Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

Centrum EP Hradec Králové Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou Příloha č. 4: Vyhodnocení průzkumu neziskového sektoru

Obsah Metodika průzkumu... 2 2 Vyhodnocení průzkumu... 3 3 Závěr souhrn zjištění... Seznam grafů Graf č. : Právní forma respondentů... 4 Graf č. 2: Oblast působení respondentů (souhrn za hlavní a vedlejší činnost)... 5 Graf č. 3: Cílové skupiny zaměření aktivit a služeb NNO... 5 Seznam tabulek Tab. č. : Datum vzniku organizací NNO - respondentů... 3 Tab. č. 2: Oblasti působení převládající činnost NNO... 4 Tab. č. 3: Zdroje příjmů respondentů v roce 20 (odhady v %)... 7 Město Rokytnice nad Jizerou a Centrum EP Oddělení rozvoje Soukenická 54 50003 Hradec Králové +420 495 87 802 www.cep-rra.cz info@cep-rra.cz ZÁŘÍ 202

Metodika průzkumu Průzkum neziskového sektoru probíhal dotazníkovou metodou v dubnu až květnu 202. Obsah dotazníků byl schválen městem Rokytnice nad Jizerou. Za pomoci zástupců města byl dotazník distribuován individuálně přímo zástupcům jednotlivých neziskových organizací. Zástupci města též v případě potřeby poskytli konzultaci ke správnému vyplnění dotazníků. Respondenti byli vytipováni zástupci města tak, aby vytvořili dostatečně pestrou a reprezentativní skupinu lokálně aktivních neziskových organizací. Dotazník obsahoval celkem 7. otázek, které jsou popsány v rámci vyhodnocení. Dotazník byl vyhotoven v papírové formě a vyplňován ručně. Vzhledem ke specifickému způsobu výběru respondentů a distribuce dotazníků, který se odvíjel, resp. byl umožněn, od velikosti města a důkladné znalosti neziskového prostředí na straně zástupců města, bylo možné zajistit stoprocentní návratnost vyplněných dotazníků. Závěry tohoto šetření neobsahují vyhodnocení odpovědí dle dalšího členění skupin respondentů, neboť v tomto rozsahu by to bylo statisticky irelevantní. Dotazník vyplnily následující organizace: Terapeutické dílny HOŘEC o. s. MC Krakonošátka Starý kravín o. s. Sbor dobrovolných hasičů Františkov Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Rokytnici nad Jizerou o. s. Římskokatolická farnost - Rokytnice n. J. TJ Spartak Rokytnice n. J. Klub českých turistů - TJ Spartak Soví vrch, o. s. Sbor dobrovolných hasičů v Rokytnici n. J. Základní organizace českého zahrádkářského svazu Sbor dobrovolných hasičů Vilémov 2

2 Vyhodnocení průzkumu Otázka č. I: Ve kterém roce vznikla Vaše organizace; resp. kdy byla zahájena činnost rokytnické pobočky Respondenti vypisovali rok založení organizace. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Z odpovědí vyplývá, že polovina neziskových organizací (respondentů) v Rokytnici nad Jizerou byla založena až po roce 2000. Nejmladší NNO byly založeny v roce 200. Nejstarší datum založení uvedla římskokatolická farnost, která svůj vznik datuje do roku 646. Jedna organizace uvádí vznik v 2. pol. 9. století, 4 organizace vznikly v průběhu 20. století. Tab. č. : Datum vzniku organizací NNO - respondentů Název NNO Uvedený vzniku rok Římskokatolická farnost - Rokytnice n. J. 646 Sbor dobrovolných hasičů v Rokytnici n. J. 879 Sbor dobrovolných hasičů Vilémov 909 Klub českých turistů - TJ Spartak 954 Základní organizace českého zahrádkářského svazu 986 TJ Spartak Rokytnice n. J. 990 Sbor dobrovolných hasičů Františkov 2004 Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v R. n. J. o.s. 2005 Starý kravín o. s. 2006 Soví vrch, o. s. 2007 Terapeutické dílny HOŘEC o. s. 200 MC Krakonošátka 200 Otázka č. II: Forma subjektu Respondenti vybírali z nabídnutých možností: občanské sdružení; nadace, nadační fond; obecně prospěšná společnost; církev, církevní organizace; jiná jaká? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. 3

