161 S Y R E N A. I. čtvrtletí let SYRENA let KLUBU

- 1-161 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 36 let KLUBU 1972 2008 27 let SYRENA 1981 2008 I. čtvrtletí 2008 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Kosmický aršík, Blok 29 II s šesticiferným počítadlem! papír pruhovaný papír hladký Vlevo jsou Bloky 29 I, vpravo Bloky 29 II s pěticiferným počítadlem vpravo dole na okraji. papír hladký Vlevo je Bloky 29 I, vpravo Blok 29 II s šesticiferným počítadlem vpravo dole na okraji. V Syreně č.158 na str.30-32 jsme publikovali aršík Dobývání kosmu z r.1963 (Blok 29 I) s 6-ciferným počítadlem místo 5-ciferného. Tento aršík se nachází ve dvou verzích perforace:

- 3 - Blok 29 I s properforovaným horním i dolním okrajem aršíku a Blok 29 II s neproperforovaným horním okrajem a zcela properforovaným dolním okrajem. Odlišná perforace je dána hřebenovou perforací, kde částečný hřeben postupuje shora dolů. Jelikož tisková forma obsahuje 6 aršíků (2x3), mají vždy dva horní aršíky neproperforovaný horní okraj a ostatní 4 aršíky mají zcela properforovaný horní i dolní okraj. Posledně jsme publikovali Blok 29 I s číslem na počítadle * 053973. Šesticiferným počítadlem bylo označeno posledních 1000 kusů aršíků z celkového nákladu 54.000 kusů (aršíky s čísly 53001-54000). U šesticiferných označení je před číslem navíc 0. Poměr Bloků 29 I a 29 II je 2:4, tedy vlastně 1:2. Je to 333 kusů bloků 29 II a 666 kusů bloků 29 I. V posledně zmiňovaném článku jsme si položili otázku, zda se najde i Blok 29 II se šesticiferným počítadlem? Ten můžeme dnes ukázat na předcházející straně vpravo dole. Blok 29 II má číslo * 053739. Současný majitel bloku jej získal krátce po vyjití článku v Syreně 158 a přeje si zůstat v anonymitě. Na dotaz, kolik za blok zaplatil sdělil, že v korunách je to v přepočtu několik tisíc!! Bloky 29 I a 29 II s 6-ciferným počítadlem se vzhledem ke svému možnému výskytu (666 a 333 kusů) stávají nejvzácnějšími známkami v polské známkové tvorbě po r.1944!! Aršíky (Bloky) 29 I a 29 II s pěticiferným počítadlem byly tištěny jak na hladkém papíru (č.14992 a 45360), tak na papíru svisle pruhovaném (č.47216 a 42015). Aršíky na předcházející straně s šesticiferným počítadlem jsou vytištěny na hladkém papíru. Existují také aršíky se šesticiferným počítadlem na pruhovaném papíru?????????? **************************************************************************** Představujeme Vám dva členy redakční rady Syreny. Nahoře to nejsou dva mafiáni, kteří se radí o tom, kdy a kterou banku přepadnou. Jsou to dva kolegové z redakční rady Syreny. Vlevo se zdviženou rukou na pozdrav to je ing. Emil Karzełek a vpravo to je mgr. ing. Karol Micza. Oba mají velký podíl na tom, že naše nová Syrena od č.154 vychází. Zvláště pak je to zásluha ing. Emila Karzełka. Myslíme si, že je na místě, abyste takto tyto dva kolegy poznali. Touto cestou jim za vše, co pro Syrenu udělali, dělají a ještě jistě i udělají, děkujeme. Zároveň je touto cestou i srdečně zdravíme jménem všech, kterým na naší Syreně záleží. Oba jistě přemýšlejí o tom, co do Syreny dát a co na ní vylepšit!! ****************************************************************************

- 4 - Zajímavá publikace Polská cenzura korespondence v letech 1918-1922. V originále název: POLSKA CENZURA korespondencji w latach 1918-1922, monografia i katalog znaków cenzury, autoři Bronisław BRZOZOWSKI a Jerzy TOKAR. Jedná se o první

- 5 - vydání Polskapresse, Sp.o.o. Vydání Prasa Bałtycka v Gdańsku. Publikace má včetně vyobrazení 272 stran. Publikace vyšla již před několika léty, ale marně jsme se ji snažili získat. Byla hned beznadějně rozprodána. I když jsme měli ještě před jejím vydáním slíbeno, že jeden exemplář dostaneme, nějak se o nás zapomnělo. Jednal jsem s autorem, ten se pokoušel nám publikaci obstarat, ale beznadějně. Letos na setkání v Trzebini (psali jsme o něm v minulé Syreně č.160) mi autor Bronisław Brzozowski slíbil, že mi pošle svůj poslední výtisk, který měl připraven do třídy literatury na jednu výstavu. Svůj slib dodržel a v těchto dnech (srpen 2007) jsme publikaci od něj obdrželi. Je to opravdu neocenitelná publikace pro ty, kteří se problematikou cenzur v Polsku v letech 1918-1922 zabývají. Proto náš dík patří kolegovi BRZOZOWSKÉMU nejen za to, že je jejím autorem, ale i za to, že nám přístup k problematice umožnil. V budoucnu z této zajímavé práce budeme i pro Syrenu čerpat! Moc děkujeme! **************************************************************************** Odchylky perforace polských známek tištěných ofsetem. Šikmá perforace PA známek Mariánská Sanktuaria Bazilika Menší v Leśnej Podlaskiej Jedná se o známku katalogové číslo Fischer 3317, vydání z roku 1993, nominální hodnota 1500 zł., tedy z období polské superinflace. Pan Edmund Pakulski z Olsztyna tento přepážkový arch (3x3 znám-ky) se šikmou perforací zveřejnil v Polském časopise Filatelista č. 9. z roku 1997 na str. 341. PA byl zakoupen na poště OLSZTYN 1 hned po vydání známky. Zešikmení celé perforace vzhledem k vytištěným známkám je zde zřetelné. Známky byly perforovány hřebenovou perforací ZHř. 11 : 11¼. Částečný hřeben (aby nebyly přeperforovány okraje PA) byl uzavřen řádkovou perforací Zř. 11. Jedná se o hřebenovou perforaci se širokým perforačním otvorem (4 shora ve svislé perforaci známek). Jelikož je vyloučeno šikmé vychýlení samotného perforátoru do strany, k vadě provedení perforace zřejmě došlo šikmým vložením vytištěných známek PA do perforačky. Tak výrazný posun perforace je jistě zajímavý!! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Široký perforační zoubek u známky katal.číslo Fischer 1121. Ve stejném zdroji byla zveřejněna jiná zajímavost vady perforace, a sice tak zvaný široký zoubek známky 2,50 zł. ze série Měsíc spoření z roku 1961. Jedná se zde o poslední známku z pětiznámkové série. Známky byly opět perforovány částečnou hřebenovou perforací. Částečný hřeben zde postupoval shora dolů. Na jeden úder byla vždy perforována jedna řada známek na PA a to tak, že tímto úderem byla na známkách operforována horní část známky a oba okraje známky (levý a pravý). Další úder pak operforoval dolní okraj řady známek a

