KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PŘEROVĚ STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PŘEROVĚ PRO OBDOBÍ LET 2007 2010 Projekt komunitního plánování sociálních služeb je spolufinancován Evropským sociálním fondem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Olomouckým krajem v rámci projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji.
Váţení občané, komunitní plánování sociálních sluţeb města Přerova začalo jiţ v roce 2003. Tento plán, který vám předkládáme, je výsledkem spolupráce lidí, organizací a institucí, působících v sociálních sluţbách poskytovaných na území města. Na základě systematické práce a empirických výzkumů byl zpracován materiál, který umoţní zlepšit kvalitu, dostupnost a účelnost poskytování sociálních sluţeb těm, kteří je potřebují. Jsou zde obsaţeny konkrétní návrhy a opatření pro další rozvoj sociální pomoci ve městě Přerově, odůvodněné aktuálními potřebami občanů. Tento projekt by nikdy nevznikl bez politické podpory přestavitelů Statutárního města Přerova, bez neúnavné práce členů pracovních skupin, bez přímé spolupráce občanů města a bez aktivní účasti nestátních neziskových organizací. Jim všem patří za jejich úsilí dík. Komunitní plán Komunitní plán sociálních sluţeb je výsledkem procesu komunitního plánování v oblasti sociálních sluţeb. Jeho cílem je zkvalitnění a zpřístupnění sociální pomoci uţivatelům sluţeb, dosaţení co největší efektivity v činnosti poskytovatelů sluţeb a pruţnost v zajišťování sluţeb zadavateli. Při komunitním plánování musí všechny tři skupiny aktivně spolupracovat. - uţivatelé sociálních sluţeb: občané města, kterým jsou určeny sociální sluţby pro překonání nebo zmírnění tíţivé situace, ve které se občan nachází - poskytovatelé sociálních sluţeb: nestátní neziskové organizace (dále NNO), fyzické osoby, obec nebo kraj a jejich organizace, kteří přímo poskytují konkrétní sociální sluţby - zadavatelé sociálních sluţeb: obec nebo kraj, kteří zodpovídají za zajištění potřebných sluţeb v daném prostředí, regionu V procesu komunitního plánování uţivatelé, poskytovatelé i zadavatelé mapovali aktuální situaci v oblasti soc. sluţeb ve městě Přerově a z jejich činnosti vzniklo velké mnoţství pracovních, informačních a statistických dokumentů. Jejich následnou analýzou vytvořily pracovní skupiny konkrétní návrhy na nová nebo transformovaná opatření v oblasti soc. sluţeb ve městě. Komunitní plánování obecně je podporováno Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a vychází z poznatků a zkušeností Evropské unie, která se prostřednictvím svých fondů podílí i na jeho financování. Následně také na financování konkrétních sociálních aktivit vzniklých na základě komunitního plánování. Komunitní plánování má své principy, díky kterým je objektivní, efektivně vyuţitelné a je moţné jej opakovat s ohledem na vývoj potřeb v regionu. Principy komunitního plánování: - partnerství a spolupráce mezi uţivateli, zadavateli a poskytovateli - aktivní účast veřejnosti a její informovanost - uspořádaný a systematický postup - opakovatelnost Tento dokument je sestaven z pracovních výsledků těch, kteří se na Komunitním plánování sociálních sluţeb ve městě Přerově podíleli. Sestavila: Mgr. Danuše Roučková 1
OBSAH: 1. Obecné charakteristiky města Přerova...... 3 1.1. Demografické ukazatele... 3 1.2. Sociální oblast.. 4 2. Proces Komunitního plánování sociálních služeb ve městě Přerově. 10 3. Organizační struktura subjektů působících v komunitním plánování sociálních služeb.... 13 4. Popis současného stavu v oblasti sociálních služeb.. 15 4.1. Dotazníky pro poskytovatele sociálních sluţeb.. 15 4.2. Analýza potřeb uţivatelů 15 4.3. SWOT analýza Řídící skupiny... 16 4.4. Sociodemografická analýza... 17 4.5. Šetření potřeb sociálních sluţeb romské menšiny ve městě Přerově.... 17 4.6. SWOT analýza Pracovních skupin 18 4.7. Analýza finančních toků poskytovatelů sociálních sluţeb v Přerově v letech 2004 2005... 22 4.8. Katalog poskytovatelů sociálních sluţeb... 23 5. Návrhy a opatření pracovních skupin... 25 5.1. Pracovní skupina Občané se zdravotním postiţením.. 25 5.2. Pracovní skupina Senioři..... 76 5.3. Pracovní skupina Rodiny, děti a mládeţ...... 107 5.4. Pracovní skupina Občané ohroţení sociálním vyloučením... 123 5.5. Pracovní skupina Etnické menšiny.... 133 6. Shrnutí 153 7. Kontakty 156 2
1. Obecné charakteristiky města Přerova Územně náleţí město Přerov k severomoravskému regionu, leţí v jiţní části Olomouckého kraje. Město Přerov se rozkládá na obou březích dolního toku řeky Bečvy ve střední části Moravy v nadmořské výšce 210 m n.m. Geograficky se město rozprostírá v jihozápadním vyústění přírodního koridoru Moravské brány do Hornomoravského úvalu. Příjemné klimatické podmínky, úrodná půda a dostatek vodních zdrojů byly důvodem toho, ţe první osídlení této oblasti lidmi se datuje jiţ do doby 120 000 let př.n.l. Dlouhou historii osídlení dokládají četné archeologické nálezy, které jsou součástí unikátních sbírek místního muzea. První obyvatelé se ţivili především zemědělstvím, později rozvíjeli řemesla a politicky se město stalo důleţitou součástí Olomouckého biskupství, tedy podporou královské moci. Trhová ves Přerov byla v roce 1256 králem Přemyslem Otakarem II. povýšena na královské město. V roce 1487 získal Přerov od krále Matyáše v dědičné drţení Vilém z Pernštejna. Významně se začala rozvíjet cechovní výroba a spolu s ní samozřejmě obchod. Díky své výhodné strategické poloze se město Přerov brzy stalo důleţitou obchodní a dopravní křiţovatkou. V novodobé historii se město proslavilo především svým strojírenským, chemickým a potravinářským průmyslem a stalo se důležitým železničním uzlem. S výrobní sférou byl vţdy úzce spojen i ţivot obyvatel ve městě, z nichţ většina byla po mnoho generací zaměstnána v největších místních podnicích Kazeto, Meopta, Přerovské strojírny, Precheza, pivovar Zubr, cukrovar. V posledních desetiletích se Přerov zviditelnil také konáním mnoha kulturních, společenských a sportovních akcí, rozvoj zaznamenala i oblast školství. Také úspěchy a výkonnost Přerovského vojenského letectva jsou známy nejen v naší republice. 