Analýza území Mikroregionu Novobydžovsko verze říjen

Podobné dokumenty
Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0%

Výsledky šetření v rámci sociologického výzkumu Města Nový Bydžov Životní úroveň Romů v Novém Bydžově

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

NOVÝ BYDŽOV leží v západní části Nový Bydžov řeka Cidlina Hustota obyvatelstva je nízká nejvyšší procento obyvatel (téměř 58 %) žije na venkově.

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

10 Místní části města Kopřivnice

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z obecního rozpočtu.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

1. Demografický vývoj

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda

Využití pracovní síly

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VODŇANY

7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 HRADECKO

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

HRADEC KRÁLOVÉ v jižní části celkem 82 obcí Hradce Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem řeka Labe Orlice

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÝN NAD VLTAVOU

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

Společná Cidlina

STATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

1. Velikost pracovní síly

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové

SPRÁVNÍ OBVOD ORP PRACHATICE

VÍTKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÁBOR

SPRÁVNÍ OBVOD ORP STRAKONICE

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

5. Důchody a sociální služby

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

SPRÁVNÍ OBVOD ORP JINDŘICHŮV HRADEC

BRUNTÁL. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

3. Domácnosti a bydlení seniorů

zastavěné plochy a nádvoří 1,9% vodní plochy 1,3% lesní pozemky 39,2%

4. Osoby bydlící v zařízeních

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1%

Vzdělanost v Pardubickém kraji

Míra (ne)zaměstnanosti

3. Domácnosti a bydlení seniorů

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Strategický plán rozvoje obce Třemešná

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Rychlý růst vzdělanosti žen

Strategický plán rozvoje obce Třemešná

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,6%

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. Kvalita lidských zdrojů

3. Využití pracovní síly

Potřeby našeho venkova

4. Pracovní síly v zemědělství

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action FREE - From Research to Enterprise

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

lesní pozemky 30,1% trvalé travní porosty 11,3%

HLUČÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Postavení venkova v krajích České republiky

Transkript:

- 1 - říjen 2007 1

Analýza území Mikroregionu Novobydžovsko 2006 verze říjen 2007-2 -

Obsah: Kapitola strana Úvod 1-3 I. Profil území 4-7 II. Obyvatelstvo a nezaměstnanost 8-25 III. Ekonomika území a podnikatelské prostředí 26-53 IV. Řízení a správa 54-60 V. Sociální věci a bydlení 61-77 VI. Školství a další vzdělávání 78-88 VII. Doprava a bezpečnost 89-98 VIII.Kultura, volný čas, cestovní ruch 99-104 IX. Obchod a služby 105 X. Zemědělství a životní prostředí 106-115 XI. Technická infrastruktura 116-117 Závěr 118-3 -

Úvod Během několika uplynulých let se zcela změnil politický systém, správa státu a obcí, změnila se sociální skladba obyvatelstva a jeho životní styl. Pod vlivem těchto změn se přetváří i obraz Mikroregionu Novobydžovsko. Obce v území nemají dostatek vlastních prostředků na financování investičních akcí, které by zvýšily kvalitu života občanů, proto je a zejména v nadcházejícím období bude snahou hledat prostředky v jiných zdrojích. Tato situace si vyžádala zpracování programového dokumentu, který formuluje reálnou představu o budoucím ekonomickém a sociálním rozvoji mikroregionu v současných podmínkách. Analýza je základním podkladovým materiálem pro tvorbu strategického plánu rozvoje území Mikroregionu Novobydžovsko. Na zpracování se podílel kolektiv autorů. Data byla čerpána z těchto zdrojů: Český statistický úřad, SLDB 2001 Městská a obecní statistika Registr ekonomických subjektů Statistické ročenky Ministerstvo financí, registr Aris Studie, mapy, projekty Technické a odborné útvary Městského úřadu Územně plánovací dokumentace obcí Průzkum podnikatelského prostředí Průzkum neziskového sektoru Průzkum názorů občanů Analýza je v kompletní formě k dispozici na www.novybydzov.cz Poděkování patří všem, kteří se na zpracování materiálu podíleli. - 4 -

