1.1 ÚVOD Studie Veselí nad Moravou zelená infrastruktura Kollárova Blatnická byla zpracována na základě objednávky uzavřené mezi Městem Veselí nad Moravou a zpracovatelem. 1.2 CÍL STUDIE Cílem studie je navrhnout možnosti zapojení systému zeleně zelené infrastruktury do prostoru s plánovanou výstavbou a návrhem vodohospodářských opatření. Studie navrhuje charakter budoucí zeleně, rámcově vymezuje finanční náročnost akce a možnost financování z aktuálních dotačních titulů. 1.3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE : Veselí nad Moravou Zelená infrastruktura Kollárova - Blatnická OBJEDNATEL : Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou KRAJ : Jihomoravský OBEC : Veselí nad Moravou KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ : Veselí-Předměstí ZPRACOVATEL STUDIE : ARVITA P, spol. s r.o. Příčná 1541, 765 02 Otrokovice tel. 577 938 161 e-mail:arvita@arvita.cz www.arvita.cz HLAVNÍ PROJEKTANT : Ing. Hedvika Psotová autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 01 193 PROJEKTANT : Ing. Michal Girgel autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 04 204 1
1.4 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je lokalizováno v jihovýchodní části města v prostoru mezi ulicí Blatnická (I/54) a ulicí Kollárova (III/4994). V jižní a severní části území jsou stávající výrobní objekty, severozápadní část území přiléhá k areálu polikliniky a školních zařízení. Celkově má řešený prostor výměru cca 22 ha. Převážná část řešeného území slouží v současnosti zemědělskému hospodaření jako orná půda. Stávající liniová zeleň se vyskytuje v severovýchodní části a jižní části lemující stávající výrobní areál. 1.5 PŘEDPOKLÁDANÝ CHARAKTER VÝSADEB Charakter zelené infrastruktury bude vycházet z konkrétního řešení svodných příkopů (průlehů) daných projektovou dokumentací. Lze předpokládat liniový typ zeleně oboustranně přiléhající na svodný příkop. Šíře zeleně bude vycházet z navržené šíře příkopu a celkové šíře pásu pro realizaci opatření. Celková předpokládaná šíře pásu (pro vodohospodářské opatření a zelenou infrastrukturu) je 15 20m, v případě pásu zeleně oddělující plochu smíšenou obytnou od plochy výroby je vhodná šíře alespoň 20m. Zelenou infrastrukturu lze navrhnout od charakteru jednotlivých stromořadí s travním porostem přes stromořadí s keři až po zapojené stromové výsadby lesního charakteru s keři. Dřevinná skladba by měla vycházet z geograficky původních druhů dřevin daných příslušným STG. Výsadby by měli být navrženy takovým způsobem, aby neznemožnily napojení jednotlivých výrobních areálů do systému záchytných a svodných příkopů (průlehů). Dále musí být zohledněna trasa plánované komunikace a jednotlivé vjezdy do areálů. Výsadby budou ovlivněny stávajícími trasami technické infrastruktury. Struktura navrhované zeleně oddělující plochu smíšenou obytnou od plochy výroby by měl vycházet především z potřeby izolace prostoru pro bydlení od negativních vlivů výroby a navazující dopravy. Návrh druhového složení oddělujícího pásu by mělo také zohlednit pohledový charakter zeleně především ze strany budoucího bydlení. Zeleň doplňující nádrže pro zasakování případných povrchových vod bude také strukturována tak, aby vizuálně zkvalitnila obytný prostor. 1.6 FUNKCE ZELENÉ INFRASTRUKTURY Realizací svodných příkopů s navazujícími výsadbami získá areál kromě hlavní funkce svedení a zasáknutí povrchových vod i hodnotu navíc a to zelenou infrastrukturu, která vytvoří přírodní strukturu ve vznikajícím urbanizovaném prostředí. Výsadby společně s navrženými příkopy vymezí stabilní rastr území, který kromě ekostabilizačních funkcí může plnit orientační funkci. Koncepce dává předpoklad přiblížení se charakteru továrny v zahradách. Navrhovaná vegetační opatření budou plnit stabilizaci příkopů (průlehů) v území. Vytvořený systém zeleně zelené infrastruktury vytvoří prostor pro biotu v řešeném i širším území. Zeleň pozitivně působí jako zachycovač prachu, na nějž jsou často staticky vázány škodliviny. Zeleň výrazně tlumí hluk a vibrace vznikající výrobou a navazující dopravou a podporuje vhodné mikroklima. Návrhem zeleně a revitalizace stávající zeleně při nově navržené komunikaci dojde k významnému vizuálnímu oddělení plochy smíšené obytné od plochy výroby. Navržená zeleň v prostoru plochy smíšené obytné zhodnotí daný prostor. Do doby celkového obsazení areálu bude zelená infrastruktura plnit protierozní funkci zemědělsky využívaných pozemků. 2
