Závěrečná zpráva za bod d Specifikace: Mapování historického a recentního výskytu střevlíka hrbolatého ( ) na území CHKO Beskydy Datum: Zpracoval: ve Vsetíně,.. RNDr. Lukáš Spitzer, Muzeum regionu Valašsko, Horní náměstí, 755 Vsetín, (spitzerl@yahoo.com)
Obsah Úvod... 3 Metodika... 4 Výsledky... 5 Oblast... 5 Oblast... 7 Oblast 3... 8 Oblast 4... 9 Oblast 5... Závěr... 3 Literatura...3
ÚVOD Střevlík hrbolatý (, Fabricius 787) je řazen mezi silně ohrožené taxony fauny České republiky (Příloha Vyhlášky MŽP ČR 395/99 Sb). V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky bezobratlých je veden v kategorii Vulnerable (zranitelný) (VESELÝ et al. 5). HŮRKA et al. (996) jej řadí do skupiny reliktních druhů (R) s vysoce specifickými požadavky na biotop. Druh je chráněn i evropským právem v systému NATURA (Přílohy II a IV Směrnice Rady 9/43/EHS). C. je druh karnivorní (LAROCHELLE 99), stenoekní, hygrofilní a paludikolní (ROUBAL 93; NIEDL 959; HŮRKA 996). Jedná se o lesní druh žijící v podhůří a horách (5 m n. m.). Vázán je na blízké okolí potůčků, pramenišť, dlouhodobě stojatých vod, bažinek a jiných podmáčených míst v listnatých a smíšených lesích všech typů, ale i v jehličnatých horských lesích (KALÁB a; KAŠÁK & KURAS 7; MATERN et al. 7). Výskyt druhu je omezen na lesní prostředí, partie stejných potoků v bezlesé zemědělské krajině převážně neobývá. Příležitostně se ale vyskytuje i na podmáčených plochách bezlesí těsně přiléhajících k lesním porostům nalézán byl například na sjezdovkách (R. Navrátil pers. comm.; M. Popelářová pers. comm.; T. Vrána pers. comm.). Druh je snadno rozpoznatelný především díky členitému povrchu svých krovek, které připomínají hnijící číšku bukvice. O jeho potravních nárocích jsou jen sporé informace. Uvádí se, že loví hlavně larvy vodního hmyzu (NIEDL 959). Imága aktivují v závislosti na charakteru počasí od konce dubna do konce října. Pouze v případě zvýšeného sucha v době vrcholného léta aktivita klesá, brouk v této době pravděpodobně estivuje. Dospělci i larvy jsou na svých biotopech za vhodných podmínek aktivní ve všech denních i nočních hodinách. K zimování druh často využívá trouchnivějící kmeny listnatých i jehličnatých stromů (např. jedle bělokoré). Nejčastěji se jedná o kmeny velmi blízko vody nebo i částečně ponořené do vody. Standardní metodou zjišťování přítomnosti střevlíka C. jsou zemní pasti, dále pak hledání zimujících imág a neposledně i vizuální vyhledávání. Vhodné je použití všech metod, protože při pouhé vizuální inspekci bývá spatřena jen menší část všech imág vyskytujících se na dané lokalitě. Průzkum možných úkrytů, kamenů, kůry, listí či trouchnivějících kmenů přímo v korytě potoka či v bažince však bývá užitečný jednak k vyhledání lokalit, a dále jako doplněk kvantitativního monitoringu metodou zemních pastí (KOCH 989; HŮRKA 996; RESL & DROZD 5; SPITZER & VALCHÁŘOVÁ 6). Střevlík C. má pravděpodobně jen nízkou schopnost disperze, protože se zdržuje zejména poblíž vodních toků s nízkými průtoky, což výrazně omezuje síť možných migračních koridorů. MATERN et al. (8) studoval druh na dvou lokalitách v severozápadním Německu, kdy nezachytil ani jeden značený kus ze sousedních populací, izolovaných plochami suššího prostředí, stejně