- 6 - částečně i následující řadu známek. Při posunu (poskoku) perforáturu může pak dojít k posunu perforace o jeden nebo více perforačních otvorů, dolní řada známek není správně částečnou perforací uzavřena a vzniká tak širší zoubek. V našem případě je to patrno na dolním okraji známky. Na vadu perforace upozornil Andrzej Przygoda z Warszawy. Vlevo je známka operforována normálně, vpravo pak se širokým zoubkem dole. Archy vytištěných známek ofsetem se následně perforují na jiném místě než byly tištěny, to je na perforátoru. Technická kontrola není vždy schopna odhalit všechny odchylky od normálu a některé tyto, v našem případě perforační vady, se pak dostanou mezi sběratele.ty jistě potěší!! **************************************************************************** Padělek dopisnice nebo soukromé, neoficielní vydání bez povolení pošty? V Syreně č. 123 na str. 4 6 jsme publikovali článek o padělku dopisnice ke škodě sběratelů. Publikovali jsme dopisnici Fischer Cp 275A I. náklad se signaturou nákladu P.P.T.i T.III.65 3.000.000. Na dopisnici byl propagační přítisk č.30 CZYSTOŚĆ / CHRONI / PRZED GRUŻLICĄ + dvojitý červený kříž. Přítisk je tedy dvoubarevný, kříž vytištěn červeně a nápis černě. Navíc červená barva kříže je dosti rozpitá. Dle polské literatury Cp 275 z I. nákladu není se žádným propagačním přítiskem. S tímto propagačním přítiskem č. 30 je jen dopisnice Cp 179 Bb, náklad X se signaturou nákladu: P.P.T.i T.-IX.62.4.000.000 Dopisnice má propagační přítisk včetně kříže provedený jednobarevně (v barvě tisku dopisnice-šedozelená). Nápis není ve 3.řádcích, ale jen ve 2. Barevná kopie dopisnice se záhadným přítiskem byla zaslána polskému fundovanému znalci pro celiny Dr. Janu Heffnerowi. Vrátilo se to zpět s písemným oznámením, že se jedná o padělek ke škodě sběratelů. Informaci jsme poslali i do polského časopisu Filatelista, který naši Cp 275A se záhadným přítiskem i Cp 179 B s originálním přítiskem publikoval v časopise Filatelista č. 1/2002 na str. 27 pod názvem Částečný padělek nebo soukromý přítisk? Byla tam publikována i poznámka s vyjádřením polského znalce Dr. Jana Heffnera, že je to padělek. Na článek se téměř okamžitě ozval Ernest DYCZEK z Wroclavi. Jeho reakce byla uvedena v časopise Filatelista č. 4 na str. 186 pod názvem: Ponovnie o dodruku na Cp 275 (Znovu o dotisku na Cp 275). E. Dyczek tam píše, že jej článek v č. 1 na str. 27 pobavil. Prý to, že já (J.K.) jsem nenahlédl do polské monografie (Polskie Znaki Pocztowe Tom 5) mi jde eventuelně i prominout, ale že redakce Filatelisty před otištěním článku tak neučinila, jej velice udivuje. Problém je prý celkem jasný. Ve zmíněné monografii je prý na str. 1847 u Cp 275 poznámka: V roce 1965 u příležitosti Protituberkulózní výstavy ve Varšavě bylo přitištěno 400 kusů Cp 275 A z I. nákladu s námi uvedeným přítiskem. Z této níže uvedené poznámky v monografii prý jasně vyplývá, že lístek se zmíněným dotiskem popsal již St. J. Żółkiewski na stránkách dokonce i Filatelisty. Odvolává se (E.D.) na články zmíněného autora St.J.Ż. z r. 1969 v č. 17 na str. 216 a z r. 1971 v č. 18 na str. 355. Tolik tedy E. Dyczek.

- 7 - Nahoře je Cp 275 A I. náklad se zmíněným diskutovaným přítiskem, pod ní je tato Cp 275 A I. náklad bez jakéhokoliv přítisku, jak ji vedou polské katalogy. Článek E. Dyczeka zřejmě hlavního redaktora Filatelisty pana Bronisława Rejnovského rozpálil doběla, a proto si dal s argumenty E.D. více práce než je obvyklé. Zde jsou v překladu jeho závěry: 1)-E.D. nazývá dopisnici kartą (lístkem) a zatím se jedná o celistvost Kartkę Pocztową (dopisnici), což je na ní zřetelně vytištěno! 2)-Informace na kterou se E.D. odvolává není v PZP na str. 1847, ale na str.1846! 3)-Není pravdou to, že údaje v PZP u Cp 275 obsahují jakékoliv informace. Ve Filatelistě z roku 1969 na str. 216 je jen článek o Postřezích z Olympijských her od K. Gryżewskiego a není ani slovem zmínka o celinách. Ve druhém Filatelistě z r. 1971 na str. 354-355 St. J.Ż. v rubrice Dílna sběratele celin se ani slůvkem nezmiňuje o diskutované dopisnici s přítiskem. Tedy samé blafy a kecy! 4)-Nejčasnější informace, ale také chybná, která je spojena se zmíněnou dopisnicí byla v č. 1. Filatelisty z 1.ledna 1966 na str.15 v rubrice Výstavy s poznámkou: U příležitosti výstavy bylo používáno příležitostné razítko. a dodatečné razítko. Czystość chroni przed grużlicą. Ani zde není zmínka o přítisku! 5)-St.J.Ż. zveřejnil zmínku na toto téma teprve ve Filatelistě č. 10 z r. 1970 na str. 216, kdy píše jen: Tisk byl prý proveden na 400 kusech dopisnic. Z dalšího textu nic konkrétního nevy-

- 8 - plývá: není zmínka o tom z čí iniciativy byl přítisk pořízen, kdo jej provedl, kdo dopisnice s přítiskem prodával a kolik jich skutečně bylo!! 6)-V PZP (monografie) byl změněn význam této informace poznámkou Přetištěno 400 dopisnic bez informace o tom, zda přítisk měl charakter legální nebo ne! 7)-Přetisk je ve filatelii spojen se změnou nominální hodnoty. V daném případě se nic takového nestalo. S odvoláním na informaci z Filatelisty s informací o výstavě by se dalo hovořit maximálně o dodatečném razítku nebo o dotisku! O těch tam řeč byla. 8)-Díky ochotě pana Zygmunta Żurka z Varšavy měla redakce možnost vidět onu diskutovanou dopisnici v originále. Tisk byl bezpochyb proveden typograficky a lze zde tedy hovořit jen o dotisku. 9)-Nikde nebyl objasněn charakter tohoto dotisku. Je všeobecně známo, že přítisk na poštovní a jiné celistvosti je podmíněn souhlasem vedení pošty a musí být na dopisnici zřetelně vyznačen i s číslem povolení provést přítisk. Bez těchto údajů je nelegální akce uznána trestním řádem za přestupek až trestný čin( kdo předělává úřední, atd...). 10)Zmíněná dopisnice s přítiskem nemá tyto údaje, které by dokumentovaly oficielní souhlas vedení pošty s přítiskem, a proto má zmíněný přítisk nelegální charakter! Těmito deseti body vyvrátil hlavní redaktor Filatelisty pan B.R. námitky a domněnky E.D. Cp 179Bb, náklad X s oficielním propagačním přítiskem č.30. jak má být. Má být ve stejné barvě jako vytištěná dopisnice a propagační text má být jen ve dvou řádcích. V naší původní informaci jsme tedy měli pravdu. Záhadná dopisnice není oficielním vydáním Polské pošty, nebyla ani vydána s jejím souhlasem. Jedná se tedy o neoficielní vydání, které má soukromý charakter a jistě i spekulační účel. O tom svědčí i cena dopisnice, za kterou byla sběratelem z Polska nabízena. Kdo ví, zda mezi prodávajícím a E.D. z Wroclavi, který se proti naší informaci v časopise Filatelista č. 1/2002 na str. 27 tak kategoricky a ironicky vyjádřil,