I. PROFIL ÚZEMÍ Mikroregion Novobydžovsko je zájmovým sdružením 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové a svým vymezením odpovídá zhruba správnímu obvodu pověřeného obecního úřadu (dále jenom SOPOÚ) Nový Bydžov. Z obcí, které jsou součástí SOPOU Nový Bydžov, nejsou členy zájmového sdružení obcí Babice, Lužec nad Cidlinou, Měník, Mlékosrby a Nepolisy. Naopak obec Kosičky z SOPOU Chlumec nad Cidlinou do zájmového sdružení obcí Novobydžovska patří. Region je součástí NUTS II. Severovýchod. Region patří do turistické oblasti Hradecko. V 19 obcích mikroregionu Novobydžovsko, jež dohromady zaujímají rozlohu 179 km 2, žije dle statistik Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 15 123 obyvatel. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový Bydžov tvoří přirozené centrum sledovaného území (cca 35 km 2 a 7200 obyv.) Těžiště osídlení mikroregionu tvoří zhruba severojižně procházející osa, na které leží tři největší obce mikroregionu Smidary, Skřivany a Nový Bydžov. Naopak nejméně zalidněný je východní okraj sledovaného území, kde se nachází většina populačně velmi malých obcí. Fyzickogeograficky náleží sledované území do České tabule a je tedy charakteristické rovinatým, příp. mírně zvlněným reliéfem s teplým podnebím, jež je příznačné pro celou oblast širšího Polabí (v rámci ČR se jedná o druhou nejteplejší oblast po Moravských úvalech). Vodní osu mikroregionu tvoří řeka Cidlina, která protéká územím od severu k jihu. Uvnitř řešeného území je řeka Cidlina napájena třemi přítoky jedním pravostranným a dvěmi levostrannými. Na celém území je nízká zásoba podzemních vod. V rámci ČR je roční průměrný úhrn srážek ve sledovaném území dlouhodobě mírně podprůměrný. Území mikroregionu patří k oblastem s intenzivní zemědělskou výrobou s nadprůměrným podílem orné půdy a naopak nižším zastoupením lesů. Základní údaje mikroregionu a srovnatelných jednotek v rámci okresu Hradec Králové jsou uvedeny v tabulce č. 1 a 2. - 5 -

Tabulka č. 1: Mikroregion Novobydžovsko základní údaje 2001 obec obyvatele Hustota Výměra pověřený km 2 zalidnění na 1 km 2 úřad 1 Barchov 257 5,95 43 Nový Bydžov 2 Hlušice 739 11,12 66 Nový Bydžov 3 Humburky 324 2,58 126 Nový Bydžov 4 Kobylice 189 6,17 31 Nový Bydžov 5 Kosičky 380 7,84 48 Hradec Králové 6 Králíky 396 9,68 42 Nový Bydžov 7 Myštěves 180 5,70 24 Nový Bydžov 8 Nový Bydžov 7201 35,24 204 Nový Bydžov 9 Ohniš'tany 330 8,82 37 Nový Bydžov 10 Petrovice 245 9,95 25 Nový Bydžov 11 Prasek 562 6,26 90 Nový Bydžov 12 Skřivany 1029 6,50 158 Nový Bydžov 13 Sloupno 494 4,52 109 Nový Bydžov 14 Smidary 1507 27,98 54 Nový Bydžov Šaplava 113 2,01 15 Nový Bydžov 16 Starý Bydžov 403 7,87 51 Nový Bydžov 17 Vinary 454 10,78 42 Nový Bydžov 18 Zachrašťany 178 4,40 40 Nový Bydžov 19 Zdechovice 142 5,42 26 Nový Bydžov Celkem 15123 178,79 85 Zdroj: SLDB 2001 Tabulka č. 2: Okres Hradec Králové základní údaje vybraných územních jednotek 2001 Mikroregion NB, SOPOU, Okres, ČR Počet obcí Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění na 1 km 2 Mikroregion NB 19 17 876 15123 85 Hradec Králové 40 35 616 116918 328 Chlumec nad Cidlinou 16 12 115 10195 84 Nechanice 9 8 175 4370 53 Nový Bydžov 20 19 222 15731 82 Smiřice 12 7285 7632 105 Třebechovice pod Orebem 4 5134 6225 121 Okres HK 101 82 413 154846 188 ČR 6252 7 886 682 10 289 621 130 Zdroj: SLDB 2001-6 -

