VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

Transkript

1 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ Charakteristika odvětví Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin v němž, jak jednoznačně vyplývá z grafu 8.1, převažuje rafinérské zpracování ropy. Tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu je v Evropě i ve světě považována zpravidla za samostatné odvětví a je řazena do oblasti energetiky. V rámci odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje toto odvětví v současné době, na rozdíl od předcházejících let, pouze dva následující obory : 23.1 Výroba koksárenských produktů; 23.2 Rafinérské zpracování ropy Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy 94 Pozn.: údaje v běžných cenách MPO Graf 8.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví OKEČ 23 vykazuje za rok 2007 v oblasti dosažených tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb mírný pokles oproti roku 2006 (cca o 1,3 ze b.c.). Podíl odvětví OKEČ 23 na celkových výsledcích tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu v b. c. činil za rok 2007 cca 3,7. Vzhledem k nízkému počtu pracovníků v tomto odvětví, který v roce 2007 dosáhl výše cca zaměstnanců (což je pouze asi 0,2 z celkového počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu), lze dosažený podíl na přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu odpovídá dosažený podíl tohoto odvětví koncepci svého zaměření a provozovaným výrobním kapacitám. Během roků 2000 až 2007 kolísaly dosahované hodnoty v oblasti tržby za podej vlastních výrobků a služeb, což bylo ovlivněno především oborem 23.2, kde změny cen ropných produktů kopírovaly světové ceny ropy. Od roku 2002 postupně rostla účetní přidaná hodnota v odvětví OKEČ

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU při trvalém poklesu počtu pracovníků, což pozitivně ovlivnilo i růst produktivity práce z přidané hodnoty, která se od roku 2001 zvyšovala. Zde se opět projevil především vliv oboru Rafinérského zpracování ropy a výše dosahované marže. Obdobný trend vykazuje i účetní přidaná hodnota na výkonech Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Jak vyplývá z tabulkového přehledu 8.1 a grafu 8.2 za rok 2006, největší podíl pracovníků odvětví OKEČ 23 se nachází v podnikatelských subjektech s počtem pracovníků , do kterých spadají podniky z oboru rafinérského zpracování ropy (OKEČ 23.2) a v subjektech s počtem pracovníků nad 1000, kam náleží především podniky z oboru výroby koksu (OKEČ 23.1). Nejvyššího podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb bylo dosaženo u pracovníků skupiny s počtem pracovníků , kam patří především obchodní zastoupení akcionářů (tzv. procesoři) společnosti Česká rafinérská, nejdůležitějšího podnikatelského subjektu v oblasti rafinérského zpracování ropy, která od srpna 2003 pracuje v tzv. přepracovacím režimu (zabývá se pouze výrobou - nákup surovin a prodej výrobků je v kompetenci jejích procesorů). Tabulka 8.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 23 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 97,0 91, , , ,1 Účetní přidaná hodnota v b.c. 6,9 35,0 968,0 2 6,0 602,7 Počet pracovníků více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V oblasti cenového vývoje jsou využívány údaje ze standardní klasifikace produkce (SKP). Oblast cenového vývoje celého SKP 23, ovlivněná především vývojem cen v oboru 23.2, je uvedena v tabulce 8.2. Z této vyplývá, že rok 2007 vykázal oproti předcházejícímu roku nárůst cen konečných výrobků o cca

3 Tabulka 8.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,1 104,8 x x x x x SKP 23 75,0 102,1 100,9 146,2 104,9 100,0 123,1 MPO Základní produkční charakteristiky Z přehledu tabulky 8.3 vyplývá, že v roce 2007 se snížily tržby v b. c. dosažené v odvětví OKEČ 23 cca o 1,3 oproti roku Rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor rafinérské zpracování ropy, v němž se zásadním způsobem promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , , ,8 meziroční index x 89,1 87,3 112,8 110,8 132,3 153,9 98,7 Dle tabulky 8.4 se odhaduje zvýšení účetní přidané hodnoty v b. c. v odvětví za rok 2007 o cca 40. Na uvedeném zvýšení tohoto ekonomického ukazatele se podílí oba obory odvětví OKEČ 23. Výše účetní přidané hodnoty, která je ovlivňována hlavně dosahovanou marží v odvětví a úrovní osobních nákladů, v letech 2001 až 2003 poklesla, a to především v oboru V letech 2004 a 2005 bylo zaznamenáno její určité zvýšení, avšak v roce 2006 došlo opět k jejímu snížení v důsledku poklesu dosahovaných marží u obou oborů. Pro rok 2007 se odhaduje nárůst tohoto ukazatele v celém odvětví OKEČ 23. Předpokládaná přidaná účetní hodnota za odvětví činí v roce 2007 cca 0,8 z celkové přidané účetní hodnoty zpracovatelského průmyslu. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ , ,2 810,2 818,8 912, ,0 602, ,9 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ ,5 3 3, , , , , , ,9 meziroční index x 47,9 68,8 171,4 149,7 93,8 78,9 140,3 Tabulka 8.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 93,8 91,9 97,9 97,7 99,5 98,7 98,8 111