1.1. Demografické ukazatele V současné době leţí město Přerov se svými městskými částmi na ploše 5 849 ha.v Přerově žije stále přibližně 47 000 obyvatel. Více jak čtvrtina populace ve městě dosáhla poproduktivního věku. Ze všech obvodů Olomouckého kraje zaujímá Přerovsko třetí místo. Vzhledem k průměrnému věku obyvatel 39,9 let byla v roce 2003 obec s rozšířenou působností Přerov nejstarším správním obvodem mezi všemi 13 správními obvody Olomouckého kraje. Zajímavé je srovnání vzdělanostní kapacity obyvatelstva ve městě a skutečnost, ţe počet obyvatel města stále klesá. Město Přerov má v porovnání s celostátními i krajskými údaji větší podíl obyvatel s vyšším vzděláním a výrazněji menší podíl obyvatelstva se základním vzděláním. Takové vzdělanostní zastoupení nabízí jistě velký potenciál pracovní síly a to ve všech oblastech trhu práce. Celkový počet obyvatel města Přerova bohuţel stejnoměrně klesá jiţ několik let, přestoţe porodnost a úmrtnost ve městě je přibliţně na stejné úrovni. Hlavním důvodem, jak se prokázalo podle statistik Českého statistického úřadu, je stěhování obyvatel. Je tedy třeba vytvářet nejen kvalifikovaná pracovní místa, ale i sociální zázemí a příleţitosti pro dosaţení ţivotních jistot. Ztráta vzdělaného obyvatelstva by se totiţ mohla neblaze promítnout nejen do výrobních struktur, ale i do ţivotního způsobu města a řešení následků by pak bylo jistě finančně náročné. 3
Správní obvod obce s rozšířenou působností Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc a Lipník nad Bečvou. Celkovou rozlohou 40 082 ha se řadí na páté místo mezi 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) Olomouckého kraje. ORP Přerov má 59 obcí, 80 částí obcí a 80 katastrů. Mezi 13 ORP Olomouckého kraje stojí ORP Přerov na 1. místě v nejvyšší hustotě zalidnění obyvatelstva. Na 1 km 2 zde ţije 211 obyvatel, coţ je téměř dvakrát vyšší hustota zalidnění, neţ v celém kraji. Celkový počet obyvatel v roce 2003 byl 84 452 občané. Z ekonomicko-sociálního hlediska patřila ORP Přerov v minulých letech mezi čtyři ORP s nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti v rámci Olomouckého kraje. K 31. 12. 2003 zde byla registrována 13,9 % nezaměstnanost. Během dvou let došlo v této oblasti k mírnému zlepšení a ORP Přerov se posunula na páté místo v kraji, společně s ORP Šternberk. K 31.12.2005 dosáhla míra nezaměstnanosti 11,56 %. Situace v regionu nasvědčuje tomu, ţe stále většina zaměstnavatelů dostatečně nevyuţívá investiční pobídky státu podporující aktivní politiku zaměstnanosti. A to ve vztahu ke všem kategoriím obyvatelstva, které jsou nejvíce ohroţeny nezaměstnaností. 1.2. Sociální oblast Pro komunitní plánování sociálních sluţeb je důleţitá orientace v jiţ existujících institucích a zařízeních, která v sociální oblasti své sluţby poskytují a mohou je dále rozvíjet nebo vytvářet podle potřeby nové. Sociální potřeby občanů ve městě Přerově jsou uspokojovány především řízenou činností městské samosprávy, státních subjektů a neziskových organizací. Sociální sluţby jsou podle potřeby a svého charakteru poskytovány v terénu, ambulantně a v pobytových zařízeních. Pozn.: První sociální aktivity a charitativní spolky v Přerově, které měly ucelený plán pomoci potřebnému obyvatelstvu, vznikaly již v počátku minulého století. Následuje výčet nejvýznamnějších poskytovatelů sociální pomoci na území města Přerova: Sociální služby města Přerova - poskytují především pečovatelskou sluţbu v terénu a provozují domy s pečovatelskou sluţbou včetně bytů zvláštního určení (kapacita 230 osob), spravují ubytovnu pro neúplné rodiny s dětmi (kapacita 100 osob), organizují kluby důchodců, poskytují sociální automobil Ústav sociální péče - Denní pobyt pro mentálně postižené děti a mládež - zařízení poskytuje sociální sluţby v oblasti poradenství odbornými informacemi klientům a jejich blízkým, ambulantně v denním stacionáři třiceti osobám s mentálním postiţením a kombinovanými vadami. Osobní asistence poskytuje sociální sluţby padesáti osobám se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního postiţení. Odbor sociálních služeb a zdravotnictví Městského úřadu Přerov - poskytuje sociální sluţby, sociální dávky, poradenství a vyvíjí preventivní činnost na úrovni státní správy i samosprávy města Přerova 4
Alfa handicap, místní organizace vozíčkáři Přerov - organizují rekondiční pobyty a volnočasové aktivity pro vozíčkáře, organizace má 64 členů Alfa handicap, sdružení občanů se zdravotním postižením (Bechtěrevici) - organizují rehabilitační cvičení, poskytují poradenství pro zdravotně postiţené občany, organizace má 25 členů Armáda spásy - je mezinárodní křesťanské hnutí, které pracuje ve 117 zemích světa. Armáda spásy nabízí své sluţby všem lidem bez jakékoli diskriminace. V Přerově pracuje od r. 1998, nyní ve dvou Komunitních centrech. V r. 2006 realizovali program pro celkem 10 368 osob (programy volnočasové a aktivizační). Uvedené programy jsou zejména pro děti, ale i pro seniory, maminky s dětmi i dospělé. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí klub Korálek - organizují besedy a kurzy pro rodiče zdravotně postiţených dětí, počet členů je 60 Centrum pro zdravotně postižené Olomouckého kraje regionální pracoviště - zajišťuje poradenství a osobní asistenci pro zdravotně postiţené občany, za rok 2005 vyuţilo jejich sluţeb 3 986 klientů Centrum výchovy a vzdělávání mentálně postižených - zajišťují mentálně postiţeným pracovní rehabilitace a výuku, provozují pro ně sportovní a rehabilitační aktivity, centrum má 21 stálých členů Český červený kříž oblastní spolek Přerov - zajišťuje humanitární pomoc, provozuje Ubytovnu pro bezdomovce (kapacita 65 osob) a ošacovací středisko (1 214 klientů) Kontaktní a krizové centrum Kappa a občanské sdružení Kappa Help - KKC Kappa je nízkoprahové zařízení pro osoby drogově závislé, obě struktury organizují sociální program na pomoc závislým osobám, zajišťují poradenství pro osoby závislé i jejich blízké, v roce 2005 jejich sluţeb vyuţilo 1 120 klientů Klub stomiků - zajišťuje poradenské sluţby, besedy a rekondiční pobyty pro zdravotně postiţené občany, počet členů je 32 Místní organizace Svazu tělesně postižených Přerov - sdruţuje 350 členů, pro které pořádá ozdravné pobyty, rehabilitace, přednášky, výstavy a klubovou činnost a dále je provozovatelem INFO Centra pro zdravotně postiţené a seniory Nadační fond Duševní zdraví - usiluje o integraci osob s duševním onemocněním do společnosti, v roce 2005 jeho sluţeb vyuţilo 90 osob 5