1.7 MOŽNOST FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ Vhodná dotační lokalizace opatření: OPŽP 2014 2020 Prioritní osa 4 Specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Aktivita 4.3.2 Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Předpokladem je, že v době podání žádosti nebude řešené území v zastavěném území, investor musí mít vypořádané majetkové poměry (alespoň souhlas s provedením opatření). Časová udržitelnost opatření je 10 let. Nákladovost akce vychází z Nákladů obvyklých opatření MŽP. V rámci aktivity 4.3.2. je finanční podpora až 80% celkových způsobilých výdajů. Způsobilé výdaje zahrnují výdaje na realizaci a péči v roce realizace + tříletou následnou péči. Výdaje na přípravu projektu a činnost technického nebo autorského dozoru jsou uplatnitelné v rozsahu 6 10% přímých způsobilých realizačních výdajů (u projektů do 1mil. Kč 10%, do 8mil. Kč 8%, do 10 mil. Kč 7% a nad 10mil. Kč 6%). 1.8 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Předprojektová příprava: Předprojektová příprava zahrnuje inventarizaci stávajících dřevin a keřů v prostoru navrhovaných opatření. V případě ošetření nebo kácení dřevin bude inventarizace doplněna dendrologickým průzkumem. Charakter inventarizace musí odpovídat požadavkům Pravidla pro žadatele a příjemce podpory OPŽP 2014-2020. Dále musí být zpracováno biologické posouzení lokality (nemusí být v rozsahu 67 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění). V případě kácení dřevin mimo les s obvodem větším než 80 cm (ve výšce 130 cm nad zemí) a souvislé keřové porosty nad výměru 40m 2 je třeba povolení ke kácení dřevin, které vydává (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění) příslušný orgán ochrany přírody. Projektová dokumentace: Projektová dokumentace musí odpovídat požadavkům Pravidla pro žadatele a příjemce podpory OPŽP 2014-2020 a výkladům k jednotlivým pravidlům. Dokumentace bude obsahovat průvodní zprávu, výkresovou část, dokladovou část, fotodokumentaci, výkaz výměr a položkový rozpočet v souladu Náklady obvyklých opatření MŽP. Součástí dokumentace je inventarizace dřevin a biologické posouzení lokality z předprojektové části. Návrh řešení bude přizpůsoben a koordinován s projektem vodohospodářských opatření v území a Územní studií území pro výstavbu provozoven Kollárova Blatnická. 3
1.9 ORIENTAČNÍ NÁKLADY OPATŘENÍ Konkrétní náklady na realizaci opatření budou vycházet ze zpracované projektové dokumentace. V rámci studie je vymezen pouze orientační rámec finanční náročnosti. Dle nákladů obvyklých opatření MŽP je maximální agregovaná položka realizace ÚSES 1 550 000 Kč/ha. V případě návrhu v dané lokalitě se nejedná o ÚSES, ale jedná se o opatření obdobného charakteru s odpovídající finanční náročností. Cena 1 550 000 Kč/ha je včetně následné tříleté péče o výsadby. Pro stanovení rámce finanční náročnosti opatření je počítáno s šířkou opatření 20m (včetně šířky průlehu). V případě zasakovacích nádrží jsou opatření počítána na celou plochu nádrží. Realizace opatření s následujícími prostorovými parametry: Vegetační opatření průlehů A: 1 539m x 20m = 30 780m 2 Vegetační opatření průlehů B: 1 247m x 20m = 24 940m 2 Vegetační opatření zasakovacích nádrží: 560m 2 + 830m 2 + 1 060m 2 = 2 450m 2 Vegetační opatření další: 220m x 20m = 4 400m 2 Celkem: 62 570m 2 x 155Kč/m 2 = 9 698 350Kč Předpokládaná finanční podpora 80% z OPŽP: Předpokládaná spoluúčast investora 20%: 7 758 680 Kč 1 939 670 Kč Celkově se předpokládá, že stanovená rámcová finanční náročnost opatření může být navazující projektovou dokumentací i výrazně snížena. 1.10 ZÁVĚR Realizací vodohospodářských opatření s navazující zelenou infrastrukturou dojde k výraznému zkvalitnění prostoru pro výrobu a prostoru pro bydlení. Smyslem navrženého souboru opatření je kromě svedení a zasáknutí povrchových vod také zvýšení biodiverzity a ekologické stability území, podpora krajinného rázu a zvýšení estetické hodnoty území. Vhodné je řešení opatření v časovém předstihu před samotným obsazováním areálu nebo výstavby obytných domů. Klíčovým problémem budou majetkoprávní vztahy k pozemkům, na kterých mají být opatření realizována. Navržená opatření je možno realizovat pouze za předpokladu shody a společného postupu vlastníků a investora akce. Lze předpokládat, že opatření budou realizována postupně v dílčích krocích. 4