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Dle údajů tabulky 8.5 lze konstatovat pozitivní trend odvětví v oblasti počtu pracovníků, jejichž počet má trvale se snižující trend v rámci modernizace technologie výrob zejména v oboru V roce 2007 došlo oproti roku 2006 ke snížení pracovníků v odvětví o další 0,99, a to na základě snížení pracovníků jak v oboru výroby koksu (cca o 1 ), tak v oboru zpracování ropy (cca o 1 ) Počet pracovníků OKEČ 23 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S OKEČ 23 Tržby za VV a S ZP Účetní přidaná hodnota OKEČ 23 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 8.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z přehledu uvedeného v tabulce 8.6 vyplývá trvalý růst celkových nákladů v odvětví OKEČ 23 v b.c. od roku 2001, s výjimkou roku 2002, kdy došlo k jejich poklesu téměř o 17 z důvodu snížení nákladů zejména v odboru V roce 2006 se dle předběžných údajů náklady odvětví zvýšily oproti roku 2005 o necelých 7 a v roce 2007 se dle předběžných údajů předpokládá jejich opětovné snížení cca o 5, což ovlivnilo pokles nákladů v oboru 23.2 (cca 6,5 ). Z uvedeného vyplývá zásadní vliv oboru rafinérské zpracování ropy, kde ropa je rozhodující nákladovou položkou, na výši nákladů odvětví OKEČ 23. Náklady na materiálové vstupy kopírovaly vývoj ceny ropy na světových trzích - největší nárůst byl zaznamenán v letech 2004 a 2005, rok 2006 se vyznačoval jakousi stagnací cen ropy a rok 2007 byl ve znamení jejich mírného nárůstu oproti roku předcházejícímu. Tabulka 8.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,0 meziroční index x 97,0 83,1 125,2 121,7 133,2 131,1 94,8 Osobní náklady v odvětví, uvedené v tabulce 8.7, mají obdobně, jako celkové náklady odvětví, rostoucí trend, s výjimkou roku 2002, kdy k poklesu osobních nákladů došlo cca o 3 z důvodu snížení nákladů 112