- 9 - není nějaké spojení. Někdo si tyto unikáty mezi celinami nadělal a teď se je snaží po letech zpeněžit. Hlaví redaktor Filatelisty je fundovaný a znalý na svém místě a jistě by nepublikoval něco, o čem by nebyl přesvědčen, že je to v pořádku. Pro zajímavost dole uvádíme, jak má správně vypadat dopisnice, na které byl oficielně Polskou poštou povolen přítisk. Jedná se o dodatečný přítisk 6-řádkový na dopisnici z r.1979. Přítisk je: 90-LECIE / POLSKIEGO / RUCHU / FILATELI- / STYCZNEGO / 1893-1983 Povolení provést přítisk je na dopisnici vytištěno dole v levém rohu ve dvou řádcích: Z.O. PZF Kraków, 3000 / Zezw. Mł. PEZ 406 z 14.XII.1982. V povolení vytištěném dole na dopisnici je uvedeno kdo má přítisk povolen provést (Výbor Obvodu Polského svazu filatelistů v Krakově, počet dopisnic s přítiskem je 3000 kusů, souhlas Ministerstva spojů č.406 ze 14.XII.1982 Takto je deklarována legalizace provedení přítisku. Ing. Jiří Jan KRÁL Pro zajímavost uvádíme ve volném překladu, co o záhadné dopisnici s přítiskem napsal polský znalec Dr. Jan Heffner na základě mu poslané barevné kopie. Psáno v Opolu 22. června 2001: Co se týká té dopisnice s přítiskem dvojitého červeného kříže na dopisnici Cp 275 A, I. náklad: Tato vůbec neexistovala s natištěnými propagačními hesly! Dopisnice, které hesla měly (Cp 275B náklad III, V a VI) byly s propagačními hesly s docela jinou tématikou. Předložená dopisnice je vyloženým padělkem! Tisk se liší barvou, což by vyžadovalo další, dodatečnou fázi tisku. A vůbec na žádných dopisnicích se nevyskytovala další barva (červená). Tolik k danému problému. **************************************************************************** Novotisk, Blok 61 N k 60. výročí Polského olympijského výboru z roku 1979. V roce 1979 (20.III. a 19.IV.) vydali v Polsku sérii 4 známek a aršík u příležitosti 60. let Polského olympijského výboru (známky 1,00, 1,50, 6,00 a 8,00 zł. + neperforovaný aršík 10 + 5 zł. s příplatkem na Polský olymp.výbor. Tisková forma známek byla jednosektorová, sektor obsahoval 50 kusů známek (5x10). Perforace známek je ZHř.11 ¾: 11 ½. Známky byly tištěny

- 10 - hlubotiskem, aršík kombinací ocelotisku a hlubotisku. Aršík nebyl perforován, jen tiskem byla perforace naznačena. Papír bílý nebo šedobílý. Aršíky byly tištěny 3-sektorovými válci, sektor obsahoval 10 kusů aršíků (2x5). Katalogová čísla známek Fischer 2465-2469 + Blok 61. U známek jsou uvedeny některé významnější chybotisky: Fi 2465 s, 1 zł., skokan o tyči: rozdvojená pravá dolní nožka K POLSKA, 47. zn. pole PA, Fi 2466 s, 1.50 zł., skokan do výšky bez karmínové barvy, Fi 2466 t, 1.50 zł., skokan do výšky, bez podpatku na tretře, 6. zn. pole PA. Všechny tři chybotisky jsou v katalogu Fischer oceněny ** 12,00 zł. razítkovaný 6,00 zł. V Syreně č. 4 na straně 4-5 jsme publikovali čtyřblok známek s DV 2466 t. Čtyřblok byl ze známkových polí 1+2 a 6+7. Aršík, Blok 61 byl vydán i jako novotisk, Blok 61 N. Novotisk má přeškrtnutou nominální hodnotu natištěné známky. Blok 61 N byl tištěn kombinací ocelotisku a hlubotisku. Novotisky jsou číslovány 5-ciferným číslem (typografie) z levé nebo pravé strany. Náklad novotisků je uváděn ve výši 20.000 kusů. Katalog Fischer cenově nerozlišuje novotisky s číslem na levé a pravé straně novotisku. Cena novotisku v katalogu Fischer je 220 zł. za kus.!! O novotisku jsme již v Syreně psali, a sice v Syreně č. 13 na str. 21, v Syreně č. 17 na str. 4 a v Syreně č. 60 na str. 7. Upozorňovali jsme na to, že nízká čísla jsou tištěna vlevo a vyšší čísla vpravo. Nejnižší námi publikovaná čísla tištěná vlevo byla čísla 00133 a 00281. Číslo vpravo jsme měli k dispozici s číslem 19.458. V katalogu Fischer I. díl r. 2007 je novotisk s číslem 19600. V Monografii (nové), Special. Katal. Znaczków Pocztowych 1944-1999 je uvedeno číslo vlevo 04193 a číslo vpravo 13094. Novotisk byl tištěn se souhlasem Polského olymp.výboru z iniciativy společnosti Ars Polona a se souhlasem Ministerstva spojů. Tisk byl prováděn v PWPW z originálních tiskových forem. Hlubotiskem byly tištěny linky, které na známce škrtají nominální hodnotu. Formát novotisků je 120 x 62,5 mm. Papír novotisků je s lepem. Novotisky neměly výplatní hodnotu. Novotisky byly rozděleny následovně: Čísla 00001 až 04000 dostalo Ministerstvo spojů (4 tisíce kusů). Čísla 04001 až 18000 dostala společnost Ars Polona-centrála zahraničního obchodu, 14 tis. ks. Čísla od 18001 do 20000 dostal Polský svaz filatelistů pro své aktivisty (2 tisíce kusů). Zajímavé údaje o novotisku byly publikovány i na stránkách polského časopisu Filatelista: Filatelista č. 12/1999 na str. 595-597 přinesl článek Bronisława Rejnowského pod názvem ve volném překladu: Jakovou tiskovou technikou byly tištěny novotisky Bloku 60. let PKOL? V článku se v závěru uvádí: K tisku novotisků byly použity dvě formy pro hlubotisk a jedna forma pro ocelotisk. Ocelotiskem byla vytištěna známka a dvěma formami hlubotiskovými ostatní prvky novotisků. O využití ocelotiskové formy pro tisk základního aršíku (Blok 61) i novotisku (Blok 61 N) svědčí výskyt stejných chyb moletáže na Bloku 61 i novotisku Bloku 61 N. na stejných aršíkových polích. Čárky škrtající nominální hodnotu novotisků nejsou vytištěny ocelotiskem a proto ocelotisková forma nebyla doplněna o tento prvek (škrt nominálu). Novotisky byly tištěny na tiskařském stroji Goebel II, který neumožňoval použití třetí, hlubotiskové formy pro čárky škrtající nominál. Proto jedna ze stávajících hlubotiskových forem byla upravena a nahrazena novou, obsahující tento prvek. Druhá ze stávajících hlubotiskových forem mohla být použita v originální verzi. Sestavou těchto tří forem (jedna pro ocelotisk a dvě pro hlubotisk) byl tištěn celý náklad novotisků, a to jen černou barvou. Kromě toho jsou novotisky číslovány a jsou i širší na levé nebo na pravé straně pro umístění čísla novotisku. Číslo novotisku bylo tištěno typograficky. Proto informace ve Specializovaném katalogu o tisku novotisků PKOL nesouhlasí se skutečností. Rovněž označená technika tisku v katalogu Fischer jako hlubotisk (rotograwiura) se vztahuje jen na některé elementy v kresbě novotisků. Původní hlubotisková forma F 1 byla upravena pro tisk škrtu nominálu a označujeme ji jako F1a. Druhá hlubotisková forma byla použita v originále a označujeme ji jako F 2.

