Makroekonomické agregáty Pavel Janíčko
MAKROEKONOMICKÉ CÍLE Makroekonomika má tyto hlavní cíle: vysoká úroveň a rychlý růst produktu a spotřeby vysoká zaměstnanost a nízká nedobrovolná nezaměstnanost stabilita cenové úrovně (nebo nízká inflace) bilance zahraničního obchodu, kde jsou vývozy zhruba vyrovnané s dovozy, země má stabilní měnový kurs vůči zahraničním měnám
MAKROEKONOMICKÉ CÍLE Tyto makroekonomické cíle jsou zabezpečovány pomocí těchto hospodářských politik: fiskální politikou, kterou tvoří vládní výdaje a zdanění monetární politikou, uskutečňovanou centrální bankou prostřednictvím regulace nabídky peněz zahraničně ekonomickou politikou prostřednictvím vymezování měnového kursu a udržování platební bilance v rovnováze sociální a důchodovou politikou snažící se o udržení sociální stability
Ekonomický vývoj ČR 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Aktuální predikce Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 3 954 4 023 4 042 4 077 4 261 4 469 4 647 Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,3 2,0-0,9-0,5 2,0 3,9 2,5 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 1,0 0,3-1,5 0,7 1,5 2,9 2,4 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 0,4-3,0-1,8 2,3 1,8 2,0 1,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 1,3 1,1-3,2-2,7 2,0 6,4 3,1 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 0,5 1,9 1,3 0,0-0,2-0,4 0,3 Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,8 0,2-0,2-0,6 0,6 0,9-0,1 Deflátor HDP růst v % -1,5-0,2 1,4 1,4 2,5 1,0 1,5 Průměrná míra inflace % 1,4 1,9 3,3 1,4 0,4 0,5 1,5 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -1,0 0,4 0,4 1,0 0,8 1,0 0,2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,3 6,7 7,0 7,0 6,1 5,7 5,5 Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,6 2,2 2,5 0,4 1,9 4,2 4,1 Poměr salda BÚ k HDP % -3,6-2,1-1,6-0,5 0,6 0,5 0,2 Předpoklady Směnný kurz CZK/EUR 25,3 24,6 25,1 26,0 27,5 27,5 27,5 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 3,7 2,8 2,1 1,6 0,8 1,3 Ropa Brent USD/barel 79,6 111,3 111,6 108,6 99,0 60,7 68,3 HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 2,0 1,6-0,8-0,4 0,8 1,4 1,8
Typy agregátních veličin Veličiny stavu (národní bohatství) a toku (HDP) Veličiny toku se dále dělí na - domácí - národní - hrubé - čisté - nominální - reálné
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A METODY JEHO MĚŘENÍ Hrubý domácí produkt (HDP) měří hodnotu všech nově vyrobených statků v ekonomice pomocí sledování výdajů a příjmů za tyto statky. Přesněji řečeno, hrubý domácí produkt je tvořen tržní hodnotou všech finálních statků vyrobených v ekonomice za dané časové období. HDP můžeme měřit třemi základními metodami: metodou přidané hodnoty (tzv. produkční metodou), metodou důchodovou a metodou výdajovou.
PRODUKČNÍ METODA VÝPOČTU HDP Pokud měříme HDP metodou přidané hodnoty, tak na každém výrobním stupni odečteme od hodnoty produkce hodnotu meziproduktu. Meziprodukty rozumíme statky, jež jsou určeny pro další zpracování v daném časovém období. Ty se nezapočítávají do HDP stejně jako prodeje dříve vyrobených aktiv (např. prodej dvacet let starého domu). Hodnota finálních statků se vypočítává jako suma hodnot přidaných všemi firmami ve výrobním procesu.
DŮCHODOVÁ METODA VÝPOČTU HDP V tomto případě budeme měřit všechny příjmy, které získávají domácnosti. Předpokládáme, že domácnosti jsou vlastníky všech výrobních faktorů. Za této situace bude HDP měřený důchodovou metodou tvořen: W+R+P+Int+SEI+D hrubými mzdami (tj. mzdami před zdaněním) rentami hrubými zisky firem čistými úroky (tj. rozdíl mezi úroky, které domácnosti získávají a úroky, které zaplatí jiným subjektům) příjmy ze samozaměstnávání (všechny platby za výrobní faktory, jež používají samostatně podnikající osoby, např. lékaři, právníci apod.) Hodnotou amortizace.
