VÝ ROČ NÍ ZPRÁ VÁ ZÁ ROK 2015

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání VÝ ROČ NÍ ZPRÁ VÁ ZÁ ROK 2015 Zíka Jiří 2015

Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Nejvýznamnější audity a kontroly... 4 1.2 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím... 5 2 Zpráva o průběhu a výsledcích maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období roku 2015... 6 2.1 Legislativní a formální východiska maturitní zkoušky 2015... 6 2.1.1 Legislativní vývoj před rokem 2015 (historie)... 6 2.1.2 Realizované modely maturitní zkoušky:... 7 2.2 Náklady na přípravu reformy maturitní zkoušky... 10 2.2.1 Náklady na přípravu reformy maturitní zkoušky... 10 2.2.2 Náklady na zajištění konání společné části maturitní zkoušky v roce 2015... 12 2.3 Průběh zkoušek jarního a podzimního zkušebního období maturitní zkoušky 2015 13 2.3.1 Jarní zkušební období... 13 2.3.2 Podzimní zkušební období... 14 2.4 Vyhodnocení průběhu zkoušek a jeho jednotlivé aspekty... 15 2.4.1 Ochrana a bezpečnost zkušebního tajemství... 15 2.4.2 Zadání zkoušek a jeho kvalita... 16 2.4.3 Technologické a organizační zajištění přípravy a průběhu zkoušek a zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek... 17 2.4.4 Personální zajištění průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky a hodnocení jejich výsledků... 19 2.4.5 Uživatelská podpora škol help-desk czvv... 19 2.4.6 Žádost o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek... 20 2.5 Závěry... 21 2.5.1 Zásadní zjištění... 21 2.5.2 Doporučení klíčové faktory úspěchu... 22 3 Pokusné ověřování obsahu, formy, organizace a hodnocení výběrové zkoušky ze středoškolské matematiky... 23 3.1 Organizace... 23 3.2 Harmonogram přípravy a realizace... 23 3.3 Režim přihlašování... 24 3.4 Výroba zkušební dokumentace... 25 3.5 Distribuce do škol... 25 3.6 Model vyhodnocení výsledků didaktických testů... 25 3.7 Hodnocení žákovských zápisů řešení didaktických testů... 25 3.8 Výstupní dokumenty (certifikáty)... 26 1

4 Analytická data... 27 4.1 Přihlášky a výsledky... 27 4.2 Výsledky podle studijních oborů... 27 4.3 Rozložení výsledků... 28 4.4 Rozložení výsledků podle oborů... 28 4.5 Známkování... 29 4.5.1 Rozložení známek podle oboru... 30 4.6 Zájem škol... 30 4.7 Matematika+ na gymnáziích podle krajů... 31 4.8 Didaktický test Matematika+... 33 4.9 Zhodnocení pilotního projektu... 34 4.9.1 Shrnutí... 34 4.9.2 Naplnění cílů... 34 4.9.3 Přínos pro cílové skupiny... 36 4.9.4 Ekonomika... 37 5 Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů... 38 5.1 Předmět... 38 5.2 Shrnutí zkušeností a doporučení... 39 5.2.1 Zásadní zjištění... 39 5.2.2 Cíle... 39 5.2.3 Zhodnocení míry dosažení stanovených cílů... 40 5.2.4 Doporučení... 41 5.3 Testová dokumentace... 42 5.4 Přihlašování... 42 5.4.1 Přihlašování škol... 42 5.5 Výroba zkušební dokumentace... 44 5.6 Distribuce zkušební dokumentace... 44 5.7 Průběh ve školách... 44 5.7.1 Řádný termín konání jednotných testů.... 44 5.7.2 Náhradní termín konání jednotných testů.... 46 5.8 Zpracování a předání výsledků, včetně údajů o počtech výřezů za jednotlivé předměty a testy 47 5.8.1 Data ze školy do IS CERTIS... 47 5.8.2 Hodnocení uzavřených úloh... 47 5.8.3 Hodnocení otevřených úloh (OÚ) didaktických testů... 47 5.9 Závěrečné zprávy... 48 2

Příloha č. 1 Komentované výsledky dotazníkového šetření mezi řediteli a učiteli středních škol s obory ukončovanými maturitní zkouškou... 48 Příloha č. 2 Analýza účasti škol v projektu... 48 Příloha č. 3 Komentovaná analýza výsledků... 48 5.10 Rozpočet a skutečné náklady 2015 (v Kč)... 48 6 Přílohy... 48 3

1 Úvod Hlavním úkolem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále také CZVV nebo Centrum) v roce 2015 bylo v souladu s 80 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, připravit a realizovat společnou část maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období školního roku 2014/2015 a souběžně administrativně podpořit a zpracovat výsledky profilové části maturitní zkoušky. Vedle přípravy a realizace maturitní zkoušky realizovalo CZVV v roce 2015 v souladu s plánem hlavních úkolů následující významné úkoly a projekty: Pokusné ověřování zkoušky MATEMATIKA+ (třetí ročník) Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů Technologické a logistické zajištění maturitní zkoušky od roku 2015 Plnění jednotlivých úkolů a jejich výsledkům budou věnovány následující kapitoly. 1.1 Nejvýznamnější audity a kontroly V průběhu roku 2015 proběhly v CZVV následující audity a kontroly: Číslo kontr. Název externí kontroly Kdo externí kontrolu prováděl Výsledek (nálezy) externí kontroly Přijatá opatření vedoucí k odstranění zjištěných závad Zhodnocení plnění přijatých opatření vedoucích k odstranění zjištěných závad sl. 1 sl. 2 sl. 3 sl. 4 sl. 5 sl. 6 Daňová kontrola projektu ESF Příprava podmínek Při daňové kontrole reformované MZ cestovné nebylo zjištěno porušení 9. 2. 2015 64 Kč FÚ rozpočtové kázně. Protokol č. 178033/15/2000-31477-110134 MŠMT 26. 3. 2015 Posouzení účetní závěrky za rok 2014 Protokol č. j.: MSMT- 35048/2014 z 29.6.2015 MŠMT Řádná účetní závěrka za rok 2014 se schvaluje. FÚ 28. 7. 2015 Daňová kontrola k ověření, zda nevznikla odvodová povinnost porušením rozpočtové kázně při použití peněžních prostředků státního rozpočtu a finančních prostředků EU (výroba a vysílání TV spotů 873 600 Kč). Protokol č. j. 4890942/15/2000-31477-110134. FÚ Při daňové kontrole nebylo zjištěno porušení rozpočtové kázně. 4

Číslo kontr. ÚOHS 31. 10.2014 13. 4.2015 Název externí kontroly Přezkoumání úkonů zadavatele- CZVV učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku: CZVV zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části MZ v užším řízení. Č. j.: ÚOHS- S887/2014/VZ- 22856/2014/542/Jpo, rozhodnutí č. j.:úohs-s110/2015/vz- 9145/2015/542/JPo Kdo externí kontrolu prováděl ÚOHS Výsledek (nálezy) externí kontroly Zadavatel se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Pokuta 5 000 Kč Přijatá opatření vedoucí k odstranění zjištěných závad Zadavatel rozhodl dle 84 odst. 2 písm. e) ZVZ dne 8. 1. 2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. ÚOHS na základě rozhodnutí zadavatele rozhodl podle 66 odst. 1 písm. g) správního řádu o zastavení správního řízení. Zhodnocení plnění přijatých opatření vedoucích k odstranění zjištěných závad ÚOHS 7.8.2015 Přezkoumání úkonů zadavatele- CZVV učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku: CZVV zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části MZ v JŘBU. Č. j.: ÚOHS-S1091/2014, S0354/2015/VZ- 21931/2015/542/Jpo ÚOHS Zadavatel se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Nebyly splněny podmínky ustanovení 23 odst. 4 písmeno b. Vyměřena pokuta 500 000 Kč. Proti rozhodnutí byl podán 18.8.2015 rozklad pod č. j. C445/B/2015/Ř. Dosud není znám výsledek rozkladu. 1.2 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Převážná část žádostí o informace se týkala poskytnutí výsledků maturitní zkoušky žáků a škol. Informace, které CZVV zpřístupňuje veřejnosti, byly poskytovány v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů, a to konkrétně odkazem na místo, kde je možné tyto informace dohledat. Při rozhodování o poskytnutí informací se CZVV řídilo ustanoveními 183c školského zákona. Struktura poskytovaných informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za kalendářní rok 2015 v členění podle písmen odstavce 1 18 byla následující: a) Počet podaných žádostí o informace 25 b) Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo o částečném odmítnutí žádosti 13 b) Počet podaných odvolání proti rozhodnutí 2 c) Rozsudky soudu ve věci přezkoumání 0 d) Počet poskytnutých výhradních licencí 0 e) Počet podaných stížností podle 16a 0 5

