ZK-04-20-5, př. RK-20-20-xx, počet stran: 79 př. počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje
OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky... 3 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 8 2. Stav a pohyb obyvatelstva...8 2.. Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek... 0 2..2 Migrace obyvatelstva... 4 2..3 Celkov přírůstek obyvatelstva... 7 2..4 Sňatečnost a rozvodovost... 9 2.2 Věkové složení a průměrn věk obyvatelstva...2 2.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...23 2.4 Náboženské vyznání obyvatelstva...24 2.5 Sídelní struktura...25 3. Bydlení a domácnosti... 26 4. Dopravní infrastruktura... 28 4. Silniční doprava...28 4.. Základní údaje o silniční síti... 28 4.. Páteřní silniční síť kraje... 30 4..2 Intenzita provozu na silnicích v kraji... 32 4..3 Modernizace a údržba silniční sítě kraje... 35 4.2 Železniční doprava...36 4.3 Letecká doprava...38 4.4 Cyklistická doprava...39 4.5 Dopravní obslužnost veřejnou dopravou...39 5. Technická infrastruktura... 4 5. Zásobování energiemi...4 5.. Vroba a rozvod elektrické energie... 4 5..2 Rozvod zemního plynu... 44 5..3 Vytápění bytů... 45 5.2 Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod...47 5.2. Zásobování vodou... 47 5.2.2 Odvádění a čištění odpadních vod... 49 5.3 Územně plánovací dokumentace...50 5.4 Informatizace, informační společnost, rozvoj telekomunikací...53 5.5 Krizové řízení a Integrovan záchrann systém (IZS)...59 5.5. Hasičsk záchrann sbor kraje (HZS)... 60 5.5.2 Police České republiky, prevence kriminality... 6 5.5.3 Zdravotní záchranná služba... 63 6. Hospodářství... 64 6. Hrub domácí produkt...64 6.2 Podnikatelsk sektor...66 6.3 Průmysl a stavebnictví...68 6.4 Zemědělství...72 6.5 Lesnictví...79 6.6 Hospodaření obcí...82 6.7 Hospodaření kraje...84 7. Trh práce... 86 7.. Zaměstnanost v kraji...86 7... Vvoj a struktura zaměstnanosti podle sektorů a odvětví ekonomické činnosti... 86 7..2. Cizinci na trhu práce... 89 7..3. Úroveň průměrnch vdělků v kraji... 9 7.2. Rozsah a struktura nezaměstnanosti...94 7.2.. Vvoj nezaměstnanosti v letech 2000-2008... 94 7.2.2. Vvoj nezaměstnanosti v roce 200 a na počátku roku 20... 96 7.2.3. Věková struktura uchazečů o zaměstnání... 97 7.2.4. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání... 99 7.2.5. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence... 00 7.2.6. Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje (k 30.4.20)... 02 8. Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura...04
8. Vzdělávání...04 8.. Předškolní vzdělávání... 05 8..2 Základní vzdělávání... 05 8..3 Střední vzdělávání... 06 8..3. Střední školy obory se všeobecnm zaměřením... 06 8..3.2 Střední školy odborně zaměřené studijní a učební obory... 06 8..4 Vyšší odborné školy... 07 8..5 Speciální školství... 09 8..6 Vysoké školy... 09 8..7 Celoživotní vzdělávání... 0 8.2 Zdravotnictví... 8.3 Sociální zabezpečení a sociální služby...6 8.3.. Sociální zabezpečení... 6 8.3.2 Sociální služby... 6 8.4 Skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením...8 8.4. Romská problematika... 8 8.4.2 Cizinci... 2 8.4.2 Protidrogová prevence a péče o uživatele drog... 22 8.5 Volnočasové aktivity a sport...25 8.6 Neziskov sektor v kraji (NNO)...26 8.7 Kultura a památková péče...28 8.7. Kultura... 28 8.7.2 Památková péče...32 9. Životní prostředí...36 9. Ovzduší...36 9... Emisní situace... 36 9..2. Imisní situace... 37 9.2 Voda...38 9.3 Staré ekologické zátěže...38 9.4 Produkce odpadů a způsoby nakládání s nimi...40 9.4. Produkce odpadů... 40 9.4.2 Technické vybavení kraje... 40 9.5 Radonové riziko...40 9.6 Ochrana půdního fondu...4 9.7 Ochrana přírody a krajiny...4 9.7. Obecná ochrany přírody a krajiny... 4 9.7.2 Zvláště chráněná území a území soustavy Natura 2000... 44 9.7.3 Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů... 46 9.7.4 Aktivní úloha místních obyvatel v ochraně přírody a krajiny... 46 0. Rekreace a cestovní ruch...47 PŘÍLOHY...53 2. Obyvatelstvo...53 7. Trh práce...64 8.3 Sociální zabezpečení a sociální služby...70 2
. Geografická poloha kraje v rámci České republiky Kraj má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeskm, Středočeskm, Pardubickm a Jihomoravskm. Pouze další dva kraje (Praha a Středočesk) ze 4 mají podobně jako kraj vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je kraj krajem nadprůměrné velikosti - pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší (tabulka.). Obr..: Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) Až na severní vběžek kraje, kter náleží do geomorfologické oblasti zvané Středočeská tabule, přísluší celé území kraje k jedné z největších geomorfologickch oblastí ČR, jež se nazvá Českomoravská vrchovina. Obě geomorfologické oblasti jsou součástí geomorfologické jednotky vyššího řádu provincie Česká vysočina, která v sobě zahrnuje celé území Čech a západní část Moravy zhruba po pomyslnou osu měst Znojmo Brno Olomouc - Ostrava. Českomoravská vrchovina je dále členěna do sedmi geomorfologickch celků, a to na Křemešnickou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory, Hornosvrateckou vrchovinu, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu a Jevišovickou pahorkatinu, přičemž území kraje spadá do všech vyjmenovanch celků. V reliéfu kraje převažují plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí, která přechází směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do údolí hluboce zaříznutch. K nejvše ležícím oblastem kraje patří zejména Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n.m. (Devět skal 836 m n.m.) a Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (Javořice 837 m n.m.). Nejčlenitější území s největšími vškovmi rozdíly leží při horní Svratce - tzv. Svratecká hornatina. K vznamnm vrcholům patří například Křemešník (765 m n.m.), Čeřínek (76 m n.m.), Strážiště (744 m n.m.), Špičák (734 m n.m.), Mařenka (7 m n.m.), Melechov (709 m n.m.) či Vestec v Železnch horách (668 m n.m.). Území kraje je pramennou oblastí vznamnch českch a moravskch řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Řeky Doubrava, Sázava a Želivka náleží do úmoří Severního moře, Svratka, Oslava,, Rokytná a Moravská Dyje náleží do úmoří Černého moře. Na řadě vodních toků byly zbudovány údolní vodní nádrže, některé jsou vznamnmi zdroji pitné vody z celorepublikového hlediska. Jde především o vodní nádrž Švihov na Želivce (leží z větší části ve Středočeském kraji) zásobující Prahu a Vír na Svratce, ze které je dodávána pitná voda do brněnské aglomerace. Na řece Jihlavě byla zbudována vodní nádrž Dalešice s nejvyšší hrází v ČR (00 m). Kraj 3
