169 S Y R E N A. 28 let SYRENA let KLUBU

- 1-169 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 37 let KLUBU 1972 2009 28 let SYRENA 1981 2009 2009 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Zásilka s polskými známkami s přetiskem S.O./1920 a krakovskou cenzurou, posláno do Vídně ze Skoczowa 10. IX. 1920. Expediční razítko SKOTSCHAU * SKOCZÓW/a s datem 10.IX.1920 VIII-. Dvě známky orlice 50f. s přetiskem S.O.1920. Cenzurní razítko Kr v kruhu se skobičkou v nad r.podle katalogu cenzur katal. č. 14, průměr 46 mm, otisk černý. Doba použití jen IX/1920. Tarif za zahraniční dopisnici činil v období 15.8.-15.12.1920 50 fen. Frankatura ne jako za dopisnici, ale jako dopis do 20g. V katalogu hodnoceno 25 body. Viz Polská cenzura korespondence v letech 1918-1920, B. Brzozowski, J. Tokar, strana 124. Zásilka se známkami S.O.1920 a touto krakovskou cenzurou, prostě hezká a vzácná věc!! Doporučená zásilka z Hnojníku do Ustroně z období okupace, 22. 9. 1942.

- 3 - Ukázka z předcházející strany dole: frankatura 10+12+2x15 fen.=52 fen. Jedná se o R-zásilku. R- nálepka němá s provizorním otiskem razítka HNOJNIK (Oberschles.) Papír R-nálepky je bílý, R a rámeček červeně, číslo 121 černě. Otisk provizorního razítka pošty v Hnojníku barvy fialové. Známky jsou oraženy definitivním, kovovým razítkem HNOJNIK (OBERSCHLES.)/b s datem na můstku razítek 22.9.42-18. Přesto, že pošta v Hnojníku používala již definitivní, ne provizorní razítka (bylo asi i s rozlišením a ), neměla k dispozici ještě definitivní R-nálepky! A to více jak dva roky po obsazení Hnojníku Německem. Za obě ukázky na předcházející straně děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Kombinace známek s přetiskem S.O./1920 a známek bez přetisku na úřední zásilce poslané EXPRÉS - DOPORUČENĚ 19. VI. 1920. Ačkoliv je zásilka označena razítkem RZECZ URZĘDOWA / WOLNA OD OPŁATY (otisk černý, Úřední zásilka, osvobozena od poštovného), v dané době toto neplatilo. V době od 15. 4. -15. 8. 1920 se muselo vyplácet i úřední zásilky. Tarif za úřední zásilku váhy 50 250 g činil v době expedice zásilky 50h/f., příplatek DOPORUČENĚ 50 h/f.. a příplatek EXPRESS 1 zł. Zásilka celkem tedy 2 zł. Zásilka je vyplacena podle platného tarifu: 2 x 50 h. orlice bez přetisku (vlevo nahoře) a 2 x 25 f. a 1 x 50 f. s přetiskem S.O./1920 (vpravo nahoře). Celkem tedy 2 polské marky. Známky v haléřích a ve fenicích platily tehdy souběžně. Po 15. 4. 1920, kdy začaly platit v Polsku známky s přetisky S.O./1920, platily rovněž souběžně známky s tímto přetiskem i bez přetisku. Na zásilce je otisk R- razítka pošty CIESZYN 1-a (otisk černý). Nálepka Express je na bílém papíru, nápis a rámeček nálepky je červený. Zásilka je poslána na Okresní soud v Jablunkově. Expediční razítka jsou německopolská pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1/2b a jsou s datem na můstku razítek 19.VI.20-6. Úřední zásilku poslanou Express-Doporučeně a ještě se smíšenou frankaturou, se známkami s přetiskem S.O./1920 a bez přetisku, navíc s označením nominálu známek v haléřích a fenicích, se jen tak nevidí. Kdyby se nejed-nalo o úřední zásilku, mohl by si někdo myslet, že toto bylo uměle vyrobeno nějakým spekulantem. Je to ale opravdu skutečně poštou prošlou úřední zásilkou mezi Okresním úřadem a Okresním soudem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI

- 4 - Doporučená zásilka z období okupace s provizorní R-nálepkou a s provizorním expedičním razítkem pošty PRUCHNA, poslaná do Berlína na Hlavní velitelství Wehrmachtu.

- 5 - Zásilka na předcházející straně (nahoře přední část zásilky, dole zadní část) je poslána doporučeně. R-nálepka je němá, tisk R a rámečku červeně, číslo 688 černě. Provizorní razítko pošty PRUCHNA na R-nálepce i na vylepených známkách je v barvě fialové. Název pošty PRUCHNA na R-nálepce má své pokračování (OBERSCHLES.) asi podloženo jiným papírem, aby se toto na R-nálepku neotisklo. Za nápisem Pruchna z (Oberschles.) zbyla jen závorka a polovina písmene O. Co znamenají ručně vepsané 32, škrtnutá 10-ka a nějaké jméno nad nápisem Berlin se již dnes nedozvíme. Asi zásilka v Berlíně na Hlavním velitelství Wehrmachtu chvíli cestovala, než našla správného adresáta. Na přední straně zásilky není žádné datum, ani otisk datumovky, ani ruční zápis data. Datum je ale na zadní straně zásilky na příchozím razítku pošty BERLIN. Toto má na můstku datum 17.10.40 III. Navíc je pod odesilatelem otisk obdélníkového, dvouřádkového razítka Oberkommando /der Wehrmacht (Hlavní velitelství Wehrmachtu). Zásilka poslaná Annou Ruźański z Pruchné tedy našla správného adresáta. Ja-ký byl obsah zásilky se již dnes nedozvíme, Bohužel. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Specielní, miniaturní provizorní razítko pošty Návsí (Jablunkov) z období okupace určené pro orážení peněžních, podacích lístků. Vlevo je podací lístek na 53 marek a 4 feniky poslaných na poštovní konto v Breslau (Wrocław). V místě pro otisk razítka je otisk provizorního, miniaturního razítka pošty v Návsí: Nawsi (Olsa=Gebiet). (pravý dolní roh podacího lístku). Pošta ještě neměla definitivní razítko, proto používala toto provizorní. Barva razítka je fialová. V místě pro razítko je ručně vepsáno datum 10.5.40. Záhy po okupaci Těšínska Německem v roce 1939 byl u razítek používán název Olsa=Gebiet čili území řeky Olzy. Tento název pochází z polského ZAOLZIE, který Poláci běžně používali pro toto území. Později Němci nahradili název Olsa=Gebiet názvem (Oberschlesien), který byl v názvech pošt používán až do osvobození v roce 1945. Je to jistě zajímavý dokument. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************** Vlaková pošta BRESLAU - ODERBERG (Wrocław Bohumín) z roku 1884 a 1889. O této vlakové poště Breslau - Oderberg, Zug 340 jsme již psali v Syreně č. 159 na str. 26. Byla to ale vlaková pošta z roku 1939 (28. 2. 1939). Dnes Vám ale můžeme ukázat dvě zásilky z této vlakové pošty (obě na korespondenčních lístcích). Rozdíl je v tom, že tyto ukázky jsou z r. 1884 a 1889! V obou případech se jedná o tehdy vlakové pošty pruské, které končily v Bohumíně (mgr. Manterys Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918, poštovní razítka a cenzury ). 1) Vlaková pošta Breslau - Oderberg z prosince 1884: Razítko na zásilce na následující straně nahoře je podle práce mgr. Manteryse Typu AP 4 (str. 147). Razítko bylo s rozlišením 1R, 2R, nebo 3R. Jeho rozměr je 24x14 mm, otisk černý. Bez R je pro směr vyznačený na razítku Breslau Oderberg, s písmenem R pak pro zpáteční směr (R=RETUR). U tohoto razítka je před vlakovým kurzem datum (jen den a měsíc, bez dvojčíslí roku). Naše ukázka na zásilce na následující straně nahoře je bez lomítka mezi dnem a měsícem (jen 22 12). Jak je vidět na ukázce razítka vlevo z 20/11 III.R., bylo razítko i s lomítkem mezi dnem a měsícem. Naše razítko bylo v použití zhruba od r.1880, do kdy bylo používáno, literatura neuvádí. Podle toho, jak je zásilka celá poškrtaná a dodatečně popsaná, byl asi problém s jejím doručením. Jen díky otisku razítka pošty BEUTEN

