Verze pro zveřejnění Zpráva o průběhu a výsledcích řešení projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (DD07P03OUK004) za rok 2011
A) Konstatační část Poslední rok víceletého projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, vychází ze zadání, které si vytyčilo zpracovat teoretickou a empirickou analýzu možností využití potenciálu kulturních, resp. kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji v ČR. V roce 2010 byla schválena Příloha I dodatku č. 7 ke smlouvě č. 7/2007/OUK, která upravuje dílčí práce projektu v posledních dvou letech čerpání grantu, nicméně specifické cíle projektu zůstaly zachovány v následujících tematických oblastech: sociologicko-historické vymezení pojmu kulturních, resp. kreativních průmyslů a jeho vliv na vývoj koncepcí kulturní politiky, návrh definic ukazatelů pro posuzování sociálněekonomického potenciálu kulturních průmyslů a zmapování a strukturaci jednotlivých oblastí kulturních průmyslů v ČR. Výsledky projektu pak mají napomoci posouzení předpokladů pro vytvoření kreativních klastrů, návrhům doporučení pro kulturní politiku a pro strategii podpory kulturních, resp. kreativních průmyslů a iniciaci efektivnějšího využívání strukturálních fondů Evropské unie pro podporu projektů z oblasti kulturních, resp. kreativních průmyslů. V zadání žádosti projektu byly na poslední rok víceletého projektu (rok 2011) naplánovány tyto aktivity: - zpracování závěrečných teoretických a expertních studií - zpracování hlavních výstupů (závěrečné zprávy, návrhu definic ukazatelů, mapy nakladatelského průmyslu v ČR, doporučení pro začlenění do kulturní politiky a pro vytvoření strategie podpory kulturních, resp. kreativních průmyslů) - uspořádání závěrečných seminářů - odborná oponentura výstupů projektů - publikování výsledků v elektronické podobě Výchozí materiály Výzkumný projekt stále vychází ze stěžejních dokumentů, které byly identifikovány již v úvodu projektu.
B) Analytická část Aktivity projektu v roce 2011 1. Zpracování závěrečných teoretických a expertních studií výstupy přímo navazují na práce z minulých let v jednotlivých oblastech kulturních průmyslů při posuzování jejich sociálně-ekonomického potenciálu Po zpracování úvodní studie v podobě knihy Martina Cikánka Kreativní průmysly příležitost pro novou ekonomiku (původní náklad vydán v rámci tohoto výzkumného projektu je již vyprodán, IU připravuje druhé aktualizované a doplněné vydání v rámci navazujícího projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, podpořeném Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI, bylo přistoupeno k zpracování dílčích oborových studií mapujících současný stav jednotlivých oborů vypracování oborových přehledů o existenci dostupných ekonomickosociálních dat, koncepcí a aktuálních tématech jednotlivých oborů. Studie byly zapracovány do publikace mapující strukturu a význam jednotlivých oblastí v ČR s názvem Kulturní a kreativní průmysly v ČR (autoři: Eva Žáková a kolektiv autorů). Tato publikace byla vydána v elektronické podobě a je dostupná z: www.idu.cz. Publikace nabízí první podrobný přehled o stavu jednotlivých kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v České republice. Odvětví (Architektura, Design, Reklama, Film, Hudba, Knihy a tisk, Scénická umění, Trh s uměním, TV a rozhlas, Videohry, Kulturní cestovní ruch) jsou analyzována a popsána v samostatných studiích, které zpracovali vysoce kvalifikovaní odborníci. Jako podklad k vypracování českých studií byly využity profily jednotlivých oblastí z pohledu Evropské unie, které byly publikovány ve studii zpracované na zakázku Evropské komise Ekonomika kultury v Evropě (2006), jejichž české překlady budou rovněž součástí publikace a budou vřazeny do jednotlivých oborových studií. Oborové studie se věnují především struktuře, definování hlavních představitelů trhu a uvádějí dostupná data o počtu společností, výkonu, zaměstnanosti apod. Prioritním tématem zadání studií byla analýza komerční části jednotlivých oblastí. Součástí publikace je úvod a závěr, který obsahuje shrnutí stavu českých kulturních a kreativních průmyslů, porovnání zjištěného výkonu s výsledky satelitního účtu kultury za rok 2009 a doporučení pro kulturní, rozvojovou a strukturální politiku. Výběru autorů byla věnována zvláštní péče, a pokud to bylo možné, byly přednostně oslovovány zastřešující profesní organizace (Česká filmová komora, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání atd.) Nicméně je nutné konstatovat, že při oslovování a zadávání studií v průběhu roku 2010 muselo být vynaloženo velké úsilí, které odpovídá současnému stavu nízkého odborného zájmu o tuto problematiku v ČR. V loňském roce se podařilo podchytit téměř všechny oblasti kulturních a kreativních průmyslů, v r. 2011 byla zadána a zpracována studie o architektuře. S ohledem na