Oblastní charita Přerov - je účelové zařízení římskokatolické církve a provozuje tato zařízení: Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou sluţbu, Občanskou poradnu, Romské komunitní centrum, Setkávání seniorů SPOLU, Chráněnou dílnu sv. Terezičky pro duševně nemocné. V roce 2005 poskytla organizace pomoc 870 klientům. Okresní organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR - usiluje o integraci osob s duševním onemocněním do společnosti, zajišťuje volnočasové aktivity pro mentálně postiţené občany a jejich rodiny, organizace má 90 členů Okresní organizace Svazu tělesně postižených - zastřešuje tyto organizace: Místní organizace Svazu tělesně postiţených Stříteţ nad Ludinou, Alfa Handicap Hranice, Alfa Handicap Kojetín a Alfa Handicap Lipník nad Bečvou. Uvedené organizace pouze metodicky vede. ROSKA Přerov, regionální organizace Unie Roska v ČR - zajišťuje poradenství, rehabilitace a volnočasové aktivity pro osoby s roztroušenou sklerózou, má 78 klientů Sdružení Most k životu - usiluje o integraci zdravotně postiţených osob do společnosti, zřizuje chráněnou dílnu, sociálně terapeutickou dílnu, Agenturu podporovaného zaměstnávání a integrovanou zájmovou činnost tyto sluţby poskytuje 210 osobám týdně. Sdružení sluchově postižených Kroužek - zajišťuje poradenství, rekondice a vzdělávání pro sluchově postiţené občany, má 39 členů Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, oblastní pobočka - organizace začala svou činnost od roku 2006, nemá proto dostatečnou evidenci uţivatelů, zajišťuje besedy, poradenství a rekondice pro zrakově postiţené občany Svaz diabetiků územní organizace Přerov - pro diabetiky pořádá kurzy, besedy, volnočasové aktivity, má 145 členů Svaz neslyšících a nedoslýchavých ČR, základní organizace - zabezpečují poradenství a sociální kontakty pro sluchově postiţené občany, překlady do znakové řeči, kompenzační pomůcky, organizace má 99 členů Svaz postižených civilizačními chorobami - zajišťují poradenství a volnočasové aktivity zdravotně postiţeným občanům, 198 členů TyfloCentrum Olomouc, o.p.s., regionální středisko Přerov - usilují o integraci zrakově postiţených osob do společnosti, zajišťují pro ně poradenství 6
počet osob Mezi další subjekty, které poskytují poradenství v sociální oblasti lze zařadit: Poradenské centrum sociálních služeb Olomouckého kraje (dříve Poradna pro rodinu, manţelství a mezilidské vztahy) Psychosociální centrum Přerov - s denním stacionářem pro občany s psychotickými poruchami Okresní pedagogicko-psychologická poradna v Přerově Domácí péče při Nemocnici v Přerově Léčebna dlouhodobě nemocných při Nemocnici v Přerově Komunitní plán ve městě Přerově se soustředí na pět nejohroţenějších skupin obyvatel, které potřebují sociální pomoc. Jsou to: 1) občané se zdravotním postižením Invalidní důchody a osoby zdravotně znevýhodněné (počty za celý správní obvod ORP Přerov) p o č e t o s o b, j í m ž b y l p ř i z n á n i n v a l i d n í d ů c h o d n e b o s t a t u t o s o b y z d r a v o t n ě z n e v ý h o d n ě n é v l e t e c h 2 0 0 3-2 0 0 5 4 5 0 4 0 0 3 5 0 i n v a l i d n í d ů c h o d 3 0 0 2 5 0 2 0 0 1 5 0 1 0 0 5 0 0 č á s t e č n ý i n v a l i d n í d ů c h o d o s o b y z d r a v o t n ě z n e v ý h o d n ě n é 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 r o k 2) senioři Podle údajů ze statistického sčítání z roku 2001 ţije v Přerově více neţ čtvrtina obyvatel (25,49%) v domácnosti sama a necelá třetina obyvatel (29,41%) ţije ve dvoučlenné domácnosti. Současně bylo zjištěno, ţe z celkového počtu obyvatel Přerova je 7,12% ovdovělých a 47,21% obyvatel ţije v manţelství. Tyto demografické údaje nejsou k dispozici samostatně pro starší věkové kategorie, ale mohou být orientačně vyuţity při plánování sociální pomoci seniorům. Lze usuzovat, ţe u obyvatel nad 60 let budou výše zmíněné charakteristiky ještě častější a výraznější. Stav obyvatelstva staršího 60 ti let ve městě Přerově k 1.1.2005 muži ženy celkem podíl z celkové ho počtu obyvatel počet obyvatel ve věku 60-64 let 1369 1603 2972 6,33% počet obyvatel ve věku nad 65 let 2626 4018 6644 14,15% 7
počet případů počet klientů počet obyvatel p r o g n ó z a p o č t u o b y v a t e l s t a r š í c h 6 5 l e t v e m ě s t ě P ř e r o v ě 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 8 0 0 0 6 0 0 0 4 0 0 0 p o č e t o b y v a t e l s t a r š í c h 6 5 l e t 2 0 0 0 0 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 r o k 3) rodiny, děti a mládež p o č e t k l i e n t ů k u r á t o r a p r o m l á d e ž M ě s t s k é h o ú ř a d u P ř e r o v v l e t e c h 2 0 0 3-2 0 0 5 3 0 0 2 5 0 2 0 0 1 5 0 1 0 0 p o č e t k l i e n t ů z t o h o m l a d i s t v ý c h 5 0 0 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 r o k počet řešených případů rodin s dětmi u M ěú Přerov v letech 2003-2005 1500 1450 1400 1350 1300 2003 2004 2005 rok počet případů 8
4) občané ohrožení sociálním vyloučením Data o těchto osobách nejsou přesně evidována a jejich skutečný počet ve městě převyšuje počet osob, kterým byla fakticky pomoc poskytnuta. Počet osob, které jsou trvale v péči kurátora pro dospělé (počty jsou evidovány za celý správní obvod ORP Přerov) Sledovaný rok 2003 2004 2005 Počet klientů 64 65 60 Počet osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (údaje postihují město Přerov) sledovaný rok 2003 2004 2005 Počet osob propuštěných z VTOS nebo vazby 73 75 69 Počet osob propuštěných z ústavní nebo ochranné výchovy 2 3 2 Počet poskytnutých dávek 64 89 63 Zjistit přesně počet obyvatel, kteří jsou ohroţeni závislostí na některé z návykových látek, není moţné. Vzhledem k osobní povaze tohoto problému lidé svou závislost tají. S ohledem na společenskou nebezpečnost následků jednání pod vlivem návykové látky a ohroţení zdraví i ţivota lidí se sociální stát snaţí o zmapování situace a vytvoření účelných programů na pomoc závislým osobám a omezení nepříznivých dopadů na celou společnost. Ve městě Přerově s lidmi ohroţenými závislostmi pracují převáţně nestátní subjekty. Protidrogový koordinátor Statutárního města Přerova neeviduje statistická data o této sociální skupině a tak v této práci jsou pouţity údaje zpracované hlavním poskytovatelem pomoci drogově závislým na Přerovsku KKC Kappa. Pozn.: Statistická data o počtech klientů a realizované pomoci KKC Kappa jsou obsažena v Sociodemografické analýze města Přerova 2006. 5) etnické menšiny Zvláštní pozornost je třeba věnovat velké komunitě romského obyvatelstva ţijící ve městě Přerově. Přestoţe se při posledním sčítání obyvatel (v roce 2001) hlásilo k romské národnosti 102 osob, je počet Romů v Přerově daleko vyšší. Podle profesionálního odhadu terénních sociálních pracovníků (dále jen TSP) Městského úřadu Přerov se jejich počet pohybuje v rozmezí 3.500 4.000 osob. Pozn: K 1.7.2006 bylo město Přerov uznáno statutárním městem a došlo k přejmenování subjektů Město Přerov na Statutární město Přerov a Městský úřad Přerov na Magistrát města Přerova. Vzhledem k tomu, že výše popsaná data byla získána před datem 1.7.2007, jsou uvedena pod původními názvy subjektů (tak, jak jsou statisticky evidována). 9