- 6 - (OBERSCHLESIEN) na zásilce pod razítkem vlakové pošty víme, že zásilka byla podána nejen 22. 12. ale dokonce roku 1884. Dole na tomto jednokruhovém razítku je časové rozlišení 8-12 N (Nachmittag = odpoledne). Toto razítko Typu AP 4 bylo i s číslicemi římskými, místo číslic arabských (I, II, III, IV), a to i pro směr s R. Počátek použití i těchto razítek je asi kolem r. 1880. do kdy se používala, literatura opět neuvádí. Ukázka popsané zásilky je dole. 2) Vlaková pošta Breslau-Oderberg / Bahnpost ZUG 4 ze srpna 1889: Razítko na zásilce nahoře je podle práce mgr. Manteryse Typu AP 7 (publikace str. 147). Tento typ ra-

- 7 - zítka má již číslo vlaku ZUG a celé datum (den/měsíc/rok - poslední dvojčíslí). Mgr. Manterys vede toto razítko u čísel vlaků: ZUG 11 (4.1), ZUG 275 (4.2.), ZUG 6308 (4.3.)a ZUG 7 (4.4). Viz ukázky (4.1.) a (4.4.) vlevo. Naše razítko na ukázce na předcházející straně dole má označení ZUG 4. Katalog mgr. Manteryse toto číslo vlaku nevede. Je docela možné, že existují u tohoto typu razítka i jiná čísla vlaků, než jsou zde uvedená. Naše ukázka na zásilce má datum v razítku 9 / 8 / 89, tedy 9. 8. 1889. Tyto zásilky vlakových pošt se na filatelistickém trhu objevují jen mimořádně a velice zřídka. Od jejich vzniku uplynulo totiž skoro 110 let, a to je poměrně dlouhá doba. Vyskytují se jen ve sbírkách významnějších sběratelů. Za obě ukázky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Poštovna na polské straně Těšínského Slezska WIELKIE GÓRKI/GROSS GUREK. O poštovně píše ve své práci pan Tovačovský (str. 69, katal. č. P23). Psali jsme o ní již i my v Syreně č. 148 na str. 16. Poštovna byla v provozu od 1.4.1903 a Vpú pro poštovnu byla pošta SKOTSCHAU/ SKOCZÓW. Dobu ukončení činnosti poštovny literatura neuvádí. Pan Tovačovský uvádí doložení poštovny na dopisech, a to z 1. 4. 1905 a ze 14. 9. 1908. V Syreně č. 148/16 je razítko poštovny na pohlednici s datem 9. 11. 1916. Zásilka na této naší ukázce má navíc i razítko těšínské cenzury K.u.k. Zensurstelle / Teschen. Pan Tovačovský uvádí, že razítko poštovny bylo snad již vyrobeno v r. 1902!!? Naše dnešní ukázka je na dopisnici poslané z Wielkich Górek do Ropice. Expedičním razítkem je razítko Vpú SKOTSCHAU / SKOCZÓW. Datum na expedičním razítku je 25/7/08. Tedy 25. 7. 1908. Rozměr razítka stejně jako v Syreně č.148 neodpovídá rozměru uváděnému panem Tovačovským. Ten uvádí rozměr 36x14 mm, my jsme v obou případech naměřili na originále 38x15 mm. Otisk razítka poštovny je v černé barvě. Doložené případy z použití razítka jsou tedy z doby od 1. 4. 1905 do 9. 11. 1916. Barvy otisku razítek od pana Tovačovského jsou fialové, naše ukázky mají otisky v barvě černé. Za dnešní ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI.

- 8 - Poštovna ALBERSDORF (SCHLES.) /OLBRACHCICE O této poštovně jsme již v Syreně psali, a sice v č. 157 na str. 10. Razítko poštovny je tam otištěno na doporučené zásilce poslané z Fryštátu do Albrechtic 3. 10. 1904. Dr.Gebauer ve své práci o poštovnách uvádí tuto poštovnu pod katalogovým číslem 0005. Poštovna byla v provozu od 1. 3. 1903 do r. 1922. Poštovna používala jen jedno razítko, a sice: 1)*ALBERSDORF (SCHLES.) / OLBRACHCICE*. Razítko má rozměr 68x15 mm, je známo s otiskem v barvě fialové. Známé výskyty uvádí Dr.Gebauer od VII./1904 do XII./1915. Razítko je oceněno na 20 euro. Pan Tovačovský uvádí výskyt razítka na dvou zásilkách: na recepise z 11. 1. 1908 (fial.) a na recepise z 15. 8. 1909. Po zrušení poštovny (pan Tovačovský uvádí 30. 11. 1920, Dr. Gebauer uvádí r. 1922) poštu v Albrechticích doručovala pošta ve Stonavě, od 2. 1. 1955 byl v Albrechticích zřízen samostatný poštovní úřad. Dnešní naší ukázkou je korespondenční lístek s natištěnou známkou 5 heller císař. Známka je na zásilce znehodnocena expedičním razítkem PALTERNDORF (pošta není na českém nebo polském území) s datem 13/6/03, tedy 13. 6. 1903. Zásilka přišla na Vpú ve Stonavě. Svědčí o tom otisk razítka nahoře vlevo od natištěné známky STEINAU / STONAWA s datem 14/6/03, tedy 14. 6. 1903. Razítko pošty Stonava je Typu G 108, v použití na poště bylo od r. 1895 (viz Monografie Díl 13, katal č. 2322/1 na str. 185.). Pošta ve Stonavě byla v provozu od 16. 8. 1895. Ze Stonavy byla zásilka postoupena do Albrechtic, kde na ni poštovna otiskla své razítko a doručila zásilku. Známý výskyt razítka od 7. 1904 (uváděný Dr, Gebauerem) si můžeme tedy opravit na 14. 6. 1903. Je to o 13 měsíců dříve než uvádí Dr. Gebauer a pouhé 3 měsíce po otevření poštovny!! Doložení použití razítka tedy po dnešku zapadá do období od 14. 6. 1903 do prosince 1915. Za pohotovou ukázku v reakci na článek v Syreně 157 děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Vlaková pošta USTRON-GOLESCHAU č. 2732 s datem 21. 6. 1909. Jedná se o vlakovou poštu na současném polském území, tehdy na území Rakousko-Uherska. Práce mgr. Manteryse o poště na Těšínském Slezsku do r. 1918, poštovní razítka a cenzury vede razítka této vlakové pošty pod katalogovým číslem AA9. Rozlišuje celkem 4 různá razítka: 1.AA 9 1.1. č. 2718, razítko o průměru 29 mm, doložené použití 17. 5. 1907, 1.AA 9 1.2. č. 2732, razítko o průměru 29 mm, známá doba použití od 19. 3. 1907 do 21. 6. 1909, 1.AA 9 1.3. č. 1760, razítko v používání kolem r. 1910, 1.AA 9 1.4. č. 2758, razítko o průměru 29 mm, známé použití ze 16. 11. 1913. Naše ukázka na následující straně je 1.AA 9 1.2. č. 2732, razítko o průměru 29 mm s datem 21. 6. 1909.

- 9 - Zásilka poslaná z Horních Kozákovic do Goleszowa. Razítko vlakové pošty je na nalepené, zelené známce 5. hal císař F.J.I. Razítko má text USTRON-GOLESCHAU č. 2732 (v obdélníkovém rámečku), pod tím datum 21.6. / 09, tedy 21. 6. 1909. Dopisnice je se soukromým propagačním přítiskem na propagaci prodeje plášťů na kola (6 Mk.) a duší do kol (3,50 Mk.). Vlevo je reprodukce razítka 1.AA 1.2. č. 2732 s datem 12.11. / 07. Všechna čtyři razítka této vlakové pošty z předcházející strany jsou stejného typu. Liší se jen číslem vlakové pošty v obdélníkovém rámečku a datem pod tímto rámečkem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Ještě jednou oválné razítko ODERBERG BAHNHOF, tentokráte z 3. 10. 1879.