oplvá rovněž velkm počtem rybníků. Největší z nich - Velké Dářko - se nachází u Žďáru nad Sázavou. Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malm obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselmi - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálnch masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kysel chemismus a nízkou úživnost. Existují však i vznamné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svm charakterem je vjimečn vběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železnch hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. Obr..2: Vodní toky a vodní nádrže v kraji Z hlediska fyzickogeografické regionalizace lze v kraji rozlišit pět základních vškovch stupňů. Za hlavní kritéria byly vybrány tyto charakteristiky: půdní pokryv, specifick odtok, klima a potenciální rekonstruovaná vegetace. První stupeň Vysočiny je vyvinut v moravské části kraje v povodí Dyje a označujeme jej Dyjsko-oslavsk. Má teplé až mírně teplé podnebí, počet dní se sněhovou pokrvkou dosahuje 40-50 (50-60), zasahuje sem potenciální vegetační stupeň dubov a bukovo2 dubov, specifick odtok v litrech za sekundu z km dosahuje hodnot - 2 litry. Zasahují sem černozemě a hnědozemě, jsou zde i oglejené půdy a plavozemě, méně pak hnědé půdy. V reliéfu dominují plošiny oddělené hluboce zaříznutmi údolími řek. 4
Druh stupeň Vysočiny označujeme Jemnicko-bítešsk, kter se dělí do kotlin Jemnické, Jaroměřicko-třebíčské a Velkomeziříčské, jež jsou odděleny hřbety. Klima je mírně teplé s 5080 dny se sněhovou pokrvkou. Potenciálními vegetačními stupni jsou bukovo-dubov, dubovo-bukov a dubovo-jehličnat. Specifick odtok dosahuje hodnot 2-4 l. s-. km-2, v půdním pokryvu je méně hnědozemí, ale více plavozemí a oglejench půd, přibvá půd hnědch. Reliéf zahrnuje jednak kotliny, jednak hřbety. Třetí stupeň Vysočiny je zastoupen spíše na české straně kraje : počítáme sem Horní Sázavu s Doubravou / Chrudimkou a Střední Želivku. Klima je zde mírně teplé s 6080, místy až se 00 dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot na - -2 - -2 Střední Želivce 4-6 l. s.km, na Horní Sázavě / Doubravě / Chrudimce 5-0 l. s.km. Potenciální vegetací jsou stupně dubovo-bukov a dubovo-jehličnat, v půdním pokryvu dominují hnědé půdy s půdami oglejenmi. Převládají hřbety a údolí. Čtvrt stupeň má své zastoupení na straně české jako Křemešnick (Melechovsk) a na straně moravské jakožto Brtnicko-arnoleck. Klima je mírně teplé až chladné se 60-00 (místy i 20) dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot 5-8 - -2 (Křemešnick) a 4-6 l. s.km v Brtnicko-arnoleckém. Potenciálním vegetačními stupněm je dubovo-jehličnat až jedlovo-bukov, v půdním pokryvu převládají hnědé půdy nenasycené neboli kyselé s půdami oglejenmi. Reliéf zahrnuje hřbety, plošiny i úvalovité sníženiny. Pátm a nejvyšším stupněm Vysočiny jsou dvě klenby - Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Mají chladné podnebí se 00-20 dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok v Jihlavskch vrších dosahuje jen 6-8 l. s-.km-2, ve Žďárskch vrších je to však 6-4 l. s.km-2. Potenciálním vegetačním stupněm je jedlovo-bukov, půdní pokryv je zcela odlišn od ostatních: nejen, že jsou zde hnědé půdy kyselé, ale i jejich přechody do podzolů, rašelinnch půd, glejů se semigleji a pseudogleji. Reliéf tvoří poměrně vysoké hřbety se sedly, kopci, hlubokmi údolími a úvalovitmi sníženinami. Navzdory poměrně velké rozloze náleží kraj z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku (tabulka.2) - pouze dva kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vvoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na km2 (75,7) se kraj nachází hluboko pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňskm a Jihočeskm patří mezi tři regiony s nejnižší hustotou zalidnění regiony ČR. Území kraje je rozděleno celkem na 704 samosprávnch obcí. Pouze ve Středočeském kraji existuje více obcí, všechny ostatní kraje ČR mají počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrnm počtem obyvatel připadajících na jednu obec - hodnota 73 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje je nejnižší v mezikrajském porovnání. Při reformě územní veřejné správy byla k.. 2003 ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajsk úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V kraji bylo vymezeno celkem 5 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Jejich základní charakteristika je uvedena v tab..5. Kraj se tak od.. 2003 administrativně člení na 5 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřench obecních úřadů a 704 obcí. Stále ovšem existuje řada institucí s okresní působností (okresní policejní ředitelství, okresní soudy, okresní úřady práce apod.), čili se zrušením okresních úřadů nepominula existence okresů. Ba ani krajů z roku 960, a tak území kraje spadá působností pod tři krajské soudy se sídly v Brně, Českch Budějovicích a Hradci Králové. Polohu území je nutné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Poloha kraje na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvrazněna průběhem komunikací evropského vznamu, především dálnicí D (v síti evropskch silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - ) Praha - Havlíčkův brod - Břeclav (- Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 ( - Znojmo - Vídeň v síti evropskch silnic označení E 59). 5
