Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Operativně pátrací prostředky v trestním řízení Martin Parák 2007 Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Operativně pátrací prostředky v trestním řízení zpracoval sám a uvedl jsem veškeré použité prameny. 1
Zvláštní poděkování patří panu doc. JUDr. Jaroslavu Fenykovi, Ph.D. za odborné vedení při tvorbě následující práce. 2
1. Úvod do problematiky 1.1. Historie právní úpravy použití operativně pátracích prostředků 1.1.1 původní úprava (zák. č. 283/91 Sb.) 1.2. podpůrné operativně pátrací prostředky 1.3 Přínos současné úpravy (po účinnosti zákona 265/91 Sb.) 2. Operativně pátrací prostředky jako prostředek k odhalování zvlášť závažných trestných činů 3. Závěr 2.1 Rozdělení a podmínky použití operativně pátracích prostředků, právní úprava 2.2 Předstíraný převod 2.2.1policejní provokace pojem a význam 2.3 Sledování osob a věcí 2.4 Použití agenta 2.5 Odposlech a záznam telekomunikačního provozu 4. Resumé v anglickém jazyce 5. Seznam pramenů a použité literatury 3
1. V souvislosti s vývojem společnosti se vyvíjelo i kriminální prostředí a s tím zároveň i potřeba důsledně chránit společnost před kriminálním jednáním. Vzhledem k tomu, že tak jako společnost se současně s ní vyvíjela i rafinovanost a technická propracovanost páchání jednotlivých trestných činů a rovněž se vyskytl trend vzniku organizovaných zločineckých struktur a v posledních letech k tomuto trendu přibyla i hrozba světového terorismu, vznikla rovněž potřeba účinně reagovat a zajišťovat důkazy za využití odpovídajících prostředků, pružně reagujících na vývoj a potřeby společensky chráněných zájmů, techniky používané kriminálním prostředím k páchání závažné trestné činnosti a vývoj kriminálního prostředí jako celku. Z historie, literatury a v neposlední řadě i filmové tvorby věnované detektivní a policejní práci jsou společensky nejznámějšími prostředky pro boj se zločinem, sledování osob, odposlech telekomunikačního provozu a použití agenta. Na rozdíl od akčních filmů nebo beletrie je realita použití operativních pátracích prostředků v našem právu zcela jiná. Od devadesátých let minulého století, je i u nás důsledně prosazován celoevropský trend ochrany lidských práv a svobod vycházejících z Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod a na mezinárodní úrovni se Česká republika zavázala ratifikací Evropské úmluvy o lidských právech. Vzhledem k tomu, že použitím operativně pátracích prostředků dochází k razantnímu porušení základních lidských práv, vznikla rovněž potřeba upravit jejich použití tak, aby bylo v souladu s obsahem mezinárodního a vnitrostátního práva a v co nejvyšší možné míře zajistit, že nedojde k jejich zneužití. V současné době dochází ke značné medializaci a politizaci tzv. policejních odposlechů a dochází k celospolečenské diskuzi na téma zákonnosti a zneužitelnosti operativně pátracích prostředků a otázkám co vede k významnému nárůstu jejich použití. V rámci této práce bych chtěl nastínit možnosti použití jednotlivých operativně pátracích prostředků. 4
1.1. V současné době nabízí naše právní úprava některé prostředky, které lze využít k rychlému a účinnému potírání závažné trestné činnosti. Jde především o instituty zakotvené v deváté hlavě trestního řádu pod 158b-158f tr. ř. jako operativně pátrací prostředky. Použití těchto operativně pátracích prostředků je v trestním řádu začleněno novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., účinnou od 1.1.2002. 1.1.1 Před účinností této novely bylo užití operativně pátracích prostředků a s tím související operativní technikou upraveno v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a to následujícím způsobem. 34 Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a věcí, využívání osob jednajících ve prospěch služby kriminální policie, služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a útvaru inspekce, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky, předstíraný převod věci a použití agenta. 34a Krycí doklady (1) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby. (2) Krycí doklad vydává ministerstvo na základě rozhodnutí ministra. 5
34b Použití agenta (1) Služba kriminální policie a služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti jsou oprávněny při odhalování trestných činů uvedených v 33 odst. 2 a při zjišťování jejich pachatelů a pachatelů trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení použít agenta, a to za podmínky, že odhalování těchto trestných činů a zjišťování jejich pachatelů by jiným způsobem bylo podstatně ztížené. (2) Agentem je policista plnící úkoly uložené mu službami uvedenými v odstavci 1, který vystupuje zpravidla s krycími doklady a se zastíráním skutečného účelu své činnosti. (3) Je-li to k použití agenta nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci agenta a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů, 16a) b) používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; způsob vykazování údajů stanoví vláda. (4) Agenta lze použít jen na základě povolení soudce krajského soudu, v jehož obvodu má žadatel o povolení k použití agenta své sídlo. V povolení musí být uveden účel nasazení a doba, po kterou bude agent použit, a pokud je vytvořena, též údaje o legendě o jiné osobní existenci agenta. Na základě nového návrhu lze dobu povolení prodloužit. (5) Policista, který plní služební úkoly jako agent, je povinen plnit pokyny nadřízeného služebního orgánu; jiné povinnosti podle tohoto zákona nemá. Při 6