2. Proces komunitního plánování sociálních služeb ve městě Přerově Komunitní plánování sociálních sluţeb ve městě Přerově započalo v roce 2003. Přerov se tak stal první obcí v Olomouckém kraji, která začala s realizací procesu komunitního plánování v oblasti sociálních sluţeb. Během roku začaly své aktivity v této oblasti rozvíjet i města Jeseník a Olomouc. Přerov byl ale jediný, kdo do konce roku splnil všechny formální podmínky procesu - politická rozhodnutí, finanční zdroje, smluvní spolupráce s nestátní neziskovou organizací realizující komunitní plánování, zapojení veřejnosti do procesu komunitního plánování. V letech 2003 2005 nebyla ještě systematická ucelenost v postupech jednotlivých obcí při tvorbě komunitních plánů. Olomoucký kraj ve spolupráci s občanským sdruţením EPICO realizoval projekt Šíření principů komunitního plánování v Olomouckém kraji, který měl vytvořit základní mechanismy a struktury pro komunitní plánování sociálních sluţeb na území Olomouckého kraje a vyškolit první pracovníky pro tuto činnost. Město Přerov, které v tu dobu jiţ na komunitním plánování pracovalo, poţádalo o zapojení do tohoto programu. Rok 2003 - Řídící tým komunitního plánování ve městě Přerov Triáda - tvořila trojice zkušených pracovnic: Jana Krejsová (vedoucí oddělení sociálních sluţeb a zdravotnictví MěÚ Přerov), PhDr. Marta Vanišová (ředitelka Sociálních sluţeb města Přerova), Alena Stárková (ředitelka Českého červeného kříţe, oblastní spolek Přerov). Pracovníci byli odborně proškoleni v projektu komunitního plánování. - Zastupitelstvo města projednalo a schválilo realizaci Komunitního plánu sociálních sluţeb ve městě Přerově. - Jiţ v červenci 2003 se uskutečnilo první veřejné pracovní setkání občanů (uţivatelů soc. sluţeb) a poskytovatelů soc. sluţeb. Dále byly zaloţeny webové stránky komunitního plánování, proběhly besedy s občany, média začala pravidelně informovat o procesu komunitního plánování ve městě, bylo započato se stanovením standardů kvality v sociálních sluţbách. - Byli získáni tazatelé pro výzkum sociálních potřeb občanů města. Rok 2004 - Vzhledem k pracovním potřebám byla základní Triáda rozšířena celkem na devět členů. Triáda a Řídící skupina (rozšířená triáda) začaly postupně vytvářet organizační strukturu pracovníků v komunitním plánování. - Byla vytvořena první SWOT analýza Řídící skupiny. - Dále probíhá široká mediální kampaň (regionální tisk a televize, veřejná slyšení, informační letáky apod.), díky které je obyvatelstvo Přerovska od počátku účastno celého procesu. - Doprovodná akce výtvarná soutěţ se sociální tématikou pro děti MŠ a ZŠ. - Byla zpracována základní verze listů šetření sociálních potřeb občanů a předvýzkumem proběhlo jejich ověření v praxi. Město Přerov uzavřelo smlouvu o 10
spolupráci při přípravě a realizaci procesu komunitního plánování s Českým červeným kříţem oblastním spolkem Přerov. Město Přerov ve spolupráci s ČČK Přerov v této souvislosti navázalo úzkou spolupráci s Universitou Palackého Olomouc, Doc. Ph.Dr. Jitkou Skopalovou, Ph.D. Spolu s ní bylo započato se zpracováním dotazníků pro uţivatele i provozovatele sociálních sluţeb. Z pracovních skupin byl vytvořen tým tazatelů, který byl řádně proškolen a započal realizaci dotazníkové akce u uţivatelů v červnu 2004, toto bylo ukončeno v prosinci 2005. Současně probíhala dotazníková akce u poskytovatelů sociálních sluţeb. Rok 2005 - Celý rok probíhá výzkum potřeb uţivatelů sociálních sluţeb, průběţné zpracování získaných dat. - Bylo zpracováno, realizováno a vyhodnoceno šetření soc. sluţeb u poskytovatelů těchto sluţeb. - Organizovaná a pravidelná prezentace komunitního plánování na veřejnosti, v médiích, orgánech města. - Doprovodná akce soutěţ tří generací. Rok 2006 - V procesu Komunitního plánování města Přerova byla členkou Triády vedoucí oddělení sociálních sluţeb Odboru sociálních sluţeb a zdravotnictví do 16.1.2006 p. Jana Krejsová. Vzhledem k jejímu odchodu do starobního důchodu se členem Triády stal nový vedoucí oddělení sociálních sluţeb Mgr. Dalibor Slimařík, který do této doby pracoval v rozšířeném pracovním týmu komunitního plánování. - Počátek metodického vedení procesu komunitního plánování v jednotlivých městech kraje. Na setkání Krajské pracovní skupiny v Olomouci byli všichni účastníci z měst, zapojených do komunitního plánování sociálních sluţeb v Olomouckém kraji, seznámeni s projektem Podpora komunitního plánování sociálních sluţeb v Olomouckém kraji. Za město Přerov se představili paní Alena Stárková (zástupce řídící skupiny komunitního plánování v Přerově) a Mgr. Dalibor Slimařík (kontaktní osoba). Došlo k vymezení spolupráce mezi metodiky Olomouckého kraje a obcemi. Obce, které se k tomuto projektu připojily, podepsaly Smlouvy o partnerství s Poradenským centrem sociálních sluţeb Olomouckého kraje jiţ ve čtvrtém čtvrtletí r. 2005. Od ledna r. 2006 jsou aktivně činné pod jeho vedením. - Zpracována Výstupní zpráva o potřebách uţivatelů sociálních sluţeb na území města Přerova. - Zpracována Sociodemografická analýza města Přerova. - Zpracována anketa o potřebách sociálních sluţeb romskou menšinou ve městě Přerově. - Příprava podkladů pro katalog poskytovatelů sociálních sluţeb. - Vytvoření pracovních skupin pro danou sociální oblast (podle cílové skupiny obyvatelstva), školení členů pracovních skupin. - Vytvoření aktuální SWOT analýzy Řídící skupiny na základě SWOT analýz jednotlivých pracovních skupin. - Zpracování analýzy finančních toků v sociálních sluţbách na úrovni obcí. 11
- Aktualizace webových stránek a organizovaná, pravidelná prezentace komunitního plánování na veřejnosti, v médiích, orgánech města. - Pracovní skupiny začaly pracovat na návrzích opatření. Rok 2007 - Práce pracovních skupin na návrzích opatření. - Vyhotovení katalogu poskytovatelů sociálních sluţeb. - Zpracování a schválení komunitního plánu. 12
3. Organizační struktura subjektů působících v KPSS Zastupitelstvo Města Přerova Odbor sociálních sluţeb a zdravotnictví MMPr ČČK oblastní spolek Přerov TRIÁDA Jana Krejsová, od r. 2006 Mgr. Dalibor Slimařík (MMPr) PhDr. Marta Vanišová (Sociální sluţby města Přerova) Alena Stárková (ČČK - oblastní spolek Přerov) ŘÍDÍCÍ SKUPINA Zadavatel: Mgr. Dalibor Slimařík (MMPr) Zdeňka Novotná (MMPr) Dana Darebníková (MMPr) Poskytovatel: PhDr. Marta Vanišová (Sociální sluţby města Přerova) Hana Ryšánková (Centrum vých. a vzd. mentálně postiţených Přerov) Alena Vyplelová (Sociální sluţby města Přerova) Uţivatel: Alena Stárková Irena Hrubá Sylva Johnová PS PS PS PS PS Senioři Občané ohroţení sociálním vyloučením Rodiny, děti a mládeţ Etnické menšiny Občané se zdravotním postiţením 13