5 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy v oboru 23.2 o cca 7,5. Zvýšení osobních nákladů v roce 2006 v odvětví o cca 5 bylo způsobeno růstem osobních nákladů v obou oborech (v tomto odvětví se projevil meziroční nárůst mezd o 6,7, což bylo příčinou dosažení průměrné mzdy ve výši ,- Kč) a pro rok 2007 dle zatím dostupných údajů se předpokládá mírný pokles osobních nákladů cca o 4,5. Tabulka 8.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,6 396,1 421,3 446,9 483,8 510,2 539,0 603,2 OKEČ ,3 855,0 790,5 839,3 829,8 894,7 938,7 6,5 OKEČ , , , , , , , ,7 meziroční index x 104,6 96,9 106,1 102,1 107,0 105,2 95, Produktivita práce a osobní náklady Dle údajů v tabulce 8.8 vykazuje produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. za rok 2006 pokles o 20 oproti roku 2005, jehož příčinou byl především enormním pokles tohoto ekonomického údaje v oboru výroby koksu (cca 54 ). Rozhodující vliv na produktivitu práce z účetní přidané hodnoty má v odvětví OKEČ 23 obor 23.2, kde se výrazným způsobem promítá rafinérská marže a počet pracovníků. Vliv rafinérské marže v oboru 23.2 se projevil především v roce 2000 a 2004 nárůstem produktivity práce v odvětví, kdežto v roce 2005 nastalo snížení tohoto ukazatele. Obdobně i v roce 2006, přestože vývoj marží v oboru byl spíše pozitivní, tak došlo k dalšímu snížení oborové produktivity o cca 9,4 vůči předchozímu roku. Pro rok 2007 se předpokládá nárůst produktivity práce v odvětví až cca o 55, což je odvozováno na základě pozitivního vývoje tohoto ekonomického ukazatele v obou oborech. Tabulka 8.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) OKEČ ,8 841,7 620,4 626,9 700, ,4 473,4 879,0 OKEČ , ,6 812, , , , , ,5 OKEČ ,7 978,8 733, , , , , ,3 meziroční index x 51,1 74,9 175,1 153,2 94,2,0 155,6 Jak vyplývá z údajů tabulky 8.7 osobní náklady v odvětví v letech 2000 až 2006 (s výjimkou roku 2002) i přes klesající počet pracovníků, neustále rostly, což souviselo jak se mzdovou politikou, tak s daňovým zatížením a s náklady na rekvalifikaci pracovníků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě má dle dat uvedených v tabulce 8.9, mírně rostoucí trend až do roku 2006, s výjimkou roků 2004 a 2005, které vykazují snížení tohoto údaje, a roku 2007, u něhož se zatím dle předběžných údajů předpokládá pokles až o cca 32 oproti hodnotě dosažené v roce Tabulka 8.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech (-) OKEČ ,435 0,362 0,520 0,546 0,530 0,378 0,895 0,544 OKEČ ,133 0,374 0,521 0,265 0,164 0,210 0,246 0,142 OKEČ 23 0,169 0,370 0,521 0,322 0,220 0,251 0,334 0,

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce z účetní PH OKEČ 23 Produktivita práce z účetní PH z výroby ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 23 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 8.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Údaje uvedené v kapitole zahraničního obchodu vycházejí ze standardní klasifikace produkce (SKP). Jsou zde uvedeny údaje za SKP 23.3, který není v rámci komentáře tohoto odvětví vůbec zmiňován. Tabulka 8.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,9 SKP ,9 689, ,1 889,6 635, ,0 853,8 848,5 SKP , , , , , , , ,7 meziroční index x 109,4 93,6 98,9 110,8 136,1 96,6 88,3 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , ,0 1 8,1 SKP , , , , , , , ,2 meziroční index x 100,5 72,5 108,8 134,9 110,1 99,7 113,6 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,0 554,2 835,0 438,2-455, ,3 198,3-56,5 SKP , , , , , , , ,4 SKP , ,2-755, , , ,7-971, ,6 SKP , , , , , , , ,5 Pramen: ČSÚ Z tabulky 8.10 jasně vyplývá zásadní vliv SKP 23.2 na vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 23. Trh s produkty rafinérského zpracování ropy (SKP 23.2) je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. V souladu s úplnou liberalizací trhu s uvedenými produkty v ČR od roku 1997 je tento vliv rozhodující pro výsledky 114

7 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy exportu a importu a celkového salda. Dosažené výsledky exportu byly ovlivněny částečně i rostoucí poptávkou v okolních zemích. Meziroční pokles vývozu v SKP 23 v roce 2007 (cca o 11,7 ) byl zapříčiněn především snížením vývozu výrobků stěžejního oboru 23.2 o cca 15. V oblasti dovozu vykazuje SKP 23 za rok 2007 nárůst až cca o 13, což bylo v uvedeném roce opětovně ovlivněno zvýšením dovozů rafinérských produktů (SKP 23.2) o cca 15. Záporné saldo vykazované v rámci zahraničního obchodu za SKP 23 v roce 2007 vzrostlo vůči hodnotě salda v roce 2006 o 35,4. Příčiny tohoto negativního výsledku byly dány dosaženými saldy u všech třech výrobkových skupin SKP 23 (SKP došlo k meziročnímu snížení vykazovaného pozitivního salda na saldo negativní (o 28 ), u 23.2 o zvýšení negativního salda o cca 35 a u 23.3 o zvýšení negativního salda o 6 ) Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2007 Polsko 17 Rakousko 14 Francie Rusko 3 2 Maďarsko 3 Finsko 2 Ostatní 13 Slovensko 23 Německo 23 Dovozní teritoria v roce 2007 Polsko 12 Belgie 1 Rusko 2 USA 2 Maďarsko 1 Ostatní 5 Rakousko 14 Slovensko 33 Německo 30 Graf 8.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 23 Z přehledu uvedeného v grafu 8.5 vyplývá, že ČR výrobky SKP 23 vyvážela v roce 2007 především do sousedních států, tj. SRN, Slovensko, Polsko a Rakousko. V oblasti dovozu výrobků za toto odvětví dominuje především dovoz ze Slovenska a ze SRN a dále následují další sousední státy jako Rakousko a Polsko. 115