své činnosti je povinen volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována bezdůvodná újma na jejich právech. (6) Státní zástupce, který by byl příslušný k výkonu dozoru v přípravném řízení ohledně trestného činu uvedeného v odstavci 1, má povinnost pravidelně od příslušné služby policie vyžadovat a hodnotit údaje potřebné k posouzení, zda důvody pro použití agenta trvají a zda jeho činnost je v souladu se zákonem. Toto hodnocení předkládá bez odkladu soudci, který vydal povolení podle odstavce 4. O výsledku použití agenta příslušná služba policie vyhotoví záznam, který státnímu zástupci předloží. (7) Pominou-li důvody pro nasazení agenta, soudce uvedený v odstavci 4 toto povolení zruší. 34c Předstíraný převod věci Předstíraným převodem věci se pro účely tohoto zákona rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu věci, k jejímuž držení je obvykle třeba zvláštního povolení nebo jejíž držení je nepřípustné. (1) Zákon o Policii České republiky tak v současné době upravuje pouze použití podpůrných operativních prostředků, které na rozdíl od prostředků uvedených v trestním řádu nemohou sloužit k pořízeni důkazu v trestním řízení. I přes to lze podpůrné operativně pátrací prostředky v boji proti zločinnosti využít a to zejména ke shromažďování informací, které samy nemají důkazní hodnotu, ale mohou k pořízení důkazu vést 1) ASPI - zák. č. 283/91 Sb. O Policii České republiky ve znění před novelou zákonem č.265/2001 Sb. 7
1.2. Podpůrné operativně pátrací prostředky Při odhalování závažných trestných činů jsou zpravidla využívány podpůrné operativní prostředky a to buď samostatně nebo v kombinaci s využitím operativně pátracích prostředků podle trestního řádu. Oprávnění policisty k používání podpůrných operativně pátracích prostředků je upraveno v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení 23a tohoto zákona je policista oprávněn při předcházení trestným činům a v souvislosti s řízením o trestných činech používat operativně pátrací prostředky. Za tyto prostředky jsou považovány krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky a využití informátora. (2) V souvislosti s odhalováním zejména drogových trestných činů má informátor mimořádný význam. Podle 23f zákona o polici se informátorem rozumí fyzická osoba poskytující policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií. Informátora získává oprávněný policista (zařazený ve službě kriminální policie a vyšetřování) podle svého uvážení, s přihlédnutím k bezpečnostní situaci, k jeho vhodnosti a schopnostem opatřovat informace nebo poskytovat služby při předcházení trestným činům a při řízení o trestných činech. (3) V praxi se jedná o osobu, která se zpravidla pohybuje v zájmovém prostředí a disponuje relevantními informacemi. Není vyloučeno, že se tato osoba podílí na páchání trestné činnosti. Především při odhalování organizovaných skupin nebo zločinných spolčení má využití informátora značný význam. Informátor, který požívá důvěru ve svém prostředí, může zajistit informace ale i důkazy o osobách, které trestnou činnost organizují. 2) zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 23a. 3) zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 23f. 8
Informátorovi lze poskytnout finanční nebo věcnou odměnu. Výdaje na tuto odměnu se hradí ze zvláštních finančních prostředků, což jsou finanční prostředky používané oprávněnými policisty k úhradě některých výdajů s používáním operativně pátracích prostředků a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. (4). Z těchto prostředků lze dále mimo jiné hradit výdaje vznikající při předstíraném převodu, sledování osob a věcí, přípravě, ochraně a použití agenta, vydávání a používání krycích dokladů, používání konspirativních prostředků, používání zabezpečovací techniky a využití a činností informátora. Při zajišťování důkazů o trestných činech je v praxi využívána zabezpečovací technika jako podpůrný operativně pátrací prostředek upravený v 23d zák. o Policii ČR. ZP PP č. 151/2001 blíže specifikuje specializovaná pracoviště, která zabezpečovací techniku provádějí. 1.3. Největším přínosem úpravy kterou přinesl Zákon č. 265 z roku 2001 Sb. je tedy zajištění procesní využitelnosti výsledků operativně pátrací činnosti pro další trestní řízení. Pro maximální využití operativně pátracích prostředků v boji proti zvlášť závažným trestným činům hovoří zejména fakt, že usvědčování pachatelů těchto trestných činů, zejména pak trestných činů páchaných organizovanými skupinami na úseku zbraní, drog, korupčního jednání, organizované majetkové a násilné trestné činnosti, jinými metodami je velmi složité, mnohdy i nemožné. Obvykle je největším zájmem pachatelů trestných činů ve výše uvedených oblastech, případně i adresátů některých trestných činů (držení a výroba omamných a psychotropních látek, nebo poskytnutí či přijetí úplatku), aby celá věc proběhla v co největším utajení. 4) čl. 5 ZPPP č. 165/2001 o využívání informátorů 5) čl. 3 NMV č. 83/2001 o nakládání se zvláštními finančními prostředky 9
V těchto případech jsou totiž obě strany v pozici pachatele trestného činu, nemají tedy nejmenší zájem na jeho odhalení. Chybí zde tedy oznamovatel trestného činu, neboť poškozeným je v těchto případech pouze veřejný zájem a společnost jako celek. Často tak mají orgány činné v trestním řízení pouhé podezření, že určitá osoba, nebo osoby se dopouští nebo hodlají dopustit trestné činnosti, ale důkazy o této skutečnosti v zásadě chybí. Práce orgánů činných v trestním řízení při odhalování těchto trestných činů však může značným způsobem usnadnit využívání institutů, zakotvených v trestním řádu a zákoně o Policii ČR, které k tomu určeným složkám (např. určené útvary PČR, inspekce MV) umožňují fingovaně se v rámci trestního řízení do probíhajícího protiprávního jednání zapojit a tak ho zdokumentovat a zajistit zákonným způsobem důkazy důležité pro trestní řízení. Operativně pátrací činnost je činnost specializovaných orgánů, která má utajovaný charakter. Je totiž prováděna speciálními metodami a prostředky, které jsou utajované ve smyslu zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. Jedná se o širší pojem než operativně pátrací prostředky ve smyslu trestního řádu. K zabezpečení jednotného výkonu operativně pátrací činnosti byl vydán ZPPP č. 131/2001. V tomto aktu je definována operativně pátrací činnost jako ucelený systém postupů, používání operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků uskutečňovaný oprávněným útvarem podle zvláštních právních předpisů a z nich vycházejících interních aktů řízení, převážně utajovaným způsobem, zaměřený k ochraně zájmů chráněných zákony a mezinárodními smlouvami v trestněprávní oblasti a spočívající v soustavném získávání, shromažďování, prověřování, případně rozpracování operativních informací. Za operativní informaci je přitom považována informace získaná oprávněným policistou v průběhu operativně pátrací činnosti, vedoucí k odhalování trestných činů, zjišťování jejich pachatelů a k předcházení trestným činům. (5) 5) ZPPP č. 131/2001čl. 2 písm. c) 10
