VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY
1 OBSAH I. Profil společnosti 2 II. Charakteristika výrobních provozů 4 III. Události roku 2009 6 IV. Vybrané hospodářské ukazatele 2005 2009 9 V. Statutární orgány a vedení společnosti 10 VI. Organizační struktura 12 VII. Úvodní slovo předsedy dozorčí rady 14 VIII. Zpráva představenstva 16 Vývoj makroekonomického konkurenčního prostředí 16 Struktura akcionářů 17 Výroba a postavení na trhu 17 Investice a modernizace 19 Technologie a výzkum 20 Životní prostředí 22 Zaměstnanci 23 Systém řízení 25 Finanční situace 25 Strategické záměry 27 Návrh na úhradu ztráty 27 IX. Zpráva dozorčí rady 28 X. Zpráva výboru pro audit 30 XI. Výrok auditora k Výroční zprávě 32 XII. Finanční část I. Účetní závěrka 35 Rozvaha v plném rozsahu 36 Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění 38 Přehled o změnách vlastního kapitálu 39 Přehled o peněžních tocích (cash flow) 39 PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 40 XIII. Finanční část II. Konsolidovaná účetní závěrka 65 Konsolidovaná rozvaha v plném rozsahu 66 Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty v druhovém členění 68 Konsolidovaný přehled o změnách vlastního kapitálu 69 Konsolidovaný přehled o peněžních tocích (cash flow) 69 PŘÍLOHA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 71 XIV. Vybrané kapitálové účasti společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. 108 XV. Zpráva o vztazích 112 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009
2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 I. PROFIL SPOLEČNOSTI TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které byly založeny v roce 1839, patří k hutním podnikům s nejdelší výrobní tradicí v České republice. Ročně vyrábějí v uzavřeném hutním cyklu zhruba 2,5 milionů tun oceli, což je více než jedna třetina její celkové produkce v ČR. Hlavní výrobkové portfolio tvoří dlouhé válcované výrobky válcovaný drát, betonářská a tvarová ocel, speciální tyčová ocel, kolejnice, široká ocel a hutní polotovary. Dalšími výrobky jsou koks, doprovodné produkty vznikající při jeho výrobě a umělé hutné kamenivo a granulovaná struska. Třinecké železárny jsou největší českou hutí s domácím kapitálem a také nejvýznamnější dceřinou společností MORAVIA STEEL a.s. Společně tvoří jedno z předních průmyslových uskupení v České republice. Základní strategií skupiny Třinecké železárny Moravia Steel (TŽ MS) je dynamické zvyšování podílu dlouhých válcovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou a její řízení v budovaných řetězcích. Postupná diverzifikace výrobkového portfolia snižuje naši závislost na výkyvech trhu. Do skupiny Třinecké železárny Moravia Steel patří také firmy, které jsou součástí výrobkových řetězců Třineckých železáren nebo poskytují služby. V rámci této skupiny mají Třinecké železárny ve dvaceti firmách majoritní postavení a v dalších devíti významnou kapitálovou účast. Skupina TŽ MS byla v roce 2009 rozšířena o první zahraniční společnost, tažírnu drátu se zinkovnou a mořírnou METALURGIA S.A. v Radomsku. Součástí skupiny se stala i zlínská KOVÁRNA VIVA a.s. V rámci skupiny TŽ MS jsou výrobní kapacity umístěny v Třinci, Kladně, Starém Městě u Uherského Hradiště, Bohumíně, České Vsi u Jeseníku, Ostravě, Dobré u Frýdku-Místku, Kyjově, Prostějově, Zlíně a polském Radomsku. NAŠE MISE SPOLEČNĚ PRO PŘÍŠTÍ GENERACE NAŠE VIZE VYSPĚLÁ PRŮMYSLOVÁ SPOLEČNOST VYCHÁZEJÍCÍ Z TRADIC HUTNICTVÍ STRATEGICKÉ CÍLE NA PŘÍŠTÍCH PĚT LET CÍLE JEDNOTLIVÝCH LET PROJEKTY REALIZACE CÍLŮ V KLÍČOVÝCH OBLASTECH: PARTNERSTVÍ TECHNOLOGIE LIDÉ ŘÍZENÍ PŘÍSTUPY A PRINCIPY ORIENTACE NA ZÁKAZNÍKA PŘEDVÍDAVOST PODNIKATELSKÝ DUCH OTEVŘENOST ZMĚNÁM TRVALÉ ZLEPŠOVÁNÍ TÝMOVÁ PRÁCE ALIANČNÍ MYŠLENÍ DŮSLEDNOST, PLNĚNÍ DOHOD SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SROZUMITELNOST V KOMUNIKACI VĚDOMÍ SPOLEČNÉ ODPOVĚDNOSTI TRVALÉ ROZVÍJENÍ DŮVĚRY NA ČEM STAVÍME KULTURA A UM LIDÍ PROPOJENÍ FIRMY A REGIONU TRADICE OD ROKU 1839 ZNAČKA
METALURGIA S.A. je první novodobou zahraniční akvizicí Třineckých železáren Za celou svou dosavadní historii vyrobily Třinecké železárny více než 160 mil. tun oceli a z ní válcovaných výrobků, které dlouhodobě nacházejí své uplatnění nejen na domácím trhu, ale také u zákazníků po celém světě. Výrobky Třineckých železáren prodává Moravia Steel prostřednictvím své obchodní sítě. Více než polovina roční produkce kvalitních ocelových výrobků, označených firemní značkou tří kladívek v kruhu, směřuje k zákazníkům z více než 50 zemí celého světa. Firemní mise Třineckých železáren Společně pro příští generace vychází z role historicky dominujícího průmyslového podniku, který ovlivňuje region s přibližně 100 000 obyvateli. V naší firemní misi i vizi je vyjádřena naše spoluzodpovědnost za rozvoj okolního regionu. Dokladem naplňování našeho poslání jsou i dlouhodobě dosahované výsledky, o nichž informuje i tato výroční zpráva.
