Metodický materiál pro Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji IGA MZ ČR NR /2005 PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

Metodický materiál pro Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji IGA MZ ČR NR 8468-3/2005 PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ Časopis je určen všem zařízením, která se zabývají prevencí úrazů, krizovým centrům, sociálním zařízením pro děti, dospělé i seniory, sportovním klubům, Policii ČR, pojišťovnám, školám, neziskovým organizacím apod. Časopis vychází dvakrát ročně

Redakční rada: Benešová Veronika Čapková Magdalena Dunovský Jiří Janda Jan Kostner Robert Kučera Milan Lavičková Michaela Velemínský Miloš Odpovědný redaktor: Velemínský Miloš Technický redaktor: Ježková Eva Jazyková úprava: Vitoň Jan Překlad: Rakovič Miloslav Adresa redakce: Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. Na Barborce 2 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic Kontaktní osoba: Eva Ježková Tel: +420 732 289 160 E-mail: prevence.urazu@centrum.cz www.zsf.jcu.cz Vydavatel Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. ISSN 1801-0261 Číslo 1/2007 vyšlo v prosinci 2007

Ročník 3 - Číslo 2-2007 OBSAH OBSAH Úvodní slovo Velemínský M.... 101 PŮVODNÍ PRÁCE Sportovní úrazy a lidský faktor Kukla L., Bouchalová M... 103 Stav školní úrazovosti ve školním roce 2006 2007 podle Ústavu pro informace ve vzdělání Skácelík P.... 117 Aktuálně o šíření zhoubné a společensky nebezpečné choroby Svobodová L... 121 Problematika domácího násilí očima obyvatel Českokrumlovska Knoflíčková Z... 126 Informovanosť širokej laickej verejnosti o otravách hubami Gulášová I., Gubricová E.... 138 ODBORNÉ PRÁCE Národní akční plán prevence dětských úrazů Čapková M., Truellová I.... 150 SOUBORNÝ REFERÁT Mezinárodní únosy dětí a instituce v České republice Pešlová E... 155 Úrazy a otravy dětí při pobytu v přírodě Soukupová V.,Švestková R... 162 Osteoporóza jako významné riziko úrazů seniorů Krajčík Š., Zimmelová P., Matlasová H... 171 Prevence týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů v rezidenčních zařízeních Bužková R., Ivanová K... 176 Kouření jako zdravotně sociální problém Kastnerová M., Žižková B... 183 KAZUISTIKA Zneužívání návykových látek v Zambii Šimečková V., Rejhová R.... 192 ZPRÁVY Těhotné uživatelky drog zdravotní a sociální dopad Žižková B... 198 99

Vážení příznivci našeho časopisu, EDITORIAL přiblížil se konec roku 2007 a s ním další, v pořadí už šesté číslo Prevence v průběhu tří let její existence. V životě dítěte je třetí rok obdobím už jistých kroků a zvídavé komunikace. Jaký byl třetí rok existence našeho časopisu? V roce 2007 se v časopise objevily významné koncepční články, např. dr. Trulleové. V časopise začali publikovat někteří přední odborníci z oblasti prevence úrazů a otrav. Podle současné koncepce patří do uvedené problematiky nová kapitola týkající se nejrůznějších projevů násilí ve společnosti. Proto se budeme tímto tématem přednostně zabývat. Zájem o publikování v Prevenci má u autorů vzrůstající tendenci, nepochybujeme o tom, že stejný zájem vzbudí jejich fundované postoje k nejrůznějším otázkám i u našich čtenářů. Dámy a pánové, Vážení příznivci našeho časopisu, dovolte mi, abych Vám do nového roku popřál hodně zdraví, spokojenosti a nových poznatků na stránkách Prevence. Miloš Velemínský odpovědný redaktor PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSÍLÍ 1/2007 101

SPORTOVNÍ ÚRAZY A LIDSKÝ FAKTOR SPORT INJURIES AND THE HUMAN FACTOR PŮVODNÍ PRÁCE Lubomír Kukla 1,2, Marie Bouchalová 2 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů 2 Masarykova univerzita Brno, Lékařská fakulta, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Summary An epidemiological study of the injury rate in men occurring over about 30 years of their lives demonstrated that the largest contribution (22.3%) should be ascribed to injuries encountered in the course of sport and game activities The target of the present work was to determine, what features concerning the persons involved were associated with these injuries, since only identified risks can be helpful in the prevention. The information sources are data from questionnaires submitted by participants when joining the Brno part of the ELSPAC international study. The anamnesis-oriented questionnaire comprised their health, educational, family and occupational history till the time being and identified their social, psychological and economical profiles. The measure of differences in the occurrence of these characters in men with and without sport accidents is expressed by a relative risk resulting from chi square tests and other comparisons. Compared to controls free of sport accidents, the men involved exerted differences in numerous parameters of their health and mental condition, in the number and extent of experiencing events inducing stress, and in certain features of their style of life and social profile. Key words: sport injuries and health disorders sport injuries and stress sport injuries and education sport injuries and neurotic conditions sport injuries and social network Souhrn Z epidemiologické studie úrazovosti mužů za cca 30 let života vyplynulo, že největší podíl na ní představovaly úrazy při sportu a hrách (22,3 %). Cílem této práce je zjistit, se kterými vlastnostmi postižených byly tyto úrazy asociovány, protože identifikovaná rizika mohou napomoci v jejich prevenci. Zdrojem dat jsou údaje z dotazníků, které podali účastníci při vstupu do brněnské části mezinárodní studie ELSPAC. Anamnestický dotazník zahrnoval jejich dosavadní zdravotní, výchovnou, rodinnou i pracovní historii a zjišťoval jejich sociální, psychologický a ekonomický profil. Míru rozdílů ve výskytu těchto znaků mezi muži se sportovními úrazy a bez nich vyjadřuje relativní riziko, vyplývající z chí² testů a dalších komparací. Ve srovnání s kontrolami bez sportovního úrazu se postižení muži lišili v četných ukazatelích svého zdravotního i psychického stavu, v počtu a míře prožívání stresogenních událostí, v některých rysech svého životního způsobu a sociálního profilu. Klíčová slova: sportovní úrazy a zdravotní poruchy sportovní úrazy a stres sportovní úrazy a vzdělání sportovní úrazy a neuroticismus sportovní úrazy a sociální síť 103

