Metodický materiál pro Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji IGA MZ ČR NR /2005 PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

Transkript

1 Metodický materiál pro Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji IGA MZ ČR NR /2005 PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ Časopis je určen všem zařízením, která se zabývají prevencí úrazů, krizovým centrům, sociálním zařízením pro děti, dospělé i seniory, sportovním klubům, Policii ČR, pojišťovnám, školám, neziskovým organizacím apod. Časopis vychází dvakrát ročně

2 Redakční rada: Benešová Veronika Čapková Magdalena Dunovský Jiří Janda Jan Kostner Robert Kučera Milan Lavičková Michaela Velemínský Miloš Odpovědný redaktor: Velemínský Miloš Technický redaktor: Ježková Eva Jazyková úprava: Vitoň Jan Překlad: Rakovič Miloslav Adresa redakce: Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. Na Barborce Dobrá Voda u Českých Budějovic Kontaktní osoba: Eva Ježková Tel: prevence.urazu@centrum.cz Vydavatel Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. ISSN Číslo 1/2007 vyšlo v červnu 2007

3 OBSAH Ročník 3 - Číslo OBSAH Úvodní slovo Velemínský M PŮVODNÍ PRÁCE Epidemiologie úrazových nehod v brněnském souboru ze studie ELSPAC Kukla L., Bouchalová M., Rezková B... 7 Epidemiologie nejčastějších úrazů v brněnském souboru studie ELSPAC Kukla L., Bouchalová M., Rezková B...20 Programy úrazové prevence u dětí, dospívajících a seniorů Čapková M...33 Školní úrazovost ve školách a školských zařízeních v 1. pololetí školního roku 2006/2007 Skácelík P ODBORNÉ PRÁCE Jeden ze systémů péče o těhotné uživatelky drog, drogově závislé ženy a jejich děti v České republice Sedláčková S., Žižková B Prevence úrazovosti dětí edukační činnost sestry Greplová I., Machová A Náklady na zdravotní péči v důsledku úrazu u osob starších šedesáti let Kučerová B SOUBORNÝ REFERÁT Mezinárodní únosy dětí a legislativa v České republice Pešlová E...61 Problematika dětských baby boxů Nechvátalová V Užívání psychoaktivních látek v těhotenství Sedláčková K., Žižková B Vývoj tabakismu ve světě a v ČR Kastnerová M., Žižková B...77 Skrytá nebezpečí parabenů Hon Z ZPRÁVY Preventík Hanousková M., Cibulková H...88 Činnost Centra prevence sociálně patologických jevů při JU ZSF Kastnerová M., Žižková B...90 Zákon na ochranu před domácím násilím Zimmelová P Těhotné uživatelky drog Žižková B

4

5 Vážené čtenářky a milí čtenáři, EDITORIAL předkládám vám první letošní číslo 3. ročníku časopisu Prevence úrazů, otrav a násilí. Nechce se mi to říkat, ale musím prohlásit, že zájem o problematiku našeho časopisu vzrůstá. Bráním se této informaci proto, že ze zvýšeného zájmu je na druhou stranu patrné, nakolik je otázka prevence především úrazů a násilí v naší populaci aktuální. Což není ve své podstatě vůbec povzbudivé. Radostnější informací, jak je z obsahu patrné, je to, že se rejstřík autorů neustále rozšiřuje a tříbí a že tito autoři jsou významnými pracovníky zabývající se problematikou dětských úrazů. V tomto směru je nutné podtrhnout zájem pana docenta Lubomíra Kukly. Musím znovu zdůraznit, že časopis je určen všem, kteří mají zájem o informace z jedné z nejfrekventovanějších zdravotně sociálních oblastí dneška. Zajímavé a aktuální informace mohou na našich stránkách nalézt například zřizovatelé, poskytovatelé a pracovníci ve zdravotnických či sociálních službách, pracovníci ve státní správě, samosprávě, pracovníci v bezpečnostních složkách a složkách Integrovaného záchranného systému České republiky, dále také pedagogové, pracovníci poskytující krizovou intervenci a další profesionální pracovníci, zabývající se aktuální problematikou dětí, dospělých či seniorů. Kromě profesionálních pracovníků mohou v našem časopise nalézt zajímavé informace rodiše a široká veřejnost. Na závěr bych chtěl poděkovat paní doktorce Ivě Truellové, která velmi úzce spolupracuje s redakcí časopisu a poskytuje nám aktuální informace z problematiky prevence úrazů. Váš zájem, vážené čtenářky a milí čtenáři, je nám milou odměnou. Miloš Velemínský odpovědný redaktor 5

6

7 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

8 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

9 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

10 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

11 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

12 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

13 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

14 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

15 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

16 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

17 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

18 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

19 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

20 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

21 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

22 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

23 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

24 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

25 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

26 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

27 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

28 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

29 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

30 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

31 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

32 PŮVODNÍ PRÁCE 5 9

33 PROGRAMY ÚRAZOVÉ PREVENCE U DĚTÍ, DOSPÍVAJÍCÍCH A SENIORŮ PROGRAMMES OF THE ACCIDENT PREVENTION IN CHILDREN, ADOLESCENTS AND SENIORS PŮVODNÍ PRÁCE Čapková Magdalena Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů Summary In 2005, at Faculty of Health and Social Studies of the University of South Bohemia in České Budějovice, the Centre of the prevention of accidents in the South-Bohemian region was established. The target of the project in the first year was mapping of information concerning the preventive control of the accident rate in the region considered in the population at the highest risk. The further purpose was compilation of preventive programmes enhancing information on possibilities of the prevention and implementation of these preventive programmes in the target group. In 2005, information on the prevention of accidents was monitored and in 2006, a method and methodical materials were prepared, which were subsequently employed within the scope of the implementation of preventive programmes, which is being continued to the first half of Key words: Prevention programmes accident age method publication Souhrn V roce 2005 bylo při Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zřízeno Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji. Cílem projektu v prvním roce řešení bylo zmapování informovanosti o prevenci úrazovosti v daném regionu u nejrizikovějších věkových skupin obyvatel. Dalším cílem bylo vytvoření preventivních programů zvyšující informovanost o možnostech prevence a realizace těchto preventivních programů v cílové skupině. V roce 2005 proběhl monitoring informovanosti o prevenci úrazů a v roce 2006 byla vytvořena metodika a metodické materiály, které byly použity v rámci realizace preventivních programů, jež pokračuje do konce první poloviny roku Klíčová slova: prevence programy úraz věk metodika publikace ÚVOD Úrazy jsou závažným zdravotně sociálním problémem a je nezbytné jim předcházet primární prevencí. V roce 2005 bylo při Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zřízeno Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji. Cílem projektu v prvním roce řešení bylo zmapování informovanosti o prevenci úrazovosti v daném regionu u nejrizikovějších věkových skupin obyvatel. Dalším cílem bylo vytvoření preventivních programů zvyšující informovanost o možnostech prevence a realizace těchto preventivních programů v cílové skupině. METODIKA V roce 2005 byly stanoveny nejrizikovější věkové skupiny v souvislosti se vznikem úrazu a statistikem byl vypracován reprezentativní vzorek populace okresu České Budějovice 33

