NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ ZPRÁVA. o č innosti státního zastupitelství za rok (textová část) V Brně dne 9. května 2008

NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ ZPRÁVA o č innosti státního zastupitelství za rok 2007 (textová část) V Brně dne 9. května 2008 7 NZN 601/2008

Seznam zkratek... 5 Úvod... 6 I. Podmínky pro výkon působnosti státního zastupitelství v roce 2007... 6 II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v roce 2007... 7 1. Základní trendy vývoje kriminality... 7 2. Obecné problémy trestního řízení... 11 3. K některým vybraným formám kriminality:... 13 a) Některé vybrané trestné činy (tab. II/10)... 13 b) Vybrané hospodářské, majetkové a další trestné činy (tab. II/2)... 13 c) Trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti (tab. II/3)... 15 d) Trestné činy páchané z rasových, národnostních a jiných obdobných pohnutek (tab. II/5)... 16 e) Drogová kriminalita (tab. II/7)... 17 f) Trestná činnost proti životnímu prostředí (tab. II/9)... 17 g) Vybrané trestné činy proti rodině a mládeži ( 213, 215, 215a, 216, 216a, 217 a 217a tr. zák. tab. II/4f)... 17 h) Trestná činnost mladistvých (tab. II/4a až 4e)... 18 i) Činy jinak trestné spáchané nedospělci (tab. II/4a)... 19 j) Trestná činnost příslušníků Policie ČR a tajných služeb (tab. II/8a až II/8d)... 19 k) Trestná činnost cizích státních příslušníků (tab. II/6)... 20 4. Postup státních zástupců v přípravném řízení... 21 a) Prověřování... 21 b) Délka přípravného řízení trestního... 22 aa) od prvního zahájení trestního stíhání (či sdělení podezření) do podání obžaloby nebo návrhu na potrestání (tab. II/11a)... 23 bb) Délka řízení od předložení návrhu na vydání meritorního rozhodnutí policejního orgánu do konečného rozhodnutí státního zástupce (tab. II/11b)... 24 cc) Celková délka přípravného řízení (tab. II/11c)... 24 c) Vazební řízení (tab. II/ 12 až II/12c)... 24 aa) Vazební řízení u okresních státních zastupitelství... 25 bb) Vazební řízení u krajských a vrchních státních zastupitelství... 25 cc) Vazební řízení obecně... 25 d) Odklony v přípravném řízení trestním (podmíněné zastavení, podmíněné odložení návrhu na potrestání, narovnání tab. II/14)... 26 5. Postup státních zástupců ve stadiu projednání věci v řízení před soudem... 26 a) Věci vrácené státnímu zástupci k došetření... 26 aa) Věci vrácené státnímu zástupci soudem k došetření u okresních státních zastupitelství (tab. II/13a)... 26 bb) Věci vrácené státnímu zástupci soudem k došetření u krajských vrchních státních zastupitelství (tab. II/13b)... 27 b) Pravomocně zproštěné osoby bez 226e tr. ř. (tab. II/15a)... 27 c) Další poznatky z účasti státních zástupců v trestním řízení soudním... 27 6. Stav a vývoj agendy mimořádných opravných prostředků... 28 a) Obecně... 29 b) Dovolání (tab. II/17a, II/17b)... 29 c) Vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona (tab. II/17c)... 29 7. Činnost státního zastupitelství v oblasti mezinárodní právní pomoci... 30 a) Předávací řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu... 30 b) Vydávací řízení na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu... 31 2

c) Převzetí a odevzdání trestních věcí... 31 d) Dožádání cizozemských justičních orgánů o poskytnutí právní pomoci státním zastupitelstvím a dožádání státních zastupitelství o právní pomoc v cizině... 32 e) Další agendy mezinárodní právní pomoci... 32 8. Dohled vykonávaný nejblíže vyššími státními zastupitelstvími... 32 9. Netrestní působnost... 32 a) vstupová činnost... 33 b) návrhová činnost... 35 c) Návrhová činnost podle 62 a 62a zákona o rodině... 36 d) Návrhy podle 66 odst. 2 SŘS... 38 e) Dozor nad detencemi ve věznicích (vazebních i ve výkonu trestu odnětí svobody)... 38 f) Dozor nad výkonem ústavní a ochranné výchovy... 38 III. Právo na informace podle zákona č. 106/1999 Sb.... 39 IV. Zvláštní zprávy zpracované Nejvyšším státním zastupitelstvím v roce 2007... 40 1. Zvláštní zpráva týkající se věcí, které skončily ve fázi prověřování odložením ve smyslu ust. 159a odst. 1 trestního řádu, šlo-li o podezření ze závažné trestné činnosti 40 2. Zvláštní zpráva o obsahující vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zjišťování údajů z telekomunikačního provozu a využívání operativně pátracích prostředků v roce 2005 a 2006... 41 3. Zvláštní zpráva o vyřizování trestních oznámení a jiných podnětů k trestnímu stíhání učiněných Nejvyšším kontrolním úřadem státními zastupitelstvími... 42 4. Zvláštní zpráva obsahující vyhodnocení zprošťujících rozsudků v trestních věcech uvedených v 15 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., v 17 odst. 1 tr. ř., jakož i v trestních věcech týkajících se veřejných činitelů ( 89 odst. 9 tr. zák.)... 43 5. Zvláštní zpráva týkající se prověřování a vyšetřování trestných činů policistů, příslušníků Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace 44 6. Aktualizovaná zvláštní zpráva obsahující vyhodnocení postihu zločinů komunismu, trestných činů spáchaných v průběhu tzv. divokého odsunu v období let 1945 1946 a zločinů válečných a zločinů proti lidskosti spáchaných v období nacistické okupace.... 44 V. Plnění opatření ze zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2006... 45 a) V oblasti legislativní a metodické:... 45 b) V oblasti řízení a organizace státních zastupitelství:... 46 c) V oblasti netrestní působnosti státního zastupitelství... 47 d) V oblasti výkonu správy... 47 e) V oblasti mezinárodních styků... 47 VI. Závěry a přijatá opatření na základě zprávy o činnosti za rok 2007... 47 A. Závěry... 47 1. Podmínky výkonu působnosti státního zastupitelství v roce 2007... 47 2. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v roce 2007... 48 a) Ke stavu a vývoji evidované trestné činnosti v roce 2007... 48 b) Postup státních zástupců v přípravném řízení... 48 c) Postup státních zástupců ve stadiu projednání trestní věci v řízení před soudem... 48 d) Přezkumné řízení v trestních věcech... 49 e) Oblast netrestní působnosti... 49 f) Mezinárodní právní pomoc... 49 g) Výkon dohledu vykonávaný nejblíže vyššími státními zastupitelstvími... 49 h) K realizaci oprávnění nejvyšší státní zástupkyně vůči celé soustavě státních zastupitelství... 49 3. Informace státních zastupitelství poskytované podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím... 50 3

4. Zvláštní zprávy vyžádané v roce 2007... 50 B. Opatření... 50 1. V oblasti legislativní a metodické:... 50 2. V oblasti řízení a organizace státních zastupitelství:... 51 3. V oblasti netrestní působnosti státního zastupitelství... 51 4. V oblasti výkonu správy:... 51 5. V oblasti mezinárodních styků:... 51 4

