Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Osvobozování střední a východní Evropy sovětskou armádou Tým tematických 3 - Dějepis
Osvobozování východní a střední Evropy sovětskou armádou V této kapitole se dozvíte: O postupu sovětské armády z východní do střední Evropy O nejvýznamnějších bitvách v závěrečné fázi II. světové války v Evropě Budete schopni: Popsat postup sovětské armády Vyjmenovat nejdůležitější mezníky při osvobozování Evropy sovětskou armádou Klíčová slova této kapitoly: Ofenziva, Kursk, Smolensk, povstání, osvobozování Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny 2
Obsah: 1 OSVOBOZOVÁNÍ VÝCHODNÍ A STŘEDNÍ EVROPY SOVĚTSKOU ARMÁDOU... 4 1.1 BITVA U KURSKA... 4 1.2 BITVA O SMOLENSK... 4 1.3 BLOKÁDA LENINGRADU... 5 1.4 OPERACE BAGRATION... 5 1.5 VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ... 5 1.6 KARPATSKO-DUKELSKÁ OPERACE... 6 1.7 ZÁVĚREČNÝ POSTUP SOVĚTSKÉ ARMÁDY... 6 1.8 BITVA O BERLÍN A PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ... 7 3
Osvobozování východní a střední Evropy sovětskou armádou Ještě než jarní deště přerušily v březnu 1943 boje na východní frontě, vrhl se Hitler do plánování nové letní ofenzivy, jejímž cílem mělo být obklíčení a zničení sovětských vojsk ve výběžku u města Kursk. Ve srovnání s dřívějšími letními kampaněmi se jednalo o mnohem skromnější operační cíl. Město bylo prostřednictvím sovětské rozvědky dostatečně informováno o německých úmyslech a nechalo proto kurský oblouk značně opevnit vytvořením hustých minových polí a protitankových pastí, rozmístěním velkého počtu protitankových děl a zřízením do hloubky vedených linií zákopů. 1.1 Bitva u Kurska Bitva u Kurska začala 5. července 1943 německým úderem severně a jižně od města, přičemž jádro německých sil představovaly pancéřové divize tvořené také novými typy tanků včetně Tigrů. Toto střetnutí se stalo největší tankovou bitvou celé války. Navzdory ohromné koncentraci tankových sil se německým pancéřovým kleštím nepodařilo spojit, načež Hitler po několika dnech nařídil zastavení ofenzivy. V tomto marném boji byly promrhány německé tankové zálohy, takže iniciativa na východní frontě přešla definitivně na stranu Rudé armády. Vojáci 2. SS-Panzer Division Das Reich a tank Tiger 1.2 Bitva o Smolensk Sověti zahájili vlastní protiútok již v polovině července a do konce srpna dobyli těžce zkoušený Charkov. V srpnu začala druhá bitva o Smolensk, jenž byl Sověty osvobozen na konci září. Hitler se pokusil zadržet stupňující se nápor Rudé armády vybudováním Východního valu. Tato obranná linie byla ale záhy proražena poté, co v bitvě o Dněpr vytvořili Sověti řadu předmostí na pravém břehu tohoto toku a v listopadu dobyli za účasti československých vojáků Kyjev. 4
1.3 Blokáda Leningradu Postup Rudé armády neustával a v lednu 1944 byla v rámci leningradsko-novgorodské operace prolomena blokáda Leningradu (trvala 900 dnů). Pokračující sovětské ofenzivy zatlačily Němce do konce dubna k řece Prut na rumunských hranicích. Sovětské tanky se dále na západě probily až do blízkosti Lvova, když předtím dosáhly sovětsko-polské hranice z roku 1939. U Leningradu byl poprvé nasazen Tiger 1.4 Operace Bagration 22. června 1944, v den třetího výročí napadení SSSR, zahájily Žukovova a Vasilevského fronty operaci Bagration, jež směřovala proti skupině armád Střed v Bělorusku. V nastalé bitvě měli Sověti trojnásobnou převahu v pěchotě a disponovali rovněž absolutní převahou ve vzduchu. Ačkoli Hitler zakázal ústup, německá linie se začala záhy po zahájení útoku hroutit. 3. července se útočící sovětské tanky setkaly v Minsku, čímž obklíčily a zničily jádro skupiny armád Střed. Na východní frontě čelil nyní Wehrmacht průlomu katastrofálních rozměrů. 1.5 Varšavské povstání Do konce července dobyli Sověti Lvov, východní Polsko a Vilno na severu, čímž ohrozili německé pozice v Pobaltí a přiblížili se k Východnímu Prusku. Na počátku srpna se Rudá armáda zastavila na Visle v bezprostřední blízkosti Varšavy. V reakci na to vypuklo 1. srpna varšavské povstání vedené Zemskou armádou, jež však nacisté po dvou měsících bojů brutálně potlačili, přičemž zemřelo 200 000 Poláků. 5