- 11 - Pro celkový tisk novotisků na stroji Goebel II tak byly použity celkem 3 tiskové formy na něž je stroj stavěn (jedna ocelotisková a dvě hlubotiskové). Vlevo jsou další čísla novotisků Bloku 61 N, která se nám podařila podchytit na novotiscích. Jejich reprodukce přinášíme. Jedná se o novotisky s číslem na levé straně 00137 a 03583. Další dva novotisky č. 12606 a 19952 jsou s čísly na pravé straně. Filatelista č. 5 z roku 2000 na straně 248-49 přinesl další článek o tom, jak se rozdělovaly vytištěné novotisky 61 N. Rozdělení, které bylo u- vedeno výše platí. Z celkového počtu 20.000 kusů bylo přiděleno 4 tisíce kusů pro potřeby Min. spojů, 14 tisíc pro Ars Polona a 2 tisíce pro PZF. Uvedené instituce dostaly novotisky bezplatně v souladu s rozhodnutím ministra pošt. U novotisků pro PZF a Ars Polona nejsou uváděna jim přidělená čísla novotisků. Ars Polona dostala novotisky pro exportní účely, PZF pro odměnu pro své členy. Jen 4000 kusů novotisků pro Ministerstvo spojů má uvedena čísla od 00001 do 04000. Z této kvóty bylo přiděleno pro autorku, grafičku Emilii Nożko-Paprockou 25 kusů novotisků, stejně pro rytce Jacka Kaniora. 10 kusů pro Komisi pro ocenění návrhů poštovních známek. Jednalo se o čísla novotisků od 00001 do 00060. V Muzeu Pošty a telekomunikací je novotisk s číslem 03995. Tento novotisk ještě s dalším s číslem na levé straně (00040) je v časopise Filatelista č. 5/2000 na str. 249 publikován.

- 12 - V časopise Filatelista č. 5/2000 na str. 249 je publikován ještě jeden Blok 61 N, a to s číslem 10996! na levé straně! Mělo by to svědčit o tom, že novotisků s číslem na levé straně je více než s číslem na pravé straně. Článek ve Filatelii č. 5/2000 je také od Bronisława Rejnowského. Svaz polských filatelistů žádal, aby novotisků bylo vytištěno více, aby mohli uspokojit požadavky na novotisk pro větší počet svých členů. V tom nebylo svazu pochopitelně vyhověno. Hlavním cílem bylo zásobit Ars Polonu a získat tak valutové prostředky ze zahraničí. Mylné je tvrzení, že prostředky za novotisky měly jít na PKOL. Je z úst pamětníků PZF jisté, že PZF dostal pro své členy novotisky s čísly nad 18000. Mezi filatelisty jsou novotisky většinou s čísly od 18001 do 20000. Jak byly v rámci PZF rozdělovány se dodnes přesně neví. Je to jen ve stylu jedna paní povídala. Novotisky s čísly 04001-18000 které Ars Polona vyvezla do zahraničí se na polském filatelistickém trhu objevují jen zřídka. Není známo komu a za kolik je tato společnost do zahraničí prodávala. Vyskytující se v Polsku s čísly 04001-18000 byly do Polska většinou dovezeny ze zahraničí. Autor článku píše, že se dosud nesetkal s novotiskem, který by měl po pravé straně číslo menší než 14435!! My na předcházejicí straně máme z internetové aukce dokonce č. 12606! Počet novotisků s číslem vlevo se odhaduje z celkového počtu 20000 kusů asi na 60% (?). Bude zajímavé, když nám naši členové sdělí, mají-li tento novotisk, jakové číslo a po které straně ve své sbírce mají. Bude to jen pro naši evidenci. Předem za to děkujeme. Pro Syrenu připravili ing. Jiří Jan KRÁL a ing. Emil KARZEŁEK. **************************************************************************** Poštovna Hrádek u Jablunkova (GRUDEK (SCHLES.) / GRÓDEK (SZLĄS.) Poštovna byla v provozu od 1.3.1903. Její činnost byla úředně ukončena 31.5.1946. Vpú pro tuto poštovnu byly pošty: 1903 Jablunkau in Schlesien (Jabłonków), 1920 Jablunkov ve Slezsku, 15.1.1925 Jablunkov, 1.1.1930 Návsí a 1.8.1938 Návsí / Nawsie. Poštovnými byli: 1903 Pavel (??) Heczko, 1.9.1929 Pavel Samiec, 1936 Jan Czudek. Poštovna za dobu svého působení používala tato razítka: (podle literatury 2) 1) * GRUDEK (SCHLES.) / GRÓDEK (SZLĄS.) * (razítko 2-řádkové) 69x15 mm otisk fialový, doložená doba použití - 3.07. -, razítko není oceněno, Literatura 1 uvádí rozměr 68x14, literatura 3 uvádí, že jeho otisk nebyl dosud nalezen, dobu použití uvádí 1903 -??, ostatní údaje neuvádí. 2) * Hrádek * (Jablunkov ve Slezsku) 48x10 mm, otisk fialový, známá doba použití je - 3.23. -, razítko není oceněno Literatura 3 uvádí jiný rozměr razítka 49x10 mm, 3) * HRÁDEK * (JABLUNKOV) 50x10 mm, otisk fialový, doložená doba použití je - 7.28. -, razítko není oceněno Literatura 3 uvádí jiný rozměr razítka 50x11 mm, známou dobu použití -? 1928?- 4) * HRÁDEK * (NÁVSÍ) 30x9 mm, otisk fialový, doložená doba použití od 7.30. do 11.37. Ocenění 15 euro. Literatura 3 uvádí jiný rozměr 28x8 mm, doloženou dobu použití 1930(?) do 1938 5) * HRÁDEK u JABLUNKOVA * (NÁVSÍ) / * GRÓDEK * (NAWSIE), razítko dvouřádkové, 55x14 mm, otisk fialový, doložená doba použití 1938, ocenění není uvedeno. Literatura 3 uvádí jiný rozměr razítka 56x13 mm, doloženou dobu použití 1938-? Literatura 3 uvádí doložené výskyty razítek: Č.2. dopis z 10.3.1923 Č.3. složenku z 27.11.1929, - za razítkem ale uvádí doložený výskyt (? 1928?) Č.4. dopis ze 7.8.1930 a dopis z 12.9.1931 Č.5. uvádí jen torzo razítka na doplatní známce bez data.

- 13 - Není doložen provoz poštovny po okupaci Těšínska Polskem v r.1938-1939. Literatura 3 píše doslovně: K ukončení provozu poštovny došlo 1.10.1938, kdy poštovný jako obvykle odnášel brašnu k vlaku, ale tento vlak již nedojel. Poštovný sedl proto na kolo, aby odvezl poštovní zásilky na poštovní úřad v Návsí. Po cestě měl potíže s civilní polskou hlídkou. Jen díky tomu, že mezi jejími členy byl známý, pustili ho. V návsí pak odevzdal brašnu poštmistrovi a oklikou se vracel zpět. 4.října 1938 byl poštovní úřad v Návsí zabrán Polskem.Tatáž literatura uvádí, že po roku 1945, po německé okupaci, nebyl provoz poštovny v Hrádku obnoven. Co bylo za německé okupace s poštovnou v Hrádku se ani z jedné literatury nedozvíme. Na naší ukázce nahoře je zásilka s razítkem poštovny Č.1. o kterém literatura 3 píše, že dosud nebylo doloženo. Literatura 2 uvádí text razítka, jeho rozměr, barvu a také doloženou dobu použití (3.07.). Mám ale podezření, že údaje o razítku byly převzaty z literatury 3?? a autoři je asi neviděli. Jestli jim tímto ubližuji, omlouvám se za to. Rozměr razítka uváděný v literatuře 1, 2, ani 3 totiž nesouhlasí na skutečnost. Otisk razítka na naší celistvosti je zřetelný a lze jej proto na originále přesně změřit. Jeho skutečný rozměr je 67 x 14 mm!! Zásilka má nalepenou rakouskou známku 5 hal. Známka je znehodnocena expedičním, polskoněmeckým, dvoukruhovým razítkem s můstkem (průměry 32 a 22 mm) DZIEDZICE * DZIE- DZITZ/a s datem na můstku 22.VI.06-4. Je-li údaj o použití razítka v literatuře 2 správný, tak doložení použití razítka je od 6.06 do 3.07! Razítko č. 1 poštovny by mělo být v použití nejméně do r. 1920! Poštovna v Hrádku byla v polské škole a prvním poštovným byl podle literatury 3 učitel Pavel Heczko. Náš lístek je adresován do Hrádku na učitele Jana Heczka. Pravděpodobnost, že by v Hrádku byli dva učitelé se jménem Pavel a Jan Heczko je malá, proto asi údaj o jméně prvního poštovného v Hrádku v literatuře 3 je mylný a nebyl to Pavel, ale Jan. Další záhadou je text na dopisnici. Odesilatel píše v překladu: Dnes, pátek vyjíždíme z Krakova. Podařilo se!.. Zásilka má ale expediční razítko z Dziedzic. Vysvětlením může být to, že Dziedzice jsou přestupní stanicí na vlak přijíždějící z Krakova. Lístek byl asi napsán v Krakově a odeslán teprve z Dziedzic. Jinak si to nejde vysvětlit. Literatura 1: Janusz Manterys Poczta na Śląsku Cieszyńskim do 1918 r., stemple pocztowe i cenzury, vydání 2002.