2 Zpráva o průběhu a výsledcích maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období roku 2015 Zpracováno s odkazem na ustanovení písmeno b) 37 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. 2.1 Legislativní a formální východiska maturitní zkoušky 2015 2.1.1 Legislativní vývoj před rokem 2015 (historie) V roce 2004 byl zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), kodifikován první model reformované maturitní zkoušky. V letech 2004 2008 probíhala diskuze o změně koncepce maturitní zkoušky, která byla definována v platném znění školského zákona, i o způsobu jejího zajištění. Na základě této diskuze pak zapracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT nebo ministerstvo) návrh příslušné právní úpravy do školského zákona. Vzhledem k opakovanému posouvání termínů realizace reformované maturitní zkoušky nemohlo MŠMT začít naplňovat přípravnou fázi a omezilo se pouze na přípravné odborné studie. V roce 2007 již bylo zřejmé, že panuje všeobecná shoda na dalším odložení společné části maturitní zkoušky a na změně koncepce maturitní zkoušky. Zákon č. 217/2007 Sb., kterým se měnil školský zákon, stanovil odklad společné části maturitní zkoušky na rok 2010. Byl tak zajištěn časový prostor k reflexi tehdy probíhající odborné diskuze o konečném pojetí maturitní zkoušky ve školském zákoně. V roce 2008 byl nastaven model maturitní zkoušky (zákon č. 242/2008 Sb.). V roce 2009 byla realizace reformovaného modelu maturitní zkoušky politickým rozhodnutím odložena opět o rok, tzn. na rok 2011. K zajištění průběhu maturitní zkoušky vydalo MŠMT vyhlášku č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou (dále jen vyhláška ke školskému zákonu). V roce 2010 bylo dosaženo politické dohody, že se již realizace reformované maturitní zkoušky nebude odkládat, MŠMT předložilo vládě ČR zprávu o stavu příprav maturitní zkoušky pro školní rok 2010/2011 a vláda uložila MŠMT dále v realizaci reformované maturitní zkoušky pokračovat. V roce 2011 byl prodloužen náběhový model maturitní zkoušky do roku 2012. Pro rok 2013 došlo k další legislativní změně modelu maturitní zkoušky. Novely školského zákona č. 333/2012 Sb. a č. 370/2012 Sb. zasáhly výrazně do mnoha oblastí a procesů maturitní zkoušky. Provedené změny reflektovala prováděcí vyhláška ke školskému zákonu ve znění č. 371/2012 Sb. účinném k 9. listopadu 2012. Následovaly novely školského zákona č. 241/2013 Sb. s účinností od 19. 8. 2013, č. 344/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014, č. 64/2014 Sb. s účinností od 1. 5. 2014, č. 250/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 a č. 82/2015 Sb. s účinností od 1. 5. 2015 a 1. 9. 2015. 6

Provedené změny reflektovala prováděcí vyhláška ke školskému zákonu ve znění č. 173/2014 Sb. účinném k 1. 9. 2014. a ve znění č. 214/2015 Sb. účinném k 1. 9. 2015. Školský zákon tak prošel většími či menšími úpravami do konce roku 2015 celkem 35krát, a to zněními zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb. Ne všechny novely se naštěstí dotkly samotné maturitní zkoušky. Vyhláška ke školskému zákonu doznala změn osmkrát, a to novelami č. 90/2010 Sb., č. 274/2010 Sb., č. 54/2011 Sb., č. 273/2011 Sb., č. 371/2012 Sb., č. 173/2014 Sb. a č. 214/2015 Sb. 2.1.2 Realizované modely maturitní zkoušky: 2.1.2.1 Model maturitní zkoušky 2011 V roce 2011 proběhlo jarní i podzimní zkušební období reformované maturitní zkoušky. V srpnu 2011 předložil bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš vládě Zprávu o průběhu a výsledcích maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2011. Zpráva ve svém závěru konstatuje: Zahájení reformy maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2011 proběhlo úspěšně a bez jakýchkoli větších či vážnějších problémů. V tomto smyslu představuje Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi poměrně výraznou výjimku. Maturitní zkouška v podzimním zkušebním období roku 2011 proběhla také úspěšně, a to jak na tzv. kmenových školách, kde se konala profilová část maturitní zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou před zkušební maturitní komisí, tak i na tzv. spádových školách, v nichž se uskutečnily dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a formou písemné práce. Na základě poznatků z obou termínů maturitní zkoušky v roce 2011 byla připravena novela vyhlášky č. 177/2009 Sb., vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 273/2011, účinná k 23. 9. 2011. Model maturitní zkoušky 2012 následně ovlivnily novely školského zákona vydané pod č. 331/2011 Sb. a č. 472/2011 Sb. 2.1.2.2 Základní změny v modelu společné části maturitní zkoušky mezi rokem 2011 a 2012 Zásadní dopad na maturitní zkoušku v roce 2012 měla změna systému hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky. Hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků učiteli kmenových škol žáků v roce 2011 ukázalo prokazatelné a velmi časté odchylky od jednotné metodiky hodnocení. Zrušení metody hodnocení dvěma hodnotiteli, k němuž se v rámci úspor nákladů rozhodlo MŠMT v roce 2010, se ukázalo být krokem, který v konečném důsledku znamenal 7

výrazné snížení nezávislosti hodnocení a narušení principu plošné objektivity, zejména srovnatelnosti hodnocení písemných prací, a tím i celé maturitní zkoušky. 1 Nákladově nejefektivnějším řešením tohoto problému byl přechod na centrální a plně anonymizované hodnocení písemných prací hodnotiteli hodnotícími písemné práce bez ohledu na obor vzdělání, typ střední školy, kterou žák vystudoval, a osobní sociální vazby. Druhou významnou změnou v modelu společné části maturitní zkoušky byla změna pořadí zkoušek. Došlo k předřazení písemných částí společné části maturitní zkoušky, tedy didaktických testů a písemných prací, před ústní zkoušky. Toto opatření bylo motivováno zejména snahou poskytnout školám možnost individuálního ukončování maturitní zkoušky a vydávání vysvědčení bez zbytečného odkladu po ukončení ústních zkoušek. Neméně významným důvodem byla pak i skutečnost, že při nastaveném pořadí zkoušek byly pro maturanty k dispozici výsledky didaktických testů k 15. 5. 2012, tedy v termínu předcházejícím většině přijímacích řízení na vysoké školy. Realizace maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2012, připravená podle výše zmíněného modelu, vyvolala celou řadu kontroverzních reakcí. V zásadě je lze shrnout do tří skupin: (1) maturitní zkouška je administrativně složitá, (2) maturitní zkouška je drahá, (3) centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury je neobjektivní a plné excesů. I když šlo ve většině případů spíše o nedostatek informací, vyústily následující bouřlivé a silně mediálně eskalované diskuze v zásadní změny modelu pro rok 2013 a léta následující. 2.1.2.3 Základní změny v modelu společné části maturitní zkoušky mezi rokem 2012 a 2013 Základní dopad na maturitní zkoušku v roce 2013 měly: (1) přechod k jedné úrovni obtížnosti zkoušek, (2) omezení rozsahu nepovinných zkoušek, (3) návrat k hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury do škol a (4) zkrácení termínů pro předávání výsledků žákům. Přestože důvodů ke zrušení dvou úrovní zkoušky bylo mnoho, jen málo z nich bylo založeno na skutečně racionálních analýzách. Pravdou je, že dvě úrovně povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky fakticky vytvořily diskriminační prostředí. Maturanti získávali vysvědčení se stejnou certifikační hodnotou i přesto, že podmínky pro jeho získání byly pro ty, kteří absolvovali zkoušky ve vyšší úrovni, zcela odlišné. Změna v podobě jedné úrovně pro všechny zmíněnou diskriminaci z pohledu certifikační funkce maturity odstranila. Současně s tímto pozitivním dopadem však úplná nivelizace obtížnosti, a to i v nepovinných zkouškách, významně oslabila motivační funkci zkoušek. Před maturanty s vysokými osobními ambicemi tak nestojí žádný vyšší cíl. K absolvování jim stačí méně znalostí, a tedy i méně úsilí. V souboru nepovinných zkoušek zůstaly jen zkoušky zahrnuté do portfolia povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (z portfolia nepovinných zkoušek byly odstraněny fyzika, chemie, biologie, občansko-společenskovědní základ, dějiny umění a dějepis). Eliminovala se tím původně očekávaná, ale nenaplněná ambice poskytnout širší nabídku možností substituce přijímacích zkoušek na vysoké školy. V tomto smyslu mělo podobný dopad i zrušení zkoušky vyšší obtížnosti. 1 Analýzy a porovnání výsledků hodnocení písemných prací v roce 2011 a 2012 ukázaly, že v roce 2011 hodnotitelé učitelé kmenových škol žáků nadhodnotili zejména v českém jazyce a v německém jazyce výkon žáků v průměru o téměř celý jeden klasifikační stupeň. 8

