Parní turbíny Rovnotlaký stupe

Podobné dokumenty
Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Zvyšování vstupních parametrů

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Parní turbíny a kondenzátory

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY KONDENZAČNÍ PARNÍ TURBÍNA CONDENSING STEAM TURBINE

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby

Elektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren

Parní teplárna s odběrovou turbínou

PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA

Zásobování teplem. Cvičení Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická Praha 6

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Energetika Osnova předmětu 1) Úvod

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PARNÍ TURBINA DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: N 2301 Strojní inženýrství Stavba jaderně energetických zařízení DIPLOMOVÁ PRÁCE

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Produkty a zákaznické služby

Parní turbíny a kondenzátory

Stacionární 2D výpočet účinnosti turbínového jeden a půl stupně

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

PARNÍ TURBÍNA PRO FOSILNÍ ELEKTRÁRNU STEAM TURBINE FOR FOSIL POWER PALANT

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Popis výukového materiálu

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

KONDENZAČNÍ PARNÍ TURBINA 25 MW

Točivé redukce. redukce.indd :15:33

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KONDENZAČNÍ PARNÍ TURBINA DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Příloha C. Výpočtová část

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny

Termodynamika pro +EE1 a PEE

KOMPRESORY F 1 F 2. F 3 V 1 p 1. V 2 p 2 V 3 p 3

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ. (51) Int Cl* (22) přihlášeno (21) PV P 28 D 1/04

Univerzální středotlaké parní kotle KU

Zpracování teorie 2010/ /12

Technické údaje LA 60TUR+

Elektrárny A2B13PEL 2015 PEL 1

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. Zařízení pro akumulaci tepla v napájecí vodě pro transformátory páry

PROUDĚNÍ REGULAČNÍ MEZISTĚNOU TURBÍNOVÉHO STUPNĚ PŘI ROTACI OBĚŽNÉHO LOPATKOVÁNÍ. Jaroslav Štěch

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

Technické údaje SI 130TUR+

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Simulace provozu JE s bloky VVER 1000 a ABWR

DVOUTĚLESOVÁ KONDENZAČNÍ PARNÍ TURBINA

Jaderné reaktory a jak to vlastně funguje

Dimenzování plynového kotle pro kombinovanou výrobu

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Skupina oborů: Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (kód: 26)

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Technologie sušení velmi vlhkých materiálů se zpětným využitím tepla vloženého do procesu sušení

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Popis výukového materiálu

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc. Doc. Ing. Tomáš DLOUHÝ, CSc.

Výroba elektrické energie

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

REVERZAČNÍ TURBOKOMPRESOR

DOOSAN ŠKODA POWER. pro jaderné elektrárny ŠKODA POWER. Jiří Fiala Ředitel Globálního R&D centra Doosan Škoda Power

Technické údaje LA 9S-TU

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) Možnosti využití biomasy

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje

Technické údaje LA 16TAS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PARNÍ TURBINA DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

KOGENERACE V JEDNOTKÁCH PRO TERMICKÉ ZPRACOVÁNÍ BIOMASY A ODPADŮ COGENRATION IN UNITS FOR THERMAL PROCCESING OF BIOMASS AND WASTE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PARNÍ TURBINY STEAM TURBINES FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

Technické údaje LA 25TU

Technické údaje LA 11TAS

Technické údaje LA 40TU

Technické údaje LA 60TU

Pokročilé technologie spalování tuhých paliv

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

přednáška č. 7 Elektrárny B1M15ENY Okruh pára - voda: Turbíny Kotle Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Technické údaje LA 18S-TU

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Transkript:

Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost téměř neomezeného růstu jednotkového výkonu Vyšší účinnost (s výjimkou turbín velmi malých výkonů) Pracovní médium (vodní pára) není znečištěna olejem Možnost použít velmi nízkého výstupního tlaku páry (cca 4 kpa) Možnost použití páry s nadkritickými admisními parametry Umožňuje regenerační ohřev napájecí vody a přihřívání páry. Obě tato opatření zvyšují tepelnou účinnost oběhu Rovnotlaký stupeň