Seznam zkratek tr. zák. zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů tr. ř. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů ZSVM zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů SŘS zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů ZoSZ zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů JŘSZ vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů MSp NSZ NS VSZ VS KS KSZ OSZ KS PMS SIS Ministerstvo spravedlnosti ČR Nejvyšší státní zastupitelství Nejvyšší soud ČR Vrchní státní zastupitelství Vrchní soud Krajský soud Krajské státní zastupitelství Okresní (popřípadě obvodní) státní zastupitelství Krajský soud Probační a mediační služba Schengenský informační systém 5

Úvod Podkladem pro Zprávu o činnosti státního zastupitelství za rok 2007 byly zprávy od vrchních a krajských státních zastupitelství a statistické údaje pocházející ze zdrojů státního zastupitelství. Člení se opět na část textovou a část grafickou a tabulkovou. I. Podmínky pro výkon působnosti státního zastupitelství v roce 2007 V roce 2007 pokračovaly novelizační procesy jak v oblasti trestního práva hmotného, tak i procesního, podmíněné zejména implementací příslušných předpisů Evropské unie. Trestní zákon byl v roce 2007 novelizován zákony č. 178/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb., jenž přinesl zejména zpřísnění postihu nelegální migrace, č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, jenž přinesl jednak změny terminologické, jednak i zúžení trestní represe v podobě vypuštění odst. 2 v 126 o trestném činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení. Trestní řád byl v roce 2007 novelizován zákony č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, jimiž byl Schengenský informační systém promítnut do trestního řízení, č. 179/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, který přinesl terminologické zpřesnění pokud jde o označení jiných států a zejména řeší vzájemné předávání informací o odsouzeních mezi členskými státy (dotýká se hlavně zákona o Rejstříku trestů), což je velmi důležité v oblasti mezinárodní justiční spolupráce (mezi členskými státy EU), č. 345/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jenž řeší uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, ale i vykonání trestu vyhoštění u mladistvého, který je občanem členského státu EU. Novelou jednacího řádu státního zastupitelství (vyhlášky č. 23/1994 Sb.) provedenou vyhláškou č. 252/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, byla v návaznosti na změnu v soudní soustavě zřízena pobočka Krajského státního zastupitelství v Brně se sídlem v Jihlavě. Změny v působnosti státního zastupitelství tyto předpisy nepřinesly. Pokud jde o personální zajištění výkonu působnosti státního zastupitelství (tab. I/1 a I/2), u zaměstnanců státního zastupitelství bylo v rámci celé ČR dosaženo naplnění systemizovaných stavů na úroveň 93%. Téměř stoprocentně byly stavy zaměstnanců naplněny 6

v obvodu hlavního města Prahy, Západočeského a Severomoravského kraje, nenižší stavy oproti systemizovaným stavům vykázalo VSZ Olomouc (83,3%) a Jihočeský kraj (83,7%). Tabulková místa státních zástupců jsou v celé ČR naplněna z 94,2%, což představuje nárůst o 5,8% oproti počátku roku 2007. Plánovaný stav právních čekatelů je naplněn z 53,8%. Podle určené systemizace tak chybělo v celé ČR celkem 74 státních zástupců, tj. 5,8%. Překročení systemizovaného stavu státních zástupců (o 1 státního zástupce) vykazuje jen VSZ Olomouc, téměř stoprocentní obsazenost mají NSZ (98,1%, chybí 1 státní zástupce), Severomoravský kraj (97,8%), Jihomoravský kraj (98,3%), nejnižší obsazenost je u Severočeského kraje (83,1%), jenž současně vykazuje poměrně nízké naplnění plánovaného stavu právních čekatelů (47,7%). Ostatní kraje i VSZ Praha vykazují početní stavy státních zástupců pohybující se nad 90%, většinou však ještě na vyšší úrovni (mezi 95 a 97%). Kromě Severočeského kraje lze tedy považovat personální situaci i co do počtu státních zástupců v celé soustavě za stabilizovanou. Do budoucna lze očekávat ještě další pozitivní vývoj plynoucí z přijetí úpravy o asistentech státních zástupců a vyšších úřednících státního zastupitelství s účinností od l. července 2008 (zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů), jehož efektivní využití pomůže odbřemenit státní zástupce od vykonávání rutinní, převážně administrativní agendy a tím jim vytvoří další časový prostor pro výkon vlastní rozhodovací činnosti a zastupování věcí v řízení před soudy. Pokud jde o ostatní materiální zajištění (budovy aj.), poukazují vedoucí státní zástupci ve svých zprávách v některých případech na potřeby rekonstrukcí stávajících prostor či výstavbu nových, jejich realizace je však závislá na rozpočtových prostředích Ministerstva spravedlnosti, které je správcem celé soustavy a Nejvyšší státní zastupitelství nemůže ze své pozice řešení těchto problémů ovlivnit. Proto se ani blíže v této zprávě nekomentují. II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v roce 2007 1. Základní trendy vývoje kriminality Celkový počet vyřízených trestních věcí v roce 2007 dosáhl 454 415, proti roku 2006 (465 101 věcí) jde o pokles o 25472 věcí, tj. snížení o cca 5,5%. Tento trend je zaznamenáván již od roku 2003 (tento a předchozí rok naopak docházelo k vzestupu, markantně v roce 2002, kdy počet vyřízených trestních věcí vzrostl proti roku 2001 o 36,1%). Počet záznamů o zahájení úkonů trestního řízení vydaných podle 158 odst. 3 tr. ř. mírně vzrostl (o cca 3,2%) z 344 732 v roce 2006 na 355 738 v roce 2007. V roce 2007 mírně vzrost i počet stíhaných osob a osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření z trestného činu na celkem 113 813, tj. nárůst o 3,1% proti roku 2006 (ze 110 339 osob). V porovnání s rokem 2000 jde o nárůst o 2,7% a zdá se tedy, že celkově kriminalita dlouhodobě stagnuje, případně vykazuje nevýznamný nárůst. Strukturální změny se však dají vysledovat u některých forem trestné činnosti, resp. i u obou forem trestního procesu (vyšetřování a zkráceného přípravného řízení). Obžalováno bylo v roce 2007 (tj. podle počtu podaných obžalob i návrhů na potrestání celkem) o 3,4% více osob oproti roku 2006 (tj. 101 240 osob proti 97 880 osobám v roce 7

