Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 5 cvičení Teorie výrobních faktorů a kapitálový trh
1. Podstata VF Obsah A. 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce
Příjem z mezního produktu MRP VF = MQ * P kde: MRP VF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MQ je mezní produkt, P je cena, za kterou je statek prodáván. MRP VF = MC VF
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Dokonalá konkurence. MRP VF MC VF
Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je stálá. Mzda je 20000 PJ L Q (TP L ) MP L p w=mc L 1 100 500 20000 2 200 500 20000 3 250 500 20000 4 270 500 20000 5 280 500 20000
Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Producent bude produkovat 250 ks. L Q (TP L ) MP L p w=mc L TR=Q.p MRP L =p.mp L ARP L 1 100 500 20000 50000 50000 2 200 100 500 20000 100000 50000 50000 3 250 50 500 20000 125000 25000 41667 4 270 20 500 20000 135000 10000 33750 5 280 10 500 20000 140000 5000 28000
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Nedokonalá konkurence. MRP VF MC VF
Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je klesající. Mzda rostoucí. L Q (TP L ) MP L p w=mc L 1 100 1000 20000 2 200 800 25000 3 250 500 40000 4 270 300 45000 5 280 100 48000
Kolik bude produkovat př.2/8.kap. Producent bude produkovat 200 ks. L Q (TP L ) MP L p w=mc L TR MRP L ARP L 1 100 1000 20000 100000 100000 2 200 100 800 25000 160000 60000 80000 3 250 50 500 40000 125000-35000 41667 4 270 20 300 45000 81000-44000 20250 5 280 10 100 48000 28000-53000 5600
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích? Pokud možno znázorněte graficky.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Poptávka vzroste. Co se stane s jejich mzdou? Mzda poroste. Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích? Mohou rekvalifikovat. Poptávka klesne. Pokud možno znázorněte graficky.
Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. severovýchodně (z polohy D VF0 do polohy D VF1 ) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 3 jihozápadně (z polohy D VF0 do polohy D VF2 ) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Co se stalo se mzdou těchto lidí? Znázorněte graficky.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Křivka poptávky po pracovnících v textilním průmyslu se posune jihozápadně. Poptávka poklesla. Co se stalo se mzdou těchto lidí? Mzda poklesla. Znázorněte graficky.
Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. severovýchodně (z polohy D VF0 do polohy D VF1 ) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 4 jihozápadně (z polohy D VF0 do polohy D VF2 ) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR? V ČR je vyšší cena práce tj. drahá pracovní síla než v zemích kde tato nednárodní společnost působí.
Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. 1. jihovýchodně (z polohy S VF0 do polohy S VF1 ) např. v důsledku růstu množství výrobních faktorů, jež jsou na daném trhu k dispozici. 3 2. severozápadně (z polohy S VF0 do polohy S VF2 ) např. v důsledku růstu nákladů obětované příležitosti: místo dané aktivity (tj. toho, k čemu jsou používány) si mohou dané jednotky výrobních faktorů vydělat více jinde.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka? Co začnou dělat pracovníci jiných profesí? Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka? Poptávka vzroste a tím i mzda. Co začnou dělat pracovníci jiných profesí? Mohou se pokusit rekvalifikovat a vstoupit do odvětví. Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí? Porostou mzdy. Rostou náklady obětované příležitosti
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci? Nabídka práce vzroste. Posun nabídkové křivky jiho-východně. Mzda klesá. Čeští stavební dělníci z profese odejdou.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak přes noc stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak přes noc stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu? Nabídková křivka se posunula severozápadně. Poptávková se nezměnila. Cena práce tj. mzda vzrostla.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na 1 000 PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na 1 000 PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí? Ano, je to motivační. Ne vydělám si za kratší dobu, co potřebuji. Pokud již mám dostatečné příjmy budu preferovat spíše volný čas.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci. Takových lidí, kteří jsou schopni pracovat v horších podmínkách je méně. Menší nabídka sebou nese větší mzdu.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci? Nabídková křivka se posune severozápadně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.12 Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.12 Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede? Jako v př.20. Nabídková křivka se posune severo-západně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.15 Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.15 Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky. Bylo potřeba méně živé hudby. Poptávka po špičkových vrostla zatímco po průměrných klesla. Poptávková křivka se posunula severovýchodně.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.16 Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.16 Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů? Na špičkové, proto může být jejich plat větší.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.17 Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.17 Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete. Nemají kvalifikaci a mají naléhavé potřeby. Poptávka po levné práci je větší.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.18 Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.18 Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě? Poptávka po půdě vzroste. Cena půdy rovněž.
Rovnováha na trhu výrobních faktorů př.5a18/8.kap. V obou případech se proces změny ceny nabízeného a poptávaného množství ustálí na úrovni rovnovážné ceny P 0 a rovnovážného množství Q 0, kdy jsou spokojeni jak nabízející (majitelé výrobního faktoru), tak poptávající. Při dané ceně jsou použity všechny jednotky VF, které za danou cenu chtějí být použity, jsou tedy spokojeni všichni nabízející. Při této rovnovážné ceně si VF rovněž mohou koupit všichni poptávající, kteří jsou danou cenu ochotni zaplatit.