VÝDAJOVÁ METODA VÝPOČTU HDP Pokud použijeme k výpočtu HDP čtyři druhy agregátních výdajů členěných podle subjektů, tj. domácností, firem, státu a světa, pak jejich sečtením dostaneme veličinu HDP. Konkrétně se jedná o spotřební výdaje domácností, hrubé domácí soukromé investice firem, vládní výdaje a tzv. čistý export. Y = C+I+G+NX
VÝDAJOVÁ METODA VÝPOČTU HDP Spotřební výdaje domácností zahrnují výdaje na zboží a služby spotřebovaných domácnostmi (kromě koupě nových bytů). Investice (investiční výdaje) jsou výdaje firem na stroje a zařízení a na budovy a stavby. Rozlišujeme investice hrubé a čisté - rozdíl mezi nimi je tvořen amortizací. Vládní výdaje zahrnují výdaje místních správ, regionálních správ a centrální vlády. Čistý export je hodnota doma vyrobeného a vyvezeného zboží minus hodnota dovezeného zboží.
Typy agregátních veličin Hrubý domácí produkt Hrubý národní produkt Čistý národní produkt (národní důchod) ND = HNP D Disponibilní důchod Osobní důchod
HNP HNP= HDP v ČR mínus důchody zahraničních vlastníků VF (příjmy zahraničních vlastníků kapitálu fungujících v ČR mzdy a další náhrady zahraničních zaměstnanců pracujících v ČR úroky z vkladů zahraničních rezidentů v bankách ČR renty vyplácené zahraničním subjektům v ČR)
HNP HNP= HDP plus důchody z VF ve vlastnictví domácích rezidentů vynakládané v zahraničí (důchody českých vlastníků kapitálu uplatňovaného v zahraničí, mzdy a další náhrady českých občanů pracujících v zahraničí, úroky českých subjektů z vkladů v zahraničních bankách, renty českých občanů ze zahraničních majetků)
Nedostatky agregátních veličin Nezahrnují: - Netržní produkci - Stínovou ekonomiku - Ocenění volného času - Negativní dopady na životní prostředí - Prvek kvality výrobků a služeb
Subagregáty Osobní důchod (PI) Ta část ND, která zůstane k užití jednotlivým osobám PI= ND - daně ze zisku korporací - nerozdělené zisky korporací - příspěvky na soc.pojištění - nepřímé daně
Subagregáty Disponibilní osobní důchod (DI) DI= PI osobní daně z příjmu DI = S+C
ČISTÝ EKONOMICKÝ BLAHOBYT Blahobyt společnosti je určován nejenom množstvím, ale i kvalitou vytvořených a spotřebovaných statků. Též je ovlivněn dalšími aspekty kvality života. Jde vlastně o širší pojetí, než v sobě obsahuje ukazatel HDP. Zpravidla je tento ukazatel konstruován tak, že k čistému domácímu produktu (HDP snížený o amortizaci) jsou přičítány (zohledňovány) zejména: volný čas výsledky práce domácností, které nejsou součástí statisticky evidované výroby (a tudíž nejsou součástí HDP) výsledky tzv. šedé ekonomiky (podnikatelská a zaměstnanecká aktivita, která je obecně vzato legální, ale není úředně hlášena a evidována)
ČISTÝ EKONOMICKÝ BLAHOBYT A na druhé straně od čistého domácího produktu jsou odečítány: škody na životním prostředí nelegální aktivity v podobě tzv. černé ekonomiky (např. narůstající obchod s drogami nebude vstupovat do veličiny čisté ekonomické bohatství).
