explikace řešení vizuální identity projektu Brněnské architektonické stezky Marta Maštálková Jan Novák Matěj Činčera značka Značka projektu BAM v sobě odráží geometrii funkcionalistických domů a vychází z jejich půdorysů. Graficky se s ní v celém vizuálu dá pracovat jak se samostatným symbolem, tak jako se součástí mapy. V případě potřeby jde i snadno vytvořit zkratka BAS. Logotyp může mít až 5 barevných variant podle architektonických stezek. V celém vizuálu je použito modifikované písmo Storno od písmolijny Lineto. katalog, mapy Katalog velikosti 160x210cm je díky sé velikosti snadno přenostitelný. Obálka katalogu by byla zhotovena z materiálu Tyvek (nepromokavý, neroztrhnutelný, přitom na omak strukturou jako papír). Z tohoto materiálu by byly zhotoveny i jednotlivé mapy. Tyvek je materiál, který se využívá i ve stavebnictví jako součást střešních krytin - jelikož se jedná o architektonický projekt, mohla by některá ze stavebních společností výrobu sponzorovat. Jednotlivé domy v katalogu mají vždy svůj piktogram z půdorysu, který je zobrazen jak na mapě, tak poté v ulicích přímo na domech, vyřezaný z barevné plastové desky. Katalog je rozdělen podle jednotlivých tras, na konci oddílu trasy je vždy vlepená její mapa. Pro lepší orientaci v katalogu jsou stránky na krajích zabarveny - na hřbetu se pak tak dá snadno nalistovat požadovaná trasa. Každá z map je barevně odlišena, v barvě dané trasy. Soubor map by byl prodejný i zvlášť v uzavřeném pytlíku na cesty, vyrobeného z Tyveku. Každá z pěších map má u sebe také pravítko na měření vzdálenosti jednotlivých objektů. orientační systém 5 architektonických stezek je od sebe barevně odlišeno, zároveň je však k orientaci v mapě a domech určený stejný číselný systém. Trasy jsou značeny číselně 01, 02..., domy na trase pak a,b,c... Tento orientční systém by byl použit i v internetové prezentaci. Podle číselného a písmeného kódu by se dala lehce nalézt nahrávka Mp3 s popisem daného objektu atd. Domy na stezce jsou zároveň označeny plastovou deskou, ve tvaru svého půdorysu. další aplikace Navržený vizuální systém se dá snadno rozvíjet v dalších aplikacích, plakáty například mohou být po městě vystaveny jako mapy jednotlivých tras.
02 Brněnský architektonický manuál Vial Stiasni Generální Báňské ředitelství Vila Továrna Gottlas Obchodní akademie Spořitelna Fritz 890504 044100 Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti Stiassni f e d 0 m 100 200 300 400 500 600
02 Brněnský architektonický manuál Vial Stiasni Generální Báňské ředitelství Vila Továrna Gottlas Obchodní akademie Spořitelna Fritz Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen evropské architektury byla její podřízenost harmonii. V 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od estetických teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem architektonický prostor. V průběhu 20. století tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled. Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a poválce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Stiassni 890504 044100 V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a po válce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. f e Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a po válce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. d Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně.
Brněnské architektonické dědictví funkcionalismu Brno 2010 architektura 1.poloviny 20.století Dům umění města Brna 890504 044100 Vydalo město Brno ve spolupráci s Domem umění města Brna