ÚVOD Zatímco o fatálních úrazech je informací celkem dostatek, zdaleka není tolik známo o úrazové morbiditě v populaci. O problému nedostatku informací o úrazové morbiditě jsme již hovořili v našich předcházejících publikacích (5, 6). I dnes se pokusíme do téměř bílé mapy přinést data z projektu ELSPAC. Oproti předcházejícím pracím, které byly komplexnější, se chceme zaměřit na tu část, která se věnuje jedné z významných položek v úrazové morbiditě. Z epidemiologické studie úrazovosti mužů za cca 30 let života totiž vyplynulo (4), že významný podíl na ní představovaly úrazy při sportu a hrách (22,3 %). Příspěvkem k řešení tohoto významného problému je i snaha prosadit vybudování velkého úrazového registru. Tento záměr se podařilo zapracovat do vládního materiálu, ale ještě bude asi nějaký čas trvat, než se všechno podaří dovést do konce. Sledovaný soubor a použité metody Soubor tvoří 3 587 mužů, které matky z brněnské části studie WHO-ELSPAC (Evropská longitudinální studie těhotenství a dětství) uvedly jako otce svých dětí, zařazených do studie, a zprostředkovaly s nimi řešícímu pracovišti kontakt. Kritéria utvoření souboru byla stanovena vzhledem k dětem (narozené od 1. 3. 1991 do 31. 6. 1992 s trvalým bydlištěm matek v době porodu v Brně). Protože vývoj dětí je sledován v kontextu rodin, jsou do studie zařazeni oba rodiče. Soubor mužů je takto možné považovat za blízký náhodnému výběru z mužské populace mladšího středního věku. Výzkumným nástrojem jsou dotazníky, jednotné pro všechny účastnické země projektu, které vyplňuje matka i otec ke stanoveným věkovým milníkům dětí. Údaje v této práci pocházejí ze vstupních dotazníků do studie, vyplněných ještě před narozením dětí (v polovině těhotenství). Zahrnují celou dosavadní zdravotní anamnézu otců až po status prézens, zdravotní anamnézu jejich rodičů, údaje o prostředí a vztazích v jejich původní i nynější rodině, údaje o vzdělání, pracovním zařazení a podmínkách práce, o sociálních kontaktech, o názorech a postojích k životu a rodičovství. Další dotazy se týkají životního stylu, stresogenních událostí a neurotických příznaků. Tyto znaky jsou zde použity jako závislé proměnné. Nezávislou proměnnou je údaj o úrazu při sportu a hrách, který spolu s dalšími 16 druhy úrazů tvoří jednu z kapitol zdravotní anamnézy. Ke každému jmenovitě dotazovanému úrazu vybírali muži z těchto variant odpovědí: ano, úraz byl a byl léčen v nemocnici ano, úraz byl a byl léčen ambulantně ano, úraz byl a byl léčen jen doma ne, tento úraz nebyl Údaj o sportovním úrazu vyplnilo 3485 mužů (97,2 %). Z nich 2085 (59,8 %) jej už mělo, 1400 (40,2 %) nikoliv. Věkový průměr celého souboru byl 27,7 ± 6,0 let, prakticky stejný u případů i kontrol, délka expozice úrazům byla u obou skupin shodná. Na závažnost úrazů usuzujeme podle místa jejich léčení: těžší léčené v nemocnici (18,8 %), středně těžké léčené ambulantně (51,3 %) a lehké léčené pouze doma (29,9 %). Druhy sportů a her, při nichž došlo k úrazu, nebyly šetřeny, lze však předpokládat, že se jedná hlavně o rekreační sportovní aktivity, obvyklé v běžné sportovně neprofilované mužské populaci. Vztahy mezi sportovními úrazy a charakteristikami z dotazníků byly sledovány u kategoriálních znaků pomocí chí² testů a relativních rizik (RR), u kvantitativních znaků pomocí analýzy rozptylu (F-testy) a hodnocením rozdílů mezi průměry (u-testy). Na zranění, k nimž došlo při sportovních úrazech, lze usuzovat z údajů o rtg vyšetřeních jednotlivých tělesných krajin (viz. tab. č. 1). Rtg vyšetření na dolních končetinách mělo už provedeno 60,6 % respondentů. Z nich 44,4 % sportovní úraz nemělo, vyšetření byla provedena z jiných indikací. Mužů se sportovním úrazem mělo rtg na DK 71,4 %, tj. 1,61krát více. Zvýšení o 61 % lze přičítat na konto sportovních úrazů. Rtg vyšetření pánevní krajiny včetně kyčlí měli postižení ve srovnání s kontrolami častější 1,47krát, vyšetření hlavy, krku a horních 104

končetin 1,44krát, hrudníku, čelistí a zubů 1,18krát. Vyšetření vnitřních orgánů hrudníku i břicha bylo v obou srovnávaných skupinách stejně časté. Dle uvedeného pořadí lze odhadovat častost lokalizace sportovních úrazů. PŮVODNÍ PRÁCE Tab. č. 1 Přehled o vztahu mezi sportovními úrazy a rtg vyšetřeními na šesti tělesných krajinách Sportovní úraz RTG vyšetření Měli Neměli Celkem n % n % n % RR chí² p DK 1436 71,4 599 44,4 2035 60,6 1,61 246,48 0,01 Kyčle, pánev 258 13,1 119 9,0 377 11,5 1,47 13,92 0,01 HK 1420 70,9 664 49,3 2084 62,2 1,44 159,87 0,01 Hlava, krk 719 36,9 339 25,6 1058 32,4 1,44 46,14 0,01 Čelisti, zuby 1079 54,0 616 45,8 1695 50,7 1,18 21,83 0,01 Hrudník 1572 78,1 883 66,1 2455 73,4 1,18 59,00 0,01 VÝSLEDKY Sportovní úrazy, somatický a zdravotní stav Muži se sportovním úrazem měřili v průměru 180,3 ± 6,7 cm a vážili 79,9 ± 10,9 kg. Oproti kontrolní skupině byli jen o 1,1 cm vyšší a o 0,9 kg těžší (p<0,050). Výskyt vad zraku, sluchu a barvosleposti byl v obou skupinách prakticky stejný. Porodní hmotnost, pokud ji respondenti uvedli (50 %) se mezi případy a kontrolami nelišila. Těsný vztah k výskytu sportovních úrazů měly handicapy z dětství: muži, kteří tehdy potřebovali rehabilitační péči, měli úrazovost 1,79krát vyšší než ti, kteří ji nepotřebovali (18,8 % proti 10,5 %, p<0,001) a vyšší byla i závažnost jejich úrazů: v nemocnici jich bylo léčeno 26,2 %, ambulantně 17,7 %, jen doma 16,1 % (p<0,001). Podobně tomu bylo i s potřebou psychologické či psychiatrické péče, kterou mělo v dětství 7,0 % respondentů s úrazem proti 4,9 % bez něho (RR = 2,05, p< 0,05): zvýšená byla i úrazová závažnost (p<0,010). S vyšší úrazovostí i její větší závažností byla asociována i potřeba logopedické péče v dětství (RR = 1,17, p<0,05). Prodělaných infekčních nemocí bylo zjišťováno celkem 10 druhů, včetně dětských. Kontrolní skupina jich měla v anamnéze 2,40 a muži s úrazem 2,86 (p<0,001). Ti z nich, jejichž úraz byl léčen v nemocnici, měli infekcí 2,97, léčeni ambulantně 2,89 a léčení jen doma 2,74 (p<0,001) infekční nemocnost a závažnost úrazů měly souběžný trend. Operací bylo zjišťováno rovněž 10 druhů. Muži bez sportovního úrazu jich podstoupili v průměru 0,80 a muži s úrazem 1,02 (p<0,010). Podle místa léčení úrazu měli v anamnéze postupně v průměru 1,23 1,03 0,89 operací (p<0,001). Bylo šetřeno celkem 17 druhů úrazů. V celém souboru jich na respondenta připadalo v průměru 2,7 ± 1,8. Kontroly bez sportovního úrazu jich měly jen 1,3 a muži s tímto úrazem 3,6 ± 2,0 (p<0,001): spolu se sportovním úrazem se u nich kumulovaly i další druhy úrazů a s tím i jejich závažnost v nemocnici měli léčeno v průměru 3,9; v ambulancích 3,6 a jen doma 3,5 ze všech svých úrazů (p<0,001). 105