34 se zaměřením na definované rizikové skupiny obyvatel 0-3 roky, let, let, let, 65 a více let. Byl realizován sběr dat (dotazníkové šetření) za účelem zmapování informovanosti o prevenci úrazů a úrazovosti ve skupině vybraných respondentů. V průběhu dotazníkového šetření byl vytvořen software, který slouží jako databáze sebraných dat a k jejich vyhodnocování v rámci jednotlivých věkových skupin. V roce 2006 byla realizována příprava a realizace preventivních programů se zaměřením na nejaktuálnější úrazová rizika v jednotlivých věkových skupinách. VÝSLEDKY Příprava a aplikace pilotních preventivních programů se zaměřením na nejaktuálnější úrazová rizika v jednotlivých věkových skupinách: Věková skupina 0-3 roky V této věkové skupině jsou děti nejčastěji ohroženy úrazy vznikajícími v domácím prostředí. Výsledky výzkumu ukázaly nedostatečnou vybavenost domácností ochrannými pomůckami, které minimalizují riziko vzniku úrazu. Dítě je nejčastěji ohroženo pády, popáleninami, otravami. Informace o bezpečnosti dětí v dopravě také nejsou zcela dostačující a chování některých rodičů je ohrožující v souvislosti s úrazem a ohrožením dítěte. Většina rodičů se domnívá, že je informována o rizicích vzniku úrazů, ale výsledky ukazují, že se těmito zásadami v řadě případů neřídí a vystavují tak své dítě/děti zvýšenému riziku. Z výsledků je patrné, že rodiče uvítají téměř jakoukoli formu dalších informací o rizicích a prevenci dětských úrazů. Snížení úrazovosti v této věkové skupině dětí lze pouze kvalitní informovaností rodičů o rizicích, možnostech a prostředcích prevence. Cílem bylo zvýšení informovanosti o praktickém zajištění bezpečnosti dětí v domácnosti i mimo domácnost. Za účelem splnění tohoto cíle byla zvolena metodika oslovení cílové skupiny (rodičů) formou informačního materiálu, který bude zahrnovat základní informace a bude doplněn odborným výkladem pediatra, jenž je obvykle pro rodiče dětí hlavní autoritou v oblasti poradenství v péči o zdraví svého dítěte. Lze tak předpokládat, že sdělení a informace od pediatra budou rodiči respektovány, fixovány a dodržovány. Prevence pro rodiče dětí v této věkové skupině byla zaměřena zejména na úrazy a jejich prevenci v domácnosti (popáleniny, opařeniny, otravy, poranění prstů, hlavy, pády) a mimo domácnost (prevence úrazů v dopravě, na hřišti, v přírodě). Pro tyto účely byla vytvořena metodická pomůcka informační brožura Prevence úrazů dětí od narození do předškolního věku. Obsah brožury je zaměřen na rizika úrazů a otrav v jednotlivých vývojových obdobích dítěte a na možnosti zajištění bezpečnosti používáním ochranných, preventivních pomůcek, které jsou základem pro vytváření bezpečného prostředí. Brožura zahrnuje nejen informace o rizicích a prevenci úrazů dětí od narození do tří let, ale je určena i pro rodiče dětí, které jsou v předškolním věku, čímž se rozšiřuje cílová skupina rodičů, jíž je brožura určena. Bezpečné prostředí a dohled rodičů je pro děti v tomto věku základem primární prevence úrazů. Konkrétní praktické rady a opatření minimalizující riziko úrazu jsou znázorněny na obrázcích (fotografiích), které ilustrují reálné používání ochranných pomůcek a prostředků, které zabraňují vzniku úrazu dítěte. Obsah brožury je rozdělen na prevenci úrazů v domácím prostředí a mimo domácnost a převažující vizuální forma preventivních opatření je přehledná, konkrétní a pro rodiče lépe zapamatovatelná. Materiál byl distribuován především v ordinacích, ve kterých byl proveden sběr dat v loňském roce a v roce 2007 bude proveden srovnávací výzkum. Brožuru bezplatně obdržela skupina rodičů dětí od 0 do 3 let, kteří navštívili vybrané ordinace lékařů pro děti a dorost. Brožuru předává rodičům pediatr, který rodiče poučí o základních rizicích (touto metodikou je zajištěno, že rodiče si brožuru z ordinace odnesou a dozví se základní, nejdůležitější informace o významu prevence). Brožura je také volně dostupná v čekárnách. Distribuce informační brožury dále pokračuje. Metodická pomůcka Toráčová, L., Čapková, M., Velemínský, M.: Prevence úrazů dětí od narození do předškolního věku. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně 34