- 14 - Literatura 2: Petr Gebauer a Jozef Tekeľ České a slovenské poštovny 1900-1958, vydání 2005. Literatura 3: Oldřich Tovačovský a kolektiv Historie poštoven na Těšínsku, Filatelistická příručka č. 71, vydání STF SČF z roku 1999. Přivítáme ukázku z této poštovny s razítky č. 2-5. Hlavně razítko 5, kdyby se našlo na zásilce, by mnohé vyjasnilo. Pro Syrenu podle materiálu mgr. ing. Karola MICZY připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **************************************************************************** Co to je za cenzura (W.1) z 31.1.1916? Když kolega Ota Šrubař předložil tento lístek s cenzurou W.1 v kruhu, na první pohled jsem si myslel, že to je Varšavská cenzura. Jedná se o dopisnici (CARTE POSTALE) z Konstantinopolu (Cařihradu) v Turecku. Dopisnici dříve někdo nahoře a vlevo ořezal, asi okraje byly poškozeny. Proto schází část textu. Zcela nahoře vlevo je nápis: (C.Militäratasche.) čili vojenský atašé. Lístek je adresován do Karviné na Hraběnku Larischovou. Tehdejší písmo odesilatele je dnes pro normálního smrtelníka nečitelné. Na to třeba mít vyšší dívčí. Přes adresu je velkými písmeny červeně napsáno T 10, čili doplatné. Toto asi nebylo vybráno (na zásilce není nalepena doplatní známka). Zásilka postrádá frankaturu i expediční razítko. Lze poštu vojenského atašé považovat za polní poštu? Pak by zásilku nebylo třeba vyplácet a byla by to vlastně Feldpostka. Zásilka má ale cenzurní razítko W.1 v kruhu o průměru 18 mm. Varšavská cenzura to ale není. Ta byla na zásilkách z pozdější doby. Byla dvojího provedení: 1) kruhová razítka Wr.1 nebo Wr.1 s lomítkem a arabskou číslicí pod ním, 2) osmistěnná razítka s textem PRZEGLĄDANO PRZEZ WŁADZE WOJSKOWE. O varšavské cenzuře jsme psali již i v Syreně:( č. 80 na str. 18-20, č. 83 na str. 1-3 a č. 88 na str. 23). Byla prováděna od 19.4.1919 do 14.7.1920. Druhý údaj je, že pro vnitřní zásilky byla zrušena 16.12.1920 a pro zahraniční 1.4.1921. Faktem je to, že všechny námi publikované zásilky v Syreně s varšavskou cenzurou Wr.1 byly z r. 1920!! (27.3., 14.4., 25.6. a 1.7.1920).

- 15 - Na předcházející straně na ukázce je v textu datum 31.1.1916. Turecko vstoupilo do války po boku Německa 30.10.1914 a kapitulovalo 30.10.1918. Bylo tedy spojencem Německa a Rakousko-Uherska. Již podle data to tedy varšavská cenzura nemůže být. Xero zásilky jsme poslali odborníkovi na polské cenzury kolegovi Bronisławowi Brzozowkému do Wałbrzychu s dotazem, co to je za cenzura? Odpověděl nám, že nás Bohužel zklame, ale polská cenzura to není. Je to tedy cenzura (nějaká??!!) na trase zásilky z Konstantinopolu do Karviné. Původně jsme si mysleli, že zásilka šla přes Varšavu a Bohumín (ten případ jsme měli u Feldpostek s číslem 600), proto ten nápad s varšavskou cenzurou. Vlevo je výstřižek s běžnou známkou (zelená 5 hal.-císař) na které je rovněž otisk razítka cenzury W.1. Je to stejný otisk jak na zásilce na předcházející straně. Otisk razítka na známce je neobvyklý, ve většině případů se razítko cenzury otiskovalo na zásilku mimo známku. Že by na neorazítkované zásilce sloužilo zároveň jako expediční?? Je docela možné, že zásilka šla z Turecka jihem, a tedy dokonce přes Vídeň a že toto cenzurní razítko je razítkem některé vídeňské cenzury o které Bohužel nemáme přehled! Má někdo přehled o vídeňských cenzurách? Problém časem jistě někdo vyřeší! Může nám k tomu někdo cokoliv říci? Ozvěte se prosím! Otovi ŠRUBAŘOVI za ukázku děkujeme! Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL **************************************************************************** Nové polské známky vydané ve II. čtvrtletí 2007. Ve II. čtvrtletí 2007 vydali v Polsku celkem 15 známek, katalogové číslo 4157-4171, v tom dva aršíky. V novinkové službě byly nerazítkované za 33,80 zł., razítkované za 20.28 zł. a FDC (11. kusů) za 40,40 zł. 4157: Den země v Polsku, nominální hodnota známky 1,35 zł.,datum vydání 22.4.2007. Papír bílý, fluorescenční s hnědým podtiskem. Formát známky 43x31,25 mm, formát přepážkového archu je 206x161 mm. Tiskový arch obsahuje asi šest tiskových sektorů, po rozřezání přepážkových archů. PA obsahuje 16 kusů známek v sestavě 4x4 známky. Na známce je grafický znak reciklace (šipky tvořící kruh). Tisk je proveden ofsetem, Náklad známek je 500.000 kusů. Známky, FDC a příležitostné razítko navrhla A.Niemierko. Jelikož na PA není označení pozice PA na tiskovém archu, ani počítadlo nominální hodnoty celého PA, jak bylo dosud u tohoto způsobu tisku obvyklé, lze o podobě tiskového archu jen spekulovat. I zde ale existují PA s properforovaným levým i pravým okrajem a PA se zcela properforovaným levým a neproperforovaným pravým okrajem PA. Podle toho lze usuzovat, že hřebenová perforace postupovala vzhledem k poloze známek zprava doleva. Perforace ZHř.11 ½. Široký perforační otvor je 4 zprava ve vodorovné perforaci známek. Podél levého okraje všech PA je proti perforaci mezi 5. a 9.známkovým polem PA čtverec s 3-řádkovým, černým nápisem: DZIEŃ / ZIEMI / W POLSCE. Stejný znak s nápisem je i na každé známce. Po obou stranách tohoto čtverce se střídají opakovaně nápisy: 22 KWIETNIA 2007 22 KWIETNIA 2007 (polský kwiecień = náš duben). Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným

- 16 -

- 17 - razítkem pošty WARSZAWA 1. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Po stránce zvolených barev i provedení je to prostě nevábná známka, což je u těchto angažovaných témat běžné ( dříve to platilo o známkách s politickými náměty a nejen v Polsku, ale i například u nás).tisk PWPW, SA.2007. Na str.16 je dole celý PA známek s properforovaným levým i pravým okrajem, nad ním jsou fragmenty PA s neproperforovaným pravým okrajem PA. Částečná hřebenová perforace postupovala vzhledem k poloze známky zprava doleva (na obrázku shora dolů). Nahoře je fragment levého okraje PA s výše uvedeným znakem a nápisem. Vlevo je samotná známka, pod ní pak FDC k této známce. 4158-4161: Historické vagóny, nominál 2 x 1,35 zł. a 2 x 2,40 zł., datum vydání 28.4.2007. Soutisk 8 ks známek 1,35 zł. a 8 kusů známek 2,40 zł. na jednom PA. V řadě je soutisk známek 4158+4159+ +4160+4161. PA tvoří celkem 4 řady, PA má 16 kusů známek (4x4). Jednotlivé, stejné nominální hodnoty se od sebe liší nejen obrazem, ale i barvou podtisku na kterém je umístěn nápis pod vagónem. Známka 4158 má podtisk hnědý, 4159 fialový, 4160 okrový a 4161 modrý. Jednotlivé známky představují : -4158: 1,35 zł.- vagón typu 5G z roku 1956, -4159: 1,35 zł.- vagón pro přepravu osob typu Cd21b z roku 1924, -4160: 2,40 zł.- vagón pro přepravu osob typu C3Pr07 z roku 1909, -4161: 2,40 zł.- vagón pro přepravu osob typu Ci29 z roku 1929. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW, SA 2007. Známky jsou velmi tmavé, jejich vzhled není vůbec přitažlivý, šlo je prostě vzhledem k atraktivnosti tématiky udělat lépe!! Přepážkové archy nejsou opět označeny podle pozice na tiskovém archu, postrádají i obvyklé počítadlo nominální hodnoty celého PA. Podle perforace lze však spekulovat o tom, že tisková forma byla šesti sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 16 kusů známek, celkem 4 série. Náklad je 500.000 kusů každé známky. Perforace je ZHř. 11½. Existují PA se zcela properforovaným levým i pravým okrajem PA a PA s neproperforovaným levým a zcela properforovaným pravým okrajem PA (viz reprodukce na následující straně). Vzhledem k poloze známek postupovala částečná hřebenová perforace zleva doprava. Široký perforační

- 18 -

- 19 - otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Na horním okraji všech PA nad 2.-3. známkovým polem je název emise: ZABYTKOWE WAGONY. Známky, FDC a příležitostné razítko navrhl J. Skakun. Ke dni vydání byly v prodeji celkem dvě FDC s příležitostným razítkem pošty WOLSZTYN 1. Nerazítkovaná série známek byla v novinkové službě za 10,30 zł., razítkovaná za 4,50 zł. a FDC (2 kusy) za 8,70 zł. Existují kombinace známek z PA. Papír známek je bílý, fluorescenční s černými okraji PA. Celý PA je orámovaný rámem o šířce 4 mm. Levá strana rámu je modrá, horní strana je okrová, pravá strana je hnědá a dolní strana je fialová. 4162: EVROPA, 100. let skautingu, nominál 3 zł., datum vydání 5.5.2007. Vícebarevný ofset PWPW, SA 2007. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma je 6-sektorová, sektor, po

- 20 -

- 21 - rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (4x5). Nad 2.-3. známkovým polem PA je název emise:europa-100 LAT SKAUTINGU. Označení pozice tiskového sektoru je již klasicky v levém dolním rohu PA před známkovým polem 17. Za 20.známkovým polem PA v pravém dolním rohu PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Perforace je ZHř. 11¾ : 11½. Existují PA se zcela properforovaným levým i pravým okrajem (sektory 1, 2 a 3) a PA s neproperforovaným levým okrajem a zcela properforovaným pravým okrajem (sektory 4, 5 a 6, viz reprodukce PA ze sektoru č.5 na předcházející straně). Perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známky zleva doprava. Široký perforační otvor je 4 zleva ve vodorovné perforaci známek. Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhl A.Pękalski. Náklad známky je 1.mil.kusů. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 3,00 zł., razítkovaná za 1,80 zł. a FDC (1 kus) za 3,60 zł. Nahoře vlevo je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu před 17.známkovým polem PA (sektor 5). Vpravo - za 20. známkovým polem všech PA je počítadlo nominální hod-noty celého PA. Dole vlevo je FDC k tomuto vydání. 4163: Rok Stanisława Wyspiańskiego, nominál 1,35 zł., datum vydání 26.5. 2007. Vícebarevný ofset PWPW, SA 2007. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahuje 20 kusů známek (4x5). Formát známek je 43x31,25 mm. PA ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA (viz reprodukce PA ze sektoru č.2 na následující straně). PA ze sektorů č. 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Perforace tedy vzhledem k poloze známek postupovala zleva doprava.

- 22 -

- 23 - Široký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Perforace hřebenová, ZHř. 11¾ : 11½. Na známce je reprodukce obrazu malíře Helenka s vázou a květy. Nad 2.-3. známkovým polem PA je název emise: ROK STANISŁAWA WYSPIAŃSKIEGO. V levém dolním rohu PA před 17.známkovým polem je označení pozice sektoru na tiskovém archu, v pravém dolním rohu PA za 20. známkovým polem je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Ke dni vydání známky vyšla FDC s příležitostným razítkem pošty KRAKÓW 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhl J. Wysocki. Náklad známky je 600.000 kusů. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Nahoře vlevo je známka ze 17. známkového pole s označením pozice sektoru na PA (sektor 2), vpravo je pak fragment známky ze 20. známkového pole za kterou je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Vlevo dole je FDC s touto známkou. 4164: Rok Karola Szymanowskiego, nominální hodnota 1,35 zł., datum vydání 26. 5. 2007. Vícebarevný rotační hlubotisk PWPW, SA 2007. Papír bílý, fluorescenční. Formát známek 31,25x43 mm. Tisková forma je asi jednosektorová, tiskový arch se rovná přepážkovému (?) a obsahuje 50 kusů známek (10x5). Nad 5.-6. známkovým polem PA je název emise: ROK KAROLA SZYMANOWSKIEGO. V rozích PA, před 21. a za 30. známkovým polem PA je kolečko s křížkem. Na levém okraji PA je barevná testovací stupnice. Před 1. známkovým polem je barevný nápis v barvách tisku známky CMYKS (každé písmeno jiná barva). V levém horním rohu PA svisle podél okraje je nápis: Szyman.1.35 zł. Nad 1.-2. známkovým polem PA je barevná škála. Pod 42. známkovým polem PA je barevný obdélníček. Pod 43.-47.známkovým polem PA jsou barevné trojúhelníčky postavené na kratší odvěsnu. Pod 47.-48. známkovým polem PA je tisková série (velké písmeno) a 7-ciferné číslo.

- 24 -

- 25 - Nahoře je levý roh PA s výše uvedenými nápisy před 1.známkovým polem a v levém horním rohu PA. Nad 1.-2. známkovým polem je barevná škála. Vpravo je pravý roh PA s barevnými kolečky za 10.známkovým polem na okraji PA. V rozích obou PA jsou kolečka s křížky. Níže je fragment dolního okraje PA s barevnými trojúhelníčky a se sérií a číslem PA (H 9563968). Vlevo dole je FDC pošty ZAKOPANE 1.