Ze 23 druhů zjišťovaných neduhů jich na respondenta připadlo v celém souboru v průměru 1,60 v kontrolní skupině 1,36 a u mužů se sportovním úrazem 1,79 (p<0,001). I zde byla přímá úměrnost mezi prevalencí neduhů a závažností úrazů; ke sledovaným místům jejich ošetření se vázalo postupně 1,88 1,82 1,66 těchto zdravotních poruch (p<0,001). Tab. č. 2 Asociace mezi výskytem sportovních úrazů a některých chronických neduhů u brněnských mužů Sportovní úraz Neduhy Měli Neměli Celkem n % n % n % RR chí² p Bolesti v zádech 717 35,7 393 28,5 1110 32,8 1,25 18,95 0,01 Zažívací potíže 665 34,2 328 24,4 993 30,2 1,40 36,70 0,01 Ekzém 518 25,7 250 18,2 768 22,7 1,41 26,57 0,01 Senná rýma 341 17,2 167 12,3 508 15,2 1,39 14,77 0,01 Migréna 247 12,3 118 8,6 365 10,8 1,42 11,18 0,01 Hemeroidy 230 11,4 111 8,1 341 10,1 1,42 10,43 0,01 Choroba ledvin 215 10,7 109 7,9 324 9,6 1,35 7,29 0,01 Nechutenství nerv. původu 194 10,0 86 6,3 280 8,3 1,54 12,34 0,01 Revmatismus 178 8,9 84 6,1 262 7,8 1,46 8,94 0,01 Deprese 138 6,8 59 4,3 197 5,8 1,60 9,84 0,01 Křečové žíly 125 6,1 68 4,9 193 5,7 1,25 2,29 NS Žaludeční vřed 118 5,9 71 5,2 189 5,7 1,13 6,66 0,01 Astma 103 5,1 45 3,3 148 4,3 1,56 6,52 0,05 Zánět kloubů 76 3,8 35 2,5 111 3,3 1,50 4,03 0,05 Psoriáza 47 2,3 25 1,8 72 2,1 1,29 1,04 NS 106

Tab. č. 2 představuje pořadí výskytu neduhů v celém souboru, přičemž nemoci s prevalencí nižší než 2 % zahrnuty nejsou (alkoholismus, febrilní křeče, epilepsie, drogová závislost, schizofrenie a otevřená položka pro další zdravotní problém a pro jiný psychiatrický problém, než zjišťoval celý seznam). Pro každý neduh je uvedena prevalence v celém souboru a v každé ze srovnávaných skupin. Ze srovnání plyne, že vyjma křečových žil a psoriázy byly ostatní neduhy se sportovními úrazy asociovány statisticky významně. Podle zvýšení výskytu ve skupině s úrazem se při srovnání se situací v kontrolní skupině tyto zdravotní poruchy seřadily do následujícího uskupení: vedla v něm deprese, častější o 60 %, astma bylo častější o 56 %, anorexie o 54 %, záněty kloubů o 50 %, revmatismus o 46 %, migréna a hemeroidy o 42 %, ekzém o 41 %, zažívací potíže o 40 %, senná rýma o 39 %, choroby ledvin o 35 %, bolesti v zádech o 25 % a žaludeční vředy o 13 %. Na neduhy uvedené v tabulce dali respondenti celkem 50 677 odpovědí, z nichž 5 861 bylo kladných (11,6 %). Od mužů z kontrolní skupiny bylo kladných odpovědí 1 949 (9,5 %) a od mužů s úrazem 3 912 (13,0 %), tj. 1,37krát více. Z celkového pohledu na sledovaný vztah se tedy jeví, že muži se sportovními úrazy měli prevalenci těchto chronických poruch zdraví vyšší o víc než třetinu. 22,6 % respondentů uvedlo, že trpí alergií. Mezi muži bez sportovního úrazu jich bylo 18,5 % a mezi postiženými 25,3 %, tj. 1,37krát více (p<0,001). PŮVODNÍ PRÁCE Tab. č. 3 Asociace mezi výskytem sportovních úrazů a alergických projevů u brněnských mužů Sportovní úraz Alergické příznaky Měli Neměli Celkem n % n % n % RR chí² p Silná rýma 875 42,6 409 29,6 1284 37,4 1,44 59,07 0,01 Slzení očí 309 15,1 123 8,9 432 12,6 1,69 28,35 0,01 Záchvaty kýchání 296 14,5 132 9,6 428 12,5 1,51 18,18 0,01 Častý kašel po probuzení Suchá svědivá vyrážka 207 10,1 120 8,7 327 9,5 1,16 1,98 NS 197 9,7 71 5,1 268 7,8 1,87 23,18 0,01 Častý kašel v noci 161 7,9 65 4,7 226 6,6 1,67 13,26 0,01 Záchvaty sípání s pískoty 119 5,8 39 2,8 158 4,6 2,05 16,75 0,01 Kopřivka 92 4,5 53 3,8 145 4,2 1,17 0,86 NS Záchvaty dušnosti 63 3,1 37 2,7 100 2,9 1,15 0,45 NS 107

Tab. č. 3 uvádí devět zjišťovaných příznaků alergie se srovnáním jejich výskytu u mužů se sportovním úrazem a bez něho. Na celý soubor připadalo těchto symptomů v průměru 0,97, v tom na kontroly 0,75 a na postižené úrazem 1,12 (p<0,010). Zatímco šest z uvedených příznaků asociaci se sportovními úrazy vykázalo, tři (kopřivka, záchvaty dušnosti a častý ranní kašel) nikoliv. V tabulce jsou příznaky seřazeny podle souborových prevalencí, ale podle těsnosti vztahu ke sportovním úrazům vytvořily pořadí jiné: sípání s pískoty na hrudníku byly při srovnání s kontrolami u postižených úrazem častější 2,05krát, suchá svědivá vyrážka 1,87krát, silné slzení očí 1,69krát, častý noční kašel 1,67krát, časté kýchání 1,51krát a silná rýma 1,44krát. Tato relativní rizika jsou vesměs silnější, než byla při chronických neduzích. Sportovní úrazy, výchova a vzdělání Převážná většina respondentů vyrůstala ve vlastní rodině s otcem, matkou a sourozenci. Při rozdělení na ty, kterým v období 0 6, 6 12 a 12 16 let některý z rodičů chyběl či nechyběl a kteří měli či neměli sourozence, se rozdíly ve výskytu sportovních úrazů jako významné neukázaly. Rovněž mezi respondenty, kteří byli po delší čas vychováváni mimo vlastní rodinu (v dětském domově, v pěstounské rodině, u prarodičů apod.) se při srovnání s ostatními výskyt úrazů prakticky nezvýšil. Rozdíl se neukázal ani mezi těmi, jimž se rodiče do 18 let rozvedli či nerozvedli. Pokud se však mezi rodiči projevovaly časté rozpory, bylo riziko sportovní úrazovosti jejich synů zvýšeno 1,15krát (31,9 % proti 27,8 %; p<0,050). Zvýšeno je měli i respondenti, jejichž matka byla zdravotně oslabena (15,4 % proti 10,9 %, RR = 1,41, p<0,010) a jejíž zdravotní potíže měly vliv na výchovu dětí (9,5 % proti 7,4 %, RR = 1,28, p<0,050). Riziko sportovních úrazů zvyšovala krutost při výchově v dětství: surově bití synové (holí, řemenem apod.) jich měli 1,12krát víc (60,3 % proti 53,7 %; p<0,010), za trest zamykaní o samotě 1,27krát víc (13,7 % proti 10,8 %; p<0,050), psychicky týraní (vyhrůžkami, že budou prodaní, vyhnaní apod.) 1,32krát víc (29,2 % proti 22,2 %, p<0,010). A naopak empatický přístup matek ve výchově synů (chápaly, co chlapci chtějí a potřebují, nechtěly pořád jen vychovávat apod.) riziko sportovních úrazů mírně snižoval (RR 0,95, p<0,005). V úzkém vztahu ke sledovaným úrazům byla absence ve škole jak na základním (11,7% proti 8,5 %, RR 1,38, p<,010), tak na středním stupni (13,4 % proti 9,8 %, RR 1,37, p<0,010). Zvláště vysoké riziko sportovních úrazů měli oproti ostatním ti respondenti, kteří navštěvovali specializované školy (13,6 % proti 6,7 %, p<0,001), zatímco žáci zvláštních škol měli mimořádně vysokou šanci zůstat bez těchto úrazů (0,48 % proti 1,16 %, RR 0,41, p<0,050). 108