35 sociální fakulta, s. ISBN Věková skupina let V této věkové skupině jsou hlavním problémem úrazy v dopravě neznalost základních bezpečnostních pravidel a chování v dopravě. Objevuje se i rizikové chování při sportu letní, zimní sporty. V domácím prostředí jsou největším rizikem otravy děti se mohou v domácnosti dostat do kontaktu s léky, alkoholickými nápoji. Dalším nebezpečím současné doby jsou nebezpečné předměty, např. střelné zbraně, pyrotechnika. Problémem současnosti je také násilí a riziko násilně vzniklých úrazů. Výsledky výzkumu ukázaly vysokou neznalost základů předlékařské první pomoci. Snížení úrazovosti v této věkové skupině dětí záleží především na informovanosti dítěte, tzn. na znalosti rizik a úrovni vědomostí o možnostech, jak riziku účinně předcházet, a především na motivaci znalosti prakticky využívat a chovat se bezpečně. Významným faktorem, který ovlivňuje chování dětí, jsou identifikační vzory (rodiče, učitelé, známé osobnosti, vrstevníci). Základem prevence úrazů dětí v tomto věku je zdravotněvýchovná forma preventivní intervence. Ta obnáší seznámit cílovou skupinu s rizikovými situacemi, při kterých může k úrazu dojít, a poskytnout informace o tom, jak jim lze předjít. Účinné je v tomto věku vštěpování znalostí, které je dlouhodobé a je založeno na motivaci. Práce a učení dítě baví a má o ně zájem v případě, že ho problém osobně zaujme a je motivováno k jeho řešení. Cílem preventivního programu v této věkové skupině je zvýšení informovanosti dětí a praktické dodržování zásad bezpečného chování. Za účelem splnění tohoto cíle byla zvolena metodika zavedení dlouhodobého preventivního programu na vybraných základních školách. Za tímto účelem byly osloveny vybrané základní školy a gymnázia, na kterých probíhalo v roce 2005 dotazníkové šetření mapující znalosti o prevenci úrazů (a bude zde také proveden srovnávací výzkum v roce 2007). Základem preventivního programu je práce s publikací Venku číhá džungle aneb jak se chránit před úrazy, která byla vytvořena na základě výsledků výzkumu z roku 2005 a je zaměřena na nejvýznamnější rizikové oblasti této věkové skupiny. Obsah preventivního programu je u těchto dětí zaměřen především na prevenci úrazů při cyklistice, v dopravě (bezpečnost spolujezdce v automobilu, bezpečnost chodce) a při sportu (především zimní sporty, sporty provozované na ulici a na komunikacích jízda na koloběžce, na skateboardu, na kolečkových bruslích a na letní sporty související s vodou). Dalšími tématy, která jsou součástí preventivního programu, je prevence úrazů způsobených elektrickým proudem a pyrotechnikou, poleptáním a popálením. V rámci programu jsou děti seznámeny také s problematikou násilí a násilně vzniklých úrazů. Součástí prevence jsou i základy předlékařské první pomoci, jejíž znalosti byly klasifikovány jako nedostačující. Dítě by mělo znát základní postupy v poskytování předlékařské první pomoci při nejčastějších úrazech a poruchách zdraví. Metodická práce s publikací i úkoly a forma sestavení publikace stejně jako otázky a interaktivní úkoly byly zpracovány dle metodik a výsledků preventivních aktivit realizovaných Zdravotně sociální fakultou JU, Policií ČR a dalšími organizacemi a realizátory (jedná se například o projekty Bezpečný cyklista, Ajaxův zápisník, Po zebře bezpečně, Bezpečná cesta do školy a další) jejichž metodika je ověřena a je nejúčinnější s ohledem na získávání znalostí a dovedností v oblasti prevence úrazů u dané cílové skupiny. Metodiky jednotlivých preventivních programů byly využity také v rámci úkolů, které jsou obsaženy ve vytvořených preventivních materiálech. Pro účinnost a efektivitu programu byla zvolena metodika dlouhodobého preventivního programu, která je založena na práci s uvedenou publikací v rámci školní výuky. Tato metodika je, vzhledem k současnému obsahu rámcového vzdělávacího programu, zařaditelná do výuky na všech typech základních škol. První seznámení žáků i pedagogů s publikací bylo provedeno členy realizačního týmu Střediska prevence úrazů v Jihočeském kraji v rámci interaktivního hodinového programu. Tento program byla realizován 2 členy realizačního týmu (dále lektoři). Interaktivní program byl určen vždy pro cca žáků. PŮVODNÍ PRÁCE 35

36 Obsahem interaktivní hodiny je seznámení dětí s problematikou úrazovosti, diskuse na dané téma (definice úrazu, vlastní zkušenost, prevence), formou soutěže jsou s dětmi probírána jednotlivá úrazová rizika a jejich prevence, formou scének jsou osvojovány dovednosti poskytování předlékařské první pomoci. V rámci programu každý žák obdržel publikaci Venku číhá džungle aneb jak se chránit před úrazy. Lektoři seznámili děti s obsahem publikace a v rámci programu s brožurou pracovali formou osnovy pro danou interaktivní hodinu (byly probrány základní informace o nejčastějších rizicích a možnostech prevence úrazů). Lektoři také kontaktovali učitele, kteří budou v rámci výuky s publikací dále pracovat, a poskytli jim stručnou metodiku k publikaci (příloha 11). Doporučená minimální délka trvání preventivního programu (resp. interaktivní práce s publikací a zadanými tématy) je minimálně 12 týdnů tj. jedno téma týdně, které je propojeno v rámci více školních předmětů (viz metodika). Interaktivního programu se zúčastnili žáci základních škol, ve kterých proběhlo v roce 2005 úvodní dotazníkové šetření (pozn.: s výsledky dotazníkového šetření na dané škole byli ředitelé těchto škol seznámeni). V roce 2007 bude u těchto žáků provedeno kontrolní dotazníkové šetření po aplikaci programu. Metodická pomůcka Čapková, M., Toráčová, L., Kadlecová, J., Lavičková, M.: Venku číhá džungle aneb jak se chránit před úrazy. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, s. 73. ISBN Věková skupina let Dospívající ve věku let jsou nejohroženější úrazy při sportovních aktivitách. Značný počet respondentů sportuje. Někteří jedinci vyhledávají i sporty adrenalinové, které jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku úrazu. Značné nedostatky byly zjištěny v oblasti znalosti pravidel silničního provozu spojené s rizikovým chováním mládeže v dopravě. Problémem je také užívání alkoholických nápojů. Znalosti a informovanost je také nedostatečná v oblasti první pomoci, kterou by značná část respondentů v mnoha situacích neuměla poskytnout. Jedná se o základní nedostatky v oblasti primární prevence, které je nutné odstranit. Preventivní aktivity pro tuto věkovou skupinu byly zaměřeny zejména na rizika užívání alkoholu, na nebezpečí otrav, na prevenci úrazů a bezpečné chování v dopravě a při sportu a na základní znalosti předlékařské první pomoci. Stejně jako v mladší věkové skupině byla cílová skupina složena ze žáků vybrané střední školy, kteří se zúčastnili v roce 2005 dotazníkového šetření. V souvislosti s vyšším věkem cílové skupiny nebyla zvolena metoda interaktivní výukové hodiny a další zařazení preventivního programu do více školních předmětů. Pro realizaci preventivního programu v této věkové skupině byla zvolena metodika zařazení preventivního programu do náplně jediného školního předmětu (tělesné výchovy), který je pro dospívající v tomto věku jednou z oblastí, kde se projevují psychomotorická vývojová specifika a dochází k významnému ohrožení úrazy. Dalším důvodem zvolení této metodiky je také skutečnost pravděpodobnějšího vštípení informací v rámci předmětu, který je pro děti v daném věku blízký, a je zde možnost a prostor i pro praktický nácvik prevence při sportu, jenž je v tomto věku nejrizikovější oblastí. Na podkladě výsledků dotazníkového šetření z roku 2005 byla vytvořena publikace Go proti úrazům aneb jak chránit své zdraví, která byla distribuována do vybrané školy. Publikace poskytuje pedagogovi základní osnovu témat, která jsou, v souvislosti s rizikem vzniku úrazu, pro dospívající nejrizikovější. Kromě pedagogů tělesné výchovy na střední škole (gymnáziu) bylo doporučeno zapojení trenérů sportů, kterým se žáci vybrané školy (gymnázia) věnují (atletika, plavání, volejbal, tenis, gymnastika). Obsah publikace a celého preventivního programu pro dospívající je rozdělen na 4 základní oblasti, které se ukázaly v tomto věku jako nejrizikovější. Jedná se o problematiku úrazů v dopravě (auto, motorka, chodec), neboť dospívající se v tomto věku stávají aktivními účastníky motorizovaného silničního provozu (motorka); dále o oblast sportovních úrazů a také otrav (alkohol, léky). Významnou součástí je také výuka a osvojování praktických dovedností základů první 36