- 10 - Pošta Oderberg Bahnhof zahájila svůj provoz 15. 2. 1850. O ováném razítku pošty jsme již psali v Syreně č. 160 na str. 7-9. Oválné, elipsovité razítko Typu C 82 jsme publikovali jako příchozí na zásilce poslané z Breslau do Bohumína. Bylo s datem 29. 8. 1884 (Syrena 160/8). Totéž razítko typu C 82 opět jako příchozí jsme publikovali na korespondenčním lístku poslaném z Třince do Bohumína s datem 20. 5. 1891 (Syrena 160/8). Dnes publikujeme toto razítko na korespondenčním lístku poslaném z Bohumína do NYSY (NEISSE). Reprodukce je na předcházející straně. Zásilka byla expedována 3. 10. 1879, čili skoro o 5 let dříve, než má datum příchozí razítko ze Syreny č. 160 (29. 8. 1884). Příchozí razítko NYSY je v levém dolním rohu korespondenčního lístku NEISSE * 4 10 /79 * 3-4 N. Pošta ODERBERG BAHNHOF byla 17. 2. 1896 přejmenována na ODERBERG 1/BOGUMIN 1. Ještě jednou razítko FREISTADT (kolmá, velká, tiskací písmena) Typu A 1. O tomto razítku Typu A1 jsme psali v Syreně č. 164 na str. 8-9. Je to razítko s velkými, tiskacími písmeny, situovanými kolmo (razítko se sklonem písmen doprava je Typu A3). K dispozici jsme tehdy měli několik recepisů s tímto razítkem (19.5.1847, 29.1.1863, 28.2.1866, 18.7.1874, 25.7.1874 a 10.6.1880). Na všech recepisech mělo razítko rozměr 33x4 mm, jen na jednom recepise 32x4 mm. Jako reakci na článek v Syreně 164 nám poslal kol. mgr. ing. Karol MICZA recepis, kde je toto razítko otištěno hezky zřetelně a čitelně. Je to opět Typ A1 (kolmá, velká, tiskací písmena). I na poslaném recepise kol.miczou je rozměr razítka 33x4 mm. Otisk razítka je černý. Recepis je datován 31. 5. 1871 a je vystaven na zásilku do Tarnowa. Reprodukce poslaného recepisu je dole. Blok č. 4. (Katal. č. 302) na doporučené zásilce poslané z Těšína do Milána 19. 1. 1938. Poštovní platnost Bloku č. 4. byla od 30. 8. 1937 do 24. 1. 1939. Po tomto termínu byla ještě možnost výměny bloku za jiné známky od 1. do 28. 2. 1939, ale jen na poště WARSZAWA 1. Poštovní platnost známek definitivně skončila 28. 2. 1939. Formát známky z bloku je 25x31 mm, formát bloku ± 105x125 mm. Vydání u příležitosti návštěvy rumunského krále v Polsku. Nahoře je červený, 2-řádkový nápis 26.VI - 1.VII / 1937 a státní znaky Rumunska a Polska. Rotační ocelotisk, papír bílý, hladký, hrubý, perforace ZR 12½ : 12¾. Existují bloky i o perforaci ZR 12½ : 12. Návrh Z.Kamiński, rytina F. Schirn-böck. Tisková forma obsahovala dva tiskové sektory, sektor obsahoval 4 aršíky v sestavě 2x2. Jsou známy i neperforované aršíky a aršíky bez nápisu. Lep bílý, náklad 105.500 kusů aršíků. Hodně aršíků č. 3 a 4 bylo na poště, jak je výše uvedeno, vyměněno na oběhové známky. Vyměněné aršíky byly údajně zničeny. Katalog Fischer I. Díl r. 2008 vede aršík bez nápisu za 300 zł. Neperforovaný aršík je hodnocen na 400 zł., nezoubkovaná známka na 75 zł. Posun perforace známky dole a vpravo je

- 11 - hodnocen na 250 zł. (katal. č. 320 MK). Nerazítkovaný aršík (**) hodnotí katalog částkou 130 zł., aršík razítkovaný 60 zł. a aršík na dopise 150 zł. Po dni vydání byly aršíky prodávány v Polsku jen na některých poštách (Bielsko 1, Bydgoszcz 1, Gdynia 1, Katowice 1, Kraków 1, Lublin 1, Lwów 1, Poznań 1, Warszawa 1, Wilno 1), mezi nimi i na poště v Cieszynie. Přední strana doporučené zásilky poslané z Cieszyna do Milána. R-razítko R/a CIESZYN/Nr 1692.

- 12 - Expediční razítka CIESZYN *c* s datem na můstku 19 I 38 10. Razítko je podle polské typologie razítek Typu VIII (dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží). Na aršíku na zásilce dole je černé číslo 391 (počítadlo??!). Proč tam je, ale hlavně z jakého důvodu a kdo to na něj vytiskl, nevíme!! Zadní strana doporučené zásilky poslané z Cieszyna do Milána. Uprostřed je nálepka devizové kontroly (polsko-francouzský text), přes ní je otisk expedičního razítka pošty Cieszyn stejné jak na přední straně zásilky. Vpravo nahoře je otisk vlakové pošty AMB-POSTUMIA-TRIESTE 352 * s datem na můstku

- 13 - razítka 20.1.38 XVI--. Dále je na zásilce otisk dvou razítek dodací pošty v Miláně: MILANO FERRESPRESSI RACCOMANDATI * s datem 20.1.38.19 (vpravo dole) a razítko MILANO FERRNCORRISP. * REP.RACCSO.E * s datem na můstku razítka 20.1.38.1?? (vlevo nahoře). Platný tarif za dopis do zahraničí byl v době podání zásilky: za dopis do 20g 55gr., příplatek DOPO- RUČENĚ 45 gr., celkem 1 zł. Za každých dalších 20 g byl poplatek 30 gr. Dopis by tedy musel vážit 220g. (Poštovní tarify, školící sešit č. 11, vydání PZF, Warszawa 1988). Spíš se ale jedná o to, aby frankatura byla provedena záměrně celým aršíkem. Ačkoliv katalog Fischer I.díl uvádí, že aršíky byly vydány 30. 6. 1937, v jiné literatuře se uvádí, že první použití aršíků na zásilkách bylo v pondělí 30. VIII. 1937 na poště WARSZAWA 1. V literatuře se můžeme ale setkat i s údajem o vydání aršíků až 1. IX. 1937. (Filatelistyka č. 11-12/1999 str. 546-48). Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Razítko poštovny TYRA z období okupace je na světě! Když jsme si postěžovali v Syreně č.162, že nám chybí ukázky ještě tří razítek poštovny Tyra, kolega mgr. ing. MICZA nám jedno z nich na zásilce poslal. Je to razítko Tyra / űber Teschen (Oberschles.) z období okupace. Přehled razítek této poštovny jsme uvedli v Syreně č. 162. podle Dr. Gebauera. Ten ve své práci o poštovnách uvádí poštovnu pod katal.číslem 1408 TYRA (Třinec). U této poštovny uvádí celkem 5 razítek. Razítko č. 2 *TYRA* (TŘINEC), rozměr 35x8 mm jsme publikovali již 2x. Poprvé v Syreně č. 118 na str. 35-36, bylo to razítko v barvě fialové a bylo na zásilce s datem 13. 6. 1934. Podruhé v Syreně č. 162 na str. 32-33 bylo toto razítko v barvě červené na zásilce s datem 21. 7. 1936. Razítko č. 3 česko-polské *TYRA* (TŘINEC) / (TRZYNIEC), rozměr 35x13 mm jsme publikovali v Syreně 167. Toto razítko poštovny z druhé poloviny roku 1938 je důkazem toho, že i razítka poštoven, kromě razítek Typu M 50, se od druhé poloviny roku 1938 vyskytovala ve dvojjazyčném, česko-polském provedení. Scházelo nám již jen razítko č. 1 a razítka č. 4 a č. 5 z období okupace. Razítko č. 4 s německým textem z období okupace je na ukázce nahoře. Jedná se o pozdrav z chaty na Javorovém poslaný do Vídně. Zásilka je v textu datována 25. 5. 42. Expediční razítko na nalepené známce 6 fen. je definitivní, kovové, pošty TESCHEN (OBERSCHLES.) 2 /a s datem na můstku razítka 26.5.42-6. Razítko poštovny je dvouřádkové, text v obdélníku, jehož rozměr je 44x14 mm (Dr.Gebauer uvádí jeho rozměr 44x15 mm). Pod razítkem poštovny na zásilce je 3-řádkový text, německý, informující o turistické chatě na Javorovém, 947 m nad mořem. Po dnešní informaci nám z této poštovny scházejí jen dvě razítka: Je to razítko č.1 *TYRA* o rozměru 20x8 mm s uváděným výskytem II/1907-II/1921 a