Na kvalitě a srovnatelnosti centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka se negativně projevila uspěchanost jeho nasazení. Centrum mělo na přípravu a sladění centrálních hodnotitelů, kterých pro český jazyk a literaturu bylo potřeba téměř tisíc, jen pět měsíců. Tato lhůta se ukázala jako nedostatečná pro kalibraci náročnosti hodnocení všech hodnotitelů na takovou míru, aby se žádný z nich neodchýlil od definovaného a procvičovaného standardu. Avšak i přes identifikovaná individuální selhání prokázalo centrální hodnocení nesrovnatelně vyšší objektivitu a srovnatelnost hodnocení, než jakých bylo a je dosahováno v modelu hodnocení učiteli ve školách. Zásadní rozdíly lze najít zejména v hodnocení prací, které jsou kvalitou těsně pod minimální hranicí úspěšnosti, a v celkovém nastavení náročnosti. Na zkrácení lhůt pro předávání výsledků měla vliv zejména změna entity, ke které se vztahuje termínový kalendář. Pro jarní zkušební období se vazba termínů na školu změnila ve vazbu na třídu a určující termín ukončení ústních zkoušek se změnil na termín zahájení ústních zkoušek. Pro podzimní zkušební období byly termíny vázány přímo na konkrétního žáka. Všechny uvedené zásadní změny a další úpravy modelu měly významný dopad na procesy maturitní zkoušky a v souvislosti s tím i na technologické zajištění. Pro zdárné zvládnutí tak podstatné modifikace bylo nutné zajistit nezanedbatelné změny v aplikacích i dodavatelských službách. Přes všechny počáteční potíže s na poslední chvíli provedenou změnou modelu (předmětné zákonné normy nabyly účinnosti až v listopadu 2012) se Centru podařilo nejen procesně a technologicky zajistit jarní i podzimní zkušební období bez významnějších problémů, ale i zásadním způsobem změnit obraz maturitní zkoušky v očích pedagogické obce a zainteresované veřejnosti. Maturitní zkouška se po roce 2013 stala akceptovanou součástí vzdělávací soustavy, respektovaným evaluačním nástrojem hodnocení vědomostí a dovedností v rámci existujícího právního rámce. 2.1.2.4 Stabilizace modelu společné části maturitní zkoušky mezi rokem 2013 a 2014 Rok 2014 se stal v řadě realizovaných maturitních ročníků prvním, pro který nedošlo k žádné změně modelu. Maturitní zkouška si tak po roce 2013 upevnila v roce 2014 postavení akceptované součásti vzdělávací soustavy. 2.1.2.5 Drobné úpravy modelu společné části maturitní zkoušky pro rok 2015 Model maturitní zkoušky pro rok 2015 doznal drobnějších změn vyhláškou č. 173/2014 Sb. ze dne 19. srpna 2014 účinnou k 1. září 2014. Úpravy se dotkly např. termínu zveřejnění jednotného zkušebního schématu, přiznávání statutu cizince žákům, seznamu literárních děl pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, doby trvání ústní zkoušky, termínů pro předávání výsledků písemných prací z cizích jazyků a českého jazyka, režimu předávání protokolů a výplaty odměn pracovníků zajišťujících maturitní zkoušku. Zmíněné úpravy neměly zásadní vliv na přípravu a realizaci maturitní zkoušky v roce 2015. Maturitní zkouška tak v roce 2015 proběhla znovu bez významnějších problémů. 9

2.2 Náklady na přípravu reformy maturitní zkoušky 2.2.1 Náklady na přípravu reformy maturitní zkoušky Náklady na přípravu maturitní zkoušky lze v podstatě datovat od založení samostatné organizace pověřené její přípravou. Od roku 2006 byla přípravou maturitní zkoušky (MZ) pověřena organizační složka státu (OSS) Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. K 1. dubnu 2009 došlo k transformaci OSS na příspěvkovou organizaci (PO). Struktura provozních nákladů a investičních výdajů na přípravu maturitní zkoušky za dobu existence OSS je vyčíslena v následující tabulce. Centru nebyla a ani není určena zřizovací listinou pouze činnost související s přípravou a realizací maturitní zkoušky. Přibližně 20 % provozních nákladů kmenové činnosti je spotřebováváno v rámci ostatních aktivit. Účelové prostředky byly přímo vázány na přípravu MZ, obdobně lze investiční výdaje na pořízení informačního systému MZ IS CERTIS zahrnout v plné výši do výdajů na přípravu MZ, i když tato aplikace byla vyvinuta jako univerzální informační systém různorodých evaluačních projektů (byla použita například pro testování v pátých a devátých třídách základních škol). Náklady a výdaje na přípravu MZ v rámci OSS v tis. Kč Období Kmen Účelové prostředky Podíl MZ v kmeni (1) Z toho na přípravu MZ kmen + účel Investiční výdaje na MZ 2006 26 337 0,8 21 070 2 332 2007 26 944 0,8 21 555 15 946 2008 28 799 15 615 0,8 38 654 1 500 2009 17 035 0,8 13 628 0 Celkem 82 080 15 615 94 907 19 778 Jako OSS tedy CZVV vynaložilo na přípravu MZ 94 milionů 907 tis. Kč provozních prostředků a 19 milionů 778 tis. Kč investic. K 1. dubnu 2009 došlo ke změně právní formy CZVV. Zákonem bylo CZVV zřízeno jako příspěvková organizace. Struktura provozních nákladů a investičních výdajů na přípravu maturitní zkoušky za dobu existence PO je vyčíslena v následující tabulce. Ani CZVV v právní formě PO není určena zřizovací listinou pouze činnost související s přípravou a realizací maturitní zkoušky. Přibližně 20 % až 30 % provozních nákladů kmenové činnosti je spotřebováváno v rámci ostatních aktivit. I v tomto období byly účelové prostředky přímo vázány na přípravu MZ. Vykázané investiční výdaje souvisí s upgrade IS CERTIS, pořízením tiskové technologie MZ a s úpravami informačních systémů MZ v majetku CZVV v důsledku postupných každoročních změn právního rámce MZ (viz výše). 10

Náklady a výdaje na přípravu MZ v rámci PO v tis. Kč Období Kmen Účelové prostředky Podíl MZ v kmeni Z toho na přípravu MZ kmen + účel Investiční výdaje na MZ ESF PRO.MZ *) 2009 43 503 11 693 0,8 46 495 103 241 41 728 2010 87 783 103 548 0,8 173 774 31 054 152 089 2011 222 988 7 573 47 491 2012 229 354 9 735 58 740 2013 197 177 7 698 7 937 Celkem 780 805 115 241 220 269 159 301 307 985 *) Ve výdajích na realizaci projektu Příprava podmínek reformované maturitní zkoušky (PRO.MZ) nejsou zahrnuty výdaje realizované příjemcem podpory, MŠMT, na správu a řízení projektu, a partnerem, Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV), na školení pedagogických pracovníků pro jednotlivé funkce MZ ve výši cca 5 mil. Kč a 105 mil. Kč. Celkem tedy CZVV spotřebovalo na přípravu MZ v období od roku 2006 do roku 2013 315 176 tis. Kč z kmenového rozpočtu a účelových prostředků CZVV (94 907 + 220 269) a 307 985 tis. Kč z prostředků ESF. Investiční výdaje na vybudování technologické infrastruktury dosáhly za stejné období výše 179 079 tis. Kč. Reálná výše provozních nákladů a výdajů na přípravu MZ za diskutované období tak dosáhla hodnoty 802 milionů 240 tis. Kč. Z výše uvedených bilancí je zřejmé, že rozhodující část přípravy reformy maturitní zkoušky byla realizována v rámci projektu ESF operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem Příprava podmínek reformované maturitní zkoušky (registrační číslo projektu CZ.1.07/4.1.00/06.0017). Doba realizace projektu byla stanovena na období od 1. 4. 2009 do 31. 12. 2012. Příjemcem podpory ve výši 414 mil. Kč bylo MŠMT. Podstatnou změnou schválenou 20. 11. 2012 bylo období realizace prodlouženo do 31. 3. 2013. Ke dni ukončení projektu byly CZVV realizovány činnosti v objemu 307 milionů 985 tis. Kč, tj. 94,3 % celkového rozpočtu projektu pro CZVV. Náklady realizace MZ v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015 v tis. Kč Období Z toho MZ 2011 178 390 2012 195 883 2013 161 538 2014 152 322 2015 137 183 Celkem 825 316 Zvýšení nákladů na MZ v roce 2012 lze přičíst zejména přípravě a realizaci významných změn modelu (viz výše). Naopak pokles v letech 2013 a 2014 je převážně výsledkem omezení portfolia zkoušek, stabilizace modelu a s tím spojené stabilizace ICT podpory, snížení počtu maturantů a postupné racionalizace procesů. Do nákladů roku 2015 zcela zásadně zasáhla úspora nákladů spojených se zajištěním ICT podpory v důsledku nově uzavřené smlouvy o outsourcingu. 11

2.2.2 Náklady na zajištění konání společné části maturitní zkoušky v roce 2015 Předpokládané roční provozní náklady na centrální zajištění obou termínů konání společné části maturitní zkoušky (jarního a podzimního zkušebního období roku 2015) byly rozpočtovány na 148 mil. Kč. Skutečná struktura čerpání je uvedena v následující tabulce. Dominantní složkou nákladů jsou náklady na technologickou infrastrukturu správa 1 400 tzv. datových digitalizačních terminálů (poskytnutých školám pro tisk a digitalizaci dokumentů maturitní zkoušky) a na ně navazujících technologií zpracování digitalizovaných dat, náklady komunikačních služeb, technologií tisku a správa a rozvoj informačního systému maturitní zkoušky, včetně správy zákonem stanoveného registru žáků a výsledků zkoušek a registru pedagogických pracovníků. Zhruba 11,8 % tvoří mzdové náklady, 15,8 % OON a cca 11,1 % náklady personální infrastruktury a částečné krytí činnosti spádových škol v podzimním zkušebním období. Při realizaci 165 650 zkoušek a 403 396 dílčích zkoušek činí průměrné náklady na jednu zkoušku zhruba 828 Kč a na jednu dílčí zkoušku 340 Kč. Maturitní zkouška Jednotlivá zkouška Položka nákladů Osobní náklady celkem 37 931 553,00 8 750,00 z toho mzdové náklady 16 238 503,00 OON 21 693 050,00 8 750,00 Odvody 7 738 140,00 Náhrady za nemoc 65 158,00 FKSP 163 036,00 OBV celkem 91 285 429,84 215 931,28 z toho některé významné položky OON ŠMK 5 071 820,00 OON komis. v pohot. 552 350,00 OON HOPP 6 674 015,00 OON rateři 1 213 800,00 OON odměny ŘŠ 1 718 000,00 OBV materiálové náklady 3 613 829,52 OBV energie 2 743 642,90 OBV opravy a udržování 157 456,90 OBV cestovné 183 201,00 OBV refundace nákladů spádových škol 2 700 640,00 4 800,00 OBV rozvoz zkušební dokumentace 3 603 123,60 OBV výroba zkušební dokumentace 3 816 187,79 OBV správa a údržba RDC/DDT/DVF/AC 42 061 163,80 OBV správa a údržba IS CERTIS 9 453 709,00 180 482,39 OBV správa výrobních technologií 15 459 908,40 OBV ostatní služby 7 492 566,93 Náklady na MZ 2015 celkem 137 183 316,84 224 681,28 Výnosy JZK 2015 7 600,00 Tabulka nákladů maturitní zkoušky je doplněna o nákladovou a výnosovou bilanci jednotlivé zkoušky. 12

