Kmenové buňky a strategie buněčné terapie

Podobné dokumenty
Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Lidské embryonální kmenové buňky Biologie, technologie a další

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Kmenové buňky a tkáňové náhrady naděje moderní medicíny.

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Aktuální výzkum kmenových buněk: ze zkumavky k terapeutickému využití

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Advanced Therapies Products Produkty Moderní terapie a výrobní laboratoře. Barbara Kubešová

Základní morfogenetické procesy

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Pluripotentní, odvozené kmenové buňky. EpiSC

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta

Regenerativní medicína

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Od fyziologie k medicíně

Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Variace Vývoj dítěte

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Kmenové buňky - významný vědecký objev 20. století

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Obsah. O autorovi... X Seznam použitých zkratek... XI. Prolog... XXI O vědě a lidech... XXIII

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Kmenové buňky Jan Voldřich ÚOCHB AVČR VŠCHT

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Syllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa

Intracelulární detekce Foxp3

c 2002 Intellectronics

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

Výzkum a technologie budoucnosti

Leukemie a myeloproliferativní onemocnění

Výzkumné centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buňky s velkým potenciálem 1. Historie indukované pluripotence a metody přípravy ips buněk

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Termíny z časného vývoje zárodku:

analýzy dat v oboru Matematická biologie

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie

Vakcíny z nádorových buněk

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

5. Koncept a klasifikace tkání

Tisková zpráva. Ústav experimentální medicíny - výsledky aplikovaného výzkumu za rok 2014

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

Geneticky modifikované zvířecí. modely pro charakterizaci. funkce genů

Transgenní zvířata jejich příprava a použití

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

TITULNÍ LIST ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Ústav patologické fyziologie

Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

Ústav Experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

Transkript:

Kmenové buňky a strategie buněčné terapie 8. 3. 2013

Vyjmenujte co nejvíce rozdílů mezi embryonálními kmenovými buňkami a tzv. dospělými kmenovými buňkami

Kmenové buňky: kriteria a definice Sebeobnova Schopnost vytvářet vlastní kopie Klonální kapacita Symetrické dělení Asymetrické dělení Schopnost měnit vlastnosti a funkčně se specializovat Toti Pluri Multi Oligo Uni potence Diferenciace Embryonální kmenové buňky Dospělé kmenové buňky Indukované pluripotentní kmenové buňky

Původ a vývojová ontogeneze kmenových buněk (KB) hypotéza I. embryonální KB Primitivní ektoderm/epiblast Primitivní entoderm Trofektoderm Primordiální zárodečné buňky gamety Ektoderm nervová tkáň neurální KB kůže kožní KB Mesoderm kostní dřeň a krev hematopoetické a mesenchymální KB svaly a kosti tkáňově specifické KB Entoderm plíce, játra, pankreas orgánově specifické KB jícen, žaludek, střevo intestinální KB Viscerální entoderm Parietální entoderm Polární trofektoderm Extraembryonální ektoderm Choriový ektoderm Trofoblast placenty Murální trofektoderm Ektoplacentální konus Obří buňky trofoblastu placenta parietální žloutkový váček

Původ a vývojová ontogeneze kmenových buněk (KB) hypotéza II. embryonální KB Primitivní ektoderm/epiblast Primitivní entoderm Trofektoderm Primordiální zárodečné buňky gamety Ektoderm nervová tkáň kůže Mesoderm kostní dřeň a krev svaly a kosti Entoderm plíce, játra, pankreas jícen, žaludek, střevo Multipotentní KB neurální KB kožní KB hematopoetické KB mesenchymální KB intestinální KB tkáňově specifické KB orgánově specifické KB! Viscerální entoderm Parietální entoderm Polární trofektoderm Extraembryonální ektoderm Choriový ektoderm Trofoblast placenty Murální trofektoderm Ektoplacentální konus Obří buňky trofoblastu placenta parietální žloutkový váček

Použití KB: From bench to bedside Téma pro výzkum Mechanismus sebeobnovy KB Mechanismus diferenciace a zastavení diferenciace - nádorové paradigma Mechanismus dělení buněk a regulací buněčného cyklu Vznik genomických abnormalit se vztahem k nádorům Mechanismus časného vývoje člověka Budoucnost biomedicíny Buněčná terapie Modely nemocí Vývoj léčiv Testování toxicity