- 14 - razítko č. 5 z období okupace, které by mělo být stejné, jako dnes publikované razítko č. 4, ale před názvem Tyra má být instradační číslo 9a. Toto razítko sice Dr.Gebauer uvádí, že snad existuje, ale jeho existenci nedokládá. U razítka č. 4 Dr. Gebauer uvádí jen jeho výskyt od VIII/1941, ale o tom, do kdy bylo v použití, se nezmiňuje. Po dnešku můžeme tvrdit, že razítko č. 4 bylo v použití minimálně od srpna 1941 do 26. 5. 1942!. V práci Dr. Gebauera není razítko č. 4 ani finančně oceněno. O razítku č.4 se zmiňuje ve své práci i pan Tovačovský. Rozměr razítka uvádí jiný, než jsme naměřili my, ale i Dr. Gebauer. Uvádí rozměr 45x14 mm. Doložení razítka na zásilce uvádí s datem 29. 8. 1941, otisk modrý. Z tohoto zdroje je asi i údaj Dr. Gebauera o výskytu razítka (VIII/1941). O razítku s instradačním číslem 9a se pan Tovačovský ani nezmiňuje!! Ale co není, to může být!! Otisk razítka č. 4 na naší zásilce na předcházející straně je tmavě zelený!! Náprstkové razítko Těšína Typ E 70 z 3. 2. 1872. V r. 1867 bylo v monarchii vydáno nařízení podle něhož měla mít všechna razítka uvedený mimo dne a měsíce i rok (dvojčíslí). Do té doby na jednokruhových razítkách byl v datu jen den a měsíc. Záhy se objevila razítka o velmi malých průměrech, tak zvaná razítka NÁPRSTKOVÁ. Tato měla průměry od 16 do 21 mm. Pošta Těšín má v Monografii Díl 14 katalogové číslo 2417 (str. 213). Před tímto nařízením měla pošta v používání razítko Typu E 1. Od r. 1851 bylo toto razítko u pošty Těšín používané ve dvou variantách s malými rozdíly. Razítko mělo v datu jen den a měsíc bez udání roku. Katal. č. 2417/7. Náprstkové razítko Těšína je Typu E 70, katal. č. 2417/9 a v použití bylo od r. 1869. Toto razítko je nahoře na zásilce, jejímž adresátem byl JUDr. Emil Scherz z Opavy. Razítko na zásilce je s datem 3/2/72 čili z 3. 2. 1872. Razítko má průměr 17 mm. V r. 1876 se objevilo toto razítko navíc mimo dne, měsíce a roku ještě s časovým rozlišením. Toto razítko je Typu E 186 a má katalogové číslo 2417/10. Posledním razítkem Typu E používaným na poště bylo razítko E 189. Toto razítko bylo ve 3 verzích: TESCHEN / A (2417/12), jen TESCHEN (průměru 26 a 27 mm 2417/13). Bylo to celkem 7 razítek

- 15 - s malými rozdíly v provedení. A konečně razítko s textem TESCHEN / STADT (2417/14). Za ukázku na str. 14 děkujeme Kazkowi WENGLORZOWI. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Výstavní razítko pošty Těšín, Typ E 189 TESCHEN/A. Psal o něm již Otík ŠRUBAŘ v Syreně č. 121 na str. 21-22. Publikovali jsme tam všechny tři známé verze tohoto razítka: 1)TESCHEN 27/1/91/A 2)TESCHEN 4/12/A/88 3)TESCHEN 7/8/A Vlevo nahoře je reprodukce verze č. 1 razítka s datem 10/9/80/A, vpravo nahoře pak verze č. 2 razítka s datem 5/2/A/86. Verze č. 3 je na ústřižku podacího lístku vlevo s datem 7/8/A (v textu pak 1888). Razítko TESCHEN / A je razítko příležitostné a bylo používáno ve dnech 5.-19.9.1980 u příležitosti výstavy Schlesishe Ausstellung. Výstava měla ukázat kulturní, hospodářskou a průmyslovou vyspělost kraje. Na výstavě byla zřízena pobočka Těšínské pošty, která razítka používala. Razítka používala těšínská pošta ještě dlouho i po skončení výstavy, a to v běžném provozu. Používaly se jak je z ukázek vidět všechny tři známé varianty razítka. Například 1. varianta byla v použití dokonce ještě 27. ledna 1891. Varianta 2 (4. 12. 1888) a varianta 3 je nám známa z použití ještě 7. 8. 1888. Zajímavé je i to, že všechna tři známá razítka byla v použití u peněžní přepážky, protože nálezy jsou zatím jen na ústřižcích peněžních podacích lístků. Monografie Díl 14 na str. 530 publikuje těšínské razítko varianty č. 1 jako E 290 (10/9/80/A) a na str. 212 razítko varianty č. 2. jako E 189 (5/2/A/86). Třetí variantu razítka bez udání roku (den/měsíc/a) Monografie nevede, ani se o ní nezmiňuje. Proč Monografie nevede všechny 3 varianty razítka, nad tím se pozastavoval již i Otík Šrubař v Syreně č. 121. Dnešní ukázku vlevo nahoře nám na ústřižku peněžního, podacího lístku poslal Mgr. ing. Karol MICZA. A je zde další zajímavost. Dnešní ukázka varianty č. 3 a ukázka ze Syreny 121 mají stejné datum 7/8 (datum podání). V obou případech se jedná o rok 1888. Dnešní ukázka má dole datum 25 Juli 1888, ukázka ze Syreny č. 121 má datum 25. 7. 1888. Na jedné je měsíc vyznačen slovy a na druhé arabskou 7-kou. Dnešní ukázka je na 2 fl./zł. a 27 ½ kr./c. Ta ze Syreny 121 je na 4 fl./zł. a 55 kr./c. Oba peněžní ústřižky jsou vyplněny evidentně jednou rukou, dokonce ta dnešní má nahoře podací číslo 6480 a ta ze Syreny 121 má podací číslo 6481. Na obou ústřižcích je nahoře ručně napsáno P 506. Dnešní ústřižek má pod vyznačenou sumou č. z 16006, ten ze Syreny č. 121 má č. z 16007. To je přece zajímavá náhoda (??), že se po 120 letech sejdou ze dvou různých zdrojů podací ústřižky před 120 lety vyřízené následně ve stejném dni po sobě!! Razítko s označením A (Austellung = výstava) bylo používáno původně k nějaké významné události. Používalo se jednorázově na rozdíl od sezónních akcí, které se po určité době opakovaly. To, že razítka pak byla používaná i v provozu na běžné poště je pouze znakem šetrnosti pošty. Razítko které bylo již jednou vyrobeno a v dobrém stavu bylo přece škoda vyhodit, když původní událost, pro kterou bylo zhotoveno, již skončila.

