- nejméně z obratlovců závislí na abiotických faktorech P t á c i (Aves) II. endotermie + pohyblivost - kladení vajec výhradně na souši trvale v podzemí nežijí - hlavním omezením rozšíření je potravním nabídka Lelek americký (Phalaenoptilus nuttallii) Přednáška Zoologie obratlovců Oldřich Kopecký kopeckyo@af.czu.cz Potravní zdroje - 52 čeledí maso, 26 spíše maso, 40 maso i rostliny, 16 spíše rostliny - plodožraví vs. hmyzožraví - tropy (1:1.2), temperát (1:3) ROSTLINNÁ POTRAVA - vegetariáni - tráva, listí, pupeny - objem/energie ROSTLINNÁ POTRAVA - plody nejčastější rostlinná potrava - trogoni, turakové, tukani, vousáci, myšáci, zoborožci, tangary, květozobi, - šíření rostlin ochmet, jmelí Ducula Ptilinopus ROSTLINNÁ POTRAVA - semena - specializované skupiny: snovači, astrildi, strnadi, pěnkavy - též papoušci až 60 000 žaludů Adaptace - slizové žlázy - velké vole - zesílení svalnatého žaludku datel sběrač rodiny dědictví zásobáren 1
strdimilovití ROSTLINNÁ POTRAVA - pyl a nektar - zejména tropy - využití 97 % až 99 % energie květozobovití kolibříkovití kystráčkovití šatovníkovití banakitovití TESÁNÍ ŽIVOČIŠNÁ POTRAVA - nejvíce ptáků konzumuje hmyz - posed - hrabání - vousky datlík tříprstý > strakapoud > 85 % > 45 % žluna > 5% 10 20 dní do změny tvaru zobáku Používání nástrojů Pěnkavka bledá (Camarhynchus pallidus) Galapágy Vrána novokaledonská šídlovitý dlátovitý páčení kladívkovitý rozbíjení (Corvus moneduloides) Nová Kaledonie 2
Luňák (Rostrhamus) ŽIVOČIŠNÁ POTRAVA - specialisté na obratlovce dravci + sovy - vrchol potravní pyramidy 260 + 144 druhů (4 %) - m kořist > predátor - 5 25 % vlastní váhy denně - 66 až 88 % využití energie Kulík křivozobý (Anarhynchus frontalis) lov ptáků lov plazů Polyboroides Pěnkava ostrozobá (Geospiza difficilis) The Vampire Finch 3
M r š i n y ŽIVOČIŠNÁ POTRAVA - 10 % všech ptáků loví potravu ve vodě (ryby) Adaptace: - redukce pneumatizace kostí - široké tělo (stabilita) - nohy posunuté dozadu (hydrodynamika) - husté peří (vytlačení vzduchu) - polykaní kamenů (tučňáci) http://www.youtube.com/watch?v=untw7gh325u&feature=player_embedded 4
medozvěstka & medojed (příp. člověk) M l é k a ř i vs. s ý k o r k y Kmen Bora http://www.youtube.com/watch?v=5gx0bjsfncw - vole zásobárna V o d a - drobní zrnožraví vypijí až 10 % své váhy Teritorialita - aktivně bráněné území, které dává jeho držiteli výhodu - zejména proti příslušníkům stejného druhu - Stepokuři (Pteroclididae) až desítky km za vodou Typy (dle Gary Ritchisona) 1. all-purposes většina pěvců 2. rozmnožování a hnízdění vlhovec červenokřídlý 3. hnízdo a malý prostor kolem koloniální ptáci 4. lek místo na rozmnožovacím placu 5. čistě potravní zejména mimo dobu rozmnožování - bránit potravní teritorium se nemusí vyplatit vždy když jsou zdroje: - řídké nebo nepředpovídatelé Teritorialita typ 5 C. Mravenčík tečkoprsý (cca 10 cm) A. Mravenčík obojkový (19 cm) - velmi nahusto Gill et Wolf (1975): strdimilové, 1. testování spotřeby energie, 2. rychlost doplňování nektaru, 3. výsledky: ušetřeno 1.3 hodiny = 780 kalorií obrana = 730 kalorií 50 kalorií profit Teritorialita typ 5 B. Mravenčík dvoubarvý (cca 13 cm) 5
Frazer-Darlingův efekt Teritorialita typ 4 Teritorialita typ 3 The RUFF jespák bojovný Tetřívek křovinný (Centrocercus urophasianus) Teritorialita typ 2 obhajoba nepotravního teritoria kombinací optických signálů ( výložky ) a zpěvem, oba projevy stejně důležité Teritorialita typ 1 - komplexní teritorium bráněno často hlavně akusticky zvuky zpěv Vlhovec červenokřídlý (Agelaius phoeniceus) Námluvy - zpěv hraje roli i v pohlavním výběru - kvalita samce dle optických signálů Trade-off ve zbarvení pestré = pohlavní výběr vs. kryptické = přírodní výběr UV - skrytá variabilita barviva ukazatel kondice melaniny karotenoidy 6