2. Operativně pátracími prostředky ve smyslu 158b trestního řádu jsou: a. Předstíraný převod b. Sledování osob a věcí c. Použití agenta 2.1. V řízení o úmyslném trestném činu může operativně pátrací prostředky používat jen pověřený policejní orgán, který je pověřen příslušným ministrem (např. ministrem vnitra, jde-li o útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost). U útvarů policie ČR pověření přísluší policejnímu prezidentovi. V čl. 2 ZP PP č. 131 o operativně pátrací činnosti jsou taxativně stanoveny útvary služby kriminální policie a vyšetřování s celorepublikovou působností jako oprávněné útvary k používání operativně pátracích prostředků a dále služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR útvarů s územně vymezenou působností. Za pověřeného policistu je považován příslušník Policie ČR, zařazený v oprávněném útvaru. Pověřený policejní orgán může využívat operativně pátracích prostředků jen na základě zákona a v souladu se zákonem, jen je-li dostatečně odůvodněno podezření, že je nebo byl spáchán úmyslný trestný čin. Při používání operativně pátracích prostředků nesmějí policejní orgány provokovat trestnou činnost nebo se jiným způsobem aktivně podílet na utváření skutkového děje tak, aby vzbuzovaly, vytvářely či usměrňovaly do té doby neexistující vůli pachatelů spáchat trestný čin. Za provokování však nelze považovat zákonem dovolenou činnost policie spočívající ve sledování a utváření podmínek pro realizaci již páchané trestné činnosti. (6) 6) Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 11
V 158b tr. ř. jsou stanoveny společné podmínky pro použití operativně pátracích prostředků. Musí se jednat o řízení o úmyslném trestném činu. V případě použití agenta je tato podmínka ještě přísnější. Zde je zapotřebí, aby probíhalo řízení o zvlášť závažném úmyslném trestném činu, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo jiný úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva. Další podmínkou je, že výhradním zaměřením použití operativně pátracích prostředků musí být získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Použití operativně pátracích prostředků je podmíněno také tím, že sledovaného účelu by jinak nebylo možno dosáhnout, nebo by bylo značně ztíženo (tzv. zásada subsidiarity). Omezení práv a svobod použitím operativně pátracích prostředků je přípustné jen v nezbytně nutné míře a to jak z hlediska intenzity zásahu tak z hlediska délky jeho trvání. (7) Při použití operativně pátracích prostředků se zpravidla získávají zvukové záznamy (magnetofon, prostorový odposlech apod.), obrazové záznamy (fotoaparátem, kamerou apod.) a jiné záznamy (záznamy získané prostřednictvím jiných technických prostředků). Tyto záznamy je možno použít v trestním řízení jako důkaz. 2.2. Předstíraný převod Předstíraný převod je např. jeden z nejdůležitějších operativně pátracích prostředků při odhalování a prokazování trestných činů na úseku korupce, drog a nelegálního obchodu se zbraněmi. Před zmíněnou novelou trestního řádu obsahoval zákon o Policii ČR ustanovení o předstíraném převodu věci. Podle tohoto ustanovení se předstíraným převodem věci rozumělo předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu věci, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení nebo jejíž držení je nepřípustné. (8) 7) 158 tr. ř. - Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004, Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005 8) zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 34c. 12
Dnešní podoba tohoto institutu je však jiná. Předstíraný převod je zakotven v 158c trestního řádu. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 133/2001, kterým se upravuje postup při dožádání a provádění předstíraného převodu vymezuje, že předstíraný převod provádějí oprávněné útvary ve smyslu ZP PP č. 131/2001 o operativně pátrací činnosti. Je však dále stanoveno, že pokud oprávněný útvar není schopen vlastními prostředky dosáhnout účelu sledovaného předstíraným převodem je oprávněn dožádat o provedení předstíraného převodu Útvar speciálních činností SKPV. Před provedením předstíraného převodu zpracuje oprávněný policista plán, podle kterého se předstíraný převod následně provede. (9) Trestní řád umožňuje pověřeným policejním orgánům předstírání právního úkonu spočívajícího v koupi, prodeji nebo jiném způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci, k jejichž držení je třeba zvláštního povolení (vojenský materiál, výbušniny, omamné látky apod.), jejichž držení je nepřípustné (zakázané zbraně a střelivo apod.), která pochází z trestného činu (úplatek, padělané peníze) nebo která je ke spáchání trestného činu určena (úplatek, padělatelské náčiní, zařízení na výrobu omamných látek apod.). Podle tohoto ustanovení lze tedy předstírat smlouvu o koupi a prodeji, darovací smlouvu, ale i nabytí vlastnictví v dědickém řízení. Lze tedy provést také předstíraný převod abstraktních hodnot. Kritéria pro použití tohoto ustanovení jsou tedy širší než tomu bylo u předstíraného převodu věci podle zákona o policii. Předstíraný převod je možné provést, za splnění výše popisovaných obecných podmínek pro užití operativně pátracích prostředků, existuje-li podezření, že byl spáchán trestný čin, kdy obě, nebo i více stran dotčených spácháním trestného činu mají zájem na utajení trestného činu, jen zřídkakdy existují o takovém jednání důkazy. Využití institutu předstíraného převodu a jeho zdokumentování pomocí zvukových a obrazových záznamů má tedy velký význam především z důkazního hlediska a často může být pro odsouzení pachatele nezbytné. 9) čl. 3 ZP PP č. 133/2001 13