4 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 II. CHARAKTERISTIKA VÝROBNÍCH PROVOZŮ HUTNÍ VÝROBA TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN ZAHRNUJE NÁSLEDUJÍ- dvou zařízeních plynulého odlévání, necelých 5 % produkce tvoří CÍ PROVOZY: ingoty speciálních značek. Zařízení plynulého odlévání č. 1 je pětiproudé s možností odlévání bloků v obdélníkovém průřezu o stra- V provozu Koksochemická výroba probíhá výroba koksu pro potřebu vlastních vysokých pecí. Dvě koksárenské baterie jsou vybaveny topným systémem Koppers s možností vytápění směsným a 525 mm. Osmiproudé zařízení plynulého odlévání č. 2 umožňuje nách 300 350 mm a v kruhovém průřezu o průměru 320, 410 nebo koksárenským plynem, pěchovaným systémem, a zařízením odlévání sochorů ve čtvercovém průřezu o stranách 150 mm. Řízení pro mokré hašení koksu. Koksárenský plyn je odsířen a dodáván celého konvertorového procesu včetně plynočistírny a jímání konvertorového plynu zajišťuje automatizovaný řídicí systém. Součás- k dalšímu využití do plynové sítě Třineckých železáren. V srpnu byl koksárenská baterie č. 12 odstavena a začala její generální oprava, tí ocelárenské výroby je i elektroocelárna vyrábějící speciální oceli. která potrvá do roku 2011. Hutní cyklus je uzavřen provozy válcoven, které jsou nejčlenitějším celkem hutní výroby a zahrnují provozy válcovnu předvalků V navazující chemické části se vyrábí řada koksochemických produktů, zejména surový koksárenský dehet, benzol a síran amonný. a hrubých profilů, válcovnu drátu a jemných profilů. SOUČÁSTI PROVOZU VÝROBA ŽELEZA A OCELI JSOU: výroba surového železa ocelárenská výroba Pro výrobu surového železa je základní kovonosnou surovinou aglomerát, vyráběný ve dvou aglomeracích, z nichž každá je vybavena dvěma spékacími pásy. V aglomeraci č. 1 byla v letech 2007 a 2008 provedena rekonstrukce elektrostatických odlučovačů, což dále podstatně snižuje emise do ovzduší, které jsou pod stanovenými limity. Vstupním materiálem aglomerací jsou převážně prachové železné rudy, dolomit, vápenec, prachový koks a zpětný materiál schopný vsázky, vznikající v procesu výroby oceli. Vlastní výroba surového železa probíhá ve dvou vysokých pecích s bezzvonovými sazebnami, které jsou vybaveny automatizovaným řízením jejich chodu. Surové železo je převáženo v torpédomísičích do konvertorové ocelárny. Hutní polotovary jsou pro zvýšení přidané hodnoty také dodávány k dalšímu zpracování do Sochorové válcovny TŽ v Kladně, Válcovně trub TŽ v Ostravě-Vítkovicích a také do VÚHŽ v Dobré. PROVOZ VÁLCOVNA PŘEDVALKŮ A HRUBÝCH PROFILŮ SE TECH- NOLOGICKY ČLENÍ NA TYTO TRATI: blokovna a vratná trať střední trať univerzální trať v Bohumíně Na blokovně jsou kontislitky a ingoty válcovány do bram a bloků a v prvním žáru pak dále na vratné trati do sochorů, hrubých profilů, speciálních profilů pro drobné kolejivo a kolejnic. Střední trať vyrábí kruhové tyče, plochou ocel, profily pro drobné kolejivo, listové pružiny a důlní kolejnice. Součástí provozu je i univerzální trať v Bohumíně, vybavená univerzálním Lautovým triem, která vyrábí širokou ocel šířky od 150 do 520 mm v tloušťkách od 5 do 60 mm. Více než 98 % třinecké oceli vyrábí kyslíková konvertorová ocelárna, a to na bázi zkujňování tekutého surového železa kyslíkem. Tato ocelárna je vybavena špičkovou sekundární metalurgií, umožňující chemickou i teplotní homogenizaci, dolegování, ohřev i vakuování oceli. Konvertorová ocel je v převážné míře odlévána ve PROVOZ VÁLCOVNA DRÁTU A JEMNÝCH PROFILŮ TVOŘÍ: kontijemná trať kontidrátová trať Sortiment, který vyrábí kontijemná trať, tvoří kruhová ocel v tyčích a svitcích, plochá ocel, šestihrany, betonářská ocel a úhelní-
5 ky. Kontijemná trať prošla rozsáhlou modernizací, jejímž výsledkem je mimo jiné i rozšíření výrobního sortimentu o speciální tyčovou ocel s možností navíjení dvoutunových svitků na nově rekonstruované Garretově lince. Podstatná část produkce z kontijemné, ale i kontidrátové válcovny prochází dále finalizačními zařízeními, umožňujícími tepelné zpracování, loupání, tažení, popřípadě kombinace těchto operací podle přání zákazníka a také kontrolu vnitřních i povrchových vad. Moderní kontidrátová dvoužilová trať s řízeným ochlazováním vyrábí drát o průměru 5,5 20 mm ve dvoutunových svitcích. Je to válcovna s nejvyšší výrobní kapacitou v rámci skupiny TŽ MS. Část produkce z provozu Válcovna drátu a jemných profilů zpracovávají tažírny oceli ve Starém Městě u Uherského Hradiště, šroubárna v Kyjově, pérovna v Prostějově, řetězárna v České Vsi u Jeseníku i tažírna v polském Radomsku, které jsou součástí skupiny TŽ MS. Doprovodné produkty vznikající v hutní výrobě, jako jsou vysokopecní a ocelárenské strusky, kaly, okuje, sutě a ostatní odpady včetně materiálů odtěžených z haldy, zpracovává provoz Druhotné suroviny. Je vybaven třemi linkami s magnetickou separací, drtícími a třídícími zařízeními a stroji pro manipulaci s materiálem. Součástí provozu je také víceúčelová ekologická plocha a skládka inertních odpadů. Vytěžené kovonosné materiály se vracejí zpět ke zpracování v hutním procesu, struskové kamenivo je určeno odběratelům ve stavebnictví. Hutní sutě jsou využívány k rekultivaci, kaly a granulované strusky jsou zpracovávány v cementárnách. Zbývající nevyužitelné materiály jsou odstraňovány jako odpady. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 Aglomerace Sochorové zařízení plynulého odlévání Střední trať Tažení a povrchová úprava Loupání Vysoké pece Odsíření surového železa Pánvové pece Vakuovací stanice Argonovací stanice Chemický ohřev Kyslíkové konvertory Blokové zařízení plynulého odlévání Blokovna Vratná trať Kontijemná trať Kontidrátová trať Tepelné zpracování Výroba řetězů Výroba speciálních profilů Elektrické obloukové pece Odlévání ingotů Sochorová trať Kladno Výroba pružin za tepla Pěchování za studena Koksovna Univerzální trať Bohumín Výrobky z drátu Kovárny Válcovna trub Vítkovice
6 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 III. UDÁLOSTI ROKU 2009 I./ Leden Třinecké železárny uzavřely smlouvu, směřující k ovládnutí polské společnosti METALURGIA S.A. v Radomsku. METALURGIA S.A. je výrobcem taženého drátu a specializovaných výrobků z taženého drátu, jeho tepelným zpracováním a je vybavena také mořírnou a zinkovnou. Akvizice této polské společnosti vhodně zapadá do výrobkového řetězce skupiny Třinecké železárny Moravia Steel. METALURGIA S.A. je první novodobou zahraniční akvizicí Třineckých železáren. V dceřiné akciové společnosti Třineckých železáren, Šroubárně Kyjov, spol. s.r.o, byl spuštěn informační systém SAP na standardech skupiny Třinecké železárny Moravia Steel. II./ Únor V Sochorové válcovně TŽ v Kladně byla uvedena do provozu nová ohřívací pec za půl miliardy korun, která je největší investicí v novodobé historii této firmy. III./ Březen Byla zahájena výměna nalévacího jeřábu v hale kyslíkové konvertorové ocelárny. Nový nalévací jeřáb o nosnosti 270 t nahradí původní z první poloviny 80. let minulého století. Montážní práce probíhají tak, aby neomezily plynulost výroby ocelárny. Při rekonstrukci železničního koridoru mezi Bohumínem a státní hranicí se Slovenskem, v úseku Návsí Bocanovice, byla objevena v železničním podloží zachovalá kolejnice z roku 1892 vyrobená v TŽ v období tzv. Těšínské Komory. IV./ Duben K 31. březnu odešla z funkce finanční ředitelky Třineckých železáren Ing. Jaroslava Ciahotná. Novým finančním ředitelem byl 1. dubna jmenován Ing. Rostislav Wozniak, který byl dříve výkonným ředitelem a místopředsedou představenstva Sochorové válcovny TŽ, a.s. v Kladně. Vedení firmy se s odborovou organizací dohodlo na prodloužení platnosti Kolektivní smlouvy z roku 2008 do konce června 2009 s výjimkou ustanovení o mzdovém růstu. Následně byla platnost kolektivní smlouvy z roku 2008 prodloužena do konce roku 2009 včetně ustanovení o poklesu průměrné mzdy oproti předchozímu roku. Generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cieńciała se stal vítězem 16. ročníku prestižní soutěže vyhlášené Českou manažerskou asociací a byl vyhlášen Manažerem roku 2008. 30. dubna byl slavnostně otevřen nový silniční most v Balinách, překlenující u průmyslové zóny železniční trať Bohumín Žilina. Nový most zlepšuje logistiku dopravních tras v areálu Třineckých železáren i v průmyslové zóně a pomáhá odklonit významnou část kamionové dopravy mimo centrum města Třince. 170. výročí založení Třineckých železáren vyvrcholilo 30. dubna slavnostním galavečerem Královna ocel a následujícím Hutnickým dnem v Třinci. V./ Květen V hale konvertorové ocelárny je dokončována za plného provozu montáž nového nalévacího 270 tunového jeřábu, který byl zprovozněn na konci června. V druhé polovině května se Třinecké železárny zúčastnily nejvýznamnějšího mezinárodního strojírenského veletrhu na Slovensku, který se konal v Nitře.
