Cyklisté. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

Transkript

1 Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

2 Obsah 1. Úvod Národní databáze Evropská databáze Základní fakta dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Dlouhodobý vývoj Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP Ne/použití přilby Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až Časové srovnání Měsíční srovnání Denní srovnání Hodinové srovnání Věkové srovnání Alkohol a návykové látky Dopravní nehody zaviněné cyklisty Následky dopravních nehod s účastí cyklisty Krajské srovnání Absolutně Relativně Meziročně Místa a příčiny následků nehod cyklistů Místa Příčiny Evropské srovnání Absolutní data Relativní data Na obyvatel Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU Použité zdroje

3 1. Úvod Dokument má za cíl vytvořit formou komentovaných grafů základní materiál oddělení BESIP týkající se národních statistik dopravních nehod cyklistů a jejich následků, především z oblasti osob usmrcených, vážně zraněných a lehce zraněných osob. 1.1 Národní databáze Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR). 1.2 Evropská databáze Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti IRTAD je součástí výzkumného programu OECD zahrnutým do oblasti výzkumu silniční dopravy a intermodálních vazeb. Databáze IRTAD průběžně shromažďuje údaje o nehodovosti v silničním provozu a jejich souvislostech s demografickými, infrastrukturními a provozními ukazateli. Současně je IRTAD fórem pro prezentaci výsledků výzkumů vázaných na statistická data národních úrovní a iniciátorem pro zpracování souhrnných kompilačních studií. Databáze IRTAD obsahuje souhrnná a mezinárodně srovnatelná data v časových řadách od r V rámci IRTAD je dosažena harmonizace a kompletnost dat na mezinárodní úrovni z hlediska základních definic a datového obsahu. V každém grafu je uvedena informace o zdroji vstupních dat. 3

4 2. Základní fakta Z pohledu následků dopravní nehodovosti je tento dokument zaměřen na usmrcené, těžce a lehce zraněné cyklisty. Základní poznatky statistických ukazatelů cyklistů: - Předpoklad pro rok 2017 počítal s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů - v oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 44 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 353 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen) - celkem 85 % usmrcených cyklistů nemělo v období let ochrannou přilbu, prakticky totožný poměr byl zaznamenán i v roce 2017, kdy bylo usmrceno 37 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 84% ze všech usmrcených cyklistů! - meziročně je zaznamenán 32,1% nárůst usmrcených cyklistů bez přilby (+ 9 osob) - na celkovém počtu usmrcených osob v období činil podíl usmrcených cyklistů 9,1 %, což znamená, že téměř každá 11. usmrcená osoba byla cyklistou, v uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 8,8 % - nejvíce cyklistů (8) bylo v roce 2017 usmrceno v červnu, ve stejném měsíci byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, nejvíce cyklistů (60) bylo v roce 2017 těžce zraněno v červnu, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován v červenci (25 %) - nejvíce cyklistů (11) bylo v roce 2017 usmrceno ve čtvrtek, ve stejný den byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, podíl v daném dni činil 14 %, nejvíce cyklistů (64) bylo v roce 2017 těžce zraněno v pátek, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován ve středu a v sobotu (17 %) - nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 15. až 16. hodinou (5 usmrcených cyklistů). V případě těžce zraněných cyklistů bylo rovněž nejrizikovější období mezi 15. až 16. hodinou (39 těžce zraněných cyklistů) - v členění na jednotlivé věkové kategorie bylo v roce 2017 nejvíce cyklistů (7) usmrceno ve věkových kategoriích 55 60, a let, meziročně byl právě v kategoriích a let zaznamenán největší nárůst usmrcených (+ 4 osoby) - téměř 4 z 10 usmrcených cyklistů byli v roce 2017 senioři ve věku 65 let a více, další třetina usmrcených cyklistů v uvedeném roce byla ve věku let! - cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek v roce 2017 zavinili 642 dopravních nehod (tj. 14,3 %), při kterých bylo usmrceno 5 osob (tj. 9,6 %), meziročně evidujeme pokles o 54 nehod (- 8 %), ale nárůst o 3 usmrcené osoby (+ 150 %) - z pohledu dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 63 % těchto dopravních nehod (407) zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! - drogy, resp. návykové látky se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely minimálně (6 dopravních nehod) 4