minimální rozpočet projektu v roce 2011 však tato studie byla vypracována v rámci navazujícího projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů. Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch) Eva Žáková a kolektiv autorů Autoři oborových studií: Jaroslav Císař, Lenka Dohnalová, Jaroslav Faltus, Jiří Hadaš, Marek Hejduk, Petr Mošna, Bohumil Nekolný, Ivan Peterka, Tereza Raabová, Radomíra Sedláková, Zuzana Sedmerová, Jan Skřivánek ISBN: 978-80-7008-009-2 číslo IDU: 636. publikace, 1. vydání Institut umění Divadelní ústav 2. Zpracování hlavních výstupů - návrhu definic ukazatelů, doporučení pro začlenění do kulturní politiky a pro vytvoření strategie podpory kulturních, resp. kreativních průmyslů Tyto výstupy jsou součástí úvodu a závěru výše uvedené publikace. 3. Zpracování hlavních výstupů - mapy nakladatelského průmyslu v ČR, přehled o institucionálním zázemí kulturních průmyslů v ČR Jedná se o adresář za oblast literatury, který je k dispozici na internetových stránkách s tím, že adresy subjektů jsou zároveň zanášeny dle PSČ do geografické mapy, která je samostatně k nahlédnutí na webu. Adresa: www.culturenet.cz horní menu: databáze organizací (zde je k dispozici i adresář za oblast literatury (knih a tisku), v kterém je možné vyhledávat dle několika kritérií) levé menu: mapa organizací (zde je k dispozici geografická mapa ČR, v které je opět možné vyhledat subjekty z oblasti literatury dle krajů a dalších kritérií.
4. Uspořádání závěrečných seminářů 4.1. Diskuze E-knihy- právo a praxe, 2011 Institut umění uspořádal dne 12. května 2011 (Praha-Holešovice, Literární kavárna Průmyslového paláce) v rámci veletrhu a festivalu Svět knihy diskuzi s názvem E-knihy právo a praxe. Jednalo se o diskuzní fórum o právních aspektech a jejich praktickém uplatňování, souvisejícím s produkcí, prodejem a dostupností e-knih pro čtenáře, které se také zabývalo praktickými a legislativními otázkami elektronických knih, jež v současnosti začaly formovat i český knižní trh a služby knihoven. Diskuze se zúčastnil právník Jiří Srstka (DILIA), představitelka veřejné knihovny Klára Sušická (Městská knihovna v Praze) a zástupce obchodu s e-knihami Jiří Pechoč (Warbler s. r. o. projekt wknihy). Moderátorem diskuse byl J. Císař. Celý přepis záznamu diskuse je k dispozici na ww.idu.cz. Moderátor J. Císař v závěru rekapituluje podněty a závěry diskuse: E-kniha není pouhou kopií knihy tištěné, ale jiným vyjádřením autorského nebo literárního autorského díla. Vyžaduje však specifické postupy přípravy (např. jiné formátování textu, přizpůsobení obrázků parametrům čtečky), nese nutnost rozdílných nákladů na distribuci apod. Při srovnání s cenami za stahování audiovizuálních děl se ukazuje, že jakmile se cena e- knihy dostane nad 60 70 Kč, tak je pro čtenáře nezajímavá. Překladová díla v elektronické podobě představují pro malý a teprve vznikající český knižní trh s e-knihami velký problém, protože se musí nejprve zakoupit autorská práva v zahraničí a zaplatit předem, neboť zde není velký zájem o procenta z prodeje. Prioritně se tedy budou vydávat především díla českých autorů. V případě e-knih existují velké rozdíly ve využívání beletrie a odborné a vědecké literatury. Hranice práva na jejich volné využívání a povinnosti platit jsou však i v zahraničí stále nejasné. Otázky autorských odměn všem autorům, kteří se podíleli na vzniku e-knihy, je značně výbušnou záležitostí. Literární tvorba se vždycky pohybovala a pohybuje ve sféře velkých práv, kde si autoři vyřizují svá práva přímo s nakladateli. Neexistuje tedy žádná vyčerpávající databáze, která by podrobně mapovala všechny dědice, což je problematické zvláště v případech tzv. sirotčích děl. Využívání internetu a technologie kopírování se vyvíjejí mnohem rychleji, než se stačí připravit potřebná legislativa. Novela autorského zákona, pokud projde povinným legislativním kolečkem, by měla platit nejdříve tak od 1. ledna 2014.