Jiţ v roce 2003 schválilo zastupitelstvo města Přerova realizaci Komunitního plánu sociálních sluţeb ve městě Přerově. Organizačně je za proces plánování zodpovědný Odbor sociálních sluţeb a zdravotnictví (SSaZ) Magistrátu města Přerova (MMPr). Tento odbor od roku 2003 realizoval komunitní plánování prostřednictvím občanského sdruţení EPICO, které zaštiťovalo projekt Šíření principů komunitního plánování v Olomouckém kraji. V roce 2004 byla podepsána smlouva s novým realizátorem komunitního plánování pro město Přerov, s Českým červeným kříţem oblastní spolek Přerov (ČČK). V roce 2005 se město Přerov prostřednictvím svého pověřeného realizátora komunitního plánování sociálních sluţeb, tedy ČČK oblastní spolek Přerov, zapojilo do projektu Podpora komunitního plánování sociálních sluţeb v Olomouckém kraji. Tento projekt zaštiťuje Poradenské centrum sociálních sluţeb Olomouckého kraje. Ze zkušených pracovníků v oblasti sociálních sluţeb byla vytvořena základní Triáda, která se později s ohledem na mnoţství pracovní činnosti rozšířila o další odborníky Rozšířená triáda. Další oslovené a vybrané osoby jsou členy pracovních skupin podle cílových skupin uţivatelů sluţeb, vedoucí těchto skupin tvoří Řídící skupinu. Ve všech popisovaných strukturách jsou zastoupeni uţivatelé sluţeb, poskytovatelé i zadavatelé. 14
4. Popis současného stavu v oblasti sociálních služeb Během procesu komunitního plánování bylo získáno velké mnoţství dat a informací, které jsou zpracovány do analýz, výzkumných zpráv, katalogu, informačních letáků, pracovních materiálů. Podklady pro tyto dokumenty byly získány z velké části empirickými sociologickými výzkumy (formou dotazníku, ankety, listu šetření), dále ze statistik státních i nestátních organizací a v neposlední řadě vyplynuly z aktivní činnosti pracovních skupin. Pro zpracování některých dat bylo vyuţito sluţeb odborníků pro danou oblast. Všechny vytvořené dokumenty slouţí jako podklad k sestavení Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb ve městě Přerově. 4.1. Dotazníky pro poskytovatele sociálních služeb Tyto dotazníky připravila Triáda. Vyhotoveny, aplikovány a vyhodnoceny byly v průběhu roku 2005. Osloveny byly všechny instituce a organizace poskytující sociální sluţby na území města Přerova a jeho městských částí. Získaná data vypovídají o délce působnosti poskytovatelů ve městě Přerově, o počtech jejich klientů, o typu poskytované sluţby a způsobu financování poskytovatele. Výsledky dotazování pouţila metodička Kateřina Stuchlá, DiS. pro sestavení Analýzy finančních toků a Řídící skupina na jejich základě vydala Katalog poskytovatelů sociálních sluţeb ve městě Přerově. V písemné podobě je výzkumný materiál uložen u Poradenského centra sociálních služeb v Olomouci (příspěvková organizace kraje). 4.2. Analýza potřeb uživatelů Nejobsaţnější analýza v procesu komunitního plánování ve městě Přerově byla zpracována v prvním čtvrtletí roku 2006 lektory Univerzity Palackého v Olomouci Doc. Ph.Dr. Jitkou Skopalovou, Ph.D. a Mgr. Miroslavem Dopitou, Ph.D. Pomocí listu šetření byli dotazováni uţivatelé sociálních sluţeb v Přerově a jeho místních částech. Dotazníkovou sestavu připravila Triáda. Sběr dat probíhal od čtvrtého čtvrtletí roku 2004 do konce roku 2005. Osloveno bylo 2082 respondentů. Byly získány podrobné informace o spokojenosti uţivatelů sociálních sluţeb s jejich kvalitou, dostupností (místní i finanční) a variabilitou pomoci. Dále byla hodnocena informovanost veřejnosti o nabízených sluţbách a očekávání občanů, jaké sluţby budou pravděpodobně vyuţívat. Z výzkumné zprávy vyplývají četnosti, procentuální zastoupení a vztahové významnosti v následujících sedmi oblastech: 1. Zdroje pomoci. 2. Oblasti vyuţívání sociálních sluţeb. 3. Očekávané vyuţívaní sociálních sluţeb v budoucnosti. 4. Zkušenosti a hodnocení vyuţívaných sociálních sluţeb. 5. Informovanost o poskytovatelích sociálních sluţeb. 15
6. Zkušenosti a spokojenost respondentů bydlících v zařízení poskytujících sociální sluţby. 7. Zjištění demografických dat o respondentech. Stručný závěr výzkumu: Více neţ polovina účastníků výzkumného šetření zaměřeného na zjištění potřebnosti a kvality sociálních sluţeb očekává v těţké ţivotní situaci pomoc od rodiny a příbuzných. Dvě pětiny odpovídajících pak od odborníků lékařů, psychologů a pod. Jedna desetina získaných odpovědí se zaměřovala na pomoc obce. Více neţ polovina (51,3 %) odpovídajících je s poskytovanými sociálními sluţbami spokojena. Pro většinu respondentů ( 94,8 %) jsou sociální sluţby v místě jejich bydliště dosaţitelné. Naprostá většina dotázaných (97,9 %) nepovaţuje ţádné sociální sluţby za zbytečné. Naopak - respondenti postrádají především domov důchodců a chráněné bydlení. Výzvou pro zadavatele výzkumu je, ţe bezmála dvě třetiny odpovídajících (61,4 %, 249) uvedlo, ţe neměli moţnost si zvolit mezi různými poskytovateli sluţeb, které vyuţívají. Z odpovídajících zvolená sluţba vyhovovala potřebám 80,3 % (944) respondentů. Buď je poskytovatelů sluţeb málo, nebo mají monopol či jejich odběratelé nejsou o sluţbách dostatečně informováni. Podle odpovědí získaných ve výzkumném šetření má 49,1 % k dispozici dostatek informací o sociálních sluţbách v místě svého bydliště. V písemné podobě je výzkumný materiál uložen u Odboru sociálních služeb a zdravotnictví Magistrátu města Přerova a na jeho webových stránkách. 4.3. SWOT analýza Řídící skupiny Tato analýza byla zpracována členy Řídící skupiny na základě průběţně zjištěných informací i podle vlastních zkušeností v oblasti sociální pomoci. Obsahuje popis aktuálního stavu sociálních sluţeb na území města Přerova. SWOT analýza Řídící skupiny, ze dne 25. 4. 2006 Silné stránky Strong - široká síť (dobrá nabídka) poskytovaných soc. sluţeb - dobrá spolupráce města s neziskovým sektorem (pravidelné setkávání všech neziskových organizací) - zapojení neziskového sektoru v komisích města - dlouholeté financování grantů a přímého financování ze strany města široká základna neziskové sféry - jsou zpracovány programy soc. prevence a souţití jde o koncepční materiály (př. tábory pro děti) - schopnost vyuţít dotačních titulů - zájem veřejnosti o sociální sluţby - politická podpora rozvoje některých soc. sluţeb (pečovatelská sluţba, bydlení) - terénní sluţby pro staré a zdravotně postiţené občany (Charita Přerov) Slabé stránky Weak - minimální spolupráce s Úřadem práce v Přerově - systémová (koncepční) spolupráce se subjekty veřejné správy - chybí domov pro seniory investice - chybí chráněné bydlení investice - chybí krizové byty kriz. Intervence (rodiny s dětmi) - chybí soc. poradenství pro rodinu s dětmi - předfinancování NNO (EU) - nedostatek lidských zdrojů (soc. práv. ochrana dětí) - absence jiných forem hlídání dětí - absence výkonu sociálně právní ochrany dětí na obcích - absence ubytoven pro společensky nepřizpůsobené občany azylový dům (muţi, ţeny) - chybí sluţby podporovaného zaměstnávání 16