Rychlovlak Pendolino zkrátil cestu z Třince do Prahy pod 4 hodiny
8 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VI./ Červen V pátek 12. června přijel z Prahy do Třince poprvé rychlovlak Pendolino, který zkrátí cestu z Prahy do Třince po železnici na 4 hodiny. Do dceřiné společnosti Třineckých železáren MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. kapitálově vstoupila Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě. Tímto kapitálovým propojením se jednak zvyšuje výzkumná a vývojová kapacita ve skupině a zároveň se realizuje ojedinělý projekt propojení základního a průmyslového výzkumu s aplikační průmyslovou sférou. Valná hromada společnosti 25. června uzavřela hospodářský rok 2008. VII./ Červenec Skupina Třinecké železárny Moravia Steel darovala 3 miliony korun Moravskoslezskému kraji na pomoc postiženým oblastem zasažených červencovou povodní. Dne 15.července proběhla v Brně opakovaná dražba dosud nevyzvednutých akcií společnosti. Nikdo z dražitelů však nevyzvednuté listinné akcie nevydražil a jejich vydávání akcionářům, kteří jsou v prodlení s jejich převzetím, dále pokračuje. VIII./ Srpen Koksárenská baterie č. 12 byla na počátku měsíce odstavena z provozu a v rámci její generální opravy byly zahájeny bourací práce. Do provozu bude baterie opět uvedena v roce 2011. IX./ Září Do skupiny Třineckých železáren přibyla od září Soukromá střední škola v Třinci na Kanadě, která má ve školním roce 2009/2010 celkem 725 studentů. Tato vzdělávací instituce vznikla na základě převzetí dosavadní střední školy v Třinci Kanadě od Moravskoslezského kraje, který byl jejím zřizovatelem. X./ Říjen V rámci bloku plánovaných oprav proběhly střední opravy vysoké pece č. 6, na níž se opravovaly vyzdívky okružního větrovodu, dále aglomerace č. 1, kde se opravovaly míchací bubny, spékací pásy, drtiče aglomerátu, elektroodlučovače spalin a také byly vyměněny filtrační hadice látkového filtru. V konvertorové ocelárně byl měněn dymník konvertoru č. 1, opravoval se také otočný stojan zařízení plynulého odlévaní oceli č. 1 Třinecké železárny obdržely v rámci 43. zasedání World Steel Association, které proběhlo v čínském Pekingu, certifikát Climate Action Member jako ocenění za spoluúčast a pomoc při snižování znečištění životního prostředí, které je spojeno s produkcí oceli. XI./ Listopad Zaměstnanci společnosti měli možnost v rámci 4. ročníku Dnů zdraví absolvovat přímo na svých pracovištích preventivní lékařské vyšetření. Na této zdravotní akci se finančně podílela Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Nemocnice Podlesí. 10. listopadu byla z vysoké pece č. 6 vypuštěna jubilejní desetimiliontá tuna surového železa, počítáno od poslední generální opravy, která proběhla ve druhé polovině roku 1999. Retenční tunely, významný technologický celek Garretových navíječek kontijemné válcovny, který umožňuje řízené chlazení svitků, byly uvedeny do trvalého provozu. Je to světová premiéra instalace takového zařízení. XII./ Prosinec Dne 17. prosince proběhla v Brně v pořadí třetí veřejná dražba nepřevzatých listinných akcií společnosti. Bylo vydraženo 78 336 ks akcií o jmenovité hodnotě 1000 Kč (0,97 % základního kapitálu), které si v období od 26.2.2008 do 17.12.2009 nepřevzalo celkem 7 710 akcionářů. Skupina Třinecké železárny Moravia Steel se tradičně představila na 51. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Mateřská společnost Moravia Steel, která prodává výrobky Třineckých železáren a dalších firem ve skupině TŽ MS se v celostátní soutěži Exportér roku umístila na 4. místě. Co do objemu exportu za léta 1993 2008, kdy se žebříček největších českých exportních firem sestavuje, je Moravia Steel pátým nejvýznamnějším exportérem v České republice.
9 IV. VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE 2005 2009 UKAZATEL MĚRNÁ JEDNOTKA 2005 2006 2007 2008 2009 Výroba surového železa kt 1 814 2 033 2 074 1 983 1 810 Výroba surové oceli kt 2 248 2 516 2 563 2 448 2 213 z toho kontislitky kt 2 104 2 356 2 401 2 296 2 137 Prodej válcovaného zboží včetně oceli kt 2 205 2 366 2 392 2 301 2 088 Výnosy celkem mil. Kč 35 038 35 087 36 905 40 308 25 627 Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží mil. Kč 30 827 31 675 35 553 37 095 24 316 Podíl vývozu z tržeb za válcované zboží včetně polotovarů* % 48,1 51,1 50,8 52,1 56,1 Náklady celkem bez daně z příjmů mil. Kč 32 317 31 673 32 381 38 791 26 581 Výsledek hospodaření po zdanění mil. Kč 2 068 2 684 3 633 1 204 732 Konsolidovaný výsledek hospodaření mil. Kč 2 027 2 795 4 151 1 408 1 006 Aktiva celkem netto mil. Kč 21 495 22 899 24 343 24 724 23 037 Dlouhodobý hmotný majetek mil. Kč 22 435 23 302 23 847 24 409 24 690 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku mil. Kč 13 179 13 749 14 539 15 163 15 854 Amortizace % 59,6 59,8 61,8 63,0 65,1 Vlastní kapitál mil. Kč 14 538 16 404 18 010 19 214 18 483 Investiční výstavba mil. Kč 1 418 1 225 832 1 010 613 Cizí kapitál vč. časového rozlišení mil. Kč 6 957 6 495 6 333 5 509 4 554 Zaměstnanci průměrný evidenční přepočtený stav osob 5 519 5 417 5 428 5 539 5 319 Průměrný měsíční výdělek Kč/osobu 23 662 24 858 26 799 27 402 24 213 Výroba oceli na 1 zaměstnance t/osobu 407 465 472 442 416 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 *prostřednictvím MORAVIA STEEL a.s.