Tab. č. 4 Asociace mezi prevalencí sportovních úrazů a vzděláním respondentů jejich matek PŮVODNÍ PRÁCE Vzdělání Respondentů Matek Otců Byl Úraz Úraz Úraz Nebyl Byl Nebyl Byl Nebyl Celkem Celkem Celkem n 694 686 1380 1087 907 1994 934 744 1678 Základní % 50,3 49,7 100,0 54,5 45,5 100,0 55,6 44,3 100,0 RR 1 1 1 1 1 1 n 694 403 1097 772 365 1137 648 378 1026 Střední % 63,3 36,7 100,0 67,9 32,1 100,0 63,2 36,8 100,0 RR 1,26 0,78 1,24 0,71 1,13 0,83 n 696 318 1014 214 120 334 490 273 763 VŠ % 68,6 31,4 100,0 64,1 35,9 100,0 64,2 35,8 100,0 RR 1,36 0,63 1,18 0,79 1,15 0,81 Celkem n 2084 1407 3491 2073 1392 3465 2072 1395 3467 % 59,7 40,3 100,0 59,8 40,2 100,0 59,8 40,2 100,0 Chí² 90,26 (2) p<0,001 34,30 (2) p<0,001 22,92 (2) p<0,001 Tab. č. 4 ukazuje, jak s dosaženým vzděláním respondentů jejich sportovní úrazovost stoupala. Z absolventů základního stupně bylo postiženo 50,3 %, z maturantů 63,3 %, tj. 1,26krát víc, a z vysokoškoláků 68,6 %, tj. 1,36krát víc (p<0,001). V obdobném, i když slabším vztahu byla úrazovost respondentů též k dosaženému vzdělání jejich otců (synové vysokoškoláků postiženi nejvíce); dle vzdělání matek byli nejvyšším rizikem zatíženi synové středoškolaček. Pro všechny tři linie srovnání platí, že nejméně sportovních úrazů měli muži se základním vzděláním jak vlastním, tak rodičovským. U postavení v povolání ve vztahu ke sportovním úrazům jde zatím o předběžné hodnocení, protože vzhledem k věku jsou respondenti na jednotlivých příčkách manažerské hierarchie zastoupeni slabě: ředitelů nebo předsedů je 1,0 %, vedoucích pracovníků či členů vedení 8,3 %, pracovníků kontroly či dozoru 3,4 %, mistrů nebo předáků 5,3 % a podnikatelů 12,0 %. 109

Tab. č. 5 Vztah mezi sportovními úrazy podle místa jejich léčení a postavení respondenta v povolání Postavení v povolání Úraz léčen Úraz Nemocnice Ambulance Doma Nebyl Celkem n 120 303 146 364 933 Vyšší % 12,9 32,5 15,6 39,0 100,0 RR 1,29 1,06 0,83 0,96. n 218 666 409 883 2176 Ostatní % 10,0 30,6 18,8 40,6 100,0 RR 1 1 1 1. Spolu n 338 969 555 1247 3109 % 10,9 31,2 17,8 40,1 100,0 Chí² = 9,61 (3) p<0,025 Tab. č. 5 je uvádí ve společné skupině a srovnává se zbývajícími 70 % řadových pracovníků. Rozdíl mezi nimi ukazuje na vyšší úrazovost manažerské skupiny. Není ale tak nápadný jako rozdíl vymezený podle místa jejich léčení manažeři vykazují vyšší míru ošetřování v nemocnicích a nižší míru ošetřování domácího než řadoví pracovníci, jejich úrazovost je nejen častější, ale i závažnější. Sportovní úrazy a životní styl Životní styl lidí se formuje především podle vzorů v sociálním prostředí, které tvoří příbuzní, přátelé, spolupracovníci, známí apod. Šíře a struktura této sociální sítě byla šetřena pomocí deseti položek, dotazujících se na počet lidí, se kterými se respondenti scházejí, navštěvují, vzájemně se radí před důležitějšími rozhodnutími, svěřují si své osobní problémy, pocity a při obtížích si poskytují podporu a pomoc. Kategorie odpovědí byly dány počtem takto dotazovaných osob. Kvantifikace ze všech položek měla rozsah 10 38 bodů. Průměrné skóre celého souboru bylo 20,08 ± 4,07, ve skupině kontrol 19,62 ± 4,29 a u postižených úrazem 20,39 ± 3,91 bodů, p<0,001 širší sociální síť znamenala zvýšené riziko sportovních úrazů. 110

Tab. č. 6 Asociace mezi prevalencí sportovních úrazů a šíří sociální sítě dle tří znaků Znak A Znak B Znak C Počet osob Úraz Úraz Úraz Byl Nebyl Celkem Byl Nebyl Celkem Byl Nebyl Celkem PŮVODNÍ PRÁCE 0 1 2-4 4 + n 43 45 88 74 71 145 41 46 87 % 48,9 51,1 100,0 51,0 49,0 100,0 47,1 52,9 100,0 RR 1 1 1 1 1 1 n 49 57 106 363 324 687 114 120 234 % 63,3 36,7 100,0 67,9 32,1 100,0 63,2 36,8 100,0 RR 0,94 1,05 1,04 0,96 1,03 0,97 n 520 333 853 1160 716 1876 802 637 1439 % 61,0 39,0 100,0 61,8 38,2 100,0 55,7 44,3 100,0 RR 1,25 0,76 1,21 0,78 1,18 0,84 n 1453 958 2411 468 279 747 1110 589 1699 % 60,3 39,7 100,0 62,7 37,3 100,0 65,3 34,7 100,0 RR 1,23 0,78 1,23 0,76 1,39 0,66 n 2065 1393 3458 2065 1390 3455 2067 1392 3459 Celkem % 59,7 40,3 100,0 59,8 40,2 100,0 59,8 40,2 100,0 Chí² 13,18 (3) p<0,005 24,23 (3) p<0,001 49,28 (3) p<0,001 Znak: A: Kolik máte přátel? B: Máte-li udělat nějaké důležité rozhodnutí, s kolika lidmi ho můžete probírat? C: Od kolika příbuzných a přátel byste si mohli vypůjčit 1 000,- Kč, kdybyste je potřebovali? Tab. č. 6 uvádí příklad ze tří položek: A počet přátel, B počet lidí, se kterými se dotazovaní vzájemně radí, C počet lidí, od kterých si může v případě potřeby vypůjčit peníze. V porovnání s respondenty, kteří nikoho takového neměli, se sportovní úrazovost mužů s větším počtem přátel významně zvyšovala, při 4 a více osobách v kategorii A B C postupně o 23 % 23 % 30 %. Stejným způsobem narůstala také závažnost úrazů, když při 4 a více osobách v těchto kategoriích vyžadovaly nemocniční léčbu 1,14krát 1,23krát 1,53krát častěji než při úrazech respondentů s minimem přátel A B C či bez nich (p<0,001). Udržování dobré tělesné kondice mělo ve svém programu zařazeno celkem 61,5 % dotázaných. Uváděli, že alespoň jednou týdně až do zpocení běhají, jezdí na kole, zahrádkaří, věnují se domácím pracím nebo rychlé chůzi. Mezi postiženými jich bylo 66,0 % a mezi kontrolami 54,6 %, p<0,001. Když měli srovnat vlastní aktivitu s jinými muži svého věku, za mnohem aktivnější než jiní se pokládalo 37,4 % se sportovním úrazem proti 32,2 % kontrol a za stejně či méně aktivní se jich označilo 56,2 % proti 60,4 %, p<0,050. V názorové rovině se muži se sportovním úrazem jevili jako racionálnější než kontroly, 111

