Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele



Podobné dokumenty
součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?

2. Demografické charakteristiky

5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?

Demografie IV. Úmrtnost a nemocnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

3. Zemřelí podle příčin smrti

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Na co Češi nejčastěji umírají

Aktuální populační vývoj v kostce

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku,

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. Demografický vývoj

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Demografické charakteristiky krajů České republiky

Evropská unie a Spojené státy americké podobnosti a odlišnosti demografické reprodukce

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Pojistná matematika. Úmrtnostní tabulky, komutační čísla a jejich použití. Silvie Kafková

1. Demografický vývoj

Základy demografie DEM

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

ÚMRTNOST OBYVATELSTVA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY; NÁVRH KONSTRUKCE NOVÝCH ÚMRTNOSTNÍCH TABULEK

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

Vývoj bezpečnosti silničního provozu v čase

Úmrtnost v České a Slovenské republice a jejich krajích v letech

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

1. Demografický vývoj

1. STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Obecná demografie. Doporučená literatura pro první soustředění: [1] a [5], případně [3] pro prohloubení vědomostí

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

Demografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001

1. Demografický vývoj

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

Kohortní přístup k analýze úmrtnosti alternativní způsob

Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci

4 Porodnost a plodnost

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

1. Demografický vývoj

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

1. Demografický vývoj

Výpočet pojistného v životním pojištění. Adam Krajíček

Přirozený přírustek na 1000 obyv

Odhad počtu dětí školního věku s reflexí demografického vývoje na území města Liberec a revize populační prognózy z roku 2002 srpen 2007

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Globální problémy-růst lidské populace

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Transkript:

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Michala Lustigová / Konzultační den CHŽP - Sledování a hodnocení zdravotního stavu populace / 17.5.2007

Ukazatel Naděje dožití (e x ) naděje dožití = střední délka života = průměrná délka života Ukazatel intenzity úmrtnosti (úrovně zdravotního stavu) Snadná dostupnost a přesnost vstupních dat Počty zemřelých a počty žijících osob v jednotlivých věkových skupinách Souhrnný ukazatel Úroveň úmrtnosti všech věkových skupin Srovnatelnost Ukazatel oproštěný od vlivu věkové struktury

Úmrtnostní tabulka (ÚT) Výstupem ÚT je naděje dožití Kořen tabulky je fiktivní populace, na kterou jsou aplikovány míry úmrtnosti reálné populace

Trendy v úmrtnosti J křivka 1000 100 logaritmické měřítko Míry úmrtnosti podle věku, muži ČR 1930 1950 1970 1990 2003 Rozložení intenzit úmrtnosti podle věku U křivka se mění na J křivku 10 1 V průběhu životních cyklů se zdravotní rizika mění 0 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ věková kategorie

Trendy Komprese úmrtnosti 6 5 4 Podíl zemřelých (tabulková funkce dx), muži ČR 1925 1990 2005 Většina úmrtí se tzv. posouvá doprava a je více zhuštěná % 3 2 1 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 věk Růst normální délky života (modus) M / Ž 1990 74 / 81 let 2005 81 / 90 let

Trendy Rektangulace přežívání 100000 90000 80000 70000 60000 50000 Křivka přežívání (tabulková funkce lx), muži ČR 2005 1990 1925 Větší pravoúhelnost křivky přežívání Redukce úmrtí v kojeneckém a dětském věku Biologické limity lidského života/ dlouhověkosti 40000 30000 20000 10000 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 věk Pravděpodobná délka života (medián) M / Ž 1925 63/67 let 1990 70/78 let 2005 76/87 let

Omyly při hodnocení naděje dožití Zpomalení růstu naděje dožití při narození odráží zpomalení poklesu intenzity úmrtnosti Změna charakteru redukce měr úmrtnosti Kojenec x 70letý jedinec Ve vyšším věku dochází ke zrychlení procesu poklesu intenzity úmrtnosti Růst naděje dožití v určitém věku nutně neznamená zlepšení úmrtnostních poměrů v této věkové skupině Např. ve vyspělých zemích růst e 20-24,přesto se zvýšila úroveň úmrtnosti v této věkové skupině