Autorský zákon je z hlediska půjčování e-knih v knihovnách v rozporu s knihovnickým zákonem, kde se deklaruje veřejná funkce knihovny a zpřístupňování jejího fondu. Knihovny, pokud začnou půjčovat k využití e-knihy, jež podléhají autorskoprávní ochraně, budou vážně ohrožovat existenci nakladatelů i knihkupců. Knihovny by v případě licencování e-knih přistupovaly na nižší ceny, než je tomu v případě nákupu tištěné knihy, pokud by daný titul existoval v obou verzích ovšem nelze vyloučit speciální cenu ve vztahu k počtu výpůjček. Nový autorský zákon by v případě e-knih měl umožnit knihovnám nabízení autorských děl, podléhajících autorskoprávní ochraně, prohlížení na místě samém. Nelegálním literárním portálům lze legálně konkurovat pouze kvalitou, dobrou titulovou nabídkou a v případě knihoven přidanou hodnotou v podobě poskytovaného informačního servisu. Čeští nakladatelé jsou v případě společného postupu proti knižním pirátům zatím značně zdrženliví. Pro soudní řízení v případě neoprávněného vystavení textu knihy na internetu je důležité vyčíslení způsobené škody, což je velice složité. Zajímavým námětem, který zazněl z publika, je stanovení ceny elektronické licence za využití konkrétního díla pro komunitní weby. 4.2. Seminář Kreativní odvětví a evropské fondy (8. 12. 2011) 8. prosince 2011 proběhl na Nové scéně Národního divadla v Praze seminář Kreativní odvětví a evropské fondy s podtitulem Možnosti podpory kulturních a kreativních průmyslů z evropských fondů v České republice. Semináře se zúčastnilo 245 lidí zabývajících se tvorbou a podnikáním v kreativních oborech, zástupci zastřešujících oborových organizací, představitelé státní správy a veřejné samosprávy. Představení kreativních a kulturních průmyslů se ujal Martin Cikánek, vedoucí projektu Mapování kreativních a kulturních průmyslů v ČR. Dalším řečníkem byl Karel Barták (vedoucí Oddělení komunikace Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu). Ten představil Evropskou agendu 2020 a nový komunitární program Kreativní Evropa, který by se měl, v souladu s Evropskou agendou 2020 od roku 2014 otevřít i podpoře kulturních a kreativních průmyslů. Finanční mechanismy EHP/Norska představil Vladimír Študent z Ministerstva kultury ČR. Ve své prezentaci upozornil na přípravu dvou programů, u nichž se vyhlášení prvních výzev k podání žádostí o podporu projektů předpokládá v červenci 2012. Vedle programu s názvem Zachování a revitalizace kulturního a přírodního dědictví je připraven i program na podporu tzv. živého umění Podpora rozmanitosti kultury a umění v rámci evropského kulturního dědictví, jehož cílem je podpořit kulturní rozmanitost, mezikulturní dialog a inkluzivní sociální politiku. O Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a o prioritách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) pro programové období kohezní politiky v letech 2014 2020 hovořil Michal Minčev, ředitel odboru mezinárodní konkurenceschopnosti. Následovala prezentace Marcely Příhodové (poradkyně
ředitele Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje MPO), která nastínila pohled MPO na kreativitu a fondy EU. Aleš Řiháček, ředitel business development Czech Trade, přednesl prezentaci s názvem Foresightem k inovacím. Potenciál kulturních a kreativních průmyslů pro export a zahraniční politiku představil Marek Skolil, vrchní ředitel Sekce ekonomické spolupráce a zahraniční prezentace Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ředitelka ProCulture Marta Smolíková sdělila důvody, proč by se měly podporovat kulturní a kreativní průmysly i v České republice. Podporu kreativity a inovací ve Velké Británii představil Nigel Bellingham, ředitel British Council v ČR. Na něj navázal Jakub Rybář (koordinátor rozvojových koncepcí v Kanceláři strategie města na Magistrátu statutárního města Brna) s příspěvkem o zkušenostech z implementace kulturní politiky a návrhu vytvoření kreativního inkubátoru v Brně. Celý seminář zakončila Eva Žáková, vedoucí Institutu umění), která představila modely strategické podpory kulturních a kreativních průmyslů ve vybraných evropských státech a konkrétní příklady podpory těchto odvětví v rámci strukturálních fondů EU. Videa ze semináře jsou dostupné z: http://www.youtube.com/user/kreativnicesko, další materiály a prezentace jednotlivých řečníků pak jsou dostupné z: http://new.institutumeni.cz/cs/seminarkreativni-odvetvi-a-evropske-fondy-8-12-20 Na objednávku časopisu CINEPUR byl vytvořen článek na téma kulturních a kreativních průmyslů a možnostem jejich podpory ze strukturálních fondů. 