2006). V porovnání s rokem 2000, kdy tyto počty po předchozích letech kulminovaly (tehdy bylo obžalováno 86 074 osob), to představuje nárůst cca o 17,6%, což při faktické stagnaci kriminality z hlediska počtu všech stíhaných osob svědčí o vzrůstajícím procentu obžalobnosti, které není doprovázeno podstatným (ale jen přiměřeně mírným) nárůstem podílu zproštěných osob. To ukazuje na zlepšující se výslednost přípravného řízení, neboť většina věcí je předávána soudu spolu s obžalobou nebo návrhem na potrestání. Na druhé straně za výlučně pozitivní není možno tento ukazatel považovat proto, že se stále nedaří ve výrazně větší míře využívat mimosoudní vyřízení věcí, tedy odklony, zvláště některé formy (zejm. narovnání). Jejich počet (i podíl) natolik výrazně nevzrostl, aby signalizoval zásadní změnu v používání odklonu plošně u všech státních zastupitelství. K využívání odklonů navíc nepřistupují všechny kraje stejně. Stále dobrá zůstává výslednost zkráceného přípravného řízení, jež se osvědčilo nejen co do rychlosti, ale i co do výslednosti, neboť statistické údaje vypovídají o trvale vysoké obžalobnosti (podle počtu podaných návrhů na potrestání ve vztahu k počtu osob, vůči nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení). V roce 2007 dosáhlo procento obžalobnosti u této formy řízení 89% a je od roku 2001 na trvalém vzestupu, byť v posledních třech letech se tento vzestup projevuje jen v nárůstu zlomku procent. Nepochybně je tomu tak i proto, že u tak vysokého procenta výslednosti nelze očekávat žádný další zásadní vzestup. Výsledky dosahované ve zkráceném přípravném řízení jednoznačně potvrzují správnost jeho zavedení do našeho trestního procesu. Jiné způsoby vyřízení představují podle svého podílu na celkovém počtu stíhaných osob a osob, vůči nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, nepříliš významnou část. Celkem činí 11% (v absolutním vyjádření je to 12 573 osob) a oproti roku 2006 byl zaznamenán nevýznamný pokles o 0,9%, přičemž podstatné je, že se tento ukazatel za poslední tři roky téměř vůbec nemění, neboť meziročně se pohybuje na úrovni od 11,4% (v roce 2005) do zmíněných 11% v roce 2007. V předcházejících letech před rokem 2002 (tehdy činil tento podíl 15,3%) byl podíl jiných způsobů vyřízení větší a pohyboval se blíže jedné pětiny stíhaných osob (nepočítaje v to rok 1989, který byl atypický a kde tento podíl činil 30,6% z důvodů známých společenských změn, jež se promítly v témže roce i v amnestii). Podíl amnestijních rozhodnutí, popřípadě milostí, činí zejména v posledních letech jen zanedbatelnou část vyřízení proti osobám, pohybuje se mezi 19 osobami v roce 2004 až 4 osobami v roce 2006, v roce 2007 byl tento způsob vyřízení využit celkem u 7 osob. U trestního stíhání vedeného proti osobám ve formě vyšetřování (tedy bez zkráceného přípravného řízení jako jednodušší formy řízení, určené pro postih spíše bagatelní trestné činnosti), došlo v roce 2007 k dalšímu poklesu počtu stíhaných osob pro trestné činy, stíháno jich bylo celkem 78 545, což představuje meziroční pokles o 4,4%. V tomto ukazateli jde o trend, který se projevuje po delší dobu, lze jej vysledovat od roku 2000, kdy byl nastartován tehdy bylo stíháno 110 461 osob, což představuje v porovnání těchto dvou údajů pokles prakticky o 41%. Tento pokles je v průběhu let 2000 až 2007 spíše lineární než exponenciální a soudě podle srovnatelných statistických údajů tu jde především o přesun nápadu do trestné činnosti stíhané ve zkráceném přípravném řízení. Nejde tedy o celkové snížení kriminality ve společnosti, aspoň hovoříme-li o kriminalitě odhalené (nikoli latentní, jejíž skutečná úroveň zůstává v podobě odhadů a úvah), neboť jak bylo uvedeno výše, počty všech osob, vůči nimž bylo vedeno trestní stíhání (vyšetřování i zkrácené přípravné řízení) naopak mírně narostly, a to i v porovnání s uvedeným rokem 2000 (v tomto srovnání o uvedených 2,7% osob). 8

Výslednost trestního stíhání vedeného formou vyšetřování je rovněž na velmi dobré úrovni, v roce 2007 bylo obžalováno 67 186 osob, což představuje 85,5% ze stíhaných osob, a byť je to v absolutním počtu pokles o 3291 osob proti předcházejícímu roku, v relativním vyjádření je to jen nepatrné snížení (o zanedbatelná 0,02% v meziročním srovnání), vzhledem k poklesu počtu stíhaných osob prakticky ve stejném poměru. Podíl případů, v nichž bylo proti osobám zastaveno trestní stíhání, činil 13,3% (celkem 10 432) a tento podíl se v procentuálním vyjádření prakticky nijak podstatně nemění od roku 2002 (tehdy činil 13,9%). Zanedbatelný byl i v roce 2007 počet případů, v nichž bylo trestní stíhání postoupeno v přípravném řízení jinému orgánu příslušnému k projednáními přestupků, správních deliktů nebo kázeňských přestupků a provinění, podle 171 tr. ř., neboť činil 470 osob (tj. 0,6% ze stíhaných osob) a jde dokonce ještě o pokles proti roku 2006 (o 19,8%), což však vzhledem k celkově nižším absolutním počtům těchto případů je třeba brát s jistou rezervou. Přerušených trestních stíhání bylo zaznamenáno 457, opět to přestavuje zcela zanedbatelnou část z počtu stíhaných osob (0,6%), i zde byl zaznamenán meziroční pokles o 5,2%, i o něm však platí to, co bylo řečeno o případech postoupení. Mizivý je stále počet odklonů v podobě narovnání ( 309 tr. ř.). Přes nárůst počtu osob, u nichž byl tento způsob mimosoudního vyřízení věci v roce 2007 využit, na 78 (oproti roku 2006 38 případů), to představuje necelou jednu desetinu procenta ze všech stíhaných osob ve vyšetřování (konkrétně 0,099%). Ukazuje se (protože jde o dlouhodobý trend prakticky bez zásadních výkyvů), že právní úprava narovnání se evidentně neosvědčila a bude nutno ji věnovat náležitou pozornost nejpozději v rámci připravované rekodifikace trestního řádu. Poněkud lepší situace je u druhé formy odklonu podmíněného zastavení trestního stíhání ( 307 tr. ř.). Tam byl tento způsob mimosoudního vyřízení věci využit v roce 2007 u celkem 7172 osob, což sice představuje meziroční pokles o 2,9 %, ale oproti narovnání je to přece jen alespoň o dva řády lepší výsledek představuje celkem 9,1% z počtu všech stíhaných osob ve vyšetřování. I tak a přes veškerou péči, která je odklonům v soustavě státního zastupitelství věnována, se ukazuje, že mimosoudní způsoby vyřízení věci jsou využívány spíše ojediněle a tvoří jen malou část z celkových způsobů vyřízení věci v přípravném řízení trestním. Tento trend považuje Nejvyšší státní zastupitelství do budoucna za neudržitelný a vedle soustavné pozornosti, jíž bude věnovat otázkám využívání odklonů ve všech případech, jež jsou k tomu svými podmínkami vhodné, se zaměří i na aktivní prosazování změn v úpravě (zejména rovněž v souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu), které by dovolily významněji zvýšit podíl mimosoudních vyřízení věcí na úkor těch, v nichž je podávána obžaloba a vedeno řízení před soudem, jehož výsledky mnohdy nesplní očekávání státního zástupce a navíc jsou docilovány mnohdy i za cenu extrémně dlouhých lhůt projednávání věci před soudy. Pozitivní naopak je, že se začínají využívat odklony u zkráceného přípravného řízení, byť i tam jsou nepochybně rezervy, neboť v roce 2007 bylo zaznamenáno celkem 1119 případů, v nichž státní zástupci podmíněně věc odložili (tj. 3,2% ze všech vyřízených osob ve zkráceném přípravném řízení), narovnání je však i zde naprosto ojedinělým případem odklonu (v roce 2007 byly zaznamenány celkem 2 případy, tedy hodnota prakticky procentuálně neměřitelná). 9