Podle trestního řádu lze předstíraný převod uskutečnit jen na základě písemného povolení státního zástupce. Povolení se vydává ve formě opatření, které není třeba doručovat a není proti němu přípustná stížnost. Jedná se o tzv. rozhodnutí svého druhu (sui genesis). Nesnese-li věc odkladu lze provést předstíraný převod i bez povolení. V takovém případě je policejní orgán povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat a pokud jej do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného převodu ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl nijak nepoužít. (10) Takto získanou informaci nelze v trestním řízení použít jako důkaz a nelze jí ani využít pro pořízení důkazu. Ve své podstatě by takto nastalá situace v praxi znamenala, že by bylo nutné informaci získat jiným zákonným způsobem a to tak, že by bylo zřejmé, že není v analogii na nezákonně získanou informaci. O předstíraném převodu sepíše policejní orgán záznam, která do 48 hodin doručí státnímu zástupci. Záznam obsahuje údaje o předstíraném převodu, osobách mezi nimiž k němu došlo, v čem konkrétně předstíraný převod spočíval, zejména předmět předstíraného převodu. Záznam slouží státnímu zástupci k informaci o předstíraném převodu, nikoli jako důkaz. Jako důkaz mohou sloužit zvukové, obrazové nebo jiné záznamy ve smyslu 158b odst. 3 tr. řádu doplněné protokolem ve smyslu ust. 55 tr. ř. Předstíraný převod peněz lze doložit i jinými technickými prostředky, které byly použity. V případě, že předmětem předstíraného převodu jsou peníze, lze použít chemické označení bankovek jako podpůrný operativně pátrací prostředek. Toto označení provádí na dožádání oprávněného útvaru Útvar zvláštních činností, který o tomto označení sepíše protokol. Pokud nebyly při předstíraném převodu tyto záznamy pořízeny je třeba osoby, které operativně pátrací prostředky využívaly vyslechnout jako svědky. (11) 10) 158c odst. 2 tr. řádu - Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 11) 158b odst. 3 tr. řádu - Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 14
Institut předstíraného převodu se v praxi stále nejčastěji využívá v souvislosti s odhalováním trestné činnosti týkající se prodeje drog či zbraní. Při odhalování korupčního jednání je předstíraný převod používán jen výjimečně. V praxi lze předstíraný převod provádět prostřednictvím informátora (podle dřívější právní úpravy osoba jednající ve prospěch policie současný zákon o policii ČR rozumí informátorem fyzickou osob poskytující policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií). (12) Informátorem je zde většinou osoba, která je účastníkem daného trestního jednání, toto jednání policií oznámí a rozhodne se s policí dále spolupracovat. Pro takovou osobu je totiž snazší v již započatém vztahu se sledovanou osobou pokračovat, zatímco policista by si musel cestu k ní teprve najít. Je třeba ovšem zdůraznit, že případy, kdy účastník takovéhoto vztahu se rozhodne s policií spolupracovat jsou naprosto ojedinělé. Málokdo mající prospěch z protiprávního jednání sám přijde na policii a tuto skutečnost o připravovaném nebo spáchaném protiprávním jednání oznámí. Z toho vyplývá, že při odhalování trestných činů nelze jen pasivně čekat a spoléhat na takovéto oznamovatele, protože ti se skoro nevyskytují. Při odhalování výše uvedených trestných činů tak policie musí postupovat z vlastní iniciativy a vytvořit si proti pachatelům dostatek možností k ofenzivnímu zásahu. Za významný prostředek k takovéto činnosti lze považovat právě institut předstíraného převodu. 2.2.1 Základem provedení předstíraného převodu musí být vždy skutečnost, že osoba, vůči niž má být předstíraný převod uskutečněn dala k podnět ze kterého vyplývá, že při dokončení jednání dojde ke spáchaní trestného činu, jinými slovy požádá o úplatek, nabídne ke koupi zbraně a nebo omamné a psychotropní látky. Pokud by tomu tak nebylo, ocitli bychom se již v rovině policejní provokace, která je nepřípustná. Policejní provokace není v našem právním řádu definována. Ústavní soud se již ve své praxi s problémem policejní provokace setkal. (13) 12) zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 23a 13) senátní nález III. ÚS 597/1999 15
Co tedy rozumíme pod pojmem policejní provokace? Policejní provokaci můžeme rozumět situaci, kdy policie vytvoří nebo se podílí na vytvoření předpokladů a podmínek pro spáchání trestného činu jinou osobou s tím, že v té osobě vzbudí pohnutku (úmysl) dopustit se jednání, které má založit její trestní stíhání. Ústavní soud se ve svém nálezu k policejní provokaci říká, že je nepřípustným porušením čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (zásada, že jednání fyzické osoby nutno považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem), pakliže jednání státu (policie) se stává součástí skutkového děje celé posloupnosti úkonů z nichž se trestní jednání skládá např. provokace či iniciování trestného činu, jeho dokonání apod. Jinými slovy, je nepřípustný takový zásah státu, nebo státní moci do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehož důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání. Takové jednání policejních orgánů je rovněž v rozporu se základní zásadou zákonnosti trestního řízení obsaženou v 2 odst. 1 trestního řádu, vyjádřenou rovněž v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kde je řečeno, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. (14) Z výše uvedeného je zřejmé, že policie nemůže sama bez dalšího nabídnout určité osobě účast na spáchání trestného činu (nabídnout úplatek, vyzvat osobu k prodeji zakázaných zbraní nebo drog). Může ale navodit situaci, ve které se daná osoba sama dobrovolně zúčastní na protiprávním jednání? Uveďme si příklad z oblasti odhalování prodeje drog. Pokud policista má podezření, že určitá osoba prodává drogy a chce si toto podezření ověřit předstíranou koupí drogy, musí se nejdříve dostat do prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, musí se v něm etablovat mimo jiné i tím, že se bude chovat a oblékat tak, aby do tohoto prostředí zapadl. 14) senátní nález III. ÚS 597/1999 16