5. Odborná oponentura výstupů projektů Odborná oponentura elektronické publikace (studií) Kulturní a kreativní průmysly v České republice byla vypracována Mgr. Mariem Kubašem, VŠE, katedra Arts Managementu. 6. Odborné články V závěru roku bylo dohodnuto vytvoření článku pro Disk - časopis pro studium scénické tvorby. Článek bude odevzdán do konce února 2012 a jeho tématem bude zhodnocení hlavních výstupů projektů Studie stavu, podmínek, struktury a financování umění v ČR a projektu Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp. Kreativních průmyslů v ČR především z pohledu možných strategických opatření. Časopis pro studium scénické tvorby Disk připravuje Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU pro Centrum základního výzkumu AMU v Praze a MU Brno. Ctižádostí čtvrtletníku, jehož náplň je spojená s činností jmenovaného ústavu, je přispívat ke studiu dramatického a scénického umění na základě jeho reflexe v širším kontextu. Časopis je recenzovaný.
E) Stručné resumé Stručné resumé roku 2011 Závěrečný rok projektu byl věnován především kompletaci oborových studií s názvem Kulturní a kreativní průmysly v ČR, která byla vydána v elektronické podobě. Publikace nabízí první podrobný přehled o stavu jednotlivých kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v České republice. Odvětví (Architektura, Design, Reklama, Film, Hudba, Knihy a tisk, Scénická umění, Trh s uměním, TV a rozhlas, Videohry, Kulturní cestovní ruch) jsou analyzována a popsána v samostatných studiích, které zpracovali vysoce kvalifikovaní odborníci. Součástí publikace je též shrnutí stavu českých kulturních a kreativních průmyslů, porovnání zjištěného výkonu s výsledky satelitního účtu kultury za rok 2009 a doporučení pro kulturní, rozvojovou a strukturální politiku. V r. 2011 byly rovněž uspořádány 2 semináře, a to v rámci veletrhu Svět knihy diskusní pořad E-knihy právo a praxe, který se zabýval praktickými a legislativními otázkami elektronických knih, které v současnosti začaly formovat i český knižní trh a služby knihoven. Druhý diskusní seminář Kreativní odvětví a evropské fondy se zabýval především možnostmi podpory kulturních a kreativních průmyslů z evropských fondů v České republice. Seminář byl určen především pro tvůrce, živnostníky a podnikatele v kreativních oborech, jejich profesní zástupce a představitele státní správy a veřejné samosprávy a setkal se s obrovským zájmem veřejnosti. Resumé celého projektu Projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů byl realizován v letech 2007 2011. Jeho hlavním cílem bylo analyzovat možnosti využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v ČR. Základní inspiraci a podklad pro realizaci projektu představuje kulturní politika Evropské unie týkající se oblasti KKP, konkrétně pak studie The Economy of Culture in Europe, která byla vypracována pro Evropskou komisi v r. 2006 a která dokázala, že KKP na úrovni EU výrazně přispívají nejen k sociálnímu, ale také k ekonomickému růstu a zaměstnanosti, že rostou rychleji než ostatní hospodářské odvětví a jsou významně ovlivňovány a sami ovlivňují rozvoj informačních a komunikačních technologií. Projekt též navázal na výstupy projektu Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem Kultura a definování výchozích předpokladů pro strategické plánování zaměstnanosti v tomto oboru zpracovaného pro ministerstvo práce a sociálních věcí Institutem umění v r. 2007.
Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů představuje jeden z prvních projektů zaměřených na tuto tematiku v ČR. Proto byl, jako jeho první výstup naplánováno vydání studie, která je úvodním vstupem do problematiky a čerpá z mnoha světově uznávaných odborníků na dané téma. Text publikace Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku autora Martina Cikánka je řazen do čtyř kapitol, ve kterých je popsán historický zrod fenoménu KKP od druhé světové války až po současnost, vymezena terminologie a začlenění konceptu KKP do kulturních politik a národních ekonomických strategií vyspělých států světa. Další důležitý výstup projektu pak představují oborové studie vydané v elektronické publikaci Kulturní a kreativní průmysly v ČR. Jedná se o první podrobný přehled o stavu jednotlivých odvětví (Architektura, Design, Reklama, Film, Hudba, Knihy a tisk, Scénická umění, Trh s uměním, TV a rozhlas, Videohry, Kulturní cestovní ruch) v ČR. Jako podklad k vypracování českých studií byly využity profily jednotlivých oblastí z pohledu EU, které jsou součástí studie The Economy of Culture in Europe a jejichž české překlady jsou rovněž součástí publikace. Oborové studie se věnují především struktuře, definování hlavních představitelů trhu a uvádějí dostupná data o počtu společností, výkonu, zaměstnanosti apod. Prioritním tématem zadání studií byla analýza komerční části jednotlivých oblastí. Součástí publikace je úvod a závěr, který obsahuje shrnutí stavu českých kulturních a kreativních průmyslů, porovnání zjištěného výkonu s výsledky satelitního účtu kultury za rok 2009 a doporučení pro kulturní, rozvojovou a strukturální politiku. Ke zvýšení povědomí odborné kulturní veřejnosti o konceptu KKP a tématech s tímto konceptem spojených přispělo uspořádání několika odborných seminářů. V úvodu projektu, v r. 2007, se uskutečnil seminář věnovaný vhledu do definic, klasifikace, mapování a statistik, na kterém vystoupili přední odborníci z Velké Británie (John Howkins, Colin Mercer, Rod Fisher). V r. 2009 se konala moderovaná diskuse v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Umění, kultura a kreativní ekonomika aneb Jak posílit roli umění a kultury v rámci české politiky? Na základě diskuse byl vytvořen otevřený dopis nebádající k uznání role kultury v české společnosti, který byl zaslán českým politikům. V r. 2011 byl uspořádán diskusní pořad v rámci veletrhu Svět knihy E knihy právo a praxe, který se zabýval tématem duševního vlastnictví a v prosinci téhož roku se uskutečnil seminář Kreativní odvětví a evropské fondy, možnosti podpory kulturních a kreativních průmyslů z evropských fondů v České republice, na kterém prezentovali svůj přístup ke KKP např. zástupci ministerstva kultury, obchodu a průmyslu a zahraničních věcí.
V rámci projektu byla vypracována Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů, studie Kulturní a kreativní průmysly v kulturní politice Evropské unie a Rešerše projektů, subjektů a jednotlivců z oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Veškeré výstupy jsou dostupné z: www.idu.cz Vzhledem k obsažnosti konceptu KKP, náročnosti dílčích témat, především vyhodnocení ekonomicko-sociálního potenciálu KKP v ČR, byla v průběhu projektu vypracována žádost o navazující projekt, který byl schválen v rámci výběrového řízení programu NAKI a zahájen k 1. 3. 2011. V rámci tohoto projektu pokračují práce mimo jiné i na vypracování metodiky sledování výkonu KKP v ČR ve spolupráci s ČSÚ a NIPOS. Výstupy projektu jsou zveřejněny na www.idu.cz V Praze dne 30. ledna 2012 Eva Žáková, řešitelka projektu
Příloha Seznam řešitelů projektu Cikánek Martin Císař Jaroslav Černý Ondřej vedoucí projektu od 2007 do června 2008Faltus Jaroslav Dohnalová Lenka Hadaš Jiří Hejduk Marek Kloudová Jitka Mošna Petr Nekolný Bohumil Peterka Ivan Petrová Pavla, Ing. Raabová (Tichá) Tereza, MgA. vedoucí projektu od června 2008 Sedláková Radomíra Sedmerová Zuzana Skřivánek Jan Smolíková Marta Špicar Radek, Bc. et M. Phil. Šťastná Jaroslava, PhDr. Štilec Jiří, PhDr. Vladíková Simona, Mgr. Zemanová Lenka Žáková Eva, PhDr. vedoucí projektu od 2010