Trh práce př.5a18/8.kap. 1. Pokud vzroste počet statků, jež potřebují nějaký druh počítačového programu, vzroste poptávka po programátorech tržní křivka poptávky po práci se posunula severovýchodním směrem. 2. Vynález automobilu a pokles poptávky po přepravě formou dostavníku snížil poptávku po kočích tržní křivka poptávky po práci kočího se posunula jihozápadním směrem. 3. Zvýšení nákladů při výrobě elektřiny z uhlí vedlo k poklesu poptávky po hornících tržní křivka poptávky po práci horníka se posunula jihozápadním směrem. V severních Čechách a na severní Moravě potom vzrostl počet nezaměstnanosti horníků, kteří se navíc obtížně rekvalifikovali. 4. Zpřísnění požadavku bezpečnosti práce zdražilo cenu práce, takže poptávka po práci klesla tržní křivka poptávky po práci se posunula jihozápadním směrem. 5. Inovace vedly k růstu produktivity práce, takže stejný nebo dokonce nižší počet zaměstnanců vyrábí více. Firmy tak mohou zvýšit zaměstnancům mzdy, a to pro jakýkoliv počet zaměstnanců tržní křivka poptávky po práci se posouvá severovýchodním směrem.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce, d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce, Majitel firmy najímá zaměstnance.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, Lidé si půjčují peníze. e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, Majitelé půdy si půjčují na projekty. f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy. Autoři podnikatelského projektu si pronajímají půdy na stavbu provozních budov.
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.21 Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná?
Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.21 Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Výdělek je vyšší než reprodukční náklady a je vyšší než stávající. Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná? Mezní produkt je vyšší než mezní náklady.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.1 Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.1 Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.2 Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.2 Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.3 Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.3 Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně. Mohu využít i méně výnosné příležitosti.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.4 Nakreslete indiferenční křivku člověka, který: a) výrazně preferuje současnou spotřebu před budoucí spotřebou, b) výrazně preferuje budoucí spotřebu před současnou spotřebou.
budoucí příjem Skrblík, marnotratník př.4/9.kap. Y IC skrblík spotřeba skrblík IC marnotratník spotřeba marnotratník Y
Fisherův graf Y 0 Y
Fisherův graf Y 0 Y
Fisherův graf Y 0 Y křivka investičních příležitostí
Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 0 Y c Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 0 Y c Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 Y i 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 Y i 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e t e křivka investičních příležitostí 0 Y c Y i Y 1 Y spotřeba investice
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.5 Vyjmenujte vaše investiční prostředky a investiční příležitosti. Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.7 Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.7 Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky. 1. Jsou to prostředky, které si odkládáme na horší dobu. 2. Je to odložená spotřeba. 3. Jsou to naše investiční prostředky, které poskytujeme k realizaci cizích investičních příležitost za výnos.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.8 Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.8 Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují. Mají takové přiměřené investiční příležitosti, které jim dovolí splácet jistinu i úrok a ještě mají alespoň dostatečný zisk.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? 1. Vyšší zdanění, lidé mají méně disponibilních prostředků, méně spoří. Křivka úspor se posouvá severozápadně. 2. Rozšíření nových spořících produktů, vyšší ochota lidí spořit. Křivka úspor se posouvá jihovýchodně.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? 3. Pokud roste industrializace dané země, roste poptávka po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá severovýchodně. 4. Snížení množství firem na daném trhu, pokles poptávky po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá jihozápadně.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? Křivka úspor se posune nahoru. Křivka investic se posune dolu.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.10 Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.10 Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic? Křivka úspor se posune dolu. Křivka investic se posune nahoru.
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.11 Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.11 Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze? Vznikají nové podněty např. inovace v důsledku technického pokroku, spořící stimuly, jsou omezeny příjmy, v nejistotě si lidé začnou tvořit rezervy,
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.12 Které faktory ovlivňují úrokovou míru, jež se ustálí na trhu úspor a investic?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.13 Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu? Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.13 Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu? Politickou a ekonomickou stabilitou. Úrovní kapitálového trhu. Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu? Transparentností, fundamentální, technickou a psychologickou analýzou
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.14 Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje?
Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.14 Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje? Asymetrie v přístupu k informacím. Málo rozvinuté prostředky spolehlivého ujišťování vlastních schopností a nejvhodnějšího povolání. Málo rozvinutý kapitálový trh.
Model 2*2*2*2 Q 1 Q 2 Výrobce 1 Q 1 Spotřebitel 1 Q 1 Q 2 Výrobce 2 Q 1 Q 2 Spotřebitel 2
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.1 Nakreslete krabicový diagram, ukazující všechny kombinace rozdělení dvou výrobních faktorů mezi dva statky. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q 1 i na ose Q 2. Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého výrobního faktoru připadne na první a na druhý statek. Najděte bod, ve kterém je každý z výrobních faktorů rozdělen stejně na produkci prvního i druhého statku.