což se jevilo v odpovědích na 12 otázek, šetřících jejich postoje k životu. Např. souhlasili častěji s výrokem, že věci jdou lépe, když se naplánují (57,4 % proti 50,9, p<0,001), méně si jich myslelo, že jejich snaha ve škole byla zbytečná, protože jiní dopadli lépe (10,1 % proti 15,8 %, p<0,001) a méně se jich domnívalo, že nemá smysl se snažit, protože ono to stejně nevyjde (11,3 % proti 16,5 %, p<0,001). Pokud jde o charakter práce (převážně vsedě, vstoje, práce monotónní, náročná na iniciativu a na duševní výkon, práce na směny) rozdíly mezi srovnávanými muži nebyly. Rovněž vztah k práci, problémy v práci, atmosféru na pracovišti a vztahy se spolupracovníky hodnotily obě skupiny prakticky stejně. Kuřáků bylo v celém souboru 60,3 %, mezi respondenty s úrazem 57,6 % a bez něj 64,4 %, p<0,001. Průměrný věk počátku kouření soubor udával v 17,43 ± 2,92 letech, kontrolní skupina začínala dříve (17,23 proti 17,57, p<0,050). Vztah mezi věkem počátku pravidelného kouření a závažností sportovních úrazů měl opačný než očekávaný trend: respondenti léčení jen doma začali kouřit nejdříve, léčení ambulantně v 17,58 letech a léčení v nemocnici až v 17,81 letech let, p<0,020. Alkohol podle svého vyjádření nikdy nepije 8,2 % respondentů, méně než jednou týdně pije 41,0 %, alespoň jednou týdně 38,2 %, denně 1 2 skleničky 11,2 % a více 1,4 %. Konzumenti všech stupňů měli ve srovnání s abstinenty výskyt sportovních úrazů vyšší 1,25krát (p<0,001). 1,25krát častěji měli také úrazy léčené v nemocnici, 1,46krát v ambulancích, ale pravděpodobnost jejich domácího léčení byla pouze 0,97 jen lehkých úrazů měli výrazně méně: frekvence i závažnost úrazů u pijáků alkoholu byla vyšší než u abstinentů. Sportovní úrazy, stres a psychická kondice Stresogenní zátěž souboru byla šetřena jednak za období do 17 let věku podle 31 položek životních událostí, jednak podle 42 položek za poslední dobu (cca čtyři měsíce od otěhotnění partnerky). Tab. č. 7 Asociace mezi výskytem sportovních úrazů a některých životních událostí do 17 let věku Sportovní úraz Životní události Měli Neměli Celkem n % n % n % RR chí² p Přestěhování rodiny 659 31,9 383 27,7 1042 30,2 1,15 6,97 0,05 Rozpory rodičů 657 31,9 385 27,8 1042 30,2 1,15 6,42 0,05 Vážná nemoc rodiče 516 25,0 293 21,3 809 23,5 1,17 6,42 0,05 Vlastní vážná nemoc 374 18,1 180 12,9 554 16,1 1,40 15,34 0,01 Rozvod rodičů 367 17,9 260 18,8 627 18,2 0,94 0,68 NS Vlastní vážný úraz 350 16,9 132 9,5 482 14,0 1,78 37,14 0,01 Vážná nemoc sourozence 260 12,7 123 8,9 383 11,2 1,43 11,63 0,01 Neúspěch u důležité zkoušky 267 12,9 106 7,7 373 10,8 1,68 23,66 0,01 Citová krutost rodičů 165 8,0 86 6,2 251 7,3 1,29 3,77 NS Vyloučení ze školy, přerušení studia 144 7,0 80 5,8 224 6,5 1,21 1,88 NS Vážný úraz sourozence 148 7,2 63 4,6 211 6,1 1,56 9,76 0,01 112

Tab. č. 7 uvádí v sestupném pořadí životní události, které potkaly alespoň 5 % respondentů do 17 let. Rozdíl mezi srovnávanými skupinami je největší na položce vlastní úraz (jakéhokoliv druhu), jichž měli muži se sportovním úrazem o 78 % víc. O 68 % víc jich neúspěšně absolvovalo nějakou zkoušku, o 56 % víc mělo sourozence s vážným úrazem a o 43 % víc s vážnou nemocí, o 40 % víc jich uvádělo vlastní vážnou nemoc. Rozdíly ve výskytu těchto událostí byly vysoce statisticky významné (p<0,010). Na hladině p<0,050 se srovnání mezi sebou lišila podle výskytu vážných nemocí rodičů, vážných rozporů mezi nimi a podle stěhování jejich rodin, což vše bylo častější ve skupině se sportovním úrazem než u kontrol. Krutost rodičů, jejich rozvod, vyloučení ze školy, změna ve finanční situaci rodiny a většina zbývajících událostí byla vzhledem ke sportovní úrazovosti faktorem neutrálním. PŮVODNÍ PRÁCE Tab. č. 8 Ukazatele počtu (LET) a zapůsobení (WLE) životních událostí ve vztahu ke sportovním úrazům Životní události Sportovní úraz Byl Nebyl Celkem RR F P a) LET WLE b) LET WLE n 1929 1302 3231 m 3,50 2,88 3,25 s 2,91 2,64 2,82 n 1929 1302 3231 m 8,41 6,96 7,83 s 7,18 7,18 7,75 n 1854 1267 3225 m 5,22 4,28 4,84 s 3,50 3,20 3,39 n 1858 1267 3125 m 12,06 9,83 11,16 s 9,30 8,70 9,31 1,22 13,24 0,000 1,21 9,86 0,000 1,22 57,14 0,001 1,23 43,80 0,001 Životní události: a) v posledních měsících; b) do 17 let Tab. č. 8 v oddíle b) ukazuje, že průměrný počet stresogenních událostí měli do svých 17 let muži se sportovním úrazem 1,22krát vyšší a skóre jejich zapůsobení 1,23krát vyšší než kontroly. Velmi podobný závěr platí i pro poslední období, kdy muži s úrazem měli 1,22krát víc životních událostí, jež na ně zapůsobily 1,21krát silněji než u kontrol. Pro oba ukazatele stresogenity v obou obdobích platilo, že s její úrovní souvisela i závažnost sportovních úrazů. Např. muži léčení s úrazem v nemocnici uvedli do svých 17 let 6,1 událostí, léčení jen doma jich měli 113

5,0 a skóry jejich zapůsobení byly 14,73 proti 11,57. Za období od partnerčina otěhotnění se srovnávaným skupinám přihodilo v průměru 3,66 a 3,50 životních událostí, jejichž zapůsobení mělo průměrné skóre 8,90 a 8,40 bodů. Muži s úrazy ošetřenými ambulantně vykázali vždy počty i skóre s intermediárními hodnotami, takže ve všech srovnáních byla významná paralelita obou ukazatelů úrazovosti i stresogenity. Šetření psychické kondice bylo zaměřeno na příznaky depresivního, anxiozního a somatického rázu, z jejichž souhrnného výskytu bylo sestaveno celkové skóre psychické ne/ pohody. Tab. č. 9 Asociace mezi výskytem sportovních úrazů a ukazateli emocionálního ladění Emocionální stav Sportovní úraz Byl Nebyl Celkem RR U-test P Depresivita Anxiozita Somatismus Psychická nepohoda n 1984 1334 3318 m 9,00 8,75 8,90 s 2,89 3,00 2,94 n 2012 1343 3355 m 3,37 3,09 3,26 s 2,84 3,08 2,95 n 2026 1345 3371 m 8,02 8,04 8,03 s 2,17 2,31 2,23 n 1952 1307 3259 m 20,5 19,81 20,14 s 6,76 7,18 6,94 1,03 2,45 0,01 1,09 2,60 0,05 1,00 0,32 NS 1,03 2,19 0,05 Tab. č. 9 uvádí příslušné průměry těchto ukazatelů a jejich srovnání mezi muži s úrazem a bez něho. Respondenti s úrazem skórovali výš v depresivitě a anxiozitě a tím i v ukazateli celkové psychické nepohody, kdežto ve výskytu příznaků somatických neuróz průměry rozdílné nebyly. Celkově se tedy muži se sportovními úrazy jevili jako poněkud labilnější než kontroly. Rozdíly mezi jednotlivými průměrnými skóry ale nebyly příliš výrazné ani tam, kde byla zjištěna jejich statistická významnost, výraznější (vesměs na p<0,005) byly na některých jednotlivých položkách. Například ze skupiny depresivních příznaků se u respondentů s úrazem častěji vyskytovala dlouhá období smutné nálady (39,2 % proti 33,8 %), ztráta schopnosti soucítit s druhými (31,5 % proti 25,3 %), lítost nad dřívějším chováním (47,6 % proti 40,5 %). Z příznaků anxiozity to byly častější pocity 114