37 pomoci. Publikace poskytuje stručný přehled rizik a možností prevence v uvedených nejrizikovějších oblastech a je materiálem, který je vhodný i pro samostudium nevyžaduje tedy časově náročnou intervenci pedagoga a přesto poskytuje velké množství informací, které jsou pro dospívající podstatné a aktuální. Metodická pomůcka Čapková, M., Toráčová, L.: Go proti úrazům aneb jak chránit své zdraví. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, s. 19. ISBN Věková skupina let Tato věková skupina je ohrožena stejnými úrazy jako věková skupina let. V souvislosti s aktivní účastí v dopravě v roli řidičů stoupá riziko vzniku úrazu při dopravní nehodě. Znalosti týkající se pravidel silničního provozu by měly být v této věkové skupině vyšší než u mladších respondentů, ale v mnoha případech tomu tak není. Respondenti nemají základní vědomosti o povinnostech používání bezpečnostních pásů, přechodů pro chodce apod. Také roste riziko sportovních úrazů, neboť se objevuje četné požívání alkoholických nápojů během některých sportovních aktivit. Znalosti v oblasti první pomoci jsou vyšší, ale přesto nedostačující. Kontaktování respondentů ve vzdělávacích institucích bylo v souvislosti s dalším řešením projektu nejvhodnější, tak aby mohla být garantována účast respondenta na preventivním programu a možnost následného dotazníkového šetření po aplikaci programu za účelem evaluace programu. Cílovou skupinu v této věkové kategorii tvořili studenti vysoké školy (Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) a prevence byla realizována formou informační kampaně se zaměřením na základní rizika úrazů a jejich prevenci. V rámci programu byly vytvořeny informační letáky, které byly distribuovány do prostor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na vysokoškolské koleje. Materiál obsahuje penzum základních, nejdůležitějších informací v oblastech, které byly výsledky výzkumu prokázány jako problematické a chyběly v povědomí oslovených respondentů. Jedná se především o prevenci úrazů v dopravě (automobil, motocykl, chodec, cyklista), v oblasti prevence sportovních i dopravních úrazů je kladen důraz na nepožívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek. Dále je zdůrazněna problematika otrav v souvislosti s užíváním léků a doplňků stravy bez lékařského předpisu a samozřejmě problematika otravy alkoholem. Stejně jako ve všech ostatních věkových skupinách byly shledány nedostatky ve znalostech poskytování předlékařské první pomoci. V rámci informačního materiálu jsou zdůrazněny nejzákladnější postupy a především všechna telefonní čísla linek tísňového volání. Materiál je tedy určen jako praktická pomůcka, která pomůže k orientaci v prevenci a případně i v situaci nezbytné aktivní pomoci. Metodická pomůcka Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji. Jak předcházet úrazům leták. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Věková skupina 65 a více let Lidé v seniorském věku jsou ohroženi úrazy v domácnosti, a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Vysoké procento těchto lidí k chůzi používá pomůcky (francouzskou hůl, normální hole), ale v domácnosti využívají minimum pomůcek, které by minimalizovaly riziko pádu (bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.). Pády a následně zlomeniny dolní končetiny jsou nejčastějšími úrazy v této věkové kategorii. Problematická je i znalost respektive neznalost telefonních čísel tísňového volání. Naprosto nedostatečná je znalost telefonního čísla univerzálního tísňového volání 112. Jako zásadní nedostatek lze označit způsob informování. Senioři většinu informací o rizicích získávají pouze od lékaře či z médií a tyto informace jsou často nekompletní. Prevence je zaměřena zejména na informovanost o pomůckách (včetně informací o jejich dostupnosti), které minimalizují riziko domácích úrazů, a o linkách tísňového volání. Cílová skupina osob ve věku 65 a více let byla oslovena v rámci institucí kluby pro seniory, penziony pro seniory, domy s pečovatelskou službou (v souvislosti s potřebou sběru PŮVODNÍ PRÁCE 37

38 dat před a po realizaci preventivního programu). V rámci programu, byly vytvořeny letáky, které názornou formou seniory informují o největších rizicích úrazů. Materiál je distribuován zejména do ordinací praktických lékařů, specialistů, kteří mají ve svých ambulancích seniorskou populaci. Dále byly letáky distribuovány v rámci tří přednášek o úrazech seniorů. Přednášky proběhly ve třech zařízeních pro seniory. Zde se projevila nedostatečná informovanost o nebezpečí úrazu v domácím prostředí, a to zejména v koupelně. Dále bylo dbáno na správné zapamatování čísel tísňového volání. V zařízeních pro seniory s celodenní péčí přivolání ZZS zajišťuje personál těchto zařízení, ale senioři znalost těchto čísel využijí zejména při pobytu mimo budovy těchto ústavů. Jako nejideálnější způsob zapamatování si těchto čísel senioři považují pomůcku vložení čísla do telefonního přístroje pod rychlou volbu (zmáčknutím tlačítka dojde k automatickému volání). V rámci přednášek senioři projevili zájem i o způsob, jakým se má na tyto linky stav nouze ohlásit. Jedna přednáška se uskutečnila ve spolupráci s ČČK v Domě s pečovatelskou službou. Zde senioři projevovali největší zájem o informace o pomůckách. Byli informováni, v jakých případech mohou pomůcku získat s pomocí zdravotní pojišťovny nebo kde lze vybavení zakoupit a co je nutné sledovat (např. volně ložené koberečky s gumovou protiskluzovou podložkou, madla a jejich správné umístění, nebezpečí pádu v případě nošení nevhodné domácí obuvi, dávkovače léků apod.) V rámci přednášek byli senioři seznámeni jak s pomůckami, které slouží k zajištění bezpečnějšího domácího prostředí (zejména úpravy koupelen, povrchů, vybavení kuchyní), tak k bezpečnému pohybu seniora (hole, obuv). Metodická pomůcka leták byl koncipován zejména jako názorná pomůcka, která upozorní na největší riziko úrazů seniora a základní postupy jak úrazům předcházet. Na titulní straně letáku jsou výrazně uvedená čísla tísňových linek, která lze využít přímo u telefonního přístroje. Leták byl distribuován v rámci přednášek. Metodická pomůcka Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji. Prevence úrazů u seniorů leták. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, ZÁVĚR Vzhledem k vysoké časové a personální náročnosti realizace preventivních programů ve vybraných věkových skupin u počtu respondentů, kteří byli osloveni v rámci dotazníkového šetření v roce 2005, preventivní programy stále probíhají a pokračuje také distribuce informačních materiálů a publikací tak, aby se do konce 2. čtvrtletí roku 2007 zúčastnil v jednotlivých věkových skupinách minimálně takový počet respondentů, který se zúčastnil dotazníkového šetření v roce 2005, a následně mohlo být u těchto osob provedeno kontrolní dotazníkové šetření. Výsledky kontrolního šetření budou zveřejněny na podzim letošního roku. Metodické materiály pro jednotlivé preventivní programy jsou k dispozici ve Středisku prevence úrazů v Jihočeském kraji při ZSF JU (A. Barcala 4, České Budějovice) a také v knihovně ZSF JU. LITERATURA 1. Ambrůžek, A., Šesták, M., Čapková, M. Význam používání bezpečnostních pásů v prevenci těžkých a smrtelných úrazů při dopravních nehodách osobních automobilů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 1/1, ISSN Čapková, M. Rodiče a prevence dětských úrazů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/1, ISSN Čapková, M. Riziko vzniku úrazů u dětí z hlediska psychosomatického vývoje. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/2, ISSN Lavičková, M. Bezpečná komunita Třeboň. Prevence úrazů, otrav a násilí. 1/2, ISSN Skácelík, P. Úrazy jako sociální fenomén. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/2, ISSN Toráčová, L. Adolescenti a prevence úrazů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/2, ISSN Zimmelová, P. Úrazy seniorů prevence a příčiny. Prevence úrazů, otrav a násilí. 1/2, ISSN * Realizováno za finanční podpory IGA MZ ČR č. NR /2005 Magdalena Čapková ma.ca@ .cz 38