U kategorie mladistých osob (věk 15 až 17 let) byl zaznamenán nárůst počtu stíhaných osob (včetně zkráceného přípravného řízení) o 14,4% ze 5317 osob v roce 2006 na 6080 osob v roce 2007. Obžalováno bylo celkem 4508 mladistvých (což představuje meziroční nárůst o 11,2%), celkově je procento obžalobnosti u mladistvých poněkud nižší než u dospělých pachatelů (činilo 74,1%), což ale nelze považovat za chybu, neboť je v zájmu společnosti volit pokud možno mimosoudní vyřízení věci právě u této kategorie pachatelů. Z hlediska struktury jimi páchané trestné činnosti bylo v roce 2007 obžalováno 6 mladistvých pro trestný čin vraždy ( 219), 444 pro trestný čin loupeže ( 234) a 28 pro trestný čin znásilnění ( 241). Z toho je patrno, že při relativně nižším počtu mladistvých, kteří se podílejí na celkové kriminalitě, není jejich podíl na závažné kriminalitě zanedbatelný. U nedospělců, tedy osob mladších 15let, které nejsou pro nedostatek věku trestně odpovědné, bylo zaznamenáno v roce 2007 celkem 3040 trestních kauz, v nichž se nedospělci dopustili činu jinak trestného. Meziročně jde o pokles o 7,7%. Tento klesající trend je soustavně zaznamenáván prakticky již od roku 1999 (tehdy počet těchto případů kulminoval činil 10 757 nedospělců), od roku 2004 je tato tendence mírnější, udržuje se však pod úrovní 3 500 nedospělců ročně. Pokud jde o podíl cizích státních příslušníků na trestné činnosti, tradičně se na ní podílí (následující údaje se uvádí v počtu osob, na něž byla podána obžaloba i návrh na potrestání) zejména občané Slovenské republiky (2343 osob), Ukrajinci (1238), Vietnamci (550) a Poláci (327). Zatímco u občanů Slovenské republiky jde o historicky podmíněný jev a podílejí se na trestné činnosti prakticky na celém území ČR, ostatní uvedení státní příslušníci se dopouštějí trestné činnosti zejména v některých regionech. Jde o souvislosti místní (např. u občanů Polska, jejichž trestná činnost se koncentruje zejm. do příhraničních oblastí), sociální a pracovní (u Vietnamců kriminalita souvisí s jejich koncentrací v místech, kde provozují stánkový prodej) i pracovní a jiné (Ukrajinci se dopouštějí trestné činnosti v místech, kam migrují za prací, a velmi pravděpodobně i ve vazbě na zločinecké struktury pronikající na území ČR z území bývalého SSSR). Z hlediska obecně trestně-procesního nutno zmínit zejména pokračující trend (konstatovaný již v roce 2006) spočívající v přelivu osob stíhaných pro trestné činy z formy vyšetřování do zkráceného přípravného řízení, což má mj. vliv i na snižování délky trestního řízení ve všech ukazatelích (u policie, u státního zástupce i celkem). Délka přípravného řízení tedy mírně poklesla. Vazební řízení podstatné změny nevykazuje. Vykazuje klesající trend, obžalobnost je trvale vysoká a řízení bez zaznamenaných průtahů, probíhající spíše v kratších lhůtách, což odpovídá požadavku zákona. V netrestních agendách státního zastupitelství došlo k dalšímu zvýšení aktivity především ve vstupové činnosti, která se koncentruje zvláště do řízení ve věcech detence, způsobilosti k právním úkonům a v obchodních věcech ( 68 odst. 6 obchodního zákoníku). Dozoru státních zástupců v detencích je věnována trvalá pozornost, o čemž svědčí jednak počty provedených prověrek na jednotlivých úsecích, dále i počet vydávaných příkazů k dodržování právních předpisů pro výkon příslušné detence (zejména ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě). Nařízení k propuštění umístěné osoby bylo vydáno opět jen zcela výjimečně. 10

Bližší podrobnosti k jednotlivým agendám jsou uvedeny v dalších částech této zprávy. 2. Obecné problémy trestního řízení Nepříliš dobrá situace je u specializovaných policejních útvarů zabývajících se věcmi, spadajícími do působnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality. Negativně se projevují zejména personální změny a nedokončená a prakticky permanentně probíhající změna v organizační struktuře policejních složek. Nedobrou personální situaci v policejních útvarech, která negativně ovlivňuje nebo může v blízké budoucnosti ovlivnit i výslednost trestního řízení signalizují i další státní zastupitelství (KSZ Praha, KSZ Plzeň), v některých obvodech se snížil stav policistů činných v příslušných útvarech na polovinu, či na ještě méně. OSZ Mladá Boleslav signalizuje úbytek u policistů činných ve službě kriminální policie a vyšetřování Okresního ředitelství Policie ČR z 56 na 22, na oddělení hospodářské kriminality dokonce poklesl stav z původních 19 na pouhé 4 policisty; v obvodu Policie ČR správy Západočeského kraje chybělo koncem roku 2007 více než 500 policistů, podle prognózy pro letošní rok má pokles pokračovat. Nově byl zaznamenám požadavek policejního orgánu plynoucí ze snahy maximálně urychlit nasazení operativně pátracího prostředku (sledování věci s cílem identifikovat místo výskytu pachatele) chtěl dosáhnout předchozího souhlasu či rozhodnutí soudce formou zaslání krátké textové zprávy (SMS). Tento postup bylo nutno vzhledem k zákonné úpravě odmítnout. MSZ Praha zaznamenalo snahu policejních orgánů dosáhnout toho, aby státní zástupce podával podnět k postupu podle 158d odst. 3 tr. ř. soudci prostřednictvím mobilního telefonu, SMS zprávy a soudce následně udělil souhlas k tomuto postupu rovněž prostřednictvím SMS zprávy, který pak potvrdí písemně dodatečně s odůvodněním, že jde-li o sledování pachatele po spáchání trestného činu, je nutno neprodleně lokalizovat místo jeho pohybu, což standardními postupy zajistit nelze. Samostatný a dlouhodobý problém trestního řízení představuje nepříliš efektivní pátrání po osobách, což je podle názoru části státních zastupitelství ovlivněno výrazně i nedobrou personální situací v policii. KSZ Praha signalizuje tento problém zejména na podkladě informací OSZ Kladno a OSZ Benešov. Považuje efektivní pátrání po osobách za předpoklad řádného prověření věci a včasného zahajování trestního stíhání, jakož i dalšího snižování celkové délky trestního řízení. Pátrání po osobách není průběžné a systematické, nepomáhá ani udělení předchozího souhlasu státního zástupce se zadržením takové osoby jako podezřelého. Ochrana duševního vlastnictví (zvláště před pirátským kopírováním produktů duševního vlastnictví), ač je předmětem trvalé pozornosti i mezinárodních institucí, není v trestněprávní rovině řešena rovněž vždy efektivně. Činnost příslušných složek se zaměřuje povýtce na koncové prodejce, namísto odhalování a narušování vlastního materiálního základu a zdroje tohoto negativního jevu. V obvodu KSZ Plzeň hodnotí státní zástupci negativně snahu celních orgánů zaměřenou na jednotlivá prodejní místa na tržnicích (jíž v poslední době provázejí i napadení kontrolních orgánů ze strany prodejců), namísto snahy eliminovat činnost velkoskladů a distributorů plagiátů. Některé neřešené negativní společenské jevy se přenášejí i do trestního řízení, jejich řešení je přitom zcela mimo působnost státního zastupitelství. 11