- 16 - Istebna (Oberschles.) z období okupace z 10. 11. 1939. Je to poštovní úřad nebo poštovna? Zásilka nahoře je s provizorním razítkem Istebna ( doplněným ručně Oberschl.) a s ručně vyznačeným datem 10/11 39. Jedná se zde o poštu nebo o poštovnu? Provizorní razítko je v barvě fialové. Abychom si dali na tuto otázku odpověď, musíme se vrátit k vysvětlení Dr. Gebauera, jak to bylo v Istebné za okupace (viz Syrena 154 str. 35). V Istebné byl za okupace jednak poštovní úřad Istebna űber Jablunkau (Oberschles.) a byla tam i poštovna Heilstätte Istebna űber Jablunkau (Oberschles.) (viz Syrena č. 118 / str. 2). Obě tyto služebny byly napojeny na poštovní síť přes poštu v Jablunkově. Poštovna používala gumové razítko. Poštovní úřad ale kovové, místní, denní razítko (viz Syrena 151 / str. 9). Později došlo k přejmenování obou služeben. Poštovní úřad obdržel název Istebna 1 űber Jablunkau (Oberschles.). Poštovna obdržela název Istebna 2 űber Jablunkau (Oberschles). Toto razítko poštovny jsme publikovali v Syreně č. 158 / str. 29 a v Syreně č. 160 / str. 6. Poštovna, která používala gumové razítko, byla v objektu lázní na čísle popisném 500 a poštovní úřad byl v obci na čísle popisném 67. Lázně byly v Istebné provo-zovány za účelem ozdravných pobytů hlavně pro raněné příslušníky Wehrmachtu. Naše zásilka nahoře je z období těsně po obsazení Istebné Němci. Podle ručně zapsaného data na zásilce to je 10. 11. 1939. V té době ještě výše popsané rozdělení neplatilo, jak o tom svědčí název na provi-zorním razítku. Zásilka je poslána do Těšína, na obálce je hlavička obecního úřadu v Koniakowie. Koniaków leží hned nedaleko, východně od Istebné. Provizorní razítko Istebna ( má ručně dopsáno Oberschl.). Toto razítko patřilo s největší pravděpodobností poštovnímu úřadu v obci na čísle popisném 67 a ne poštovně umístěné v lázních na čísle popisném 500. Poštovna tam asi v té době ještě nebyla, vznikla až z potřeby provozu lázní pro léčení raněných vojáků Wehrmachtu. Za tento hezký poštovní dokument děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Razítko KARWIN/KARWINA /c Typ G 134 jsme ještě v Syreně nepublikovali. Razítko je 2x otištěno na peněžním podacím lístku na 36 korun. Jelikož je na můstku razítka datum 12.XII.18-6, jsou známky vylepené na podacím lístku předběžnými známkami Československa. Razítko Karviné Typu G 134 je s rozlišením c. Razítko má katalogové číslo 970/5 (Monografie Díl 13, str. 150-151) a bylo ještě s rozlišením b, d a e. Toto razítko jsme zatím na poštovním dokladu

- 17 - viděli a publikovali v Syreně jen s rozlišením e. Razítko Typu G 134 používala pošta v Karviné od r. 1912. Karvinská pošta byla zprovozněna 4. 2. 1869. V místě pro okresní razítko je hezký otisk okresního razítka pošty v Karviné XI/85. Toto razítko je prvního Typu (jednoduchý rámeček). Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI z Ostravy-Poruby. Provizorní razítka a R-nálepky pošty SKOCZÓW z období okupace.

- 18 - Zásilka na předcházející straně dole je poslána doporučeně ze Skoczowa do Vídně. Svědčí o tom ruční zápis 16/11 pod druhou, ležmo nalepenou známkou 5 fen. Jedná se o rok 1939, protože příchozí razítko pošty ve Vídni na druhé straně zásilky (WIEN/4a) je s datem 17.XI.39-(??). Zásilka je vylepena celkem 8 známkami na kterých je 4x otisk provizorního razítka Skotschau (Olsagebiet). Pátý otisk tohoto razítka je na němé R-nálepce. Rozměr provizorního razítka pošty je 62x5 mm. Barva provizorních razítek pošty je černá. Písmeno R a rámeček na R-nálepce je v barvě červené, číslo R-nálepky 458 je vytištěno černě. Druhá doporučená zásilka s provizorním razítkem pošty a s provizorní R-nálepkou je proti té první o 14 dnů starší. Pod známkami je ručně vepsáno datum 2. 11. 39. Provizorní razítko pošty je stejné jak na první zásilce. Otisk provizorního razítka pošty je černý. R-nálepka je opět němá, název pošty je na ni napsán ručně Skotschau. Písmeno R a rámeček je opět v červené barvě, číslo R-nálepky 224 je vytištěno černě. Zásilka je poslána do Opavy. Vlevo od adresy je otisk kulatého razítka se zdvojeným rámem a s textem: Gemeideamt (obecní úřad), uprostřed je hákový kříž a pod ním nápis Skotschau. Razítko je na zásilce slabě otištěno a je v barvě fialové. Průměr razítka je 28 mm. Jak jsme již na jiném místě psali, hned po obsazení Německem se za názvem obce nebo města objevoval nápis Olsagebiet německý překlad polského výrazu ZAOLZIE (čili území za řekou Olzou). Tento název byl později nahrazen výrazem (Oberschlesien - Horní Slezsko). Jiné provizorní razítko pošty ve Skoczowie je na korespondenčním lístku jehož reprodukci přinášíme na následující straně. Jedná se o německý korespondenční lístek s natištěnou známkou 6 fen. Přes natištěnou známku je otištěno opět provizorní, ale jiné razítko pošty. Je to výraz jen SKOTSCHAU. Toto provizorní razítko je na zásilku otištěno černě a má rozměr 32 x 5,5 mm. Zásilka je poslána do Jablunkova a pod názvem Jablunkau je jiný, německý výraz pro polské ZAOLZIE OLSALAND. Většinou se ale používal německý výraz Olsagebiet. Na přední straně zásilky je modře napsáno velké číslo 6326. Co mělo znamenat a proč tam bylo napsáno se již dnes nedozvíme. Ze zadní strany korespondenčního lístku se dozvíme, že byl psán 22. Now. 1939 (22. 11. 1939). V levém dolním rohu na zadní straně jsou datumovkou otištěna ještě dvě data související s obdržením zásilky a jejím vyřízením : 23. Nov. 1939 a 25. XI. 1939. Tato tři data nám blíže určují expedici zásilky na poště.

- 19 - Nahoře je přední a dole zadní strana korespondenčního lístku poslaného ze Skoczowa do Jablunkova 22. 11. 1939. Za ukázky provizorních expedičních razítek a provizorních R-nálepek z prvních dnů německé okupace Skoczowa děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Dokazuje to skutečnost, že pošta SKOCZÓW používala na počátku německé okupace minimálně dvě provizorní razítka. Od kdy pošta používala definitivní, kovové, denní razítko, to nám mohou objasnit jen nálezy zásilek s tímto razítkem.