5 - při nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek došlo k následkům na životech a zdraví u 579 osob (5 usmrcených, 57 těžce zraněných a 517 lehce zraněných) - nejvyšší podíl usmrcených cyklistů byl evidován v Olomouckém kraji (21 %), nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů pak v Královéhradeckém kraji (24 %) - v rámci České republiky bylo v kategorii cyklistů usmrceno o 5 osob více (tj %), v případě těžce zraněných pak byl zaznamenán pokles o 64 osob (tj. 15 %). V krajích je situace značně rozdílná nejvyšší nárůst usmrcených a těžce zraněných cyklistů byl evidován v Plzeňském kraji - z celkového počtu následků nehod cyklistů v roce 2017 bylo evidováno v obcích 45 % usmrcených (20 ze 44), 73 % těžce zraněných (259 z 353) a 79 % lehce zraněných (2 335 z 2 945) - nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno, těžce a lehce zraněno vlivem nesprávného způsobu jízdy, v důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 20 cyklistů (45 %), 174 těžce (52 %) a lehce zraněných cyklistů (55 %) Evropské srovnání základních statistických ukazatelů cyklistů: - porovnáme-li rok 2016 s rokem 2009, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 63 % referenčního roku 2009, s touto bilancí patřila Česká republika spolu se Švýcarskem k nejlepším evropským zemím (pozn. evropský průměr činil 88 %) - v roce 2016 bylo v Česku usmrceno 0,50 cyklistů na obyvatel, nejlepší bilance (vyjma Islandu) s 0,14 usmrcenými cyklisty byla evidována ve Španělsku, naopak nejhorší v Nizozemí (0,78). - z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2016 i přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů negativní bilanci (o 21 % nad evropským průměrem) - v období let bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP usmrceno o 47 cyklistů více, tj. + 14,9 % (pozn. předpoklad NSBSP byl významně (+ 27) překročen v roce 2015) - uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu usmrcených cyklistů i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že jen 2 z nich by NSBSP v uvedeném období splnily (Lucembursko a Švýcarsko) - evropský průměr byl pak oproti stanovenému předpokladu o + 21,6 % vyšší, Česká republika (přestože stanovený cíl NSBSP nesplnila) patřila v oblasti usmrcených cyklistů k lepšímu průměru 5

6 2.1 dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Strategickým cílem NSBSP 2020 je dosáhnout v porovnání s rokem 2009 snížení poctu usmrcených na úroveň průměru zemí EU (tj. cca o 60 %) a počtu těžce zraněných o 40 %. V roce 2020 by tak nemělo být usmrceno více než 333 osob a těžce zraněno osob. - všech věkových kategorií, včetně př epravovaných osob V roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 37 cyklistů a těžce zraněno 280 cyklistů. Předpoklad pro rok 2017 počítal s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů. Stanovený předpoklad počtu těžce zraněných cyklistů byl překročen v říjnu

7 2.1.1 Dlouhodobý vývoj - meziroční nárůst usmrcených cyklistů + historicky nejméně těžce zraněných 7

8 2.1.2 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 44 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 353 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen). 8

9 9

10 2.2 Ne/použití přilby Neustále omílaným (a stále podceňovaným) tématem, na které cyklisté velmi často doplácí, je použití, resp. nepoužití ochranné přilby. Celkem 85 % usmrcených cyklistů nemělo v období let ochrannou přilbu!!! Vývoj usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistů bez přilby v jednotlivých letech je uveden v grafu na následující straně. Prakticky totožný poměr byl zaznamenán i v roce 2017, kdy bylo usmrceno 37 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 84% ze všech usmrcených cyklistů! 10

11 Vývoj usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných cyklistů v posledních letech je zřejmý z níže uvedené tabulky a grafu. Meziročně je zaznamenán 32,1% nárůst usmrcených cyklistů bez přilby (+ 9 osob). cyklisté usmrceno těžce zraněno lehce zraněno rok s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem meziročně ,4% 32,1% 12,8% -17,8% -14,2% -15,3% 1,8% -6,7% -4,1% 11

