rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

Přízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

VAZBY NÁSTUPU JARNÍCH ALERGOLOGICKY VÝZNAMNÝCH FENOFÁZÍ A INDEXU SEVEROATLANTICKÉ OSCILACE (NAO)

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Iniciativa Průmysl 4.0. Ing. Eduard Muřický náměstek ministra průmyslu a obchodu

DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

fytopatogenů a modelování

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

SROVNÁNÍ VÝVOJE TEPLOT DVOU KLIMATICKÝCH REGIONŮ S VÝHLEDEM DO BUDOUCNA

sdružení podnikatelů v teplárenství Partyzánská 1/7 PRAHA

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Problematika změny klimatu v ČR

EU EGEE Presentace projektu

Využití volně dostupných družicových dat v zemědělství. Lukas V., Řezník T., Charvát jr., K., Charvát, K.

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Regulační diagramy EWMA. Eva Jarošová Škoda Auto Vysoká škola

Klimatická změna, zemědělství a produkce potravin , Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha

Management of habitats and species

Č ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Zahraniční obchod s okrasnými rostlinami 2015

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

ČESKÉ LESNICTVÍ VE SVĚTĚ. Křtiny, Březen 2004 LESNÍKEM V BHUTÁNU U ZRODU HOSPODÁŘSKE ÚPRAVY LESŮ

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.



VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

Škody zvěří na lesních porostech

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ. Marek Havlíček

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

VII. Přílohy. 1 Seznam příloh

CENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu

IT podpora obchodu s elektřinou v ČEZ, a. s. Příspěvek pro konferenci AEM IT systémy - nervový systém energetiky květen 2006

Indikátory monitoringu adaptací

TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ

Transkript:

Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš trpí stresem ze sucha. Obecně bříza prosperuje i v měnících se, a často náročn podmínkách. Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-2) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 1-2 4-7 - 8 2-3 - 6 8-9 3-4 6-7 9-1 proměnn podle Fang a Lechovicz (26). izolinie 6 Jižn Les 1 1 2 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 1 1 2 1 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 19 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 221-2 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš trpí stresem ze sucha. Obecně bříza prosperuje i v měnících se, a často náročn podmínkách. Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-2) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 3-4 6-7 9-1 4-7 - 8 1-11 - 6 8-9 izolinie 6 proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Les 1 1 2 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 1 1 2 1 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 19 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 271-21 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš trpí stresem ze sucha. Obecně bříza prosperuje i v měnících se, a často náročn podmínkách. Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-2) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 4-7 - 8 1-11 - 6 8-9 11-125 6-7 9-1 izolinie 6 proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Les 1 1 2 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 1 1 2 1 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 19 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost bříz (Betula pendula) v období 221-2 Změna Kirova teplotního indexu v období 221-2 oproti období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 221-2 vsktuje jen ve všších polohách. Je to rchle rostoucí světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtváří stabilní směsi s více druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpětí teplot a i přes všší nárok na vlhkost jen zřídka trpí stresem ze sucha. Obecně bříza prosperuje i v měnících se, a často náročn podmínkách. 1 1 2 je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-2) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 3-4 6-7 9-1 4-7 - 8 1-11 - 6 8-9 izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 221-2 oproti období 1961-199 proměnn podle Fang a Lechovicz (26). in obrazek, striedat medfzi mapami Nárùst hot indexu 3-6 Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical 15-18 6-9 18-21 9-12 12-15 21-24 2-25 25-3 3-35 35-4 1 1 2 1 1 2 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 19 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost bříz (Betula pendula) v období 271-21 Změna Kirova teplotního indexu v období 271-21 oproti období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 271-21 vsktuje jen ve všších polohách. Je to rchle rostoucí světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtváří stabilní směsi s více druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpětí teplot a i přes všší nárok na vlhkost jen zřídka trpí stresem ze sucha. Obecně bříza prosperuje i v měnících se, a často náročn podmínkách. 1 1 2 je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-2) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 4-7 - 8 1-11 - 6 8-9 11-125 6-7 9-1 izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 271-21 oproti období 1961-199 proměnn podle Fang a Lechovicz (26). in obrazek, striedat medfzi mapami Nárùst hot indexu Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 12-15 27-3 15-18 3-33 18-21 33-36 21-24 36-39 24-27 2-25 25-3 3-35 35-4 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 1 1 2 1 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 19 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.