KSZ Ústí nad Labem zmiňuje nadužívání institutu zadržení podezřelé osoby podle 76 odst. 1 tr. ř. v obvodu OSZ Jablonec nad Nisou v souvislosti s neexistencí protialkoholní stanice v Libereckém kraji. Problematická je někdy také součinnost s ostatními právo ochraňujícími institucemi. Orgány veřejné moci povolané ke stíhání správních deliktů mnohdy vracejí státním zastupitelstvím spisy s vyslovenou pochybností o zákonnosti rozhodnutí o odevzdání (postoupení) věci. KSZ Hradec Králové uvádí jako novou praxi správních orgánů, které ve snaze dosáhnout ve věcech odevzdaných jim k projednání správních deliktů přezkoumání tohoto rozhodnutí státním zástupcem, zasílají státním zastupitelstvím postoupené spisové materiály s poukazem na to, že podle jejich názoru nejde o přestupek, ale o trestný čin; přitom jen v minimu případů státní zástupce argumentaci uzná a původně odevzdanou věc předá polici k dalšímu řízení. To přináší časové prodlevy ve vyřizování věcí ve správním řízení i zatěžování státních zastupitelství uvedenou agendou. Zásadním problémem poslední doby je otázka posuzování základních náležitostí usnesení o zahájení trestního stíhání, konkrétně popisu skutku, pro který se trestní stíhání zahajuje. MSZ Praha poukázalo na praxi soudů, které ve značném počtu případů vrací věci státním zástupcům k došetření pro neodstranitelné procesní vady s odkazem na nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání z důvodů nedostatečného popisu skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání. Tato rozhodnutí nerespektují teoretická východiska a pomíjejí i stávající trendy v rozhodování Ústavního soudu i Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zastupitelství připravovalo vydání výkladového stanoviska k této otázce, nebylo však dosaženo potřebné shody v názorech na jeho formulaci. Za skutečně efektivní řešení se považuje cesta legislativní změny, která by dovolila napadnout takové nezákonné rozhodnutí soudu cestou zvláštního mimořádného opravného prostředku v maximálně odformalizovaném přezkumném řízení, nejlépe přímo u Nejvyššího soudu. Podávání stížnosti pro porušení zákona je řešením jen polovičatým lze jím dosáhnout jen akademického výroku Nejvyššího soudu bez možnosti zrušení napadeného soudního rozhodnutí. Konstatován je zvýšený počet úniků informací z trestního řízení, ojediněle i se zištným motivem. Byly zaznamenány buď těsně po činu anebo ještě před zahájením trestního řízení. Zvláště úniky informací z těchto stádií objasňování či prověřování věcí jednak poškozují osoby, jichž se týkají, jednak zpravidla narušují nebo mohou podstatně ztížit objasnění případu a odhalení a dopadení pachatele. Předmětem prodeje v prvém případě byly informace v podobě fotodokumentace z ohledání místa sebevraždy mediálně známé osobnosti z uměleckých kruhů jedné z televizí. Ve druhém případě šlo o minimálně netaktické zveřejnění informací vysokým policejním činitelem těsně po odcizení finanční hotovosti přes půl miliardy korun pracovníkem poškozené bezpečnostní agentury zabezpečující převozy finančních hotovostí. Ve třetím případě šlo o únik informací z kauzy známé politické osobnosti, kde byl dokonce zveřejněn celý záznam o zahájení úkonů v trestním řízení podle 158 odst. 3 trestního řádu v celostátních novinách. V zájmu minimalizace těchto úniků ze soustavy státního zastupitelství přistoupilo Nejvyšší státní zastupitelství již v minulosti ke zpřísnění podmínek pro nakládání s informacemi z odposlechů formou novelizace kancelářského řádu státního zastupitelství (pokyn obecné povahy č. 7/2007, ve znění pozdějších změn). Vedle toho přijala nejvyšší státní zástupkyně s účinností od 1.5.2008 nový pokyn obecné povahy o informacích (č. 2/2008) umožňující vedoucím státním zástupcům efektivně řídit toky informací vně soustavy státního zastupitelství (včetně podávání informací z trestního řízení). Důslednou ochranu těchto informací však musí zabezpečit především také sama policie. Výjimečně byl zaznamenán případ dokladující neprovázanost právní úpravy o ochraně utajovaných informací s předpisy o trestním řízení, který lze řešit zřejmě jen příslušnou legislativní změnou. Pro zákonné omezení přístupu k utajovaným informacím týkajícím se zájmů NATO nebylo možno ukončit přípravné řízení proto, že s důležitými informacemi z hlediska práva na obhajobu obviněného nebylo možno seznámit obhájce obviněného. Výjimku z tohoto omezení zákon nepřipouští. Ve věci byla podána ústavní 12