Mechanismus sebeobnovy kmenových buněk (KB) Sebeobnova = tzv. self-renewal; nejdůležitější vlastnost kmenových buněk; schopnost vytvořit identické dceřiné buňky Symetrické dělení Asymetrické dělení Diferenciace Buněčná smrt Embryonální KB Fetální a dospělé KB (s vyjímkami) Kombinace obou mechanismů = neurální KB!!! Kmenové buňky mají obecně velké jádro, tzv. otevřený chromatin a málo cytoplazmy

Kapacita KB replikovat se in vivo a in vitro Replikační kapacita = počet zdvojení populace IN VIVO Embryonální a indukované KB -v podmínách in vivo neexistují!!! Dospělé KB -po celý život (???) IN VITRO Embryonální a indukované KB -neomezená Neurální KB -neomezená (?) Dospělé KB -několik dělení Pro srovnání Somatické buňky Transformované (nádorové) buňky -0-50x -neomezená

Diferenciační kapacita KB totipotence pluripotence multipotence oligopotence unipotence zygota Embryonální KB Hematopoetické KB Gastrointestinální KB KB prostaty Nediferencované KB Kolonie mnoha tisíc buněk CFU-E & BFU-E CD34 CFU-GM Neurony Příklady

Pochopení molekulárních mechanismů, které řídí sebeobnovu a diferenciaci normálních KB představuje klíč k pochopení vzniku mnoha nádorových onemocnění!!! Norma Akumulace abnormalit Patologie/nádory Pluripotence? Diferenciace! Buněčná smrt? + Hypotéza nádorových kmenových buněk Nádory obsahují mutované KB, které jsou schopné re-populovat nádor nebo mohou být dokonce jeho počátkem - např. nádory tlustého střeva a nádory mozku

Porucha diferenciace jako zdroj nemoci Jeden příklad za všechny Hematopoetická kmenová buňka Leukemická kmenová buňka Mutace Porucha diferenciace Normální růst a diferenciace Leukemické blasty a cíl léčby Normální krevní buňky Modifikováno z Current Opinion in Cell Biology

Dospělé KB a jejich niche Obecná struktura a funkce niche Hierarchie KB v jejich niche (epiteliální GI KB) TA = transient amplifying cells Hematopoeticé KB jsou v kostní dřeni 1-7 = signály, které určují prostředí niche 8 = adhezní molekuly podporují přežívání KB Signály, které definují niche GI KB a regulují jejich proliferaci a diferenciaci - např. Wnt, BMP, Notch, Ihh Niche je charakterizováno přítomností několika typů podpůrných buněk a mnoha signálními molekulami, které společně vytvářejí podmínky pro přežívání, případně diferenciaci KB

Linie KB - neomezený zdroj pluripotentních buněk ( Dostupnost kmenových buněk pro manipulace in vitro) Příklady dospělých KB Embryonální KB A B C Blastocysta +ZP Blastocysta -ZP ICM 24 hodin D E F ICM 7 dní ICM 10 dní = první pasáž 3 dny po pasáži Hematopoetické KB niche KB mobilizace KB buněčné třídění CD34 + CD133 + c-kit + HLA-DR - CD38 - CD71 - CD45 - Schopnost růst a replikovat se in vitro X Buněčná linie!!! Buněčná subpopulace!!! Možnost derivací linií KB jako modelů genetických onemocnění

Tajemství kmenovosti pluripotentních kmenových buněk diferenciace diferenciace diferenciace Oct4, Nanog, Sox2 (transkripční faktory) Epigenetické represivní mechanismy- Polycomb, micrornas, metylace DNA Transkripční program KB Represivní a pro-proliferační signální dráhy- Gremlin, Lefty, IGF, EGF, TGF diferenciace TGFs, FGFs (růstové faktory) diferenciace diferenciace diferenciace

Co řídí a určuje diferenciaci KB in vivo a in vitro: Liniová diferenciace embryonálních kmenových buněk ve svažité krajině hlubokých údolí (= STABILITA) a vysokých kopců (= NESTABILITA) Thomas Graf & Tariq Enver Nature 462, 587-594 (2009) doi:10.1038/nature08533 Transkripční a růstové faktory!