Shrnutí: Mikroregion Novobydžovsko tvoří 19 obcí, s hustotou osídlení 85 obyvatel na km 2, což je v porovnání s okresem a ČR hustota podprůměrná. V soustavě obcí mikroregionu převládají malé venkovské obce a to jak z hlediska průměrné rozlohy tak i počtu obyvatel. Z hlediska EU je malou obcí obec s počtem obyvatel menším než 2 000. Zastoupení velmi malých obcí, zde klasifikovaných jako obce s 0-199 obyv., je ve srovnání s okresní a celorepublikovou úrovní mírně podprůměrné, naopak relativně silné zastoupení mají malé obce v kategorii 200 499 (celkem 9 obcí). Jedinou obcí, která překračuje standardně používanou statistickou hranici pro vymezení městských obcí v ČR, tj. 2000 obyvatel, je centrum mikroregionu město Nový Bydžov (cca 7300 obyv.). V kontextu ČR je Novobydžovsko venkovským regionem, ve kterém více jak 50% obyvatel žije ve venkovských obcích do 2000 obyv. (ČR cca 25%). Funkčním centrem území je Nový Bydžov z hlediska hustoty osídlení, počtu obyvatel, centra průmyslové výroby a veřejných služeb. Přirozeným centrem mikroregionu je město Nový Bydžov, které je druhým největším střediskem osídlení v okrese Hradec Králové a dvanáctým největším v Královéhradeckém kraji. Na úrovni kraje jsou srovnatelnými středisky osídlení např. Nová Paka, Hořice nebo Broumov.

II. OBYVATELSTVO II. A Demografická situace Mikroregion Novobydžovsko má dle výsledků statistik z roku 2001 celkem 15 123 obyvatel. Počet obyvatel v regionu za posledních čtyřicet let klesal, na rozdíl v porovnání s počtem obyvatel v ČR. Novobydžovsko patří k populačně ztrátovým oblastem, na území se projevují podobné rysy demografického vývoje jako v celé republice, dochází k poklesu hrubé míry porodnosti a mírnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti.od r. 1961 do r. 2001 ztratil mikroregion Novobydžovsko cca 17% obyvatel (v absolutních hodnotách cca 3 159 obyv.). Relativně nejvíce ubylo obyvatelstva v malých obcích ležících v severní, resp. severovýchodní části mikroregionu. Absolutně nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva zaznamenala obec Skřivany, ve které přibylo obyvatelstvo jak přirozenou měrou tak i migrací. Relativně nejvyšší populační růst ale vykázala obec Humburky, kde v souvislosti s dostavbou domova seniorů došlo nejenom k výraznému nárůstu migračním pohybem (většina důchodců z uvedeného zařízení se v obci přihlásila k trvalému pobytu), ale také ke skokovitému zhoršení věkové struktury obyvatelstva. Více než 10% obyvatelstva naopak ztratily za posledních cca 10 let Kobylice, Myštěves a Zachrašťany. Tabulka č 3. Celkový počet obyvatel v Mikroregionu Novobydžovsko: Rok Počet obyvatel mikroregion Počet obyvatel ČR Počet obyvatel KHK 1961 18 282 9 571 531 540 838 1970 16 665 9 807 397 540 337 1980 15 969 10 291 927 561 385 1991 15 037 10 302 215 552 809 2001 15 123 10 230 060 550 724 Zdroj: SLDB 2001-8 -

Věková struktura regionu není nijak příznivá. Je to způsobeno nižším podílem obyvatel v předproduktivním a produktivním věku a vyšším podílem obyvatel ve věku poproduktivním. Index stáří 60 + je 114,6. V porovnání ženy muži se v našem regionu ženy dožívají podstatně vyššího věku, toto je ale zcela běžný jev. Průměrný věk v regionu je 39,5. V ČR 38,8. Populační stárnutí regionu je proces, který se týká celé naší republiky a Evropy. Region tvoří 49 % mužů a 51 % žen. Tabulka č. 4: Index stáří muži ženy celkem Index stáří 60 + 88,7 144 114,6 Porovnání ČR 89,8 139,1 113,8 Zdroj: ČSU Tabulka č. 5: Celkový přehled věkové struktury Obce počet obyvatel muži ženy Ž do 15 Ž do 60 Ž nad 60 M do 15 M do 60 M nad 60 Barchov 257 120 137 21 84 32 22 72 26 Hlušice 739 357 382 77 223 82 64 236 57 Humburky 324 149 175 26 93 56 31 82 36 Kobylice 189 94 95 15 67 13 21 63 10 Kosičky 380 184 196 31 123 42 39 120 25 Králíky 396 185 211 40 143 31 27 131 27 Myštěves 180 88 92 12 51 29 19 48 21 Nový Bydžov 7201 3496 3705 606 2272 827 683 2267 546 Ohnišťany 330 168 162 22 94 46 37 106 25 Petrovice 245 121 124 19 82 23 21 84 16 Prasek 562 295 267 38 173 56 70 178 47 Skřivany 1029 480 549 78 383 88 95 316 69 Sloupno 494 242 252 38 153 61 42 167 33 Smidary 1507 796 711 98 429 184 117 516 163 Šaplava 113 59 54 12 28 14 4 42 13 Starý Bydžov 403 201 202 32 122 48 36 135 30 Vinary 454 220 234 38 125 71 32 136 52 Zachrašťany 178 84 94 4 62 28 9 56 19 Zdechovice 142 79 63 8 36 19 12 56 11 Celkem 15123 7418 7705 1215 4743 1750 1381 4811 1226 Zdroj: SLDB 2001-9 -