Hodnota polohy kraje na mezoregionální úrovni (vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, vroby a služeb v rámci státu) je však v kontrastu k vhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost vchodní části regionu. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména hlavní dopravní osy. Většina komunikací nadregionálního vznamu sleduje směr severozápad - jihovchod, resp. západ - vchod, zatímco vznamné komunikace v kolmém směru v území chybí. Vhodou je centrální poloha v rámci ČR. Na mikroregionální úrovni jde již o hodnocení diferencovaného stupně exponovanosti jednotlivch částí regionu (kraje). Zdroji exponovanosti jsou jednak vznamné komunikace, jednak vznamná centra uvnitř území - především krajské město a okresní města. Dominantním rozvojovm pólem území je, která je s 5, 2 tis. obyvatel (k.. 20) centrem republikového vznamu. Tab..: Pozice kraje v ČR z hlediska rozlohy (k 3. 2. 200) Pořadí 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 4 Kraj Středočesk Jihočesk Plzeňsk Jihomoravsk Moravskoslezsk Ústeck Olomouck Královéhradeck Pardubick Zlínsk Karlovarsk Libereck Hl. město Praha Tab..2: Pozice kraje v ČR z hlediska počtu obyvatel (k 3. 2. 200) Rozloha v km2 Pořadí 05 0 057 7 56 7 96 6 796 5 427 5 335 5 267 4 758 4 59 3 964 3 35 3 63 496 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 4 Tab..3: Pozice kraje v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k 3. 2. 200) Pořadí 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 4 Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Zlínsk Libereck Olomouck Královéhradeck Středočesk Pardubick Karlovarsk Plzeňsk Jihočesk Kraj Středočesk Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Olomouck Jihočesk Zlínsk Plzeňsk Královéhradeck Pardubick Libereck Karlovarsk Počet obyvatel 264 978 257 58 243 220 54 654 836 045 64 68 638 706 590 36 572 045 554 803 57 64 54 569 439 942 307 444 Tab..4: Pozice kraje v ČR z hlediska průměrné velikosti obcí (k 3. 2. 200) Počet obyvatel na km 2 Pořadí 2 534,4 229, 60,5 56,7 48,9 39, 2,8 6,6 4,8 4,5 92,8 75,7 75,7 63,5 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 4 Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Ústeck Karlovarsk Libereck Zlínsk Jihomoravsk Olomouck Královéhradeck Pardubick Plzeňsk Středočesk Jihočesk Počet obyvatel na obec 257 58,0 4 57,9 2 36,7 2 329, 2 046,2 935,6 75,7 608,2 238,4 46,7 4,8 04,8 025,2 730,9 Zdroj dat (tabulky..4): Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20.; Mal lexikon obcí ČR 200. ČSÚ, Praha 20. 6
Tab..5: Základní charakteristika správních obvodů obcí s rozšířenou působností Počet Hustota Rozloha Počet Počet Správní obvod obyvatel (k zalidnění 2 (km ) měst městysů 2.. 20) (ob./km ) Počet obcí Počet částí obcí Bystřice nad Pernštejnem 348,0 20 39 58,6 39 9 Havlíčkův Brod 63,8 52 472 83, 4 4 56 39 Humpolec 227,9 7 202 75,5 0 25 66 Chotěboř 329,0 22 647 68,8 2 4 3 0 92,8 99 634 08, 4 6 79 45 Moravské Budějovice 44,0 24 87 58,4 2 0 47 60 Náměšť nad Oslavou 2,3 3 46 63,5 27 32 Nové Město na Moravě 292,9 9 566 66,8 3 30 59 Pacov 234,6 9 94 42,3 24 64 827,4 45 759 55,3 7 3 7 92 Světlá nad Sázavou 290,2 20 4 69,4 2 0 32 89 Telč 29,4 3 492 46,3 2 45 59 837,7 75 987 90,7 3 8 93 33 Velké Meziříčí 473,3 35 762 75,6 2 2 57 96 Žďár nad Sázavou 464,4 43 999 94,7 2 4 48 76 6 795,7 54 569 75,7 34 39 704 402 Kraj Poznámka: údaje o počtu měst, městysů, obcí a částí obcí jsou uváděny k 30.2.2009. Zdroj dat: Mal lexikon obcí České republiky 200. ČSÚ, Praha 200.; Počet obyvatel v obcích k.. 20. ČSÚ Praha, 20. 7
2. Obyvatelstvo a sídelní struktura 2. Stav a pohyb obyvatelstva Kraj se s 54 569 obyvateli (k 3. 2. 200) řadí k méně lidnatm krajům České republiky (třetí populačně nejmenší po Karlovarském a Libereckém) a na obyvatelstvu ČR se podílí 4,9 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá /2 území státu (8,6 %). Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění; na km2 připadá 76 obyvatel (v ČR 34 obyvatel), což je po Plzeňském a Jihočeském kraji třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Obr. 2.: Hustota zalidnění v okresech ČR k 3. 2. 200 Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Tab. 2.: Vvoj počtu obyvatel v okresech kraje v letech 869 200 Okres 869 90 930 950 99 Havlíčkův Brod 06 42 0 79 05 87 93 32 96 3 99 553 75 2 378 92 940 09 883 99 33 00 702 90 990 74 597 74 64 87 050 03 395 07 37 99 756 4 289 Žďár nad Sázavou 3 25 0 497 05 22 92 023 8 84 505 480 536 488 52 768 452 628 53 740 Česká republika 7 62 086 0 076 727 0 674 240 200 95 040 09 856 72 984 4 636 9 627 52 43 200 95 679 2 707 72 875 3 590 9 78 54 569 8 896 086 0 302 25 0 230 060 0 532 770 Pozn.: Stav obyvatelstva dle vsledků příslušnch sčítání lidu, v roce 200 průběžná evidence obyvatelstva k 3. 2. 200. Zdroj dat: Historick lexikon obcí České republiky 869 2005. ČSÚ Praha, 2006.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Z historického pohledu bydlelo na území kraje více obyvatel nejen před druhou, ale také před první světovou válkou. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje byl registrován při sčítání v roce 90, kdy zde žilo 536 488 osob (tabulka 2.). Velké populační ztráty byly zaznamenány v průběhu první světové války (vysoká úmrtnost) a po skončení druhé světové války (odsun a dosídlování). Současn stav je i přes mírn nárůst počtu obyvatel v posledních letech blízk počtu obyvatel, kter byl zjištěn při prvním moderním sčítání lidu na našem území v roce 869. Vvoj počtu obyvatel byl však značně územně diferencován. Zatímco v období moderní populační statistiky (869 200) nejvznamněji vzrostl počet obyvatel v okrese (o 32 %; tempo růstu v tomto okrese se blíží populačnímu růstu celé ČR), tak v okrese počet obyvatel v tomto období klesl na 8
méně než tři čtvrtiny stavu v roce 869. Také v okrese Havlíčkův Brod je současn počet obyvatel nižší než před 40 lety. V období po 2. světové válce se nejdynamičtějším populačním růstem vyznačoval okres Žďár nad Sázavou. Tab. 2.2: Indexy vvoje počtu obyvatel v okresech kraje v letech 869 200 Okres 90/869 930/90 950/930 99/950 200/99 200/869 200/200 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou 04,0,7 0,4 8,8 97,7 95,6 0, 90,4 03,8 95,2 88, 82,7 82,0 93,0 87,5 03,0 8,2 00,0 4,6 29, 98,9 00,0 97,8 00,3 00,7 89,3 0,3 73,5 3,7 05,7 00,7 02,6 99,9 99, 00, Česká republika 06, 32,2 97,3 05,9 86,7 83,3 3,5 5,8 99,7 99,3 0,3 34,2 00,5 03,0 Zdroj dat: viz tabulka 2., vlastní vpočty Informaci o vvoji počtu obyvatel v kraji v posledních dvou dekádách podává obrázek 2.2. Do konce roku 994 ještě počet obyvatel rostl, v roce 995 nastal první pokles, ale o rok později došlo opět k mírnému nárůstu stavu, kter však nedosáhl vše z roku 994. Poté již počet obyvatel v kraji klesal až do roku 2004. Teprve v roce 2005 zaznamenala meziroční růst populace. Vrazn skok v počtu obyvatel kraje v roce 200 byl způsoben opravou dle vsledků sčítání 200 (snížení počtu obyvatel v důsledku této opravy o 509 osob). Po několikaletém růstu došlo v roce 2009 k opětovnému poklesu počtu obyvatel v kraji, kter pokračoval i v následujícím roce. Obr. 2.2: Vvoj počtu obyvatel v kraji v letech 99 200 (vždy k 3.2.) Počet obyvatel (vždy k 3.2.) 57 000 55 556 55 839 55 674 56 000 54 97 55 000 55 4 55 27 55 602 55 447 54 387 54 000 54 569 53 677 53 742 54 227 54 992 53 000 5 645 52 000 5 267 5 000 50 498 50 767 50 602 50 000 50 4 200 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 99 509 000 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) od roku 2004 zachycuje následující tabulka. Nejvíce obyvatel, téměř sto tisíc, má SO ORP. V třebíčském SO ORP žije o více než dvacet tis. osob méně. Nejmenším sídlem SO ORP je Pacov, a také počet obyvatel tohoto správního obvodu je nejnižší, když nedosahuje ani hranice 0 tis. obyvatel. Absolutní nárůst počtu obyvatel mezi roky 2004 a 200 zaznamenalo Jihlavsko (3 084), Havlíčkobrodsko (863) a Velkomeziříčsko (844). Velké úbytky počtu obyvatel byly naopak zjištěny v SO ORP Bystřice n.p. (498), Světlá n.s. (265) a (243). 9
