SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PŘEROVA

Transkript

1 Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji Tato akce je spolufinancována Evropským sociálním fondem,ministerstvem pro místní rozvoj a Olomouckým krajem SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PŘEROVA 2006 (Komunitní plánování sociálních služeb města Přerova) Zpracovala: Mgr. Danuše Roučková

2 OBSAH strana ÚVOD 2 I. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE... 3 I.1. Město Přerov v regionu 3 I.2. Počet obyvatel... 4 I.3. Porodnost a úmrtnost 5 I.4. Sloţení obyvatelstva dle pohlaví a věku... 5 I.5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva I.6. Národnostní sloţení obyvatelstva I.7. Nezaměstnanost II. KAPACITA VZDĚLÁVACÍ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY II.1. Školství II.2. Sociální oblast.14 III. VYBRANÉ CÍLOVÉ SKUPINY UŢIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 17 III.1. Zdravotně postiţení 17 III.2. Senioři III.3. Rodina s dětmi, mládeţ III.4. Osoby v obtíţných ţivotních situacích a osoby společensky nepřizpůsobené.. 31 III.5. Národnostní a etnické menšiny.. 32 III.6. Obyvatelstvo ohroţené závislostí 33 IV. KRIMINALITA ZÁVĚR

3 ÚVOD Sociodemografická analýza města Přerova v této podobě byla zpracována pro potřeby projektu Komunitního plánování sociálních sluţeb města Přerova. Nebylo zjištěno, ţe by pro město Přerov jiţ dříve byla zpracována celková demografická analýza. V počátku minulého století vznikaly podobné práce pro účely rozvoje průmyslových podniků ve městě, ale data z těchto zdrojů nelze vyuţít pro potřeby plánování současných sociálních sluţeb. Sociodemografická analýza města jako takového by jistě obsahovala daleko větší mnoţství dat spolu s vysvětlením odborné terminologie. Popis pojmů a stávající struktury státních i nestátních subjektů je v této práci vynechán, neboť se předpokládá, ţe se získanými informacemi budou pracovat odborníci z oblasti sociální práce. Obsahem této práce jsou základní statisticky zjistitelná data demografických a sociologických ukazatelů, potřebných pro plán sociálních sluţeb. Je nutné zdůraznit, ţe všechny sociální jevy se v čase mění a jejich evidence se liší v závislosti na způsobu a častosti sběru dat. Některé sociální události nejsou statisticky evidovány a proto byl jejich současný stav zjišťován na základě odborných a profesionálních odhadů terénních sociálních pracovníků. Pro potřeby komunitního plánování jsou v této práci popsány základní vztahové skutečnosti s ohledem na potřeby uţivatelů sociálních sluţeb ve městě Přerově. Následující materiál není analýzou příčinných vztahů a vazeb v sociální oblasti. Od bylo město Přerov uznáno statutárním městem a došlo k přejmenování institucí Město Přerov na Statutární město Přerov a Městský úřad Přerov na Magistrát města Přerova. Proto je třeba chápat citované struktury v tomto pojetí. Vzhledem k tomu, ţe statistická data byla evidována orgány státní správy a samosprávy v době dřívějšího statutu, jsou i v této práci uváděna jako informace zjištěné a vedené u Města Přerova nebo Městského úřadu Přerov. Poděkování patří všem pracovníkům z oblasti sociálních služeb, kteří velmi ochotně poskytli potřebné statistické údaje. 2

4 I. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE I.1. Město Přerov v regionu Město Přerov se rozkládá na obou březích řeky Bečvy ve střední části Moravy. Díky své výhodné strategické poloze se toto území velmi brzy stalo důleţitou obchodní křiţovatkou a tak byl Přerov v roce 1256 povýšen na královské město. V novodobé historii se město proslavilo především svým strojírenským, chemickým a potravinářským průmyslem a stalo se důleţitou ţelezniční křiţovatkou. S výrobní sférou byl vţdy úzce spojen i ţivot obyvatel ve městě, z nichţ většina byla po mnoho generací zaměstnána v největších místních podnicích Kazeto, Meopta, Přerovské strojírny, Precheza, pivovar, cukrovar. V posledních desetiletích se Přerov zviditelnil také konáním mnoha kulturních, společenských a sportovních akcí, rozvoj zaznamenala i oblast školství. V současné době má město Přerov 13 místních částí, které se rozprostírají celkem na čtrnácti katastrech. Rozloha Nadmořská výška Počet obyvatel Kraj Olomoucký Region severomoravský ha 210 m n.m obyvatel Správní obvod obce s rozšířenou působností Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc a Lipník nad Bečvou. Celkovou rozlohou ha se řadí na páté místo mezi 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) Olomouckého kraje. Základní statistická data správního obvodu obce s rozšířenou působností Přerov, podle ČSÚ Základní statistická data (k ) Rozloha ha Podíl osob starších 65 let 14,5% Počet obcí 59 Index stáří (65+) 97 Hustota obyvatel (obyv./1 km 2 ) 211 Průměrný věk 39,9 Počet obyvatel Počet mateřských škol 49 Podíl žen 51,5% Počet základních škol 33 Podíl osob do 14 let 15,0% Počet soc. zařízení pro seniory 23 ORP Přerov má 59 obcí, 80 částí obcí a 80 katastrů. Mezi 13 ORP Olomouckého kraje stojí ORP Přerov na 1. místě v nejvyšší hustotě zalidnění obyvatelstva. Na 1 km 2 zde ţije 211 obyvatel, coţ je téměř dvakrát vyšší hustota zalidnění, neţ v celém kraji. Z ekonomicko-sociálního hlediska patřila ORP Přerov v minulých letech mezi čtyři ORP s nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti v rámci Olomouckého kraje. K zde byla registrována 13,9 % nezaměstnanost. Během dvou let došlo v této oblasti k mírnému zlepšení a ORP Přerov se posunula na páté místo v kraji, společně s ORP Šternberk. K dosáhla míra nezaměstnanosti 11,56 %. 3

5 obyvatel Vzhledem k průměrnému věku obyvatel byla v roce 2003 obec s rozšířenou působností Přerov nejstarším správním obvodem mezi všemi 13 správními obvody Olomouckého kraje. Průměrný věk obyvatel byl tehdy 39,9 roku. I.2. Počet obyvatel Celkový obyvatel města Přerova stejnoměrně klesá jiţ několik let. Hlavním důvodem, jak se prokázalo podle statistik Českého statistického úřadu, je stěhování obyvatel. Počet obyvatel města Přerova v letech (ČSÚ) (k ) obyvatel p o č e t o b y v a t e l m ě s t a P ř e r o v a v l e t e c h p o č e t o b y v a t e l r o k Velké průmyslové podniky, které zaměstnávaly většinu obyvatelstva města i blízkého okolí, v důsledku ekonomické a politické situace v České republice byly nuceny omezit svou produkci, nebo ji ukončit zcela. Zvyšování ţivotních nákladů ve městech obecně přispívá k rozhodnutí obyvatel stěhovat se do lokalit s náklady niţšími. Mnohdy se to děje pouze formálně, změnou evidence trvalého pobytu. Mladí lidé, především po ukončení vysokoškolského studia, hledají zaměstnání v universitních městech. Lidé po rozvodu z důvodu dělby společné domácnosti hledají nové moţnosti bydlení. Tyto a mnohé další osobní, ekonomické i sociální podmínky jsou obecnou příčinou migrace obyvatel. 4