2.3 Průběh zkoušek jarního a podzimního zkušebního období maturitní zkoušky 2015 2.3.1 Jarní zkušební období Maturitní zkoušky v jarním zkušebním období proběhly ve školách v následujících termínech: zkoušky profilové části maturitní zkoušky 1. dubna 10. června; ústní dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 16. května 10. června; písemné zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 2. 9. května. Bloku písemných zkoušek společné části předcházela distribuce zkušební dokumentace zkoušek (1 338 bezpečnostních přepravek) do 1 145 škol (1 251 zkušebních míst), která proběhla ve dnech 27. 30. dubna. Výroba, kompletace a balení dvou sad zkušební dokumentace písemných zkoušek společné části probíhaly od počátku ledna do 24. dubna. Příprava centrálního zadání ústních zkoušek z cizích jazyků byla dokončena 30. dubna. Zadání pro ústní zkoušky z cizích jazyků byla školám uvolňována k elektronickému generování pracovních listů vždy 7 až 10 dnů před zahájením ústní zkoušky v příslušné škole. Příprava zadání ústních zkoušek z českého jazyka a literatury probíhala v jednotlivých školách dle metodiky stanovené CZVV. Průběžně po ukončování jednotlivých dílčích zkoušek písemné části společné části maturitní zkoušky probíhaly následující procesy: (1) digitalizace/pořízení dat a výsledků zkoušek a jejich elektronická distribuce do CZVV (proces probíhal bezprostředně po ukončení jednotlivých zkoušek); (2) centrální vyhodnocení písemných prací z cizích jazyků (celkem bylo hodnoceno 47,44 tis. písemných prací, z toho 42,38 tis. z anglického jazyka, 3,60 tis. z německého jazyka a zbytek z jazyků francouzského, ruského a španělského). Hodnocení prováděli tzv. centrální hodnotitelé kalibrovaní na srovnatelné hodnocení CZVV. Hodnocení probíhalo přísně anonymně (žádný hodnotitel neznal ani jméno, ani školu žáka, jehož písemnou práci hodnotil). Organizace hodnocení byla koncipována jako tříúrovňová. Hodnotitelé byli koordinováni v tzv. týmech hodnotitelů (max. po 20 hodnotitelích pod vedením vedoucího týmu hodnotitelů) a tyto týmy pak vedoucím hodnocení předmětu. Úkolem vedoucích týmů hodnotitelů bylo zejména dbát na dodržování stanovených metodik, kontrolovat stabilitu náročnosti hodnocení v rámci skupiny a upozorňovat hodnotitele na odchylky od definovaných standardů. Každé písemné práci byl přiřazen termín ohodnocení, a to tak, aby škola výsledek obdržela nejpozději v den zahájení ústních zkoušek v dané třídě. (3) hodnocení otevřených testových úloh (302 externími posuzovateli bylo v období od 4. do 10. května provedeno více než 2,1 mil. hodnocení každá otevřená úloha je hodnocena dvěma nezávislými posuzovateli); hodnocení probíhalo vždy bezprostředně po ukončení příslušné zkoušky nebo dílčí zkoušky; (4) zpětná (ex post) validace testových úloh a zadání zkoušek a ověření způsobilosti testů cílem tohoto procesu bylo ověření způsobilosti každé z úloh použitých v maturitních testech a případné vyloučení potenciálně defektní úlohy z výsledného zpracování výsledků; proces probíhal bezprostředně poté, kdy byly předběžně vyhodnoceny výsledky příslušného testu; (5) generování maturitního vysvědčení probíhalo průběžně, vždy do dvou dnů po ukončení ústní zkoušky ve škole; protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky obsahující údaje o percentilovém umístění žáka byly generovány a uvolněny školám až po zpracování výsledků všech zkoušek; jejich elektronická distribuce do škol proběhla 15. června; 13

(6) vyřízení žádostí o přezkoumání průběhu a výsledků maturitních zkoušek Maturitní zkouška v jarním zkušebním období roku 2015 se konala na 1 145 školách. Počet žáků, kteří se k maturitní zkoušce v prosinci 2014 přihlásili, činil 82 123, z toho v řádném termínu 74 696, v opravném a náhradním termínu 7 427. V rámci písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky bylo administrováno ve středních školách více než 29,08 tis. zkoušek nebo dílčích zkoušek (administrací se rozumí realizace zkoušky v učebně). To představovalo celkem 158,14 tis. didaktických testů a 129,84 tis. písemných prací. V rámci společné části bylo v jarním zkušebním období realizováno celkem 364,4 tis. zkoušek a dílčích zkoušek (didaktické testy, písemné práce a ústní zkoušky), z toho 359,5 tis. povinných. K zajištění zkoušek formou didaktických testů bylo pro jarní zkušební období připraveno celkem pro každou ze tří sad 9 didaktických testů a jejich mutací pro jednotlivé typy přiznaného uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky, resp. jazykových mutací pro žáky škol s polským vyučovacím jazykem. Na centrálním zajištění písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve školách se podílelo 1 254 školních maturitních komisařů, 193 komisařů v pohotovosti, 360 centrálních hodnotitelů písemných prací z cizích jazyků, vedoucích hodnotitelských týmů a vedoucích hodnocení předmětu a 302 raterů (posuzovatelů otevřených úloh). 2.3.2 Podzimní zkušební období Maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období proběhly ve školách v následujících termínech: zkoušky profilové části maturitní zkoušky 1. 20. září; ústní dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 11. 20. září; písemné zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 1. 4. září. Bloku písemných zkoušek společné části předcházela distribuce zkušební dokumentace zkoušek (133 bezpečnostních přepravek) do 118 spádových škol, kde se písemné zkoušky konaly. Distribuce zkušební dokumentace proběhla ve dvou dnech, a to 27. a 28. srpna. Výroba, kompletace a balení dvou sad zkušební dokumentace písemných zkoušek společné části se uskutečnily v průběhu srpna. Příprava centrálního zadání ústních zkoušek z cizích jazyků byla dokončena 31. srpna. Proces elektronického generování zadání zkoušek byl školám zpřístupněn vždy nejpozději 7 až 10 dnů před zahájením ústní zkoušky v příslušné škole. Po bloku písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky proběhly následující procesy: (1) digitalizace/pořízení dat a výsledků zkoušek a jejich elektronická distribuce do CZVV (proces probíhal bezprostředně po ukončení jednotlivých zkoušek a dílčích zkoušek); (2) vyhodnocení písemných prací centrálními hodnotiteli probíhalo průběžně tak, aby výsledky byly školám uvolněny nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy byla do CZVV doručena data (u žáků, kteří nekonali didaktický test či ústní zkoušku), nebo nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky ve škole; celkem 3,7 tis. prací z pěti cizích jazyků hodnotilo 87 centrálních hodnotitelů, vedoucích hodnotitelských týmů a vedoucích hodnocení předmětu; 14

(3) vyhodnocení otevřených testových úloh bylo provedeno 86 externími posuzovateli otevřených úloh (ratery) CZVV; v období od 1. do 9. září bylo realizováno 206,5 tis. hodnocení; (4) zpětná (ex post) validace testových úloh a zadání zkoušek a ověření způsobilosti testů cílem tohoto procesu bylo ověření způsobilosti každé z úloh použitých v maturitních testech a případné vyloučení potenciálně defektní úlohy z výsledného zpracování výsledků; proces probíhal bezprostředně poté, kdy byly předběžně vyhodnoceny výsledky příslušného testu; (5) generování maturitního vysvědčení probíhalo průběžně, vždy do dvou dnů po ukončení ústní zkoušky ve škole nebo do tří dnů po předání dat školou do CZVV u žáků, kteří konali pouze zkoušky profilové části a/nebo písemné práce; protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky byly generovány a uvolněny pro školy po ukončení hodnocení písemných prací a didaktických testů souběžně s maturitními vysvědčeními; (6) vyřízení žádostí o přezkoumání průběhu a výsledků maturitních zkoušek žáci měli možnost do 20 dnů ode dne ukončení období konání zkoušek nebo dílčích zkoušek podat na MŠMT žádost o přezkoumání výsledků didaktických testů a ve stejné lhůtě na krajské úřady nebo magistrát o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek písemných, ústních a profilových; MŠMT, krajský úřad či magistrát měly na vyřízení žádosti 30 dnů ode dne jejího převzetí. Písemná část maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2015 proběhla ve 118 tzv. spádových školách. Ke zkouškám společné části MZ se přihlásilo celkem 20 727 žáků. Dílčí zkoušky konané ústní formou před zkušební maturitní komisí konali žáci ve svých kmenových školách. Na centrálním zajištění písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve spádových školách se podílelo 118 školních maturitních komisařů, 69 komisařů v pohotovosti, 87 centrálních hodnotitelů písemných prací z cizích jazyků, vedoucích hodnotitelských týmů a vedoucích hodnocení předmětu a 86 raterů (posuzovatelů otevřených úloh). V rámci písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky bylo ve spádových školách realizováno více než 9,99 tis. administrací zkoušek v učebnách. To představovalo celkem 27,9 tis. dílčích zkoušek, z toho 19,6 tis. didaktických testů a 8,3 tis. písemných prací. V rámci společné části bylo v podzimním zkušebním období realizováno celkem 38,77 tis. zkoušek a dílčích zkoušek (didaktické testy, písemné práce a ústní zkoušky), z toho 38,74 tisíce povinných. 2.4 Vyhodnocení průběhu zkoušek a jeho jednotlivé aspekty 2.4.1 Ochrana a bezpečnost zkušebního tajemství Ochrana informace veřejně nepřístupné, tedy zejména zadání zkoušek, před prozrazením je klíčovým požadavkem zajištění objektivity zkoušek. Tomu byla přizpůsobena procesní architektura logistického, technologického i bezpečnostního modelu maturitní zkoušky i postupy a metodiky pro výkon funkcí všech orgánů maturitní zkoušky. Všechny procesy přípravy a průběhu zkoušek ve školách v jarním i podzimním zkušebním období proběhly bez jediného bezpečnostního incidentu. Monitorovací bezpečnostní systémy nezaznamenaly žádný vážný incident ani zvýšené riziko jeho vzniku, a nebylo proto třeba realizovat žádný z připravených krizových scénářů. 15