12 3. Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až 2017 Vývoj počtu usmrcených cyklistů v ČR je zřejmý z následujícího grafu. Nejtragičtější, z pohledu cyklistů, byl rok 1995, kdy bylo usmrceno 146 osob, naopak nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 2016 (39). V roce 2017 bylo usmrceno 44 cyklistů, meziročně byl zaznamenán nárůst počtu usmrcených cyklistů o 5 osob, tj. o 13 %. 12

13 Z dlouhodobého hlediska lze hovořit o sestupné tendenci, která se projevuje v relativním srovnání. Nejméně cyklistů bylo usmrceno v ČR v roce 2016 (o 68 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce V roce 2017 byl zaznamenán pokles usmrcených cyklistů vůči roku 1993 o 63,9 %. V celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených cyklistů o 23,1 % (pozn. v celém období je zaznamenán průměrný pokles všech usmrcených osob o 24,1 %). 13

14 Na celkovém počtu usmrcených osob v období činil podíl usmrcených cyklistů 9,1 %, což znamená, že téměř každá 11. usmrcená osoba byla cyklista. V roce 1995 byl podíl usmrcených cyklistů nejvyšší (10,5 %), naopak v roce 2011 nejnižší (7,1 %). V uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 8,8 %, tzn. meziročně + 1,6 %. 14

15 4. Časové srovnání 4.1 Měsíční srovnání Měsíc - CYKLISTÉ; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno leden % 2% únor % 5% březen % 13% duben % 13% květen % 24% červen % 18% červenec % 25% srpen % 18% září % 17% říjen % 11% listopad % 9% prosinec % 5% CELKEM % 15% Usmrcení Nejtragičtějším následkem dopravní nehody je smrt jejího účastníka. Nejvíce cyklistů (8) bylo v roce 2017 usmrceno v červnu, ve stejném měsíci byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách. Podíl v daném měsíci činil 13 %, celoroční podíl na všech usmrcených činil 9 %. 15

16 Těžce zranění Nejvíce cyklistů (60) bylo v roce 2017 těžce zraněno v červnu, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován v červenci (25 %). Celoroční podíl na všech těžce zraněných činil 15 %. 16

17 4.2 Denní srovnání Den v týdnu - CYKLISTÉ; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Pondělí % 11% Úterý % 14% Středa % 17% Čtvrtek % 15% Pátek % 16% Sobota % 17% Neděle % 15% CELKEM % 15% Usmrcení Nejvíce cyklistů (11) bylo v roce 2017 usmrceno ve čtvrtek, ve stejný den byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, podíl v daném dni činil 14 % (pozn. průměr 9 %). 17

18 Těžce zranění Nejvíce cyklistů (64) bylo v roce 2017 těžce zraněno v pátek, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován ve středu a v sobotu (17 %). Celoroční podíl na všech těžce zraněných činil 15 %. 18

19 4.3 Hodinové srovnání Absolutní Nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 15. až 16. hodinou (5 usmrcených cyklistů). V případě těžce zraněných cyklistů bylo rovněž nejrizikovější období mezi 15. až 16. hodinou (39 těžce zraněných cyklistů). Detaily jsou zřejmé z uvedeného grafu. 19

20 Relativní Nejvyšší poměr usmrcených cyklistů byl v roce 2017 evidován mezi 22. až 23. hodinou - cyklisté se podíleli na všech usmrcených osobách 25 %. Z grafu je zřejmé, že na těžce zraněných osobách se cyklisté nejvíce podíleli v období mezi 12. až 13. hodinou (23 %). 20

21 5. Věkové srovnání Nejvíce usmrcených cyklistů (3) při dopravních nehodách v roce 2017 bylo ve věku 50, 57, 64 a 68 let. Nejmladší oběti bylo 23 let, naopak nejstaršímu usmrcenému cyklistovi bylo 82 let. 21