6 očet I.3. Porodnost a úmrtnost Je všeobecně známým faktem, ţe porodnost v posledních letech v naší zemi klesá, zvyšuje se průměrný věk doţití a narůstá obyvatel v produktivním věku. Obyvatelstvo stárne a vzniká tak stále větší potřeba sociálních sluţeb pro seniory. Pokud se týká města Přerova, je rozdíl počtu ţivě narozených dětí a počtu úmrtí jiţ po několik let vzácně vyrovnaný. Za povšimnutí stojí skutečnost, ţe zemřelých převyšuje narozených. Roční rozdíl počtu osob zemřelých a narozených je menší, neţ roční úbytek počtu obyvatel ve městě. Porovnání natality a mortality je tedy dalším důkazem toho, ţe sniţování počtu obyvatel v Přerově je způsobeno migrací. Natalita a mortalita ve městě Přerově v období let (ČSÚ) (k ) živě narozených zemřelých p o r o d n o s t a ú m r t n o s t v e m ě s t ě P ř e r o v ě v l e t e c h p o č e t ž i v ě n a r o z e n ý c h p o č e t z e m ř e l ý c h r o k I.4. Sloţení obyvatelstva dle pohlaví a věku Poměr muţů a ţen ve sloţení obyvatelstva je podle statistických údajů jiţ více jak třicet let bez výrazných změn. V počtu narozených dětí převládají chlapci nad děvčaty, ale ţeny se doţívají vyššího věku, neţ muţi. Zatímco k byl průměrný věk muţů 38,1 let, průměrný věk ţen byl o 3,5 let vyšší, tedy 41,6 let. Tato skutečnost se promítá i do sloţení obyvatelstva. V současné době tvoří ţeny 51,66% obyvatel města Přerova, muţi o něco méně, 48,34%. 5

7 Nejvýraznější změnou ve vývoji věkové struktury obyvatelstva ORP Přerov od roku 1970 do roku 2003 je pokles podílu dětí do 14 let a růst podílu osob starších 60 let. Tento trend se výrazně projevuje především od roku V roce 1995 se obyvatel ve věku 60 let a starších poprvé blíţil počtu dětí do 14 let, u ţen jej jiţ překročil. V roce 2003 podíl dětské sloţky obyvatelstva klesl na nejniţší úroveň za posledních 30 let. Následující údaje ČSÚ postihují celý správní obvod ORP Přerov: Podíly obyvatel podle věku v letech 1970 až 2003 k k k ,0% 22,7% 17,9% 19,0% 20,2% 15,0% 59,3% 63,2% 64,8% Ve městě Přerově věkové sloţení obyvatel odpovídá trendu stárnutí populace. Podle posledních údajů Městského úřadu Přerov k ve městě ţije jiţ více neţ čtvrtina obyvatel v poproduktivním věku a podíl obyvatel ve věku předproduktivním je jen 8%. Podíl seniorů v populaci Olomouckého kraje v roce 2004 dosáhl rovných 14 % a je na úrovni podílu ČR (14,0 %). Nejvyšší podíl seniorů v populaci měla Praha (15,7 %) a nejniţší Ústecký kraj (12,4 %). Ve všech krajích ČR posílila zejména věková skupina staršího důchodového věku (80 a více let). Město Přerov je tedy dlouhodobě městem s vysokým počtem obyvatel v poproduktivním věku. Tuto skutečnost můţeme charakterizovat pomocí indexu stáří, coţ je podíl počtu seniorů ve věku 65 let a více ku počtu dětí do 15 let. V rámci Olomouckého kraje je ORP Přerov na třetím místě. Index stáří v ORP Olomouckého kraje k Konice 105 Prostějov 102 Přerov 101 Olomouc 97 Litovel 93 Lipník nad Bečvou 92 Šumperk 89 Šternberk 86 Uničiv 84 Zábřeh 84 Mohelnice 82 Jeseník 78 Hranice 77 6

8 I.5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Statistické údaje o vzdělanostní struktuře obyvatel jsou vţdy zjišťovány při celostátním sčítání obyvatel jednou za 10 let. Z následujících dat lze vyčíst, ţe město Přerov má v porovnání s celostátními i krajskými údaji větší podíl obyvatel s vyšším vzděláním a výrazněji menší podíl obyvatelstva se základním vzděláním. Takové vzdělanostní zastoupení nabízí jistě velký potenciál pracovní síly a to ve všech oblastech trhu práce. Vzdělání obyvatel ve věku 15 a více let podle okresů (SLDB 2001) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní a neukončené z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) vyučení a stř. odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy Česká republika ,0 38,0 24,9 3,5 8,9 Olomoucký kraj ,6 39,1 24,7 3,0 8,1 město Přerov ,87 35,53 29,52 3,32 10,13 I.6. Národnostní sloţení obyvatelstva Kategorie národnosti je velmi subjektivní, neboť je osobním prohlášením občana. Z tohoto důvodu je třeba se dívat na následující data s určitým nadhledem. Otázkou k diskusi je také to, zda existuje romská národnost, nebo zda Romy povaţujeme za představitele jiného etnika a kultury. Národnostní složení obyvatel města Přerova podle posledního sčítání lidu v roce 2001 (ČSÚ) národnost obyvatel česká moravská 3450 slezská 8 slovenská 941 romská 102 polská 37 německá 20 jiná 342 nezjištěno 717 CELKEM n á r o d n o s t n í s l o ž e n í o b y v a t e l m ě s t a P ř e r o v a k č e s k á m o r a v s k á s l e z s k á s l o v e n s k á r o m s k á p o l s k á n ě m e c k á j i n á n e z j i š t ě n o 7