vnitřního napětí (56,8 % proti 47,5 %), nejistoty a neklidu (45,7 % proti 37,9 %) a připouštění si mnoha starostí (67,7 proti 59,3 %). Ze somatických potíží jich více trpělo pocitem únavy a vyčerpání (71,0 % proti 65,1 %), nevolnostmi od žaludku (31,0 % proti 26,7 %) a paresteziemi na různých částech těla (6,8 % proti 4,4 %). Diskuse a závěry Úrazy s 8,2 % podílu na celkové úmrtnosti mužů v roce sběru těchto dat se řadily v příčinách úmrtí na třetí místo, avšak jejich podíl na úmrtnosti do 40 let činil 55,9 % kardiovaskulární a nádorové nemoci jej převážily až později (8). Vysoká úmrtnost na úrazy v mladém věku vede k velkým ztrátám roků potenciálního života (14). Jsou ze všech ostatních příčin úmrtí nejvyšší, ve srovnání s kardiovaskulárními nemocemi 5,9násobné (4). Statistika úmrtnosti ovšem zachycuje pouze fatální případy, jež tvoří jen zlomek celkové úrazovosti. O nefatálních příhodách, tj. o úrazové morbiditě, podobné informace nejsou. Nevyužity zůstávají i omezené možnosti, které k alespoň částečnému zmapování úrazové morbidity skrývá dokumentace hospitalizací, pracovních úrazů, dopravních nehod či úrazových pojišťoven. Byly by pro prevenci velmi cenným podkladem, byť pokrývají jen určitý sektor populace nebo úrazových příhod (12). Z epidemiologické studie úrazovosti, jež sledovala 17 druhů úrazů, jsme zjistili (4), že hospitalizováno z nich bylo jen 21,3 %, což ukazuje, že na 4/5 příhod jakékoliv evidenci uniká, protože jsou ošetřeny ambulantně nebo jen doma. Úrazů při sportech a hrách, které byly nejčastější a proto jsou předmětem této práce bylo hospitalizováno ještě méně, pouhých 18,8 % případů. Plný rozsah úrazové morbidity lze tedy zjistit pouze přímým šetřením v populaci. Experti WHO již dlouho doporučují zahrnout do těchto studií i co nejvíce psychosociálních okolností jakožto komponent úrazových situací (9, 10, 12). Dotazníky studie ELSPAC pro nastávající otce to do značné míry umožňují. K většině jejich sportovních úrazů docházelo do 18 let, byly záležitostí hlavně dětského a adolescentního věku (1, 2). V tomto období hraje důležitou roli rodina, škola, přátelé a celé společenské i fyzické prostředí. Odtud vycházejí vlivy, které formují psychosociální vlastnosti mladé generace, jež mají úzký vztah k jejímu chování a k velikosti jeho rizikové složky, důležitého faktoru v úrazových situacích (7, 10, 11). Ukazuje se, že výskyt sportovních úrazů byl přímo asociován s mnoha faktory, které posilují agresivitu: přehnaná přísnost výchovy spojená s týráním dětí psychickými i tělesnými tresty, rozhárané rodinné poměry, oslabené výchovné působení matek. Naproti tomu jejich laskavé chování k dětem se jevilo jako ochranný faktor. Rizikovým faktorem byly i široké kamarádské skupiny a záškoláctví. S pokračujícím věkem a rozrůzňováním aktivit mládeže se vztahy k výskytu sportovních úrazů měnily. Vzdělání a postavení v povolání k nim vykazovalo přímou asociaci patrně proto, že studenti a později manažeři sportovali ve větší míře a byli tedy častěji vystaveni riziku těchto úrazů než absolventi základních škol, učni a později řadoví zaměstnanci. Vzdělání pravděpodobně ovlivňovalo i životní postoje a názory respondentů s úrazem, jevily se jako racionálnější. Racionálnější než u kontrol byl i jejich životní styl, udržovali se častěji v aktivní tělesné kondici, byli častěji slabšími konzumenty alkoholu a nekuřáky. Pokud kouřili, začínali později než kontroly. Po zdravotní stránce však byli proti nim už od dětství v nevýhodě, protože potřebovali víc fyzické, psychické a logopedické nápravné či podpůrné péče a prodělali víc infekčních nemocí. Ve větší míře byli náchylní i k jiným než sportovním úrazům a častěji trpěli různými chronickými neduhy, zejména alergií. Byli rovněž poněkud labilnější psychicky, měli více depresivních a anxiozních příznaků a na stresující události jichž měli víc než kontroly reagovali citlivěji (3, 13). Z těchto souvislostí se nabízí závěr, že úraz není jen výslednicí náhodného souběhu nepříznivých momentů, ústících do úrazové situace, ale že úrazová morbidita zapadá velmi těsně do celkového obrazu morbidity fyzické i psy- PŮVODNÍ PRÁCE 115

chické a má část svých příčin i v psychosociálních kvalitách výchovného a formativního procesu. * Tato práce byla vytvořena s podporou grantu IGA MZ ČR č. NR 8791/2. LITERATURA 1. Bouchalová, M., Kukla, L.: Úrazovost v dětství. In: Pediatrie, 1994, 3: 176 181. 2. Bouchalová, M., Golding, J., Kukla, L.: Injuries and accidents in childhood. In: Dragonas, T., Golding, J., Ignatjeva, R., Prokhorskas, R.: Pregnancy on the 90 s, Sansom and Comp., Bristol 1996, p. 26 31. 3. Bouchalová, M., Kukla, L.: Úrazovost v brněnské populaci dle stresogenní zátěže z dětství. Podpora zdraví, 1994, 3, 2: 32 43. 4. Kukla, L., Bouchalová, M.: Epidemiologická studie celoživotní úrazovosti v populaci produktivního věku. Výzkumná zpráva grantu IGA MZ ČR, VÚZD Brno 1995. 5. Kukla, L., Bouchalová, M., Rezková, B.: Epidemiologie úrazových nehod v brněnském souboru ze studie ELSPAC. In: Prevence úrazů, otrav a násilí, 2007, 3, 1, s. 7 19. 6. Kukla, L., Bouchalová, M., Rezková, B.: Epidemiologie nejčastějších úrazů v brněnském souboru studie ELSPAC. In: Prevence úrazů, otrav a násilí, 2007, 3, 1, s. 20 32. 7. Manciaux, M.: Accidents in Childhood: From Epidemiology to Prevention. Acta Paediat Scand., 1985, 74: p. 163 171. 8. Pohyb obyvatel ČSFR v r. 1991. Praha: Fed. stat. úřad, 1992. 9. Report on a WHO Technical Group, Brussels: Psychosocial Factors related to accidents on childhood and adolescence. Reg. Office for Europe WHO, Copenhagen 1981. 10. Romer, C. J., Manciaux, M.: Research and prevention: still a largely unexplored area. Accidents in childhood and adolescence. Ženeva: WHO, 1991. 11. Sand, E. A.: Psychosocial factors in childhood and adolescence, p. 81 91 In: Accidents in childhood and adolescence. WHO, Geneva 1991. 12. Škoda, C.: Životní události a nemoc. Zprávy VÚPS, sv. 69, Praha 1985. 13. Zeiller, B.: Psychosocial factors in the causation of accidents in adolescence. In: Romer, C. J., Manciaux, M.: (eds) Accidents in childhood and adolescence. The Role of Research WHO, Geneva, 1991. 14. Žáček, A., Koukalová, H., Holčík, J.: Ztracené roky potenciálního života doplněk analýzy úmrtnosti. In: Zdravotnictví, 1985, 35, 8 9, s. 321 331. Lubomír Kukla a Marie Bouchalová lubomir.kukla@tiscali.cz 116