22 V členění na jednotlivé věkové kategorie bylo v roce 2017 nejvíce cyklistů (7) usmrceno ve věkových kategoriích 55 60, a let. Meziročně byl právě v kategoriích a let zaznamenán největší nárůst usmrcených (+ 4 osoby). Detailní srovnání je zřejmé z uvedeného grafu. 22

23 Téměř 4 z 10 usmrcených cyklistů byli v roce 2017 senioři ve věku 65 let a více, další třetina usmrcených cyklistů v uvedeném roce byla ve věku let! Pro lepší přehled jsou v tabulce srovnány jednotlivé věkové kategorie v meziročním srovnání. Nejvyšší relativní nárůst je zaznamenán ve věkové kategorii let, kde došlo k nárůstu o 3 usmrcené cyklisty, tj %. Věková kategorie meziroční rozdíl 0-14 let % let let % let % let % let % 65 a více let % Celkem % 23

24 6. Alkohol a návykové látky Alkohol za volant (ani za řídítka) nepatří. To platí v České republice od nepaměti, všichni o tom vědí, ale alkohol a návykové látky (resp. osoby pod jeho vlivem) na silnicích stále zabíjejí! V roce 2017 bylo evidováno nehod zaviněných pod vlivem alkoholu a návykových látek, při kterých bylo usmrceno 52 osob. 6.1 Dopravní nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek v roce 2017 zavinili 642 dopravních nehod (tj. 14,3 %), při kterých bylo usmrceno 5 osob (tj. 9,6 %). Meziročně evidujeme pokles o 54 nehod (- 8 %), ale nárůst o 3 usmrcené osoby (+ 150 %). V roce 2017 bylo evidováno dopravních nehod s účastí cyklistů, z toho 642 dopravních nehod zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek, tj. 17 %. Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek meziročně Nehod % Usmrceno % Podíl nehod zaviněných cyklisty 10,3% 11,9% 14,2% 14,8% 16,2% 15,5% 15,1% 14,3% Podíl usmrcených vinou cyklistů 14,7% 2,1% 4,2% 8,1% 9,0% 5,4% 3,2% 9,6% Celkem nehod s podílem alkoholu % Celkem usmrceno s podílem alkoholu % 24

25 Z pohledu dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 63 % těchto dopravních nehod (407) zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! Drogy, resp. návykové látky se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely minimálně (6 dopravních nehod). 25

26 6.2 Následky dopravních nehod s účastí cyklisty V roce 2017 bylo evidováno 642 dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek. Při těchto nehodách došlo k následkům na životech a zdraví u 579 osob (5 usmrcených, 57 těžce zraněných a 517 lehce zraněných). Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek; rok 2017 dopravních nehod usmrceno těžce zraněno lehce zraněno pod vlivem alkoholu do 0, pod vlivem alkoholu od 0,24 do 0, pod vlivem alkoholu od 0,51 do 0, pod vlivem alkoholu od 0,81 do 1, pod vlivem alkoholu od 1,10 do 1, pod vlivem alkoholu od 1,51 a více pod vlivem alkoholu a drog pod vlivem drog CELKEM PODÍL - pod vlivem alkoholu od 1,51 a více 63% 80% 53% 64% Došlo k usmrcení 4 osob v důsledku toho, že viník-cyklista dopravní nehody byl pod vlivem alkoholu s mírou od 1,51 a více, tj. 80% podíl!!! Detailní informace jsou uvedeny v tabulce výše a v následujícím grafu. 26

27 7. Krajské srovnání 7.1 Absolutně Počty usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistů v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky. Detailní krajské srovnání je uvedeno v podkapitole Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP. Následky cyklisté CELKEM - kraje; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Hl. m. Praha % 6% Středočeský % 13% Jihočeský % 12% Plzeňský % 8% Ústecký % 13% Královéhradecký % 24% Jihomoravský % 14% Moravskoslezský % 21% Olomoucký % 17% Zlínský % 23% Vysočina % 10% Pardubický % 20% Liberecký % 20% Karlovarský % 9% Česká republika % 15% 7.2 Relativně Při porovnání podílů usmrcených a těžce zraněných cyklistů ke všem usmrceným jsou zřejmé rozdíly v jednotlivých krajích. Nejvyšší podíl usmrcených cyklistů byl evidován v Olomouckém kraji (21 %), nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů pak v Královéhradeckém kraji (24 %). 27

