Název příspěvku: Možnosti použití metodiky Rapid Assessment and Response ve výzkumu drogové scény v menších sídlech: zhodnocení drogové situace v Pardubickém kraji Autor: Jakub Minařík Pracoviště: o.s. SANANIM Abstrakt: Studie popisuje region s centrální drogovou scénou ve velkém městě a regionálními drogovými scénami v malých sídlech v jeho okolí. Zabývá se rozdíly mezi jednotlivými drogovými scénami, mapuje jejich propojení a odlišnosti v rizikovém chování problémových uživatelů drog. Klíčová slova: Rapid Assessement and Response, cestování za drogou, typy drogové scény, skrytá populace, rizikové chování. Text příspěvku: Uvod: Jedním ze záměrů výzkumu drogové scény v Pardubickém kraji bylo popsat rozdíly mezi drogovými scénami ve velkých městech a v malých sídlech. Výrazné odlišnosti jsme již před zahájením studie tušili, díky práci týmu terénních pracovníků o.s. KHK v malých sídlech v regionu. Rozdíly mezi drogovou scénou v centru a na periferii zaznamenaly dvě ze substudií studie z roku 1998 (Bém et al., 1999; Minařík,1999a; Minařík, 1999b), které popisují přesun drogové scény, resp. výrobců pervitinu, do menších sídel v okolí Plzně vlivem tlaku policie. Plzeňský kraj, ve kterém byla studie realizována, vykazuje určité podobnosti, co se týče velikostní struktury sídel, demografických charakteristik, dopravní dostupnosti atp. s krajem Pardubickým (ČSÚ 2002-2003; DB Krok 2003). 1. Popis studie Provedená studie byla založena na metodice Rapid Assessement and Response. Přípravná fáze proběhla v létě 2002, sběr dat od podzimu roku 2002 do jara roku 2003. Zadavatelem studie byl Krajský úřad v Pardubicích a na studii se podílelo o.s. KHK, resp. tým kontaktního centra a terénních programů (zasahuje celý Pardubický kraj). Očekávaným výstupem měla být strategie rozvoje terénních programů v Pardubickém regionu. Jednalo se tedy o studii, která měla zmapovat oblasti, na něž bylo třeba se zaměřit při rozvoji služeb harm reduction. Výsledkem studie měl být popis sledovaných oblastí a zjištění odlišností v rámci kraje. Důležitou úlohou bylo vytvořit difúzní mapu regionu s popisem lokálních drogových scén a jejich propojení v rámci kraje i mimo něj. Finální fáze studie implementace získaných dat do strategií protidrogových zařízení probíhá v současné době.
Metodika RAR vyžaduje zahrnutí mnoha typů dat. S ohledem na zadání studie jsme použili následující zdroje: Jádrem studie byly kvalitativní metody (semistrukturovaná interview a fokusní skupiny s UD). Výběrový soubor tvořili participanti především z řad klientů Pardubického kontaktního centra a regionálních terénních programů, část tvořily i prvokontakty tj. participanti, kteří byli poprvé kontaktováni v době studie. Cílová populace odpovídala definici problémového uživatele dle EMCDDA. Etnografické metody (přímé pozorování drogové scény) proběhlo v periferních částech regionu. Zahrnovalo i dynamiku změny drogové scény bezprostředně po policejní razii. Kvantitativní data (údaje o kraji z ČSÚ, data poskytnutá Hygienickou stanicí hl. m. Prahy). 2. Výsledky Drogová scéna v Pardubickém kraji byla v době sběru dat téměř výhradně pervitinová. Pervitin byl nejčastější primární drogou, jeho kvalita byla stabilně vysoká, ceny stálé. Dostupnost byla podle hodnocení participantů dobrá. Celkem obvyklá byla určitá nestabilita trhu, reprezentovaná výpadky v dostupnosti. Na výpadcích se do určité míry podílely i aktivity policie (Staňková, 2003). Různě dlouhá období relativní nedostupnosti byla častější v malých sídlech. Na druhé straně plnila malá sídla často roli jakéhosi rezervoáru, když došlo k výpadku zásobování drogou v centru. V oblasti působilo množství malovýrobců pervitinu a kaskáda prodejců měla málo mezičlánků. 2/3 participantů mělo kontakt na výrobce nebo prvoprodejce a většina participantů měla v regionu více kvalitních zdrojů, které intermitentně využívali. To odpovídá nízké profesionalizaci výroby a distribuce této drogy. V případě pervitinu tedy převládal přátelský model drogové scény se společnou výrobou a společnou konzumací. S tím souviselo i časté užívání v párech a ve skupinách. Heroin pronikal na drogovou scénu v Pardubickém kraji v omezené míře, dostupný byl obyčejně jen na objednávku, s dodáním v horizontu dní. Model distribuce heroinu vykazoval vyšší míru profesionalizace než v případě pervitinu. U heroinu se jednalo o čistě obchodní záležitost, model společného opatřování a společného užívání nebyl přítomen. O heroin byl podle participantů relativně malý zájem, který pravděpodobně souvisel s dobrou dostupností pervitinu. Většina participantů využívala sezónní zdroje drog především opium, lysohlávky, marihuanu a v malé míře i durman. Většina participantů za drogami situačně cestovala. To umožňovala velmi dobrá dopravní dostupnost regionu. Cestování bylo časté mezi sídly v regionu. Vyjma větších měst (Pardubice a Hradec králové) se jednalo o desítky obcí s malými regionálními drogovými scénami. Cílovými oblastmi mimo region byly hlavně: Praha, Morava (Brno, Ostrava), severní Čechy.