II. B Vzdělanostní struktura Vzdělanost v regionu je průměrná, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je poměrně malý podíl. Například Královéhradecký kraj má 7,5 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a patří tím mezi průměr. V ČR je celkem 8,9 vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a náš region tudíž patří spíše mezi podprůměrný. Podrobný přehled vzdělanosti v tabulce. Tabulka č. 6: Struktura vzdělání obec bez vzdělání základní střední bez střední s vysokoškolské Barchov 3 69 76 55 11 Hlušice 3 179 253 125 26 Humburky 1 77 125 55 6 Kobylice 1 29 81 40 2 Kosičky 1 100 121 62 18 Králíky 0 101 153 58 3 Myštěves 45 78 18 5 Nový Bydžov 35 1436 2395 1571 385 Ohniš'tany 1 86 133 46 3 Petrovice 1 56 89 46 7 Prasek 1 150 202 82 15 Skřivany 81 218 353 162 27 Sloupno 1 110 181 108 14 Smidary 87 363 592 208 28 Šaplava 1 35 37 22 Starý Bydžov 1 96 148 77 9 Vinary 2 146 160 66 10 Zachrašťany 59 73 27 2 Zdechovice 2 43 57 19 2 Celkem 222 3398 5307 2847 573 Celkem - % 1 28 43 23 5 Zdroj: SLDB 2001-10 -

II. C Ekonomická aktivita Region je krajem s významnou zemědělskou výrobou. Průmysl převládá zpracovatelský, chybí těžký průmysl. Z celkového počtu obyvatel regionu je ekonomicky aktivních 7 218 lidí, to je 48 %. V porovnání s celým Královéhradeckým krajem je naše % nižší (kraj 50 %) Přehled ekonomicky aktivního obyvatelstva dle jednotlivých obcí: Tabulka č. 7: počty ekonomicky aktivních obec ekon. aktivita Barchov 118 Hlušice 348 Humburky 149 Kobylice 115 Kosičky 182 Králíky 203 Myštěves 79 Nový Bydžov 3530 Ohniš'tany 142 Petrovice 127 Prasek 264 Skřivany 434 Sloupno 250 Smidary 672 Šaplava 51 Starý Bydžov 193 Vinary 207 Zachrašťany 88 Zdechovice 66 Celkem 7218 Zdroj: SLDB 2001-11 -