Příležitosti Opportunities - prostory pro sluţbu (rodiny s dětmi) - komunitní plánování soc. sluţeb - moţnost vyuţít vzdělávacích programů - předfinancování projektů ze strany města - vyuţití finančních prostředků z projektů EU - vyuţití medializace - vydání katalogu o soc. sluţbách + aktualizace pro občany - moţnost prezentovat se na webu - jednotná nabídka poradenství - vyčlenění finančních prostředků z KÚ OK na prevenci kriminality + integraci menšin - výchova dětí ve škole podpor občanské společnosti - azylový dům vícestupňový systém - chybí nízkopříjmové bydlení - rozvoj předškolní přípravy a napojení na školy - nedostatek příleţitostí pro vzdělávání pracovníků chybí ucelený systém vzdělávání ve sféře soc. sluţeb Ohrožení Threat - stagnace poskytovaných finančních prostředků ze strany města - nedostatek finančních prostředků a změny politické reprezentace - pozdní zpracování Zákona o soc. sluţbách - přísné podmínky pro čerpání finančních prostředků z EU - dlouhodobá závislost a stagnace občanů na soc. sluţby - zvyšující se zadluţenost osob vyuţívajících dávek soc. péče - nedostatečná informovanost o Zákoně o soc. sluţbách + související legislativa (Zákon o hmotné nouzi) 4.4. Sociodemografická analýza Sociodemografickou analýzu města Přerova zpracovala Mgr. Danuše Roučková ve 3. čtvrtletí roku 2006. Analýza obsahuje základní demografické údaje, popis poskytovatelů sociálních sluţeb a statistická data o uţivatelích soc. sluţeb ve městě Přerově a částečně i za správní obvod ORP Přerov. V písemné podobě je analýza uložena u Odboru sociálních služeb a zdravotnictví Magistrátu města Přerova a na jeho webových stránkách. 4.5. Šetření potřeb sociálních služeb romské menšiny ve městě Přerově Toto šetření proběhlo ve 4. čtvrtletí roku 2006 formou ankety. Setření prováděli terénní sociální pracovníci, osloveno bylo třicet romských obyvatel města Přerova z jeho různých lokalit. Výsledky ankety zpracovala Mgr. Danuše Roučková. Stručný závěr ankety: Současné ţivotní podmínky romské komunity ve městě a jejich celkové postavení ve společnosti se promítá i do poţadavků těchto obyvatel na státní i nestátní subjekty. Dotazovaní jasně definovali potřebu věnovat se dětem a mládeţi, řešit bytovou otázku romské komunity. S tím úzce souvisí potřeba permanentního sociálního poradenství a konkrétní pomoci, včetně nabídky zaměstnání. V písemné podobě je výzkumný materiál uložen u Odboru sociálních služeb a zdravotnictví Magistrátu města Přerova. 17
4.6. SWOT analýzy Pracovních skupin Jednotlivé pracovní skupiny vytvořily vlastní SWOT analýzy, aby zmapovaly stav sociálních sluţeb zaměřených na konkrétní skupinu uţivatelů, moţné zdroje podpory a faktory ohroţující kvalitu sluţeb. SWOT analýza Pracovní skupiny Občané se zdravotním postižením, ze dne 21.11.2006 Silné stránky Strong - Všechny organizace, zajišťujících sociální a zdravotní sluţby jsou financovány z rozpočtu Magistrátu města Přerova přímou dotací nebo v rámci grantové dotace. - Pravidelná a dobrá spolupráce mezi jednotlivými NNO i příspěvkovými organizacemi Statutárního města Přerova - Pravidelná setkání NNO s představiteli magistrátu a vedoucích příspěvkových organizací města. Příležitosti Opportunities - Získat finanční prostředky pro euromanaţera, zaměstnaného u MMPr, který by průběţně spolupracoval s poskytovateli sociálních sluţeb a připravoval projekty z EU dle podkladů poskytovatelů Slabé stránky Weak Chybí: - Malometráţní byty pro seniory se zdravotním postiţením - Startovací byty pro mladé rodiny - Rozptýlené chráněné bydlení /cca pro 25 mentálně postiţených, 10 duševně nemocných, 20 bytů bezbariérových/ - Chráněná dílna pro duševně nemocné v Přerově - Domov důchodců - Kluby důchodců - Denní stacionář pro seniory - Specifická rehabilitační třída Ohrožení Threat - Nedostatek financí pro poskytovatele hlavně z řad NNO a následné omezení sluţeb SWOT analýza Pracovní skupiny Senioři, ze dne 14.11.2006. Silné stránky Strong - Kvalitní péče a kvalifikovaný přístup zaměstnanců poskytovatelů / SSMP, Charita/ - Aktivizační programy / přednášky, cvičení, PC, setkávání, jazykové kurzy, rukodělné činnosti atd./ nabízené poskytovateli. - Síť pečovatelské a ošetřovatelské sluţby v domácnostech uţivatelů. - Akademie III. Věku - Autobus s plošinou - Síť DPS - Síť poradenských sluţeb pro seniory Slabé stránky- Weak - Informovanost občanů / letáčky, katalog / - Vzdělávání seniorů - Kulturní, společenské akce a zájezdy pro seniorskou veřejnost - Senior potřebuje být poslouchán - Odvoz k lékaři apod. - Bezpečnost seniorů ve městě - Bezbariérovost jednotlivých bytů v DPS a penzionu - Chybí domov důchodců - Nedostatek vhodných bytů pro seniory - Péče o občany s Alzheimerovou nemocí - Chybí hospic a terénní hospicová péče - Nedostatek polohovacích postelí, dekubitních a dalších pomůcek pro potřebné seniory v DPS a penzionu 18