stížnost, neboť bez ohledu na zákonný režim ochrany utajovaných informací tohoto charakteru, tu dochází k porušení základního práva na spravedlivý proces zajištěného ústavními předpisy. 3. K některým vybraným formám kriminality: a) Některé vybrané trestné činy (tab. II/10) Statistické údaje potvrzují, že trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění ( 180d tr. zák.) a ohrožení pod vlivem návykové látky ( 201 tr. zák.) tvoří významnou část současného nápadu trestné činnosti. Podle počtu obžalovaných osob a osob, na které byl podán návrh na potrestání, se prvně uvedený trestný čin podílí na celkovém počtu obžalovaných osob (101 240 osob tab. II/1a) ze 17%, u trestného činu podle 201 tr. zák. je to 13,5%, z dalších trestných činů je to ještě trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí ( 171 tr. zák.), který představuje v témže ukazateli 9,8% podíl. I bez podrobného rozboru je zřejmé, že všechny tři tyto trestné činy jsou v naprosto převažující míře páchány v dopravě, takže trestná činnost v dopravě (s výhradou jisté nepřesnosti zejména v případě trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, která ale nebude z hlediska celkového trendu podstatná) nyní představuje na celkové kriminalitě v kategorii obžalovaných osob a osob, na něž byl podán návrh na potrestání, celkem 28,7% podíl (29104 osob), a představuje tedy víc než čtvrtinu celkové trestné činnosti podle uvedeného ukazatele, a to jen z hlediska pouhých těchto tří právních kvalifikací. V kategorii stíhaných osob (a zkráceném přípravném řízení) činí tento podíl dokonce 37,7% (celkem 42877 osob). Pokud jde o jednotlivé trestné činy, je nejčetnějším trestným činem vůbec trestný čin krádeže ( 247 tr. zák.), jehož podíl na obžalovaných osobách a osobách, na něž byl podán návrh na potrestání, činí 23,3%, u stíhaných osob (včetně zkráceného přípravného řízení) je to 22,3%, čili poměr opačný, než u výše uvedených trestných činů. b) Vybrané hospodářské, majetkové a další trestné činy (tab. II/2) U hospodářských trestných činů se projevil další pokles zejména u trestného činu neoprávněného podnikání ( 118 tr. zák.), činil meziročně -36,2% u stíhaných a -38,5% u obžalovaných osob. I z hlediska absolutních počtů pachatelů tvoří tento trestný čin v zásadě zanedbatelnou část hospodářské kriminality. Výraznější relativní pokles se projevil i u trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení ( 126 tr. zák.), u něhož je do budoucna nutno počítat i s vlivem dalšího zúžení trestní represe vypuštěním odstavce 2 tohoto ustanovení s účinností od 1. ledna 2008, kdy již není trestné nepodání návrhu na prohlášení konkursu samotným dlužníkem. Stoupající trend naopak vykazuje trestný čin padělání a pozměňování peněz ( 140 tr. zák.), jenž byl nejčastěji páchán v hlavním městě Praze, v Severočeském a Severomoravském kraji. Naproti tomu trvale klesá počet osob stíhaných i obžalovaných pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ( 147 tr. zák.). Nejvíce osob bylo pro tento trestný čin stíháno a obžalováno v Jihomoravském kraji a pak v hlavním městě Praze. Setrvalý mírný klesající trend (po skokovém poklesu v roce 2001 zhruba na polovinu stíhaných a obžalovaných osob) vykazuje trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu ( 150 tr. zák.). Tento trend 13

nekoresponduje s tvrzením o velmi rozšířeném porušování práv duševního vlastnictví v této oblasti, což velmi pravděpodobně znamená, že latentní kriminalita tohoto typu stále výrazně převyšuje kriminalitu evidovanou. Nejvíce se tento trestný čin vyskytuje v kraji Jihomoravském, dále v hlavním městě Praze, znatelněji méně často v krajích Severočeském a Západočeském, naopak naprosto ojediněle se vyskytuje v kraji Jihočeském (3 stíhané i obžalované osoby). Ještě méně často je stíhán trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ( 152 tr. zák.), jenž se opět nejvíce vyskytoval v hlavním městě Praze a v Západočeském kraji, častý je z hlediska počtu stíhaných osob (46, tj. stejně jako v hlavním městě Praze) i v Jihomoravském kraji, avšak s poměrně nízkou obžalobností (jen 19 osob). Podobný poměr stíhaných a obžalovaných osob (30 ku 17) vykazuje i Severomoravský kraj. Trestná činnost úplatkářství, řazená do oblasti korupce, se pohybuje dlouhodobě na nízké úrovni z hlediska podílu na celkové kriminalitě. U trestného činu přijímání úplatku ( 160 tr. zák.) lze hovořit z dlouhodobého hlediska spíše o stagnaci (s výkyvy v některých letech zejména v počtu stíhaných osob), přičemž nulové hodnoty v roce 2007 vykazují u tohoto trestného činu kraje Jihočeský a Východočeský. U trestného činu podplácení ( 161 tr. zák.) jde dokonce o klesající trend, který trvá již od roku 2001, a vezme-li se za základ právě rok 2001, poklesl počet stíhaných i obžalovaných osob pro tento trestný čin více než o polovinu (o 56,5% u stíhaných a o 56,4% u obžalovaných osob). Rovněž v roce 2007 došlo meziročně k poklesu o dalších 28,2% u stíhaných, resp. o 32,3% u obžalovaných osob. Nejvyšší počty stíhaných osob (24) i obžalovaných (20) vykázalo hlavní město Praha, nejnižší počty (po 2 osobách stíhaných i obžalovaných) Středočeský kraj. Tento trend spolu s nízkými absolutními počty stíhaných a obžalovaných pachatelů evidentně neodpovídá míře latence této formy kriminality, která je jinak signalizována z jiných zdrojů zabývajících se oblastí korupce ve společnosti. Problém je, že orgány činné v trestním řízení mohou reagovat jen na ty případy trestné činnosti, které buď samy zjistí, anebo jsou jim oznámeny. Jak svědčí i uvedené statistické výstupy, dostatečně efektivní mechanismus odhalující tento jev se dosud nepodařilo vytvořit. KSZ v Brně poukazuje na trestní kauzu druholigového fotbalového klubu, v níž tři fotbalisté, bývalý trenér tohoto týmu a vedoucí pobočky sázkové kanceláře byli obviněni za nabídku a poskytnutí úplatku za zařízení prohry týmu v utkání s jiným týmem. O podané obžalobě ještě nebylo pravomocně rozhodnuto. VSZ Olomouc uvádí případ advokáta, který však nelze považovat v pravém slova smyslu za korupční, protože jde o podvod pod záminkou budoucího korumpování soudce: advokát byl obžalován pro trestný čin podvodu podle 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že pod záminkou zajištění účasti nových svědků v řízení o povolení obnovy vylákal od svého (již odsouzeného) klienta částku půl milionu Kč a požadoval ještě jeden milion jako úplatek pro soudce, který o povolení obnovy rozhoduje, s tím, že je se soudcem na věci domluven. Orgány činné v přípravném řízení vyslovily podiv nad neochotou České advokátní komory neprodleně advokátovi pozastavit výkon advokacie ihned po té, co proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. Věc je ve stadiu řízení před soudem. Pokud jde o majetkovou trestnou činnost (vyjma trestného činu krádeže podle 247 tr. zák.), je jednoznačně nejčastěji páchán trestný čin úvěrového podvodu ( 250b tr. zák.), u něhož byl zaznamenáván od jeho zavedení do právní úpravy trvalý nárůst, který zatím kulminoval v roce 2006 (12748 stíhaných a 11017 obžalovaných osob). V loňském roce sice došlo k meziročnímu poklesu téměř o čtvrtinu (o 23,6% u stíhaných a o 22,4% u 14