- 26 - Podél pravého okraje PA je za každou známkou na okraji 5 barevných koleček v barvách tisku známky. Levý a pravý okraj PA je zcela properforovaný, do horního a dolního okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru. Náklad 1.mil.kusů známek. Ke dni vydání byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty ZAKOPANE 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhli A.Pęgowski a M.Błażków. Nerazítkovaná známka byla v v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) 1,95 zł. Celý PA je zobrazen na str.24. 4165: 750.výročí Krakova, nominál 2,40 zł., datum vydání 29.5.2007. Kombinace ocelotisku a vícebarevného hlubotisku PWPW, SA 2007. Tisková forma je 3-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 50 kusů známek (reprodukce na následující straně). Označení sektorů je tečkami před 46.známkovým polem PA vedle data tisku (jedna, dvě nebo tři tečky). V rozích PA, nad 3. a pod 48.známkovým polem jsou modrá kolečka s křížky. Na horním okraji PA je barevná testovací stupnice. Nad 5.známkovým polem je číslice 12. Co má znamenat zatím nevíme. Za 25. a 30. známkovým polem PA je název emise: 750. RO- CZNICA LOKACJI KRAKOWA. Na dolním okraji PA pod 46.,47.,49, a 50. známkovým polem jsou po dvě kolečka, vždy jedno v modré a jedno ve zlaté barvě. Před 31. a 36. známkovým polem PA je série a výrobní číslo PA (naše ukázka M 0212607). Před 46.známkovým polem PA je datum tisku (18.V. 7) a označení tiskového sektoru tečkami. Jsou PA i s datem tisku 16.V. 7. Perforace ZHř.11 ¾:11 ½. Horní a dolní okraj PA je zcela properforován, do levého a pravého okraje zasahuje po jednom PO. Formát známky 51x31 mm. Náklad 1.mil.ks. Horní pravý roh PA, ZP 4 a 5 s části barevné testovací stupnice, s modrým kolečkem s křížkem v pravém rohu PA a s 12-kou nad ZP 5. Níže vlevo je série a číslo PA na levém okraji před ZP 31. a 36. Vpravo je pak roh PA se ZP 46 s datem tisku a označením tiskového sektoru (3 tečky-iii.sektor). V den vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným

- 27 -

- 28 - razítkem pošty KRA- KÓW 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhl K. Sowiński. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 2,40 zł., razítkovaná za 1,44 zł. a FDC (1 kus) za 3 zł. Vlevo je FDC známky k 750. výročí Krakova. Blok 145, katal. č. zn. 4166: Světová filatelistická výstava Sankt Perersburg, nominál 3 zł., datum vydání 12.6.2007. Jedna perforovaná známka vydaná ve formě aršíku. Počet aršíkových polí na tiskovém archu není zatím znám. Ocelotisk, kombinovaný vícebarevným hlubotiskem PWPW, SA 2007. Papír bílý, fluorescenční. Formát známky 54 x 40,5 mm, formát aršíku 90 x 70 mm. Aršíky jsou vlevo dole číslovány 7-ciferným počítadlem. Jsou známy mírné posuny počítadla vzhledem ke známce. Perforace ZR 11. Perforace bez širokého perforačního otvoru.ke dni vydání byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla J. Górska. Rytina W. Zajdel. Nerazítkovaný aršík byl v novinkové službě za 3 zł., razítkovaný za 1,80 zł. a FDC (1 kus) za 3,60 zł. Nahoře uprostřed je FDC aršíku ke Světové výstavě v Petersburku. Níže vlevo je ukázka mírného posunu počítadla na aršíku vůči známce. Reprodukce celého aršíku je na následující straně. Aršíkové vydání známek katal. č. 4167 4170. Námořní majáky, Čtyři různé známky nominálních hodnot 1,35, 2,40 zł. nahoře, 3,00 a 3,55 zł. dole, tištěné v soutisku na jednom aršíku v sestavě 2 x 2 známky. Datum vydání 15. 6. 2007. Vícebarevný rotační hlubotisk PWPW, SA 2007. Papír bílý, fluorescenční, s růžovým podtiskem. Formát známek 31,25 x 43,5 mm, formát aršíku 95 x 125 mm. Jednotlivé známky :

- 29-4167 : 1,35zł., maják v Gdańsku, 4168 : 2,40zł., maják v Rozewie, 4169 : 3,00zł.,maják v Kołobrzegu 4170 : 3,55zł., maják na kose v Helu. Náklad 800.000 kusů aršíků. Aršíky nejsou číslovány. V horní části aršíku na okraji je název emise: Latarnie morskie. Perforace ZHř. 11½ : 11. Zatím jsou známy aršíky jen se zcela properforovaným levým i pravým okrajem. Perforace bez širokého perforačního otvoru. V pravém dolním rohu aršíku je drobný nápis: archiwum: A. Łysejko. Dole je vlevo aršík, vpravo fragmenty aršíků s různou intenzitou podtiskové barvy. Na černobílé reprodukci to ale není patrno. Na internetu by to mělo být vidět!

- 30 - Ke dni vydání známek byly v prodeji dvě FDC s příležitostnými razítky pošty HEL. Jejich reprodukce jsou nahoře. Na pošty jsou aršíky dodávány v balíčcích po 100 kusů. Na každém balíčku je vždy nalepena jedna známka z aršíku, která je znehodnocena černým křížem. Na reprodukci vpravo od známky je ručně dopsáno 100 szt. / 10.30 zł. (100 kusů po 10,30 zł.). Podél pravého okraje svisle je podpis baličky. Ten je i dole na bílém zbytku okraje z jiného archu známek (dolní okraj s trojúhelníčky). Kromě podpisu baličky a ručně napsaného data 21.05.07 jsou tam ještě tři otisky razítka balírny v CHiP/ Warszawa. V novinkové službě byl nerazítkovaný aršík za 10,30 zł., razítkovaný za 6,18 zł. a FDC (2 kusy) za 11,50 zł. Existují kombinace známek z aršíků (svislé a vodorovné dvojice a jedna čtveřice). Najde se aršík s neproperforovaným levým nebo pravým okrajem??? 4171: Polská města - Chorzów, nominální hodnota známky je 3,55 zł., datum vydání 29.5. 2007. Na známce je planetárium a astronomická observatoř Mikuláše Kopernika v Chorzowie. Známka byla vytištěna vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW SA 2007. Papír bílý,

- 31 - Zn. pole 5. a 6. s názvem emise. Dole je PA známky katal. č. 4171, Polská města - Chorzów.

- 32 - fluorescenční. Tisková forma je jednosektorová, tiskový arch se rovná přepážkovému a obsahuje 100 kusů známek (10x10). Na horním okraji PA nad 5.-6.známkovým polem PA je název emise MIASTA POLSKIE. V rozích PA, před 41. a 51.zn. polem a za 50. a 60. zn.polem PA je kolečko s křížkem. Pod 92.zn.polem PA je barevný obdélníček. Na levém okraji PA je barevná testovací stupnice. Před 11.zn.polem je svisle umístěn nápis CMYKS (každé písmeno v jiné barvě). Před 1.zn.polem je svisle nápis Chorz. 3.55 zl. Podél pravého okraje PA za 10, 20, 30, 40, 70, 80, 90 a 100 známkovým polem jsou barevná kolečka v barvách tisku známky (viz reprodukce nahoře). Na dolním okraji PA pod zn.polem 93.-97. jsou barevné trojúhelníčky postavené na kratší odvěsnu. Pod 97. a 98.zn.polem PA je označení tiskové série velkým písmenem (u nás H) a číslo PA (sedmiciferné, u nás 0972917). Známky jsou dodávány na pošty v obalech po 100 kusů PA (reprodukce obalu vpravo). Na štítku obalu je adresa PWPW, SA, počet PA, název emise, nominální hodnota a celková suma balení. Je tam poučení o převzetí zásilky a případné reklamaci. Dole je číslo třídírny (PGD-32), číslo osoby která PA v zásilce počítala (Liczarka / PGD-8), datum balení (13.CZE.2007). Zcela vpravo dole je okénko pro denní razítko příjmu CHiP. Nahoře vpravo je kulaté razítko Centra zásobování s rozlišením (u nás *BC*) a s datem na můstku razítka. Na každém obalu je známka znehodnocena černým, silným křížem. Tyto známky jsou filatelisty vyhledávány. Obaly na poštách většinou ničí.