Z uvedených odpovědí vyplývá, že naprostá většina NNO má formu občanského sdružení (0 z 2 respondentů tj. 83,3 %). Jedna organizace má formu církve a jedna organizace má jinou formu (neuvedla jakou). Graf č. : Právní forma respondentů občanské sdružení církev 0 jiná forma Otázka č. III: Oblast působení (hlavní činnost a vedlejší činnost) Respondenti vybírali hlavní činnost a vedlejší činnost z nabídnutých možností: dobrovolnictví; rozvoj bydlení; hospodářská a profesní sdružení; sociální služby; kultura a umění; sport; mezinárodní činnost; volný čas; náboženství a církve; vzdělávání a výzkum; odbory; zdraví; památky; životní prostředí; právo, prosazování zájmů; činnosti jinde neuvedené. Respondenti zde mohli zaškrtnout více možností. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Respondenti uváděli především hlavní převládající oblasti působení NNO. Z nabídnutých konkrétních možností respondenti nejčastěji uvedli působnost v oblasti volného času (6 z 2), dobrovolnictví (4 z 2) a kultury a umění (3 z 2). 5 respondentů uvedlo jiné zaměření činností (bez konkretizace). Obory činnosti: Rozvoj bydlení, mezinárodní činnost, odbory, zdraví a právo a prosazování zájmu neuvedl žádný z respondentů. Více v následující tabulce a grafu. Tab. č. 2: Oblasti působení převládající činnost NNO dobrovolnictví rozvoj bydlení hospodářské a profesní sdružení sociální služby kultura a umění sport mezinárodní činnost volný čas nábož. a církve vzdělávání a výzkum odbory zdraví památky životní prostředí právo, prosaz. zájmu činnosti jinde neuvedené Hlavní činnost 4 0 2 0 6 0 0 0 0 0 3 Vedlejší činnost 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 Celkem 4 0 3 2 0 6 0 0 0 5 4

Graf č. 2: Oblast působení respondentů (souhrn za hlavní a vedlejší činnost) dobrovolníctví 5 4 hospodářské a profesní sdružení sociální služby kultura a umění sport 6 2 3 volný čas náboženství a církve vzdělávání a výzkum památky životní prostředí Otázka č. IV: Na které skupiny osob jsou primárně zaměřeny Vaše aktivity či služby? Respondenti vybírali z nabídnutých možností: děti a mládež; rodiče s dětmi (matky s dětmi); dospělý; senioři; široká veřejnost; osoby se zdravotním postižením; nelze specifikovat. Respondenti zde mohli zaškrtnout více možností. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. V rámci průzkumu bylo zjištěno, že svoji činnost respondenti NNO směřují především k široké veřejnosti (50 % respondentů). Jedna NNO se specializuje na rodiče s dětmi a rovněž jedna NNO se specializuje na práci s osobami se zdravotním postižením. Graf č. 3: Cílové skupiny zaměření aktivit a služeb NNO 3 děti a mládež rodiče s dětmi 6 dospělí široká veřejnost 4 osoby se zdravotním postižením 5