STAV ŠKOLNÍ ÚRAZOVOSTI VE ŠKOLNÍM ROCE 2006 2007 PODLE ÚSTAVU PRO INFORMACE VE VZDĚLÁNÍ RATE OF INJURIES IN SCHOOL YEAR 2006-2007 ACCORDING TO INSTITUTE FOR INFORMATION IN EDUCATION PŮVODNÍ PRÁCE Pavel Skácelík Česká školní inspekce, oblast bezpečnost a ochrana zdraví Summary Over the last six years, the number of injuries in schools ever increases. One of institutions following statistically the number of injuries in schools and school facilities is the Institute for Information in Education. However, its task is only summarization of data for further analyses. The high rate of injuries in Czech children and requirements for intensive solution of this situation are known in public, however, this situation is ever being deteriorated in the field of injuries in schools. The contemporary preventive provisions of the technical or legislative nature have not yet positively affected this development. The report presents the topical situation and the curve of development of nominal values of injuries as well as indices of their rate. The results suggest that the currently existing adverse situation should be solved without delay. Key words: injuries in schools prevention data accumulation Souhrn V posledních šesti letech počet školních úrazů neustále stoupá. Jednou z institucí, která sleduje statisticky počet úrazů ve školách a školských zařízeních, je Ústav pro informace ve vzdělání. Jeho úkolem je ovšem pouze sumarizovat data pro další analýzy. Přestože se veřejně hovoří o tom, že je dětská úrazovost v ČR vysoká a je třeba ji velmi intenzivně řešit, tak v oblasti školních úrazů se situace i nadále zhoršuje. Současná preventivní opatření technické nebo legislativní povahy doposud tento vývoj pozitivně neovlivnila. Tato zpráva prezentuje jak současný stav i vývojovou křivku nominálních hodnot úrazů, tak indexů četnosti. Z výsledků vyplývá, že je třeba bez odkladu začít současný neutěšený stav řešit. Klíčová slova: školní úraz prevence sběr dat Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zajišťuje správu a rozvoj komplexní datové základny, tvořené pravidelnými sběry dat z resortního statistického informačního systému, jiných informačních systémů a z mimořádných šetření. Zajišťuje technologickou správu a rozvoj standardizačních nástrojů resortního informačního systému. ÚIV provádí sběr dat prostřednictvím elektronického formuláře a tím je zajištěn přehled sběru dat ze všech škol a školských zařízení regionálního školství ČR. Tedy mateřských škol, základních škol, speciálních škol, základních uměleckých škol, dětských domovů, dětských výchovných ústavů, domovů mládeže, středních škol, konzervatoří, školních družin a klubů, vyšších odborných škol atd. Pro oblast školní úrazovosti a pro sběr dat vydal ÚIV pro školní rok 2006/2007 formulář Výkaz o úrazovosti dětí a mládeže na školách a školských zařízeních R-36-01, který školy vyplňovaly a posílaly zpět do 19. 9. 2007. 117

Jaké jsou tedy výsledky statistického zjištění za minulý školní rok? Nejsou v žádném případě povzbudivé. Téměř ve všech sledovaných hodnotách byl zaznamenán nárůst. Regionální školy vykázaly celkem 126 704 školních úrazů, tedy úrazů evidovaných. Evidovaný úraz je takový úraz, který se stal při školním vyučování nebo v souvislosti se vzdělávání nebo činností školy a byl zapsán do knihy úrazů. Celkový nárůst proti minulému školnímu roku je téměř o 3 000 případy. Rovněž registrované úrazy zaznamenaly nárůst o téměř 2 000 případů (viz tabulka č. 1). Tab. č. 1 Úrazy, odškodněné případy ve školním roce 2006/2007 Číslo řádku Úrazy celkem *Registrované úrazy celkem Odškodněné případy a b 2 3 4 Počet 0101 126 704 55 235 29 846 Celková vyplacená částka v Kč 0102 X X 70614289 *Za registrovaný úraz se považuje každý úraz, o kterém byl vyhotoven záznam o úrazu. Za posledních šest let tedy došlo k výraznému nárůstu evidovaných školních úrazů o více než 30 000 případů, což je nárůst rovněž dramatický. Také celkový trend nám ukazuje, že se situace nestabilizuje a prozatímní opatření v preventivní činnosti jsou neúčinná. Graf č. 1 Vývoj počtu celkové školní evidované úrazovosti v ČR 140 000 počet úrazů 120 000 100 000 80 000 60 000 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07 počet 94 675 103 017 102 225 114 168 121 805 123 758 126 704 Pokud získaná data použijeme pro přesné srovnání v úrazové četnosti na 1 000 dětí, žáků a studentů, tak křivka je téměř identická a hodnota překročila hranici 70 evidovaných úrazů. Tedy skutečně dochází k nárůstu. 118

Graf č. 2 Vývoj úrazové četnosti u evidovaných úrazů na 1000 žáků v ČR PŮVODNÍ PRÁCE úrazová četnost 100 50 0 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07 ČR 46,605 53,048 53,298 60,534 66,134 68,668 71,940 * Zdroj: ÚIV U registrovaných školních úrazů je za posledních šest let nárůst o více než 14 000 registrovaných úrazů a pokud přepočteme hodnoty na 1 000 žáků, tak i zde již index četnosti překročil hodnotu 30. Graf č. 3 Vývoj registrované úrazovosti v ČR 60 000 50 000 počet 40 000 30 000 20 000 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07 celkem 41 790 43 144 41 483 45 499 50 844 53 332 55 235 * Zdroj: ÚIV 119

Graf č. 4 Vývoj úrazové četnosti u registrovaných úrazů na 1000 žáků v ČR index četnosti 30 20 10 0 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07 vývoj četnosti 20,57 22,22 21,63 24,12 27,61 29,59 31,36 * Zdroj: ÚIV ZÁVĚR Z uvedených výsledků vyplývá, že je maximálně nezbytné situaci řešit. Je potřeba informovat zřizovatele škol, školy a školská zařízení a všechny zainteresované instituce, které mohou ovlivnit negativní trend ve vývoji školní úrazovosti. Jako další legislativní úpravu navrhuji převést kompetence sběru dat a analýzy prostřednictvím upraveného Výkazu R 36-01 z ÚIV na Českou školní inspekci (dále ČŠI). Obě instituce provádějí sběr dat již elektronickou formou a hlavně vykázané informace o úrazech na školách by bylo možno zpětně kontrolovat při inspekční činnosti. To by mohlo mít pozitivní vliv, protože inspekce má více kompetencí pro zpětnou kontrolu než ÚIV. Při posledních jednáních s vedením ÚIV bylo dohodnuto, že předání agendy spojené s Výkazem R 36-01 na ČŠI by nemělo být problémem. Rovněž oddělení zpracování dat a analýz na ČŠI by tuto skutečnost přivítalo, protože by tato data rozšířila celkový pohled na problematiku školní úrazovosti. Výsledky těchto analýz by sloužily pro cílenou inspekční činnost ke zlepšení situace na úseku školní úrazovosti. LITERATURA 1. Databáze údajů o počtu úrazů, ÚIV 2. Výkaz R 36-01 3. Vyhláška 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů škol a školských zařízení 4. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 5. Zpráva České školní inspekce o školní úrazovosti ve školách a školských zařízeních ve školním roce 2006/2007. ČŠI 2007 Pavel Skácelík pavel.skacelik@tiscali.cz 120