obžalovaných osob), avšak podle signálů nižších státních zastupitelství dochází u tohoto trestného činu postupem doby ke změnám forem protiprávního jednání a nemusí jít proto zdaleka o trvalý pokles. Nejčastěji jsou pachatelé stíháni pro tento trestný čin (podle podílu na všech stíhaných osobách) v krajích Severomoravském (21,8), Severočeském (21,7%) a Jihomoravském (15,5%), nejméně ve Středočeském (5%). Z hlediska četnosti následuje trestný čin podvodu ( 250 tr. zák.), byť i u něj došlo k dalšímu meziročnímu poklesu jak v počtu stíhaných (-17%), tak i obžalovaných (-16,9%) osob. Klesající tendenci (od r. 2001) vykazuje i trestný čin zpronevěry ( 248 tr. zák.) a od roku 2004 i trestný čin pojistného podvodu ( 250a tr. zák.). Zaznamenán byl i tentokrát poměrně výrazný (více než třetinový) meziroční pokles u trestného činu poškozování věřitele ( 256 tr. zák.), u něhož se počet stíhaných osob snížil proti roku 2006 o 35,1%, u osob obžalovaných dokonce o 39,8%. Nejvyšší počty osob stíhaných i obžalovaných pro tento trestný čin byly zaznamenány v r. 2003, po něm následuje pokles převážně trvalého charakteru. Nejčastěji se vyskytoval ve Východočeském kraji, přičemž celkový meziroční pokles jde především na vrub Jihomoravského kraje, kde počet stíhaných osob pro tento trestný čin poklesl o 83,7% (z 43 na 7), u obžalovaných osob o 85,7% (z 42 na 6). Svou četnostní tento trestný čin nijak významně kriminalitu neovlivňuje. c) Trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti (tab. II/3) U trestného činu vraždy ( 219 tr. zák.) došlo k nárůstu o 26,7% u stíhaných osob a o 24,7% u obžalovaných osob. Maxima dosáhl počet stíhaných i obžalovaných osob pro tento trestný čin v r. 1995 (290, resp. 254), pak tyto počty kolísaly, takže rok 2007 nebyl žádným extrémním rokem, z hlediska dlouhodobého vývoje se jeví počet vražd v loňském roce spíše nižším. Nejvíce bylo těchto trestných činů spácháno v obvodu MSZ Praha (47 stíhaných, 41 obžalovaných), velmi výrazný meziroční nárůst zaznamenal Středočeský kraj (o 88,2% u stíhaných, jichž bylo 32, a 130,8% obžalovaných osob, jichž bylo 30), nicméně v tomto kraji byl rok 2006 s relativně nízkým počtem vražd z dlouhodobého hlediska spíš atypickým. Poměrně vysoké počty stíhaných i obžalovaných osob vykázal Severočeský kraj (37, resp. 34 osob) a Jihomoravský kraj (34 a 30 osob), nejnižší počet vražd vykazuje Západočeský kraj (6 a 3 osoby). Trestný čin kuplířství ( 204 tr. zák.) zaznamenal výrazný pokles u stíhaných (o 45,6%) i obžalovaných osob (o 47,1%). Jde o markantní pokles i z hlediska dlouhodobé časové řady (u stíhaných osob dokonce pod úroveň roku 1992), je ovšem otázkou, zda jde o tendenci trvalou, vzhledem ke známé problematice obchodování s lidmi, nelegální migraci a působení organizovaných skupin v této sféře kriminality. Nejvíce stíhaných i obžalovaných osob (vždy počtem shodně v obou kategoriích) vykázaly kraje Severočeský (17), a Jihočeský (16), pak Západočeský (14). MSZ Praha vykázalo 13 stíhaných a 12 obžalovaných osob. Žádný tento trestný čin nebyl zaznamenán ve Středočeském kraji, ve Východočeském kraji byla pro něj stíhána i obžalována jen 1 osoba. 15

Naopak trestný čin obchodování s lidmi ( 232a tr. zák.) chránící obdobné zájmy, vykázal relativně značný nárůst (shodně 42,9% u stíhaných i obžalovaných osob), v absolutních počtech jde však o nízké hodnoty (stíháno i obžalováno celkem 20 osob v ČR), nicméně tento trestný čin byl zaveden do úpravy teprve nedávno (s účinností od 22.10.2004) a prognózovat jeho vývoj by bylo proto předčasné. Mělo by však u něj platit totéž, co u trestného činu kuplířství, čili lze do budoucna spíše očekávat jeho nárůst. Nejvíce (6 stíhaných i obžalovaných osob) vykázal Severočeský kraj, pak hlavní město Praha (po 5) a Východočeský kraj (po 4 osobách). Poklesly i počty osob stíhaných (o 12,7%) a obžalovaných (o 12,1%) pro trestný čin loupeže ( 234 tr. zák.). Nejčastěji je tento trestný čin páchán v Severomoravském kraji (477 stíhaných, 459 obžalovaných osob), v hlavním městě Praze (405, resp. 389 osob) a v Severočeském kraji (386, resp. 366 osob). Nejméně loupeží vykázal Jihočeský kraj (97 stíhaných a 96 obžalovaných osob). U trestného činu znásilnění ( 241 tr. zák.) došlo k nárůstu u stíhaných osob o 10,9%, u obžalovaných o 29,5%. Nejvíc stíhaných i obžalovaných osob vykazuje Severočeský kraj (74, resp. 60) a Severomoravský kraj (65, resp. 53). Nejméně opět Jihočeský kraj (27, resp. 22 osob). Trestný čin pohlavního zneužívání ( 242 tr. zák.) stagnuje podle počtu stíhaných osob (pokles o 3%), výraznější pokles byl zaznamenán u obžalovaných osob (o 21,4%). Výsledky roku 2007 patří k těm nejnižším v dlouhodobé časové řadě, v počtu stíhaných osob jde o vůbec nejnižší počet za celé sledované období od r. 1989, v počtu obžalovaných osob jde o shodný nejnižší počet jako tomu bylo v roce 1989. Největší počty stíhaných i obžalovaných osob vykázaly kraje Severočeský (118, resp. 105) a Severomoravský (104, resp. 90). Nejnižší počty vykazuje hlavní město Praha, u tohoto trestného činu v dlouhodobé časové řadě dokonce předstihuje i Jihočeský kraj, který jinak u této právní kvalifikace patří ke krajům s nejnižšími počty stíhaných osob. Příčinu nelze ze statistických údajů určit, patrně však souvisí se specifickým prostředím velkoměstské aglomerace hlavního města, jinak je tento jev stěží vysvětlitelný. d) Trestné činy páchané z rasových, národnostních a jiných obdobných pohnutek (tab. II/5) Tato trestná činnost zaznamenala u jednotlivých sledovaných trestných činů rozdílný vývoj. U trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci v kvalifikaci podle 196 odst. 2 tr. zák. došlo jak u počtu stíhaných tak i obžalovaných osob proti předchozímu roku k poklesu téměř o třetinu, v kvalifikaci podle 198a tr. zák. došlo naopak k několikanásobnému nárůstu. Stoprocentní nárůst byl zaznamenán i u trestného činu ublížení na zdraví s rasovým motivem podle 221 odst. 2 písm. b) tr. zák., a to z 11 na 24 osob jak stíhaných tak i obžalovaných. Některé trestné činy tohoto charakteru se vůbec nevyskytly, některé vykazují dlouhodobě spíše klesající trend, jako např. trestný čin ublížení na zdraví v kvalifikaci podle 222 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., nebo trestné činy podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle 260 a 261 tr. zák. 16