CZVV i ředitelé a pedagogičtí pracovníci škol prokázali při ochraně informací veřejně nepřístupných vysokou míru odpovědnosti. 2.4.2 Zadání zkoušek a jeho kvalita Kvalitě a relevanci zadání didaktických testů, písemných prací i dílčích ústních zkoušek z cizích jazyků byla v průběhu přípravy zadání věnována ze strany CZVV maximální pozornost. Systém řízení kvality zadání zkoušek je ověřován zpětnou validací úloh a zadání zkoušek a ověřením způsobilosti didaktických testů. Validace probíhá bezprostředně po prvním vyhodnocení písemných zkoušek. Validační komise jsou jmenovány ředitelem CZVV a řídí se interní směrnicí CZVV. Výroky validační komise potvrzuje svým rozhodnutím ředitel CZVV. Validační komise vydává následující výroky a ředitel CZVV o nich rozhoduje: (1) K validitě úloh A. Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy neshledává komise důvod zařadit úlohu do kategorie defektních úloh a nedoporučuje přijímat v rámci zpracování výsledků k této úloze žádná nápravná opatření. B. Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy neshledává komise důvod zařadit úlohu do kategorie defektních úloh. Doporučuje však přijmout nápravná opatření v podobě úpravy klíče správných řešení. Klíč správných řešení doporučuje komise upravit následovně: C. Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy komise shledává důvodným její zařazení do kategorie defektních úloh a doporučuje přijmout v rámci zpracování výsledků k této úloze následující nápravné opatření: C1 Všem žákům, kteří test konali, bude do souhrnného výsledku testu započítán maximální počet bodů dosažitelný správným řešením úlohy. C2 Všem žákům, kteří uvedli jakékoli řešení úlohy, bude do souhrnného výsledku započítán maximální počet bodů dosažitelný správným řešením úlohy. C3 Všem žákům, kteří zvolili jako správné řešení alternativy, bude do souhrnného výsledku testu započítán maximální počet bodů dosažitelný správným řešením úlohy. (2) K souladu úloh s Katalogem požadavků zkoušek Varianta 1: u žádné z úloh nebyl identifikován nesoulad s Katalogem. Komise doporučuje řediteli Centra potvrdit soulad předmětného didaktického testu pro zkušební období maturitní zkoušky ve školním roce s Katalogem. Varianta 2: alespoň u jedné úlohy byl konstatován nesoulad s Katalogem. Komise doporučuje řediteli Centra potvrdit soulad didaktického testu ze zkušebního předmětu pro zkušební období maturitní zkoušky ve školním roce s Katalogem za podmínky, že v případě úloh(y) č. budou provedena nápravná opatření ve smyslu Stanoviska komise. 2.4.2.1 Jarní zkušební období V jarním zkušebním období byla hodnocena způsobilost 9 testů a jejich mutací s následujícím výsledkem: 16

Všechny testy použité pro maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015 jsou plně způsobilé. 2.4.2.2 Podzimní zkušební období V podzimním zkušebním období byla hodnocena způsobilost 9 testů a jejich mutací s následujícím výsledkem: (1) Všechny testy a jejich mutace použité pro maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2015 jsou plně způsobilé. 2.4.3 Technologické a organizační zajištění přípravy a průběhu zkoušek a zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek 2.4.3.1 Výroba zkušební dokumentace V důsledku úpravy termínů realizace písemných částí společné části maturitní zkoušky a posunu přihlašování k jarnímu termínu maturitní zkoušky v roce 2012 se zkrátila doba na realizaci výroby a distribuci zadání o více než jeden a půl měsíce. Do procesu výroby vstoupila navíc povinnost vyrobit zkušební dokumentaci pro jednotné testy v rámci pilotního ověřování přijímacích zkoušek. Organizačními opatřeními a provedeným upgrade technologií se podařilo v požadovaném termínu tisk, balení i distribuci zvládnout. Znovu se potvrdilo, že míra spolehlivosti výrobní technologie a organizačního modelu distribuce jsou na takové úrovni, že nebyly a nejsou zdrojem žádných organizačních či bezpečnostních incidentů. 2.4.3.2 Distribuce zkušební dokumentace do zkušebních míst, její předání škole Fyzická distribuce zkušební dokumentace písemných zkoušek proběhla v jarním i podzimním zkušebním období bez jakéhokoli bezpečnostního či organizačního incidentu a přesně dle distribučního schématu. Elektronická distribuce centrálních zadání ústních dílčích zkoušek z cizího jazyka proběhla bez jakýchkoli vážných problémů, automatický náhodný generátor pracovních listů z cizích jazyků nevykázal v průběhu přípravy pracovních listů žádné zásadní provozní závady. 2.4.3.3 Generování a tisk adresných dokumentů ve školách Centrální informační systém zabezpečoval mimo jiné generování adresných dokumentů k zajištění ústních i písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve školách. Z hlediska spolehlivosti technologického zajištění systém nevykázal žádné provozní závady. 2.4.3.4 Hodnocení písemných prací Hodnocení písemných prací proběhlo v jarním i podzimním zkušebním období z hlediska termínového, logistického a administrativního bez výraznějších problémů. U hodnocení písemných prací z cizích jazyků bylo díky využití tzv. centrálního hodnocení dosaženo vysoké míry nezávislosti a srovnatelnosti. Hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury se úpravou zákona a vyhlášky přesunulo zpět do škol. Bohužel se kvůli této úpravě znovu vrátil do hodnocení silný prvek závislosti. 17

2.4.3.5 Zadání, průběh a hodnocení ústních dílčích zkoušek Školy se se zajištěním ústních dílčích zkoušek vyrovnaly po organizační a administrativní stránce bez výraznějších problémů. Část hodnocení ústních zkoušek byla zatížena problémy se sníženou nezávislostí hodnocení obdobně, jako tomu bylo u písemných prací z českého jazyka. 2.4.3.6 Digitalizace zkušební dokumentace ve školách a elektronická distribuce dat do CZVV Digitalizační technologie (terminálová pracoviště centrálního informačního systému) i přenos dat mezi zkušebním místem a CZVV se znovu ukázaly jako stabilní a v podstatě bezproblémový prvek informačního systému maturitní zkoušky. Drobnými úpravami v parametrech technologických prvků a díky nabytým zkušenostem odpovědných pracovníků škol a kvalitní podpoře dodavatele služeb se podařilo dosáhnout vysoké kvality přenosu dat a omezit technologické chyby na minimum. 2.4.3.7 Hodnocení otevřených úloh didaktických testů V jarním zkušebním období bylo prostřednictvím elektronického sytému validace vyhodnoceno celkem 2,1 mil. odpovědí otevřených testových úloh, v podzimním zkušebním období pak 206,5 tis. odpovědí otevřených úloh. Spolehlivost manuálního hodnocení je založena zejména na tom, že každá otevřená úloha je hodnocena dvěma hodnotiteli (ratery) a v případě neshody rozhoduje o výsledném hodnocení rozhodčí hodnotitel. 2.4.3.8 Kontrola a zpracování výsledků zkoušek Vzhledem ke zkušenostem z realizovaných MZ v letech 2011, 2012, 2013 a 2014 byla přijata další opatření, jejichž cílem bylo dále omezit výskyt chyb způsobených lidským faktorem a výrazně zvýšit účinnost automatických kontrol. Tato opatření se týkala především procesů digitalizace dokumentů ve školách a systému rozpoznávání zápisů volby žáka v záznamových arších. Výsledkem bylo další výrazné snížení reskenů (opakovaných digitalizací záznamových archů či ostatních digitalizovaných dokumentů) na základě chyb zachycených až ve stadiu jejich zpracování v informačním systému (kontrolní mechanizmy digitalizačních terminálů odhalily většinu chyb obsluhy a vad dokumentů), snížení počtu dokumentů distribuovaných validační procedurou k dodatečné ruční validaci a 100% úspěšnost rozpoznání správného či chybného označení volby v záznamových arších. V rámci procesů odvolání nebyla identifikována žádná chyba automatického hodnocení didaktických testů. Centrální systém zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek pracoval bezchybně a zvládal digitalizaci i vlastní vyhodnocení v reálném čase, bez zásadní prodlevy. Pro zvýšení spolehlivosti digitalizace byla do systému kontroly znovu zařazena dvoufázová revize všech dokumentů. 2.4.3.9 Generování a tisk maturitních vysvědčení a protokolů o výsledcích společné části maturitní zkoušky Maturitní vysvědčení a protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky byly generovány v termínech stanovených vyhláškou. 18