9 míra nezaměstnanosti v % Přestoţe výše uvedené údaje udávají nevýznamný podíl národnostních menšin, z praxe sociálních pracovníků, poskytovatelů sociálních sluţeb a nestátních subjektů vyplývá, ţe ve městě Přerově ţije mnohem větší procento občanů, kteří se hlásí k romské národnosti. Je tedy nezbytné, aby místní plán sociálních sluţeb postihl specifika romské komunity. I.7. Nezaměstnanost Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, ORP Přerov patří mezi ty regiony v Olomouckém kraji, které jsou nejvíce postiţeny nezaměstnaností. Registrovaná míra nezaměstnanosti podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla v naší republice ve čtvrtém čtvrtletí 2005 hodnoty 8,6%. Úřad práce v Přerově (dále jen ÚP), který spravuje celý správní obvod ORP Přerov, vykazuje dlouhodobě míru nezaměstnanosti v regionu v hodnotách okolo 12%. Míra nezaměstnanosti ORP Přerov v průběhu roku 2005 (Úřad práce v Přerově) m í r a n e z a m ě s t n a n o s t i v o b v o d u O R P P ř e r o v p r ů b ě h u r o k u m í r a n e z a m ě s t n a n o s t i v r o c e ( % ) l e d e n ú n o r b ř e z e n d u b e n k v ě t e n č e r v e n č e r v e n e c s r p e n z á ř í ř í j e n l is t o p a d p r o s i n e c m ě s í c e r o k u ÚP v Přerově meziročně zaznamenává pokles celkového počtu uchazečů o zaměstnání. V souladu s celostátním trendem ale přibývá zaregistrovaných ţen středního věku. Celkem tvoří ţeny 51,3% z počtu zaevidovaných uchazečů o zaměstnání. Průměrná délka evidence uchazečů dosahuje 25,1 měsíce. Úřad práce také eviduje pracovních povolení pro cizince. ÚP v Přerově registruje přibliţně 200 takových povolení a kaţdý měsíc jich několik přibývá. Počet registrovaných absolventů škol a mladistvých zůstává na přibliţně stejné úrovni, jejich podíl mezi uchazeči o zaměstnání činí 7%. 8

10 Strukturovaný uchazečů o zaměstnání evidovaných u ÚP v Přerově (OZP=osoby zdravotně postižené) k sledované období k k kategorie celkem nezaměstnaných z toho mužů z toho žen z toho OZP z toho absolventů Počty jednotlivých struktur jsou proměnné nejen z dlouhodobého hlediska, ale kolísají i během kalendářního roku v závislosti na podmínkách trhu práce (sezónní zaměstnání, ukončení školního roku, konec pracovních smluv na dobu určitou, přehodnocení zdravotního stavu apod.) Zajímavým údajem pro projekt komunitního plánování je jistě i to, ţe ÚP v Přerově eviduje mezi uchazeči o zaměstnání necelý jeden tisíc osob se změněnou pracovní schopností a můţe jim nabídnout v průměru jen 20 aţ 25 volných pracovních míst. Věk zaměstnance a jeho dosaţené vzdělání patří mezi důleţité poţadavky zaměstnavatele. Jiţ bylo zmíněno, ţe přibývá nezaměstnaných ţen středního věku. Z hlediska nezaměstnanosti jsou nejohroţenějšími věkovými kategoriemi absolventi škol (nemají dostatečnou praxi, dívky jsou ve věku, kdy zakládají rodinu a pečují o dítě) a občané starší 50-ti let (hůře se přizpůsobují novým pracovním podmínkám, často nemají aktuální znalosti konkrétní práce, přibývá u nich zdravotních problémů). Dosaţené vzdělání podmiňuje vhodnost pro výkon konkrétního zaměstnání. Někdy můţe být nahrazeno praxí v oboru, rekvalifikací. Obecně platí, ţe osoby s niţším vzděláním těţko získávají finančně výhodné a atraktivní zaměstnání, ale častěji jsou ochotné přijmout sezónní práce, krátkodobé zaměstnání nebo vykonávají málo placené práce načerno. Počty uchazečů o zaměstnání evidovaných u ÚP v Přerově podle věku k méně než 20 let věková kategorie let let let celkem uchazečů věková kategorie let let let nad 55 let let uchazečů

11 Počty uchazečů o zaměstnání evidovaných u ÚP v Přerově podle vzdělání k typ vzdělání město Přerov okres Přerov bez vzdělání 6 9 základní vyučen středoškolské (bez maturity) vyučen s maturitou úplné středoškolské všeobecné (gymnázium) úplné středoškolské vzdělání odborné (SOŠ s maturitou) vyšší odborné vysokoškolské celkem Nezaměstnanost je jeden z nejtíţivějších sociálních problémů města Přerova. Následující graf nám přiblíţí poměr volných pracovních míst a počtu evidovaných uchazečů u ÚP Přerov. V současné době je statistický podíl uchazečů na jedno pracovní místo 22,9 osoby. Poměr volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání evidovaných u ÚP v Přerově v roce 2005 volných rok 2005 uchazečů míst leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

12 uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst registrovaných u ÚP Přerov v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen měsíce roku 2005 září říjen listopad prosinec uchazečů volných míst Situace v regionu nasvědčuje tomu, ţe stále většina zaměstnavatelů dostatečně nevyuţívá investiční pobídky státu podporující aktivní politiku zaměstnanosti. A to ve vztahu ke všem kategoriím obyvatelstva, které jsou nejvíce ohroţeny nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti ve městě Přerově k dosáhla hodnoty 11,6%. Pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo během roku 2005 umístěno Úřadem práce v Přerově 753 uchazečů. Přehled počtu umístěných uchazečů pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti během roku 2005 druh pracovního místa umístěných veřejně prospěšné práce 257 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatele 79 společensky účelná pracovní místa vyhrazená 361 samostatná výdělečná činnost 41 místa pro osoby se změněnou prac. schopností v chráněných dílnách 15 Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace Úřadem práce v Přerově během roku 2005 sledovaná kategorie uchazečů celkem zařazeno do rekvalifikace 1069 z toho ženy 719 z toho absolventi 84 z toho mladiství bez kvalifikace 9 z toho osoby se zdravotním postižením 53 11

13 Občanům, kteří jsou evidovaní jako uchazeči o zaměstnání a jsou sociálně potřební, můţe vzniknout nárok na přiznání opakované dávky sociální péče. Tuto dávku jim měsíčně vyplácí Městský úřad Přerov. Počet příjemců opakované dávky sociální péče pro uchazeče o zaměstnání za II. čtvrtletí roku 2006 příjemců dávek výdaje v tis. Kč opakující se peněžitý příspěvek pro soc. potřebné uchazeče o zaměstnání

14 II. KAPACITA VZDĚLÁVACÍ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY V PŘEROVĚ II.1. Školství Podle údajů Městské a obecní statistiky byla v roce 2004 ve městě Přerově tato školská zařízení: mateřská škola 18 základní škola 10 střední odborné učiliště 4 gymnázium 2 střední odborná škola 8 speciální škola 6 základní umělecká škola 1 vysoká škola 1 jazyková škola 2 vyšší odborná škola 1 dětský domov 1 Některé školky se potýkají s niţším počtem dětí, jejichţ věk odpovídá docházce do školky. Často je dětí výrazně niţší neţ kapacita školek. Také kapacita základních škol není plně vyuţita. Stárnutí populace a přetrvávající úbytek dětí bude mít za následek nevytíţenost školek. Školky budou ztrátové a v některých případech (nebude-li jim udělena výjimka) bude docházet k jejich rušení. Stejný osud čeká i základní školy, do kterých z mateřských škol bude ročně odcházet čím dál méně dětí. Školství je ve správním obvodu Přerov zastoupeno 49 mateřskými školkami a 33 základními školami (z toho 14 základních škol je pouze niţšího stupně, tzn ročník). Mateřské školy měly k celkovou kapacitu dětí. K však mateřské školky navštěvovalo pouze dětí. Některé školky se potýkají s niţším počtem dětí, jejichţ věk odpovídá docházce do školky. Také kapacita základních škol není plně vyuţita. K byla rovna ţáků, ale ve skutečnosti se v nich k učilo pouze dětí. Podle údajů Českého statistického úřadu lze předpokládat další vývoj v počtu ţáků ve školách a tím i vyuţitelnost kapacity škol. 13