Optimální rychlostní poměr rovnotlakého stupně: c cos α u 1 1ad 1 Curtisův stupeň parní turbíny Optimální rychlostní poměr Curtisova stupně: u cos α1 c 1ad 4 opt. 1 4

Přetlakový stupeň parní turbíny Optimální rychlostní poměr přetlakového stupně: u c 1ad opt. cos α1 1 Stupeň reakce r h h R st Průběh termodynamické účinnosti a ztráty turbínových stupňů

U skutečného turbínového stupně s konečnou délkou lopatek, jejichž délka se stanoví z rovnice kontinuity, vznikají další ztráty, z nichž většina souvisí s horním a dolním okrajem lopatky. Mezi nejdůležitější patří zejména: a) Ztráta rázem na vstupu do lopatkové mříže. b) Ztráta vlhkostí páry b) Ztráty okrajové. c) Ztráta částečným ostřikem. c) Ventilační ztráta Konstrukční rozdíly rovnotlakého a přetlakového stupně Parciální ostřik stupně parní turbíny Poměrný ostřik ε e π.d a) rovnotlaký stupeň b) přetlakový stupeň U přetlakových stupňů se parciální ostřik nepoužívá. Rozdíl tlaků před a za oběžnými lopatkami by způsobil únik páry mimo oblast ostřiku a vznikaly by značné energetické ztráty.

Rovnotlaká turbína Přetlaková turbína Rozdělení parních turbín podle využití výstupní páry a zapojení v tepelném oběhu Turbíny kondenzační výstupní pára kondenzuje v kondenzátoru, nejčastěji chlazeném vodou. Obvyklý tlak výstupní páry je cca 4 5 kpa. Turbíny kondenzační s výkonem řádově 100 až 1000 MW slouží zejména k výrobě elektrické energie a tvoří obvykle základ energetických soustav evropských zemí. Turbíny protitlaké výstupní pára s obvyklým tlakem 0, až 0,5MPa je využívána pro komunální (vytápění) nebo technologickou (chemický, strojírenský, hutnický průmysl) spotřebu. Turbíny s regulovanými odběry svými provozními vlastnostmi spojuje výhody kondenzačních a protitlakých turbín. Do určité míry odstraňuje závislost výroby elektrické energie na dodávce tepla, platnou u protitlaké turbíny. Turbíny s vysoušením páry po částečné expanzi v turbíně se zvýší suchost páry, obvykle mechanickým odloučením vlhkosti v páře (parní turbíny jaderných elektráren s reaktory typu VVER).

Regulace výkonu parních turbín Výkon turbíny je funkcí hmotnostního průtoku a rozdílu entalpií P sv M p. h ad. η. η. η Při jakékoliv regulaci výkonu turbíny dochází ve skutečnosti k současné změně všech parametrů výše uvedené rovnice Mění-li se při regulaci hlavně adiabatický spád, jedná se o regulaci škrcením, mění-li se hlavně hmotnostní průtok páry, jedná se o regulaci skupinovou. Při regulaci klouzavým tlakem se mění obě veličiny, td m g M M Průtoková charakteristika parní turbíny j p p 1 1j p p j Vztahy platí pouze pro soustavu kanálů (turbínových stupňů) s konstantními průtokovými průřezy.!!! index j jmenovitý stav; index 1 stav před stupněm nebo skupinou stupňů index stav za stupněm nebo skupinou stupňů Regulace škrcením

Regulace skupinová h h Regulace klouzavým tlakem

Regulace protitlakové turbíny Důležitým provozně ekonomickým údajem u protitlakových turbín je tzv. teplárenský součinitel α Q Q T max Q T [ GJ / h] [ GJ / h] Q max.max. množství tepla dodaného parou prošlou turbínou při plné hltnosti.max. množství tepelné energie dodané odběrateli Regulace turbíny s regulovaným odběrem páry Regulace umožňuje: Změnu odběrového množství při zachování podmínky P sv konst. p o konst. Změnu svorkového výkonu při zachování podmínky p o konst. M o konst.