2.4.3.10 Centrální informační systém a správa registrů a datových struktur Technologická infrastruktura zajišťující správu registrů, zpracování dat, hodnocení výsledků zkoušek, kontrolní procesy datových vstupů a výstupů a generování procesních a výstupních dokumentů (IS CERTIS) fungovala po celou dobu konání zkoušek spolehlivě. V dílčích případech se ukázala výkonová nedostatečnost technologického zázemí informačního systému a prodloužily se časy reakce. Díky kvalitní spolupráci řídicího a dohledového centra a škol se podařilo výrazně stabilizovat datovou korektnost záznamů centrálních registrů. Znovu se však ukázalo, že bude nutné upravit uživatelský interface systému zvýšit intuitivnost ovládání a uživatelský komfort. CZVV tyto úpravy realizuje postupně v rámci podpory IS. 2.4.4 Personální zajištění průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky a hodnocení jejich výsledků Zajištění konání písemných zkoušek maturitními komisaři v 1 251 zkušebních místech v jarním a 118 místech v podzimním zkušebním období proběhlo bez jakéhokoli vážnějšího organizačního či bezpečnostního incidentu. Hodnocení písemných prací se podařilo zvládnout ve stanovených termínech. Zadavatelé písemných zkoušek provedli v jarním a podzimním zkušebním období celkem 39,07 tis. administrací zkoušek. Analýza výsledků a zkušenosti z přezkumných řízení ukázaly, že v několika případech, stejně jako v letech předešlých, došlo ze strany zadavatelů k porušení metodiky zadávání zkoušky. Z pohledu zajištění podmínek pro realizaci zkoušek ze strany ředitelů škol, resp. jimi pověřených řídících pracovníků škol lze konstatovat, že se velmi pozitivně projevily zkušenosti z uplynulých let 2011 až 2014. Zajištění maturitní zkoušky školami lze hodnotit velmi pozitivně. Potvrdilo se, že pro zajištění maturitní zkoušky hraje stabilita právního rámce jednu z nejvýznamnějších rolí. Velmi důležitou roli při posílení kvality zvládání procesů maturitní zkoušky ve škole hrají tzv. konzultační semináře, které CZVV připravuje každoročně ve spolupráci s NIDV pro rozhodující funkce (role) maturitní zkoušky. 2.4.5 Uživatelská podpora škol help-desk czvv Uživatelská podpora škol při zajištění společné části maturitní zkoušky probíhala efektivně a bez výraznějších problémů. Zásluhu na tom mají čtyři základní faktory: (1) pedagogičtí pracovníci zajišťující maturitní zkoušku ve školách byli ve srovnání s předešlými ročníky maturity mnohem zkušenější; (2) technologická infrastruktura pro pořízení a zpracování výsledků zkoušek fungovala bez výraznějších pochybení a zkušenosti pracovníků s její obsluhou ve školách byly v porovnání s předcházejícími lety znovu prokazatelně vyšší; (3) informační podpora škol a pracovníků zajišťujících konání maturitní zkoušky byla na základě zhodnocení zkušeností znovu efektivnější; 19

(4) uživatelská podpora dodavatelů technologických služeb i pracovníků HELP-DESKu CZVV efektivně zúročila zkušenosti s podporou škol v letech 2011 až 2014 a byla znovu kvalitnější. 2.4.6 Žádost o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku, zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, mohl písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 20 dnů ode dne, kdy skončilo období konání zkoušky nebo dílčí zkoušky, jíž se žádost týkala. Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, mohl písemně požádat MŠMT o přezkoumání výsledků nejpozději do 20 dnů po skončení období pro konání didaktických testů a písemných prací společné části MZ. Krajské úřady i MŠMT měly na vyřízení žádosti 30 dnů. K součinnosti bylo zákonem zavázáno CZVV a Česká školní inspekce. Žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu byly podány v jarním zkušebním období celkem k 2 417 dílčím zkouškám. Krajským úřadům a Magistrátu hl. m. Prahy bylo adresováno 424 žádostí žáků k 515 písemným pracím, 7 ústním zkouškám a 6 profilovým zkouškám. Centrum doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném vyřízení ve 24 případech dílčích zkoušek, tedy v 1,27 % podaných žádostí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o kladném vyřízení žádosti ve 151 případu, tedy v 29,32 % podaných žádostí. Podrobnější statistika přezkumného řízení v jarním zkušebním období je v následující tabulce. Vyjádřeno ve fyzických osobách Celkový počet evidovaných žádostí o přezkoumání výsledků či průběhu MZ 2311 z toho směrována MŠMT 1887 z toho směrována ke krajským úřadům 424 Celkem zpracováno oponentur 2311 Evidovaných a nespecifikovaných oponentur (nespecifikováno ze strany zadavatele) 0 Vydáno kladných výroků 175 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 7,57 Vyjádřeno v počtu dílčích zkoušek, jichž se žádosti týkají Celkem počet žádostí v dílčích zkouškách 2417 z toho k písemným pracím 515 z toho k didaktickým testům 1889 z toho k ústním zkouškám 7 z toho k profilovým zkouškám 6 Vydáno kladných výroků k písemným pracím 151 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 29,32 Vydáno kladných výroků k didaktickým testům 24 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 1,27 20

Žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu byly podány v podzimním zkušebním období celkem k 924 dílčím zkouškám. Krajským úřadům a Magistrátu hl. m. Prahy bylo adresováno 121 žádostí žáků k 146 písemným pracím a 4 ústním zkouškám. Centrum doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném vyřízení v 10 případech dílčích zkoušek, tedy v 1,29 % podaných žádostí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o kladném vyřízení žádosti v 22 případech, tedy v 15,07 % podaných žádostí. Podrobnější statistika přezkumného řízení v podzimním zkušebním období je v následující tabulce. Vyjádřeno ve fyzických osobách Celkový počet žádostí o přezkoumání výsledků či průběhu MZ 902 z toho směrována MŠMT 781 z toho směrována ke krajským úřadům 121 Celkem zpracováno oponentur 898 Zbývá dokončit oponentur (nespecifikováno ze strany zadavatele 3) 4 Vydáno kladných výroků 32 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 3,56 Vyjádřeno v počtu dílčích zkoušek, jichž se žádosti týkají Celkem počet žádostí v dílčích zkouškách 924 z toho k písemným pracím 146 z toho k didaktickým testům 773 z toho k ústním zkouškám 2 Vydáno kladných výroků k písemným pracím 22 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 15,07 Vydáno kladných výroků k didaktickým testům 10 Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % 1,29 2.5 Závěry Poznatky z průběhu pátého roku reformované maturitní zkoušky nejen potvrzují opodstatněnost jejího začlenění do vzdělávacího procesu, ale potvrzují také výraznou změnu jejího vnímání zainteresovanou veřejností. Stabilizace modelu a vysoká otevřenost přípravy a realizace pomohly znovu po letech 2013 a 2014 minimalizovat mediálně vyhledávané, překvapivé a z kontextu vytržené impulzy plnící první stránky tisku. Nicméně i tak se znovu objevily hlasy samozvaných expertů na vzdělávání zpochybňující dílčí prvky obsahu zkoušek. Zcela zásadním přínosem pro okamžité či strategické rozhodování jsou získaná data. Ke škodě je však právě tato třetí významná funkce maturitní zkoušky, totiž informační, velmi málo využívána. To platí především pro zřizovatele. 2.5.1 Zásadní zjištění Hodnocení dopadu reformované maturitní zkoušky na vzdělávací systém je nutné provádět velmi uvážlivě a v širokém kontextu jejího zrodu a vývoje. Model prodělal za krátkou dobu existence (pět realizovaných ročníků) příliš mnoho zásadních změn. Maturitní zkouška byla 21