II. D Národností složení, náboženství Národnost převažuje česká, druhou nejpočetnější skupinou jsou Slováci - 128, k romské národnosti se hlásí pouze 14 lidí. Věřícího obyvatelstva je 25 % a převažuje římskokatolické vyznání, druhé nejvýznamnější je československé husitské. Tabulka č. 8: Počty české národnosti a věřících obec česká národnost věřící Barchov 238 74 Hlušice 717 205 Humburky 317 131 Kobylice 185 37 Kosičky 370 87 Králíky 383 65 Myštěves 173 45 Nový Bydžov 6958 1824 Ohniš'tany 321 86 Petrovice 241 43 Prasek 526 164 Skřivany 1007 198 Sloupno 485 90 Smidary 1438 343 Šaplava 112 30 Starý Bydžov 393 116 Vinary 433 171 Zachrašťany 175 54 Zdechovice 141 43 Celkem 14613 3806 Zdroj: SLDB 2001 II. E Etnická problematika Zastoupení členů romského etnika v komunitě je procentuelně o polovinu vyšší než činí republikový průměr. Věková struktura romské komunity je srovnatelná s věkovou strukturou majoritní společnosti. Počet živě narozených dětí romského etnika za poslední tři roky procentuelně převyšuje poměr menšiny a většiny o 11,5%, průměrný počet dětí v romské rodině s dětmi je vyšší o 0,67 dítěte, také úhrnná plodnost je o 0,4 jednotky vyšší, čistá míra reprodukce v romské komunitě je o jednu desetinu vyšší než ve většinové populaci.tyto ukazatele předpokládají demografický vývoj směrem k posilování romské menšiny ve městě. Počet členů v domácnosti je vyšší než ve většinové společnosti. Vybavení domácností romských rodin elektrickými spotřebiči dosahuje dobré úrovně, třetina - 12 -

romských rodin vlastní motorové vozidlo, více než polovina rodin nějaké motorové vozidlo užívá. Téměř 40% romských rodin bydlí v městském bytě, z celkového počtu městských bytů má romská komunita přiděleno 6%, z toho vyplývá poskytování mírně větší části bytů v poměru menšina ku většině. Nemovitost vlastní pouze necelá pětina romských rodin, více než polovina užívá nájemního bydlení, přičemž průměrný počet místností na byt koresponduje s republikovým průměrem, ovšem na místnost je vyšší počet Romů proti majoritě. Minimálně tři čtvrtiny romských rodin má byt vybavený splachovacím WC, koupelnou a teplou vodou, tři čtvrtiny bytů romských rodin jsou vytápěny lokálně. Stejný počet romských rodin se domnívá, že obydlí vyžaduje opravy. Ze zjištěných údajů vyplývá poměrně vysoká vybavenost bytů a úroveň bydlení, subjektivní dojem nižší úrovně vyvolává problém údržby a schopnosti Romů pečovat o bydlení. Zadluženost nájemného a služeb spojených s bydlením je u romské populace nepoměrně vyšší než u majority, toto ukazuje na naprostou neschopnost racionálně a ekonomicky vést rodinné rozpočty, protože příjem na člena rodiny měsíčně je u romských rodin pouze o 359,- Kč nižší než u majority. Podíl ekonomicky aktivních v romské komunitě je mírně nižší, vzhledem k vyššímu počtu dětí, vyšší počet členů domácnosti koresponduje s vyšším počtem ekonomicky aktivních vůči majoritě. Úroveň nezaměstnanosti a závislosti na dávkách sociální péče dosahuje 67%. Téměř polovina pracujících Romů je zaměstnávána Městem Nový Bydžov na veřejně prospěšných pracích. Většina nezaměstnaných Romů vyjádřila ochotu se rekvalifikovat a polovina ochotu za prací dojíždět. Úroveň vzdělání Romů je velmi nízká, v komunitě je pouze jeden člen, který dosáhl maturity, žádný vysokoškolák. Romové považují vzdělání za důležité, ale nejsou schopni sami se vzdělávat a vést ke vzdělání děti, dvě pětiny romských rodin věnuje školní přípravě dětí maximálně 2 hodiny týdně. Tři čtvrtiny rodin vyjádřilo přání děti doučovat. Tři čtvrtiny Romů se domnívá, že by měli mít svoji hospodu, volný čas tráví převážně s přáteli, s dětmi a u televize. Pouze jedna třetina dětí se věnuje mimoškolní činnosti, většina rodin tvrdí, že je třeba se romské mládeži více věnovat, jedna třetina rodin by uvítala dětské hřiště. Více než polovina rodin uvádí, že některý z jejích členů pocítil diskriminaci, většina rodin si přeje, aby zájmy a práva komunity hájil terénní sociální pracovník. V Novém Bydžově mají na kriminalitě Romové téměř třetinový podíl, podíl výchovných problémů a deviantního chování mládeže je pětinový, což je vzhledem k procentuelnímu zastoupení v místní populaci velmi závažný faktor. Zdravotní péče v romské komunitě je uspokojivá, pouze péče stomatologa je nedostatečná, čtvrtina dospělých Romů zubaře vůbec nenavštěvuje. Desetina dospělých Romů je invalidních. Subjektivně zdrávo se cítí většina Romů. Úroveň užívání antikoncepce ve fertilním věku je výrazně nižší než v majoritní společnosti. - 13 -