Součástí tohoto procesu může být i vytvoření legendy o jeho osobě (pokud bude předstíraný převod provádět agent) (15). Takový policista nemůže být pouze pasivním hráčem na scéně, neboť tak by se mohlo stát, že mu droga nikdy ke koupi nabídnuta nebude. Kdyby však policista sám vyzval osobu podezřelou z prodeje drog k tomu, aby mu drogu prodala dopustil by se již policejní provokace. Tato situace by se dala vztáhnout i na předstíraný převod úplatku. Jeho možné provedení lze demonstrovat na následujícím příkladu. Představme si, že policie má podezření, že úřednice odboru dopravy pověřeného úřadu přijímá úplatky za rychlé nebo přednostní vyřízení žádosti o zaregistrování dováženého vozidla do registru vozidel. Policista tedy požádá o zápis vozidla. Během jednání s touto úřednicí může policista dát najevo, že by měl velký zájem na rychlém vyřízení celé věci. Toto jednání ještě nedosahuje policejní provokace. Jde pouze o navození situace, ve které se daná úřednice může kdykoliv ve své práci ocitnout a rozhodně tímto jednáním není nucena ani vybízena k tomu, aby úplatek přijala. Záleží pouze na ni, zda žadateli oznámí, že bude postupovat podle předpisů a tudíž jeho žádost zařadí do databází žádostí v pořadí jak došla, nebo zda projeví ochotu věc za úplatek urychlit. Pokud by se tak stalo, úřednice by se dopustila trestného řinu přijímání úplatku již v okamžiku, kdy by nabídla věc urychlit. Následný předstíraný převod peněz policií (či informátorem) by neměnil nic na skutečnosti, že trestný čin přijímání úplatku byl již dokonán. Předstíraný převod by však sloužil k získáni důkazu o přijetí úplatku. 15) 158e trestního řádu - Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005 17
Za rozhodující by mělo být považováno to, zda daná osoba spáchá trestný čin (např. požádá o úplatek) ze své vlastní pohnutky. Pokud tomu tak není, tedy vzbudí-li policie v někom prvotní úmysl přijmout úplatek, jde o policejní provokaci. Policejní orgán rovněž nemůže vytvářet skutkový děj, celou posloupnost úkonů, z nichž se trestní jednání skládá. V případě korupčního jednání je však trestný čin dokonán již v okamžiku, kdy určitá osoba o úplatek požádá nebo jej nabídne. Následný předstíraný převod by tedy neměl na spáchání samotného trestného činu vliv, sloužil by pouze k jeho zadokumentování. Provádění předstíraného převodu v souvislosti s odhalováním protiprávního jednání by mělo být nepochybně provázeno používáním institutu sledování osob a věcí a odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Je totiž nezbytné zadokumentovat všechny aspekty těchto jednání. Takový záznam předstíraného převodu je potom nezbytný z důkazního hlediska. 2.3. Sledování osob a věcí Dalším operativně pátracím prostředkem mimořádně účinným v boji se zločinem je sledování osob a věcí. Tento institut je upraven v ustanovení 158d trestního řádu. Také sledování osob a věcí zákon svěřuje pověřeným policejním orgánům ve smyslu ZP PP č. 131/2001 o operativně pátrací činnosti. Postup při vyžadování použití sledování osob a věcí pro účely trestního řízení je podrobněji upraven v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 149/2001. Sledování provádějí specializovaná pracoviště, kterými jsou: - Policie České republiky útvar zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování a jeho organizační články - Odbory operativní dokumentace služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky správ krajů a správy hl. města Prahy - Oddělení technické ochrany služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky správy hl. m. Prahy a skupiny technické ochrany služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky správ krajů a Policie České republiky okresních (městských) ředitelství. 18
Specializované pracoviště může sledování pouze technicky zabezpečit a oprávněný útvar může provádět následné sledování samostatně. (16) Sledování je definováno jako získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Musí se jednat o poznatky důležité pro objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a směřujících ke zjištění pachatele. Je prováděno utajeně ve vztahu ke sledovaným osobám, nebo k osobám, které nakládají se sledovanou věcí. Za technické prostředky lze považovat prostředky umožňující sledování na dálku (dalekohledy, technické prostředky k zjišťování pohybu vozidel), dále prostorové odposlechy, přístroje ke zjišťování obsahu zásilek, chemické nástrahy apod.. Za jiné prostředky lze považovat vizuální pozorování sledovaných osob oprávněným policistou. (17) V ustanovení 158d trestního řádu jsou předpokládané tři základní typy sledování osob a věcí: a) Obecné sledování osob a věcí uvedené v odstavci 1, při kterém nejsou pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, ani při něm není zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků. K tomuto typu sledování není potřeby žádného povolení a je plně v pravomoci pověřeného policejního orgánu. (18) Jedná se zejména o případy, kdy je třeba podezřelou osobu tzv. hlídat před zadržením, to znamená zajistit, aby policejní orgán, který provádí zadržení měl v každém momentu informaci o místě výskytu podezřelého. V praxi je toto opatření významné, kdy je třeba v jeden moment zadržet více osob na několika místech tak, aby se mezitím vzájemně neinformovaly. 16) ZPPP 131/2001 17) ZPPP 149/2001 18) 158d tr.ř - řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 19