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ PRODUKT Při porovnávání HDP v různých obdobích musí být vyloučen vliv inflace. Dělá se to tak, že se oceňují tržní hodnoty statků a služeb cenami základního (výchozího) roku. HDP oceněný v cenách základního roku se nazývá reálný HDP a HDP oceněný v cenách běžného roku se nazývá nominální HDP. Vztah mezi oběma veličinami lze vyjádřit vzorcem: nominální HDP = reálný HDP * deflátor HDP
EKONOMICKÝ RŮST Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi) Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme tehdy, jestliže GDP (GNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: GDP t+1 - GDP t 0
ZDROJE HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU Extenzivní růst zvýšení množství výrobních faktorů Intenzivní růst zvýšení produktivity výrobních faktorů Důležitý faktor je technický pokrok - projevuje se v rostoucí v produktivitě práce a kapitálu, takže roste celkový výstup i při neměnném množství výrobních faktorů; TP se projevuje inovacemi výrobků nebo inovacemi technologií, postupů Z hlediska příčin rozlišujeme: autonomní (endogenní) technický pokrok (jeho důvody spočívají v mikroekonomické oblasti), indukovaný (exogenní) technický pokrok (příčiny jsou ekonomické povahy, např. změny relací ceny a vzácnosti výrobních faktorů; racionalizace).
Zdroje hospodářského růstu Škola mezí růstu: Limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí, z toho plynoucím poklesem možností obživy K základním zdrojům hospodářského růstu dle empirické zkušenosti patří: přírůstek nabídky pracovních sil (růst počtu obyvatel + migrace), přírůstek hmotného investičního majetku, zvyšování investic do lidského kapitálu (zvyšování vzdělanostní úrovně populace) technický pokrok řízení organizace výroby (vědecké metody řízení), úspory z rozsahu výroby a ze specializace (čím vyšší produkce, tím nižší náklady na jednotku), vědecký pokrok vedoucí k výrobkové a technolog. inovaci.
POTENCIÁLNÍ PRODUKT Každá ekonomika disponuje určitým rozsahem práce, kapitálu a půdy, který může v dané době využívat. Kombinování uvedených vstupů s disponibilními technologiemi umožňuje vyrobit maximální udržitelnou úroveň výstupu. (Tuto nejvyšší udržitelnou úroveň výstupu jsme již popsali pomocí hranice produkčních možností.) Jestliže se ekonomika pokouší vyrobit více než svůj potenciální produkt, začnou se ceny stále rychleji zvyšovat, protože zdroje jsou využívány příliš intenzívně.
POTENCIÁLNÍ PRODUKT Jestliže ekonomika vyrábí méně, než je její potenciál, pak bude existovat zbytečně vysoká úroveň nezaměstnanosti a přebytečné kapacity továren. Mezi těmito extrémy příliš vysokého využití kapacit a příliš vysoké nezaměstnanosti vstupů je prahová úroveň výstupu makroekonomiky, kterou označujeme jako potenciální produkt. Na následujících stránkách uvedeme úplnou analýzu činitelů, které potenciální produkt determinují.
POTENCIÁLNÍ PRODUKT Když potenciální HNP převyšuje skutečný HNP, potom tvoří rozdíl mezi nimi mezeru HNP. Velká mezera HNP znamená, že ekonomika nepracuje na úrovni svých možností nebo že se ekonomika zrovna nalézá uvnitř své hranice produkčních možností (PPF). Když existuje mezera HNP, jsou statky ztraceny úplně stejně, jako kdyby byly vysypány do moře.
POTENCIÁLNÍ GNP A MEZERA HNP
POTENCIÁLNÍ HNP A MEZERA HNP Levá svislá osa: Potenciální reálný HNP (miliardy dolarů, ceny 1982) Pravá svislá osa: Mezera HNP (jako procentuální podíl na potenciálním HNP) Tento obrázek ukazuje trend potenciálního HNP a zároveň obrysy hospodářského cyklu. Hladká křivka nahoře, která má stupnicí vlevo, ukazuje potenciální HNP v rozmezí let 1930-1988. Potenciální produkt je definován jako maximální dlouhodobě udržitelný HNP. Za posledních padesát let rostl potenciální produkt ročně kolem 3 %.
POTENCIÁLNÍ HNP A MEZERA HNP Spodní křivka se stupnicí na pravé straně ukazuje mezeru HNP. Tato křivka ukazuje míru, v níž skutečný produkt poklesl pod svůj potenciál, jako procentuální podíl z potenciálního HNP. Lze si všimnout obrovských mezer ve třicátých a osmdesátých letech.