15 předpokládaný absolventů Prognóza počtu absolventů základních škol podle ČSÚ p r o g n ó z a p o č t u a b s o l v e n t ů z á k l a d n í c h š k o l O R P P ř e r o v p o č e t a b s o l e v n t ů r o k II.2. Sociální oblast Sociální potřeby občanů ve městě Přerově jsou uspokojovány především řízenou činností státních subjektů, městské samosprávy a neziskových organizací. Sociální sluţby jsou podle potřeby a svého charakteru poskytovány v terénu, ambulantně a v zařízeních. Následuje výčet nejvýznamnějších poskytovatelů sociální pomoci na území města Přerova: Sociální sluţby města Přerova - poskytují především pečovatelskou sluţbu v terénu a provozují domy s pečovatelskou sluţbou včetně bytů zvláštního určení (kapacita 230 osob), spravují ubytovnu pro neúplné rodiny s dětmi (kapacita 100 osob), organizují kluby důchodců, poskytují sociální automobil Ústav sociální péče - Denní pobyt pro mentálně postiţené děti a mládeţ - kromě denního stacionáře poskytuje toto zařízení i poradenské sluţby, osobní asistenci a právní pomoc občanům pečujícím o mentálně postiţené děti a mládeţ, jejich sluţby vyuţívá 31 uţivatelů Odbor sociálních sluţeb a zdravotnictví Městského úřadu Přerov - poskytuje sociální sluţby, sociální dávky, poradenství a vyvíjí preventivní činnost na úrovni státní správy i samosprávy města Přerova Alfa handicap, místní organizace vozíčkáři Přerov - organizují rekondiční pobyty a volnočasové aktivity pro vozíčkáře, organizace má 64 členů 14

16 Alfa handicap, sdruţení občanů se zdravotním postiţením (Bechtěrevici) - organizují rehabilitační cvičení, poskytují poradenství pro zdravotně postiţené občany, organizace má 25 členů Armáda spásy - je romské komunitní centrum a sdruţuje asi 15 stálých členů Asociace rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí klub Korálek - organizují besedy a kurzy pro rodiče zdravotně postiţených dětí, členů je 60 Centrum pro zdravotně postiţené Olomouckého kraje regionální pracoviště - zajišťuje poradenství a osobní asistenci pro zdravotně postiţené občany, za rok 2005 vyuţilo jejich sluţeb klientů Centrum výchovy a vzdělávání mentálně postiţených - zajišťují mentálně postiţeným pracovní rehabilitace a výuku, provozují pro ně sportovní a rehabilitační aktivity, centrum má 21 stálých členů Český červený kříţ oblastní spolek Přerov - zajišťuje humanitární pomoc, zřizuje Ubytovnu pro bezdomovce (kapacita 65 osob), vede ošacovací středisko (1 214 klientů) Kontaktní a krizové centrum Kappa a občanské sdruţení Kappa Help - KKC Kappa je nízkoprahové zařízení pro osoby drogově závislé, obě struktury organizují sociální program na pomoc závislým osobám, zajišťují poradenství pro osoby závislé i jejich blízké, v roce 2005 jejich sluţeb vyuţilo klientů Klub stomiků - zajišťuje poradenské sluţby, besedy a rekondiční pobyty pro zdravotně postiţené občany, členů je 32 Místní organizace Svazu tělesně postiţených - je informační centrum pro tělesně postiţené občany, má 218 členů Nadační fond Duševní zdraví - usiluje o integraci osob s duševním onemocněním do společnosti, v roce 2995 jeho sluţeb vyuţilo 77 osob Oblastní charita Přerov - je oblastní komunitní centrum pro romské děti, dále zřizuje chráněnou dílnu, ošetřovatelskou a pečovatelskou sluţbu, v roce 2005 poskytla organizace pomoc 827 klientům Okresní organizace Sdruţení pro pomoc mentálně postiţeným ČR - usiluje o integraci osob s duševním onemocněním do společnosti, zajišťuje volnočasové aktivity pro mentálně postiţené občany a jejich rodiny, organizace má 90 členů 15

17 Okresní organizace Svazu tělesně postiţených - zajišťuje poradenství pro tělesně postiţené občany, pořádá pro ně kurzy, rehabilitační sluţby, má 35 členů ROSKA Přerov, regionální organizace Unie Roska v ČR - zajišťuje poradenství, rehabilitace a volnočasové aktivity pro osoby s roztroušenou sklerózou, má 78 klientů Sdruţení Most k ţivotu - usiluje o integraci zdravotně postiţených osob do společnosti, zřizuje chráněnou dílnu, má 23 klientů Sdruţení sluchově postiţených Krouţek - zajišťuje poradenství, rekondice a vzdělávání pro sluchově postiţené občany, má 239 členů Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, oblastní pobočka - organizace začala svou činnost od roku 2006, nemá proto dostatečnou evidenci uţivatelů, zajišťuje besedy, poradenství a rekondice pro zrakově postiţené občany Svaz diabetiků územní organizace Přerov - pro diabetiky pořádá kurzy, besedy, volnočasové aktivity, má 160 členů Svaz neslyšících a nedoslýchavých ČR, základní organizace - zabezpečují poradenství a sociální kontakty pro sluchově postiţené občany, překlady do znakové řeči, kompenzační pomůcky, organizace má 199 členů Svaz postiţených civilizačními chorobami - zajišťují poradenství a volnočasové aktivity zdravotně postiţeným občanům, v roce 2005 vyuţilo jejich sluţeb 198 klientů TyfloCentrum Olomouc, o.p.s., regionální středisko Přerov - usilují o integraci zrakově postiţených osob do společnosti, zajišťují pro ně poradenství Mezi další subjekty, které poskytují převáţně poradenství v sociální oblasti lze zařadit: Poradna pro rodinu, manţelství a mezilidské vztahy Psychosociální centrum Přerov - s denním stacionářem pro občany s psychotickými poruchami Okresní pedagogicko-psychologická poradna v Přerově Domácí péče při Nemocnici v Přerově Léčebna dlouhodobě nemocných při Nemocnici v Přerově (pozn.: Při hodnocení počtu klientů jednotlivých subjektů je nutné brát v úvahu, zda se např. jedná o zřizovatele sociálního zařízení a klientů je dán kapacitou tohoto zařízení, nebo jestli organizace poskytuje poradenství a ambulantní služby občanům, kteří nemusejí být stálými členy organizace, nebo zda je využití služby vázáno členstvím v organizaci.) 16