Příležitosti Opportunities - Vyuţití Přerovských listů, Nového Přerovska, kabelové televize pro lepší informovanost seniorů - Vyuţití dobrovolnické sluţby / společníci, průvodci atd./ - Vyuţití sociálního automobilu pro širší potřeby seniorů - Preventivní přednášky Městské policie a vydávání informačních letáků - Zajištění bezbariérovosti v sociálních zařízeních - Vyuţití projektu pro bezbariérovost v Přerově - Zahájení výstavby domova důchodců - Vyuţití chátrajících budov ve městě pro sociální a aktivizační účely popř. vhodné bydlení pro seniory - Zřízení denního stacionáře /školka pro seniory/ - Vyuţít potenciál seniorů / opravy hraček, hlídání dětí, vedení krouţků, drobné řemeslné práce apod./ - Nabídka schodolezu a kompenzačních pomůcek seniorům - Předávání informací o nabídce sociálních sluţeb seniorům prostřednictvím DSMP a České pošty /letáky/. Ohrožení Threat - Finanční situace seniorů nedovoluje vyuţívat a nakupovat potřebné sociální sluţby - Izolovanost částečně a úplně imobilních klientů - Nepředvídatelný dopad nového zákona o sociálních sluţbách - Nedostatek finančních prostředků na podporu sociálních sluţeb - Nezájem politiků o sociální sféru - Nedostatečná a opoţděná informovanost občanů o novém sociálním systému SWOT analýza Pracovní skupiny Rodiny, děti a mládež, ze dne 14.12.2006 Silné stránky Strong - Psychologické poradenství pro rodiny - Psychologické poradenství pro děti - sportoviště pro volný čas dětí a mládeţe - zájmové organizace pro děti a mládeţ (pestrá nabídka, levná) - spolupráce mezi OSPOD a Poradnou pro rodinu a mezilidské vztahy - mateřské centrum Sluníčko existuje, dobře funguje, dobré prostory - loutkové divadlo pro děti - obecná škola na bázi integrace (jakkoliv jiné děti) - integrace dětí v rámci běţné ZŠ - Duha klub Dlaţka pro děti a mládeţ, tábory pro rodiče s dětmi - Tábory pro děti ze znevýhodněného prostředí (MMPřerov) - nízkoprahová zařízení pro děti - Ubytovna pro neúplné rodiny s dětmi Slabé stránky Weak - MC Sluníčko nemá stálého zaměstnance (nejsou finance) - Chybí krizové zařízení pro děti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc - Chybí SVP pro děti s problémovým chováním - Bezplatné mimoškolní zájmové krouţky - Terénní pracovníci pro práci s rodinami - Nízkoprahová zařízení v některých lokalitách (Předmostí, Kopaniny) - Není řešena problematika sociálního bydlení (levné nájmy), startovací byty - Chybí poradna pro oběti trestných činů (BKB ) - Chybí bezplatná právní poradna (př. v rámci rodinné poradny) 19
Příležitosti Opportunities - MC Sluníčko napíše projekt na realizaci prevence integrace v raném věku (má prostory, chuť a zájem). Poslouţí to integraci nejenom se ZP dětmi v raném věku. - Zjistit potřeby klientů ve stávajících zařízeních a vyuţít prostory rodinné poradny pro práci s rodinami (dětmi a mládeţí) - OSPOD pořádá víkendové akce pro děti z dysfunkčních rodin a pro děti ze znevýhodněných rodin (ze strany OSPOD je chuť, nápady, zkušenosti) - Existují nevyuţité prostory ve městě vhodné pro SVP, zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. - Zlepšit propagaci informovanosti o moţnostech pomoci - Vyuţít dobré komunikace mezi odborníky ke koncepčnímu řešení problematiky soc. slabých rodin (OSPOD, RP, PPP, pediatři ) - Vyuţít schopností a zkušeností Dlaţky, Armády spásy, Charity pro práci s dětmi z nezvýhodněného prostředí - Existence projektového manaţera MMPr. Ohrožení Threat - nový zákon o sociálních sluţbách (zrušení rodinné poradny a personální oslabení OSPOD nesplňující poţadavky vzdělání) - nová radní pro soc. záleţitosti nejistota (granty, finance) - nebude-li účinná prevence, nebudou stačit kapacity odborných pracovišť - zájmy dětí a mládeţe budou potlačeny z důvodu nedostatku financí - personální a jiné změny mohou znamenat omezení spolupráce mezi institucemi SWOT analýza Pracovní skupiny Občané ohrožení sociálním vyloučením, ze dne 21.11.2006 Silné stránky - Strong - síť poskytovaných sluţeb - komunitní plánování sociálních sluţeb - dobrá spolupráce města a neziskových organizací - fungující terénní programy - zapojení neziskového sektoru do komisí města - poradenská činnost zdravotní, sociální, právní - humanitární pomoc materiální - grantové programy SROP, KÚOK, MMPr - relativně dobrá úroveň kvalifikované pracovní síly Slabé stránky - Weak - neexistence vícestupňového azylového domu - nouzové ubytování pro rodiny s dětmi - neexistence systému pomoci při řešení domácího násilí - chybí nízkoprahový klub pro mládeţ - chybí terapeutická komunita pro drogově závislé - spolupráce s Úřadem práce - dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost - relativně nízká nabídka pracovních míst pro skupiny obyvatel s nízkým vzděláním - vyuţívání dávkového systému ke sníţení počtu neplatičů - motivace zájmu o zařazení do pracovního poměru 20
Příležitosti - Opportunities - zavedení standardů sociálních sluţeb - komunitní plánování sociálních sluţeb - vzdělávání pracovníků v sociálních sluţbách - prezentace poskytovatelů soc. sluţeb vydání Katalogu soc. sluţeb - vyuţití finančních prostředků z grantových programů - realizace účinné rekvalifikace Ohrožení - Threat - systém financování sociálních sluţeb - nedostatek lidských zdrojů odchod zaměstnanců - změny politické reprezentace - nezájem klientů o sluţby nedostatek fin. prostředků na sluţby - rostoucí skupiny občanů s objektivními potíţemi při uplatnění na trhu práce (ZPS, absolventi, obč. v předdůchod. věku, občané bez kvalifikace) - sniţování nabídky pracovních míst - zvyšující se zadluţenost osob pobírajících soc. dávky SWOT analýza pracovní skupiny Etnické menšiny, ze dne 30.11.2006 Silné stránky - Strong - Široká síť poskytovaných sluţeb - Jsou zpracovány koncepční materiály, Strategický plán rozvoje města, Program souţití, Výchovně vzdělávací programy - Schopnost vyuţít dotačních titulů - Terénní sluţby v rámci sociálně vyloučených lokalit - Podpora programů a aktivit zaměřených na prevenci kriminality a eliminaci sociálně patologických jevů Příležitosti - Opportunities - Vytvoření Komunitního plánu sociálních sluţeb města Přerova - Moţnost vyuţít dotačních titulů v rámci EU - Posilování sociální práce ve vyloučených komunitách a lokalitách - Zahrnutí terénních pracovníků v sociálně vyloučených lokalitách do komunitních plánů obcí - Podpora poradenství pro dluţníky - Zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání Romů na primárním trhu práce - Zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání v mateřských školách pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí od 3 let - Zavedení mechanismů k podpoře včasné péče k mateřským a základním školám - Volnočasové aktivity zaměřené ke vzdělání - Podporované zaměstnání - Navýšení terénních pracovníků při NNO Slabé stránky - Weak - Špatný bytový fond - Vysoká koncentrace sociálně vyloučených lokalit - Nepříznivé socioekonomické podmínky - Nedostatek terénních pracovníků - Chybí sluţby podporovaného bydlení - Podpora investic do kvality bydlení na lokální úrovni - Velmi špatná komunikace uvnitř komunity - Omezená spolupráce se školními institucemi a NNO - Chybí nízkoprahové zařízení pro rizikovou mládeţ Ohrožení - Threat - Nedostatek finančních prostředků - Dlouhodobá závislost a stagnace občanů na sociálních sluţbách - Zvyšující se zadluţenost osob závislých na dávkách sociální péče - Nárůst sociálně a prostorově vyloučených chudých enkláv, obývaných převáţně příslušníky romských komunit - Nárůst sociálně patologických jevů v sociálně vyloučených lokalitách 21