10 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 V. STATUTÁRNÍ ORGÁNY A VEDENÍ SPOLEČNOSTI Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D. Ing. Ján Moder Dr. Hanns Kurt Zöllner Pablo Alarcón Espinoza Ing. Evžen Balko Ing. Jozef Blaško, Ph.D. František Ligocki Vladislav Heczko Ing. Roman Mitręga, MBA Ing. Jiří Cieńciała, CSc. Ing. Jan Czudek Ing. Rostislav Wozniak Ing. Jan Lasota Ing. Česlav Marek Ing. Henryk Huczala
11 Dozorčí rada FUNKCE JMÉNO BYDLIŠTĚ Předseda Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D. Praha 1, Nové Město, Ve Smečkách 1326/11, PSČ 110 00 1. místopředseda Ing. Ján Moder Bystřice 1241, PSČ 739 95 2. místopředseda Dr. Hanns Kurt Zöllner 6314 Unteraegeri, Zimmelstrasse 68, Švýcarsko Člen Pablo Alarcón Espinoza Madrid, Serrano Galvache 42, Španělské království Člen Ing. Evžen Balko Bystřice 1241, PSČ 739 95 Člen Ing. Jozef Blaško, Ph.D. Košice, Československého odboja 74, Slovenská republika, PSČ 04 001 Člen František Ligocki Jablunkov 311, PSČ 739 91 Člen Vladislav Heczko Návsí 316, PSČ 739 92 Člen Ing. Roman Mitręga, MBA Bystřice 458, PSČ 739 95 Představenstvo FUNKCE JMÉNO BYDLIŠTĚ ZMĚNY Předseda Ing. Jiří Cieńciała, CSc. Vendryně 902, PSČ 739 94 1. místopředseda Ing. Jaroslava Ciahotná Komorní Lhotka 350, PSČ 739 53 do 22.6.2009 1. místopředseda Ing. Jan Czudek Jablunkov 373, PSČ 739 91 od 22.6.2009 2. místopředseda Ing. Jan Czudek Jablunkov 373, PSČ 739 91 do 22.6.2009 2. místopředseda Ing. Rostislav Wozniak Jablunkov 175, PSČ 739 91 od 22.6.2009 Člen Ing. Jan Lasota Třinec III Kanada, Nad Úvozem 264, PSČ 739 61 Člen Ing. Česlav Marek Třinec, Oldřichovice 202, PSČ 739 61 Člen Ing. Petr Matuszek Český Těšín, Pod Zvonek 889/44, PSČ 737 01 do 22.6.2009 Člen Ing. Henryk Huczala Komorní Lhotka 223, PSČ 739 53 od 22.6.2009 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 Vedení společnosti FUNKCE JMÉNO ZMĚNY Generální ředitel Ing. Jiří Cieńciała, CSc. Finanční ředitel Ing. Jaroslava Ciahotná do 31.3.2009 Finanční ředitel Ing. Rostislav Wozniak od 1.4.2009 Ředitel pro personalistiku a administrativu Ing. Boguslaw Heczko do 31.1.2010 Ředitel pro personalistiku a administrativu Ing. Ivo Žižka od 1.2.2010 Výrobní ředitel Ing. Česlav Marek Technický ředitel Ing. Henryk Huczala Investiční ředitel Ing. Jan Czudek
12 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VI.ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Společnost nemá organizační složku podniku v zahraničí. VALNÁ HROMADA DOZORČÍ RADA ŘEDITEL PRO VNITŘNÍ AUDIT PŘEDSTAVENSTVO GENERÁLNÍ ŘEDITEL VÝBOR PRO AUDIT VÝBORY DR PŘEDSTAVITEL VEDENÍ PRO SJ A EMS ŘEDITEL PRO PERSONALISTIKU A ADMINISTRATIVU FINANČNÍ ŘEDITEL VÝROBNÍ ŘEDITEL TECHNICKÝ ŘEDITEL INVESTIČNÍ ŘEDITEL KOKSOCHEMICKÁ VÝROBA VÝROBA ŽELEZA A OCELI VÝROBA PŘEDVALKŮ A HRUBÝCH PROFILŮ VÝROBA DRÁTU A JEMNÝCH PROFILŮ DRUHOTNÉ SUROVINY VÝPRAVNY ŘÍDICÍ SYSTÉMY DOPRAVA
Vysoká pec č. 6 vyrobila od poslední generální opravy již 10 milionů tun železa
14 FERROMORAVIA, s.r.o. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VII. ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY DOZORČÍ RADY Našim akcionářům, zákazníkům, partnerům a zaměstnancům. V loňské výroční zprávě jsem na tomto místě vyjádřil své obavy z dalšího vývoje, způsobené světovou hospodářskou krizí. Podnikání v hutnictví železa, které je pokládáno za jakýsi barometr světového hospodářství, je doprovázeno poměrně častými výkyvy spotřeby ocelářských produktů a střídáním období konjunktury i krize. Nicméně poslední krize, která provázela světové hutnictví na sklonku 90. let minulého století, byla o poznání méně hluboká, než je ta, ve které se nyní nacházíme. Významný propad poptávky po ocelových výrobcích, který nás začal provázet od druhé poloviny roku 2008, pokračoval i v průběhu celého roku 2009. České ocelářství zaznamenalo v tomto roce 28% meziroční pokles výroby oceli. Obdobné údaje vykázala EU i USA a mnohé další země. Jediným světovým teritoriem, kde výroba oceli naopak rostla, byla Asie a to především díky Číně, která již v současnosti vyrábí polovinu její světové produkce. Dalším určujícím faktorem, který ovlivnil situaci v našem oboru, byl prudký pokles cen ocelářských výrobků na trhu, který byl bohužel progresivnější než pokles cenové hladiny základních vstupních surovin. Přidáme-li k tomu problémy v navazujících zpracovatelských průmyslových odvětvích jako je strojírenství, stavebnictví či automobilový průmysl a zároveň i hlubokou krizi ve finanční sféře, lze rozhodně říci, že uplynulý hospodářský rok byl pro skupinu Třinecké železárny Moravia Steel doposud nejsložitějším obdobím. Oproti předchozímu roku jsme v Třineckých železárnách vyprodukovali o téměř 10% méně oceli i válcovaných výrobků. Je to sice menší propad ve srovnání s konkurencí, ale přesto se snížení objemu výroby významně odrazilo v poklesu tržeb. Ještě větší vliv na úroveň tržeb však měl propad realizačních cen našich výrobků na trhu. Průměrná cena za tunu hotových výrobků meziročně poklesla o téměř 29 %. Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se pak vzhledem ke snížení jak výroby, tak i realizačních cen, propadly oproti předchozímu roku o téměř 35 %. Ačkoliv se podařilo za přispění managementu i zaměstnanců snížit, díky řadě úsporných a často i nepopulárních opatření, celkovou úroveň zpracovacích nákladů, je ročním výsledkem hospodaření po zdanění ztráta ve výši 732 mil. Kč. Přes převažující negativa, celou řadu úsporných opatření i postupné omezování plánovaných záměrů jsme pokračovali v roce 2009 v investičním rozvoji. Na investice jsme vydali více než 613 mil. Kč, přičemž největší akcí bylo zahájení generální opravy koksárenské baterie č. 12, která bude pokračovat v celém průběhu roku 2010 a ukončena bude na konci prvního čtvrtletí roku 2011. Tato rozsáhlá investiční akce si během tří let vyžádá více než 1,6 mld. Kč. K pozitivům roku 2009 rovněž patří první zahraniční akvizice Třineckých železáren, kterou je tažírna drátu se zinkovnou a mořírnou v polském Radomsku. Tato akvizice, která byla pořízena za 101 mil. Kč, zapadá do strategie rozšiřování downstream výrobkových řetězců.