18 III. VYBRANÉ CÍLOVÉ SKUPINY UŢIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Kaţdý občan je potenciálním uţivatelem sociální sluţby. V závislosti na věku, zdravotním stavu a osobní sociální situaci se mění potřeba konkrétní pomoci i její dosaţitelnost. Sociální stát se snaţí o co nejkvalitnější a nejkomplexnější pomoc všem potřebným občanům, přesto je to vzhledem k rozmanitosti sociálních, zdravotních a finančních potřeb jednotlivce velmi sloţité. Následující část analýzy se věnuje obecně nejpotřebnějším uţivatelům sociálních sluţeb, kteří jsou pro přehlednost rozděleni do několika cílových skupin. Nutno zmínit, ţe jeden občan můţe být současně uţivatelem několika sluţeb a naopak, jsou mezi námi občané, kteří o sociální sluţbu neţádají, přestoţe ji potřebují. III.1. Zdravotně postiţení Evidence zdravotně postiţených obyvatel podléhá podmínkám zákonné úpravy v této oblasti a tak počty obyvatel se zdravotním handicapem lze odvodit jen orientačně podle počtu vydaných průkazů pro osoby se zdravotním postiţením (TP), těţkým zdravotním postiţením (ZTP) a pro těţce zdravotně postiţené s průvodcem (ZTP/P). Dalším ukazatelem na přibliţný podíl obyvatel se zdravotním postiţením můţe být i přiznaných dávek péče o osobu blízkou a invalidních důchodů. Je třeba si uvědomit, ţe v kaţdé obci ţije více obyvatel s nějakým zdravotním postiţením, kteří potřebují sociální pomoc, přestoţe nesplnili zákonné podmínky pro získání průkazu mimořádných výhod. Následující data poskytla Okresní správa sociálního zabezpečení v Přerově a Městský úřad Přerov, odbor sociálních dávek a odbor sociálních služeb a zdravotnictví. Mimořádné výhody (počty za celý správní obvod ORP Přerov) průkaz TP ZTP ZTP/P

19 průkazů p r ů k a z y m i m o ř á d n ý c h v ý h o d v y d a n é M ě s t s k ý m ú ř a d e m P ř e r o v v l e t e c h T P Z T P Z T P / P r o k Protoţe ţivot zdravotně postiţených osob přináší nejen sloţité osobní situace, ale je také finančně náročný, snaţí se stát poskytnout těmto lidem alespoň základní finanční pomoc formou sociálních dávek. Dávky sociální péče pro osoby staré a zdravotně postižené (počty za celý správní obvod ORP Přerov) III. čtvrtletí 2005 druh příspěvku příjemců vyplacených dávek výdaje v tis. Kč opakovaná dávka peněžitá podmíněná soc. potřebností při péči o osobu blízkou na zakoupení motorového vozidla na provoz motorového vozidla na individuální dopravu na úpravu bytu na opatření zvláštních pomůcek na zvýšené náklady na úhradu za užívání bezbariérového bytu na provoz telefonní stanice IV. čtvrtletí 2005 druh příspěvku příjemců vyplacených dávek výdaje v tis. Kč opakovaná dávka peněžitá podmíněná soc. potřebností při péči o osobu blízkou na zakoupení motorového vozidla na provoz motorového vozidla na individuální dopravu na úpravu bytu na opatření zvláštních pomůcek na zvýšené náklady na úhradu za užívání bezbariérového bytu na provoz telefonní stanice

20 I. čtvrtletí 2006 druh příspěvku příjemců vyplacených dávek výdaje v tis. Kč opakovaná dávka peněžitá podmíněná soc. potřebností při péči o osobu blízkou na zakoupení motorového vozidla na provoz motorového vozidla na individuální dopravu na úpravu bytu na opatření zvláštních pomůcek na zvýšené náklady na úhradu za užívání bezbariérového bytu na provoz telefonní stanice II. čtvrtletí 2006 druh příspěvku příjemců vyplacených dávek výdaje v tis. Kč opakovaná dávka peněžitá podmíněná soc. potřebností při péči o osobu blízkou na zakoupení motorového vozidla na provoz motorového vozidla na individuální dopravu na úpravu bytu na opatření zvláštních pomůcek na zvýšené náklady na úhradu za užívání bezbariérového bytu na provoz telefonní stanice Interpretovat správně výše uvedená data je velmi sloţité, neboť to vyţaduje alespoň základní znalosti přiznání dávek sociální péče. Počet příjemců dávky v daném období je závislý na tom, kolika z nich vznikne nárok na přiznání dávky. Kaţdá z dávek se můţe znovu přiznat aţ po uplynutí zákonné lhůty, proto o ni nemohou ve stejnou dobu ţádat všichni občané, kteří na příspěvek mají nárok. Např. znovu ţádat o příspěvek na úpravu bezbariérového bytu je moţné po 10-ti letech, na příspěvek na zvláštní pomůcky a pořízení automobilu vzniká nárok po 5-ti letech, na příspěvek na individuální dopravu po jednom roce. Některé dávky jsou vypláceny jednorázově ročně, nebo za několik let, jiné opakovaně měsíčně. Kaţdý občan můţe být současně příjemcem několika dávek. Počet příjemců příspěvků za dané období nelze povaţovat za shodný s počtem obyvatel Přerova, kteří jsou zdravotně postiţení, neboť nárok na dávku jim vzniká v jiném čase. 19

21 osob Invalidní důchody a osoby zdravotně znevýhodněné (počty za celý správní obvod ORP Přerov) Druh přiznaného statutu Sledovaný rok invalidní důchod částečný invalidní důchod osoby zdravotně znevýhodněné p o č e t o s o b, j í m ž b y l p ř i z n á n i n v a l i d n í d ů c h o d n e b o s t a t u t o s o b y z d r a v o t n ě z n e v ý h o d n ě n é v l e t e c h i n v a l i d n í d ů c h o d č á s t e č n ý i n v a l i d n í d ů c h o d o s o b y z d r a v o t n ě z n e v ý h o d n ě n é r o k III.2. Senioři Pro potřeby této práce budeme pod označením senior chápat obyvatele v poproduktivním věku. Vedle nezletilých dětí je tato část populace nejohroţenější skupinou obyvatel. Zdravotní stav, partnerská osamělost, společenské vyloučení, nedostatečný finanční příjem, to jsou hlavní příčiny, proč nejsou schopni sami zvládnout svou nepříznivou ţivotní situaci. Modernizace naší evropské společnosti přenesla zodpovědnost za své starší obyvatele z rodiny na instituce. Sociální stát musí hledat způsob, jak zmírnit nebo zcela odstranit příčiny i důsledky problémů, do kterých se stárnoucí populace, ne vţdy vlastní vinou, dostává. Podle údajů ze statistického sčítání z roku 2001 ţije v Přerově více neţ čtvrtina obyvatel (25,49%) v domácnosti sama a necelá třetina obyvatel (29,41%) ţije ve dvoučlenné domácnosti. Současně bylo zjištěno, ţe z celkového počtu obyvatel Přerova je 7,12% ovdovělých a 47,21% obyvatel ţije v manţelství. Tyto demografické údaje nejsou k dispozici samostatně pro starší věkové kategorie, ale mohou být orientačně vyuţity při plánování sociální pomoci seniorům. Lze usuzovat, ţe u obyvatel nad 60 let budou výše zmíněné charakteristiky ještě častější a výraznější. 20