39 ŠKOLNÍ ÚRAZOVOST VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V 1. POLOLETÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2006/2007 RATE OF ACCIDENTS IN SCHOOLS AND SCHOOL FACILITIES IN THE FIRST SIX MONTHS OF THE SCHOOL YEAR 2006/2007 PŮVODNÍ PRÁCE Skácelík Pavel Česká školní inspekce, oblast bezpečnost a ochrana zdraví Summary The Czech school inspection works with statistical data on the rate of accidents received from schools since the last year only. It is currently the only institution, which is able to analyze types, course and causes of accidents occurring in schools throughout the country. Valid and detailed statistical information can only be derived from records of school accidents. The first comparison of the first six months with the same period of the last year suggests that these data will be very valuable and beneficial in the future. The graphs presented here indicate that the negative trend of the accident rate in schools is receding, but conditions of the climate in the period of interest should be taken into account. Very mild winter made many schools impossible to organize winter courses and further school actions, which were associated with accidents in the past. This is the reason for enhanced interest in data from the second half of year and in their comparison with the last year. Key words: school acidents accident rate index Czech school inspection injuries records of accidents - prevention Souhrn Česká školní inspekce teprve druhým rokem pracuje se statistickými daty, která dostává ze škol o úrazech. V současné době je to jediná instituce, která může analyzovat druhy, průběhy a příčiny školních úrazů v celostátním kontextu. Pouze ze záznamů o školním úrazu lze vyčíst podrobné validní statistické informace. První srovnání poloviny roku s minulým obdobím poskytuje informaci o tom, že v budoucnosti budou tato data velmi cenná a prospěšná. Pro cílenou prevenci budou analýzy ČŠI nezbytné. Z uvedených grafů vyplývá, že negativní trend školní úrazovosti je na ústupu, ale je třeba brát v potaz klimatické podmínky 1. pololetí školního roku. Velmi mírná zima zabránila celé řadě škol realizovat zimní kurzy a další školní akce, kde v minulosti úrazy vznikaly. O to více budou očekávána data za druhé pololetí a srovnání s rokem minulým. Klíčová slova: školní úraz index úrazovosti Česká školní inspekce poranění záznam o úrazu prevence ÚVOD Školy a školská zařízení jsou ze zákona povinny vést evidenci všech úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. V souladu s vyhláškou č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, musejí školy ve vyjmenovaných případech také vyhotovit o úrazech záznam a zaslat ho stanoveným orgánům a institucím 1. Statistické údaje dostupné od uvedeného data ukazují, že takových případů 39

40 je většina, přibližně 85 % ze všech úrazů, které jsou ve školách evidovány. Základní statistické údaje Sledovaným obdobím je 1. pololetí školního roku 2006/2007, tj. od 1. září 2006 do 31. ledna České školní inspekci bylo doručeno záznamů o úrazech, k nimž v tomto období došlo ve všech školách a školských zařízeních při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Oproti stejnému období předchozího školního roku je to meziroční pokles o úrazů s vyhotoveným záznamem, tj. o 23,1 %. Rozdíly v počtech úrazů a změny jejich rozložení v jednotlivých druzích škol ukazují podrobnější údaje v tabulce 1. 2 Tab. 1 Počty úrazů v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/2007 Druh školy 1. pololetí 2005/ pololetí 2006/2007 Počet úrazů % Počet úrazů % Mateřské školy 142 0, ,5 Základní školy , ,3 Střední školy , ,2 VOŠ , ,0 Celkem , ,0 Objektivnějším ukazatelem je index úrazovosti (počet úrazů na 100 osob) vypočítávaný z počtů úrazů a z počtů dětí, žáků a studentů aktuálních ve sledovaném období (tabulka 2). Tab. 2 Index úrazovosti v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/2007 Druh školy Index úrazovosti 1. pololetí 2005/ pololetí 2006/2007 Mateřské školy 0,05 0,08 Základní školy 1,04 1,00 Střední školy 1,21 0,77 Vyšší odborné školy 4,60 1,52 Celkem 1,00 0,79 Podle statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání navštěvovalo školy a školská zařízení v České republice v 1. pololetí školního roku 2006/2007 celkem dětí, žáků a studentů. Vzhledem k počtu úrazů má celorepublikový index úrazovosti za toto období hodnotu 0,79, což je oproti předchozímu školnímu roku pokles o 0,21 (tabulka 2). Rozdíly v indexu úrazovosti v jednotlivých druzích škol ukazují, že k výraznější změně poklesu úrazovosti došlo především ve vyšších odborných školách a ve středních školách. V základních školách je pokles indexu nepatrný, stejně jako jeho nárůst v mateřských školách. Souhrnné indexy úrazovosti vypočítané pro všechny školy a zařízení v jednotlivých krajích (graf 1) vypovídají o značných rozdí- 40

41 lech mezi regiony v obou hodnocených obdobích. Podrobnější porovnání indexu úrazovosti v jednotlivých druzích škol v 1. pololetí školního roku 2006/2007 s 1. pololetím předchozího školního roku je uvedeno v příloze. V současnosti je již k dispozici dostatek údajů, vzhledem k teprve dvouletému uplatňování nového způsobu sledování úrazů však zatím nelze spolehlivě usuzovat na trendy. PŮVODNÍ PRÁCE Graf 1 Index úrazovosti ve školách a zařízeních jednotlivých krajů v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/ / /2007 index úrazovosti 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0,18 0,08 0,59 0,61 0,38 0,45 0,87 0,87 0,80 0,50 1,08 1,07 0,96 1,00 1,00 0,89 1,08 0,82 1,21 0,91 1,28 1,32 1,07 1,11 1,44 1,42 1,54 Středočeský Praha Ústecký Olomoucký Jihočeský Zlínský Plzeňský Moravskoslezský Liberecký Jihomoravský Královéhradecký Karlovarský Vysočina Pardubický kraj 0,90 Třídění údajů podle roku narození ukazuje, že počet úrazů strmě narůstá od 6 do 14 let věku zraněných, tj. především v průběhu základního vzdělávání, a od 15 let začíná pozvolně klesat. Nejohroženější skupinou jsou žáci ve věku 13 až 15 let, tedy převážně v ročníku základní školy. Na tyto ročníky připadlo asi 37 % všech zaznamenaných úrazů (graf 2). Graf 1 Index úrazovosti ve školách a zařízeních jednotlivých krajů v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/2007 relativní četnost (%) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 0,1 0, , , , , , ,2 12,2 12,0 10,2 8,7 5, rok narození zraněného 3, , , , ,7 0,5 0,