Krabicový diagram př.1/10.kap. Q 2 Q 1 80 60 40 0 40 30 10 20 20 10 30 40 0 20 40 80 Q 1 Q 2
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.2 Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů.
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.2 Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů. Pokud je stejná MRTS vyrábím všech produtů z daných výrobních faktorů nejvíce
Krabicový diagram Každá izokvanta udává určité množství produkce, přičemž platí: čím dále je izokvanta od počátku souřadnic dále, tím více daného statku produkujeme.
Krabicový diagram rovnováha ve výrobě Při přesunu z X do E, zvýšíme produkci jak prvního tak druhého statku v případě prvního statku se přesuneme z izokvanty Q 11 na izokvantu Q 12 a v případě druhého statku se přesuneme z izokvanty Q 21 na izokvantu Q 22
Smluvní křivka V bodě dotyku izokvant jsou mezní míry technické substituce MRTS pro první i druhý statek shodné. Graficky to lze vyjádřit tak, že v bodě dotyku má tečna k izokvantě prvního statku i k izokvantě druhého statku stejný sklon (směrnici).
Rovnováha ve výrobě Podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je: mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná. MRTS 1 = MRTS 2 MRTS 1 mezní míra technické substituce při výrobě prvního statku, MRTS 2 mezní míra technické substituce při výrobě druhého statku
Tečna k izokvantám v bodě jejich dotyku a průniku V bodě průniku izokvanty prvního statku a izokvanty druhého statku platí MRTS 1N MRTS 2N.
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.3 Předpokládejme, že u prvního statku je MRTS: 3K/1L. U druhého statku je MRTS: 1K/3L. Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L 1 + 7 L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L 2 100 =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 7 0 90 2 32 1875 100 100 3 1875 100 100 4 1875 100 100 5 1875 100 100 6 1875 100 100 7 1875 100 100 8 1875 100 100
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L 1 + 7 L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L 2 100 =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 7 0 90 2 0,37 72,4 32 2318 2,72 0,37 27,6 68 1875 100 100 4193 20,2 69,8 3 4 5 6 7 8
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L 1 + 7 L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L 2 100 =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 7 0 90 2 0,37 72,4 32 2318 2,72 0,37 27,6 68 1875 100 100 4193 20,2 69,8 3 0,45 69,3 39 2701 2,21 0,45 30,7 61 1875 100 100 4576 24,3 65,7 4 0,57 65,3 46 3003 1,76 0,57 34,7 54 1875 100 100 4878 29,6 60,4 5 0,74 60,1 53 3186 1,35 0,74 39,9 47 1875 100 100 5061 36,5 53,5 6 1,00 53,1 60 3188 1,00 1,00 46,9 40 1875 100 100 5063 44,9 45,1 7 1,42 43,2 67 2893 0,70 1,42 56,8 33 1875 100 100 4768 54,9 35,1 8 2,19 27,9 74 2063 0,46 2,19 72,1 26 1875 100 100 3938 65,4 24,6
1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 7 0 90 2 0,37 72,4 32 2318 2,72 0,37 27,6 68 1875 100 100 4193 20,2 69,8 3 0,45 69,3 39 2701 2,21 0,45 30,7 61 1875 100 100 4576 24,3 65,7 4 0,57 65,3 46 3003 1,76 0,57 34,7 54 1875 100 100 4878 29,6 60,4 5 0,74 60,1 53 3186 1,35 0,74 39,9 47 1875 100 100 5061 36,5 53,5 6 1,00 53,1 60 3188 1,00 1,00 46,9 40 1875 100 100 5063 44,9 45,1 7 1,42 43,2 67 2893 0,70 1,42 56,8 33 1875 100 100 4768 54,9 35,1 8 2,19 27,9 74 2063 0,46 2,19 72,1 26 1875 100 100 3938 65,4 24,6 Q =K.L K=Q /L L MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. K
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 0,36 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 2 19,8 70,2 2 0,34 74,3 27 2007 2,92 0,34 25,7 73 1875 100 100 3882 18,9 71,1 3 0,36 73,6 29 2134 2,76 0,36 26,4 71 1875 100 100 4009 19,9 70,1 4 0,38 72,8 31 2258 2,61 0,38 27,2 69 1875 100 100 4133 20,9 69,1 5 0,41 72,0 33 2376 2,47 0,41 28,0 67 1875 100 100 4251 22,1 67,9 6 0,43 71,2 35 2490 2,32 0,43 28,8 65 1875 100 100 4365 23,3 66,7 7 0,46 70,2 37 2599 2,18 0,46 29,8 63 1875 100 100 4474 24,6 65,4 8 0,49 69,3 39 2701 2,05 0,49 30,7 61 1875 100 100 4576 26 64 9 0,52 68,2 41 2797 1,92 0,52 31,8 59 1875 100 100 4672 27,5 62,5 10 0,56 67,1 43 2886 1,79 0,56 32,9 