Studie potvrdila očekávané rozdíly v drogových scénách v rámci kraje. Je možné identifikovat 2 typy drogových scén: 1. Centrální drogová scéna ležící v oblasti konurbia Chrudim-Pardubice-Hradec Králové. 2. Drogové scény menších měst a obcí ve zbytku kraje. Závěry je možné s jistou rezervou generalizovat na celý region tj. i na kraj Královéhradecký, který tvoří s krajem Pardubickým jednu ohraničenou drogovou scénu s výše zmíněnými subtipy. Směrem severním tvoří hranici státní hranice s Polskem, směrem na jih jsou přirozenou hranicí Železné hory. Scéna je otevřená směrem k Praze a Moravě velkými železničními tepnami, které protínají Hradec Králové i Pardubice a umožňují rychlé přesuny po celé ČR. Srovnání drogové scény menších měst a obcí s centrální drogovou scénou vyznívá v mnoha ohledech nepříznivě pro drogové scény v menších sídlech kraje. Charakteristická je velmi malá znalost UD o službách pro ně určených a rizicích spojených s aplikací. Na vyšší frekvenci rizikového chování v malých sídlech se podílely především následující faktory. Většina z nich souvisela s typem drogové scény (malá sídla) a omezené možnosti jejich ovlivnění. 1. Situační nedostatek injekčního náčiní a parafernálií ve chvíli aplikace: Nestabilita trhu vede k obdobím vynucené abstinence. Při dodávce drogy často neměli UD u sebe injekční náčiní (čisté ani vlastní, již použité) a nebyli schopni aplikaci odložit na dobu, kdy si čisté injekční náčiní opatří. Injekční set pak sdíleli s dalšími UD, mnohdy ve větší skupině. Totéž se týkalo dalších parafernálií potřebných k aplikaci (dezinfekčních tampónů, aquae pro injectione, ). Sdílení parafernálií UD často nevnímali jako rizikové. 2. Vyšší podíl skryté populace v malých sídlech. Relativní velikost skryté populace v centru regionu byla podle zjištění studie odlišná od zbytku regionu (grafy 1 a 2), podíl skryté populace v celém regionu se pohyboval v rozmezí 36 78 %. Na periferii byla většina drogové scény skrytá, relativně málo UD bylo v kontaktu s pomáhajícími institucemi. Na tom se podílel fakt, že některé oblasti zasahovaly jen terénní programy, a to jen některé dny v týdnu. Části regionu nebyly specializovanými službami pokryty vůbec. 3. Problematická dostupnost injekčního náčiní v malých sídlech. Výměnný program se nacházel ve vzdáleném větším městě, v místě někdy působili terénní pracovníci často však jen některé dny v týdnu. UD byli proto často odkázáni na
nákup v lékárnách. Ten byl spojen s identifikací nakupujícího jako uživatele drog. To pro značnou část participantů nebylo přijatelné. 4. Nedostatečné nebo nesprávné informace o bezpečném způsobu aplikace. Míra informovanosti v periferních částech regionu byla ve srovnání s centrem mnohem nižší. Důvodem byla nízká frekvence kontaktu UD se specializovanými službami, které jsou většinou zdrojem informací o bezpečném způsobu užívání. Závěry a doporučení: Metodika RAR představuje především praktický nástroj, který má na základě analýzy kvalitativních dat přinést jasná praktická doporučení. Proto jsme se v závěru tohoto příspěvku pokusili o krátký souhrn praktických doporučení vyplývajících ze zjištěných dat: Existují výrazné rozdíly mezi centrem a periferií regionu. Podíl skryté populace v malých sídlech regionu je mnohem vyšší než v centru. Mimo centrum regionu často neexistuje efektivní harm reduction program. UD v menších sídlech jsou proto mnohem méně informováni o rizicích, a chovají se proto mnohem rizikověji. Dostupnost injekčního náčiní je v malých sídlech problematická. Menší regiony se mohou snadno stát místem, odkud se budou šířit některé pro UD typické infekce (VHC, HIV). Jako vhodné se jeví mapování drogových scén v malých sídlech a rozšíření terénních programů do nich. Kontakt na autora: MUDr. Jakub Minařík CADAS SANANIM, SZÚ, Spálená 12, Praha 1, 110 00 E-mail: minarik@sananim.cz Literatura: Bém, P., Minařík, J., Kuda, A. & Hrdina, P. (1999). Charakteristiky rizikového chování u skryté populace problémových uživatelů drog - kvalitativní studie. Praha: SANANIM. Minařík, J. (1999). Kvalitativní studie rizikového chování skryté populace problémových uživatelů drog region Plzeň. Praha: SANANIM.
Minařík, J. (1999). Kvalitativní studie rizikového chování skryté populace problémových uživatelů drog region Hradec Králové. SANANIM. Český statistický úřad, Krajská reprezentace Pardubice: Charakteristika Pardubického kraje. 2002 2003. DB Krok (1997). Praha: Český statistický úřad. Staňková, J. (2003). Dopady policejní akce GOLF na místní drogovou scénu v regionu Česká Třebová. Nepublikováno. Using of the Rapid Assessment and Response methods in the drug scene research in small urban areas: assessment of the drug situation in Pardubice region Jakub Minařík SANANIM NGO Abstract The study describes a region, which has a big town with a wide drug scene in its centre and small urban areas with small drug scenes around. The focus is on differences among these scenes, their connections and differences in risky behaviour of problem drug users. Key words Rapid Assessment and Response, travellers, types of drug scenes, hidden population, risk behaviour Contact Jakub Minařík, M.D. CADAS SANANIM, SZÚ, Spálená 12, Praha 1, 110 00 E-mail: minarik@sananim.cz