Tab. 2.3: Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností kraje v letech 2004 200 (vždy k 3.2.) Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové město na Moravě Pacov Světlá nad Sázavou Telč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 2004 2005 2006 2007 2008 2009 200 20 889 5 609 6 84 22 380 96 550 24 39 3 482 9 526 0 068 45 395 20 406 3 58 76 230 34 98 43 875 50 4 20 86 5 669 6 839 22 53 97 340 24 308 3 430 9 488 0 080 45 420 20 333 3 523 76 35 34 975 43 880 50 767 20 704 5 776 6 942 22 43 97 800 24 355 3 4 9 540 0 00 45 530 20 325 3 469 76 22 35 230 43 90 5 645 20 629 52 78 7 23 22 698 98 202 24 438 3 406 9 670 0 005 45 830 20 342 3 455 76 309 35 369 44 023 53 677 20 622 52 60 7 203 22 805 98 946 24 372 3 405 9 799 0 0 46 03 20 262 3 487 76 25 35 575 44 050 55 4 20 489 52 455 7 74 22 767 99 42 24 267 3 382 9 69 9 955 45 888 20 20 3 490 76 63 35 686 44 035 54 992 20 39 52 472 7 202 22 647 99 634 24 87 3 46 9 566 9 94 45 759 20 4 3 492 75 987 35 762 43 999 54 569 Zdroj dat: Databáze MOS. ČSÚ Praha. Od poloviny 9. století do současnosti, tedy v období, za které existují spolehlivé údaje o počtu obyvatel, lze zaznamenat velk nárůst počtu obyvatel bydlících ve městech. V roce 850 bydlelo v současnch městech kraje pouze 8 474 osob, tedy 23,0 % obyvatelstva kraje. K 3. 2. 2009 žilo ve městech na Vysočině již 299 486 obyvatel, tedy 57,9 % obyvatel kraje. To byl však vrazně nižší podíl než v celé ČR (70,0 %) a třetí nejnižší hodnota ze všech krajů ČR hned po Středočeském a Olomouckém kraji. Největším městem byla vždy. V sídelním systému Vysočiny nejvíce vzrostla role Žďáru nad Sázavou, a to zejména v souvislosti s poválečnou vstavbou Žďárskch strojíren. Nyní je Žďár nad Sázavou 4. největším městem kraje po Jihlavě, i a Havlíčkově Brodu. Na vznamu naopak nejvíce ztratilo město Polná. V polovině 9. století měla Polná celkem 5 95 obyvatel a byla 4. největším městem kraje. K 3. 2. 200 bydlelo v Polné 5 238 obyvatel, a to ji řadilo až na 6. místo v souboru měst kraje, i když v posledních letech zaznamenalo město Polná nárůst počtu obyvatel. V období 850-200 se snížil počet obyvatel také ve městech Počátky, Golčův Jeníkov, Černovice, Brtnice, Svratka a zejména v Červené Řečici a Habrech. Nejmladšími městy (od roku 999 a 2000) jsou Svratka, Ždírec nad Doubravou, Brtnice, Horní Cerekev a Červená Řečice, která získala titul města teprve v dubnu 2007. Bližší údaje o počtu obyvatel měst kraje uvádí tabulka 2. v přílohách Profilu kraje. Nově byl zaveden reprezentativní titul městys. V kraji bylo v říjnu roku 2009 evidováno 39 městysů. 2.. Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Počet živě narozench dětí vykazoval v kraji po 2. světové válce, kdy se rodilo více než 2 tis. dětí ročně, klesající tendenci až do konce šedesátch let. Tehdy počet živě narozench klesl pod 7,5 tis. (nejméně v roce 968). Poté již dochází k populační explozi charakteristické pro celé tehdejší Československo, která probíhala v sedmdesátch letech a svého vrcholu dosáhla v roce 974, kdy se v kraji narodilo ročně téměř 0 tis. dětí. Poté již slábne pronatalitní populační klima a dochází k prudkému úbytku počtu živě narozench; již v roce 98 se v kraji narodilo méně než 8 tis. dětí, o šest let později pak dokonce méně než 7 tis. dětí. Stejně jako na úrovni celé České republiky docházelo i v kraji od roku 990 (s vjimkou roku 993) k poklesu počtu živě narozench. V období let 996-2004 se počet živě narozench v kraji každoročně pohyboval v rozmezí 4,5 až 5 tis. osob. V letech 2005 až 200 však opět došlo k překročení hranice 5 000 živě narozench. Zatímco v ČR bylo minima v počtu živě narozench dosaženo v roce 999, v kraji se tak stalo až o dva roky později. Poté se počet živě narozench každoročně zvyšoval, po maximu 0
zaznamenaném v roce 2008 následuje opětovn propad. V roce 200 připadalo na 000 obyvatel Vysočiny (středního stavu) 0,4 živě narozench dětí (průměr ČR,), což byla druhá nejnižší hodnota po kraji Zlínském. Obr. 2.3: Vvoj počtu živě narozench a zemřelch v kraji v letech 99 200 7 000 6822 668 6633 živě narození zemřelí počet osob 6 500 6 000 5998 57595779 5 500 5806 5620 5649 5502 5608 5286 523 530 499 5237 5 000 4862 5306 4863 52530 5373 539 5339 53 5007 5357 5447 5094 488 505 5070 4608 47 469 470 4509 4759 4773 4880 200 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 99 4 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností počty živě narozench meziročně kolísají. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu) byla v období 2006-200 nejvyšší ve správním obvodu ORP Havlíčkův Brod. Nad průměr ČR se v souhrnu za pětileté období rovněž dostalo Velkomeziříčsko, Jihlavsko a Novoměstsko. Nejnižší hrubou míru porodnosti vykázalo Telčsko, Bystřicko a Pacovsko (viz obr. 2.4). Přes meziroční kolísání hodnot počtu živě narozench dětí lze u některch správních obvodů ORP v průběhu posledních pěti let vysledovat trendy. Zřetelné jsou zejména růsty hodnot, které meziročně vykazovaly Jihlavsko a Havlíčkobrodsko. Podrobnější údaje za jednotlivé správní obvody uvádí tabulky 2.2 a 2.3 v přílohách. 2,0 ČR,0 0,0 9,0 8,0 íč ků v Ve B ro lk d é M ez N i ří ov čí é M Ji ěs h la to N va ám na ěš M or ť n av ě Žď ad O ár sl av na ou Sv d S ět áz lá av na ou d Sá za M vo or P u av el h sk řim é ov Bu dě jo vi ce Tř eb íč C ho tě bo H ř um B ys p tř ol ic ec e na d Te Pe lč rn št ej ne m Pa co v 7,0 H av l počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.4: Hrubá míra porodnosti ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-200. ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha. Také roční údaje o zemřelch v kraji zaznamenaly v poválečném období dynamick vvoj. Až do konce šedesátch let umíralo na území kraje ročně 5 až 6 tis. osob. V roce 968 byla přesažena hranice 6 tis. a nastalo období s vyšší úmrtností (6 7 tis. zemřelch ročně), které trvalo až do počátku devadesátch let.