I přes nepříznivé podmínky jsme pokračovali v investičním rozvoji Vážení akcionáři, zákazníci, partneři a zaměstnanci. Složitost krizového období, kterým světová ekonomika prochází, má a bude mít své důsledky. I když se začínají objevovat náznaky, že to nejhorší je za námi, potrvá ještě dlouho, než se světová ekonomika z krize zotaví. Státní prorůstová opatření, přijatá v nejvyspělejších zemích napumpovala sice do světové ekonomiky značné finanční prostředky, ale k jejímu žádoucímu oživení zatím nedochází. Některá státní opatření, jako bylo třeba šrotovné, naopak v současnosti srážejí automobilový průmysl, který je pro nás jedním z klíčových odběratelů, ještě do hlubších problémů. Vezmeme-li v úvahu, že ani ve stavebním průmyslu, našem dalším velice významném odběratelském odvětví, nelze očekávat výrazné zlepšení, jeví se i rok 2010 po všech stránkách opět velice náročným obdobím pro celou naši skupinu. Vážení akcionáři, díky předchozímu úspěšnému období i přijatým strategickým rozhodnutím, kvalitní práci managementu, dobré spolupráci s našimi partnery i pracovitosti našich zaměstnanců se nám podařilo nejen Třinecké železárny, ale i další firmy ve skupině stabilizovat a posílit natolik, že dnes zvládáme důsledky krize bez zásadních problémů, které by mohly ohrozit jejich budoucí rozvoj. Je za tím vysoké pracovní nasazení nás všech, každodenní poctivá práce našich zaměstnanců, stejně jako kvalitní spolupráce s našimi partnery. Vážení akcionáři, zákazníci, partneři a zaměstnanci. Děkuji vám všem za odvedenou práci a podporu ve velice složitém hospodářském roce 2009 a přeji nám, aby další léta přinesla jak očekávané oživení a růst světové ekonomiky, tak i brzký návrat podnikatelských úspěchů naší skupiny. Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D. předseda dozorčí rady
16 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VIII. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA VÝVOJ MAKROEKONOMICKÉHO KONKURENČNÍHO PROSTŘEDÍ Světové ocelářství pocítilo v minulém roce plně dopady světové finanční a ekonomické krize, která postihla zejména rozvinuté stá- Česká ekonomika si z důvodu globální recese připsala v minulém roce pokles hrubého domácího produktu o více než čtyři procenta, což představuje největší propad od doby vzniku České repub- a snižovaly stav zaměstnanců. Největší propad poptávky po ocety, protože stavební firmy a automobilky výrazně omezily výrobu liky. Celosvětová finanční a hospodářská krize plně zasáhla Českou republiku v první polovině roku 2009, a přestože se ve druhém ji v tzv. mladých ekonomikách například Indii, Brazílii a Číně. Vlilářských výrobcích od doby druhé světové války se projevil mírně- a třetím čtvrtletí projevilo mírné zlepšení, v absolutních hodnotách se české hospodářství vrátilo na úroveň let 2006 a 2007, kdy k útlumu investování, snižování počtu zaměstnanců, zaváděvem globální krize došlo ve světovém ocelářství v minulém roce její hrubý domácí produkt dosahoval přibližně stejných hodnot. ní úsporných opatření s důrazem kladeným na redukci nákladů Naopak saldo zahraničního obchodu v minulém roce, roce globální a vnitřní hospodárnost všech činností v odvětví hutnictví. recese, dosáhlo rekordního přebytku, který je ve srovnání s předchozím rokem více než dvojnásobný a zároveň nejvyšší od roku Celková světová výroba surové oceli v objemu 1 220 milionů tun 2005. Za těmito čísly stojí pokles cen dovozu, nízká domácí spotřeba a zavedení šrotovného v okolních zemích. V zahraničním ob- (World Steel Association) osmiprocentní pokles oproti předchozí- za rok 2009 znamenala podle statistiky Světové asociace oceli chodě však vykázal vývoz i dovoz zboží více než desetiprocentní mu roku. K největšímu propadu došlo zejména v Severní Americe pokles oproti předchozímu roku. ( 33,9%), EU 27 ( 29,7%), Japonsku ( 26,3%) a Rusku ( 12,5%). Naopak Asie, zejména Čína, Indie, ale také Střední Východ vykázaly Výroba oceli v České republice v loňském roce meziročně poklesla o 28 % z 6,387 milionu tun na 4,593 milionu tun surové oceli. Třivé prvenství a podruhé v řadě dokázala vyrobit více než 500 milio- i v minulém roce růst výroby oceli. Čína opět potvrdila své světonecké železárny zvýšily svůj podíl na výrobě české oceli až na více nů tun oceli ročně. Čínská výroba dosáhla 567,8 miliónů tun oceli, než 48 %, což představuje desetiprocentní meziroční růst. Zahraniční obchod s hutními výrobky byl v roce 2009 stále nepříznivě 2002, kdy dosahovala čínská výroba pouhých 222 milionů tun, se což představuje nárůst o 13,5 % ve srovnání s rokem 2008. Od roku ovlivněn krizí. Velký pokles vykázal export, který bezprostředně více než zdvojnásobila. Její podíl na světové výrobě oceli tak dosahuje 47 %, což představuje 9% nárůst oproti roku 2008. kopíroval snižování výroby. V obchodní bilanci České republiky došlo k meziročnímu prudkému snížení dovážených ocelářských výrobků o více než 30 %, na čemž se podílel zejména pokles dovozu polotovarů, ocelových trubek a plochých výrobků. Oproti roku 2008 se dovoz snížil absolutně o 1 824 kt, což představuje v hodnotovém vyjádření pokles o více než 53 mld. Kč. Stejně reagoval na globální pokles poptávky i vývoz ocelářských výrobků, který meziročně poklesl o 23 %, tj. o 1 130 kt. Největší pokles exportu zaznamenaly polotovary a ploché válcované výrobky. Snížení vývozu se však nevyhnul ani sortiment dlouhých válcovaných výrobků se snížením o téměř 10 %.
17 STRUKTURA AKCIONÁŘŮ Prodej našich válcovaných výrobků včetně polotovarů pro dceřiné společnosti dosáhl v minulém roce úrovně 2 088 kt. Tento objem představoval cca. 9% pokles ve srovnání s rokem 2008. Podstatná část celkového prodeje byla realizována prostřednictvím obchodní sítě společnosti Moravia Steel. Nejvýznamnější část exportu našich výrobků směřovala do Německa a na Slovensko. Třetí nejvýznamnější exportní zemí byla Itálie, kde se podařilo meziročně nejvíce navýšit objem dodaných výrobků. Naopak v dodávkách do Polska jsme ve srovnání s rokem 2008 zaznamenali největší pokles. Podíl tuzemských dodávek na celkovém prodeji činil téměř 45 %. Jedná se tak o meziroční pokles o 3 %. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 69,05 % MORAVIA STEEL 11,00 % CMC 16,34 % FINITRADING 3,61 % OSTATNÍ VÝROBA A POSTAVENÍ NA TRHU První pololetí roku 2009 nebylo pro výrobce hutních výrobků příznivé. V důsledku probíhající hospodářské a finanční krize pokračovalo omezování výroby oceli. Koncem roku se však již objevily první příznaky oživení trhu, kdy některé hutní podniky začaly svá dočasně odstavená technologická zařízení uvádět zpět do provozu. Mezi nejprodávanější výrobky opět patřil válcovaný drát, kterého bylo prodáno 856 kt, přičemž 62 % směřovalo na export. Třinecké železárny jsou jediným výrobcem širokopatních kolejnic v České republice. V roce 2009 se opět povedlo udržet vysoký roční objem jejich prodeje, a to ve výši 236 kt. Naše kolejnice se již tradičně uplatňují nejen v České Republice, ale hlavně na nejvyspělejších trzích v Německu, USA a Kanadě. Negativní vývoj především v automobilovém průmyslu a stavebnictví se projevil v poptávce po profilové a tyčové oceli. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu prodeje tohoto sortimentu o 44 %, zejména pak na tuzemském trhu. Také pro Třinecké železárny nebyl rok 2009 zdaleka tak úspěšný jako předchozí roky. Slabá poptávka především po tyčové a profilové oceli nedovolila v řadě výrobních a ekonomických parametrů dosáhnout požadovaných výsledků. Meziročně jsme snížili výrobu surové oceli o 9,6 % na 2,21 mil. tun. Vyprodukovali jsme 1,81 mil. tun surového železa, což je pokles o 8,7 % oproti roku 2008. Nicméně, z hlediska evropských trhů byla naše situace ve srovnání s konkurencí lepší, protože díky vhodně rozloženému sortimentu výrobků se nám podařilo minimalizovat pokles naší produkce. Náš podíl na celkové výrobě oceli v České republice se tak meziročně zvýšil o 10 % a dosáhl více než 48 %. V roce 2009 jsme zvýšili prodej betonářské oceli o 65 % na 185 kt, z důvodu kompenzace snížené spotřeby profilové a tyčové oceli jak v tuzemsku, tak i v Evropě. Tento nárůst nic nemění na strategii Třineckých železáren, tj. výrobcích s vyšší přidanou hodnotou a jejich využití ve výrobkových řetězcích.