z tohoto důvodu v uplynulých obdobích pro všechny její aktéry obtížně předvídatelná. Její stabilizace pro léta 2013, 2014 a 2015 přinesla první zklidnění. Položila relativně pevné základy pro její akceptaci odbornou i laickou veřejností a stala se jedním z významných nástrojů státu jako investora při hodnocení efektivity investic do vzdělávání. Maturitní zkouška 2015 proběhla v podstatě ve shodném režimu jako v letech 2013 a 2014 a potvrdila následující: Maturitní zkouška začala být převážně vnímána jako organická, akceptovaná součást vzdělávacího procesu, jako zkouška certifikační; vysoká míra srovnatelnosti a objektivizace (především u zkoušek či dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu či písemné práce centrálně hodnocené) se stala předpokladem rovného přístupu a dobře, až na individuální selhání lidského faktoru, naplňuje stanovený cíl, tj. nastavení srovnatelných požadavků na vědomosti a dovednosti všech maturantů. Maturitní zkouška je od roku 2014 ve fázi rutinního provozu. Úroveň požadavků na vědomosti a dovednosti je v realizovaném jednoúrovňovém modelu nízká, ovlivněná potenciálem tradičně slabších oborů vzdělání a extrémním podílem maturujících na věkové skupině populace (části maturantů chybí potřebné studijní předpoklady). Jednoúrovňová maturitní zkouška má motivační potenciál pouze pro střední odborná učiliště a netechnické střední odborné školy. 2.5.2 Doporučení klíčové faktory úspěchu Na základě informací získaných při realizaci prvních pěti ročníků maturitní zkoušky a na základě závěrů z datových analýz výsledků lze dovodit následující doporučení pro vzdělávací systém. Doporučení jsou uvedena pro přehlednost ve formátu strukturovaných klíčových faktorů úspěchu, a to samostatně pro maturitní zkoušku a samostatně pro vzdělávací systém. 2.5.2.1 Klíčové faktory úspěchu maturitní zkoušky Mezi klíčové faktory ovlivňující úspěch maturitní zkoušky lze zařadit zejména následující: Stabilizace modelu maturitní zkoušky, a to jak v oblasti technologického, logistického zajištění, tak i definice požadavků zkoušek. Nalezení široké shody na dlouhodobém směřování vzdělávací soustavy a tomu přizpůsobeném předvídatelném modelu maturitní zkoušky naplňujícím v maximální míře certifikační funkci. 2.5.2.2 Klíčové faktory úspěchu vzdělávacího systému Také v roce 2015 se znovu potvrdila potřeba uskutečňovat opatření naznačená v závěrečné zprávě maturitní zkoušky 2014, a to zejména následující: Rozhodnout o potřebnosti maturitního vysvědčení jako kvalifikačního předpokladu pro výkon některých povolání, pro která jsou žáci připravováni zejména v učňovském školství. Posílit státní dohled nad kvalitou a efektivitou. Řešit problém středních škol spočívající ve stále se zvyšující obtížnosti vyrovnávání se s velmi rozdílnou a často prokazatelně nízkou úrovní vědomostí a dovedností absolventů základních škol, a to zejména v matematice. 22

Hledat cesty zvýšení kvality vzdělávání v oblasti komunikačních dovedností v mateřském jazyce, jejichž tristní úroveň ukazují zejména výsledky maturitních zkoušek konaných formou písemné práce. Posílit podporu výuky cizích jazyků zejména v segmentu odborného školství. Hledat pokud možno komplexní řešení přechodů v uzlových bodech vzdělávací soustavy (mezi základní a střední, střední a vysokou školou), a to jak z hlediska prostupnosti, tak i z hlediska potenciálu možností využít synergických efektů existujících projektů (zejména komplexního informačního systému maturitní zkoušky). 3 Pokusné ověřování obsahu, formy, organizace a hodnocení výběrové zkoušky ze středoškolské matematiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo v souladu s 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokusné ověřování vědomostí a dovedností středoškolské matematiky (dále jen pokusné ověřování ) podle katalogu požadavků pro výběrovou nepovinnou zkoušku z matematiky (dále jen MATEMATIKA+). Pokusné ověřování výběrové zkoušky ze středoškolské matematiky, kterou lze konat jako nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky bylo vyhlášeno MŠMT pod č. j. MSMT-42192/2013-1 dne 12. 12. 2013 a upraveno dodatky vydanými pod č. j. MSMT-7441/2015-1 ze dne 31. 3. 2015 a pod č. j. MSMT-28299/2015-1 ze dne 2. 9. 2015. Bylo vyhlášeno na období let 2014 až 2016. Kompletní informace jsou uvedeny a průběžně aktualizovány na stránkách www.novamaturita.cz. Realizací pokusného ověřování bylo ministerstvem pověřeno Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Tato hodnotící zpráva byla zpracována v souladu s úkolem stanoveným Centru odstavcem (2) článku 6 textu vyhlášení pokusného ověřování s cílem vyhodnotit přípravu, realizaci a výsledky druhého ročníku pokusného ověřování realizovaného v roce 2015. Hodnotící zpráva byla zveřejněna na webových stránkách www.novamaturita.cz. 3.1 Organizace MATEMATIKA+ byla zařazena do režimu maturitní zkoušky 2015 jako nepovinná zkouška profilové části. Celá organizace přípravy zkušební dokumentace, přihlašování žáků a realizace byla podřízena pravidlům platným pro maturitní zkoušku. Odlišně od režimu profilové části maturitní zkoušky byla provedena vlastní realizace zkoušky. Zkouška se konala formou didaktického testu zařazeného na konec jednotného zkušebního schématu pro písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky. Pro její realizaci byl využit celý komplex technologického, logistického a ICT zabezpečení maturitní zkoušky. 3.2 Harmonogram přípravy a realizace Pro přípravu a realizaci pilotního projektu byl stanoven následující harmonogram: MATEMATIKA+ 2015 jaro 2015 Úkol Zahájeno Ukončeno Informování středních škol o organizaci MA+ 2015 15. 8. 2014 29. 8. 2014 Informování vysokých škol o MA+ a žádost o zpětnou vazbu 23. 9. 2014 3. 10. 2014 23

MATEMATIKA+ 2015 jaro 2015 Rozhodnutí ředitele školy o nabídce MA+ v rámci nepovinné profilové zkoušky 1. 9. 2014 31. 10. 2014 Zveřejnění seznamu fakult vysokých škol reflektujících výsledek MA+ 1. 11. 2014 15. 11. 2014 Příprava zkušební dokumentace MA+ 3. 11. 2014 17. 12. 2014 Přihlašování žáků k MA+ v rámci přihlašování k MZ 15. 11. 2014 15. 12. 2014 Stanovení a zveřejnění JZS MZ a MA+ pro jaro 2015 15. 12. 2014 15. 1. 2015 Výroba zkušební dokumentace 19. 12. 2014 12. 2. 2015 Distribuce zkušební dokumentace v rámci ZD k MZ 27. 4. 2015 30. 4. 2015 Konání MA+ v rámci JZS MZ 2015 jaro 11. 5. 2015 11. 5. 2015 Digitalizace ZA + validace 11. 5. 2015 18. 5. 2015 Hodnocení OÚ 11. 5. 2015 18. 5. 2015 Validace výsledků 18. 5. 2015 18. 5. 2015 Zpřístupnění výsledků formou výpisu DT MA+ 20. 5. 2015 20. 5. 2015 MATEMATIKA+ 2015 podzim 2015 Úkol Zahájeno Ukončeno Příprava zkušební dokumentace 1. 5. 2015 1. 8. 2015 Přihlašování žáků k MA+ v rámci přihlašování k MZ 15. 6. 2015 30. 6. 2015 Stanovení a zveřejnění JZS MZ a MA+ pro podzim 2015 1. 8. 2015 15. 8. 2015 Výroba zkušební dokumentace 6. 8. 2015 24. 8. 2015 Distribuce zkušební dokumentace v rámci ZD k MZ 27. 8. 2015 28. 8. 2015 Konání MA+ v rámci JZS MZ 2015 podzim 4. 9. 2015 4. 9. 2015 Digitalizace ZA + validace 4. 9. 2015 4. 9. 2015 Hodnocení OÚ 4. 9. 2015 9. 9. 2015 Validace výsledků 9. 9. 2015 9. 9. 2015 Zpřístupnění výsledků formou výpisu DT MA+ 10. 9. 2015 10. 9. 2015 Význam zkratek použitých v tabulce harmonogramu: OÚ otevřená úloha; ZD zkušební dokumentace; ZA záznamový arch; JZS jednotné zkušební schéma; MZ maturitní zkouška; 3.3 Režim přihlašování Oproti pokusnému ověřování, které proběhlo na jaře 2014, probíhalo přihlašování k MATEMATICE+ 2015 již společně s přihlašováním k maturitní zkoušce. Vzhledem k odlišnému principu přihlašování bylo nutné přizpůsobit informační systém CERTIS tak, aby pro ředitele školy bylo zahrnutí zkoušky do portfolia nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky z hlediska informačního systému co nejjednodušší. Před přihlašováním žáků se v projektu MZ2015 každé škole objevilo vyskakovací okno, u kterého ředitel školy jednoduše uvedl, zda zkoušku MATEMATIKA+ do portfolia zahrnul, či nikoliv. Pokud zvolil možnost ANO, pak se zkouška automaticky ke škole přiřadila. Dále bylo řediteli školy umožněno přiřadit výběrovou zkoušku MATEMATIKA+ jen pro vybrané obory nebo pro všechny nabízené maturitní obory. 24