- 33 - Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty CHORZÓW 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Żyła - Kwiatkowska. Viz FDC vlevo. ** známka byla v novinkové službě za 3,55 zł., razítkovaná za 2,13 zł. a FDC za 4,15 zł. Náklad známky je mnohamilionový, opakovatelný a dosud neukončený. Perforace známky je ZHř. 11½ : 11¾. PA mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Do horního a dolního okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru. Perforace bez širokého perforačního otvoru. **************************************************************************** Nabízím ročníky české Filatelie zdarma, jen za poštovné. Kontaktní adresa: Karel Szymurda, Březová č.528, 734 01 Karviná-Ráj. **************************************************************************** Razítko Typ M50 KARVINNÁ 1*KARWINA 1/a ze 7.IX.1938. Zásilka je poslána do Police n/metují měsíc před záborem Karviné Polskem v r.1938. Razítko této pošty jsme v Syreně dosud publikovali 3x. Na zásilce do Olomouce s cenzurním razítkem Polní pošta.cenzurováno/třídírna polní pošty č.5 + podpis cenzora. Zásilka měla razítko s rozlišením d, datum na můstku razítka 4.X.1938. Publikováno v Syreně č. 134 na str. 31. Další ukázka razítka s rozlišením d byla v Syreně č.135 na str.4, a to na ústřižku podacího lístku. Třetí ukázkou byla R-zásilka s česko-polskou R-nálepkou Karvinna 1/Karwina 1.

- 34 - Zásilka měla dva otisky razítka M50. Byla poslána do Turčanského sv.martina. Pro Syrenu č. 135 na str. 5 to bylo na xerokopii a nešlo přečíst ani rozlišení 2 otisků razítek, ani jejich datum na můstku. Velkou zajímavostí zde byla dvojjazyčná, česko-polská R-nálepka!! Dnes to je zásilka ze 7.IX.1938. Razítka z této pošty známe s rozlišením a, b, c, d, e, f. Naše dnešní ukázka má rozlišení a nebo c? Tedy rozlišení, která jsme zatím nepublikovali! Ukázku nám zapůjčil Dr.JUNGA z Karviné, pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL. Zásilka byla vydražena na aukci BURDA za 160 Kč. **************************************************************************** Co je to za dvouřádkové razítko Kontrolní stanice / Louky? (nebo Lonky?) přes razítko vlakové pošty 441 JABLUNKAU - ODERBERG z 9. 10. 1919? Razítko vlakové pošty č. 441 JABLUNKAU-ODERBERG z 9.10.1919 má průměr 30 mm. Je jednokruhové. Podle publikace Mgr. Janusza Manteryse: Poczta na Śląsku Cieszyńskim do 1918 roku bylo toto razítko v použití od 1.2.1898. Známá data použití jsou pak z období 16. 6. 1912 do 1. 8. 1920. Naše ukázka do toho zapadá, je z 9. října 1919! Do obsazení Louk československým vojskem (v období 23.-27.I.1919) patřily Louky podle dohody z 5.11.1918 pod polskou správu. Po stažení čs.vojsk od 25.2.1919 do 10.8.1920 již Louky pod polskou správu nepatřily, byly v ČSR (viz Monografie čs.známek Díl 5 str.247). Vlaková pošta Jablunkau Oderberg a Oderberg-Jablunkau č. 441 byla provozována za Rakouska-Uherska, ale i pod československou a polskou správou. -Razítko 441 Oderberg-Jablunkau je známo jen o průměru 28 mm, jeho známá doba použití je od 17.4.1907 do r.1919. (Viz ukázka v Syreně č.133 na str.10 s datem 7.9.1908). -Razítko 441 Jablunkau-Oderberg je známo jen o průměru 30 mm a jeho známá doba použití je od 16.6.1912 do 1.8.1920. Mimo vlakové pošty 441 byla v provozu ještě vlaková pošta 442 a to jak Oderberg-Jablunkau, tak Jablunkau-Oderberg. Přední strana naší ukázky má 4 pohledy z nádraží v Loukách a ze stavby trati Suchá-Těšín. Pohlednice byla vydána na náklady Josefa Kokotka, obchodníka z Louk. Texty jsou německé. Co je na naší ukázce zajímavé je dvouřádkové razítko Kontrolní stanice / Louky (nebo Lonky)? Razítko je otištěno přes razítko vlakové pošty 441! Zásilka byla proto asi podána na trati vlakové pošty ve stanici Louky nad Olzou! Zásilka pak šla přes Bohumín dále na Prahu!

- 35 - Ví někdo něco bližšího o tomto dvouřádkovém razítku z Louk? Razítko je na zásilku velmi slabě otištěno a má rozměr asi 48x10 mm. Barva razítka z Louk je modrofialová, barva razítka vlakové pošty je černá. I razítko vlakové pošty není na zásilce moc výrazné! Zná někdo podobné razítko z jiné stanice na této trati? O vlakové poště 441 Jablunkau-Oderberg jsme psali již v Syreně č.127 na str.23, kde je zásilka ze 7.12.1918. Podle materiálu Dr. JUNGA z Karviné pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL *************************************************************************** Razítko Typu E 171 německo-české z Fryštátu, použité ještě 15.12.1898!! Razítko podle Monografie čs.známek Díl 13 na str.241 má katalogové číslo 560/3. Je typu E 171, německo-české FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYŠTAT. Razítko je jednokruhové s datem uprostřed (den/měsíc/rok). V provozu bylo od r.1874. V Syreně č.93 jsme je publikovali na str.15 s datem 13.8.1880 na zásilce do Jablunkova. Je tam hezky zřetelné a čitelné. Na razítku je český název FRYŠTAT s písmenem Š i když s krátkým A. Od r.1875 bylo ve Fryštátě používáno razítko Typu E 82 jen s německým textem. Má katalogové číslo 560/4 Následující razítka byla již německo-polská kde je již polský název FRYSZTAT. První německo-polské razítko, katalogové číslo 560/5 je ale dvoukruhové, Typu G 108, v použití od r.1896. (Viz Syrena 92 str.10-11, zásilka z 24.11.1907 a Syrena 93 str.27-28, zásilka ze 16.12.1903). Německo-polská jsou všechna následující razítka Typu G 134, G 135 a G 137. Korespondenční lístek má rakouskou známku hnědou za 2 krejcary. Razítko E 171 je na něm s datem 15/12/98. Zásilka je poslána do Prahy-Smíchova. Vlevo dole je na zásilku otištěno razítko pošty SMÍCHOV 1/c, německo-české, Typ G 124 jako příchozí. (Katal.č.2266, Monografie Díl 14, str.169).toto razítko bylo právě v použití od r.1898 a bylo ještě s rozlišením a, b, d, e, f, g, h Dvoukruhové razítko Smíchova má na zásilce datum 16/12/XI/98. Potvrzuje razítko Fryštátu skutečně s datem 15.12.1898!! Na přední straně korespondenčního lístku je pohled na náměstí ve Fryštátě s radnicí. Je to foto Gustava Axtmanna z Fryštátu. Je zajímavé, že pošta ve Fryštátě používala toto německo-české razítko s česky psaným FRYŠTAT i když měla k dispozici razítko jen německé nebo řadu razítek německo-polských. Podle materiálu Dr. JUNGA z Karviné pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.