Historie objevů kmenových buněk (KB) Od Prométhea k Omnis cellula e cellula - Rudolf Virchow 1855 Buňky s regeneračním potenciálem v krvi -1917 Kolonie-formující buňky v kostní dřeni -1961 Embryonální karcinomové buňky -1974 Tkáňové a orgánové KB ~1980 Myší embryonální KB -1981 Embryonální KB z lidských blastocyst -1998 Indukované pluripotentní KB (tzv. ips cells) - 2006 Možnost kultivací KB in vitro a preklinické testy!!!

Kde je skutečný počátek éry pluripotentních KB in vitro? svalová tkáň 1954 Stevens & Little Spontánně vznikající testikulární nádory, teratokarcinomy, u myší kmene 129 střevní endotelium nervová tkáň 1964 Kleinsmith & Pierce Teratokarcinomy obsahují morfologicky rozlišitelnou populaci buněk, které mají kapacitu diferencovat do různých buněčných typů embryonální karcinomové buňky Davor Solter, Nat Rev Genet., 2006

Gail Martin Martin Evans Buňky získané z teratokarcinomů a udržované in vitro jsou pluripotentní 1974 Martin & Evans Embryonální karcinomové buňky lze udržovat dlouhou dobu in vitro a stále si udržují původní morfologii a exprimují markery nediferencovaných buněk - SEBEOBNOVA 1974 Martin & Evans Po injekci embryonálních karcinomových buněk do embrya ve stádiu blastocysty je možné získat myší chiméry -PLURIPOTENCE

1981 Martin & Evans Linie pluripotentních kmenových buněk z myších embryí zásadní krok od pluripotentních buněk s nádorovým charakterem k normálním pluripotentním kmenovým buňkám Časné embryo ve stádiu blastocysty Izolovaná vnitřní buněčná masa - epiblast Kultivace epiblastu in vitro na podpůrné vrstvě fibroblastů a v médiu s leukemickým inhibičním faktorem (LIF) Enzymatická disagregace rostoucí kolonie buněk a pravidelné pasážování Linie myších embryonálních kmenových buněk

Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2007 Vývoj technik pro produkci tzv. knockout myší prostřednictvím embryonálních kmenových buněk jako nosičů genů možnost vytvořit živý organismus s požadovanou mutací v každé buňce těla Sir Martin Evans Mario R. Capecchi Oliver Smithies

Embryonální kmenové buňky z lidských embryí v Madisonu a Brně 1998 - James Thomson D e r iv a c e a c h a r a k t e r i z a c e l i n i í 2002/3 Aleš Hampl & Petr Dvořák hesc Oct4 AP Martina Vodinská Táňa Košková Klára Koudelková Iveta Peterková TRA-1-60 TRA-1-81 SSEA-3 SSEA-4 HFF

Etické a legislativní aspekty derivace kmenových buněk z lidských embryí Den 3-4 Den 4 Den 5 Den 1 Vývoj lidského embrya in vivo Den 7 Pro derivace jsou používána pouze embrya získaná po fertilizaci a vývoji in vitro & Embrya nepoužitelná pro léčbu Informovaný souhlas dárců Souhlas etické komise Dobrý vědecký důvod Potenciál pro medicínu + = 7 linií (~400 na světě)

Albert Lasker basic medical research award 2009

Indukované pluripotentní KB (Yamanaka 2006) Alternativní zdroj pluripotence - Indukované pluripotentní KB (ips cells) - KB vytvořené ze somatických tj. diferencovaných buněk pomocí genetické metody Kinetika reprogramace fibroblastů do pluripotentních KB - relativně krátká cesta zpět Stabilní reprogramace na kmenovost Čas ve dnech 0 4 8 12 Somatické buňky Např. kožní fibroblasty Oct4 Sox2 c-myc Klf4 Thy1 (a další geny typické pro fibroblasty)) markery pluripotentních KB retrovirová aktivita geny pluripotence aktivita telomerázy umlčení chromozomu X ips buňky

Technologie derivace indukovaných pluripotentních KB pomocí indukovatelného lentivirového systému - dvoukrokový proces 1. Oct-4 lokus nebo Nanog lokus GFP Oct-4 lokus nebo Nanog lokus GFP Dox 2. Fibroblast (GFP-) Infekce ips buňky (GFP+) 5 LTR Lentivirový systém slouží k introdukci genetické informace (TF) do diferencovaných buněk Transkripční faktory reprogramují diferencované buňky na kmenovost se všemi vlastnostmi Jsou vyvíjeny nové strategie reprogramace, např. bez virových vektorů teto Oct-4 Sox2 Klf4 c-myc 3 LTR GFP = Green Fluorescent Protein