Otázka č. V: Převažující územní působnost Respondenti vybírali z nabídnutých možností: město Rokytnice nad Jizerou; město Rokytnice nad Jizerou a okolí; širší. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Žádný z respondentů neoznačil za svoji působnost širší území než je Rokytnice a její okolí. Působnost organizace pouze v rámci území města Rokytnice nad Jizerou vybralo celkem 5 z 2 respondentů. Zbylých 7 respondentů označilo možnost Rokytnice nad Jizerou a okolí. Otázka č. VI: Celkový roční příjem organizace; resp. jednotky působící v Rokytnici nad Jizerou Respondenti vypisovali konkrétní částku v Kč. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti vyjma jednoho. Z uvedených částek vyplývá, že výše celkových příjmů organizace nebo jednotky působící v Rokytnici nad Jizerou je velmi rozdílná a pohybuje se ve škále od několika stovek Kč po několik milionů Kč. Nejnižší uvedenou částkou bylo 700 Kč a nejvyšší částkou bylo více než 0 mil. Kč. Příjmy v řádech milionů uvedli 2 organizace, příjmy v řádech statisíců uvedly 3 organizace, příjmy v řádech desetitisíců uvedly 4 organizace a 2 organizace uvedly příjmy v řádu stovek až jednotek tisíc. Otázka č. VII: Zdroj příjmů v roce 20 V této otázce měli respondenti odhadnout procentuální podíl zdrojů financovaní dle kategorií: fondy EU; státní (ministerstva); kraj; města a obce; nadace, nadační fondy; dary, sponzorství, reklama (podnikatelská sféra); dary (fyz. osoby); členské příspěvky; veřejné sbírky; z vlastní činnosti, mimo příspěvky od klientů; příspěvky od klientů; příspěvky od zdravotních pojišťoven; jiné. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti, bohužel většina z nich pouze zaškrtla vybrané zdroje financování a neuvedli konkrétní podíly. Procentuální odhad uvedly pouze 4 subjekty. Ze získaných odpovědí je možné usuzovat, že nejčetněji respondenti uvedli jako zdroje příjmů města a obce (8x), a členské příspěvky (7x). Fondy EU, nadace, nadační sbírky, veřejné sbírky, příspěvky od klientů a příspěvky od zdravotních pojišťoven neuvedl žádný respondent jako zdroj příjmu v roce 20. Podle odhadnuté procentuální výše (pouze za respondenty, kteří uvedli konkrétní číslo) tvoří u dvou organizací největší podíl příjmy z kategorie jiných zdrojů a u dalších dvou jsou největším zdrojem příjmy z vlastní činnosti. Jedna organizace uvedla jako jediný zdroj financování členské příspěvky, jedna organizace příjmy z vlastní činnosti a jedna organizace je plně závislá na příjmech z města. 6

Tab. č. 3: Zdroje příjmů respondentů v roce 20 (odhady v %) zdroj příjmů v roce 20 (odhad v procentech) fondy EU státní (ministerstva) kraj města a obce nadace, nadační fondy dary, sponzor., reklama dary (fyz. osoby) členské příspěvky veřejné sbírky z vlastní činnosti příspěvky od klientů příspěvky od zdrav. poj. jiné Terapeutické dílny HOŘEC o.s. x MC Krakonošátka x x x x Starý kravín o.s. x x x x x Sbor dobrovolných hasičů Františkov x x x Sdružení pro rozvoj CR 5 95 Římskokatolic ká farnost - Rokytnice n. J. 0,4 2,6 20,4 66,6 TJ Spartak Rokytnice n. J. 0,,7 0, 4,5,8,8 89 Klub českých turistů - TJ Spartak x Soví vrch, o.s. x Sbor dobrov hasičů R. n. J.,2 22,2, 75,5 Základní organizace Českého zahr. svazu x Sbor dobrovolných hasičů Vilémov x x 7