b) Druhým typem sledování upraveným v odst. 2, je sledování, při kterém mají být pořizované zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Za jiný záznam v tomto smyslu nemůže být považován úřední záznam sepsaný policistou po provedení sledování. K takovému sledování je třeba písemného povolení státního zástupce. Aby mohl být pořízený záznam použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol. Protokol zpracovává ten, kdo sledování prováděl. Pokud sledování provádí specializované pracoviště, předává zpracované záznamy a protokol oprávněnému útvaru. V případě, že věc nesnese odkladu, provede se sledování bez povolení státního zástupce. Jedná se o případy, kdy by mohl být zmařen účel sledování v době kdy je povolení opatřováno. Policejní orgán musí bezodkladně o toto povolení dodatečně požádat a pokud je do 48 hodin neobdrží, musí sledování ukončit a případně provedené záznamy zničit a nijak je nepoužít. c) Třetím typem sledování je sledování kterým je zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků. Tento typ sledování je možný jen na základě předchozího povolení soudce. V tomto případě není možno jako u sledování podle odst. 2 zajistit povolení dodatečně. Povolení vydává soud zpravidla na návrh státního zástupce. V praxi se jedná nejčastěji o případy instalování prostorových odposlechů do obydlí a zjišťování obsahu korespondence bez jejího otevření. Tímto úkonem nesmí být prováděny žádné jiné úkony, než umístění technických prostředků. (19) Sledování lze provádět i bez splnění výše uvedených podmínek pokud osoba do jejíž práv a svobod má být sledováním zasahováno s tím výslovně souhlasí. V tomto případě lze provádět všechny tři typy sledování. Tato osoba svůj souhlas dává písemně. (20) 19) 158d tr.ř - Trestní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 20) 158d odst. 6 tr. ř. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 20
Provozovatelé telekomunikačních služeb, pošty a dopravovatelé zásilek jsou povinny poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování nezbytnou součinnost. (21) Oprávněné útvary a odbory operativní dokumentace vyžadují data související s poskytováním telekomunikačních služeb výhradně prostřednictvím útvaru zvláštních činností. Záznamy pořízené při sledování a připojený protokol s náležitostmi podle 55 a 55a tr. ř., lze použít jako důkaz i v jiné trestní věci za splnění podmínky, že v této věci je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, nebo jestliže s tím zasahováno. souhlasí osoba do jejíchž práv a svobod bylo sledováním Při odhalování a dokumentování závažných trestných činů je sledování osob a věcí využíváno poměrně často. Sledování osob přináší cenné informace o udržovaných stycích sledované osoby, životním stylu a jejím chování. V praxi zadokumentováním tohoto styku však výstup ze sledování končí. Jen výjimečně se podaří zadokumentovat např. obsah rozhovoru u stolu v restauraci, či uskutečnění samotného nelegálního obchodu. Pokud je podezřelá osoba sledována dlouhodobě, je vhodné tento operativně pátrací prostředek kombinovat s odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu podle 88 trestního řádu, zvláště pokud není k dispozici jiný informační zdroj, který by mohl poskytnout informace o časovém programu a plánovaných schůzkách sledované osoby. Z praktického hlediska to má velký význam, protože zejména sledování pohybu osoby je mimořádně náročné na personální a materiální kapacitu specializovaných pracovišť, které provádějí sledování. Nemá tedy smysl zbytečně tyto kapacity využívat v době, kdy sledovaná osoba neplánuje schůzku či jednání, které by bylo pro trestní řízení významné. 21) 158d odst.9 tr. ř.. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004-158 21
Pokud se jedná o pořizování záznamů pomocí tzv. prostorového odposlechu, pak tento prostředek je významný v případech, kdy máme k dispozici informaci, že na určitém místě dojde k jednání, které by mohlo být významné pro trestní řízení. Tato jednání zpravidla probíhají v kancelářích, v bytě, ale i na místech veřejně přístupných, např. v restauraci. Pokud je předpoklad, že při jednání dojde k dokonání trestného činu, pak je vhodné o tomto pořídit obrazové záznamy (videozáznam, fotografování apod.) a to jak na veřejném prostranství tak pokud to bude technicky možné i v kanceláři. (22) Zkušenosti z praxe ukazují, že samotné pořízení obrazových a jiných záznamu ze sledování nedostačují k usvědčení pachatelů. Pokud např. z prostorového odposlechu či odposlechu telekomunikačního provozu nevyplyne z jakého titulu je finanční hotovost, popř. jiná věc předávána a obě strany vztahu budou shodně vypovídat, že se např. jedná o vrácení dluhu, či zapůjčení vozidla z titulu vzájemného přátelství, pak se dostáváme opět do důkazní nouze, protože se nepodaří prokázat, že se jedná o platbu v souvislosti s trestnou činností. Například u korupčního jednání, bez dalšího nebudeme moci prokázat, že se jednalo o úplatek v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo bez předání zboží (drog, zakázaných zbraní apod.)na sledovaném místě, že platba byla za toto zboží. Je tedy třeba volit v každém konkrétním případě kombinaci různých operativně pátracích prostředků, dalších prostředků dle trestního řádu a podpůrných operativně pátracích prostředků dle zákona o Policii ČR v závislosti na vývoji operativní situace. U dlouhodobějších rozpracování zločineckých struktur je vhodné užití dalšího operativně pátracího prostředku zakotveného v trestním řádu a tím je použití agenta. 22) 158d odst. 2 a 158d odst.3 tr. ř.. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004-158 22
