů splněna. Nové uspořádání linek donutí cestující, kteří doposud využívali přímé spoje, přestupovat například na následujících místech: Karlovo náměstí mezi různými zastávkami není povrchové pěší spojení Palackého náměstí daleko od sebe Otakarova náměstí Bratří Synků přes dva bloky Želivského (u Strojimportu) není bezbariérově přístupná Biskupcova ostrůvek je příliš úzký. Nepojme další přestupující cestující. Páteřní linky budou zpožďovány na řadě míst, což vytvoří nepravidelné intervaly a pravidelné přetěžování i poloprázdnost spojů. Například: páteřní linka 17 na Smetanově nábřeží, Čechově mostě a na nábř. E. Beneše páteřní linka 22 v Karmelitské ulici páteřní linka 136 v Koněvově ulici. páteřní linka 11 na Vinohradské ulici sloučení páteřních linek 125 a 271 přenášení zpoždění Při krátkém intervalu se spoje těchto linek vzájemně sjíždějí do dvojic i trojic, kdy je první spoj přeplněný, další dva prázdné a třetí až čtvrtý jede opět až po době odpovídající dvoj- až trojnásobku původního intervalu.
3. Zánik dalších přímých spojení Předkládaný návrh prezentuje jako výhodu to, že dojde ke zmenšení počtu linek a zkrácení intervalů. Kratší intervaly ovšem vznikají většinou tím způsobem, že ze dvou dnešních linek je jedna zrušena a na té druhé se zdvojnásobí počet spojů. Interval na zastávce tak zůstává stejný, ale nezanedbatelná část cestujících přijde o možnost cestovat do směru, kam jela původně zrušená linka. Zaniknou následující přímá spojení: Palmovka Strašnická Sídliště Barrandov Karlovo náměstí I. P. Pavlova Klamovka Strahov Dejvická 4. Jednoduchost a přehlednost? Pravý opak! Aby šlo nějaké linky zrušit, je na nových páteřních i jiných linkách následně navržen takzvaný pásmový provoz. Takový se již dnes používá na metru C (polovina souprav končí na Ládví). Řada linek bude mít 3 nebo 4 konečné (např. linky 11, 17, 197, 296), mezi nimiž jezdí spoje v různých obdobích úplně jinak a jízdní řády jsou plné nepřehledných vysvětlivek, které lze snadno přehlédnout. 5. Souběhy a prázdné spoje omezené jen tam, kde se to hodí Návrh deklaruje omezení málo využívaných spojů a souběhů, ve skutečnosti tak ale činí jen tam, kde to vyhovuje konceptu metrolinek. Bude zrušena např. tramvaj 19, které je objektivně vytížena více než vložené spoje již dříve zavedených páteřních linek 17 a 22 v úsecích Staroměstská Výstaviště a Kubánské náměstí Nádraží Hostivař. Stejně je podivné v rámci návrhu připraveného k rušení souběhů číst, že linka 3 povede nad metrem B mezi Karlovým náměstím a Palmovkou. Povede Karlínem po čtyřech minutách. Návrh se tedy zjevně nepřizpůsobuje využití spojů, podnět k úsporám je zde násilně použit k přepracování linkového vedení podle metrolinkové vize. 6. Namísto zajištění pravidelnosti více postávání v kolonách V návrhu jsou posílena místa, která to nepotřebují: Václavské náměstí Karlín Nusle Chotkova Kolbenova Vinohradská Naopak, v Ječné ulici, kde jsou tramvaje stále zoufale nacpané, dojde k oslabení. Na řadě míst dochází k přeplňování vlivem nepravidelnosti spojů (Seifertova, Evropská, Vinohradská, Kodaňská). Spoje na řadě míst zdržuje špatná preference a stání v kolonách (linky 135, 136). Tento problém není dlouhodobě řešen koncepčně, ale zcela neekonomicky tím, že je na lince stále zkracován interval, aby mezery mezi spoji byly i v případě problému přece jen kratší.