57 1875 100 100 4761 29,1 60,9 11 0,60 65,9 45 2966 1,67 0,60 34,1 55 1875 100 100 4841 30,9 59,1 12 0,64 64,6 47 3037 1,55 0,64 35,4 53 1875 100 100 4912 32,8 57,2 13 0,69 63,2 49 3099 1,44 0,69 36,8 51 1875 100 100 4974 34,7 55,3 14 0,75 61,7 51 3148 1,33 0,75 38,3 49 1875 100 100 5023 36,9 53,1 15 0,81 60,1 53 3186 1,23 0,81 39,9 47 1875 100 100 5061 39,2 50,8 16 0,89 58,3 55 3208 1,13 0,89 41,7 45 1875 100 100 5083 41,6 48,4 17 0,97 56,4 57 3215 1,03 0,97 43,6 43 1875 100 100 5090 44,1 45,9 18 1,06 54,3 59 3202 0,94 1,06 45,7 41 1875 100 100 5077 46,8 43,2 19 1,17 51,9 61 3167 0,85 1,17 48,1 39 1875 100 100 5042 49,5 40,5 20 1,30 49,3 63 3107 0,77 1,30 50,7 37 1875 100 100 4982 52,4 37,6 21 1,45 46,4 65 3018 0,69 1,45 53,6 35 1875 100 100 4893 55,4 34,6 22 1,62 43,2 67 2893 0,62 1,62 56,8 33 1875 100 100 4768 58,4 31,6 23 1,83 39,5 69 2727 0,55 1,83 60,5 31 1875 100 100 4602 61,4 28,6 24 2,09 35,3 71 2509 0,48 2,09 64,7 29 1875 100 100 4384 64,4 25,6 25 2,39 30,6 73 2231 0,42 2,39 69,4 27 1875 100 100 4106 67,3 22,7 26 2,78 25,0 75 1875 0,36 2,78 75,0 25 1875 100 100 3750 70,2 19,8 L K Q =K.L K=Q /L
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K1 L1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 0,35 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 2 19,3 70,7 2,92 73 26 1875 0,34 2,92 27,0 74 2007 100 100 3882 71,1 18,9 2,76 71 26 1875 0,36 2,76 29,0 74 2134 100 100 4009 70,1 19,9 2,61 69 27 1875 0,38 2,61 31,0 73 2258 100 100 4133 69,1 20,9 2,47 67 28 1875 0,41 2,47 33,0 72 2376 100 100 4251 67,9 22,1 2,32 65 29 1875 0,43 2,32 35,0 71 2490 100 100 4365 66,7 23,3 2,18 63 30 1875 0,46 2,18 37,0 70 2599 100 100 4474 65,4 24,6 2,05 61 31 1875 0,49 2,05 39,0 69 2701 100 100 4576 64 26 1,92 59 32 1875 0,52 1,92 41,0 68 2797 100 100 4672 62,5 27,5 1,79 57 33 1875 0,56 1,79 43,0 67 2886 100 100 4761 60,9 29,1 1,67 55 34 1875 0,60 1,67 45,0 66 2966 100 100 4841 59,1 30,9 1,55 53 35 1875 0,64 1,55 47,0 65 3037 100 100 4912 57,2 32,8 1,44 51 37 1875 0,69 1,44 49,0 63 3099 100 100 4974 55,3 34,7 1,33 49 38 1875 0,75 1,33 51,0 62 3148 100 100 5023 53,1 36,9 1,23 47 40 1875 0,81 1,23 53,0 60 3186 100 100 5061 50,8 39,2 1,13 45 42 1875 0,89 1,13 55,0 58 3208 100 100 5083 48,4 41,6 1,03 43 44 1875 0,97 1,03 57,0 56 3215 100 100 5090 45,9 44,1 0,94 41 46 1875 1,06 0,94 59,0 54 3202 100 100 5077 43,2 46,8 0,85 39 48 1875 1,17 0,85 61,0 52 3167 100 100 5042 40,5 49,5 0,77 37 51 1875 1,30 0,77 63,0 49 3107 100 100 4982 37,6 52,4 0,69 35 54 1875 1,45 0,69 65,0 46 3018 100 100 4893 34,6 55,4 0,62 33 57 1875 1,62 0,62 67,0 43 2893 100 100 4768 31,6 58,4 0,55 31 60 1875 1,83 0,55 69,0 40 2727 100 100 4602 28,6 61,4 0,48 29 65 1875 2,09 0,48 71,0 35 2509 100 100 4384 25,6 64,4 0,42 27 69 1875 2,39 0,42 73,0 31 2231 100 100 4106 22,7 67,3 0,36 25 75 1875 2,78 0,36 75,0 25 1875 100 100 3750 19,8 70,2 L K Q =K.L K=Q /L
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K1 L1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 K L ks 1 0,35 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 2 1,00 73 27 1942 1,00 1,00 27,0 73 1971 100 100 3913 3 1,60 71 28 2006 0,62 1,60 29,0 72 2081 100 100 4086 4 1,17 69 30 2067 0,86 1,17 31,0 70 2171 100 100 4239 5 1,12 67 32 2127 0,89 1,12 33,0 68 2252 100 100 4379 6 1,08 65 34 2184 0,93 1,08 35,0 66 2324 100 100 4508 7 1,04 63 36 2238 0,96 1,04 37,0 64 2386 100 100 4624 8 1,00 61 38 2289 1,00 1,00 39,0 62 2436 100 100 4726 9 0,96 59 40 2337 1,04 0,96 41,0 60 2476 100 100 4813 10 0,92 57 42 2381 1,08 0,92 43,0 58 2504 100 100 4885 11 0,89 55 44 2421 1,12 0,89 45,0 56 2519 100 100 4940 12 0,86 53 46 2457 1,17 0,86 47,0 54 2521 100 100 4978 13 0,83 51 49 2488 1,21 0,83 49,0 51 2510 100 100 4998 14 0,80 49 51 2513 1,25 0,80 51,0 49 2485 100 100 4997 15 0,78 47 54 2531 1,29 0,78 53,0 46 2446 100 100 4977 16 0,76 45 57 2543 1,32 0,76 55,0 43 2392 100 100 4935 17 0,74 43 59 2546 1,35 0,74 57,0 41 2325 100 100 4871 18 0,73 41 62 2539 1,37 0,73 59,0 38 2246 100 100 4785 19 0,73 39 65 2522 1,37 0,73 61,0 35 2155 100 100 4677 20 0,74 37 67 2492 1,34 0,74 63,0 33 2056 100 100 4549 21 0,78 35 70 2447 1,28 0,78 65,0 30 1955 100 100 4402 22 0,85 33 72 2385 1,17 0,85 67,0 28 1858 100 100 4243 23 1,01 31 74 2302 0,99 1,01 69,0 26 1777 100 100 4078 24 1,45 29 76 2193 0,69 1,45 71,0 24 1730 100 100 3924 25 4,58 27 76 2054 0,22 4,58 73,0 24 1747 100 100 3801 26-1,95 25 75 1876-0,51-1,95 75,0 25 1872 100 100 3748 L K Q =K.L K=Q /L