2.4. Použití agenta Jako další operativně pátrací prostředek je použití agenta. (23) Tento institut je vhodný zejména pro složitější případy, kdy je nutné proniknout do struktury určité organizace či skupiny lidí, o nichž existuje podezření, že se dopouštějí trestného jednání. Organizovaný zločin využívá různé praktiky jako prostředek k dosahování svých cílů. Není výjimkou, že zločinecké organizace pronikají do státní správy a samosprávy, kdy poskytují jednání takovýchto zločinných spolčení již nemá charakter jen poskytování jednorázových úplatků úředníkům státní správy či samosprávy, ale může spočívat v určité dlouhodobé ovládání určitého regionu či prostředí. Jedná se již o jakýsi stav, kdy orgány státní správy, samosprávy, ale i politické osobnosti a orgány činné v trestním řízení jednají automaticky tak, aby členům zločinecké organizace vyhověly. Jakkoli se to může někomu zdát v našich podmínkách nepravděpodobné ze zkušeností z praxe vím, že takovéto situace v některých regionech existují. Příkladem mohou být případy z nedávné doby, kdy veřejně činné osoby kryjí jednání zločineckých organizací a nebo se na jejich jednání přímo podílejí. Podmínkou pro použití agenta je trestní řízení vedené pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podmínky pro jeho použití jsou tedy přísnější než u ostatních operativně pátracích prostředků. Pokud se jedná o aplikaci těchto podmínek na trestné činy podle zvláštní části trestního zákona jde povětšinou o zvlášť závažné trestné činy ve smyslu ust. 41 odst. 2 trestního zákona. 23) 158e odst. 2 - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004-158 23
Oprávnění použít agenta svěřuje zákon toliko policejnímu orgánu Policie České republiky, nikoli tzv. jiným policejním orgánům, např. útvaru Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Postup při použití agenta je blíže vymezen v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 141/2001. Oprávněným útvarem jsou zde taxativně stanoveny útvary služby kriminální policie a vyšetřování s celorepublikovou působností a dále služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky útvarů s územně vymezenou působností. K provádění použití agenta a opatření s tím související je určen výhradně útvar speciálních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky (útvar speciálních činností). Použití agenta je definováno jako operativně pátrací prostředek, kterým se utajeně získávají a dokumentují skutečnosti důležité pro trestní řízení o osobách a věcech na místech veřejně i neveřejně přístupných (v zájmovém prostředí). (24) Oprávněný útvar dožaduje útvar speciálních činností písemnou žádosti ve stupni utajení vyhrazené nebo důvěrné. Zabezpečuje součinnost s příslušným vrchním státním zastupitelstvím včetně poskytnutí podkladů na návrh výhradně útvar speciálních činností. Oprávněný policista, který o použití agenta požádal je povinen poskytovat útvaru speciálních činností maximální součinnost, informovat o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na činnost agenta a konzultovat případné další kroky. (25) Agent vystupuje s krycími doklady a zastírá skutečný účel své činnosti pod legendou o jiné osobní existenci. Dále může provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace. Agent při své činnosti zastírá svou příslušnost k Policii České republiky. 24) čl. 3 ZP PP č. 141/2001 25) čl. 9 ZP PP č. 141/2001 24
Účast na činnosti zločinného spolčení nebo podpora zločinného spolčení s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení je důvodem vylučujícím protiprávnost, jestliže se tohoto jednání dopustí agent. Beztrestným není agent, který zločinné spolčení založil nebo zosnoval. Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu v jehož obvodu je činný státní zástupce, který podává návrh. K podání návrhu je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství, které provádí dozor ve věci. Ke sledování osob a věcí dle 158d odst. 1,2 tr. řádu agent nepotřebuje další povolení. Pokud by však sledováním zasahoval do nedotknutelnosti obydlí bude potřebovat povolení soudu. K provedení předstíraného převodu bude rovněž potřebovat povolení státního zástupce, který by se měl soustředit na to, zda činnost agenta neprovokuje trestnou činnost, či se jiným způsobem aktivně nepodílí na utváření skutkového děje tak, aby byl vzbuzován či usměrňován do té doby neexistující úmysl trestný čin spáchat. Skutečnosti, které vyplývají z činnosti agenta, slouží především k operativně pátracím účelům, a pokud mají být v dalším řízení použity je třeba je dokazovat důkazními prostředky podle hlavy páté trestního řádu o dokazování. Agent může při své činnosti pořizovat zvukové, obrazové a jiné záznamy a pokud jsou doplněny protokolem je možno jich využít jako důkazu pro trestní řízení. V úvahu připadá i vyslechnout agenta jako svědka za použití ustanovení 55 odst. 2 tr. řádu, ale tento důkaz by měl být využíván zcela výjimečně. Agent může působit za splnění podmínek v 158e odst. 8 tr. řádu i na území jiného státu. (26) 26) 158e - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 25
2.5. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu Pro odhalování zvlášť závažných trestných činů má mimořádný význam institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. V trestním řádu je zakotven v oddíle šestém hlavy čtvrté nazvané zajištění osob a věcí. Tento institut je upraven v ustanovení 88 trestního řádu a po novele provedené zákonem č. 265/2001 Sb. I v ustanovení 88a trestního řádu. Ustanovení 88 o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je zaměřeno na právě a v budoucnu probíhající telekomunikační provoz, zatímco ustanovení v 88a je zaměřeno na údaje o již v minulosti uskutečněném telekomunikačním provozu. Podle tohoto ustanovení tak mohou být získány pouze údaje o aktivním a pasivním volání (čísla na která a ze kterých bylo voláno, délka hovoru, čas hovoru). V žádném případě nelze takto zjistit obsah hovoru nebo textových zpráv. Za prostředky telekomunikačního provozu je považován telefon, mobilní telefon, telefax, vysílačky, elektronická pošta. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle 88 trestního řádu Podle tohoto ustanovení lze odposlech a záznam nařídit pouze za splnění podmínky, že je vedeno trestní řízení pro některý zvlášť závažný úmyslný trestný čin ( 41 odst. 2, 62 tr. zákona) nebo jiný úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Jsou zde tedy stanoveny podobně přísné podmínky jako u použití agenta. Při odhalování zvlášť závažných trestných činů, lze odposlech a záznam telekomunikačního provozu za splnění jedné z těchto podmínek využívat. Další podmínkou pro užití tohoto institutu je předpoklad, že v rámci telekomunikačního provozu budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Při odhalování trestných činů je považováno za významné zadokumentování styků podezřelého s osobami, které se bezprostředně podílí na spáchání trestného činu,nebo jeho spáchání napomáhají. (27) 27) 88 tr. ř. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 26
Na základě zkušeností z praxe si nelze dělat ambice, že prostřednictvím telekomunikačního provozu se budou sdělovat takové skutečnosti jako požadavky úplatku, nabídky úplatku, jeho zprostředkování či domlouvaní se na výši úplatku, sjednávání nákupu či prodeje drog či zakázaných zbraní. Takto citlivé věci bývají řešeny vždy při osobním jednání. Nicméně informace o místě a času schůzky účastníků trestněprávního vztahu zachycená při odposlechu již má velký význam a v kombinaci s operativně pátracím prostředkem sledování osob a věcí může přispět k zadokumentování trestního jednání. Organizované skupiny nezřídka používají v komunikaci v rámci organizace šifry zastírající přesný význam rozhovoru vedeného po telefonu (pro zboží nebo pro peníze užívají naprosto jiných názvů se zbožím nesouvisejícím, pro převod peněz rovněž tak, např. z medií velice známá a v současné době zlidovělá věta Kapříci připlavali související s převodem peněz na účet v rámci korupčního jednání.) Z těchto důvodů je třeba, aby osoba pořizující záznam měla dostatek zkušeností z praxe a povědomí o účelu prováděného záznamu a dokázala byť ze šifrovaného záznamu vytěžit maximum informací potřebných pro trestní řízení a pořízení důkazních prostředků. K nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydává v přípravném řízení na návrh státního zástupce příkaz soudce. Tento příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Zpravidla bývá ve stupni utajení vyhrazené. Jedná se o rozhodnutí svého druhu, nejde tedy o usnesení. Doba na kterou lze odposlech nařídit je maximálně šest měsíců. Tuto dobu lze i opakovaně prodloužit. (28) 28) 88 tr. ř. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 27
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. K upravení postupu při vyžadování odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl vydán Závazný pokyn policejního prezidenta č. 143/2001. (ZP PP č. 143/2001). Podle tohoto závazného pokynu odposlech a záznam telekomunikačního provozu technicky zajišťuje specializované pracoviště, kterým je nižší organizační článek Policie České republiky útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování. (29) V případě, že účastník odposlouchávané stanice s tím souhlasí, lze provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu na této stanici i bez příkazu soudce pro kterýkoli trestný čin. Nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak může provést kterýkoli orgán činný v trestním řízení. Nařízení má formu opatření a musí mít podobné obsahové náležitosti jako příkaz soudce. K tomuto nařízení se připojuje písemný souhlas účastníka stanice. Aby mohl být odposlech a záznam použit jako důkaz je nutné k němu připojit protokol, ze kterého vyplývají údaje o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. V praxi se vyhotovují doslovné přepisy hovorů. 29) ZP PP č. 143/2001 28
Údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu 88a trestního řádu Při odhalování trestných činů je tohoto institutu využíváno například v počátečních fázích vyšetřování, kdy je třeba zjistit kontakty a styky podezřelého. Zpracováním a vyhodnocením takto zjištěných informací lze stanovit okruh osob, které mohou být účastníky trestněprávního vztahu (např. telefonické kontakty podezřelé osoby, pravidelný telefonický kontakt s osobou nebo osobami účastnících se na spáchání trestného činu, kontakt kurýra zajišťujícího dovoz drog do země určení s dealery zajišťujícími následnou distribuci drog). Pokud jsou tímto způsobem takovéto podezřelé styky zjištěny, může to být jeden z argumentů pro následné vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle 88 trestního řádu. Pokud je předmětem vyšetřování organizovaná skupina nebo zločinné spolčení, pak mohou být pečlivou analýzou těchto údajů získávány informace o jednotlivých jejich členech, rozsahu jejího vlivu, předmětem její činnosti apod. Tohoto institutu se využívá pouze v případě, že je vedeno trestní řízení. Nelze tedy v tomto případě postupovat podle 47 zákona o Policii ČR. Podmínkou pro vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je fakt, že musí jít o objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení a jedná se o údaje, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. V praxi jsou vyžadovány tímto způsobem údaje o volaném a volajícím tel. Čísle, datum a čas volání, doba trvání komunikace a místo připojení za poslední dva měsíce. V přípravném řízení vydává soudce, zpravidla na návrh státního zástupce písemný a odůvodněný příkaz právnickým nebo fyzickým osobám, vykonávajícím telekomunikační činnost, aby tyto informace sdělily státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. (30) 30) 88a tr. ř. - Tresní řád + komentář, P.Šámal a kolektiv C.H. Beck 2005, Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu, 1918-2004, Fenyk Jaroslav, Havlík Tomáš, Růžička Miroslav C.H. Beck 2004 29