18 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ROZDĚLENÍ PRODEJE VÁLCOVANÝCH VÝROBKŮ (KT) Export Tuzemsko Celkem DRÁT POLOTOVARY PROFILOVÁ A TYČOVÁ OCEL BETONÁŘSKÁ OCEL KOLEJNICE ŠIROKÁ OCEL 2007 523 167 207 71 200 45 2008 478 190 206 63 217 44 2009 532 142 131 101 206 39 2007 346 478 243 63 36 13 2008 342 441 222 49 37 12 2009 324 384 109 84 30 6 2007 869 645 450 134 236 58 2008 820 631 428 112 254 56 2009 856 526 240 185 236 45 PRODEJ VÝROBKŮ DO TUZEMSKA A NA EXPORT V ROCE 2009 (KT) EXPORT ŠIROKÁ OCEL KOLEJNICE BETONÁŘSKÁ OCEL PROFILOVÁ A TYČOVÁ OCEL POLOTOVARY TUZEMSKO DRÁT 0 100 200 300 400 500 600 CELKOVÝ PRODEJ VÝROBKŮ V LETECH 2007 2009 (KT) 2007 2008 2009 ŠIROKÁ OCEL KOLEJNICE BETONÁŘSKÁ OCEL PROFILOVÁ A TYČOVÁ OCEL POLOTOVARY DRÁT 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900
19 INVESTICE A MODERNIZACE Plán akcí technického rozvoje roku 2009, který je součástí našeho pětiletého podnikatelského programu, plně odpovídá strategii skupiny TŽ MS, která je definována jako Dynamické zvyšování podílu dlouhých výrobků s vyšší přidanou hodnotou a její řízení v budovaných up- a downstream řetězcích. Investice byly zaměřeny na modernizační akce, které nám umožní zvýšení podílu výroby ušlechtilých materiálů, akce v oblasti ekologie, vyplývající ze závěrů integrovaných povolení, a akce na obnovu stávajícího výrobního zařízení. Nově bylo zahájeno 21 modernizačních akcí, mezi něž patří: Modernizace, rekonstrukce a generální oprava koksárenské baterie č. 12 Pořízení nového skládkového jeřábu na rudišti Obnova vodního a kalového hospodářství v kyslíkové konvertorové ocelárně Modernizace kontilití č. 1 elektromagnetické míchání pro 4 proudy o průměru 525 mm Rekonstrukce expediční haly C u kontidrátové válcovny TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 V průběhu roku 2009 byly realizovány akce technického rozvoje dle navrženého plánu. Proinvestováno bylo 613 mil. Kč z investic a 104 mil. Kč z provozních prostředků. Vysoká pozornost byla věnována maximální efektivnosti vynaložených prostředků a také využití kapacit našich dceřiných společností. Příkladem je vývoj nového zátkového mechanismu pro zařízení blokového plynulého odlévání oceli v těsné spolupráci s VÚHŽ v Dobré. V roce 2009 pokračovala realizace 15 akcí, k nejvýznamnějším patřily: Výměna nalévacího jeřábu v kyslíkové konvertorové ocelárně Rekonstrukce Garretových navíječek v kontijemné válcovně Zvýšení průchodnosti úpravárenských a defektoskopických linek úpravny kontijemné válcovny 3. etapa Rozšíření skladovací kapacity na polním skladu Baliny Rekonstrukce vykládky koksu z železničních vagónů 2. etapa Nová silniční váha u průmyslové zóny Baliny Rekonstrukce střešního pláště úpravny kontijemné válcovny Zátkový mechanismus mezipánví a měření výšky hladiny oceli v krystalizátoru blokového kontilití Rekonstrukce lokomotivy T448 Plán technického rozvoje pro rok 2010 je zpracován na celkový objem finančních prostředků ve výši 1 395 mil. Kč. Nejvýznamnější akcemi roku jsou pokračování modernizace, rekonstrukce a generální opravy koksárenské baterie č. 12 a také pořízení nového skládkového jeřábu na rudišti. Kromě toho plán počítá se zahájením dalších 18 akcí. K těm finančně náročnějším patří: Zavedení automatického odběru a zpracování vzorků aglomerátu na obou aglomeracích Intenzifikace vodního hospodářství zařízení plynulého odlévání oceli Jeřáb na skladě ingotů Náhrada 2. stolice válcovny předvalků a hrubých profilů rekonstruovanou pěchovací stolicí Obnova řídicích počítačů měření výšky hladiny na zařízení sochorového plynulého odlévání oceli 1. etapa
20 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 TECHNOLOGIE A VÝZKUM Cílem technologické činnosti v Třineckých železárnách je naplňování strategických záměrů společnosti v souladu s neustálým zlepšováním kvalitativních parametrů vyráběných polotovarů, snižováním nákladů na výrobu a zpracováním technologických předpisů a směrnic pro řízení včetně provozní aplikace. Jedna z hlavních technologických činností je neustálá kontrola kvality výroby v součinnosti s požadavky zákazníků prostřednictvím 13 nosných výrobních programů, kterými jsou: automatové oceli betonářské oceli šroubárenské a řetězové oceli antikorozní a nástrojové oceli dráty z kontidrátové válcovny pružinové oceli oceli pro roury, železniční dvojkolí a tlakové láhve kolejnice oceli pro sochorovou válcovnu v Kladně oceli pro automobilový průmysl ložiskové oceli předlitky pro přímé dodávky a oceli pro nápravy výroba trubek Výzkum a vývoj je realizován vlastním oddělením VaV v úzké spolupráci s dceřinými výzkumnými společnostmi (MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o., VÚHŽ a.s.), vysokými školami a ostatními specializovanými firmami. Hlavním cílem je zavádění nových výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zvyšování kvalitativních parametrů a zavádění nových technologií při současném omezování dopadů na životní prostředí. V rámci Operačního programu pro podnikání a inovace se úspěšně zařadily dceřiné výzkumné společnosti v úzké spolupráci s VŠB-TU Ostrava svým projektem RMTVC (Regionální materiálově-technologické výzkumné centrum) do skupiny organizací v České republice, jejímž cílem je vybudování excelentních pracovišť poskytujících nadstandardní služby pro příslušný region. Tyto služby jsou zaměřeny především na provedení speciálních testů a zkoušek s využitím nejmodernějších technologií a spoluprací při řešení výzkumně-vývojových projektů pro regionální průmyslové společnosti. V roce 2009 bylo řešeno celkem 24 technologicko-výzkumných projektů zaměřených na problematiku celého hutního cyklu: ověřování nové skladby uhelné vsázky vývoj technologie výroby kordových ocelí s uhlíkem ± 0,8 % výzkum a vývoj speciálních žebírkových betonářských ocelí v antiseizmickém provedení optimalizace technologického postupu výroby ocelí určených pro železniční dvojkolí (pro vysokorychlostní přepravu) vývoj nových řetězových a ložiskových ocelí vývoj moderních nástrojů simulačních modelů pro efektivní řízení technologie výroby optimalizace technologie lití na zařízení plynulého odlévání oceli č. 1 a č. 2 v souvislosti s vnitřní a povrchovou kvalitou kontislitků výzkum a vývoj nových nástrojů pro snížení negativních dopadů na environment zpracováním druhotných surovin a odpadů apod.