Subjektivně považuje romská komunita za nejzávažnější problém práci a bydlení. Z objektivně zjištěných údajů vyplývá jako nejzávažnější faktory k řešení zadluženost, nezaměstnanost, vzdělání a kriminalita. II. F analýza trhu práce Vývoj míry nezaměstnanosti na Novobydžovsku v posledních pěti letech je odlišný od celorepublikového trendu a vyvíjí se negativně. Téměř ve všech letech je vzhledem k celé ČR téměř o 2 % vyšší. Výraznější negativní odchylka se projevuje v rámci okresu Hradec Králové, kde je míra nezaměstnanosti na Novobydžovsku ze všech částí nejvyšší a přesahuje míru nezaměstnanosti v okrese o víc jak 3 %. Proti prvnímu roku (rok 2001) došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti na Novobydžovsku o 0,8 %. V jiných částech okresu došlo pouze k mírnému nárůstu či dokonce k poklesu. Pozitivním výhledem může být jen to, že po prvotním nárůstu míry nezaměstnanosti došlo v dalších letech k jejímu poklesu a tento trend nadále pokračuje. V posledním roce se na zvýšení nezaměstnanosti podílelo ukončení významného průmyslového podniku Promil a.s. Nový Bydžov, který zaměstnával velkou část ženské populace. Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Hradec Králové, Královehradeckém kraji a v ČR zachycuje tabulka a graf. 1.1.1. Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností v % 1.1.2. Zdroj: Benchmarkingová iniciativa 2005,Vygenerováno: 29.01. 2007, 19:21:01, Uživatel: Bc. Daniela Lusková Jedná se o porovnání z benchmarkingu veřejné správy, přičemž ke srovnání jsou vybrané podobné obce. Údaj za rok 2005 vypovídá o míře nezaměstnanosti, která se blíží aritmetickému průměru porovnávaných obcí. (NB č. 34) - 14 -

Tabulka č. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Hradec Králové v letech 2001-2005 (v%) Mikroregiony, Okres, ČR 2001 2002 2003 2004 2005 Změna HK - město 5,5 5,8 6,0 6,1 5,5 0,0 HK - okolí 6,3 7,0 6,4 6,7 6,0-0,2 Chlumecko 8,8 8,6 9,9 10,2 9,9 1,1 Nechanicko 6,9 8,4 8,6 7,8 6,8-0,1 Novobydžovsko 9,6 10,9 12,1 10,7 10,3 0,8 Smiřicko 7,8 8,4 9,9 7,7 7,6-0,2 Třebechovicko 7,6 7,4 7,3 7,7 7,4-0,2 Okres HK 6,5 6,9 7,2 7,0 6,6 0,1 Královehradecký kraj 6,1 6,5 6,9 6,6 4,8-1,3 ČR 8,1 7,3 7,8 8,3 7,8-0,3 Pozn. Míra nezaměstnanosti je uvedena vždy k 31.12. daného roku, je očištěna od sezónních výkyvů; mikroregiony odpovídají 1 spádovému území pověřených úřadů, výjimkou je HK, který je rozdělen na město a okolí Zdroj: Úřad práce Hradec Králové a ČSÚ Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti na Novobydžovsku, okrese HK, Královehradeckém kraji a v ČR 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1 2 3 4 5 Novobydžovsko Okres HK Královehradecký kraj ČR Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích mikroregionu je různý, ale kopíruje vývoj v ČR. Trvale nejnižší a stále pod hranicí 10 % je míra nezaměstnanosti v obcích Kobylice, Nový Bydžov, Ohnišťany a Sloupno. Naopak trvale nejvyšší je v Hlušicích, Starém Bydžově, Šaplavě a Zachrašťanech. V průměru se míra nezaměstnanosti v mikroregionu Novobydžovsko pohybuje v roce 2005 a v 1. pololetí roku 2006 kolem 10 %, tj. o 1,5 % nad celorepublikovým průměrem. Vše zobrazuje tabulka a graf. 119 1 V rámci hodnocení trhu práce je Novobydžovsko vymezeno jako územní obvod pověřeného úřadu Nový Bydžov (viz. k tabulce 1). - 15 -