42 Ze záznamů o úrazech vyplývá, že v 1. pololetí školního roku 2006/2007 bylo v počtu zraněných více chlapců 55,7 % oproti 44,0 % dívek. V absoutních číslech to představuje úrazů chlapců a úrazů dívek. Ve 34 záznamech nebylo pohlaví zraněného uvedeno. Možná rizika vyšší úrazovosti chlapců se však především v průběhu základního vzdělávání mění (graf 3). Na začátku povinné školní docházky mírně převažuje počet úrazů chlapců. Ve 2. a 3. ročníku se tento rozdíl začíná prohlubovat, ve 4. a 5. ročníku se četnosti úrazů chlapců a dívek téměř vyrovnávají. V dalších dvou ročnících výrazně narůstá křivka úrazovosti dívek a v 7. ročníku je počet jejich úrazů o 4 % vyšší než chlapců. Počty se znova vyrovnávají v 8. ročníku, který představuje pro obě skupiny definitivní zastavení nárůstu úrazovosti. V 9. ročníku se potvrzuje pokles, opět však převažuje počet úrazů chlapců a jejich vyšší úrazovost přetrvává v průběhu středního i vyššího odborného vzdělávání. Graf 3 Rozložení četnosti úrazů dívek a chlapců v jednotlivých ročnících základních škol v 1. pololetí školního roku 2006/2007 chlapec dívka relativní četnost ůrazů (v % z celkového počtu úrazů v ZŠ) ,8 21,2 20,8 20,0 18,5 17,2 14,6 13,0 9,1 8,8 5,1 6,0 6,0 4,7 5,9 2,9 3,4 2, ročník základní školy Ve sledovaném období byly rizikovými měsíci říjen a listopad, ve kterých došlo nejen ke shodnému počtu, ale celkem i k polovině všech úrazů. Naopak nejméně rizikovým byl prosinec 15,5 % (rozdíly oproti předchozímu roku ukazují údaje v grafu 4). Toto zjištění platí pro všechny druhy škol s výjimkou mateřských, v nichž bylo nejrizikovějším měsícem září 30 % všech úrazů v předškolním vzdělávání. 42

43 četnost ůrazů v % Graf 4 Výskyt úrazů v průběhu 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/ / / ,4 25,4 23,7 23, , ,3 17,4 16,1 16,3 15, PŮVODNÍ PRÁCE 0 září říjen listopad prosinec leden Z výsledků podrobnější analýzy vyplývá, že nejvíce úrazů se stalo v prvních dvou dnech týdne s nepatrně vyšším rizikem jejich výskytu v úterý. Naopak nejbezpečnějším z pracovních dnů byl pátek (tabulka 3). Pomyslná křivka denní úrazovosti je ve všech druzích škol stejná nebo velmi podobná. Tab. 3 Úrazovost v jednotlivých dnech Den 1. pololetí 2005/ pololetí 2006/2007 Počet % Počet % Pondělí , ,1 Úterý , ,7 Středa , ,8 Čtvrtek , ,8 Pátek , ,4 Sobota 125 0,7 83 0,6 Neděle 152 0,8 77 0,6 Celkem , ,0 Z hlediska denní doby došlo nejčastěji k úrazům mezi 9. a 11. hodinou dopoledne. V základních a středních školách se v tomto časovém rozmezí pohybuje hodinová úrazovost mezi 14 až 15,5 %. Jiná křivka úrazovosti je v mateřských školách počet úrazů v nich začíná významně stoupat v 9 hodin 16,4 %, v 10 hodin to bylo již 22,4 % a vrchol nastal v 11. hodině, kdy došlo k 30 % všech úrazů, které se udály v mateřských školách. Po poledni křivka úrazovosti ve všech druzích škol klesá. Rizikové činnosti, druhy poranění a příčiny úrazů Více než polovina úrazů (54,3 %) se udála při hodinách tělesné výchovy. Četnost úrazů dívek posuzovaná podle tohoto ukazatele je výrazně vyšší než chlapců 59,0 % proti 50,5 %. Téměř čtvrtinu všech úrazů si žáci přivodili o přestávkách 24,1 %. V tomto případě naopak převažuje podíl úrazů chlapců 26,2 % proti 21,4 % úrazů dívek. Třetí nejčastější činností, při které došlo k úrazu, bylo praktic- 43