V roce 99 počet zemřelch opět klesl pod hranici 6 tis. Přes určitou rozkolísanost počet zemřelch stále klesal tak, že v roce 2006 bylo na Vysočině evidováno méně než 5 000 zemřelch osob a bylo tak dosaženo dlouholetého minima. Poté však následuje opětovn nárůst a od roku 2009 se počty zemřelch pohybují nad zmíněnou hranicí. Na 000 obyvatel kraje tak připadalo v roce 200 pouze 9,9 úmrtí, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání. 2,0 ČR,0 0,0 9,0 8,0 C Te lč ho tě bo ř V Tř el ké eb í M č N e ov zi ří é čí M ěs Ji hl to na av Žď a ár M or na av d ě Sá za vo u 7,0 M or av sk P N é ám Bu aco ěš dě v ť jo na vi B ce d ys O sl tř ic av e ou na Hu m d Pe po Sv l rn ět št ec lá ej na ne d m S áz H av av lí č ou ků v B ro P d el hř im ov počet zemřelch na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.5: Hrubá míra úmrtnosti ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-200. ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Mezi jednotlivmi obvody SO ORP kraje panují poměrně značné rozdíly. Jak vyplvá z obrázku 2.5. Relativní hodnoty úmrtnosti jsou nejnižší právě v těch regionech, kde jsou nejpříznivější natalitní charakteristiky. Počet zemřelch na tisíc obyvatel středního stavu byl v období let 2003-200 pětkrát nejvyšší ve správním obvodu ORP Humpolec, třikrát na Pacovsku a jednou na Náměšťsku a Moravskobudějovicku. Naopak nejpříznivější hodnoty v úmrtnostních statistikách vykazovalo ve sledovaném období Žďársko (6x) a Novoměstsko (2x). Informace o úmrtnostních poměrech na úrovni správních obvodů ORP podávají tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách. Před rokem 990 se Česká republika vyznačovala vysokm počtem potratů, resp. umělch přerušení těhotenství na počet živě narozench dětí (index potratovosti), což souviselo s nízkou mírou religiozity obyvatel a nízkm využíváním antikoncepčních prostředků. Potratovost je v ČR statisticky sledována od počátku sedmdesátch let. V roce 97 bylo v kraji zaznamenáno necelch 3 tis. potratů. Až do roku 986 jejich počet rostl velmi pozvolna až k hranici 4 tis., poté došlo ke značnému meziročnímu nárůstu o více než tisíc potratů. K zásadnímu růstu počtu umělch přerušení těhotenství ve druhé polovině osmdesátch let vrazně přispělo přijetí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/986 Sb., která mj. blíže upravovala podmínky, za nichž bylo možné přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů. Nad hranici 5 tis. se počet potratů dostal v roce 988 a udržel se zde až do roku 99. V následujících letech však v kraji stejně jako v ČR počet interrupčních zákroků strmě klesal. Pod hranici 3 tis. se počet potratů v kraji dostal již v roce 994, pod dvoutisícovou hodnotu pak v roce 2000. V roce 200 počet potratů v kraji meziročně mírně klesl na 59 případů. To bylo způsobeno snížením počtu uměle přerušench těhotenství na 86 případů. Počet umělch přerušení těhotenství se každoročně snižuje od počátku devadesátch let, přičemž v roce 2007 bylo na Vysočině poprvé evidováno méně než tisíc takovch případů. V kraji bylo v roce 200 zaznamenáno 7,3 umělch přerušení těhotenství na 00 narozench dětí, což bylo méně než činil průměr ČR (2,7) a po Pardubickém nejméně mezi kraji ČR. 2
Obr. 2.6: Vvoj počtu potratů (včetně umělch přerušení těhotenství) a umělch přerušení těhotenství v kraji v letech 992 200 4 500 4 495 4 000 Umělá přerušení těhotenství 2 934 2 623 2 5702 4402 340 2 29 2209 963 83 858 830 762 895 746 690 728 730 67 59 927 578 789 66 23 79 55 070 046 029 989 34 2 000 500 000 949 879 86 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 500 200 2768 2009 Počet případů 3722 3 000 2 500 Potraty 3 536 3 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200, Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Na úrovni jednotlivch správních obvodů ORP vykazovalo v ročním průměru let 2006-200 nejvyšší index potratovosti sko, Humpolecko a Havlíčkobrodsko, kde byl překonán průměr České republiky. U počtu umělch přerušení těhotenství na 00 narozench byl republikov průměr překročen ve dvou správních obvodech ORP. Daleko příznivější situace vládne dlouhodobě ve vchodní části kraje. Územní srovnání nabízí obrázek 2.7. te jn em ov Bu é d ěj M ěs ov t ic o Ná e n a m M ěš or ť av na ě d Os la Ve vo lk u é M ez iří čí av sk Pe r N M or na d e řic By st é nš Pa co v lč Te ho t av a UPT na 00 narozench Potraty celkem - ČR UPT - ČR C hl Ji eb íč Tř ro d v B vo za íč ků vl Sá d na Sv ět lá Ha za Sá na d u vo u ec po l m Žď ár Hu im lh ř Pe ěb oř Potraty na 00 narozench Potraty celkem - UPT - 50 45 40 35 30 25 20 5 0 5 0 ov Počet případů na 00 narozench Obr. 2.7: Počet potratů včetně umělch přerušení těhotenství (UPT) na 00 narozench dětí (index potratovosti) ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 999-200. ČSÚ Praha, 20.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až 2009. ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Kraj se v minulosti dlouhodobě vyznačoval vysokm přirozenm přírůstkem obyvatelstva (rozdíl mezi počtem živě narozench a zemřelch). Ten v období po 2. světové válce bohatě nahrazoval úbytek obyvatelstva způsoben stěhováním, takže mezi prvním poválečnm sčítáním v roce 950 a rokem 99 počet obyvatel v kraji vzrostl téměř o 60 tisíc. 3