Tabulka č. 10 : Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu v roce 2005 a 1. pol. 2006 Obec Měsíc/rok III/05 VI/05 IX/05 XII/05 III/06 VI/06 Barchov 9,3 10,2 10,2 11,0 12,7 5,9 Hlušice 12,9 11,8 11,8 13,5 13,5 11,5 Humburky 6,7 7,4 9,4 10,1 6,0 4,0 Kobylice 3,5 7,0 5,2 5,2 7,0 3,5 Kosičky 11,0 9,3 9,9 12,1 11,5 7,7 Králíky 13,3 10,8 9,9 12,3 11,3 7,4 Myštěves 15,2 7,6 8,9 7,6 8,9 10,1 Nový Bydžov 9,9 9,4 9,0 9,4 9,1 8,0 Ohnišťany 5,6 4,9 6,3 7,7 7,0 7,7 Petrovice 9,4 8,7 11,0 15,7 11,0 7,9 Prasek 11,0 8,0 9,1 11,4 9,1 6,4 Skřivany 7,4 7,8 7,4 10,6 9,4 9,0 Sloupno 8,4 8,0 8,4 10,0 9,6 8,4 Smidary 11,8 9,8 11,0 10,6 10,3 10,4 Starý Bydžov 12,4 12,4 10,9 14,0 15,0 11,9 Šaplava 19,6 17,6 13,7 15,7 13,7 11,8 Vinary 8,2 8,7 10,1 12,1 15,0 13,0 Zachrašťany 13,6 10,2 12,5 14,8 11,4 10,2 Zdechovice 6,1 3,0 4,5 6,1 4,5 1,5 Novobydžovsko - průměr 10,3 9,1 9,4 11,0 10,3 8,2 ČR 9,4 8,6 8,8 8,9 8,8 7,7 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti na Novobydžovku v porovnání s ČR 12,0 10,0 8,0 6,0 Novobydžovsko - průměr ČR 4,0 2,0 1 2 3 4 5 6 0,0 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové - 16 -

Struktura uchazečů byla analyzována podle věku a vzdělání. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Jsou jimi zejména čerství absolventi škol (do 19, příp. 20-29 let) a uchazeči v předdůchodovém věku (50+). Dalšími problematickými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání a hůře umístitelní jsou i středoškoláci, a to zejména v důsledku jejich vysoké nabídky. Struktura nezaměstnaných ve spádovém obvodu Nový Bydžov je při zohlednění podílu rizikových skupin různá. Ve srovnání s celorepublikovým a okresním průměrem je poměrně dobrá u absolventů škol. Naopak u uchazečů v předdůchodovém věku je podíl poměrně vysoký. Tedy proti roku 2000 se trend otočil. Poměrně nepříznivá je situace i u uchazečů mezi 40 49 rokem. Z hlediska vzdělanosti je nezaměstnanost při srovnání vyšší pouze u uchazečů se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Je nutné však vzít v úvahu, že struktura uchazečů o zaměstnání je do jisté míry ovlivněna strukturou celé populace, což v případě Novobydžovska ukazuje právě na vyšší podíl u lidí v předdůchodovém věku. Nízký podíl u uchazečů s vysokoškolským vzděláním naopak svědčí o vyšší poptávce po této skupině. Vše doplňují tabulky 3-6. Rizikovou skupinou jsou Romové, jejichž nezaměstnanost v území dosahuje 67%, problematické zaměstnávání je zejména na Novobydžovsku, kde je zastoupení Romů v populaci 4,48 % Tabulka č.11 : Struktura uchazečů podle věku k 31. 5 2005 (absolutní hodnoty) Mikroregion, okres, ČR do 19 20-29 30-39 40-49 50+ celkem HK - město a okolí 118 790 725 577 829 3 039 Chlumecko 22 104 102 100 156 484 Nechanicko 5 28 30 25 32 120 Novobydžovsko 32 142 139 146 234 693 Smiřicko 23 96 79 54 71 323 Třebechovicko 19 85 85 64 86 339 Okres HK 219 1 245 1 160 966 1 408 4 998 ČR 24 000 141 000 93 400 82 900 84 600 425 900 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Pozn: údaje v ČR jsou k 31.12.2004 Tabulka č. 12. : Struktura uchazečů podle věku k 31. 5. 2005 (v %) Mikroregion, okres, ČR do 19 20-29 30-39 40-49 50+ HK - město a okolí 3,9 26,0 23,9 19,0 27,3 Chlumecko 4,5 21,5 21,1 20,7 32,2 Nechanicko 4,2 23,3 25,0 20,8 26,7 Novobydžovsko 4,6 20,5 20,1 21,1 33,8 Smiřicko 7,1 29,7 24,5 16,7 22,0 Třebechovicko 5,6 25,1 25,1 18,9 25,4 Okres HK 4,4 24,9 23,2 19,3 28,2 ČR 5,6 33,1 21,9 19,5 19,9 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Pozn: údaje v ČR jsou k 31.12.2004-17 -