Omyly při hodnocení e x Transverzální (průřezový) ukazatel Vychází z intenzit úmrtnosti ve sledovaném roce Intenzita úmrtnosti různých generací s různou životní zkušeností

Transverzální a longitudinální pohled Longitudinální (generační) ukazatel 100 90 87,9 92,4 Projekce - nutno odhadnout budoucí úroveň úmrtnosti Např. dle Kučera e 0 2003 Rozdíl mezi úmrtností v daném roce a v dané generaci Naděje dožití při narození (v letech) 80 70 60 50 40 30 20 72,0 78,5 10 0 rok 2003, m generace 2003, m rok 2003, ž generace 2003, ž

Dekompozice rozdílu mezi ukazateli Co přispělo a jakou měrou růstu naděje dožití? Jaké věkové skupiny? Které příčiny úmrtí? Jednorozměrná dekompozice Vliv věkové struktury Vliv příčin úmrtí Např. mezi lety 1989-2004 vzrostla ND u mužů o 4,4 roku. Jednotlivé věkové skupiny nebo příčiny úmrtí se na tomto růstu nepodílejí stejnou měrou Dvojrozměrná dekompozice Vliv věkové struktury a příčin úmrtí

Příspěvky věkových skupin k růstu naděje dožití při narození (1989-2004) 0,7 0,6 muži ženy Mezi sledovanými roky vzrostala ND 0 Muži 4,42 let Ženy 3,65 let 0,5 příspěvek (v letech) 0,4 0,3 Muži pokles intenzity úmrtnosti ve středním a vyšším věku (40-84 let) 0,2 0,1 Ženy pokles úrovně úmrtnosti ve věku 55-84 let 0 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ věková skupina

Příspěvky věkových skupin (1989-2004), muži Věková skupina 0 1-14 38% 2% 12% 33% Rozdíl 4,42 let 4% 2% 9% 15-24 25-44 45-64 65-84 85+ K růstu naděje dožití došlo především díly poklesu intenzity úmrtnosti ve středním a vyšším věku, věkové kategorie 45-64 a 65-84 let. Snížila se také intenzita úmrtnosti v prvním roce života a to především na počátku devadesátých let.

Příspěvky věkových skupin (1989-2004), ženy Věková skupina 0 4% 10% 1-14 3% 1% 15-24 6% 25-44 52% 24% 45-64 65-84 85+ K růstu naděje dožití došlo především díly poklesu intenzity úmrtnosti ve vyšším věku, věkové kategorie 65-84 let přispěla k růstu naděje dožití při narození více jak 50 %. Rozdíl 3,65 let

Příspěvky věkových skupin a příčin úmrtí, 1989 2004, muži 0,7 0,6 0,5 0,4 ostatní vnější příčiny trávicí s. dýchací s. oběhová s. novotvary 0,3 0,2 0,1 0,0 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ -0,1

Příspěvky věkových skupin a příčin úmrtí, 1989-2004, ženy 0,7 0,6 0,5 0,4 ostatní vnější příčiny trávicí s. dýchací s. oběhová s. novotvary 0,3 0,2 0,1 0,0 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ -0,1

Příspěvky vybraných příčin úmrtí, 1989-2004 100% 17,3 15,6 Muži I21-I23 31 % I60-I69 18 % I20, I24-25 9 % C33-C34 8 % 80% 60% 40% 3,6 7,1 3,1 5,9 4,7 ostatní vnější příčiny trávicí s. dýchací s. 55,5 oběhová s. novotvary 59,5 1,9 Ženy I60-I69 28 % I21-I23 21 % I20, I24-25 12 % I70-3,4 % 20% I70-3,7 % C33-C34-2,0 % 0% 14,7 muži 11,2 ženy

Děkuji za pozornost Česko, 2006 Naděje dožití při narození muži 73,4 let ženy 79,7 let Kojenecká úmrtnost 3,3