tak nebyl druh zachycen ani na vhodných biotopech v okolí studovaných lokalit. Stejný tým studoval i habitatové preference druhu C. a potvrdil těsnou vazbu na potoky s podmáčenými břehy. Druh se nikdy nevyskytoval dále než několik metrů od potoka či okraje bažinky, vykazoval slabou preferenci pro řídce zapojený les a vyhýbal se místům s kyselou půdou a podložím (v našich podhorských podmínkách např. čistě smrkovým lesům s kyselou jehličnatou opadankou) (cf. MATERN at al. 7). V minulosti býval druh v České republice rozšířený na podstatně větším území. V současnosti se vyskytuje pouze v oblasti moravských pohoří na Králickém Sněžníku, v Jeseníkách, Rychlebských horách, Oderských vrších, Hostýnských a Vizovických vrších, Beskydech, Javorníkách a Bílých Karpatech (KALÁB a,b; RESL & DROZD 5). Na jižní 3
Moravě je výskyt druhu vzhledem k nálezům na rakouských přítocích Dyje možný ještě na území NP Podyjí. Druh nebyl v roce 6 i přes velkou snahu zjištěn např. v Chřibech (K. Resl pers. comm.). Oblast výskytu se tak přibližně kryje s povodím řeky Moravy. Na území Čech se jedná pravděpodobně o druh vymřelý (HŮRKA 996), známé jsou pouze historické údaje o rozšíření druhu na Šumavě, v Krušných horách a Krkonoších. V oblastech, kde se druh vyskytuje, bývají jeho populace často početné až velmi početné. Hojné rozšíření bylo zjištěno například v Bílých Karpatech (O. Konvička observ.) či na území Vsetínských vrchů, Javorníků a Beskyd (SPITZER & VALCHÁŘOVÁ 6). Rozšíření druhu C. nebylo na území okresu Vsetín a blízkém okolí v minulosti speciálně zkoumáno. BRABEC (997) našel druh při výzkumech fauny střevlíkovitých pouze na dvou lokalitách v tomto okrese. Údaje o výskytu na Valašsku jsou tak sporé a spíše náhodné (STANOVSKÝ ). PAVELKA () dále zpřesňuje znalost rozšíření druhu údaji o dalších celkem 3 lokalitách (4 lokality leží již na území okresu Kroměříž). Více údajů o rozšíření druhu přinesli až SPITZER & VALCHÁŘOVÁ (6), kteří se věnovali monitoringu druhu v prostoru horního toku řeky Vsetínské Bečvy a jejích přítoků a studiu mikrostanovištních preferencí druhu. METODIKA Pro výzkum byly zvoleny čtyři oblasti: (i) údolí Vsetínské Bečvy ( prostor od obce Hovězí až po prameny řeky Bečvy ve Velkých Karlovicích); (ii) jižní svahy Veřovických vrchů; (iii) jižní svahy masívu Radhoště; (iv) masív Smrku (viz zákresy). Oblasti byly vybírány podle lesnatosti, celkové plochy, kterou údolí zabírá, vodnatosti potoků a říček a pozice údolí v rámci pohoří tak, aby byly zastoupeny všechny hlavní typy. V každém údolí byly instalovány na ideální místa přímo v korytech potoků či v bažinkách a dalších podmáčených místech (viz SPITZER & KONVIČKA ) průhledné plastikové kelímky o objemu,5 l bez konzervantu. Do pastí byli jako návnada kladeni mrtví bezobratlí (plzáci, dešťovky). Pasti byly opatřeny otvory nutnými pro odtok vody. Exponovány vždy několik dnů v závislosti na počasí. V případě, že hrozilo poškození pastí blížícími se přívalovými dešti, byla doba exponace zkrácena. Brouci byli z pastí vybíráni a opět vypouštěni níže po toku potoka. Monitoring probíhal do začátku léta, kdy začíná doba estivace dospělců druhu C. a monitoring tudíž není efektivní. Pasti byly znovu instalovány na plochy, kde nebyl druh zjištěn v druhé půlce srpna. 4