28 7.3 Meziročně Při meziročním srovnání dojdeme k závěru, že v rámci České republiky bylo v kategorii cyklistů usmrceno o 5 osob více (tj %), v případě těžce zraněných pak byl zaznamenán pokles o 64 osob (tj. 15 %). V krajích je situace značně rozdílná nejvyšší nárůst usmrcených a těžce zraněných cyklistů byl evidován v Plzeňském kraji. Detaily viz tabulka a graf níže. Meziroční následky cyklisté CELKEM - kraje Usmrceno Těžce zraněno Rozdíl Rozdíl Hl. m. Praha % Středočeský % % Jihočeský % % Plzeňský % % Ústecký % Královéhradecký % % Jihomoravský % % Moravskoslezský % % Olomoucký % % Zlínský % % Vysočina % Pardubický % % Liberecký % % Karlovarský % Česká republika % % 28

29 8. Místa a příčiny následků nehod cyklistů 8.1 Místa Z celkového počtu následků nehod cyklistů v roce 2017 bylo evidováno v obcích: - 45 % usmrcených (20 ze 44) - 73 % těžce zraněných (259 z 353) - 79 % lehce zraněných (2 335 z 2 945) Z pohledu podílů následků nehod cyklistů ke všem následkům v roce 2017 byl nejvyšší podíl (22 %) evidován u těžce zraněných cyklistů (259 osob) v obci. Detailní informace jsou obsahem níže uvedené tabulky. Místo nehody, 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno V obci % 22% 17% Mimo obec % 8% 6% CELKEM % 15% 12% Podíl v obci 45% 73% 79% 30% 51% 56% 8.2 Příčiny Nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno, těžce a lehce zraněno vlivem nesprávného způsobu jízdy. V důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 20 cyklistů (45 %), 174 těžce (52 %) a lehce zraněných cyklistů (55 %). Ostatní příčiny a jejich následky jsou uvedeny v následující tabulce. Příčina nehody, absolutně - relativně Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno nepřiměřená rychlost % 15% 12% nesprávné předjíždění % 4% 3% nedání přednosti % 29% 29% nesprávný způsob jízdy % 52% 55% jiná % 5% 4% CELKEM

30 9. Evropské srovnání 9.1 Absolutní data Následující tabulka udává vývoj počtu usmrcených cyklistů v jednotlivých evropských zemích. Porovnáme-li rok 2016 s rokem 2009, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 63 % referenčního roku S touto bilancí patřila Česká republika spolu se Švýcarskem k nejlepším evropským zemím (pozn. evropský průměr činil 88 %). Detailní informace jsou uvedeny v tabulce níže. Země vs Lucembursko* % Švýcarsko % Česká republika % Maďarsko % Slovinsko % Polsko % Belgie % Německo % Itálie % Nizozemí % Francie % Spojené království % Portugalsko % Švédsko % Španělsko % Finsko % Řecko % Rakousko % Dánsko % Irsko % CELKEM % Island Litva* Norsko* * neúplná databáze IRTAD 30