7. Zpoždění z Petrovic ovlivní Barrandovský most I při vědomí problémů s pravidelností provozu jsou stále častěji spojovány tramvajové i autobusové linky do délek, které výrazně narušují jejich schopnost dodržovat jízdní řád. Takové linky jsou užitečné večer a o víkendech, ale ve špičkách pracovních dnů, kdy jezdí nejvíce lidí, ztrácejí svou schopnost konkurovat individuální dopravě. V aktuálním návrhu jsou například spojené autobusové linky 125 a 271, které samostatně plní úplně jiný účel. Linka 125 slouží pro rychlé spojení Smíchova s Jižním Městem, linka 271 jako spojka Sídliště Petrovice s metrem A a C. Jakékoliv zpoždění na jedné z nich sníží pravidelnost pro cestující v naprosto jiné části Prahy. 8. Plnění požadavků městských částí jako zástěrka Návrh se zaštiťuje tím, že realizuje dlouhodobá přání městských částí. Pokud tak ale činí, děje se tak spíš nahodile (Náměstí Republiky Malostranská, vedení autobusových linek 118 a 170 z prostoru Prahy 4 směrem na druhý břeh Vltavy na Smíchov a Barrandov). Většinou jsou změny spíše v rozporu s přáními cestujících a městských částí, například: linka 16 nejede z Jarova k metru A linka 19 zrušena linka 123 zkrácena linka 154 zkrácena linka 217 zrušena linka 218 zkrácena V řadě případů tato opatření nejsou městským částem dostatečně odůvodněna a v návrhu u každého opatření rovněž chybí ekonomické vyčíslení jednotlivých změn, aby bylo jasné, jakým způsobem byla sečtena částka 406 milionů Kč úspor ročně. 9. Další rušení přímých spojení u tramvají Po zrušení linky 19 zanikne přímé spojení Palmovka Strašnická. Mezi Palmovkou, Strašnickou a Kubánským náměstím bylo ještě nedávno možné jet přímým spojem a byla to vhodná alternativa k metru či busu 136. Nyní budou nutné 2 přestupy z Kubánského nám. a jeden ze Strašnické. Z Palmovky na Želivského zanikne zrušením linky 19 přímé spojení ke vstupům do metra a současně do bezbariérově přístupné zastávky Želivského v blízkosti Vinohradské nemocnice. Druhá zastávka Želivského, kam z Palmovky nyní pojedou linky 10 a 16, není bezbariérově přístupná. Linka 16 nově nenabídne přímé spojení oblasti Jarova (Spojovací. Chmelnice) s metrem A na Želivského a Floře. Cestující tímto směrem budou nuceni z linky 9 na linky 10 a 16 přestupovat na prostorově nedostatečně širokých ostrůvcích zastávek Biskupcova nebo Nákladové nádraží Žižkov. Pro starší cestující z Vinohrad bude zkrácením všech spojů linky 11 na Olšanské hřbitovy zkomplikována cesta na Želivského, k Vinohradské nemocnici a přilehlým hřbitovům. Na lince 6 zanikne využívaná možnost spojení z I. P. Pavlova Bělehradskou ulicí k Nádraží Vršovice. Alternativu v použití linky 11 a přestupu na linky 7 a 24 komplikuje zejména večer a o víkendech nevhodné řešení přestupního uzlu Otakarova/Náměstí Bratří Synků.
Na lince 4 zanikne i v ranní špičce přímé spojení Sídliště Barrandov s Karlovým náměstím a s I. P. Pavlova, které je významnou alternativou k variantám cest metrem přes centrum. Ze zastávky Sídliště Barrandov pojedou dle návrhu již 3 linky směrem na Újezd a jedna do Myslíkovy ulice, což naprosto nevyužívá možnosti tramvajové dopravy, které by tomuto sídlišti mohla nabídnout. Linky 8 a 12 přes Chotkovu ulici dojde způsobí provozní přetížení této trati. Odklon linky 12 v úseku Malostranská Strossmayerovo náměstí přes Letnou zdrží pravidelné cestující z linky 12 na každé cestě až o 5 minut jejich času. Takto nahrazovat zrušenou tramvaj 15 je nevhodné. Změnou trasy linky 8 zanikne přímé spojení nově vybudované trati na Podbabu s Letnou a Strossmayerovým náměstím. Současně zaniká přímé spojení z Letné na Florenc a do Karlína. Změnou trasy linky 5 zanikne velmi využívané přímé spojení mezi Náměstím Republiky a Pražskou tržnicí. Změnu trasy linky 3 z Masarykova nádraží přes Karlín do Kobylis je neodůvodněně posílen provoz v Karlíně. Zároveň je v rozporu s deklarovanými záměry vytvořen neodůvodněný souběh páteřní linky 3 s metrem B v úseku Karlovo náměstí Palmovka. Linka 5 má být ve většině své trasy sloučena se současnou trasou linky 26 (ze Strossmayerova nám. na Špejchar, ve špičkách až do Divoké Šárky). Vzniká tak zajímavý paradox. Z Vítězného náměstí pojedou už tři tramvajové linky na Náměstí Republiky (kam se dá dostat rychle i od metra A z Můstku), ale žádná linka nespojuje Vítězné nám. s metrem na Vltavské. Přitom tudy vede řada cest ze západní do severní části města. Nejenom tímto návrhem, ale