44 ké vyučování s podílem 4,4 %. Ve třídách při probíhající výuce se stala 3,0 % úrazů a při pobytu ve školní družině 1,9 %. Při ostatních činnostech nepřesáhla úrazovost 1 %. Například na školních brigádách se ve sledovaném období ve všech školách stal pouze jeden úraz, o kterém bylo nutné vyhotovit záznam. Školní úrazy mají ve většině případů charakter lehčích poranění různých částí těla, a to zpravidla při činnostech, které jsou pro vzdělávací proces a chod školy běžné. Z údajů vyplývá, že nejčastěji došlo k poranění končetin téměř 80,0 % všech případů. Poranění ruky převažovalo u dívek 57,3 % všech dívčích úrazů ku 46,7 % úrazů chlapců, poranění nohy naopak u chlapců 29,4 % ku 26,9 % u dívek. Třetí nejčastěji poraněnou částí byla hlava 14,2 % zaznamenaných úrazů, chlapci s podílem 18,1 %, dívky 9,2 %. Zranění ostatních částí těla jednotlivě nepřesáhla 2% podíl ze všech úrazů. Četnost poranění v tabulce uvedených částí těla žáků základních škol, středních škol a studentů vyšších odborných škol je přibližně stejná a jednoznačně vedou končetiny. Výraznější rozdíl však vykazují údaje z mateřských škol, v nichž si děti nejčastější poranily hlavu 43,5 % všech úrazů, které se v těchto školách udály. Jako nejčastější příčiny úrazů jsou v záznamech uváděny nešťastná náhoda 46,5 % a nekázeň nebo neopatrnost zraněného 32,9 %. Z prostého součtu je zřejmé, že tyto dvě příčiny, a vlastně i zavinění samotným poraněným, jsou spojovány s téměř 80 % všech úrazů ve školách a školských zařízeních. Jinou osobou bylo způsobeno 5,6 % úrazů. Podíl ostatních uváděných příčin, např. použití vadného nástroje, nedodržení pravidel BOZ a dalších, dosahuje řádově jen desetin procenta. Je však nutné uvést, že v 8,7 % pořízených záznamů nebyla příčina úrazu uvedena. Preventivní opatření přijatá ve školách Ve školách byla v 1. pololetí školního roku 2006/2007 k omezení úrazovosti nejvíce uplatňována výchovná prevence v 71,2 % všech přijatých opatření. Jednalo se především o případy, v nichž byly jako nejčastější příčiny úrazů uvedeny nešťastná náhoda a nekázeň zraněných. Na organizačně technická opatření soustředilo pozornost 6,2 % škol, na prevenci v obou oblastech 1,9 %. Žádná opatření k omezení výskytu úrazů nepřijalo 4,2 % škol. Značná část škol zřejmě nedocenila význam prevence, protože v 16,5 % případů nebyl o tomto ukazateli proveden žádný záznam. Účinnost opatření, která by se měla projevit především ve snižování počtu úrazů zaviněných nekázní, bude možné posoudit až po delším sledování vývoje úrazovosti. ZÁVĚR Analýza školní úrazovosti byla provedena na základě údajů, které Česká školní inspekce průběžně získává po nabytí účinnosti nové vyhlášky o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Především obsah záznamu o úrazech vytváří předpoklady pro podrobnější popis okolností, příčin a důsledků výskytu školních úrazů. Umožňuje vcelku spolehlivě určit rizikové činnosti i časové úseky s nejvyšší úrazovostí. Periodické porovnávání bude využitelné k potvrzení a popisu případných trendů ve vývoji úrazovosti ve školách. Analýza dat rozčleněných podle krajů přispěje k poznávání regionálních odlišností a specifik. Přes tato pozitiva se ukazuje, že některé položky záznamu bude nutné upřesnit nebo vyřadit, případně záznam doplnit o nové. * Z podkladů ČŠI převzal: PaedDr. Pavel Skácelík metodický pracovník ČŠI pro BOZP LITERATURA 1. Zpráva ČŠI o stavu školní úrazovosti na školách a školských zařízeních v 1. pololetí školního roku 2006/2007, 2. Vyhláška 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 3. Formuláře Záznam o školním úrazu 4. Statistické údaje ÚIV 5. Lavičková M: Úrazová rizika u dětí ve věku 11 až 14 let v Jihočeském kraji. Prevence úrazů, otrav a násilí.2/ ISSN Vysvětlivky: 1. 2, 4 vyhlášky č. 64/2005 Sb. 2. Většina zjištění a údajů za 1. pololetí školního roku 2006/2007 uvedených v textu je porovnávána s údaji za stejné období předchozího školního roku 2005/2006. Stav v roce 2005/2006 je vždy brán za výchozí. Pavel Skácelík skacelik.pavel@cmkos.cz 44

45 JEDEN ZE SYSTÉMŮ PÉČE O TĚHOTNÉ UŽIVATELKY DROG, DROGOVĚ ZÁVISLÉ ŽENY A JEJICH DĚTI V ČESKÉ REPUBLICE A SYSTEM OF TAKING CARE OF PREGNANT WOMEN WHO TAKE DRUGS, OF WOMEN DEPENDENT ON DRUGS AND OF THEIR CHILDREN IN THE CZECH REPUBLIC ODBORNÁ PRÁCE Sedláčková Simona 1, Žižková Blanka 2 1 Centrum pro rodinu Drop-In, o.p.s., Praha, vedoucí programu a autorka projektu Integrace rodiny původně projekt Resocializace matek užívající psychotropní návykové látky a monitoring jejich dětí v KÚ a DD 2 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra psychologie a psychiatrie Summary The problem of addictive substances in the anamnesis and their use in pregnant women is a very serious social issue. Drugs affect mental and physical health of women in their child-bearing age, but they also cause complications in the future life of the child to be born. If a drug-dependent woman lives with her partner or husband, the family falls into a certain isolation or even destabilisation due to the dependence of either parent. Due to considerable financial amounts paid for the drug, standards of values are altered in the drug-dependent person; taking care and upbringing of children is stepwise shifted to the margin of the interest of parents. Children born by drug-dependent mothers are mostly taken away from their mothers and situated based on a preliminary legal provision either into the institutional care or into the care of the family of the drug-dependent mother, as far as they express their interest in the child. However, the reason for taking the child away is mostly not only the use of the drug itself but also the general adverse social-cultural situation of the mother and loss of her ability to take care of the child. Extraordinary attention should be paid to these women, but they should also be offered with a special health-psychosocial intervention with the main attempt to achieve the withdrawal of the drug and subsequent support of the mother with providing the possibility to include her into the process of taking care of her child and to make her aware of problems, which were reflected in her non-productive behaviour. Thus, all the attempts should be aimed at diminishing and maximum elimination of risk factors. Key words: Drugs pregnancy dependence child CPR intervention Souhrn Problematika návykových látek v anamnéze a jejich užívání u těhotných žen je velmi závažným společenským problémem. Drogy ovlivňují jednak psychické a fyzické zdraví žen v reprodukčním období, ale také způsobují komplikace v dalším životě ještě nenarozenému dítěti. Pokud žije závislá žena v partnerském či manželském svazku, dostává se rodina díky závislosti jednoho či obou rodičů do určité izolace až destabilizace. V důsledku vynakládání velkých finančních částek za drogu dochází ke změně hodnotového žebříčku závislého; péče a výchova dětí se posléze ocitá na okraji zájmu rodičů. Děti narozené závislým matkám jsou v drtivé většině odebrány a umístěny na základě předběžného opatření buď do ústavní výchovy, nebo jsou dávány do péče rodiny, ze které závislá matka pochází (pokud rodina projeví o dítě zájem). V drtivé většině však důvodem odebrání dítěte není braní drogy jako takové, ale celkově nepříznivá sociokulturní situace matky a ztráta její 45