Pokroky v diferenciaci lidských pluripotentních KB - biologické modely a aplikace Neurony, astrocyty, oligodendrocyty Kardiomyocyty Insulin-produkující pankreatické buňky Krevní buňky Imunokompetentní buňky Endoteliální buňky Buňky trofoblastu Respiratorní buňky Osteoblasty Hepatocyty Melanocyty Buňky prostaty Zárodečné buňky

Lidské pluripotentní kmenové buňky mají největší vědecký i terapeutický potenciál do budoucnosti: Protože je umíme množit v podmínkách in vitro aniž by diferencovaly Protože se relativně dobře studují (také na molekulární úrovni) Protože mají velkou diferenciační kapacitu Protože jsou vyvinuty nebo vyvíjeny účinné diferenciační protokoly Protože jsou relativně snadno geneticky manipulovatelné Protože o nich víme nejvíce!

Pluripotent stem cells in treatment of human diseases Three major access roads to get: Generation of mutant pluripotent stem cells for studies of the pathophysiology of diseases and drug development About 45 human diseases modelled with ips cells 13 diseases phenocopied in differentiated cells Ex vivo repair of genetic mutations in patient-derived somatic cells that are reprogrammed into pluripotent stem cells (ips cells) followed by differentiation into desired cell types and transplantation From Robinton and Daley, Nature,481:295,2012 Replacement of missing or damaged cells by functional cells derived from pluripotent stem cells

Humanizované kultivační podmínky a VegetaCell

Humanizované kultivační podmínky a VegetaCell

Humanizované kultivační podmínky a syntetické substráty

Humanizované kultivační podmínky a syntetické substráty (A) Human foreskin fibroblasts (B) hesc-derived fibroblasts (C) Humanized culture medium and human fibroblasts A B C Hydrogels and collagen scaffolds for propagation and expansion of hescs

Tkáňové inženýrství Způsob vytvoření komplexního orgánu nebo tkáně s použitím kmenových buněk nebo diferencovaných buněk a často v kombinaci s biokompatibilními nosiči Příklady:

Biokompatibilní nosiče jsou důležité pro funkce buněk v uměle vytvořených orgánech Umělé (chemické) nosiče a kmenové buňky + Neomezené zdroje - Pouze jednoduché aplikace - Absence bioaktivních molekul a induktivních signálů Biologické bezbuněčné nosiče a zdravé funkční buňky - Limitace podobné jako s orgány + Klinicky použitelné Lidské orgány ve zvířatech + Perspektivní - Legislativní a etické bariéry - Nejasná biologie

Zubní lékařství příští generace? Epiteliální kmenové buňky Dospělé kmenové buňky & orgánové kultury Hydrogel Mezenchymální kmenové buňky Buněčné kultury Orgánové kultury Transplantace Pluripotentní kmenové buňky & syntetické nosiče Diferenciace buněk nervové lišty, odontogenních a osteogenních buněk

Repopulace bezbuněčné plicní matrix plicními buňkami a implantace funkčních Fig. 1 Schema plic do for lung experimentálního tissue engineering zvířete T. H. Petersen et al., Science 329, 538-541 (2010) Published by AAAS

Catecholamine polymorphic ventricular tachycardia (CPVT) is an inherited arrhythmia syndrome, which can lead to sudden cardiac death (SCD) in young people from ventricular fibrillation during physical or emotional stress. Patient-derived ips cells & calcium channel stabilizers +LEOPARD syndome Long QT syndromes DMD

Příklad: traumatické poškození krční míchy, myelopatie a léčba kmenovými buňkami Patofyziologie a strategie léčby KB Anatomie poškození Stav po transplantaci Makrofág Astrocyt Oligodendrocyt Axony s myelinem Progenitory oligodendrocytů Progenitory motoneuronů Výsledek: obnovení bílé a šedé hmoty v místě poškození obnovení funkčnosti motorických neuronů obnovení pohybových funkcí Model: laboratorní potkan Adaptováno ze Stem Cells, 2010

Nature, 491:66-71, 2012

Mezidruhové chiméry, genetické manipulace a vývoj lidských orgánů ve zvířatech Listopad 2010 Lidské orgány v praseti??? Krysí pankreas v myši Normální vývoj jedince mezidruhové chiméry Myš s nefunkčním genem Pdx-1 (Pdx-1 je klíčový gen pro vznik pankreatu) Časné myší embryo (blastocysta) s nefunkčním genem Pdx-1 Vpravení normálních krysích kmenových buněk do myšího embrya - blastocysty

K Hayashi et al. Science 2012;338:971-975 Obdobnou strategií byly získány i spermie!!!