Z dlouhodobého hlediska je vývoj snižování emisí do ovzduší pozitivní, zejména u tuhých znečišťujících látek
22 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ochrana ovzduší Z dlouhodobého hlediska je vývoj snižování emisí do ovzduší pozitivní, zejména u tuhých znečišťujících látek. Trendy emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou na úrovni průměrných hodnot za poslední období. Hlavními zdroji těchto emisí jsou agregáty v provozu Výroba železa a oceli, zejména spékací pásy aglomerací. Meziroční trend množství emisí do ovzduší je v případě tuhých a ostatních druhů emisí pozitivní. Příznivě se zde projevily ekologické přínosy investičních akcí a také odstavení koksárenské baterie č. 12 do generální opravy. Výskyt emisí v tunách za rok 2009 ve srovnání s lety 2007 a 2008 ROK TUHÉ LÁTKY (t/rok) OXID SIŘIČITÝ (t/rok) OXIDY DUSÍKU (t/rok) OXID UHELNATÝ (t/rok) OSTATNÍ EMISE (t/rok) 2007 1 132 2 170 1 563 73 337 174 2008 832 1 440 934 47 166 99 2009 777 2 038 1 297 61 356 67 Ochrana čistoty vod V roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu množství vypuštěných odpadních vod do vodního toku Olše a rovněž ke snížení množství emisí u většiny sledovaných znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách. Tento pokles byl způsoben především snížením hutní výroby v roce 2009. Úroveň kvality odpadních vod zajišťuje plnění stanovených limitů povoleného znečištění. Na žádném ze zařízení TŽ nedošlo v roce 2009 k havarijnímu úniku závadných látek, který by způsobil zhoršení či ohrožení jakosti podzemních nebo povrchových vod. Znečištění vypouštěné do vodních toků za rok 2009 ve srovnání s lety 2007 a 2008 ROK MNOŽSTVÍ ODPADNÍ VODY (m 3 /rok) NEROZPUŠTĚNÉ LÁTKY (t/rok) ROPNÉ LÁTKY (t/rok) ROZPUŠTĚNÉ AN- ORGANICKÉ SOLI (t/rok) CHEMICKÁ SPO- TŘEBA KYSLÍKU (t/rok) ŽELEZO CELKOVÉ (t/rok) 2007 4 998 445 72 3,6 2 765 88 7,8 2008 5 004 735 67,7 4,8 2 623 106,4 7,3 2009 4 901 611 59,9 3,1 2 543 111,3 6,1 Nakládání s odpady Produkce odpadů v TŽ a jejich druhová skladba byla v roce 2009 na srovnatelné úrovni předchozího roku. Množství vznikajících odpadů je v převážné míře závislé na objemu hutní výroby, která meziročně poklesla o téměř 10 %. V roce 2009 bylo vyprodukováno 178 kt odpadů, což představuje ve srovnání s předchozím rokem pokles odpadů o 34 kt. Nakládání s odpady v letech 2007 až 2009 produkce odpadů (kt) ROK CELKEM OSTATNÍ NEBEZPEČNÉ 2007 195 76 119 2008 212 91 121 2009 178 84 94
23 Ekologické akce V roce 2009 byly dokončeny nebo zahájeny tyto významné investiční akce ekologického charakteru: modernizace, rekonstrukce a generální oprava koksárenské baterie č. 12 (2009 2011) rekonstrukce pračky benzolové absorpce koksovny (2009 2010) poměrové dávkování aglomerace č. 1 vynášecí váhy (2008 2009) rekonstrukce pojezdu mostu jeřábu na čistírně sochorů (2008 2009) nová silniční váha u průmyslové zóny Baliny (2009 2010) Z investičních fondů bylo v roce 2009 použito na ekologické akce celkem 213,89 mil. Kč (mimo sanace a výdaje hrazené z provozních zdrojů). Emise skleníkových plynů Meziročnímu snížení množství výroby oceli odpovídá množství emisí skleníkových plynů za rok 2009, které bylo vyčísleno na 2 459 080 tun, což představuje meziroční pokles o 9,33 %. ZAMĚSTNANCI V oblasti lidských zdrojů byla pozornost zaměřena jak na maximální možnou úsporu nákladů, tak na eliminaci dopadů z omezování provozování výrobních agregátů v důsledku hospodářské krize. V průběhu I. pololetí bylo umožněno zaměstnancům v předdůchodovém věku odejít do předčasného důchodu, čímž byl snížen počet kmenových zaměstnanců. V návaznosti na snižování výroby byly dle rozhodnutí krizovému managementu snižovány postupně i stavy agenturních zaměstnanců. Zavedením krizového managementu byl důsledně sledován vývoj osobních nákladů a průběžně řešena problematika využití pracovních sil ve skupině TŽ MS ve vazbě na operativní potřeby výroby. Byl rovněž zaveden proces nahrazování externích firem vlastními zaměstnanci skupiny TŽ MS. I přes tuto nepříznivou situaci nebyl pozastaven proces generační obměny a nadále byla věnována značná pozornost výběru a přípravě absolventů výučních oborů, středních škol a vysokých škol. Nadále fungovalo Středisko nástupní praxe absolventů a pokračovala spolupráce se školami všech stupňů, což se pozitivně projevilo hlavně v závěru roku, kdy se výroba začala postupně navyšovat a bylo potřeba opět přijímat nové zaměstnance. Přednostně byli přijímání absolventi středních škol technických oborů, kteří se ucházeli o práci. Naplňování personální strategie a politiky v nových podmínkách pokračovalo a vedlo k personálnímu zajištění stávajících i připravovaných projektů a procesů. V roce 2009 byla dokončena transformace střední školy v Třinci, jejímž zřizovatelem byl Moravskoslezský kraj, na Soukromou střední školu Třinec (SSŠT), novou dceřinou společnost TŽ, a.s. Škola zahájila výuku jako školská právnická osoba 1.9.2009. Součástí školy je také firemní vzdělávání pro skupinu TŽ MS. V průběhu roku 2009 se dále zvýšil rozsah poskytovaných sdílených služeb u vybraných personálních a účetních činností. Vzdělávání zaměstnanců bylo zaměřeno na udržení stávajících kvalifikací a v rámci možností i na jejich rozšiřování a prohlubování. Kvalifikační požadavky se podařilo splnit na téměř 70 %. Důraz byl kladen zejména na profesní přípravu zaměstnanců a vzdělávání v oblasti kvality. Současně pokračovala jazyková příprava a manažerské vzdělávání. S cílem zajištění péče o zdraví zaměstnanců byly organizovány rekondičně-rehabilitační pobyty v lázních a byla realizována protichřipková opatření, včetně očkování a poskytování vitamínových přípravků. Na vybraných provozech proběhly již tradičně Dny zdraví. Důsledné uplatňování politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci trvale vedlo k příznivému vývoji pracovní úrazovosti. Dlouhodobý vývoj pracovní úrazovosti v TŽ, a.s. vykazuje sestupnou tendenci. V roce 2009 bylo evidováno 13 pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 kalendářní dny. Četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců dosáhla hodnoty 0,24 a četnost na 1 milion odpracovaných hodin hodnoty 1,50. Za rok 2009 byl evidován pokles počtu zameškaných dnů následkem pracovních úrazů o 8% ve srovnání s rokem 2008. Tyto výsledky řadí třineckou huť na přední místo mezi světovými výrobci oceli. Pro rok 2010 byla přijata další opatření vedoucí k trvalému zvyšování bezpečností práce. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009
