PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva vnitra ČR Návrh zákona o státních úřednících Zásadní konkrétní připomínky k návrhu V Praze dne 20. února 2013 Č.j.: 13/3000/3200/2013 1. připomínka k 6 odst. 1 Navrhujeme doplnit odst. 1 tak, že bude znít následovně: Úředníkem může být fyzická osoba, která je občanem Evropské unie, dosáhla věku 18 let, je plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, dostatečně odborně způsobilá k výkonu předmětné úřední činnosti a, je-li narozena před 1. prosincem 1971, je držitelem osvědčení podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky. V souvislosti s výše uvedeným návrhem na úpravu odst. 1 pak navrhujeme podrobně upravit rámcové podmínky odborné způsobilosti k výkonu funkce úředníků. Co se týče doplnění odst. 1, považujeme za nezbytné do zákona zakotvit i požadavek na dostatečnou odbornou způsobilost úředníka k výkonu předmětné úřednické činnosti. Tato úprava v zákoně zcela chybí, přitom kvalita fungování státní správy závisí z větší části právě na odborné způsobilosti úředníků. Požadavkům na potřebnou odbornou způsobilost úředníků by měla být věnována minimálně stejná pozornost jako požadavkům ostatním. Považujeme za nutné kromě navrhovaného doplnění odst. 1 rovněž doplnění dalších vhodných ustanovení, které upraví podmínky obdobně jako v případě spolehlivosti a bezúhonnosti. Nemělo by pak docházet k případům, kdy osoba s humanitním vzděláním připravuje normy technického charakteru v oblasti energetiky, dopravy apod. 2. připomínka k 6 odst. 3 V 6 navrhujeme vypustit odst. 3. Ustanovení odst. 3 stanoví, že: Vedoucím oddělení, ředitelem odboru a jeho zástupcem může být fyzická osoba, která má nejméně tříletou praxi jako úředník, úředník územního samosprávného celku, příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání nebo nejméně dvouletou praxi jako zástupce vedoucího oddělení, který je úředníkem, nebo čtyřletou praxi jako vedoucí zaměstnanec nebo člen zastupitelstva územního samosprávného celku, který byl dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce, anebo byla nejméně dva roky členem vlády nebo náměstkem člena vlády. Vrchním ředitelem sekce může být fyzická osoba, která má nejméně tříletou praxi jako ředitel odboru, který je úředníkem. Přijetím tohoto ustanovení by bylo prakticky znemožněno přijmout do uvedených vedoucích funkcí osobu, která nemá praxi úředníka. Tím by došlo k omezení přístupu k vedoucím funkcím např. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze dne 17. června 1993, oddíl A, vložka 8179
vůči kvalifikovaným odborníkům s mnoholetou praxí v soukromé sféře, což nelze považovat za žádoucí, neboť je tak bezdůvodně bráněno využití kvalifikovaných pracovních sil ve státní správě. Je třeba brát v úvahu, že právě odborníci se zkušenostmi ze soukromé sféry mohou být pro státní správu podstatně větším přínosem, než úředník z povolání, byť se správnou úřednickou praxí. Promítnutí znalostí ze soukromého sektoru do státní správy je mnohdy zcela klíčová. 3. připomínka k 13 Navrhujeme doplnit do 13 návrhu zákona nový odst. 7 následujícího znění: (7) Vedoucí úřadu státní správy stanoví kritéria, na základě nichž má výběrová komise hodnotit uchazeče a sestavit jejich pořadí, a dále váhu těchto kritérií. Výběrová komise je povinna se stanovenými kritérii řídit. Smyslem výběrových řízení má být zajištění toho, že bude postupováno transparentně, a že volné pracovní místo bude obsazeno uchazečem, který je ve vztahu k výkonu úřední funkce nejlépe kvalifikovaný. To vychází z potřeby zachování důvěryhodnosti a řádného a efektivního fungování veřejné správy. Je proto nezbytné, aby byly stanoveny kritéria pro hodnocení a výběr nejvhodnějších uchazečů. Na tuto připomínku navazuje i připomínka k 14, na jejíž odůvodnění se dále odkazujeme. 