Hlavní překážky na cestě pluripotentních kmenových buněk z laboratoří k pacientům Lepší pochopení mechanizmů sebeobnovy a vývoj nových kultivačních systémů Lepši pochopení mechanizmů diferenciace a vývoj negenetických diferenciačních protokolů Problém bezpečnosti buněčných transplantátů derivovaných z pluripotentních KB Problémy rejekce KB imunitním systémem a omezené genetické diverzity linií Legislativní a etické překážky

Hlavní překážky na cestě pluripotentních kmenových buněk z laboratoří k pacientům Lepší pochopení mechanizmů sebeobnovy a vývoj nových kultivačních systémů Lepši pochopení mechanizmů diferenciace a vývoj negenetických diferenciačních protokolů Problém bezpečnosti buněčných transplantátů derivovaných z pluripotentních KB Problémy rejekce KB imunitním systémem a omezené genetické diverzity linií Legislativní a etické překážky

Potřebujeme nové linie lidských embryonálních KB když máme indukované pluripotentní KB? Buněčné banky a registry linií pluripotentních KB a populační diverzita existujících linií lidských embryonálních KB Tolerable HLA mismatch? Cell banks? Gene targeting? ips cells? Sergyi Kyrylenko, Martina Vodinska, Klara Koudelkova

Genomická nestabilita pluripotentních KB in vitro

Genomická nestabilita pluripotentních KB in vitro Numerical chromosomal abnormalities gain or loss Large chromosomal aberrations >3Mb Small chromosomal aberrations <3Mb (CNV, LOH) Possible mechanism APE and BER? Why do they occur? What could be the source? Can we manipulate with mechanism(s) of their genesis? What could be their biological significance in vivo?

Tumor formation is still a concern! Pluripotency Safety Embryonal carcinoma cells Cancer stem cells Human embryonic stem cells Induced pluripotent stem cells Tissue and organ stem cells Progenitor cells Differentiated somatic cells Cancer stem cell hypothesis Tumors are maintained by a small population of stem cells that might even be at the origin of a tumor and are the only cells capable of tumor re-initiation Gene expression overlap

however pluripotent stem cells hold great promise for the understanding of human disease! Pluripotency Safety Embryonal carcinoma cells Cancer stem cells Human embryonic stem cells Induced pluripotent stem cells Tissue and organ stem cells Progenitor cells Differentiated somatic cells Quiescence/dormancy Genotoxic stress DNA damage Aberrant differentiation pathways Cell cycle arrest x apoptosis Gene expression overlap Uncontrolled proliferation Cancer

Phase 1 clinical trials using GMP-grade hes cells Spinal cord injury hes cell-derived oligodendrocytes Stargardt macular dystrophy and dry age-related macular degeneration hes cell-derived RPE cells Petr Dvorak Masaryk University Brno, Czech Republic Thank you for your attention!

Definice I. Embryonální KB jsou buňky embryonálního původu se schopností sebeobnovy, multiliniové diferenciace in vitro a in vivo, klonogenní kapacitou, normálním karyotypem, dostatečnou proliferační kapacitou in vitro v definovaných podmínkách a schopností hlubokého zamrazení a rozmrazení bez výrazné ztráty životaschopnosti. Kombinace těchto vlastností je nazývaná kmenovostí (stemness).

Definice II. Dospělé KP jsou buňky s klonálním potenciálem, které jsou za fyziologických podmínek přítomné v různých orgánech a tkáních, sebeobnovují se, a průběžně, nebo když dostanou vnější signál, začínají diferencovat a vytvářejí funkčně specializované buňky potřebné k regeneraci orgánů a tkání.

Definice III. Indukované pluripotentní buňky (tzv. induced pluripotent stem cells; ips cells) jsou buňky vytvořené z dospělých diferencovaných buněk (tj. somatických buněk) pomocí jednoduché metody - geny kodující několik (2-4) transkripčních faktorů jsou klonovány do virového vektoru a jednoduchým přidáním takových vektorů do in vitro kultury somatických buněk (např. fibroblastů) dojde za určitých podmínek k reprogramaci buněk do pluripotentního embryonálního stavu.