24 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 Motivace zaměstnanců byla zaměřena na plnění operativních plánů výroby za předpokladu dodržení požadované kvality. V návaznosti na vývoj hospodářského výsledku byl sjednán v Podnikové kolektivní smlouvě pokles průměrného výdělku. I přes nepříznivý vývoj hospodářské situace byly splněny ostatní závazky v Podnikové kolektivní smlouvě a navazujícím Sociálním kodexu a byl zachován vysoký standard v oblasti poskytování zaměstnaneckých výhod. Během roku poklesl průměrný přepočtený evidenční stav o 220 zaměstnanců, to je na 5 319 zaměstnanců. KATEGORIE ČINNOSTI 2007 2008 2009 osob % osob % osob % Hutní výroba celkem 2104 38,76 2152 38,85 2066 38,84 Z toho: koksochemická výroba 276 5,08 276 4,98 252 4,74 vysokopecní výroba a příprava vsázky 419 7,72 421 7,60 415 7,80 výroba oceli 469 8,64 493 8,90 481 9,04 výroba válcovaného materiálu 940 17,32 962 17,37 918 17,26 Strojírenská výroba 49 0,90 49 0,88 46 0,87 Energetika 58 1,07 58 1,05 57 1,07 Doprava 601 11,07 592 10,69 562 10,57 Opravy a údržba 934 17,21 942 17,01 893 16,79 Řídicí činnosti 314 5,78 315 5,69 307 5,77 Správní činnosti 603 11,11 650 11,73 641 12,05 Technický vývoj a projekční činnosti 396 7,30 414 7,47 400 7,52 Služby a ostatní činnosti 369 6,80 367 6,63 347 6,52 Celkem TŽ 5428 100,00 5539 100,00 5319 100,00 Zabezpečení a dosažení cílů personální strategie zakotvené v Podnikatelském programu bude v následujícím období vyžadovat zejména: zvyšování kvalifikace zaměstnanců v souladu s rozvojem nových technologií a zaváděním nových výrobků a výrobkových řetězců udržení stávajících klíčových profesí zajištění potřeby odborných profesí zabezpečení růstu intelektuálního kapitálu firmy zajištění odpovídající úrovně požadovaných kompetencí zaměstnanců pro naplňování strategických cílů uplatňování politiky diferenciace mezd a rozvoj motivačních systémů s cílem dosažení většího ztotožnění individuálních zájmů jednotlivců s podnikovými cíli a dosažení stabilizace klíčových zaměstnanců důsledné uplatňování principů nákladovosti při agenturním zaměstnávání prohlubování efektivnosti zavedených sdílených služeb ve vybraných personálních, účetních a informačních činnostech snižování pracovní úrazovosti a pracovních rizik a zvyšování kvality pracovního prostředí dokončení začlenění a podpora rozvoje Soukromé střední školy Třinec, š.p.o. (dále jen SSŠT) do skupiny TŽ MS včetně medializace perspektivy studia technických oborů na této škole a možnosti uplatnění absolventů ve skupině úzkou spolupráci se SSŠT ve vazbě na firemní vzdělávání včetně přizpůsobení vzdělávacích programů potřebám skupiny spolupráce se školami v příhraničních oblastech Slovenska a Polska plnění ustanovení Podnikové kolektivní smlouvy a Sociálního kodexu s cílem udržení vysokého standardu v oblasti zaměstnaneckých výhod a péče o zdraví zaměstnanců a zachování sociálního smíru
25 SYSTÉM ŘÍZENÍ Strategický model řízení TŽ je tvořen systémem ukazatelů pro řízení výkonnosti Balanced scorecard (BSC) a systémem reportingů, který poskytuje nezbytnou zpětnou vazbu k vymezení a kontrole plnění strategických cílů. V souvislosti s probíhající celosvětovou hospodářskou krizí v roce 2009 byly stanoveny vedením společnosti zásady řízení pro všechny strategické oblasti (Technologie, Partnerství, Řízení, Lidé). V rámci tzv. krizového managementu byla v průběhu roku 2009 přijata řada opatření k efektivnímu hospodaření a především k zajištění finanční stability společnosti. Pro efektivní naplňování strategických cílů jsou v systému řízení TŽ používány tři základní nástroje v řízení organizační struktury (organizování), procesní řízení a projektové řízení. Informační základnou TŽ je systém SAP ve spolupráci s Lotus Notes a dalšími systémy. Od 1.1.2009 přešla na využívání standardů skupiny i společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r.o. Významné bylo rozšíření elektronického zpracování dokumentů o smlouvy na dodávky služeb. V souvislosti s platností zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl schválen a zaveden jednotný informační systém datových schránek ve skupině TŽ MS. TŽ se svými majetkovými podíly účastní ve 29 společnostech, ať už s rozhodujícím, podstatným nebo menšinovým vlivem. Většina dceřiných společností TŽ je orientována na činnosti přímo nebo zprostředkovaně související s podnikáním v oboru hutnictví a toto zaměření odpovídá dlouhodobé podnikatelské strategii TŽ. Řízení kapitálových účastí TŽ je zajišťováno prostřednictvím zástupců ve správních orgánech těchto společností a zaměřuje se zejména na tvorbu strategických cílů, koordinaci podnikatelských záměrů, tvorbu investiční, finanční a obchodní strategie, a sjednocování hlavních procesů. Cílem řízení všech subjektů ve skupině TŽ je zvyšování jejich hodnoty, jejich přínos pro skupinu je pravidelně kontrolován a vyhodnocován formou rozborů a reportingů. FINANČNÍ SITUACE V roce 2009 bylo hospodaření TŽ, a.s. významně ovlivněno celosvětovou hospodářskou krizí a s tím spojeným dramatickým poklesem poptávky po válcovaných výrobcích včetně poklesu jejich cen. Na základě poklesu poptávky došlo zejména v l. pololetí roku 2009 k regulaci výroby. Výše uvedené skutečnosti nepříznivě ovlivnily výsledek hospodaření před zdaněním, který dosáhl výše 954 mil.kč (ve srovnání s rokem 2008 nižší o 2 471 mil.kč, a nižší o 5 477 mil.kč ve srovnání s rokem 2007). V oblasti výroby došlo meziročně k poklesu produkce surového železa (o 173 kt) i surové oceli (o 235 kt), oproti roku 2007 pak k poklesu o 263 kt (surové železo), o 350 kt (surová ocel). Tento propad byl zapříčiněn výše zmíněnou situací na trhu. Výkony společnosti dosáhly úrovně 24 305 mil.kč (38 241 mil. Kč v roce 2008 a 36 147 mil.kč v roce 2007), což představuje jejich pokles o 13 936 mil.kč oproti roku 2008 (resp. o 11 842 mil.kč oproti roku 2007). K poklesu oproti roku 2008 došlo zejména vlivem nižších tržeb za prodej válcovaného zboží a oceli ( 12 354 mil.kč), a to především poklesem ceny ( 4 351 Kč/t), ale také nižším objemem ( 212 kt). VÝVOJ CELKOVÝCH TRŽEB V POSLEDNÍCH TŘECH LETECH UKAZATEL (v tis. Kč) 2007 2008 2009 Válcované zboží vč. oceli 33 997 255 35 412 197 23 057 974 Ostatní výrobky 1 176 640 1 288 467 880 575 Tržby za prodej vlastních výrobků 35 173 895 36 700 664 23 938 549 Tržby za prodej služeb 372 764 384 187 374 170 Tržby za prodej zboží 5 969 10 217 3 446 Tržby za za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží 35 552 628 37 095 068 24 316 165 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009