předávání darů Pipulkovití (Pipridae) hromadné námluvy skalňák andský (Rupicola peruviana) Lemčíci (Ptilonorhynchidae) 7
Hnízdo - ptačí rozmnožování většinou zakončeno stavbou hnízda - inkubace 37 39 ºC Predace hnízd střízlíkovec (Acanthiza) datel (Celeus) + termiti další ochrana Trogon + vosy 8
Hnízdění v nejpříznivějším období je většinou pravidelné - albatrosy, dravci 1 za 2 roky - tučňáci patagónští 1 za 14 měsíců - faetoni 1 za 6-9 měsíců - menší pěvci i více snůšek za rok vlaštovka 2 snůšky ČR (90 %) Finsko (6 %) ale i oportunistické - křivky - lasoleti (Artamus) Hnízdní parazitizmus - intraspecifický u 2 % všech ptačích druhů kolonie, nidifugní druhy - interspecifický u 1 % všech ptačích druhů 4 řády: vrubozobí, kukačky, šplhavci, pěvci - variabilita vajec dle hostitele - kukačka 125 druhů (z 90 % u 5 druhů) - arms-race medozvěstky (Indicatoridae), cca 50 % druhů kukaček (Cuculidae), pěnkavy - vdovka rajská (Vidua paradisae) a přádelník kukaččí (Anomalospiza imberbis), pět druhů vlhovců r. Molothorus, kachnice černohlavá (Heteronetta atricapilla) Postembryonální vývoj nidifugní nidikolní velikost mozku + termoregulace + opeření + párovací systém polygynie monogamie hnízdo špatné kvalitní na zemi na vegetaci obsah žloutku hodně málo počet vajec hodně málo zárodečný vývoj dlouhý krátký - hejna = ochrana + krmná efektivita - i interspecifická Dospělci proti predátorům + výstražné zbarvení slunatec nádherný 9
Mobbing... i ptáci jsou jedovatí > > > Pazderová A., 2004: Vrabec domácí a jeho reakce na predátora. Živa 6: 271 273. Choresine (bradavičníkovití) J. P. Dumbacher, B. M. Beehler, T. F. Spande, H. M. Garraffo, and J. W. Daly. 1992. Homobatrachotoxin in the genus Pitohui: Chemical defense in birds? Science, 258: 799-801. Migrace - biorytmy - vnější oscilace světlo/tma, příliv, měsíční cyklus - centrem řízení rytmů šišinka (epiphysis), pineální orgán - světelná délka dne hypotalamus > hypofýza - Cirkadiánní zpěv, spánek, lov, - Cirkanulární pelichání, hnízdění, tah, - ptačí stěhování - předmět legend - 5 miliard jedinců, 190 druhů Evropa, Asie do Afriky - 5 miliard jedinců, 200 druhů Sev. Amerika do Stř. a J. Ameriky 1. Stálí 2. Potulní (přelétaví) 3. Tažní široká (drozd) / úzká tahová cesta (čáp) - tah hromadný i více druhů pospolu - denně max. 300 km - výška letu 200 1000 m - krátké (do 1000 km): skřivan, konipas, drozd, špaček, dlouhé (nad 1000 km): rorýs, kukačka, vlaštovka, lejsek, Buřňák tenkozobý (Puffinus tenuirostris) 33 000 km bez přistání na suché zemi 10
Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea) Migrace nejen letecky Alkoun japonský 20 hodin plave Tučňáci císařští ujdou 150 km, uplavou až 1000 km až 50 000 km Příprava na migraci - před migrací hyperfagie (až o 50 % těžší) - zásoby tuku (6 x lehčí než glykogen) - změny orgánů migrace - tahový neklid Návrat ze zimovišť - více potravy - delší světelná část dne = až 3x více potomků než v tropech - méně predátorů - menší konkurence - intraspecificky kdo dříve < fitness - globální oteplování??? DOLENEC Z., DOLENEC P., KRALJ J., KIŠ- NOVAK D. - Long-term trend in timing of breeding of the Barn Swallow Hirundo rustica (L.) in Croatia. POL J ECOL 2009 11