1.6 Karpatsko-dukelská operace Sověti společně s československými jednotkami v září zahájili karpatsko-dukelskou operaci. Karpatsko-dukelská operace jednoznačně neskončila úspěchem. Odehrávala se v krajně nepříznivých podmínkách, ale byla do značné míry plýtváním lidských a materiálních sil SSSR. Od začátku neměla velké vyhlídky na úspěch, ale byla spíše politickým gestem náklonnosti Sovětského svazu k Československu. Avšak vázala velký počet vojsk (20 divizí), které nemohlo německé velení nasadit proti povstalcům, a tak byla největší vojenskou pomocí, kterou povstání poskytla. Útočné úsilí sovětských a československých vojsk bylo nesmírné, což je pozorovatelné na jejich částečném postupu neprůchodným a tvrdě bráněným horským terénem. Přitom zatlačily nepřítele do hloubky Východních Karpat a způsobily mu značné ztráty (podle sovětských údajů 52 000 mrtvých, raněných a nezvěstných a 26 000 zajatých německých vojáků), na technice a zbraních (800 děl a minometů, do 185 tanků). Ztráty Sovětů a Čechoslováků ale byly také těžké. Padlo 19 000 sovětských vojáků. Zároveň padlo 1800 příslušníků 1. československého armádního sboru, 4500 jich bylo raněno a sbor přišel o 90 % velitelů. V pozdějším období se objevily spekulace o úmyslném nasazení 1. čs. armádního sboru sovětským velením do nejtěžších bojů se záměrem co nejvíce sbor oslabit. Ve skutečnosti se ale jednalo o běžný sovětský způsob používání vojenských jednotek, tj. bez ohledu na lidské ztráty. Stejným způsobem byly používány i jednotky Rudé armády. památník v Dukelském průsmyku 1.7 Závěrečný postup sovětské armády 12. ledna spustili Sověti viselsko-oderskou operaci, jež vedla už po několika dnech k prolomení německé obranné linie. Sověti následně osvobodili zcela zničenou Varšavu a města v západním a jižním Polsku. Dále pronikli do Slezska a do začátku února stanuli na Odře ve vzdálenosti pouhých 60 kilometrů od Berlína. Při svém postupu Sověti 27. ledna objevili nacistický vyhlazovací tábor Osvětim, v němž bylo zavražděno kolem 1 milionu Židů. O dalším osudu Polska a východoevropských států bylo rozhodnuto v únoru na Jaltské konferenci, na níž představitelé Roosevelt, Churchill a Stalin jednali o poválečném uspořádání Německa a Evropy. 6
1.8 Bitva o Berlín a Pražské povstání Finální bitva o Berlín začala 16. dubna útokem Žukovových a Koněvových divizí na Odře a Nise. Po více než týdnu rozhořčených bojů Sověti dokončili obklíčení Berlína, čímž boj o město vstoupil do své konečné fáze. 30. dubna pronikli sovětští vojáci do centra města, načež Adolf Hitler spáchal v podzemním bunkru pod Říšským kancléřstvím sebevraždu. Zbývající obránci Berlína se 2. května vzdali Sovětům. 5. května vypuklo pražské povstání, které tři dny poté skončilo podpisem příměří a ústupem Wehrmachtu. 9. května vstoupily do Prahy sovětské jednotky, jež západně od města sváděly s Němci boje až do 11. května. Válka v Evropě skončila 8. května 1945, kdy vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil. 1.9 Úkoly: 1. Jaký význam mělo vítězství u Kurska? 2. Popiš postup sovětské armády z východní do západní Evropy. 3. Popiš důležité mezníky osvobozování. Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna, Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 Kvaček, R. a kol.: XX. století o sobě., Dialog, Liberec, 2005 7