- 20 - Poštovna BARTELSDORF / BARTOVICE (Radvanice ve Slezsku). Dr. Gebauer vede poštovnu pod katalogovým číslem 0018. Poštovna zahájila provoz 1. 5. 1902 a ukončila provoz v r. 1910. Znovu byla otevřena 22. 11. 1911 a definitivně skončila svoji činnost 31. 1. 1922. Vpú pro poštovnu byla pošta Radvanice ve Slezsku. Poštovna používala jen jedno razítko: 1) *BARTELSDORF (SCHLES.) / BARTOVICE (SLESZ.)* Rozměr razítka je 55x14 mm. Otisky jsou známy v černé nebo fialové barvě. Doložený výskyt je z období VI.1903 - X.1917. razítko je oceněno na 30 euro. Otisk razítka poštovny je na korespondenčním lístku poslaném do Polské Ostravy. Razítko poštovny je otištěno vlevo od nalepené známky. Bohužel je překrývá otisk expedičního razítka a jeho levá strana se ztrácí v potisku dopisnice. Expediční razítko pošty Radvanice je Typu G 108. Pošta v Radvanicích používala do r. 1918 jen dvě razítka: 1) RADWANITZ IN SCHLESIEN / RADVANICE (SLEZS.), razítko Typu G 108. V provozu bylo od roku 1895. 2) RADWANITZ IN SCHLESIEN / RADVANICE (SLEZS.), razítko Typu G 112. V provozu bylo od r. 19(??). Monografie Díl 14, str. 90, katal. č. 64/1 Expediční razítko nahoře na naší ukázce je Typu G 108 s datem 18/3/06. Razítko je bez časového rozlišení. Je dvoukruhové, německo-české. Průměr 29 mm. Zcela vlevo je otisk příchozího razítka pošty Polská Ostrava. Razítko je opět dvojjazyčné, česko německé POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCHE OSTRAU/b. Je Typu G 139 a v použití na poště bylo od r. 1906. Datum na razítku je 19.III.06-3. Razítko bylo s rozlišením a nebo b. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Provizorní, doporučené zásilky z let 1945-1946, tentokráte československé. Zajímavou kapitolou při sbírání známek a celistvostí jsou po osvobození v r. 1945 provizorní expediční razítka na celistvostech a provizorní R-zásilky. Od té doby uplynulo již více jak 60 let a těchto zásilek se Bohužel mnoho nezachovalo. Dobře si pamatuji na to, když jsme v 50-letech byli nuceni ve škole sbírat starý papír. Měl jsem tehdy známou pani v úřadě na Národním výboru ve Fryštátě. Ta mi dávala pravidelně těchto zásilek do sběru velké množství. Toto jsem já tehdy ke své škodě nesbíral. Mezi kluky letěly tehdy hlavně kolonie a exotické známky z dalekých zemí a ne nějaké provizorní zásilky. A tak vše, co jsem dostal, skončilo opravdu ve sběru. Dnes bych chtěl našim čtenářům ukázat několik provi-zorních doporučených zásilek z té doby. Materiály nám pro Syrenu zapůjčil pan René MESSNER.

- 21 - Tarify platné po osvobození: Období po osvobození do 30. 11. 1945: dopis do 20g místní přeprava 80 h, další přeprava 1,20K. Příplatek za R-zásilku 3K. Období od 1. 12. 1945 do 31. 12. 1947: dopis do 20g místní přeprava 1,60K, další přeprava 2,40K. Příplatek za R-zásilku 5K. 1)Bystřice nad Olzou. Doporučená zásilka je poslána do Těšína. Provizorní expediční razítko pošty BYSTŘICE nad OLZOU ***/1945 je na zásilce otištěno 2x. Na zásilce je otisk datumovky 27.VII. 1945. 7-ka v datu dne je dopsána ručně. R-nálepka je němá, ještě německá. Písmeno R a rámeček jsou v barvě červené, podací číslo zásilky je vytištěno černě. Papír našedlý. Na R-nálepce je otištěno provizorní, jednořádkové razítko podací pošty BYSTŘICE nad OLZOU. Otisky všech razítek na zásilce včetně datumovky jsou v barvě fialové. Frankatura: 1x Pofis 366 modrá 2K, 2x Pofis 374 šedozelená 50h a 1x Pofis 378 červená 1,20 K. Celkem frankatura 4,20 K ( 1,20K + R-příplatek 3K). Zásilka je bez příchozího razítka na zadní straně. Frankatura souhlasí na platný tarif. 2) Dolní Benešov. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Celkem 4 otisky expedičního razítka DOLNÍ BENEŠOV ***/1946 (vtom jeden přes němou R-nálepku). Nahoře vlevo od známek je otisk datumovky 3. LEDNA. Všechny otisky razítek včetně datumovky jsou ve fialové barvě. R-nálepka je německá, němá. Písmeno R a rámek vč.podacího čísla zásilky je v barvě černé, papír šedobílý. Frankatura: 2x Pofis 389 červená 20h, 2x Pofis 395 červená 1K a 1x Pofis 401 šedozelená 5K. Celkem frankatura 7,40K ( 2,40K + R-příplatek 5K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty BRNO 2 *** s datem na můstku razítka 4.1.46-20. Frankatura souhlasí na platný tarif. 3) Frývaldov. Firemní zásilka na obálce s okénkem pro adresu. Na zásilce je 2x otištěno razítko FRÝVALDOV ***/1945. Zásilka má R-razítko FRÝVALDOV, podací číslo ručně 727. Datum expedice 29. 8. 1945 označeno datumovkou. Otisky všech razítek jsou v barvě fialové. Frankatura 3x Pofis 378 červená 1,20K a 1x Pofis 375a modrá 60h. Frankatura celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty PRAHA 1/***/ch s datem na můstku 30.VIII.45 7. Příchozí razítko upřesňuje dobu expedice zásilky. Frankatura tedy souhlasí na platný tarif - do 30. 11. 45.

- 22-4) Klimkovice. Doporučená zásilka poslaná do Prahy. Na zásilce jsou 3 otisky expedičního razítka pošty KLIMKOVICE **/1946, v tom jeden otisk na R-nálepce. Vlevo od známek je datumovkou

- 23 - vyznačeno datum expedice 18.II.1946. Na zásilce je německá R-nálepka pošty Klimkovice z období okupace Königsberg / (Ostsudetenl.) 1. Písmeno R a rámeček v barvě červené, názvy a podací číslo zásilky černě, papír R-nálepky šedobílý. Horní část německého názvu na R-nálepce je přeškrtnuta červenou tužkou. Frankatura: 1x Pofis 397 modrá 2K, 1x Pofis 421 Typ 1 červená 2,40K a 1x Pofis 422 fialově červená 3K. Celkem frankatura 7,40K (2,40K + R-příplatek 5K). Otisky razítek včetně datumovky v barvě fialové. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pošty PRAHA 11/*** s datem na můstku razítka 19.II.45-13. Frankatura souhlasí na platný tarif. 5) Lichvard. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Expediční razítko pošty LICHVARD ***. Datum na můstku razítka je na můstek vytištěno datumovkou 13.VI.1946. Frankatura: 1x Pofis 421 I. Typ červená 2,40K a 1x Pofis 424 šedozelená 5K. Frankatura celkem 7,40K (2,40K + R-příplatek 5K). R-nálepka je německá s natištěným německým názvem, který je začerněn a proto nečitelný. R-nálepka ani za okupace nepatřila této poště, ale je od jiné pošty. Písmeno R a rámeček vč.zaškrtaného názvu pošty a podacího čísla zásilky je v barvě černé. Papír R-nálepky je šedobílý. Na R-nálepce je otisk provizorního, jednořádkového razítka pošty Lichvard. Otisky všech razítek na zásilce včetně datumovky jsou v šedočerné barvě. Na zadní straně zásilky je dosti nečitelný otisk příchozího razítka pošty BRNO (??)/*** s datem na můstku razítka 14.VI.46-9. Frankatura souhlasí na platný tarif. 6) Odry. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Expediční razítko je sestaveno z dětské tiskárníčky ODRY (otisk 2x). Vlevo nahoře od frankatury je otisk datumovky =1.IV.1946. R-nálepka je německá, němá. Barva R, rámečku a podacího čísla zásilky je černá, papír R-nálepky je šedobílý. Přes R- nálepku je jednořádkový otisk provizorního razítka ODRY. Otisky všech razítek na zásilce jsou v šedočerné barvě. Frankatura: 1x Pofis 421 I.Typ červená 2,40K a 1x Pofis 424 šedozelená 5K. Celkem 7,40K (2,40 + R-příplatek 5K). Frankatura souhlasí na platný tarif. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pošty BRNO (??)/***/5d s datem na můstku razítka 2.IV.46-11. 7) Svinov 2. Doporučená zásilka na firemní obálce Elektrárny Třebovice. Zásilka je poslaná do Prahy. Expediční razítko pošty SVINOV 2 /***/1945. Vlevo od frankatury zásilky je otisk datumovky 9. X.1945. R-nálepka je německá s názvem pošty z období okupace Schönbrunn/(Oder). Písmeno R a