4.7. Analýza finančních toků poskytovatelů sociálních služeb v Přerově v letech 2004 2005 Finanční analýzu sestavila v 1. čtvrtletí roku 2007 metodička pro Komunitní plánování ve městě Přerově Kateřina Stuchlá, DiS. z Centra pro komunitní plánování soc. sluţeb Olomouckého kraje. Dokument shrnuje finanční prostředky, se kterými disponovali poskytovatelé soc. sluţeb na tomto území v letech 2004 2005. Data byla zjištěna v rámci dokumentu nesoucího název Dotazník pro poskytovatele sociálních sluţeb. Snahou této analýzy je získání náhledu na strukturu a mnoţství finančních prostředků, které byly v roce 2004 a 2005 investovány do této oblasti. Celkový součet všech finančních prostředků v sociálních službách v Přerově v letech 2004 2005 2004 2005 Celkem (součet) 55.067.331,- Kč 56.663.558,- Kč Přehled forem zřízení organizací působících v sociálních službách v Přerově v letech 2004 2005 Forma zřízení počet organizací vyjádřeno počet organizací vyjádřeno v r. 2004 v % v r. 2005 v % Státní organizace 0 0 0 0 Příspěvková organizace kraje 1 5 1 4 Organizační sloţka kraje 0 0 0 0 Příspěvková organizace obce 2 10 2 8 Organizační sloţka obcí 0 0 0 0 Obecně prospěšná společnost 0 0 1 (ke dni 11.1.2005) 4 Nadace a nadační fondy 1 5 1 4 Účelová organizace církve 1 5 1 4 Občanské sdruţení 15 70 17 72 Asociace 1 5 1 4 22
Dotace do sociální oblasti podle zdrojů financování (v Kč) Organizace 2004 2005 MPSV ČR 3.108.200,- 2.291.400,- MZ ČR 863.655,- 793.647,- MŠMT ČR 51.000,- 90.000,- MV ČR 0,- 0,- MK ČR 25.000,- 30.000,- Jiné ministerstvo 1.171.000,- 1.171.000,- Kraj 2.992.639,- 5.234.970,- Město, obec 26.764.600,- 28.006.800,- Úřad práce 1.659.734,- 1.773.149,- Strukturální fondy EU 0,- 150.709,- Zdravotní pojišťovny 4.794.782,- 4.314.149,- Nadace a fondy 231.837,- 175.464,- Příjmy z vlastní činnosti 740.159,- 440.328,- Platby klientů 8.324.182,- 8.526.714,- Sluţba plně hrazena uţivateli 477.859,- 536.292,- Jiné zdroje 3.111.878,- 2.209.485,- Sponzorské dary 750.806,- 919.451,- Celkem 55.067.331,- 56.663.558,- Finanční prostředky poskytnuté do sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny (v Kč) Cílové skupiny 2004 % 2005 % Senioři 20.700.568 37 21.456.509 38 Rodina, děti a mládeţ 7.361.583 13 7.935.779 14 Osoby se zdravotním postiţením 15.757.739 29 16.624.683 29 Etnické menšiny 889.796 2 679.811 1 Občané ohroţeni sociálním vyloučením 10.347.645 19 9.990.116 18 4.8. Katalog poskytovatelů sociálních služeb Tento katalog vydala Řídící skupina ve 2. čtvrtletí roku 2007. Katalog obsahuje popis všech institucí a organizací působících v oblasti sociálních sluţeb ve městě Přerově. Jako poskytovatelé jsou uvedeny instituce, organizace zřízené Magistrátem města Přerova, nestátní 23
neziskové organizace, Úřad práce v Přerově, poskytovatelé s krajskou působností. U kaţdého poskytovatele je uvedena kontaktní adresa, popis poskytované sluţby, komu je určena a provozní doba poskytovatele. V písemné podobě je katalog uložen u Českého červeného kříže oblastní spolek Přerov. Členové pracovních skupin i řídící týmy se pravidelně scházeli na pracovních poradách, kde kromě konkrétní činnosti na komunitním plánování organizovali informační kampaň pro občany, mapovali dosaţené výsledky, na základě zjištěných informací vytvářeli aktuální informační letáky a broţurky pro uţivatele sociálních sluţeb i poskytovatele samotné. Během procesu komunitního plánování bylo kromě výše uvedených dokumentů sepsáno velké mnoţství zpráv, poznámek, pracovních materiálů, organizačních záznamů apod. Pravidelně byly pořádány přednášky pro veřejnost, o průběhu plánování bylo informováno městské zastupitelstvo, činnost pracovníků byla prezentována v místním tisku (Přerovské listy, Nové Přerovsko), v Kabelové televizi Přerov, na webových stránkách města. Pro ţáky mateřských a základních škol byly organizovány tematické výtvarné soutěţe, jejichţ výsledky byly veřejně prezentovány formou výstav a staly se trvalou výzdobou Domů s pečovatelskou sluţbou a Penzionu v Přerově. 24
5. Návrhy opatření pracovních skupin Pracovní skupiny na základě studia jiţ vypracovaných dokumentů a své vlastní zkušenosti (pracovní i osobní) vytýčily cíle sociálních sluţeb pro jednotlivé skupiny uţivatel tak, aby byly zkvalitněny stávající sluţby nebo byly zřízeny nové podle potřeb uţivatelů. Kaţdý cíl je moţno naplnit konkrétním navrţeným opatřením (nebo skupinou opatření), jehoţ obsah, poskytovatelé, uţivatelé, účinnost i financování jsou popsány v jednotlivých tabulkách. Návrhy na transformaci sociálních sluţeb ve městě Přerově tak, jak jsou zde popsány, zobrazují ideální stav konkrétní sluţby. V praxi lze jistě několik navrţených opatření sloučit, nebo jednotlivá opatření realizovat v rámci jiţ existujících sociálních struktur. V průběhu činnosti pracovních skupin na konkrétních opatřeních se ukázalo, ţe subjekty působící ve městě Přerově jsou ochotny k vzájemné spolupráci na společném cíli a na některých opatřeních v současné době jiţ pracují. Tento dokument zahrnuje sluţby sociální, jejichţ činnost je nutno zachovat, dále sluţby nové, díky kterým dojde k zefektivnění sluţeb stávajících. V materiálu jsou zahrnuty i sluţby navazující, které jsou spojeny se sociálními suţbami a není moţné je od soc. sluţeb oddělit. Proto se v u objevují soc. sluţby stávající, soc. sluţby nové a navazující sluţby, které mohou spadat do jiného resortu. 5.1. Pracovní skupina Občané se zdravotním postižením Vedoucí pracovní skupiny: Iva Sibrová Členové pracovní skupiny: Ludmila Černocká Zdenka Geiersbergová Mgr. Dagmar Plšková PhDr. Blanka Rektorová Hana Ryšánková Hana Školoudíková Ing. Stanislav Šmahlík Bc. Marcela Voţdová Pavla Ţenoţičková Olga Pečková Cílová skupina: Mezi námi ţijí lidé, jejichţ zdravotní stav je natolik nepříznivý, ţe potřebují pomoc jiných osob. Pokud nenajdou zázemí u vlastního partnera, či rodiny, jsou nuceni obrátit se na profesionály v oblasti sociální nebo zdravotnické pomoci. Mezi zdravotní postiţení jsou řazena postiţení fyzická, smyslová, mentální, duševní, civilizační choroby (vnitřní postiţení a kombinované postiţení). Mezi nejčastější postiţení patří omezená hybnost, ztráta zraku, sluchu, stařecká demence, diabetes, mentální postiţení, duševní onemocnění apod. Zdravotně postiţení jsou ze všech věkových skupin, kaţdý z nich potřebuje jinak zaměřenou pomoc (poradenství, osobní asistence, pomoc v domácnosti, permanentní obsluţnost umístění v zařízení, speciální a kompenzační pomůcky). 25