VÝSLEDKY Oblast Oblast byla zpracována mapovateli L. Spitzerem a O. Konvičkou. Oblast č. byla rozdělena na dvě podoblasti tak, aby bylo dosaženo komplexního zmapování rozšíření střevlíka hrbolatého v prostoru západních Javorníků (v minulých letech bylo v rámci monitoringu pro potřeby AOPK Praha zpracováno území na východ od letos vytyčené oblasti b). Pasti byly umístěny po trojicích do ideálních biotopů (potůčky s malým průtokem, přiléhající prameniště a bažinky). Celkem bylo umístěno na transektu a 33 pastí ( lokalit) a na transektu b 39 pastí (3 lokalit). GPS pozice jsou uvedeny v tabulce. Pasti byly exponovány dne.5. a kontrolovány (případně obnovovány poškozené pasti).5., 3.6. a.6.. Poté byly pasti deinstalovány. Nainstalovány byly opět dne.8. a kontrolovány ve dnech 3.9. a.9.. Poté byly pasti definitivně odstraněny. Na lokalitách, kde nebyl střevlík zastižen při první kontrole (před estivací), byly pasti obnoveny v závislosti na počasí na konci srpna. Střevlík hrbolatý byl zjištěn na celkem 4 lokalitách (z 4 lokalit), což představuje 46 % pozitivních nálezů. Pouze čtyři lokality byly vyhodnoceny jako bohaté (kumulativně bylo zachyceno a více jedinců). Na pěti lokalitách byl zachycen pouze jedinec. Tabulka nálezů cílového druhu a zkoumaných lokalit v oblasti. Plocha a a a 3 a 4 a 5 GPS 49 6'6.43"N, 8 3'34.694"E 49 6'9.3"N, 8 3'38.998"E 49 6'3.497"N, 8 3'4.49"E 49 6'."N, 8 '58.85"E 49 6'.49"N, 8 3'.99"E.5. 3.6..6. 3.9..9. SUMA 3 5 6 5
a 6 a 7 a 8 a 9 a a b b b 3 b 4 b 5 b 6 b 7 b 8 b 9 b b b b 3 49 6'3.88"N, 8 3'3.45"E 49 5'56.43"N, 8 '.47"E 49 6'5.7"N, 8 '54.3"E 49 6'7.678"N, 8 '3.45"E 49 6'4.48"N, 8 '8.87"E 49 6'8.844"N, 8 '53.645"E 49 6'3.39"N, 8 '56.48"E 49 6'.4"N, 8 '48.48"E 49 6'4.44"N, 8 '5.333"E 49 6'.988"N, 8 '.4"E 49 6'7.3"N, 8 '5."E 49 5'59."N, 8 9'36.96"E 49 5'49.66"N, 8 9'4.835"E 49 5'56.393"N, 8 9'4.57"E 49 5'53.759"N, 8 8'5.46"E 49 5'59.894"N, 8 8'6.866"E 49 5'37.886"N, 8 8'.3"E 49 5'8.867"N, 8 7'6.6"E 49 5'3.5"N, 8 6'5.788"E 5 8 6 9 5 4 3 3 6 4 5 6 7 9 4 8 6
Obr: Ukázky pramenišť potoků na lokalitě a a b, na nichž byl cílový druh nalezen. Oblast Na vytyčeném transektu byly zakopány pasti v ideálních biotopech. Pasti byly s kouskem kůry usnadňující přežití odchycených střevlíků položeny dne 9.5.. První kontrola proběhla dne 6.5., druhá kontrola pak dne 3.5.. Poté byly pasti deinstalovány. Převážná většina zjištěných exemplářů C. byla zachycena při první kontrole pastí. V další etapě bude pokračováno na plochách, kde dosud nebyl druh zjištěn. Druh byl zjištěn na plochách. Nejvíce byly nalezeny 4 exempláře druhu na jedné ploše. Tabulka nálezů cílového druhu a zkoumaných lokalit v oblasti. Č. plochy pastí... 3. 4. 5. 6. ks ex. 3 Datum kontroly 6.5. 3.5. 3.5. 6.5. 6.5. 6.5. 6.5. 7 GPS pozice 49 3'.643"N, 8 '49.6"E 49 3'3.663"N, 8 '4.87"E 49 3'.345"N, 8 '5.5"E 49 3'9.783"N, 8 '6.3"E 49 3'.533"N, 8 '.39"E 49 3'.95"N, 8 '9.5"E 49 3'9.3"N, 8 '3.63"E