již předchozími změnami došlo v tramvajové dopravě v Praze v posledních čtyřech letech k zániku obrovské řady přímých spojení. Současně páteřní linky vzhledem k nedokonalým přestupům a zdržením na trase nenabídly dostatečnou alternativu. Mohl by Ropid vysvětlit, jak zatraktivňuje provoz MHD, když cestující přišli (nebo v září podle návrhu přijdou) o tato přímá spojení (z dat z průzkumů se zhoršilo spojení v posledních letech už desetitisícům lidí)? Od září nebude možné dostat se přímo mezi následujícími místy: Podolí I. P. Pavlova Kotlářka Nusle, Barrandov Karlovo náměstí (I. P. Pavlova) I. P. Pavlova Nádraží Vršovice Nádraží Vršovice Radošovická Kubánské náměstí Strašnická Palmovka Spojovací Chmelnice Želivského Vítězné náměstí Vltavská Letná Florenc Podbaba Letná Karlín Poliklinika Vysočany Ortenovo nám. Bulovka Pražská tržnice Bulovka Pražská tržnice Strossmayerovo nám. Nám. Republiky Podolí Národní třída
Vysočanská Holešovice. To vše zmizelo, přestože tramvajových vozů jezdí stále přibližně stejně. A zmizelo to proto, aby mohl být nadále posilován koncept páteřních linek (např. 17 a 22), které jezdí v koncových úsecích svých tras v řadě období téměř prázdné. 10. Výhrady u autobusů U autobusových změn lze mít výhrady k velké většině změn, zde výčet těch největších přehmatů. Zrušením linky 217 se výrazně zkomplikuje cesta ze Smíchova do Dejvic přes Strahov. Cestující (i například z Klamovky) budou nuceni přestupovat v zastávce Stadion Strahov, případně budou odkázáni na tramvajovou linku 20 (Anděl Dejvická), která se často zpožďuje v Karmelitské ulici. Linka 217 byla právě linkou, která nabízela zajímavou alternativu spojení, jež bude nutností přestupovat zcela eliminována. Zkrácením linky 154 ztrácí východní část Sídliště Petrovice (okolí zastávky Janovská) spojení s metrem A, které není nahrazeno. Při delší pěší docházce na západní stranu sídliště je místním k metru A navíc místo linky 271 nabídnuta linka 125 (vzniklá spojením současných linek 125 a 271), na níž budou pravděpodobnější zpoždění. Linka 154 je podél tramvajové trati v Hostivaři vytížena na 70-80%. Naopak vložené spoje tramvaje 22 často pouze na nějakých 10%. A protože cestující směřují k metru A, přestup na tramvaj pro ně není zajímavý. Místo omezení nevytížených tramvajových spojů se tedy zde ruší značně vytížené autobusové spoje. Ve stejném úseku (Na Groši Nádraží Hostivař) jezdí přitom daleko méně vytížené autobusové spoje linek 101 a 296, kterých se změny rovněž nedotýkají. Spojení linek 125 a 271 je obecně nevhodné vzhledem k délce nové trasy (Smíchov Skalka), a kvůli aktuálně rozdílným intervalům (271 má kratší než 125), které se budou uměle zkracovat/prodlužovat, aby byly u nové linky stejné. Za Petrovicemi je pravděpodobné přeplňování spojů (kromě delšího intervalu bude muset zde nová linka 125 pobrat i cestující dnes využívající linku 154). Linka 125 pak bude bohužel hůře plnit i svůj hlavní, osvědčený účel, spojení Jižního Města se Smíchovem. Změnou trasy linky 170 zanikne přímé spojení Jižního Města s Nemocnicí Krč. Linka 170 totiž v návrhu vede přes Budějovickou. Zkrácením linky 165 na Zbraslav a zavedením nové linky 255 pouze mezi Zbraslaví a Radotínem dojde k přerušení přímého spojení linkou 165 z Radotína do oblasti Prahy 12. Byť bývají spoje linky 165 často zpožděné, jsou vytížené, což po přerušení linky nelze očekávat u linky 255. Zkrácení linky 218 ve směru od Dědiny na Veleslavín je deklarováno jako řešení souběhu busů s tramvají na Evropské ulici. Nebere však v úvahu, že cestující z Dědiny na Dejvickou nebudou přestupovat z autobusu 218 na tramvaj (je to přes celou křižovatku, další čekání na tramvaj, tramvaj má více zastávek než bus), ale půjdou jen o kus dále na autobus119. Úspora na lince 218 pak může být vykompenzována nutností zvýšit v některých obdobích počet spojů linky 119, čímž bude nutné souběh busů s tramvajemi naopak posílit. V autobusové dopravě se naopak neřeší loni nevhodně zavedené nevytížené spoje na lince 214, která částečně kopíruje linku 225 mezi Jihozápadním Městem a Bílou
Horou. Je to opět jeden z příkladů, kde koncepce metrobusů a jejich svazků je nadřazena skutečným zjištěním z dopravních průzkumů. Stejně tak je dlouhodobě městskými částmi odmítána a Ropidem bagatelizována loňská změna tras linek 109 a 163. Spoje zkrácené linky 109 zdaleka nejsou dostatečně vytížené, aby tuto změnu ospravedlňovaly.