Otázka č. VIII: Co považujete za priority rozvoje Vaší organizace? Jaké cíle má Vaše organizace? Popř. máte zpracovanou koncepci rozvoje činnosti? Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo ze 2 respondentů. Respondenti uvedli především priority a cíle zaměřené na rozšíření konkrétní činnost organizace. Pouze jeden z respondentů uvedl, že jejich organizace má zpracovanou koncepci rozvoje. Mezi prioritami organizací se opakovaně objevily záměry na rozšíření cílových skupin pro činnosti NNO, rozšíření členské základny, rozšíření provozní doby, rozšíření prostorů, rozšíření nabídky činností a aktivit. Dále se objevily opakovaně cíle na zlepšení propagace činností NNO a marketing regionu. Otázka č. IX: Co považujete za největší překážky v rozvoji Vaší organizace? Co by se mělo především změnit, čemu je zapotřebí věnovat nejvíce pozornosti? Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo ze 2 respondentů. Respondenti uvedli spíše obecné překážky v rozvoji organizace, které sami nemohou příliš ovlivnit. Nejčastěji uváděli nedostatek financí a nedostatek možností získaní financí např. z grantů a dotací, legislativu a nevyřešené církevní restituce. Dále vnímají za překážku nedostatek vhodných prostor na kulturní a sportovní akce, nedostatečnou propagaci, komunikaci a spolupráci s městem. Mezi překážkami rozvoje organizace uvedli i nízký počet obyvatel, odliv obyvatel v důsledku nedostatku bydlení, nízkou míru zapojení obyvatel do života obce a menší ochotu utrácet za pořádané aktivity, náklady na dopravu. Otázka č. X: Disponujete v současné době projektovými záměry, které by mohly být začleněny do strategického plánu rozvoje města? Respondenti odpovídali ano/ne. Na tuto otázku odpovědělo z 2 respondentů. 4 respondenti zaškrtli ANO a 7 respondentů zaškrtlo odpověď NE. Otázka č. XI. Podali jste již žádost o získání finančních prostředků z Evropské unie či z jiných grantů a dotaci? Respondenti odpovídali ano/ne. V případě odpovědi ano měli uvést svoji úspěšnost. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. 4 respondenti zaškrtli ANO a 8 respondentů zaškrtlo odpověď NE. V případě zaškrtnutí odpovědi uvedli 3 ze 4 respondentů konkrétní akce, které financovali formou dotací nebo grantů. V jednom případě se jednalo o dotaci získanou v rámci SROP, třikrát respondenti uvedli dotace získané v rámci MAS či z programu Leader PRV. 8

Otázka č. XII: Co považujete z pohledu Vaší organizace za silné stránky (možnosti rozvoje) města? Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo celkem 8 z 2 respondentů. Respondenti za silnou stránku města považují především turistickou a cykloturistickou atraktivitu města, přírodní potenciál a podmínky. Dále opakovaně uvedli kulturu a kulturní činnosti. Jedenkrát se pak objevily jako kladné stránky města vyžití pro rodiče s dětmi a nezahlcení města bydlením. Otázka č. XIII: Co považujete z pohledu Vaší organizace za největší překážky v rozvoji města? Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo celkem 7 z 2 respondentů. Respondenti za slabou stránku a překážky v rozvoji města nejčastěji uvedli nedostatek financí. Mezi dalšími faktory se opakovaně objevili malá ekonomická aktivita obyvatel a vyšší nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí, špatný stav infrastruktury a omezení rozvoje aktivit díky ochraně a ochráncům přírody. Jeden z respondentů uvedl za slabou stránku špatnou komunikaci a jeden poukázal na nevyužití brownfields. Otázka č. XIV: Jak může město pomoci v dalším rozvoji Vaší organizace? Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo celkem 0 z 2 respondentů. V odpovědích se opakovaně objevují přání pomoci s propagací akcí pořádaných NNO (i na společnou propagaci s městem), zapůjčení nebo poskytnutí vhodných prostor pro činnost NNO a v neposlední řadě i finanční pomoc města při pořádání akcí a na činnost NNO. Dále se objevilo přání na vybudování sportoviště, respektování umístění zahrádkové osady a přání na intenzivnější spolupráci s městem včetně členství města v NNO. Otázka č. XV: Chcete se aktivně zapojit do tvorby strategického plánu rozvoje města? Respondenti odpovídali ano/ne. V případě odpovědi ano měli uvést svoje jméno a kontakt. Na tuto otázku odpovědělo ANO celkem 6 zástupců respondentů, 4 respondenti označili NE a dva respondenti neoznačili žádnou odpověď. Na všechny respondenty se zájmem o aktivní zapojení do tvorby strategického plánu je uveden kontakt. 9