4. připomínka k 14 Navrhujeme doplnit znění 14 odst. 7 následovně (tučně zvýrazněné je doplněno): (7) Vedoucí úřadu státní správy obsadí volné pracovní místo uchazečem, který se umístil ve výběrovém řízení nejlépe. Vedoucí úřadu státní správy může obsadit volné pracovní místo uchazečem, který se umístil v pořadí jako následující jen tehdy, jestliže v pořadí lépe umístěný uchazeč pracovní místo nepřijal, nebo jestliže existují důvody, pro něž v pořadí lépe umístěný uchazeč není způsobilý k řádnému výkonu úřední činnosti. Vedoucí úřadu státní správy může obsadit volné pracovní místo úředníka pouze uchazečem, který je uveden v první polovině pořadí uchazečů, nejvýše však mezi prvními pěti. Neobsadí-li vedoucí úřadu státní správy volné pracovní místo žádným z uchazečů, vyhlásí nové výběrové řízení. Konání výběrových řízení na úřední místa lze považovat za krok správným směrem. Celý smysl výběrových řízení je však popřen, jestliže má vedoucí úřadu možnosti si v rámci stanoveného pořadí z účastníků zcela arbitrárně vybírat. Původně navrhovaná právní úprava ponechává prostor pro klientelismus a obsazování pracovních míst po známosti. Původně navrhované je srovnatelné, jako kdyby v rámci veřejné zakázky hodnotící komise sestavila pořadí nabídek, a veřejný zadavatel si vybral uchazeče, který se umístil jako pátý z deseti, a to např. jen proto, že je to známý veřejného zadavatele, popř. že je zadavateli sympatický. Původně navrhované považujeme za nepřípustné. Kritéria pro hodnocení uchazečů mají být stanovena předem, a podle těchto kritérií má výběrová komise vybrat nejlepšího uchazeče. Navíc, navrhovaná právní úprava přímo nahrává případům, ve kterých by mohlo dojít k porušení antidiskriminačního zákona, zejména diskriminací na základě pohlaví, věku, či rasy. Je zřejmé, že se mohou vyskytnout okolnosti, pro které by nebylo vhodné obsadit volné pracovní místo uchazečem prvním v pořadí, nicméně tyto případy je nutné v zákoně taxativně vymezit. Stránka 2 z 5
5. připomínka k 20 a 21 (úřední hodnosti) Doporučujeme obě ustanovení vypustit. Tato ustanovení nemají pro fungování státní správy žádnou přidanou hodnotu, a lze pochybovat o tom, že skutečně zvýší prestiž úředníků. Navíc budou znamenat dodatečnou administrativní zátěž pro úřady, které již tak nefungují dostatečně rychle. Bude totiž nutné evidovat rozhodné skutečnosti pro udělování úředních hodností a vedoucí pracovníci budou muset často tyto skutečnosti zkoumat a vystavovat osvědčení o dosažení úřední hodnosti. Již sám předkladatel uvádí, že systematizace úředních hodností pochází z roku 1914, přičemž to samo o sobě svědčí o tom, že v moderní státní správě takový institut nemá místo. Navíc, tato ustanovení zbytečně zatěžují text právního předpisu, což je v rozporu se zásadami právního státu a požadavkem právní jistoty. 6. připomínka k 22 Navrhujeme nezavádět pro úředníky dovolenou v délce 6 týdnů, ale ponechat 5 týdnů podle současného právního stavu. Prodloužení délky dovolené by vyvolalo zvýšené výdaje státního rozpočtu, neboť zaměstnanec pracující v kalendářním roce 46 z 52 týdnů vykoná méně práce než zaměstnanec, který pracuje 47 z 52 týdnů. Na práci, kterou z tohoto důvodu nebude možné vykonat stávajícím počtem zaměstnanců, bude potřeba najmout další zaměstnance. Lze tedy odhadovat, že souhrnné platové náklady na úředníky ve státní správě vzrostou přibližně o 2 procenta. Důvodová zpráva uvádí, že zvýšení rozsahu dovolené je kompenzací za zvýšení rozsahu povinností úředníků a omezení výkonu některých jiných činností. Tento argument považujeme za nepřijatelný. Níže uvádíme komentář k jednotlivým dodatečným povinnostem a omezením uvedeným v Důvodové zprávě: a) Zvýšené požadavky na vzdělávání. V soukromém sektoru je zcela běžné, že si zaměstnanci zvyšují kvalifikaci v době osobního volna, a to i na vlastní náklady (úředníci budou mít vzdělávání hrazeno). Není tedy zřejmé, čím je odůvodněna výhoda 6 týdenní dovolené. I 5 týdenní dovolená je nadstandardem oproti soukromé sféře. Úředník se navíc bude vzdělávat převážně