7. 8. 9.... 3. 4. 5. 6. 7. 8. ks ks ks ks ks ks ks ks 4 6.5. 6.5. 6.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 6.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 6.5., 3.5. 49 3'.4"N, 8 '54.89"E 49 3'6.6"N, 8 3'8.93"E 49 3'9.88"N, 8 3'6.39"E 49 3'36.943"N, 8 3'37.73"E 49 3'3.66"N, 8 4'49.43"E 49 3'5."N, 8 5'7.733"E 49 3'49.8"N, 8 5'5."E 49 3'.79"N, 8 6'8.39"E 49 3'.88"N, 8 7'5.95"E 49 9'5.973"N, 8 7'5.49"E 49 9'5.973"N, 8 7'5.49"E 49 3'3.86"N, 8 9'4.4"E Oblast 3 Zpracoval mapovatel Radek Kubín. Lemešná (svážnice pod Radhoštěm jižní svah) Bylo vybráno 5 vhodných lokalit vždy v blízkosti prameniště. Počet pastí na lokalitě se pohyboval od dvou do pěti. Vzdálenost pastí od toku se pohybovala podle podmínek od 6 cm. Pasti byly umístěny na mírně vyvýšená místa. Pasti byly vybrány po 4 dnech (8..6.). Nebyla zjištěna přítomnost střevlíka hrbolatého. Ostatní odchyceni jedinci budou determinováni později, jejich determinace není součástí této zprávy. Pustevny Martiňák (červená turistická trasa) Byly vybrány 3 vhodné lokality vždy v blízkosti prameniště. Počet pastí na lokalitě se pohyboval od dvou do pěti. Vzdálenost pastí od toku se pohybovala podle podmínek od 6 cm. Pasti byly umístěny na mírně vyvýšená místa. Pasti byly vybrány po 9 dnech (.6..7.). Nebyla zjištěna přítomnost střevlíka hrbolatého. Ostatní odchyceni jedinci střevlíků budou determinováni později. V srpnu a září proběhla další kontrola ( návštěvy) s negativním výsledkem. V obrazové dokumentaci jsou prezentovány hlavní lesní typy a typy potoků, kde byly nainstalovány pasti. 8
Odr: dokumentace ploch s negativním výskytem druhu C.. Oblast 4 Oblast zpracoval mapovatel Lukáš Jonák. Dne 7.5. bylo dle mapového schématu rozmístěno prvních 7 pastí (v rozmezí - 5 m od sebe). Dne 5.5. bylo dodáno dalších 3 pastí mezi pasti, které byly instalovány příliš daleko od sebe navzájem. Instalováno bylo celkem cca pastí. V době kontroly pastí bylo deštivé počasí, druh nebyl v pastech zjištěn. Dne.5. proběhla kontrola pastí, opět s negativním výsledkem. V době kontroly intenzivně pršelo. Při kontrole dne 7.5. bylo zjištěno, že bylo 49 pastí přívalovými dešti zničeno, výskyt druhu negativní. Dne 8.6. byly po vydatných deštích obnoveny zničené či odplavené pasti, aktuální celkový počet pastí 7 ks. Negativní výskyt. Dne 6.6 dodáno pastí (celkem bylo v daný čas instalováno 9 pastí, opět negativní výskyt. Dne 4.6. proběhla kontrola pastí s negativním výsledkem. Dne 8.6. byla zkontrolována část pastí (4 pastí), opět s 9
negativním výsledkem. Dne 8.6. bylo vyměněno pastí za nové, kontrola opět s negativním výsledkem. Dne 8.7. vyměněno pastí za nové, slunečno, negativní výskyt. Dne.7. slunečno, negativní výskyt. Dne 3.8. polojasno, doplněné návnady, negativní výskyt. Dne.8. jsem umístil 4 ks pastí na potocích v oblasti Krásné hora Travný, tj. mimo vytyčenou mapu. Dne.8. zkontrolovány obě lokality negativní. Dne.8. byli zjištěni ex. C. na Travném, past číslo 3 (49 3'5.357"N, 8 3'3.76"E). Lokalita velmi svahovitá, kousek od lesní cesty. Celoročně tekoucí potok, okolo potoka kameny, mech, málo slunce, spadané listí, porost smíšený les, keře (maliník), kapradiny). Past číslo 9 (49 3'5.63"N, 8 3'44.535"E): tekoucí potok, buky a smrky, okolo potoka asi 3 metry na obě strany nánosy a spadané listí, sluneční záření intenzivní, v okolí tráva a lesy. Dne 8.8. zjištěn ex. C. na Smrku (49 9'59.35"N, 8 '4.6"E), polojasno. Smrkový porost, tekoucí potok, ale v okolí bažiny, tlející bukové listí, popadané kmeny, stín, svah mírný.