Obr. 2.8: Přirozen přírůstek obyvatel v kraji v letech 99 200 000 025 824 768 859 493 počet osob 500 353 340 252 27 0-383 -448-248 -368-575 -62-500 -439-583 -269-609 -698 200 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 99-000 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Nepřízniv demografick vvoj v České republice, kter započal již v první polovině devadesátch let, se promítl i na Vysočině. V roce 995 zaznamenal kraj poprvé ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou. Rozdíl mezi živě narozenmi a zemřelmi se pohyboval v zápornch číslech až do roku 2005. V roce 2006 vykázal kraj po 2 letech kladn přirozen přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší přírůstek byl zjištěn v roce 2008. Vvoj přirozeného přírůstku od roku 99 zachycuje obrázek č. 2.8. Pe lh řim ov B ys tř ic e N na ám ěš d P er ť H nš um na te d jn po O sl em le M av c or o u av sk Sv é Bu ět lá dě n jo ad Pa vi co Sá c v za e vo u Ji hl av a Žď ár na d N ov Sá é za M vo ěs Ve u to lk na é M M ez H or av i av lí č ří čí ě ků Tř v eb B ro íč d C ho tě bo Te ř lč přirozen přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.9: Přirozen přírůstek (úbytek) na 000 obyvatel středního stavu ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměry) 3,0 2,0,0 0,0 -,0 ČR -2,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-200. ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností zaznamenalo v průměru let 2006-200 kladné přirozené přírůstky sedm správních obvodů ORP, z nichž rovněž pět vykázalo vyšší nárůst populace přirozenou měnou, než činil celostátní průměr. Dle obrázku 2.9 byl ve sledovaném období nejvraznější přirozen úbytek obyvatelstva na Pacovsku a Světelsku. Pokud se budeme zabvat trendy (tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách), tak přes poměrně značné kolísání hodnot přirozeného přírůstku na úrovni menších územních celků nelze opomenout přechod z vrazně zápornch do kladnch čísel u Jihlavska, což je zřejmě způsobeno migrační atraktivitou krajského města a okolí pro mladší složku populace zakládající rodiny. Od roku 2003 vykazoval pravidelně kladné hodnoty přirozeného přírůstku obvod ORP Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě. Na druhou stranu v období let 2003-200 každoročně přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácely Světelsko a Moravskobudějovicko. 2..2 Migrace obyvatelstva Vvoj počtu obyvatel území kraje není ovlivněn pouze přirozenou měnou, ale také migrací, tedy počtem přistěhovalch a vystěhovalch. Od konce 2. světové války se kraj až na vjimky vyznačoval spíše vyšším počtem vystěhovalch než přistěhovalch. Tento trend přerušila až vstavba 4
jaderné elektrárny v Dukovanech, která způsobila velk příliv obyvatel do okresu v letech 98 983. Ke konci osmdesátch let však kraj znovu vykazoval záporné migrační saldo, tedy vyšší počet vystěhovalch než přistěhovalch, a tento stav přetrval až do konce roku 994. Tehdy byl poprvé po deseti letech zaznamenán vyšší počet přistěhovalch než vystěhovalch a obdobná situace vydržela celch pět let. Od roku 200 bylo přikročeno ke změně metodiky evidence migrujících osob. Počet vystěhovalch i přistěhovalch se zvšil díky nově započítávanm cizincům, kteří u nás pobvají na základě víza přesahujícího platnost 90 dní. Na vyšším počtu migrantů se rovněž podílí cizinci s azylem. Od roku 200 počet přistěhovalch rostl, přičemž v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně. Počet vystěhovalch se každoročně zvyšoval až do roku 2004, v roce 2005 nastal meziroční propad počtu emigrujících osob z kraje, ovšem poté došlo opět k dalším meziročním růstům. Hodnota za rok 2007 byla stejně jako u imigrantů rekordní. V roce 2008 došlo k vraznému snížení počtu přistěhovalch do kraje i vystěhovalch z kraje. V roce 2009 pokračoval vrazn pokles počtu přistěhovalm, ten se v roce 200 snížil, proto bylo po čtyřech letech opět zaznamenáno záporné saldo migrace. V roce 200 se do kraje přistěhovalo celkem 3 406 osob, z toho 4 osob tvořili cizinci. Na 000 obyvatel středního stavu připadalo 6,6 přistěhovalch, což v mezikrajském srovnání představovalo čtvrtou nejnižší hodnotu hrubé míry imigrace. Nižší příliv přistěhovalch přepočten na počet obyvatel byl zaznamenán jen v Moravskoslezském, Olomouckém, a Zlínském kraji. Počet vystěhovalch z Vysočiny v roce 200 činil 4 00 osob, což znamenalo 7,9 emigrantů na 000 obyvatel středního stavu. Hrubá míra emigrace tak byla sedmá nejnižší v mezikrajském porovnání. Obr. 2.0: Vvoj počtu přistěhovalch do kraje a vystěhovalch z kraje v letech 99 200 změna metodiky 6 500 6402 6 000 přistěhovalí vys těhovalí 5402 4893 4863 4555 4404468 4355 44364275 408 200 3406 2009 2008 3503 2007 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 99 2 500 996 3 000 995 3 500 994 4 000 4209 4064 400 395 4268 3678 3408 4050 3873 3784 3376 3344 3759 322 3746 367 2970 30262849 3088 3054 3075 2856 28 29222984 2779 993 4 500 2006 5 000 992 počet osob 5 500 Poznámka: Za roky 99-2000 je v zahraničním stěhování České republiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s místem trvalého pobytu v České republice a od..200 všech občanů ČR s trvalm pobytem na území ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizinců s vízem nad 90 dní a cizinců s azylem na území ČR. Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Počet přistěhovalch do jednotlivch správních obvodů ORP bvá meziročně poměrně dost proměnliv. V relativním vyjádření (podle hrubé míry imigrace) byly v letech 2006-200 nejúspěšnější v přitahování novch obyvatel spíše správní obvody v západní polovině kraje. Naopak do regionů na vchodě kraje se lidé stěhovali se značně nižší intenzitou. Určitou vjimkou jsou periferní regiony Novoměstska, Moravskobudějovicka a Náměšťska, kde však pull faktor představují spíše armádní zařízení, domovy důchodců nebo jiná podobná zařízení přesahující působnost regionů. 5