- 24 - Rámeček je v barvě červené, německý název pošty a podací číslo zásilky je vytištěno černě. Přes německý nápis je otisk jednořádkového provizorního razítka Svinov 2. Otisky všech razítek na zásilce

- 25 - jsou v barvě fialové. Frankatura: 2x Pofis 376b modrá 60h a 1x Pofis 379 fialově hnědá 3K. Frankatura celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty PRAHA 1

- 26 - ***/5ch s datem na můstku razítka 10.X.45-14. Frankatura souhlasí na platný tarif. 8) Třinec. Doporučená zásilka poslaná do Českého Těšína. Expediční razítko TŘINEC/***/1945 je na zásilce otištěno 1x. Vlevo od frankatury zásilky je datumovkou otištěno datum expedice zásilky 22.XI. 1945. Na zásilce je původní německá R-nálepka s názvem pošty Oderberg/(Oberschles.)/b. Přes tento název je otištěno provizorní, jednořádkové razítko pošty TŘINEC. Písmeno R a rámeček jsou v barvě červené, původní německý název pošty v Bohumíně a podací číslo zásilky je vytištěno černě. Papír R-nálepky je šedobílý. Všechny otisky razítek včetně datumovky jsou v barvě fialové. Frankatura: 1x Pofis 389 červená 20h a 1x Pofis 400 šedofialová 4K. Celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní starně zásilky není příchozí razítko pošty Český Těšín. V Syreně č. 148 na str. 23 jsme již jednou publikovali německou R-nálepku pošty Bohumín Oderberg / (Oberschles) 1/a s provizorním přetiskem pošty TŘINEC, stejné jako nyní na zásilce č. 8. Tam byla R- nálepka ale s rozlišením a, dnes s rozlišením b. Na zásilce v Syreně č. 148/23 bylo expediční razítko pošty Třinec jednořádkové, jen TŘINEC, dnes je na naší ukázce č. 8 expediční razítko pošty Třinec již kulaté s datem 1945 na můstku razítka. Tehdejší zásilka byla s datem 19.VII.1945, dnešní s datem 22. XI.1945. Je to tedy 3 měsíce později. Proto již provizorní razítko není jednořádkové, ale kulaté. Jak je vidět z dnešních ukázek, expediční razítka provizorních razítek byla většinou kulatá s názvem pošty a datem na můstku 1945 nebo 1946. Byla ale i razítka jiná, opravdu provizorně zhotovená, hlavně v prvních dnech a měsících po skončení války. R-nálepky na doporučených zásilkách byly německé, buď s červeným nebo černým potiskem, a to němé, nebo původní s německými názvy pošty. Přes německý název pošty nebo na němé R-nálepce byl otištěn provizorní, jednořádkový název český. Původní německé názvy byly přeškrtnuty, ale mnohdy jen přetištěny novým, provizorním razítkem. Byla použita ale i R-razítka. Datum expedice byl na zásilky otiskován datumovkou, ale jsou známy i ručně napsaná data. Jsou ale i zásilky bez data expedice jakkoliv vyznačeného. Za ukázky panu René MESSNEROVI z Moravské Třebové srdečně děkujeme. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL K vlakovým poštám č. 756, 757 a 758. Původní vlakové pošty č. 656, 657 a 658, které byly v provozu v letech 1919-1921 na trati PŘÍVOZ FRÝDEK-MÍSTEK a zpět, byly od 1. 1. 1922 označeny novými čísly 756, 757 a 758. Tyto vlakové pošty s novými čísly byly v provozu na stejné trati i v letech 1922-1925. Razítka těchto vlakových pošt II. Typu (bez Č.S.P.) byla používána již na nově označené trati MOR. OSTRAVA FRÝDLANT N.O. Mohu doložit: -V.p. 756a z I/1925, XI/1929, -V.p. 757a z XI/1931, XI/1933, VII/1937 a V/1938, -V.p. 758a z VI/1925 a XI/1927. Jak vlastně vypadala doprava vlakovou poštou si můžeme přiblížit na jedné jízdě vlakové pošty č. 756 na trase Mor.Ostrava-Frýdlant. Pošta vyjížděla z nádraží v Přívoze v 5,32 hoď. Ve vlaku 3303 a byla obsazena jedním úředníkem a jedním zřízencem. Přijímala zásilky od pošt Moravská Ostrava 1 a 3, Svinov 2, od vlakové pošty Břeclav-Bohumín, Praha-Bohumín, Praha-Přerov, Brno-Přerov, Přerov- Bohumín a Opava-Svinov. Do Frýdku přijížděla v 6,17 a odjížděla v 6,30 hoď. Přijímala zásilky od pošty Frýdek 2 a Místek. Vypravovala úhrnné závěry pro Frýdek 2, Místek, Palkovice, Metylovice a Kozlovice, listovní závěry pro Dobrou, Komorní Lhotku, Hnojník, Dolní Domaslovice, Ropici a Český Těšín. Navíc se vypravoval ještě úhrnný závěr pro vlakovou poštu č. 776 Těšín-Kojetín. Značně jednodušší byla činnost této pošty při jízdě zpět. Vyjížděla z Frýdlantu v 7,15 hoď. A byla obsazena jen jedním úředníkem.ve Frýdku stála pouze 3 minuty a přijímala zásilky od Frýdku 2 a od vlakové pošty č. 776. Vypravovala zásilky pouze pro poštu Frýdek 2. Zdrojem informací o vlakových poštách jsou kartovací přehledy. Mám výpisy z let 1921, 1925, 1932, 1933, 1934 a 1938. Moje informace jsou z kartovacích přehledů pošty vlakových pošt podřízených Ředitelství p.a t. v Brně a Opavě. Základní republiková informace je v Seznamu poštovních, telegrafních a telefonních úřadů, poštoven, železničních telegrafních stanic a vlakových pošt republiky Československé (vydání v Praze v r. 1921). Katal. č. 380. Vlaková pošta č. 756. V provozu v létech 1922-1938 na trati Moravská Ostrava Přívoz Frýdek Místek Frýdlant nad Ostr.

- 27-1) PŘÍVOZ FRÝDEK MÍSTEK * Č.S.P.* 756 a (1922-1925), razítko Typ V.21, 2) FRÝDEK MÍSTEK PŘÍVOZ * Č.S.P.* 756 a (1922-1925), razítko Typ V.21, 3) MOR.OSTRAVA FRÝDLANT N.O. *** 756 a (1925-1938), razítko Typ V.22, 4) FRÝDLANT N.O. MOR.OSTRAVA *** 756 a (1925-1933?), razítko Typ V.22. Zásilka poslaná do Místku. Vlaková pošta 3) MOR.OSTRAVA FRÝDLANT N.O. *** 756 a s datem na můstku razítka 9.XI.29. Zásilka z období Protektorátu. Razítko vlakové pošty 756 Moravská Ostrava-Frýdlant nad Ostravicí je

- 28 - dvojjazyčné, německo-české, je s rozlišením a. Na můstku razítka je datum 18.VIII.41. Razítko je Typu V.32. Zásilka poslaná do Místku. Vlaková pošta 4) FRÝDLANT N.O. MOR.OSTRAVA *** 756 a s datem na můstku razítka 8.VI.33. Zásilka poslaná do Telče. Vlaková pošta 4) FRÝDEK MOR.OSTRAVA *** 757 a s datem na můstku razítka 27.V.38. Katal. č. 381. Vlaková pošta č. 757. V provozu v letech 1922-1939 na trati Moravská Ostrava Přívoz- Frýdek Místek. 1) PŘÍVOZ FRÝDEK MÍSTEK * Č.S.P.* 757 a (1922-1925), razítko Typu V.21.