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 0,35 75,0 25 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 2 19,3 70,7 2,92 73 26 1875 0,34 2,92 27,0 74 2007 100 100 3882 71,1 18,9 2,76 71 26 1875 0,36 2,76 29,0 74 2134 100 100 4009 70,1 19,9 2,61 69 27 1875 0,38 2,61 31,0 73 2258 100 100 4133 69,1 20,9 2,47 67 28 1875 0,41 2,47 33,0 72 2376 100 100 4251 67,9 22,1 2,32 65 29 1875 0,43 2,32 35,0 71 2490 100 100 4365 66,7 23,3 2,18 63 30 1875 0,46 2,18 37,0 70 2599 100 100 4474 65,4 24,6 2,05 61 31 1875 0,49 2,05 39,0 69 2701 100 100 4576 64 26 1,92 59 32 1875 0,52 1,92 41,0 68 2797 100 100 4672 62,5 27,5 1,79 57 33 1875 0,56 1,79 43,0 67 2886 100 100 4761 60,9 29,1 1,67 55 34 1875 0,60 1,67 45,0 66 2966 100 100 4841 59,1 30,9 1,55 53 35 1875 0,64 1,55 47,0 65 3037 100 100 4912 57,2 32,8 1,44 51 37 1875 0,69 1,44 49,0 63 3099 100 100 4974 55,3 34,7 1,33 49 38 1875 0,75 1,33 51,0 62 3148 100 100 5023 53,1 36,9 1,23 47 40 1875 0,81 1,23 53,0 60 3186 100 100 5061 50,8 39,2 1,13 45 42 1875 0,89 1,13 55,0 58 3208 100 100 5083 48,4 41,6 1,03 43 44 1875 0,97 1,03 57,0 56 3215 100 100 5090 45,9 44,1 0,94 41 46 1875 1,06 0,94 59,0 54 3202 100 100 5077 43,2 46,8 0,85 39 48 1875 1,17 0,85 61,0 52 3167 100 100 5042 40,5 49,5 0,77 37 51 1875 1,30 0,77 63,0 49 3107 100 100 4982 37,6 52,4 0,69 35 54 1875 1,45 0,69 65,0 46 3018 100 100 4893 34,6 55,4 0,62 33 57 1875 1,62 0,62 67,0 43 2893 100 100 4768 31,6 58,4 0,55 31 60 1875 1,83 0,55 69,0 40 2727 100 100 4602 28,6 61,4 0,48 29 65 1875 2,09 0,48 71,0 35 2509 100 100 4384 25,6 64,4 0,42 27 69 1875 2,39 0,42 73,0 31 2231 100 100 4106 22,7 67,3 0,36 25 75 1875 2,78 0,36 75,0 25 1875 100 100 3750 19,8 70,2 L K Q =K.L K=Q /L
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ ΔL α β 75,0 25 43 TS 25,0 75 43 100 100 86,6 2 0 90 0,34 74,3 27 45 2,92 0,34 25,7 73 43 100 100 88,1 18,9 71,1 0,36 73,6 29 46 2,76 0,36 26,4 71 43 100 100 89,5 19,9 70,1 0,38 72,8 31 48 2,61 0,38 27,2 69 43 100 100 90,8 20,9 69,1 0,41 72,0 33 49 2,47 0,41 28,0 67 43 100 100 92,1 22,1 67,9 0,43 71,2 35 50 2,32 0,43 28,8 65 43 100 100 93,2 23,3 66,7 0,46 70,2 37 51 2,18 0,46 29,8 63 43 100 100 94,3 24,6 65,4 0,49 69,3 39 52 2,05 0,49 30,7 61 43 100 100 95,3 26 64 0,52 68,2 41 53 1,92 0,52 31,8 59 43 100 100 96,2 27,5 62,5 0,56 67,1 43 54 1,79 0,56 32,9 57 43 100 100 97,0 29,1 60,9 0,60 65,9 45 54 1,67 0,60 34,1 55 43 100 100 97,8 30,9 59,1 0,64 64,6 47 55 1,55 0,64 35,4 53 43 100 100 98,4 32,8 57,2 0,69 63,2 49 56 1,44 0,69 36,8 51 43 100 100 99,0 34,7 55,3 0,75 61,7 51 56 1,33 0,75 38,3 49 43 100 100 99,4 36,9 53,1 0,81 60,1 53 56 1,23 0,81 39,9 47 43 100 100 99,7 39,2 50,8 0,89 58,3 55 57 1,13 0,89 41,7 45 43 100 100 99,9 41,6 48,4 0,97 56,4 57 57 1,03 0,97 43,6 43 43 100 100 100 44,1 45,9 1,06 54,3 59 57 0,94 1,06 45,7 41 43 100 100 99,9 46,8 43,2 1,17 51,9 61 56 0,85 1,17 48,1 39 43 100 100 99,6 49,5 40,5 1,30 49,3 63 56 0,77 1,30 50,7 37 43 100 100 99,0 52,4 37,6 1,45 46,4 65 55 0,69 1,45 53,6 35 43 100 100 98,2 55,4 34,6 1,62 43,2 67 54 0,62 1,62 56,8 33 43 100 100 97,1 58,4 31,6 1,83 39,5 69 52 0,55 1,83 60,5 31 43 100 100 95,5 61,4 28,6 2,09 35,3 71 50 0,48 2,09 64,7 29 43 100 100 93,4 64,4 25,6 2,39 30,6 73 47 0,42 2,39 69,4 27 43 100 100 90,5 67,3 22,7 2,78 25,0 75 43 0,36 2,78 75,0 25 43 100 100 86,6 70,2 19,8 Q = ( (K.L ) K=(Q /L 2 ) 1/2