22 obyvatel Při posledním sčítání lidu v roce 2001 ţilo v Přerově 4,98% obyvatel ve věku let z celkového počtu obyvatel a 13,10% z celkového počtu obyvatel bylo starších neţ 65 let. Je prokázáno, ţe podíl občanů v poproduktivním věku v Přerově narůstá kaţdým rokem. Stav obyvatelstva staršího 60 ti let ve městě Přerově k muži ženy celkem podíl z celkového počtu obyvatel obyvatel ve věku let ,33% obyvatel ve věku nad 65 let ,15% Předpokládaný vývoj stárnutí obyvatel města Přerova (podle ČSÚ) Rok Předpokládaný obyvatel starších 65 let p r o g n ó z a p o č t u o b y v a t e l s t a r š í c h 6 5 l e t v e m ě s t ě P ř e r o v ě p o č e t o b y v a t e l s t a r š í c h 6 5 l e t r o k Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole, starší obyvatelé města Přerova mohou podle svých potřeb vyuţít rozmanitou sociální pomoc. K dispozici je jim pečovatelská sluţba, domy s pečovatelskou sluţbou, domov penzion pro důchodce, bezbariérové byty v domech s pečovatelskou sluţbou, léčebna dlouhodobě nemocných při Nemocnici v Přerově, ošetřovatelská, poradenská pomoc, finanční pomoc na základě sociálních dávek a další. Dostupné jsou seniorům také kluby důchodců a univerzity třetího věku. Tíţivým problémem ale zůstává absence domova důchodců v Přerově a obecně dlouhá čekací doba na moţnost umístění do takového zařízení v jiné obci. Zatím se musejí občané Přerova do domova důchodců stěhovat do některé ze tří obcí správního obvodu ORP Přerov. Často je to pro ně velká psychická zátěţ, kdyţ musí opustit město, které znají, své příbuzné, sousedy, přátele. 21

23 O zájmu obyvatel o umístění do některých zařízení sociální péče v obci Přerov hovoří následující údaje. Je nutné vzít v úvahu, ţe těchto sluţeb vyuţívají převáţně senioři, ale i obyvatelé mladšího věku, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni řešit svou osobní situaci jinak. Počet žádostí o přijetí do domova důchodců přijatých Městem Přerov od roku 2004 sledovaný rok 2004 k žádostí Počet žádostí o přijetí do Domova penzionu pro důchodce přijatých Městem Přerov od roku 2004 (celková kapacita zařízení je 80 míst) sledovaný rok 2004 k žádostí Počet žádostí o přijetí do domu s pečovatelskou službou přijatých Městem Přerov od roku 2003 (celková kapacita sedmi domů DPS je 218 bytů, tj. asi 230 osob) sledovaný rok k žádostí K eviduje Městský úřad Přerov celkem 680 ţadatelů o umístění do Domu s pečovatelskou sluţbou v Přerově. Počet žádostí o bezbariérový byt přijatých Městem Přerov od roku 2003 (v sedmi domech s pečovatelskou službou je celkem k dispozici 7 bezbariérových bytů) sledovaný rok k žádostí Počet uživatelů jedné a více pečovatelských služeb poskytovaných terénními pracovníky ve městě Přerově k uživatelů

24 uživatelů p o č e t u ž i v a t e l ů p e č o v a t e l s k ý c h s l u ž e b v e m ě s t ě P ř e r o v ě v l e t e c h p o č e t u ž i v a t e l ů r o k Podle profesionálního odhadu a na základě reálné evidence ţadatelů o pečovatelské sluţby, je mezi obyvateli největší poptávka po těchto sluţbách: (statistická evidence o těchto údajích není vedena) 1. dováţka obědů do domu s pečovatelskou sluţbou a do domácnosti 2. nákupy, nutné pochůzky 3. práce spojené s udrţováním domácnosti 4. praní prádla 5. mytí oken III.3. Rodina s dětmi, mládeţ Rodiny s dětmi jsou další cílovou skupinou, na kterou se musí zaměřit sociální pomoc státu a obcí. Rodina funguje jako základní jednotka společnosti tehdy, jestliţe její funkce nejsou narušeny a členové rodiny jsou schopni je vlastními silami zajistit. Vlivy, které fungování rodiny oslabují, můţeme rozdělit do oblasti materiální (zaměstnanost členů rodiny, finanční příjem, bytové podmínky), sociální (výchovná způsobilost a ţivotní styl, dosaţitelnost na sociální výhody, patologické chování) a demografické (rodiny úplné a neúplné, dětí v rodině, rozvodovost, dosaţený věk při sňatku nebo při narození prvního dítěte). Podle údajů Českého statistického úřadu ţilo při posledním sčítání lidu v roce 2001 v manţelství 47,21% obyvatel Přerova a 8,95% obyvatelstva bylo rozvedeno. Při hodnocení těchto údajů je třeba si uvědomit, ţe lidé často uzavírají manţelství několikrát a mnozí se i několikrát rozvádějí. Naopak stále více občanů ţije v partnerském vztahu bez uzavření manţelství. 23

25 evidovaných změn stavu Počet evidovaných změn rodinného stavu obyvatel ve městě Přerově v letech evidovaných sňatků evidovaných rozvodů p o č e t e v i d o v a n ý c h s ň a t k ů a r o z v o d ů v e m ě s t ě P ř e r o v ě v l e t e c h p o č e t e v i d o v a n ý c h s ň a t k ů p o č e t e v i d o v a n ý c h r o z v o d ů r o k y Podle sčítání lidu z roku 2001 činil ve městě Přerově podíl obyvatel ve věku 0 14 let (tedy nezletilé děti) 15,59% z celkového počtu obyvatel. Tyto děti ţijí v rodinách úplných (přítomnost obou rodičů) nebo rodinách neúplných (jsou svěřeny do výchovy jen jednomu z rodičů) nebo jsou svěřeny do péče jiné fyzické osoby, neţ rodiče. Ze sociologického hlediska lze za rodinu povaţovat i nesezdané souţití rodičů s dětmi. Vývojové tendence v naší republice ukazují, ţe stále více partnerů neuzavírá sňatek, vedou společnou domácnost a společně pečují o děti. Počet úplných a neúplných rodin ve městě Přerově podle sčítání lidu v roce 2001 (ČSÚ) úplných rodin z toho podíl rodin se závislými dětmi 45,46% neúplných rodin z toho podíl rodin se závislými 2765 dětmi 61,16% Skoro polovina úplných rodin v Přerově ţije se závislými dětmi, tedy dětmi, které nejsou schopny se sami ţivit. Více jak 60% neúplných rodin ve městě Přerově ţije se závislými dětmi. Především těmto rodinám je třeba nabídnout pomoc a podporu. To, ţe je rodina neúplná, znamená vyšší nároky na toho rodiče (vychovatele), který má dítě v péči. Tato osoba musí zajistit dostatečný finanční příjem pro rodinu, vhodné bytové podmínky a současně se dostatečně věnovat výchově dítěte. 24