- 29-2) FRÝDEK MÍSTEK PŘÍVOZ * Č.S.P.* 757 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 3) MOR.OSTRAVA FRÝDEK *** 757 a (1925-1939), razítko Typu V.22, 4) FRÝDEK MOR.OSTRAVA *** 757 a (1925-1939), razítko Typu V.22. Zásilka poslaná do Ivanovic na Hané. 4) FRÝDEK MOR.OSTRAVA *** 757 a s datem na můstku razítka 18.XII.38. Katal. č. 382. Vlaková pošta č. 758. V provozu byla v letech 1922-1939 na trati Moravská Ostrava Přívoz Frýdek Místek. 1) PŘÍVOZ FRÝDEK MÍSTEK * Č.S.P.* 758 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 2) FRÝDEK MÍSTEK PŘÍVOZ * Č.S.P.* 758 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 3) MOR.OSTRAVA FRÝDLANT N.O. *** 758 a (1925-1938), razítko Typu V.22, 4) FRÝDLANT N.O. MOR.OSTRAVA *** 758 a (1925-1938), razítko Typu V.22. Viz Monografie československých známek Díl 17/II, strana 494. Stejně, jak tomu bylo s vlakovou poštou č. 757, která se stejným číslem byla provozována i za okupace v Protektorátě, byla ve stejném období provozována i vlaková pošta č. 758. Vlevo je výstřižek s dvojjazyčným razítkem, německočeským, Typ V.32. Na výstřižku jsou dva otisky této vlakové pošty provozované na trati FRÝDEK- MÍSTEK MOR.OSTRAVA. Razítko této vlakové pošty je s rozlišením a. Datum na můstku razítka je 26. I.42. Razítko má stejnou podobu jak razítka vlakové pošty z meziválečného období, jen jeho text je dvojjazyčný, německo-český (Typ V.32). Pro Syrenu připravil ing. Milan CHMEL. Doplňky jsou z Monografie čs. známek Díl 17/II.

- 30 - Zásilka poslaná do Českých Budějovic. Vlaková pošta 1) PŘÍVOZ FRÝDEK MÍSTEK * Č.S.P.* 758 a s datem na můstku razítka 8. I. 25. Zásilka poslaná do Slezské Ostravy. Vlaková pošta 4) FRÝDLANT N.O. MOR.OSTRAVA *** 758 a s datem na můstku razítka 21. XI. 27. Za zajímavý materiál ing. Chmelovi děkujeme a srdečně jej touto cestou i pozdravujeme. Polské zásilky se známkami S.O./1920. poslané do Německa (a Belgie) v r. 1920 s německou cenzurou. Zásilka do Belgie asi německou cenzuru nemá (!?) Na následující straně nahoře je typická filatelistická frankatura se známkami s přetiskem S.O./1920. Jsou zde nalepeny známky s tímto přetiskem hodnot 5, 10, 15, 25 a 50 fen., 1 K a 1,50 K (Katal. čísla Fischer SO 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7). Nominální hodnota vylepených známek na zásilce je celkem za 3,55 K. Do úplné série scházejí jen poslední tři nominální hodnoty 2K, 2,50K a 5K (Fischer SO 8, 9 a 10).

- 31 - Polské známky s přetiskem S.O./1920. byly oficielně vydány 15. IV. 1920. Zásilka nahoře má ale na můstku razítek datum 6.IV.20.XII. (!!). Je to tedy 9 dnů před oficielním vydáním známek. V Syreně jsme v minulosti již publikovali zásilky poslané před 15. IV. 1920. Ale až 9 dnů!!? Že se jedná o filatelistickou zásilku, o tom svědčí adresa (Briefmarkenhandlung, tedy obchod se známkami). Město určení zásilky je vyškrabáno a skoro nečitelné. Asi se zde jedná o Frankfurt v Německu. Zásilka je do Německa poslána doporučeně a ještě exprés! Zásilka je poslána z pošty KAMIENICA K. BIELSKA, tedy z bývalého rakouského záboru, z Galicie. Z daného území bylo možno k datu expedice zásilky posílat zásilky EXPRÉS jen ve vnitřním poštovním styku, ne do zahraničí, a to teprve od 15.4.1920! Porto za EXPRÉS zásilku ve vnitřní přepravě bylo od 15.4.1920 do 15.8.1920 ve výši 1K, od 15.8.1920 do 14.12.1920 ve výši 2K (viz tabulka poštovních tarifů TAB.I.A a TAB.I.B. Zeszyty szkoleniowe PZF Nr. 11, Tadeusz Wincewicz, Warszawa 1988). V jiné části nově vzniklého Polska na území bývalého pruského záboru bylo možno k datu expedice zásilky poslat EXPRÉS zásilku, ale i zde jen ve vnitřní a ne v zahraniční poštovní přepravě. K datu 6.4.1920 (do 15.4.1920) to bylo za porto 50 fen., od 15.4.1920 bylo porto již 2K (viz TAB.II.A výše zmíněného zdroje). V tabulce je vysloveně uvedeno jen ve vnitřním poštovním obratu bývalého pruského záboru. EXPRÉS zásilku nebylo možno v době expedice zásilky poslat do zahraničí ani z jedné části nově vzniklého Polska! Porto za doporučenou zásilku do zahraničí k datu 6.4.1920 z Kamienice k.bielska při váze do 20g bylo 50 fen., příplatek DOPORUČENĚ také 50 fen., celkem 1 K (od 1.10.1919 do 15.4.1920). Po 15.4. 1920 to bylo již 1K+1K, celkem 2K. R-nálepka na zásilce je jen s německým textem (z období rakouského záboru) Kamnitz b.bielitz / 72. Potisk na R-nálepce je v černé barvě. Nálepka EXPRÉS má potisk červený, papír bílý. Pravý dolní roh Exprés-nálepky mírně zasahuje kruh razítka německé cenzury č. 4 (arabská 4-ka v kruhu). Toto razítko patří německé cenzuře v Drážďanech, zásilka tedy do Německa skutečně vypravena byla. Na zásilce jsou celkem 4 otisky expedičního razítka pošty KAMIENICA K.BIELSKA. Razítka jsou dvoukruhová s můstkem na kterém je datum včetně časového údaje 6.IV.20.VII. Text razítek je již

- 32 - jen polský. Na přední straně zásilky je mimo německého cenzurního razítka č.4, jak bylo výše popsáno, ještě otisk dalšího, německého cenzurního razítka s číslem 105. Obě razítka jsou otištěna na zásilku v černošedé barvě. Číslo 105 je nad písmeny land nápisu Deutschland vpravo dole na přední straně zásilky (na reprodukci jsou otisky obou cenzurních razítek označeny šipkami). Na zadní straně zásilky je nalepena německá nálepka s informací o otevření zásilky za účelem cenzury. Nálepka je částečně na zásilce stržena, a proto schází část levé horní části nápisu. Pod nálepkou je otisk razítka zhotoveného asi z dětské tiskárničky: ornament + Ost Schlesien + ornament. Účel a původ tohoto otisku je neznámý. Jinak na zadní straně zásilky není ani jeden otisk dalšího razítka cenzury nebo jakékoliv příchozí razítko v místě doručení zásilky v Německu. Na přední straně zásilky je barevnou tužkou napsáno číslo 2080. Ani zde není účel a původ nápisu známý. Jak s oblibou říká kolega Šrubař to ví jen Bůh a sv. Václav! Druhá zásilka, jen doporučená, je opět z KAMIENICE K.BIELSKA. Jsou na ní rovněž vylepeny známky s přetiskem S.O./1920. Zásilka je poslána do Frankfurtu. Expediční razítko je stejné, jak na první zásilce. Na můstku razítka je datum 6.VII.20-VIII-. Na zásilce jsou vylepeny známky nominálních hodnot 50 fen. a 2,50K, rovněž s přetisky S.O./1920. Jedná se o známky katal.č.fischer SO č.5 a č.9. Tarif za doporučenou zásilku do zahraničí při váze do 20g byl ke dni expedice zásilky 1K, příplatek DOPORUČENĚ rovněž 1K, celkem tedy 2K. Kdyby se jednalo o těžší zásilku než 20g, tak příplatek za každých dalších 20g byl 60 fen. Zásilka je tedy opět přeplacena, i když ne tak, jak v prvním případě!!