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet výroba statek 1 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 0 9 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 1 8 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 2 7 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 3 6 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 4 5 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 5 4 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 6 3 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 7 2 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 8 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 9 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 výroba statek 2 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0 9 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1 8 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2 7 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 3 6 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 4 5 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 5 4 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 6 3 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 7 2 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 8 1 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 9 0 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 0 9 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 1 8 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 2 7 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 3 6 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 4 5 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 5 4 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 6 3 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 7 2 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 8 1 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 9 0 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy výroba statek 1 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 0 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 9 1 8 0 1 2 3 4 5 6 7 8 8 8 2 7 0 1 2 3 4 5 6 7 7 7 7 3 6 0 1 2 3 4 5 6 6 6 6 6 4 5 0 1 2 3 4 5 5 5 5 5 5 5 4 0 1 2 3 4 4 4 4 4 4 4 6 3 0 1 2 3 3 3 3 3 3 3 3 7 2 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 8 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 výroba statek 2 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 8 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 2 7 3 3 3 3 3 3 3 3 2 1 0 3 6 4 4 4 4 4 4 4 3 2 1 0 4 5 5 5 5 5 5 5 4 3 2 1 0 5 4 6 6 6 6 6 5 4 3 2 1 0 6 3 7 7 7 7 6 5 4 3 2 1 0 7 2 8 8 8 7 6 5 4 3 2 1 0 8 1 9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 9 0 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
statek 2 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 0 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 9 1 8 2 3 4 5 6 7 8 9 10 9 8 2 7 3 4 5 6 7 8 9 10 9 8 7 3 6 4 5 6 7 8 9 10 9 8 7 6 4 5 5 6 7 8 9 10 9 8 7 6 5 5 4 6 7 8 9 10 9 8 7 6 5 4 6 3 7 8 9 10 9 8 7 6 5 4 3 7 2 8 9 10 9 8 7 6 5 4 3 2 8 1 9 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 9 0 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 PPF 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 statek 1
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Stálá elasticita součin výroba statek 1 výroba statek 2 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 0 9 0 9 18 27 36 45 54 63 72 81 90 1 8 0 8 16 24 32 40 48 56 64 72 80 2 7 0 7 14 21 28 35 42 49 56 63 70 3 6 0 6 12 18 24 30 36 42 48 54 60 4 5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 5 4 0 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 6 3 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 7 2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 8 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 L 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1 8 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2 7 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 3 6 40 36 32 28 24 20 16 12 8 4 0 4 5 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5 4 60 54 48 42 36 30 24 18 12 6 0 6 3 70 63 56 49 42 35 28 21 14 7 0 7 2 80 72 64 56 48 40 32 24 16 8 0 8 1 90 81 72 63 54 45 36 27 18 9 0 9 0 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 10 L 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 100 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 100 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 5500 6000 6500 7000 7500 8000 8500 9000 9500 5000 5500 6000 6500 7000 7500 8000 8500 9000 9500
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap.
MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek 1. statek 2. statek suma K L k s K L ks MRTS K/L K L ks C ks MR TS K/L K L ks K L N 1 4 1 5 1 4,00 40 4,00 36 9,1 45,5 45,50 0,25 9,1 36 364 45,50 46 9,1 0,00 2 1,56 1 5 1 3,21 40 4,00 1,56 20 13,1 45,5 67,88 0,25 0,31 10,1 32 364 30,50 46 3,75 3 0,94 1 5 1 2,63 40 1,56 0,94 15 16,3 45,5 78,11 0,31 0,38 11,1 29 364 26,50 46 1,25 4 0,68 1 5 1 2,20 40 0,94 0,68 13 18,9 45,5 82,74 0,38 0,46 12,1 27 364 25,02 46 0,56 5 0,54 1 5 1 1,86 40 0,68 0,54 11 21,1 45,5 84,42 0,46 0,54 13,1 24 364 24,52 46 0,23 6 0,45 1 5 1 1,60 40 0,54 0,45 10 23,0 45,5 84,44 0,54 0,63 14,1 23 364 24,52 46 0,00 7 0,39 1 5 1 1,38 40 0,45 0,39 10 24,6 45,5 83,50 0,63 0,72 15,1 21 364 24,79 46 8 0,35 1 5 1 1,21 40 0,39 0,35 9 26,0 45,5 82,00 0,72 0,82 16,1 20 364 25,25 46 9 0,32 1 5 1 1,07 40 0,35 0,32 9 27,2 45,5 80,18 0,82 0,93 17,1 18 364 25,82 46 1 0 0,30 1 5 1 0,95 40 0,32 0,30 8 28,3 45,5 78,19 0,93 1,05 18,1 17 364 26,48 46-0,17-0,33-0,47-0,61
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.4 Nakreslete krabicový diagram rovnováhy ve výrobě, označte osy, a do tohoto krabicového diagramu nakreslete jednotlivé izokvanty prvního statku a druhého statku tak, aby se tyto izokvanty dotýkaly. Izokvantám prvního i druhého statku přiřaďte konkrétní hodnoty (např. 10 Q 1 a 500 Q 2 nebo 100 Q 1 a 1 Q 2). Na základě těchto hodnot nakreslete hranici produkčních možností.
Odvození PPF 60 45 20 90 100 100 90 80 70 80 60 50 45 40 30 20 10
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.5 Zdůvodněte, proč se musí rovnat mezní míry transformace jednotlivých producentů, aby byla maximalizována celková produkce.
Rovnost mezní míry transformace MRTP př.5/10.kap. MRTP MRTP MRTP=ΔQ 2/ ΔQ 1
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.5
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.6 Předpokládejme, že první producent má MRTP 4Q 1/1Q 2 a druhý producent 1Q 1/4Q 2. Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?
Rovnost mezní míry transformace MRTP př.5/10.kap.
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent?
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent? Druhý by jej měl prvnímu pronajmout či prodat.
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.8 Nakreslete krabicový diagram ukazující všechny kombinace rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q 1 i na ose Q 2. Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého statku připadne prvnímu spotřebiteli a kolik druhému spotřebiteli. Najděte bod, ve kterém každý ze spotřebitelů dostane stejné množství prvního i druhého statku.
Krabicový diagram př.8/10.kap. Q 1 40 20 30 20 0 Q 2 15 5 10 10 5 15 Q 2 0 10 20 Q 1 20 40
Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.10 Předpokládejme kupř., že jeden spotřebitel by chtěl směnit 1 litr vína za 4 litry mléka, druhý spotřebitel by za 1 litr mléka chtěl 2 litry vína. Co by se stalo?
Víno mléko př.10/10.kap. víno mléko víno mléko víno mléko 1.spotř. 1 4 1 4 1/4 1 2.spotř. 2 1 1 1/2 2 1 Při vzájemné směně jejich celkový užitek poroste.
Mezní míra transformace produktu př.11/10.kap. Producent bude vnímat jako indiferentní, každou kombinaci produkovaných statků, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků. MRTP = Q 2 / Q 1 = P Q 1 /PQ 2 Je-li MRTP odlišná od cenového poměru, vyplatí se producentovi zvyšovat produkci nějakého statku a snižovat produkci jiného statku.
Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1. Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4. Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek Q 1 a statek Q 2) MRSC = Δ Q 2 /Δ Q 1 = 4/1 MRTP = Δ Q 2 / Δ Q 1 = 1/4 = P Q 1 /P Q 2 MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu nedostatek, v odvětví Q 2 přebytek. V odvětví Q 1 je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, v odvětví Q 2 je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká. Výrobci budou vyrábět více statku Q 1 a méně Q 2 Model 2x2x2x2 Poměr cen P Q 1 /P Q 2 poroste.
Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Q 2 Model 2x2x2x2 Q 21 PPF MRTP MRSC Q 20 MRSC MRTP Q 11 Q 10 Q 1 V odvětví Q 1 vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q 2 přebytek.
Model 2x2x2x2 Příklad 2 Q 2 PPF MRTP Q 20 MRSC MRTP Q 21 MRSC Q 10 Q 11 Q 1 V odvětví Q 1 vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q 2 přebytek.
Přebytek a nedostatek na trhu statků Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.
Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Model 2x2x2x2 MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu nedostatek, v odvětví Q 2 přebytek. MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC < MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu přebytek, v odvětví Q 2 nedostatek.
Model 2*2*2*2
Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy 1. Mezní výstup MQ všech firem je stejný. 2. Mezní míra transformace produktu MRTP je u všech firem stejná. 3. Mezní míra technické substituce MRTS všech výstupů je stejná. 4. Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný. 5. Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná. 6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovná mezní míře transformace produktu každé z firem MRTP.
Negativní externality př.1/11.kap. Mějme nedělitelný statek. Tabulka uvádí, kolik jsou jednotliví spotřebitelé ochotni platit za danou jednotku nedělitelného statku. Nakreslete tržní poptávkovou křivku po tomto nedělitelném statku.
Nedělitelný statek př.2/11.kap. Q spotř.x spotř.y spotř.z D 1 200 80 50 330 2 180 50 20 250 350 Poptávka po plně nedělitelném statku 3 150 10 0 160 4 110 0 0 110 5 50 0 0 50 300 250 200 150 spotř.x spotř.y spotř.z D 100 50 0 1 2 3 4 5
Negativní externality př.3/11.kap. Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
Negativní externality př.3/11.kap. Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
Negativní externality př.4/11.kap. Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Maják, školství, zdravotnictví, volně žijící zvířata, národní obrana (armáda), policie, hasiči, místní komunikace, dálnice, máslo, kultura
Negativní externality př.4/11.kap. Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Veřejný statek je statek, jehož spotřeba je nerivalitní (nedělitelná) statek může najednou spotřebovávat více osob a ze spotřeby nelze vyloučit ty osoby, které za spotřebu nejsou ochotny či schopny platit. Maják, školství, zdravotnictví, volně žijící zvířata, národní obrana, policie, hasiči, místní komunikace, dálnice, máslo, kultura
Negativní externality př.5/11.kap. Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky?
Negativní externality př.5/11.kap. Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky? Skutečnost, že firmy nedostávají za veřejné statky zaplaceno, vede k tomu, že tyto statky nejsou firmami produkovány.
Negativní externality př.6/11.kap. Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu?
Negativní externality př.6/11.kap. Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Za použití parku neplatí! Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu? O udržení pozitivní externality se musí zasadit stát. produkuje, platí, dotuje, přikazuje.
Negativní externality př.7/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami?
Negativní externality př.7/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami? Sám produkuje. Platí za produkci soukromé sféře. Dotuje soukromou sféru. Přikazuje.
Negativní externality př.10/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami?
Negativní externality př.10/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami? Stát omezuje negativní externality zákazy nebo omezeními těchto činností, zdaňováním, (růst nákladů producentů, posuv křivky nabídky severozápadním směrem, omezení nabídky). Někdy lze pozitivní i negativní externality řešit vyjednáváním,, zejména pokud náklady s tím spojené nejsou vysoké.
Negativní externality př.11/11.kap. Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by měl stát ovlivňovat vyšší porodnost?
Děti př.11/11.kap. Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by potom měl stát ovlivňovat vyšší porodnost? Z dítěte má užitek každý. Dodatečná populační politika je nákladná odstraňuje selhání trhu, který nedokáže objektivně ocenit rodiče. Náklady na pořízení dítěte jsou v současnosti vysoké. Explicitní náklady rodin s dětmi výživa, ošacení, hračky či náklady obětované příležitosti místo starání se o děti mohou rodiče dělat něco jiného.
Negativní externality př.13/11.kap. Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků.
Negativní externality př.13/11.kap. Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků. povinná školní docházka, povinné očkování, povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení, podpora spotřeby některých kulturních nebo sportovních statků formou jejich dotování.
Negativní externality př.15/11.kap. Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce.
Negativní externality př.15/11.kap. Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce. Redistribuce přerozděluje příjmy a bohatství. Část příjmů osob plynoucích z jejich vlastnictví VF je poskytnuta jiným subjektům. Redistribuce srovnává majetkové rozdíly. Zajišťuje minimální životní prostředky pro osoby v nouzi.
Negativní externality př.16 až 19/11.kap. 16. Jaká pozitiva a negativa jsou spojena s redistribuční funkcí státu? 17. Které problémy podle vás nikdy nebude moci řešit trh? 18. Uveďte oblasti, které by podle vás měl regulovat stát. 19. Co je cílem legislativní a regulační funkce státu?
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.