Tabulka nálezů druhu C. v oblasti č. 4. Lokalita Travný 3 Travný 9 Smrk GPS 49 3'5.357"N, 8 3'3.76"E 49 3'5.63"N, 8 3'44.535"E 49 9'59.35"N, 8 '4.6"E Datum Počet ks Mapovatel.8. L. Jonák.8. L. Jonák 8.8. L. Jonák Dne 6.9. kontrola obou lokalit, doplnění návnady, oprava rozbitých či chybějících pastí. Dne 3.9. kontrola pastí Smrk, polojasno, mrholení. Dne.. kontrola obou lokalit, doplnění návnady, obnova značení. Dne 6.. přízemní mrazíky, málo hmyzu v pastích, negativní výsledek. Dne 4.. jasno, pasti poničené, kontrola obou lokalit. Dne.. mráz, pasti téměř prázdné, ukončení odchytu. Oblast 5 Oblast zpracoval mapovatel René Krause a Radim Pittner. Oblast je rozdělena na 3 podoblasti Jarcová-Malá Lhota, Hutisko-Solanec a HutiskoSolanec, Soláň. Všechny 3 podoblasti byly navštíveny v měsíci září, podoblast Jarcová-Malá Lhota i v měsíci srpnu. V podoblasti Jarcová-Malá Lhota byl nalezen cílový druh jen jednou (GPS 49 6'4.898"N, 7 59'8.587"E), ex. Starší data ukazují, že zde může být střevlík více rozšířen a výjimečně sestupuje po potocích i do zemědělské krajiny (nalezen byl až na okraji obce Hrachovec). Podoblast Hutisko-Solanec, Soláň byla zpracována.-.9.. Cílový druh zde nebyl nalezen. Oblast se jeví jako sušší než blízká podoblast Hutisko-Solanec. Potoky zde byly vesměs vyschlé a neprůtočné, rovněž byla vyschlá i podmáčená místa bažinky. Ve stejném termínu.-.9. byla zpracována i podoblast Hutisko-Solanec. Cílový druh C. zde byl nalezen na 6 potocích, dá se konstatovat, že je zde rozšířen plošně. Preferuje spíše listnaté porosty, nevyhýbá se ale ani jehličnatým (smrkovým) lesům.
Tabulka nálezů cílového druhu a zkoumaných lokalit v oblasti 5. Lokalita Valašské Meziříčí-Podlesí Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec Hutisko-Solanec GPS 49 6'4.898"N, 7 59'8.587"E 49 5'39.67"N, 8 9'9."E 49 5'9.35"N, 8 9'3.397"E 49 5'9.67"N, 8 9'5.654"E 49 5'.638"N, 8 9'48.34"E 49 5'44.3"N, 8 '44.85"E 49 5'37.84"N, 8 '4.986"E Datum Počet ks Mapovatel 3.8. R. Pittner.9. R. Pittner.9. R. Pittner.9. 3 R. Pittner.9. R. Pittner.9. R. Pittner.9. R. Pittner
ZÁVĚR Celkem bylo z hlediska monitoringu výskytu střevlíka hrbolatého ( ) v roce zpracováno 5 oblastí v rámci CHKO Beskydy. Na většině vytipovaných míst byl cílový druh zastižen. Nalezen nebyl v masívu Pustevny-Martiňák. Zde je zřejmě střevlík rozšířen vzácněji, možná kvůli převládajícímu druhovému složení dřevin v porostu dominance smrku. Dále nebyl druh nalezen v oblasti nad Hutiskem-Solancem, Solání. Zde byl mapovateli jako pravděpodobný důvod neúspěchu usouzena nižší celková vlhkost území, hlavně vysychající bažinky a potůčky drobnějších velikostí. Naopak hojně byl druh nalézán v západních Javornících, kde byly dle zkušenosti mapovatelů vytipována místa, na kterých byl druh zastihován i opakovaně. Obdobně hojně byl druh nalezen ve Veřovických vrších, chyběl však v prostoru nad městem Rožnov pod Radhoštěm. Vzácněji se druh zřejmě vyskytuje v masívu Travného. V masívu Smrku byl sice mapovatelem L. Jonákem druh objeven jen na jednom místě, mapovatelé R. Pittner a R. Krause jej však ze stejné oblasti hlásili početněji převážně ze zimních měsíců vyhledaných při zimování. Druh je tak v CHKO Beskydy zřejmě rozšířen plošně, kolísá však jeho početnost. Dáno je to zřejmě odlišnými přírodními podmínkami v různých částech CHKO (viz Spitzer et Konvička ). Současné rozšíření druhu a možnosti kolonizace dalšího prostoru jsou limitovány pravděpodobně jen lesními porosty vhodného typu a struktury s dostatečnou sítí vodních toků a existujícími využitelnými migračními koridory. Druh byl paradoxně potvrzován na lokalitách po velkoplošné těžbě dřeva (oblast ). Zde se ale vždy jednalo o hluboce zaříznuté potoky s velkým množství dřevního odpadu. LITERATURA Brabec L. (997): Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) okresu Vsetín. Zpravodaj OVM Vsetín, Vsetín. pp. 3 8. Hůrka K., Veselý P. & Farkač J. (996): Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí (Die Nutzung der Laufkäfer (Coleoptera: Carabidae) zur Indikation der Umweltqualität. Klapalekiana, 3: 5 7. Kaláb J. (a): (Hygricarabus), Fabricius, 787. 