26 Rodinám s dětmi, které jsou sociálně potřebné, můţe vzniknout nárok na přiznání opakované dávky sociální péče a příspěvku na výţivu. Tyto dávky jim měsíčně vyplácí Městský úřad Přerov. Počet příjemců opakované dávky soc. péče pro rodiny s dětmi za II.čtvrtletí 2006 příjemců dávek výdaje v tis. Kč Typ dávky opakující se peněžitý příspěvek pro soc. potřebné rodiny s dětmi příspěvek na výživu Podíl rodin s jedním, dvěmi a více dětmi z celkového počtu rodin s dětmi ve městě Přerově (ČSÚ 2001) rodin se závislými dětmi celkem 6732 z toho podíl rodin s 1 závislým dítětem 49,54% z toho podíl rodin se 2 závislými dětmi 44,31% z toho podíl rodin se 3 a více závislými dětmi 6,15% Městský úřad Přerov eviduje kaţdým rokem stále více případů rodin, které potřebují odborné poradenství a faktickou podporu. Ve městě Přerově se občané mohou obrátit s ţádostí o pomoc na tyto instituce: - odbor sociálních sluţeb a zdravotnictví Městského úřadu Přerov - odbor sociálních dávek Městského úřadu Přerov - Pedagogicko-psychologická poradna - Poradna pro rodinu, manţelství a mezilidské vztahy - Psychosociální centrum - Kontaktní krizové centrum Kappa - Mateřské centrum Sluníčko - Denní pobyt pro mentálně postiţené děti a mládeţ Ve městě funguje Ubytovna pro neúplné rodiny s dětmi, která je plně občany města vyuţívána. Dále je v Přerově dětský domov pro děti od 6 do 18 let. Zcela ale v obci chybí zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc (nebo jiné zařízení, které by tuto funkci plnilo), dům na půl cesty pro zletilé děti opouštějící dětský domov a v současné době není občanům k dispozici ani pečovatelská sluţba pro rodiny s dětmi. Počet umístěných osob (matek i dětí) ročně v Ubytovně pro neúplné rodiny s dětmi v Přerově (celková kapacita zařízení je 100 osob) k ubytovaných osob

27 p o č e t u b y t o v a n ý c h o s o b v U b y t o v n ě p r o n e ú p l n é r o d i n y s d ě t m i v P ř e r o v ě v l e t e c h p o č e t u b y t o v a n ý c h o s o b r o k Ubytovna pro neúplné rodiny nabízí své sluţby nejen matkám s dětmi, které se ocitnou bez moţnosti vhodného bydlení, ale i např. svobodným těhotným matkám. Určitou nevýhodou tohoto zařízení pro jeho klienty je, ţe muţi smí své rodiny pouze navštěvovat, nemohou být s nimi ubytováni. Při porušení vnitřních předpisů zařízení můţe být rodině ukončen pobyt. Vzhledem k různě dlouhé době pobytu rodin v zařízení je moţné, aby umístěných osob v zařízení celkem za kalendářní rok byl větší, neţ jeho kapacita. Podle zjištěných údajů tomu ale zatím tak není. Ve městě Přerově je to jediné sociální zařízení, jehoţ kapacita je vyšší, neţ poptávka po jeho vyuţití ze strany obyvatel. Do budoucna lze ale předpokládat, ţe se tato situace výrazně změní. Do roku 2004 byla úplným i neúplným rodinám s dětmi k dispozici také Městská ubytovna na Bayerově ulici, která pro ně zajišťovala ubytování. Po změnách v ubytovacím řádu tohoto zařízení, kdy rodiny s dětmi nemohly dále těchto sluţeb vyuţívat, se zvýšil zájem o pobyt v Ubytovně pro neúplné rodiny s dětmi. Moţnost vlastního nebo nájemního bydlení je oţehavým problémem nejen rodin s dětmi, ale občanů všech věkových kategorií, bez ohledu na jejich osobní stav, a je to typický problém všech obcí v naší republice. Navíc je otázka získání vlastního bydlení úzce spojena s ekonomickou zajištěností rodiny nebo jednotlivce. K eviduje Město Přerov celkem 766 ţádostí o obecní byt (včetně ţádostí o bytové náhrady). Počet městských bytů k je bytů. Statistické údaje zjištěné při sčítání obyvatel, bytů a domů v roce 2001 ve městě Přerově bytů ve městě celkem bytů trvale neobydlené byty z celkového počtu 1414 bytů bytů trvale obydlené byty z celkového počtu bytů bytů podíl bytů v osobním vlastnictví z celkového počtu trvale obydlených bytů 23,05% podíl bytů nájemních z celkového počtu trvale obydlených bytů 28,81% průměrný osob obývajících jeden byt 2,52 osoby tj. 6,9% všech bytů tj. 93,04% všech bytů 26

28 případů Počet žádostí o nájem obecního bytu přijatých Městem Přerov od roku 2003 sledovaný rok k žádostí Ze zákona náleţí rodině s dětmi podpora a pomoc ze strany státu i samosprávného celku, tedy obce. Sociální pracovníci poskytují rodinám poradenství, zastupují nezletilé děti při řízeních, které se jich týkají, pomáhají rodině uspořádat poměry, pokud toho není vlastními silami schopna. Pokud opakované snahy o nápravu nevedou ke zlepšení podmínek, musí sociální pracovník v mezích zákona vyuţít represivních prostředků, aby byla chráněna práva nejslabších členů rodiny, tedy nezletilých dětí. Následující údaje byly získány z evidence Městského úřadu Přerov (statistika za správní obvod ORP Přerov): Počet řešených případů rodin ročně oddělením sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Přerov případů řešených případů rodin s dětmi v letech rok případů 27

29 klientů Počet uložených výchovných opatření Městem Přerov (rodinám ve městě Přerově) výchovné opatření napomenutí dohled omezení Počet klientů kurátora pro mládež (na území ORP Přerov) klientů z toho mladistvých p o č e t k l i e n t ů k u r á t o r a p r o m l á d e ž M ě s t s k é h o ú ř a d u P ř e r o v v l e t e c h p o č e t k l i e n t ů z t o h o m l a d i s t v ý c h r o k Případy řešené kurátory pro mládež při Městském úřadu Přerov typ případu 2003 z toho mladistvých 2004 z toho mladistvých 2005 z toho mladistvých trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření návrh na ústavní výchovu