Otázka č. XVI: Další poznámky a komentáře Respondenti zde měli formou volné odpovědi možnost sdělit další komentáře a názory. Možnost uvedení doplňujících komentářů využil pouze jediný respondent. Ve své odpovědi poukázal na potřebu rozšíření terapeutických dílen jako možnosti zapojení osob s tělesným postižením do pracovního poměru. Otázka č. XVII: Identifikační údaje organizace NNO Respondenti zde uvedli název organizace, kdo vyplnil dotazník a jeho funkci v organizaci, kontakt a datum vyplnění dotazníku. Své základní identifikační údaje uvedli všichni respondenti. Tato otázka není hodnocena. 0

3 Závěr souhrn zjištění Průzkum neziskového sektoru v Rokytnici nad Jizerou byl proveden v rámci tvorby strategického plánu rozvoje města v roce 202. Do průzkumu se zapojilo celkem 2 organizací. Z výsledků průzkumu vyplývá: Neziskové organizace mají ve městě Rokytnici nad Jizerou dlouholetou tradici, Rozmach vzniku nových NNO nastal po roce 2000, Naprostá většina organizací jsou dle formy občanskými sdruženími, Nejčastěji se NNO svojí činností zaměřují na oblast volného času, dobrovolnictví a kulturu a umění, Jen některé NNO se zaměřují na úzkou cílovou skupinu (postižení, matky s dětmi), většina NNO v Rokytnici se orientuje na širokou veřejnost, dospělí, děti a mládež, Územní působnost NNO v Rokytnici se soustřeďuje na samotné město a jeho nejbližší okolí, Roční příjmy jednotlivých NNO jsou velmi rozdílné a pohybují se od několika set do deseti milionů Kč, Nejčastějším zdrojem příjmů pro NNO jsou město a obce a členské příspěvky, NNO v Rokytnici nad Jizerou nemají zpravidla žádné nebo velmi malé zkušenosti se ziskem finančních zdrojů z dotací EU, případně dalších fondů a nástrojů, Mezi finančními fondy mají NNO dílčí zkušenosti s programy Leader v rámci MAS Program rozvoje venkova a SROP, Priority a cíle rozvoje NNO jsou vesměs zaměřené na rozvoj konkrétní činnosti organizace a její působnosti, včetně rozšíření cílových skupin, rozšíření činnosti, prostor nebo provozní doby, NNO v Rokytnici nad Jizerou až na výjimky nemají zpracovanou vlastní koncepci rozvoje, Překážky v rozvoji jsou tvořeny především obecnými faktory nedostatek financí, legislativa nebo církevní restituce, Dalšími překážkami v rozvoji jsou především nedostatek vhodných prostorů pro rozvoj aktivit, nedostatečná propagace a spolupráce, Některé NNO mají zpracované konkrétní projektové záměry, které mohou být začleněny do strategického plánu, Za nejsilnější stránku města NNO považují atraktivitu regionu pro rozvoj cestovního ruchu (turistická, cykloturistická atd.), přírodní potenciál a podmínky, Mezi překážkami v rozvoji města nejčastěji NNO uvedli nedostatek financí, dále se objevila opakovaně nízká ekonomická aktivita obyvatel, vyšší nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí, špatný stav infrastruktury a omezení aktivit v důsledku ochrany přírody, Pomoc města v dalším rozvoji by NNO přivítali především v podpoře propagace a marketingu regionu a pořádaných akcí, zapůjčení nebo poskytnutí vhodných prostor pro činnost NNO a v neposlední řadě i finanční pomoc města, Polovina respondentů uvedla, že se chce aktivně zapojit do tvorby strategického plánu.