8 pp., Unpubl. Manuskript, AOPK ČR, Praha. Kaláb J. (b): Návrh národního seznamu území Special areas of conservation pro druh, Fabricius, 787. pp + map, Unpubl. Manuskript, AOPK ČR, Praha. Kašák J. & Kuras T. (7): Vliv alochtonní borovice kleče na faunu bezobratlých v NPR Praděd (CHKO Jeseníky): na příkladu epigeických brouků, p. 7. In: B r y j a J. & Z u k a l J. (eds.): Zoologické dny Brno 7. Sborník abstraktů z konference 8.-9. února 7. 4 pp., Brno. Larochelle A. (99): The Food of Carabid Beetles (Coleoptera: Carabidae, Including Cicindelidae). Fabreries, Suplément 5: 3. Matern A., Drees C., Kleinwächter M. & Assmann T (7): Habitat modelling for the conservation of the rare ground beetle species (Coleoptera, Carabidae) in the riparian zones of headwaters. Biological Conservation, 36: 68 67. Matern A., Drees C., Meyer H. & Assmann T. (8): Population ecology of the rare carabid beetle (Coleoptera: Carabidae) in north-west Germany. Journal of Insect Conservation, : 59 6. 3
Niedl J. (956-96): Monografie československých druhů tribu Carabini (Col., Carabidae, Carabinae) (Monographie der in der Tschechoslowakei vorkommenden Arten des Tribus Carabini), I-VII. Přír. Sb. Ostrav. Kraje, 7: 35 39, 8: 9 37, 9: 7 4, : 63 83, 4 434, : 67 86, 5 53. Pavelka K. (): Zpracování podkladů pro soustavu NATURA v České republice pro druh brouka (Coleoptera):. 8 pp., Unpubl. Manuskript, AOPK ČR Praha. Petřík F. & Roháčová M. (997): Katalog sbírky brouků. Coleoptera. I. Rod. Edice Katalogy a soupisy sbírek č.3. 5 pp., Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek. Resl K. & Drozd P. (5): Metodika monitoringu evropsky významného druhu střevlík ( ). 4 pp., Unpubl. Manuskript, AOPK ČR Praha. Roháček J. (989): Pozoruhodné druhy členovců Severomoravského kraje. II.část: Střevlík. Vlastivěd. Listy Severomor. Kraje, 5(): 36 38. Roubal J. (93): Katalog Coleopter Slovenska a Podkarpatska I (Catalogue des Coléoptéres de la Slovaquie et de la Russie Subcarpathique, I). 57 pp., Praha. Spitzer L. & Konvička O. (): Distribution of the ground beetle, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) in the Vsetín region (Czech Carpathians, Czech Republic) with life history notes. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 59: 59-7. Spitzer L. & Valchářová J. (6): Monitoring populací druhu a zjištění biotopových nároků druhu na vybraných lokalitách na Vsetínsku. 4 pp., Unpubl. Manuskript, AOPK ČR Praha. Spitzer L., Tuf I.H., Tufová J. & Tropek R. (7): Příspěvek k poznání fauny epigeických bezobratlých dvou přírodních jedlobukových lesů ve Vsetínských vrších (Česká republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 9: 7 8. Stanovský J. (): Brouci. pp. 93 97. In: Pavelka J. Trezner J. (eds.) (): Příroda Valašska. 54 pp., Český svaz ochránců přírody, ZO 76/6 Orchidea, Vsetín. Stanovský J. & Pulpán J. (6): Střevlíkovití brouci Slezska (severovýchodní Moravy). 59 pp., Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek. VeselýP., Moravec P. & Stanovský J. (5): Carabidae (střevlíkovití). pp. 46 4. In Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam bezobratlých živočichů. 76 pp., Příroda, Praha. 4