Samotné přihlašování maturantů již proběhlo dle standardního procesu přihlašování k maturitní zkoušce. Žáci předali v období mezi 15. listopadem a 1. prosincem 2014 řediteli školy vyplněné a podepsané formuláře přihlášek a ředitel školy následně do 15. prosince 2014 zadával data z přihlášek do informačního systému CERTIS podle metodického pokynu k přihlašování vypracovaného Centrem. Po přihlašování obdržel každý maturant tzv. výpis z přihlášky k maturitní zkoušce z důvodu kontroly správnosti údajů zapsaných v informačním systému. 3.4 Výroba zkušební dokumentace Zkušební dokumentace byla centrálně vyráběna jako součást zkušební dokumentace maturitní zkoušky a distribuována do jednotlivých zkušebních míst společně se zkušební dokumentací písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky. Z pohledu nároků na kvalitu tisku byla zvláštní pozornost věnována té části zkušební dokumentace, která je určena k digitalizaci a následnému automatickému vytěžení dat. Tyto zvýšené nároky na kvalitu tisku se týkají: - záznamového archu; - prezenční listiny žáků v učebně; - protokolu o průběhu zkoušky v učebně. Výše uvedené dokumenty určené k digitálnímu vytěžení byly vždy vyrobeny adresně, tj. s identifikátory konkrétní školy, učebny, žáka a typu dokumentu. 3.5 Distribuce do škol Distribuce zadání zkoušky proběhla společně s distribucí zadání pro písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky ve dnech 27. 4. až 30. 4. 2015. 3.6 Model vyhodnocení výsledků didaktických testů Termín pro vyhodnocení didaktických testů zkoušky MATEMATIKA+ Termín pro předání výsledků didaktických testů byl stanoven pro pokusné ověřování zkoušky MATEMATIKA+ na 20. 4. 2015. Vyhodnocení didaktických testů proběhlo shodným procesem jako u povinné maturitní zkoušky společné části z matematiky. Všechny uzavřené úlohy jsou vyhodnocovány automatizovaně. Úzce otevřené úlohy i široce otevřené úlohy hodnotí tzv. rateři. 3.7 Hodnocení žákovských zápisů řešení didaktických testů Záznamové archy didaktických testů s žákovským zápisem řešení byly hodnoceny ve shodném systému, se stejným programovým i technickým vybavením jako při hodnocení didaktických testů (DT) společné části maturitní zkoušky. Ohodnoceno bylo 1 780 záznamových archů DT, z nichž každý obsahoval 23 úloh, z toho bylo 11 úloh uzavřených a 12 úloh otevřených (žák odpověď zapsal, nikoli jen zaškrtnul jednu z možností). Z těchto 12 otevřených úloh pak bylo 6 široce otevřených, v jejichž zadání byl požadavek zapsat i postup řešení, který byl také předmětem hodnocení. Čtyři otevřené úlohy obsahovaly podúlohy, které byly hodnoceny samostatně. 25

Uzavřené úlohy byly hodnoceny strojově, informační systém rozlišil označení (zaškrtnutí) správné a nesprávné odpovědi. Otevřené úlohy hodnotili vyškolení učitelé matematiky ve funkci posuzovatele otevřených úloh (pro posuzovatele otevřených úloh se dále použije termín rater). Pro hodnocení otevřených úloh byly využity stejné principy i postupy jako při maturitní zkoušce. Vlastní hodnocení úloh probíhalo on-line v systému IS CERTIS. Každou otevřenou úlohu (výřez ze záznamového archu obsahující odpověď žáka) hodnotili na sobě nezávisle dva rateři. V případě jejich neshody úlohu přehodnotil tzv. superrater (vedoucí, koordinující činnost raterů a dohlížející na správnost hodnocení). Objektivita hodnocení byla zachována rater neviděl ani jméno, ani identifikační kód žáka, pouze výřez s úlohou. Více než 32 tis. úloh, včetně podúloh, hodnotilo 27 raterů, kteří tak ohodnotili přes 64 tis. úloh (každou úlohu hodnotí dva rateři). Koordinaci hodnocení a kontrolní činnost zajišťovalo 5 superraterů. 3.8 Výstupní dokumenty (certifikáty) Výstupním dokumentem pro žáky byl: Výpis výsledku didaktického testu zkoušky MATEMATIKA+ Proces vydávání Výpisu výsledku didaktického testu zkoušky MATEMATIKA+ Předání výpisu výsledku didaktického testu zkoušky MATEMATIKA+ proběhlo zejména elektronickou formou, přičemž výpisy výsledků žákům předávali ředitelé škol, kteří je odesílali prostřednictvím informačního systému maturitní zkoušky na e-mailové adresy, které žáci ředitelům sdělili při přihlašování ke zkoušce. Žáci, kteří konali zkoušku MATEMATIKA+, se rovněž měli možnost zaregistrovat na portálu VPŽ a zde zadali souhlas se zasláním výsledkového dokumentu. V závislosti na zadání souhlasu byl v IS CERTIS vygenerován výpis výsledku didaktického testu zkoušky MATEMATIKA+ a byl zaslán na e-mailovou adresu, kterou žák uvedl při registraci. Výpis žák obdržel v příloze e-mailu v komprimované složce chráněné heslem, které odpovídalo autentizačnímu kódu VPŽ (zmíněno v kapitole Režim přihlašování). Výpis výsledku didaktického testu zkoušky MATEMATIKA+ byl opatřen elektronickým podpisem ředitele CZVV jakožto autentizačním prvkem pro případnou komunikaci žáků s vysokými školami. 26

4 Analytická data 4.1 Přihlášky a výsledky Zájem středních škol a žáků o zkoušku byl do značné míry ovlivněn postojem vysokých škol. Deklarace zařazení výsledků zkoušky do kritérií pro přijímací řízení či do režimu motivačních stipendií zřetelně motivovala žáky k zodpovědnější přípravě. Následující tabulka a graf obsahují informace o účasti a výsledcích podle vybraných skupin oborů vzdělání. PŘIHLÁŠENI KONALI NEKONALI USPĚLI NEUSPĚLI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (%) % SKÓR CELKEM 1 923 1 814 109 1402 412 22,7 52,3 GYMNÁZIA CELKEM 1 376 1309 67 1137 172 13,1 58,5 GYMNÁZIUM 4LETÉ 575 539 36 438 101 18,7 53,6 GYMNÁZIUM 6LETÉ 116 108 8 98 10 9,3 58,2 GYMNÁZIUM 8LETÉ 685 662 23 601 61 9,2 62,4 LYCEUM 119 117 2 84 33 27,8 44,7 SOŠ TECHNICKÉ 1 344 313 31 164 149 47,6 35,4 SOŠ OSTATNÍ, SOU 84 75 9 17 58 77,3 24,3 Pozn.: Pro časté chybné použití pojmu průměrné úspěšnosti v %, která bývá chybně interpretována jako doplněk % neúspěšnosti do 100 %, je použit ekvivalentní pojem %SKÓR. MATEMATIKA+ 2015 SLOŽENÍ VZORKU PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ SOŠ TECHNICKÉ 1 18 % LYCEUM 6 % 4.2 Výsledky podle studijních oborů GYMNÁZIUM 4LETÉ 30 % GYMNÁZIUM 8LETÉ 36% SOŠ OSTATNÍ, SOU A NÁSTAVBY 4 % GYMNÁZIUM 6LETÉ 6 % Ze zúčastněných žáků uspěli podle očekávání nejlépe absolventi gymnázií; žáci lyceí a středních odborných škol technických za nimi zaostávají. Absolventi ostatních středních škol na zkoušku prakticky nedosáhnou. Přesto nezanedbatelná část z nich míří na vysoké školy 27

PODÍL ŽÁKŮ V % PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) CELKEM GYMNÁZIUM GYMNÁZIUM 4LETÉ GYMNÁZIUM 6LETÉ GYMNÁZIUM 8LETÉ LYCEUM SOŠ TECHNICKÉ 1 SOŠ OSTATNÍ, SOU A NÁSTAVBY % SKÓR s technickým a ekonomickým zaměřením. Průměrné hodnoty dosaženého % skóru a čisté neúspěšnosti (podíl neúspěšných na konajících) zobrazuje následující graf. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 MATEMATIKA+ 2015 % SKÓR A ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST 58,5 58,2 52,3 53,6 62,4 44,7 35,4 24,3 70 60 50 40 30 20 10 0 ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST % SKÓR 4.3 Rozložení výsledků Z histogramu je patrné, že didaktický test velmi dobře diskriminuje. Jednoznačně lze rozlišit stupeň dosažených vědomostí a dovedností žáků. 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 MATEMATIKA+ 2015 ROZLOŽENÍ VÝSLEDKŮ 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 Skór DT Test mj. obsahuje několik široce otevřených úloh, tedy nevyhýbá se ani hodnocení produktivních dovedností žáků. Cut-off score testu je nastaveno na 33 %, tj. 17 bodů (v grafu vyznačeno červeně). Náhodný skór testu je nízký (kolem 9 %) a reliabilita vysoká (téměř 90 %). 4.4 Rozložení výsledků podle oborů V grafech lze sledovat rozložení výsledků čtyř základních skupin oborů vzdělání víceletá gymnázia (GY8 a GY6), čtyřletá gymnázia (GY4), lycea a technické školy 1 (ST1 a LYC) a ostatní školy. 28

Počet žáků Počet žáků Počet žáků Počet žáků Počet žáků 80 80 60 60 40 40 20 20 0 0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 0 0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 Skór DT Všichni GY8 a GY6 Skór DT Všichni GY4 80 80 60 60 40 40 20 20 0 0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 Skór DT Všichni ST1 a LYC 0 0 3 6 9 12151821242730333639424548 Skór DT Všichni Ostatní 40 20 0 Skór v % Ostatní ST1 a LYC GY4 GY8 a GY6 4.5 Známkování Známka 1 nebo 2 v MATEMATICE+ ve většině případů garantuje velice dobrý základ pro studium na vysoké škole, a to nejen technicky zaměřené. Rovněž lze říci, že dokonce i známka 3 v MATEMATICE+ je spolehlivější zárukou úspěšného studia na vysoké škole než lepší známka z matematiky v rámci druhé povinné zkoušky společné části maturit. V následujícím grafu je zobrazeno rozložení známek a percentilové umístění žáků. Základ (100 %) tvoří pouze žáci úspěšní v MATEMATICE+. Pro úplnost je uvedeno i zastoupení neúspěšných žáků. 29