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 8.6. Investice Přímé zahraniční investice Tabulka 8.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR 8 785, , , , , ,1 9 0,6 Tuzem. investice v zahraničí -560,4 nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno Pramen: ČNB Z tabulky 8.11 s daty přímých zahraničních investic za období let 2000 až 2006 vyplývá, že do odvětví 23 bylo v jednotlivých letech vloženo okolo 8 mld. Kč zahraničních investic, rok 2005 vykazuje nárůst těchto investic o necelých 17 a rok 2006 jejich mírný pokles o cca 4 ( 90,6 mil. Kč), což představuje z celkových zahraničních investic vložených do zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2006 podíl cca 1, Přímé zahraniční investice OKEČ 23 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 23 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 8.6 Tuzemské a zahraniční investice V odvětví, zejména však v oboru 23.2, byly v průběhu posledních let realizovány především investiční akce spojené s ochranou životního prostředí a technologické inovace (např. v oboru 23.2 pro akci Čistá paliva, tj. na výrobu bezsirných pohonných hmot od roku 2006, nebo do technologických zařízení a technické výbavy pro zabezpeční přidávání biopaliv do vyráběných benzinů a nafty v rámci evropského trendu náhrady fosilních pohonných hmot alternativními palivy) Shrnutí a perspektivy odvětví Z důvodu zásadního významu oboru rafinérského zpracování ropy pro posuzování celého odvětví OKEČ 23 je tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy tohoto oboru. Tento je od roku 2001 rozvíjen v souladu s evropskou legislativou platnou pro tuto oblast tak, že podnikání tuzemského rafinérského průmyslu probíhá plně v souladu s podmínkami EU. Od ledna 2007 je základní předpis EU pro oblast rafinérského zpracování ropy - směrnice 98/70/ES ve znění směrnice 2003/17/ES - revidován evropskými orgány. Revize se blíží svému cíli, což bude znamenat transponovat revidovanou směrnici do tuzemské legislativy, tj. do zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, a do jeho prováděcího předpisu. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) v oboru 23.2 se již nyní projevuje zejména ve zvýšených nákladech na registrace a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (odhad nákladů byl před rokem min. 227 mil. Kč). V posledních dvou letech pokračovala modernizace rafinérií zaměřená na program Čistá paliva. Na základě implementace směrnice 2003/30/ES byla v roce 2006 realizována u významných podnikatelských subjektů tohoto oboru 116

9 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy výstavba technologických zařízení pro přidávání biopaliv do motorových benzinů a motorové nafty v rámci náhrady fosilních pohonných hmot. Tato zařízení byla postupně uvedena do provozu v průběhu roku 2007 a počátkem roku Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů Nejlépe dostupné technologie - BAT. Přesto i v této oblasti se v rámci mezinárodních technických pracovních skupin začíná připravovat revize dosud platné legislativy. Rafinérie splňují všechny platné evropské a české přepisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. Trh s ropnými produkty se v ČR rozvíjí se bez větších problémů v souladu s podmínkami danými ve středoevropském regionu, kde jsou tuzemské subjekty zapojeny do globalizovaného obchodu s ropou a ropnými produkty. Tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek budou konkurenceschopné i v budoucnosti, což je podporováno zajištěním dovozů ropy z diverzifikovaných zdrojů a výběrem její optimální kvality. Úroveň oboru rafinérské zpracování ropy je v současné době, a bude i v dalších letech, plně srovnatelná s tímto průmyslem v zemích CEFTA. Určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a terminálů a přímé napojení rafinérií na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik je prodej pohonných hmot v síti čerpacích stanic, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, sice příliš hustá, ale přesto i na tomto úseku dochází k inovaci a dalšímu rozvoji. Ve vazbě na předpokládaný růst průmyslové výroby a na základě zvyšování koupěschopnosti obyvatelstva bylo možno očekávat v nejbližších letech další nárůst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví, ale současná světová finanční i hospodářská krize, ke které došlo cca v polovině roku 2008, na čas tento trend přibrzdila. 117