počet imigranrů a emigrantů na 000 obyvatel středního stavu H um po le N c ám C h ěš ot ť ěb N na ov oř d é O M sl ěs av to ou na M H or av av líč ě ků v B ro Pe d lh řim ov Obr. 2.: Hrubá míra imigrace a hrubá míra emigrace ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměry) 20 hrubá míra im igrace 8 hrubá míra emigrace 6 4 2 0 Te lč Bu dě ět jo lá vi na ce d Sá za vo u Ji h Ve la va lk é M ez iří čí Žď B Tř ár ys eb tř na íč ic d e Sá na za d vo Pe u rn št ej ne m M Sv or av sk é Pa co v 8 Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až 2009. ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Vztaženo na počet obyvatel evidovaly ve sledovaném období 2006-200 nejvíce emigrujících osob periferní regiony kraje Novoměstsko, Chotěbořsko, Náměšťsko. S daleko nejnižší intenzitou se lidé stěhovali ze správního obvodu ORP Velké Meziříčí, dále pak z Jihlavska, ska a Žďárska. Pokud se budeme zabvat trendy, poměrně evidentní je od roku 2003 značn nárůst imigrujících osob na Jihlavsko, Pelřimovsko, Havlíčkobrodsko, Novoměstsko, Velkomeziříčsko a Humpolecko. Tento trend byl však popřen v letech 2008-200 díky vraznému poklesu počtu přistěhovalch osob. V roce 2007 vykázal kraj rekordní přírůstek stěhováním o 539 osob, naopak v letech 2009 a 200 byl zaznamenán největší úbytek stěhováním o 772 a 675 osob. Větší ztráta obyvatel stěhováním byla v roce 200 podle hrubé míry migračního salda zjištěna pouze u krajů Moravskoslezsk a Karlovarsk. Obr. 2.2: Vvoj migračního salda kraje v letech 99 200 600 539 200 922 966 800 505 počet osob 520 538 356 400 256 0-69 -336-400 48-42 -70 46-354 -226-386 -36-675 200 2009 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 99-800 2008-772 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností existují v bilanci stěhování obyvatel nemalé rozdíly. Ztrátu obyvatelstva stěhováním vykázalo v souhrnu let 2006-200 celkem 7 správních 6
obvodů ORP, přičemž největší pokles populace tímto způsobem nastal v případě Bystřicka. Mezi migračně nejvíce ziskové patřilo ve sledovaném období Humpolecko. Jak vyplvá z tabulek 2.2 a 2.3 v přílohách, v období 2003 200 zaznamenaly ztrátu obyvatel stěhováním s jedinou vjimkou každoročně správní obvody ORP Bystřice nad Pernštejnem. Migrační saldo bylo ve stejném období pravidelně v kladnch číslech pouze s jednou vjimkou na Humpolecku, Jihlavsku a Velkomeziříčsku. 6 kraj 4 2 0-2 M or av ě Sá na za d Pe vo rn u št ej ne m B ys tř i ce ár na Žď ěs to M na d bí č v Tř e co Pa ov é N Te lč -4 H um po Ve le lk c é M ez i ří čí Ji H hl av av líč a ků v B N ro ám Pe d lh ěš řim ť na ov d O sl av M ou or C av ho sk tě é bo Bu Sv ř dě ět lá jo na vi ce d Sá za vo u migrační saldo na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.3: Hrubá míra migračního salda ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměr) Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až 2009. ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. V průběhu devadesátch let došlo také k vznamné změně směrů migrace mezi městy a venkovem: po desetiletích převahy migrace z venkova do měst došlo k zásadnímu obratu. Města jako celek, zejména střední a větší města, v současnosti obyvatelstvo migračně ztrácí, zatímco venkovské obce (jako celek) mají kladné migrační saldo, avšak při velkch regionálních rozdílech. Specifickm fenoménem je migrační atraktivita obcí v zázemí větších měst (suburbanizace), která se ale na Vysočině dosud projevila vrazněji pouze v okolí Jihlavy. 2..3 Celkov přírůstek obyvatelstva Celkov růst (úbytek) populace je vsledkem kombinace čtyř charakteristik pohybu obyvatelstva. Jeho vpočet určuje součet počtu živě narozench a přistěhovalch obyvatel do daného regionu, odečítá se počet zemřelch a vystěhovalch osob. Na počátku devadesátch let vykazoval kraj růst populace v řádu několika stovek osob ročně. Poprvé se dostala do zápornch čísel v roce 995. Přestože se kraj o rok později opět vynořil nad nulu, v letech 997-2004 zaznamenávala každoročně celkov přírůstek obyvatel v zápornch hodnotách; jednalo se tedy o populační pokles. Ten byl nejvraznější v roce ) 200, ve kterém kraj přišel skoro o 000 obyvatel. V následujících letech nastal zcela opačn vvoj a v kraji se zvyšoval počet obyvatel, nejvíce v roce 2007. Pak již nastává další zlom, v roce 2008 došlo ještě přírůstku obyvatelstva ale již menšímu. V letech 2009 a 200 byla opět zaznamenána záporná hodnota celkového přírůstku obyvatel. Srovnání mezi kraji podle celkového růstu obyvatel v roce 200 vyznívá jednoznačně nejlépe pro Prahu a Středočesk kraj, ve kterch byly zaznamenány absolutní i relativní přírůstky obyvatelstva zdaleka nejvyšší. V kraji byl evidován v relativním vyjádření třetí nejvyšší celkov úbytek obyvatel. Vyšší úbytek populace v přepočtu na 000 obyvatel středního stavu vykázaly v roce 200 pouze kraje Moravskoslezsk a Zlínském. ) Tak vysok úbytek obyvatelstva byl zapříčiněn mj. opravou, která byla uskutečněna na základě vsledků sčítání lidu. Data ze sčítání lidu se poněkud lišila od údajů z průběžné evidence obyvatel. 7
Obr. 2.4: Vvoj celkového přírůstku obyvatel v letech 99 200 2 500 2032 2 000 734 488 878 653 283 72 0-04 -227-320 -237-423 2009 2008 2007 2006 2005 2004-665 2002 998 997 996 995 994 993 992-000 200-740 -645-966 99-49 -384 2003-500 2000 500 690 639 200 000 999 počet osob 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Souhrnn růst populace v období let 2006 200 vykázalo osm z patnácti správních obvodů ORP. Na Jihlavsku jako jediném správním obvodu rostl počet obyvatel v relativním vyjádření rychleji než činil průměr České republiky. Nejvznamnější roli hrál příliv imigrujících osob ve správních obvodech v západní polovině kraje. Kladné saldo přirozené měny hrálo roli v případě správních obvodů ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Dle obrázku 2.5 zaznamenal v období 2006 200 nejvyšší průměrn roční úbytek obyvatel správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem, vrazně záporné hodnoty celkového přírůstku vykazovaly také další periferní regiony Pacovsko, Světelsko, Moravskobudějovicko a Telčsko. V letech 2003 200 vykazovalo populační úbytek každoročně pouze Bystřicko, s jednou vjimkou dále Náměšťsko a Světelsko (viz tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách). Od roku 2003 byl každoročně evidován růst populace na Jihlavsku. celkov přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Ji hl av Ve a lk é M H um ezi ří č p H ole í av c lí č k Pe ů lh v B řim ro d C ho ov tě N bo ř ov é Žď Měs to ár na na N ám d S Mo áz ra ě Tř šť n avo vě eb ad u íč O Te sl av lč ou M or av Sv s k é ět l á Bu Pa na děj co d S ovi v áz c e B av ys ou tř ic e na d Pe rn št ej ne m Obr. 2.5: Hrubá míra celkového přírůstku ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměr) 6 5 4 3 2 - -2-3 -4-5 ČR Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 999-2009. ČSÚ Praha, 200 ; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 8