v pracovní době, tedy časová náročnost jeho práce nevzroste, navíc je mu poskytnuto 5 dní studijního volna. b) Finanční nároky při opakování zkoušky V soukromém sektoru si zaměstnanec zcela běžně hradí sám i první pokus zkoušky. c) Zvýšené povinnosti mimo povinností stanovených zákoníkem práce Není zřejmé jaké. Zaměstnanci v soukromé sféře mají rovněž povinnosti, které nejsou stanoveny přímo zákoníkem práce. d) Náklady spojené s účastí na výběrovém řízení (u nových úředníků) Zaměstnanci v soukromé sféře mají náklady spojené s výběrovými řízeními zcela stejné. e) Absolvování úřednické zkoušky Stránka 3 z 5
Pro výkon kvalifikovaného povolání je potřeba dosažení určité odbornosti. To platí obecně pro všechny profese. Není zřejmé, co je na tomto požadavku nadstandardně náročného. f) Omezené možnosti podnikání a účasti v řídících orgánech právnických osob Podle stávajícího návrhu zákona není úředníkům znemožněno mít paralelně jiné zaměstnání, popř. být společníkem nebo akcionářem obchodní společnosti. Příjmy ze závislé činnosti či podnikání tak i nadále mohou dosahovat. Omezení působení v orgánech korporací je omezením zcela marginálním. 7. připomínka k 27 Navrhujeme ustanovení 27 doplnit o nové písmeno e) následujícího znění: e) jestliže úředník opakovaně porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to přesto, že byl v posledních 6 měsících na toto porušení písemně upozorněn. Je zcela nezbytné, aby v návrhu zákona nebyly neodůvodněně vynechány žádné důležité výpovědní důvody, které jsou uvedeny v zákoníku práce. Pokud by nebylo navrhované ustanovení do návrhu zákona doplněno, znamenalo by to, že úředníka by bylo možné propustit, jen pokud zvlášť hrubým způsobem poruší pracovní povinnosti, nebo pokud pracovní hodnocení úředníka obsahuje neuspokojivé pracovní výsledky. 8. připomínka k 27 písm. a) Navrhujeme ustanovení upravit následujícím způsobem: a) obsahuje-li pracovní hodnocení úředníka opakovaně závěr, že úředník při výkonu práce dosahuje neuspokojivých výsledků, a nelze-li postupovat podle 26 odst. 2 věty druhé až čtvrté, 26 odst. 2 věta druhá až čtvrtá ukládají povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, pokud je to možné. Pokud by tento odkaz v zákoně zůstal, nebylo by pro neuspokojivé pracovní výsledky úředníka prakticky možné propustit. To je zcela nepředstavitelné. 9. připomínka k 32 a 33 (konkurenční doložka) Navrhujeme tato ustanovení vypustit. Konkurenční doložka již z povahy věci má sloužit k ochraně před konkurencí. Podnikatelská činnost není konkurenční k činnosti státní správy, a proto navrhované ustanovení nemá smysl. Pokud se má jednat o ochranu před únikem citlivých informací, pak tato ochrana má být zajišťována sankcemi správními a trestními. Navíc, podle navrhovaného textu odst. 2 je jediným následkem porušení konkurenční doložky navrácení peněžitého vyrovnání, tedy preventivní efekt je zcela nulový. 10. připomínka k 34 (dodatečné odstupné) Navrhujeme toto ustanovení vypustit. Dodatečné odstupné bude znamenat zvýšené výdaje státního rozpočtu. Není zřejmé, proč by měla být úředníkům poskytována vyšší úroveň odstupného než srovnatelným zaměstnancům Stránka 4 z 5
v soukromém sektoru. Důvodová zpráva uvádí, že: Účelem je vytvořit podmínky pro větší stabilizaci personálního obsazení úřadů státní správy. Pokud to má být chápáno tak, že vyšší odstupné má znamenat nižší motivaci úřadu zaměstnance propustit, pak je nutné pochybovat o racionálním a ekonomickém opodstatnění této úpravy. Pokud má být cílem této úpravy finanční zajištění dlouholetých zaměstnanců státní správy z toho důvodu, že je zde obava o jejich opětovnou zaměstnatelnost, pak je nutné se zaměřit na příčinu toho, proč jsou dlouholetí státní zaměstnanci obtížně zaměstnatelní. Závěrem je nutné doplnit, že v době, kdy Vláda ČR proklamuje snahu snižovat schodek státního rozpočtu omezením výdajů, je toto neodůvodněné opatření překvapivé. Stránka 5 z 5