Nejvíce trestných činů podle 196 odst. 2 tr. zák. bylo spácháno v Severomoravském kraji, nejvíce se na nárůstu počtu trestných činů podle 198a tr. zák. podílel Severočeský kraj (z 24 osob stíhaných i obžalovaných u obou těchto kategorií 20 osobami), největší podíl na trestném činu podle 221 odst. 1, 2 písm. b) vykázaly Severomoravský kraj (8 stíhaných i obžalovaných) a pak hlavní město Praha, a to shodně s Východočeským krajem (7 stíhaných i obžalovaných osob). Největší počet trestných činů podle 261 tr. zák. byl spáchán v Severomoravském kraji (19 stíhaných i obžalovaných), v hlavním městě Praze (17 osob v obou kategoriích) a v Jihomoravském kraji (10 stíhaných a 9 obžalovaných osob). e) Drogová kriminalita (tab. II/7) Tento druh kriminality vykázal pokles v rámci celé ČR, rozdílně u jednotlivých sledovaných trestných činů. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u trestného činu šíření toxikomanie ( 188a tr. zák. 37,6% u stíhaných, resp. 39,2% u obžalovaných osob), u nejvíce se vyskytujícího trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ( 187 tr. zák.) činil tento pokles 16,2% u stíhaných a 14,3% u obžalovaných osob. Největší počty stíhaných a obalovaných osob u trestného činu podle 187 tr. zák. vykázaly kraje Severomoravský (318 stíhaných, resp. 274 obžalovaných osob), Severočeský (299 stíhaných a 283 obžalovaných osob) a Jihomoravský (269 stíhaných a 228 obžalovaných). U trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187a tr. zák. (tzv. držení drog pro vlastní potřebu) je v počtech stíhaných a obalovaných osob na prvém místě Severočeský kraj (86 stíhaných, 69 obžalovaných), na druhém místě hlavní město Praha (71 stíhaných a 67 obžalovaných osob). f) Trestná činnost proti životnímu prostředí (tab. II/9) Trestná činnost tohoto charakteru tvořila početně jen zanedbatelnou část celkového nápadu. Převažovaly trestné činy poškozování lesa těžbou ( 181c tr. zák.), pro který bylo nejvíce osob stíháno a obžalováno v Severomoravském kraji (6 stíhaných i obžalovaných), a neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami ( 181f tr. zák.), pro který bylo stíháno a žalováno nejvíce osob v obvodu MSZ Praha (po 4). Statisticky vykázaný nízký počet trestných činů pravděpodobně neodpovídá rozsahu skutečné kriminality. g) Vybrané trestné činy proti rodině a mládeži ( 213, 215, 215a, 216, 216a, 217 a 217a tr. zák. tab. II/4f) Vesměs se u těchto trestných činů projevil pokles, a to téměř třicetiprocentní u stíhaných i obžalovaných osob u trestného činu týrání svěřené osoby ( 215 tr. zák.), nárůst o 30% zaznamenal naopak trestný čin únosu ( 216 tr. zák.), který byl zaznamenán v největším počtu v Jihomoravském kraji (7 stíhaných i obžalovaných osob). Trestný čin svádění k pohlavnímu styku ( 217a tr. zák.) zavedený teprve nedávno do trestního zákona (od 1.1.2004) mírně poklesl, nejvíce se vyskytoval v Severočeském kraji (6 stíhaných i 17

obžalovaných osob) a v krajích Jihomoravském a Severomoravském (shodně 6 stíhaných, 5 obžalovaných osob). h) Trestná činnost mladistvých (tab. II/4a až 4e) V roce 2007 došlo k nárůstu trestné činnosti mladistvých podle počtu celkově stíhaných osob (tj. řešených i ve zkráceném přípravném řízení) o 14,4%. U obžalovaných šlo o meziroční nárůst o 11%. S ohledem na dlouhodobý vývoj však lze považovat trestnou činnost této skupiny osob za vcelku stabilizovanou, s vrcholem v roce 1996. Největší meziroční nárůst stíhaných mladistvých vykazují kraje Jihočeský (27,8%), Středočeský (25,9%) a Západočeský (24,2%). Největší meziroční nárůst obžalovaných mladistvých vykazují kraje Západočeský (24,2%), Středočeský (15,4%) a Severomoravský (14,9%). Podíl mladistvých na celkovém počtu stíhaných osob je rovněž možno považovat za stabilizovaný a pohybuje se posledních letech kolem 6%, přičemž v roce 2007 došlo jen k nepatrnému meziročnímu nárůstu o 0,7% (na 6,2%). K celkovým trendům u této kategorie nutno poznamenat, že stejně jako u nedospělců nutno mít na paměti, že četnost trestné činnosti je ovlivňována i sílou jednotlivých populačních ročníků a proto se více než u dospělých pachatelů u těchto dvou kategorií může projevit i vliv demografického vývoje. Pokud jde o počet obžalovaných mladistvých u některých nejzávažnějších trestných činů, konkrétně trestné činy vraždy ( 219 tr. zák.), loupeže ( 234 tr. zák.) a znásilnění ( 241 tr. zák.), není pro tuto kategorii pachatelů typický žádný jednoznačný dlouhodobý trend, počet jimi spáchaných trestných činů kolísá v jednotlivých letech (viz tab. č. II/4d). U trestného činu vraždy došlo sice o zvýšení o 100%, v absolutním vyjádření jde však pouze o 3 osoby, což představuje i nízký podíl na všech obžalovaných osobách pro tento trestný čin (3,1%). U loupeže ( 234 tr. zák.) došlo k poklesu cca o 6%, a dá se říci, že zhruba od roku 2003, kdy poklesl podíl mladistvých na všech obžalovaných osobách pro tento trestný čin pod 20%, je stav víceméně stabilizovaný (v létech 2004 až 2006 činil tento podíl kolem 17%, nyní klesl na 15,9%). Na trestném činu znásilnění ( 241 tr. zák.) se mladiství podíleli 7,9%, přičemž od roku 2002, kdy byl tento podíl nejnižší (3,8%) jde o pozvolný nárůst, zdaleka ovšem nedosahující výsledků roku 1989 (21%), kdy byl tento podíl nejvyšší a od něhož až do roku 2002 tento podíl postupně plynule klesal. Z těchto vybraných nejzávažnějších trestných činů co do absolutních hodnot dominuje jednoznačně a vcelku pochopitelně trestný čin loupeže, pro který bylo v roce 2007 obžalováno 444 mladistvých, zbývající dva trestné činy páchají jen jednotlivci. Z hlediska regionálního rozložení těchto nejzávažnějších řestných činů, u trestného činu vraždy byli 2 mladiství obžalováni v krajích Severočeském a Středočeském, po jednom mladistvém v krajích Jihomoravském a Východočeském. Pro trestný čin loupeže bylo nejvíc mladistvých (162) obžalováno v Severomoravském kraji, následoval Severočeský kraj (79), Jihomoravský kraj (55) a hlavní město Praha (50). Nejvíc trestných činů znásilnění vykázal v této kategorii osob Severočeský kraj (10), a Severomoravský kraj (7). Dalším trestným činem vykazovaným ve výše zmiňované tabulce je trestný čin krádeže ( 247), který je nejčastěji páchaným trestným činem mladistvými. U něho se z hlediska dlouhodobého vývoje projevuje postupný pokles podílu této kategorie osob (kulminoval v roce 1994 a dosáhl tehdy 21,5%, v roce 2007 to bylo už jen 9,7%). Nejvíce obžalovaných mladistvých u tohoto trestného činu vykazuje Severomoravský kraj (510), dále Severočeský (409) a Jihomoravský kraj (266). 18