46 schopnosti o dítě pečovat. Těmto ženám by tak měla být věnována nejen mimořádná pozornost, ale také nabídnuta specifická zdravotně-psychosociální intervence, jejíž hlavní snahou by měla být abstinence a následná podpora matky, jejímž cílem je získání schopnosti zapojit matku do pečovatelského procesu o své dítě a uvědomění si problémů, které se odrážely v jejím neproduktivním chování. Všechny snahy tak musí směřovat ke snížení a maximálnímu vyloučení rizikových faktorů. Klíčová slova: drogy těhotenství závislost dítě CPR intervence ÚVOD Přesný údaj o počtu těhotných uživatelek drog a narozených dětí, jež můžeme označit za zvlášť ohrožené, neexistuje. Můžeme však konstatovat, že výskyt těhotných žen závislých na drogách se zvyšuje (1). Tento fakt má mnoho příčin. Podle jedné z teorií je tento nárůst ovlivňován užíváním substitučních přípravků z řady opiátů (např. Subutex). Ženy uživatelky se tak mylně domnívají, že pokud již neužívají heroin (který v drtivé většině zastupuje nelegální drogu opiátového typu) (2), ale substituční preparát, léčí se tak ze své závislosti. K hlavním přednostem zmíněných preparátů patří omezení rizika předávkování, předvídatelné účinky a záruka stabilního složení. U klientů užívajících substituci dochází k celkovému zlepšení zdravotního stavu. U závislých žen se obnovuje pravidelný či nepravidelný menstruační cyklus, což vede u žen k neplánovanému těhotenství. I v této situaci společnost musí umožnit matce plod donosit a porodit, pokud se nerozhodne jít na interrupci. Další z teorií však může být i ta skutečnost, že dnešní uživatelky drog více vyhledávají služby, které jsou určené pro uživatele návykových látek. Díky těmto zařízením dochází k určitému zpřehlednění pohybu závislých a v případě, že závislá žena otěhotní, může jí být poskytnuta včasná péče a pomoc. Jedním z dalších faktorů, díky němuž dochází ke zvyšování počtu těhotných uživatelek drog, je narůstající exploze drog, která má za následek rozšíření užívání drog celým spektrem mladší populace. Centrum pro rodinu Drop-In, o. p. s. Jedním z center, které disponuje v současné době nejucelenější koncepcí péče o těhotnou drogově závislou matku a její dítě v České republice, je Centrum pro rodinu (dále jen CPR), jehož program se řídí heslem: Děti patří domů, pokud je to možné. CPR je jedním z programů Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop-In, o.p.s. Jedná se o registrované nestátní zdravotnické zařízení, jehož činnost se zaměřuje na ambulantní kontakt, první pomoc, poradenství a terapii drogových problémů v intenci tzv. Harm reduction - tj. racionální snižování rizik, která z drogové problematiky jako celku vyplývají, dále doléčování klientů vracejících se z ústavní léčby v Centru následné péče. Jednou z priorit zařízení je i prevence vůči HIV infekci mezi osobami, které si drogu aplikují intravenózně. Další prioritou Drop In, o.p.s., jsou různé typy preventivní činnosti (3). Jedním z prvních projektů Centra pro rodinu Drop In, o. p. s., je projekt,,resocializace matek užívajících psychotropní návykové látky a monitoring jejich dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech. Projekt svoji činnost zahájil v roce 2000 při základním Středisku prevence léčby drogových závislostí Drop In, o.p.s., jako nestátním registrovaném zdravotnickém zařízení, jehož primární činností je poradenství v oblasti drogové problematiky. Od dubna r vzniklo Centrum pro rodinu, jehož zřizovatelem je stejnojmenné středisko Drop In, o.p.s., do něhož byl projekt Resocializace matek zařazen. Nyní tento projekt nese novější název Integrace rodiny. Autorem a realizátorem projektu je Simona Sedláčková a odborným garantem MUDr. Jiří Presl, interním supervizorem PhDr. Ivan Douda. 46

47 Základní cíle tohoto projektu jsou následující: Cílovou populaci gravidních klientek či klientek pečujících o děti motivovat a směřovat k abstinenci návykových látek; Nabídnout těmto ženám adekvátní řešení situace zabezpečením gynekologickoporodnické péče, psychoterapeutické a sociální péče; Pomoci stabilizovat jejich zdravotní stav v době těhotenství a později; jedná se o vlivy návykových látek či alkoholu v prenatálním období, tj. v době gravidity či v době po porodu, kdy klientky již o dítě pečují; Pomoc a asistence při stabilizaci tíživé sociální situace, jako je zajištění bydlení a získávání sociálních dávek; Dalším cílem programu je rozvíjet sociální dovednosti a orientaci v mezilidských vztazích v době zařazení do programu a po jeho ukončení, aby matka společně s partnerem či ostatními rodinnými příslušníky dokázali vytvořit dítěti bezpečné zázemí rodiny jako takové (4). Tyto cíle by měly směřovat k finálnímu cíli, aby děti klientek mohly zůstávat v přirozeném prostředí v péči matky, pokud je toho matka schopna. CPR si klade za cíl i v případech, kdy je dítě svěřeno do péče kojeneckého ústavu či dětského domova motivovat matku k takovému způsobu života, aby bylo možné dítě navštěvovat, avšak pouze v případě, že to nebude traumatizující pro dítě, nebo pomoci zvládnout její situaci, aby bylo dítě svěřeno matce do rodinného prostředí. Popis současného stavu problematiky, kterou projekt řeší Projekt řeší problematiku žen, které užívají či užívaly psychotropní návykové látky a vzhledem k jejich anamnéze jim byly děti odnímány a svěřovány do ústavní péče. Často se jedná o ženy, které se rozhodly ke změně životního stylu samy, nebo jejichž resocializace je optimální. Vzhledem k tomu, že cca 70 % mladé populace má zkušenost s drogou, jsou do této skupiny zahrnuty i dívky mezi rokem, kdy během jejich problémového dospívání a dozrávání osobnosti otěhotní. Některé řeší tuto situaci interrupcí, ale řada z nich je rozhodnuta změnit svůj životní styl a dítě si ponechat. K tomu napomáhá i ta skutečnost, že jen část z uživatelů drog u svého způsobu života zůstává dlouhodobě. V případě, že ženy z této cílové skupiny otěhotní, a to i když v době těhotenství abstinují, buď částečně, nebo úplně, bývá zcela zákonité, že následují opatření pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dítěte (dále jen OSPOD). Tato opatření představují většinou stanovení předběžného opatření a dítě je svěřeno buď do péče prarodičů, nebo do ústavní péče. Program CPR funguje již 6 let a právě spolupráce s pracovníky OSPOD je na poměrně dobré úrovni, protože matky, jež mají v anamnéze drogovou kariéru docházejí do Centra pro rodinu (Program Integrace rodiny). CPR spolupracuje s o. s. Střep a následně společně se sociální pracovnicí v místě bydliště klientky navrhují adekvátní léčebný program a individuální plán v oblasti sociální práce a péče o dítě. Vzhledem k romské populaci je v oblasti péče o dítě u těchto matek často nařízen soudní dohled, zvyšuje se počet romských matek, které mají v anamnéze drogovou kariéru a s programy se snaží spolupracovat. U této populace je zejména důležitá důsledná kontrola, protože vzhledem k temperamentovým a odlišným sociokulturním prvkům je poměrně těžké přimět je k ústavní léčbě. Tyto klientky se necítí být přijímány majoritní společností a je pro ně obtížené přijmout pravidla naší společnosti (4). Klientky se do péče CPR dostávají z různých důvodů. Mezi nejčastější patří: 1. Evidovaná klientka kontaktního centra otěhotní, je tedy s ní možné nadále pracovat, doporučit řešení, sledovat ji apod. 2. Žena bere drogy, porodí dítě, v jehož smolce je záchyt návykové látky, posléze cca do 1 týdne nastupuje syndrom z odnětí. Z porodnice je pak informován příslušný odbor (OSPOD) a odtud je kontaktováno CPR; ODBORNÁ PRÁCE 47