30 Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež rodinné zázemí klientů úplná rodina neúplná rodina nová rodina rodina s druhem (družkou) ostatní ústavní výchova Údaje o rodinném zázemí klientů kurátora pro mládeţ napovídají, ţe narůstá klientů z rodin neúplných a klientů z výchovných ústavů. Lze předpokládat, ţe tento stav souvisí s malou osobní kontrolou nad chováním dětí a mládeţe. Počet dětí ročně umístěných do ústavní nebo ochranné výchovy celkem dětí V roce 2005 byla u 15-ti dětí zrušena ústavní nebo ochranná výchova a tyto děti se vrátily do své biologické rodiny (dříve tato data nebyla statisticky evidována). Počet podaných návrhů soudu na předběžné opatření na umístění dítěte do ústavního zařízení celkem návrhů Počet dětí umístěných do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (před r nebylo statisticky evidováno) dětí 9 22 Počet dětí týraných a zneužívaných tělesně týrané děti rodiči jinou osobou psychicky týrané děti rodiči jinou osobou sexuálně zneužívané děti rodiči jinou osobou

31 Některé děti nemají to štěstí, ţe mohou vyrůstat ve své biologické rodině. Proto se jim stát snaţí nalézt rodinu náhradní pěstounskou nebo osvojitelskou (adoptivní). Případy, kdy se jedná o děti osiřelé jsou v praxi výjimečné. Převáţně se jedná o děti, jejichţ rodina o ně ztratila zájem nebo se o ně nemůţe dostatečně postarat. Počet dětí umístěných do náhradní rodinné péče (jedná se o rodiny jak s příbuzenskou vazbou, tak o rodiny bez příbuzenského vztahu) Počet dětí umístěných za typ náhradní rodiny osvojitelská rodina pěstounská rodina péče jiné osoby, než rodiče U dětí svěřených do péče osvojitelů a pěstounů se vždy jedná o děti mladší 15-ti let. (pozn.: občan má právo podat k soudu návrh na svěření konkrétního dítěte do své péče i mimo proces zprostředkování náhradní péče státem) Počet dětí svěřených do pěstounské a poručnické péče dětí v náhradních rodinách dětí v pěstounské péči dětí v poručnické péči pěstounských rodin celkem Městský úřad Přerov neeviduje žádný případ pěstounské nebo poručnické rodiny, která by do zletilosti dítěte žádala o zrušení této péče. Počet žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče (nepříbuzenské) žadatelů o osvojení o pěstounskou péči celkový žadatelů Vzhledem k počtu dětí umisťovaných ročně do náhradní rodiny a k počtu ţadatelů o náhradní rodinnou péči je v současné době čekací doba pro osvojitelskou rodinu v Olomouckém kraji přibliţně 4 5 let. U ţadatelů o pěstounskou péči jsou čekací lhůty podstatně kratší. 30

32 III.4. Osoby v obtíţných ţivotních situacích a osoby společensky nepřizpůsobené Za osoby v obtíţné ţivotní situaci a osoby společensky nepřizpůsobené povaţujeme pro potřeby této práce dospělé osoby, které se ocitnou v ţivotní situaci, kterou nejsou schopni vlastními silami a prostředky řešit. Jedná se především o - osoby, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují naléhavě řešit svou ţivotní situaci - osoby, které potkala ţivelná pohroma - bezdomovci - osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody - osoby propuštěné z ochranné nebo ústavní výchovy Data o těchto osobách nejsou přesně evidována a jejich skutečný ve městě převyšuje osob, kterým byla fakticky pomoc poskytnuta. Následující údaje poskytl také Městský úřad Přerov, odbor sociálních služeb a zdravotnictví: Počet osob v hmotné nouzi, osob společensky nepřizpůsobených a osob, které se bez vlastního přičinění ocitli v nepříznivé životní situaci, kterým byla poskytnuta finanční pomoc (údaje postihují město Přerov) poskytnutých dávek výše pomoci celkem (Kč) Počet osob, které jsou trvale v péči kurátora pro dospělé (počty jsou evidovány za celý správní obvod ORP Přerov) klientů Počet osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (údaje postihují město Přerov) osob propuštěných z VTOS nebo vazby osob propuštěných z ústavní nebo ochranné výchovy poskytnutých dávek Počet poskytnutých dávek se můţe lišit od počtu osob příchozích z výkonu vazby a trestu, neboť jednotlivé osobě lze poskytnout současně pomoc finanční a věcnou. Jednorázová finanční i věcná dávka se poskytuje do výše 1.000,- Kč osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, pro zabezpečení základních ţivotních potřeb. 31

33 O počtu osob bez domova není vedena přesná evidence. Ve městě Přerově je pro ně k dispozici ubytovna s celkovou kapacitou přibliţně 65 míst. Obsazenost tohoto zařízení se mění v závislosti na ročním období a mnoţství sezónních prací. III.5. Národnostní a etnické menšiny Ve městě Přerově ţijí občané, kteří se hlásí k jiným národnostem, neţ české, moravské, nebo slezské. Jejich, ale není statisticky významný pro potřeby plánování sociálních sluţeb v obci. Také u této skupiny obyvatel nebyly zjištěny skutečnosti, které by naznačovaly potřebu specifické sociální pomoci. Zvláštní pozornost je třeba věnovat velké komunitě romského obyvatelstva ţijící ve městě Přerově. Přestoţe se při posledním sčítání obyvatel (v roce 2001) hlásilo k romské národnosti 102 osob, je Romů v Přerově daleko vyšší. Podle profesionálního odhadu terénních sociálních pracovníků (dále jen TSP) Městského úřadu Přerov se jejich pohybuje v rozmezí osob. Romské obyvatelstvo ţije na území celého města, ale mezi lokality nejhustěji obydlené romským obyvatelstvem patří ulice Kojetínská, Škodova, Tovačovská, Náměstí Svobody a jejich blízké okolí. Značnou měrou k tomu přispívají dvě skutečnosti. Byty v této části města jsou z velké části určeny pro neplatiče a dluţníky nájmu za byt a současně romská komunita je zvyklá ţít ve velkých pospolitostech a širokých rodinných vazbách. Mezi nejtíţivější problémy, se kterými se romská komunita potýká, patří, kromě vysoké míry nezaměstnanosti, řešení bytové otázky a s ní spojená úhrada bydlení, hospodaření s finančními prostředky v domácnosti, u nezletilých dětí jejich školní prospěch a záškoláctví. Následující údaje jsou evidovány terénními sociálními pracovníky Města Přerova: Nejčastěji poskytované služby při práci s romskou komunitou poskytnuté pomoci typ služby ročně pomoc se získáním ubytování, řešení dluhů na nájemném 916 pomoc při vytváření zákl. hygienických návyků, pomoc s hospodařením v domácnosti 387 řešení špatného školního prospěchu a záškoláctví 311 organizace volného času, prevence kriminality 221 pomoc při vyřizování sociálních dávek, důchodů