AKTUÁLNĚ O ŠÍŘENÍ ZHOUBNÉ A SPOLEČENSKY NEBEZPEČNÉ CHOROBY TOPICAL DATA ON PROPAGATION OF DETRIMENTAL AND SOCIALLY DANGER- OUS DISEASES PŮVODNÍ PRÁCE Lenka Svobodová Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha Summary Growing violence is an alarming phenomenon. The rate of occurrence of its most different forms and times, particularly in children and youth is a big warning for the society. Habits, values and attitudes acquired in young age are mostly very firmly anchored and persist to the adulthood of individuals. Almost half the young people inquired note immediate manifestations of the aggressiveness, victimization and physical or psychical violence. The results of examination also indicate that obviously biggest problems with these negative phenomena are observed among apprentices of 19 years of age. This group will soon enter the labour market and it is possible to assume with a certain measure of likelihood that they will bring these negative manifestations of the behaviour into the common working and personal life as its self-evident part. Thus, it is necessary to promote the prevention and knowledge of the danger of the aggressive and violent behaviour in systematic and consequent way starting from the youngest age. Key words: aggressiveness victimization psychical and physical violence children and youth - safety and health protection prevention Souhrn Růst násilí je znepokojujícím jevem. Četnost výskytu i jeho nejrůznějších forem a podob zejména u dětí a mládeže je velkým varováním pro společnost. Návyky, hodnoty a postoje získané v mládí mají většinou velmi pevné ukotvení a přetrvávají do dospělého věku jedince. Téměř polovina dotázaných mladých lidí registruje ve svém bezprostředním okolí projevy agresivity, šikany, fyzického nebo psychického násilí. Výsledky šetření také naznačují, že zřejmě největší problémy s těmito negativními jevy existují mezi devatenáctiletou učňovskou mládeží. Tato skupina bude v brzké době vstupovat na pracovní trh a lze s určitou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že si s sebou bude tyto negativní projevy chování a jednání přinášet do pracovního i běžného života jako jeho samozřejmou součást. Je proto třeba prosazovat prevenci, povědomí o nebezpečnosti agresivního, násilného chování a jednání systematicky a důsledně, a to již od nejútlejšího věku. Klíčová slova: agresivita šikana psychické a fyzické násilí děti a mládež bezpečnost a ochrana zdraví prevence Řeč je o zhoubném bujení šikany a násilí mezi naší mládeží. Je to jako vznik a šíření infekce. Může zaútočit nejen náhle, ale také podle okolností, dispozic a vhodných podmínek se může skrytě a plíživě vyvíjet do chronické podoby. Psychické a fyzické násilí, vzrůstající agresivita i brutalita činů nám signalizují, že v rodinách, ve školách, na pracovištích i ve společnosti není něco v pořádku. Cílem sdělení je seznámit čtenáře s výsledky dotazníkového šetření realizovaného v tomto roce Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v.v.i. (dále VÚBP), v rámci projektu Mediální a osvětové nástroje kultivace 121

lidských zdrojů. Jeho nosnou částí je výzkum, návrh a ověření nástrojů k formování a upevňování trvale pozitivních postojů cílových skupin k oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nástrojů posilujících vytváření celkové pohody při práci jako multidisciplinární sociální kategorie. Hlavním cílem bylo získat přehled o akceptovatelných a žádoucích formách, metodách a prostředcích předávání informací a poučení mládeži z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Zároveň byly sledovány i další dílčí cíle, například týkající se výskytu a postojů k projevům šikany, fyzického a psychického násilí. Metodika V rámci výzkumu bylo realizováno dotazníkové šetření, kterým bylo na konci května 2007 prostřednictvím navštěvovaných základních, středních a vyšších odborných škol osloveno 1 645 žáků a studentů ve věku 14 20 let. Pro šetření byly vybrány školy z celé ČR, které se v roce 2006 přihlásily do některé ze soutěží pořádaných VÚBP pro děti a mládež při příležitosti konání kampaně Evropský týden BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Šetření na pětadvaceti vybraných školách provedla kontaktní osoba, která obdržela základní instrukce. Každý respondent sám písemně odpověděl na otázky v dotazníku. Ve vzorku mládeže bylo 782 (47,5 %) mužů a 831 (50,5 %) žen. Rozložení respondentů podle druhů škol bylo následující: 729 (44,3 %) ze základních škol a víceletých gymnázií, 359 (21,8 %) z odborných učilišť a středních odborných učilišť, 536 (32,6 %) ze středních odborných škol a čtyřletých gymnázií, 20 (1,2 %) z vyšších odborných škol. Věková struktura šetřených byla následující: respondenti ve věku od 14 do 15 let tvořili nejpočetnější skupinu, v absolutním vyjádření se jednalo o 642 osob, což v relativním vyjádření bylo 39 % z celkového počtu, 358 osob (21,8 %) reprezentovalo skupinu šestnáctileté mládeže, 266 (16,2 %) bylo sedmnáctiletých, 213 (12,9 %) bylo osmnáctiletých, 118 (7,2 %) bylo devatenáctiletých, 20 (1,8 %) tuto nejmenší skupinu představovala mládež ve věku 20 a více let (studenti VOŠ). * Pozn.: V 18 dotaznících nebyl uveden věk respondenta. Výsledky Značně vysoký počet žáků a studentů odpověděl (44,1 %) na otázku výskytu šikany kladně, tedy že se v jejich bezprostředním okolí vyskytly projevy šikany a násilí. Výskyt projevů agresivity, šikany, fyzického nebo psychického násilí ve svém bezprostředním okolí uvádí vyšší procento mužů než žen, a to rozdílem plných deset procentních bodů. V nejmladší věkové kategorii uvádějí respondenti nejvyšší výskyt šikany (55,5 %), naopak dvacetiletí uvádějí nejnižší výskyt ve svém okolí (13,3 %). Dále také více než polovina žáků základních škol a víceletých gymnázií (55 %) uvádí, že se v jejich okolí vyskytly sledované negativní jevy; nejméně pak na VOŠ. Jako oběť šikany se cítí 158, tj. 9,6 % dotázaných. Z tohoto počtu bylo 82 mužů, což je 10,5 % dotazovaných mužů, a 71 žen, tedy 8,5 % dotazovaných žen. Pět respondentů neuvedlo údaj o pohlaví. Nejvyšší procento obětí šikany (13,6 %) uvádějí devatenáctiletí respondenti, a také učni z odborných učilišť a středních odborných učilišť. V tomto dotazníkovém šetření byla dále experimentálně položena otázka: Cítíte se jako ten, kdo násilí nebo šikanu uplatňuje? Na ni celkem 119 (7,2 %) studentů odpovědělo kladně, tedy že jsou těmi, kteří šikanují. Z toho bylo 10,2 % mužů a 4,3 % žen. K šikaně a násilí se přiznávají nejvíce příslušníci mužského pohlaví ve věku 19 let a navštěvující učňovská učiliště a střední odborná učiliště. K zajímavým poznatkům také patří, že ti, kteří uvedli, že se jim stal úraz, uvádějí o více než 20 procentních bodů vyšší výskyt šikany a násilí oproti těm, kterým se úraz nestal. 122