2..4 Sňatečnost a rozvodovost Jedním z demografickch jevů, kter je vznamně ovlivněn ekonomickou situací, je počet sňatků. V kraji se počet sňatků) po 2. světové válce udržoval mezi 3,5 4,5 tis.; kolísav charakter sňatečnosti v padesátch letech (rok 953 jen 3,4 tis. sňatků, rok 956 až 4,4 tis. sňatků) byl vystřídán pozvolnm nárůstem v letech šedesátch trvajícím až do poloviny let sedmdesátch. Na přelomu sedmdesátch a osmdesátch let klesl počet sňatků pod hranicí 4 tis. a poté docházelo již pouze k mírnému nárůstu jejich počtu, a to až do roku 987. V následujících dvou letech počet sňatků opět klesl. Naopak rok 990 byl charakteristick vraznm vzestupem počtu sňatků, kter byl ovlivněn tím, že tento rok byl posledním rokem, kdy byla možnost získat vhodnou novomanželskou půjčku. V tomto roce bylo v kraji sezdáno nejvíce párů od konce 2. světové války (téměř 4,7 tis.). Obr. 2.6: Počet sňatků a rozvodů v kraji v letech 99 200 4 000 sňatky 2 28 3 000 2 500 rozvody 3 40 0 09 66 27 2 67 62 2625 6 566 26 2 2 25 2 0 58 8 68 2394 242 2 393 2 32 3 2 23 87 6 2 2 2 328 57 343 252 224 247 206 235 70 82 48 938 979 59 25 52 064 000 78 500 023 2 000 962 počet sňatků a rozvodů 3 500 5 73 57 70 34 3 33 500 200 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 200 2000 999 998 997 996 995 994 993 992 99 0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky 99-2008. ČSÚ Praha, 2009.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2009. ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Po tomto legislativou ovlivněném extrému počet sňatků v kraji hned v následujícím roce prudce klesl, a to na necelch 3,5 tis. Rok 992 byl pak posledním, kdy na Vysočině počet sňatků ještě překročil hranici 3,5 tis. Pak již docházelo k postupnému snižování intenzity sňatečnosti. V roce 2003 se v kraji poprvé bralo méně než 2,5 tis. párů. Počet sňatků se v posledních letech vrazně nezměnil (viz obr. č. 2.6). patří ke krajům s nižší než průměrnou sňatečností. Na 000 obyvatel středního stavu zde bylo v roce 200 evidováno 4,3 sňatků, zatímco na úrovni celé ČR 4,4 sňatků. tak vykázala čtvrtou nejnižší intenzitu sňatečnosti po Pardubické, Olomouckém a Karlovarském kraji. Podle průměrné roční hodnoty za šestileté období 2006 200 byla intenzita sňatečnosti nejvyšší ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem a, ve kterch byl také překročen celostátní průměr. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v periferních regionech (Pacovsko, Moravskobudějovicko). Ukazatel hrubá míra sňatečnosti je do značné míry ovlivněn věkovou strukturou obyvatel ve správních obvodech ORP. Například vysoké hodnoty na Jihlavsku jsou způsobeny stěhováním mladch lidí do Jihlavy a okolí, neboť zde byly v posledním desetiletí vytvořeny tisíce novch pracovních míst. Tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách nabízí přehledy za jednotlivé roky v období 2003 200, kde je evidentní meziroční kolísání počtu sňatků ve správních obvodech ORP. ) Sňatky jsou územně tříděny podle místa trvalého bydliště ženicha 9
počet sňatků na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.7: Hrubá míra sňatečnosti ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměr) 5,5 ČR 5,0 4,5 4,0 3,5 or av ě O H sl av av lí č ou ků v B ro Žď C ho d ár tě Sv nad b ět Sá o ř lá na zav ou d Sá za vo H u um po M or le Pe av c lh sk řim é Bu o dě v jo vi ce Pa co v N ěš ť ám ěs t M ov é N na d M na o lk é e řic B ys t bí č Tř e ří č í M ez i a Te lč av Ji hl Ve na d Pe rn št ej n em 3,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 999-2009. ČSÚ Praha, 200.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až 2009. ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Míra rozvodovosti se v kraji po 2. světové válce vyznačovala rostoucí tendencí bez velkch vkyvů. Zatímco v roce 949 nečinil počet rozvodů) ani 200, v roce 990 již přesáhl 000 případů. Od roku 99 je v hodnotách rozvodovosti kraje patrná jistá rozkolísanost. Minima bylo v devadesátch letech dosaženo v roce 999, kdy vešlo v platnost nové legislativní opatření snažící se snížit intenzitu rozvodovosti, poté však došlo ke zvšení počtu rozvodů na úroveň kolem,2 tis. případů ročně. V roce 2008 bylo rozvedeno celkem 343 párů, což představovalo historicky nejvyšší číslo. Přes tento nepřízniv vvoj je v kraji situace z hlediska rozvodovosti lepší než na úrovni celé ČR. V roce 2009 zde bylo rozvedeno 2,6 manželství na 000 obyvatel středního stavu, což bylo méně, než činil republikov průměr (2,9). zároveň vykázala v mezikrajském porovnání třetí nejnižší intenzitu rozvodovosti v České republice po kraji Zlínském a Pardubickém. počet rozvodů na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.8: Hrubá míra rozvodovosti ve správních obvodech ORP kraje v letech 2006-200 (roční průměr) 3,0 ČR 2,5 2,0,5 Tř eb íč Sá ět lá za vo na d u Sá za vo H u um H p av ol ec líč ků v Ve B ro lk d é M ez iří M or čí av Pa sk é co Bu v dě jo vi ce C B ho ys tě tř bo ic e ř na d N Te Pe ov lč rn é M št ěs ej ne to m na M or av ě na d ár Žď Sv N ám ěš ť Ji hl na av a d O sl av ou Pe lh ř im ov,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 999-2009. ČSÚ Praha, 200.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až 2009. ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. ) Rozvody jsou územně tříděny podle posledního společného bydliště manželů 20