31 9.2 Relativní data Na obyvatel Následující tabulka porovnává počet usmrcených cyklistů na obyvatel. V roce 2016 bylo v Česku usmrceno 0,50 cyklistů na obyvatel. Nejlepší bilance (vyjma Islandu) s 0,14 usmrcenými cyklisty byla evidována ve Španělsku, naopak nejhorší v Nizozemí (0,78). Z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2016 i přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů negativní bilanci (o 21 % nad evropským průměrem). Detailní informace jsou obsahem níže uvedené tabulky. Země Island 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,30 0,00 Španělsko 0,19 0,17 0,20 0,12 0,12 0,14 0,11 0,15 0,15 0,16 0,13 0,14 Spojené království 0,25 0,24 0,23 0,19 0,17 0,18 0,17 0,19 0,18 0,18 0,15 0,16 Řecko 0,16 0,19 0,14 0,20 0,13 0,21 0,12 0,19 0,14 0,17 0,10 0,17 Lucembursko* ,41 0,20 0,39 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 Irsko 0,24 0,21 0,35 0,29 0,16 0,11 0,20 0,18 0,11 0,28 0,19 0,21 Švédsko 0,41 0,29 0,36 0,33 0,22 0,23 0,22 0,30 0,15 0,34 0,17 0,22 Francie 0,30 0,30 0,23 0,24 0,26 0,23 0,22 0,26 0,23 0,25 0,23 0,25 Portugalsko 0,51 0,42 0,36 0,45 0,30 0,29 0,42 0,29 0,28 0,34 0,24 0,32 Švýcarsko 0,50 0,47 0,40 0,36 0,70 0,44 0,50 0,45 0,26 0,42 0,47 0,40 Finsko 0,82 0,55 0,42 0,34 0,38 0,49 0,35 0,35 0,37 0,50 0,57 0,44 Itálie 0,58 0,54 0,61 0,49 0,50 0,45 0,48 0,49 0,42 0,45 0,41 0,45 Německo 0,70 0,59 0,52 0,56 0,56 0,47 0,49 0,51 0,44 0,49 0,47 0,48 Česká republika 1,13 1,08 1,13 0,90 0,81 0,77 0,60 0,74 0,70 0,65 0,81 0,50 Dánsko 0,76 0,57 0,99 0,99 0,45 0,47 0,54 0,39 0,59 0,53 0,46 0,54 Rakousko 0,57 0,58 0,45 0,75 0,47 0,38 0,50 0,62 0,60 0,53 0,46 0,55 Litva* ,73 0,85 1,07 0,61 0,65 0,75 0,59 Belgie 0,68 0,87 0,85 0,81 0,82 0,65 0,63 0,62 0,65 0,68 0,74 0,63 Slovinsko 0,90 0,70 0,85 0,80 0,89 0,78 0,68 0,58 0,78 0,63 0,68 0,63 Polsko 1,58 1,33 1,31 1,14 0,97 0,73 0,82 0,78 0,79 0,75 0,79 0,71 Maďarsko 1,51 1,52 1,57 1,09 1,02 0,92 0,85 0,85 0,69 0,99 0,84 0,74 Nizozemí 0,93 1,10 0,90 0,88 0,84 0,72 0,87 0,87 0,77 0,79 0,74 0,78 Norsko* 0,15 0,17 0,15 0,21 0,19 0,10 0,24 0,24 0,20 0,24 0,10.. PRŮMĚR 0,61 0,57 0,57 0,53 0,47 0,42 0,45 0,44 0,40 0,44 0,43 0,41 ČR - PRŮMĚR 0,52 0,51 0,56 0,37 0,34 0,34 0,16 0,30 0,31 0,21 0,38 0,09 * neúplná databáze IRTAD 31

32 9.3 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU V období let bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP usmrceno o 47 cyklistů více, tj. + 14,9 % (pozn. předpoklad NSBSP byl významně (+ 27) překročen v roce 2015). Uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu usmrcených cyklistů i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že jen 2 z nich by NSBSP v uvedeném období splnily (Lucembursko a Švýcarsko). Evropský průměr byl pak oproti stanovenému předpokladu o + 21,6 % vyšší, Česká republika (přestože stanovený cíl NSBSP nesplnila) patřila v oblasti usmrcených cyklistů k lepšímu průměru. Země ROZDÍL Realita-NSBSP (období ) Lucembursko ,5% Švýcarsko ,6% Slovinsko ,9% Polsko ,3% Maďarsko ,3% Německo ,8% Belgie ,0% Česká republika ,9% Itálie ,7% Portugalsko ,1% Nizozemí ,8% Francie ,0% Spojené království ,7% Řecko ,0% Dánsko ,2% Švédsko ,7% Rakousko ,5% Finsko ,2% Španělsko ,2% Irsko ,4% EVROPA (20) ,6% 32

33 Výše uvedené zpracováno graficky níže. 33

34 Použité zdroje [1] ŘSDP PP ČR [2] IRTAD 34

35 Copyright 2018 I Všechna práva vyhrazena Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 Zpracovalo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, Brno 35