Tabulka č. 13: Struktura uchazečů podle vzdělání k 31.5.2006 Mikroregion, okres, ČR 1 2 3 4 5 celkem HK - město a okolí 729 1 228 864 44 176 3 041 Chlumecko 142 239 90 4 9 484 Nechanicko 30 61 25 1 3 120 Novobydžovsko 241 325 114 7 6 693 Smiřicko 119 147 49 3 5 323 Třebechovicko 121 127 75 7 7 337 Okres HK 1 382 2 127 1 217 66 206 4 998 ČR 104 600 211 000 95 100 15 200 425 900 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Tabulka č. 14 : Struktura uchazečů podle vzdělání k 31.5.2006 Mikroregion, okres, ČR 1 2 3 4 5 HK - město a okolí 24,0 40,4 28,4 1,4 5,8 Chlumecko 29,3 49,4 18,6 0,8 1,9 Nechanicko 25,0 50,8 20,8 0,8 2,5 Novobydžovsko 34,8 46,9 16,5 1,0 0,9 Smiřicko 36,8 45,5 15,2 0,9 1,5 Třebechovicko 35,9 37,7 22,3 2,1 2,1 Okres HK 27,7 42,6 24,3 1,3 4,1 ČR 24,6 49,5 22,3 3,6 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Tabulka č. 15: Skupiny obtížně zaměstnatelných a jejich počet v území celkem Z toho ženy Z toho muži Občané se ZPS 182 95 87 Mladiství do 26 let 137 89 48 Osoby nad 50 let věku 259 148 111 Osoby bez vzdělání 10 7 3 Osoby po výkonu trestu 2003-2005 36 2 34 Osoby ve VTOS 28 1 27 Etnické menšiny počet práceschopných 146 70 76 Ženy na MD 340 340 - Zdroj: Město Nový Bydžov - 18 -

Tabulka č. 16: Míry nezaměstnanosti v roce 2005 podle pohlaví Novobydžovsko ženy 13,08 % muži 6,31 % Tabulka č. 17: Projekce vývoje počtu příslušníků romské komunity v Novém Bydžově Rok Počet Nárůst Počet Nárůst Podíl Romů v Romů % obyvatel NB % Populaci NB v % 2005 319 0 7 123 0,00 4,48 2010 339 6,2 7 155 0,46 4,74 2015 358 12,3 7 168 0,64 4,99 2020 376 17,8 7 156 0,47 5,25 2025 393 23,1 7 109-0,2 5,52 2030 408 27,9 7030-1,3 5,80 2035 418 31,3 6 930-2,7 6,03 2040 426 33,4 6 816-4,3 6,25 2045 429 34,4 6 696-6,0 6,40 2050 432 35,3 6 567-7,8 6,57 II. G Problematika zaměstnanosti romské komunity v Novém Bydžově Graf č. 3: Demografická struktura romské komunity Demografická struktura romské komunity podle pohlaví a věku 60 50 40 30 20 10 0 0-6 7-14 15-20 21-40 41-60 60-80 80 a více muži ženy Zdroj: Město Nový Bydžov - 19 -

Graf č. 4: Struktura romské komunity podle schopnosti pracovat Struktura romské komunity podle schopnosti pracovat děti starobní důchodci invalidní důchodci matky na MD výkon trestu práceschopní Zdroj: Město Nový Bydžov Graf č. 5: Zaměstnanost členů romské komunity Zaměstnanost členů romské komunity v produktivním věku MD výkon trestu nepracuje pracuje Zdroj: Město Nový Bydžov 98 členů komunity nepracuje, ačkoli je práceschopná, 48 Romů pracuje, 2 Romové jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a 29 matek je na mateřské dovolené. 12,2% Romů nezaměstnaných Romů v produktivním věku není hlášeno na úřadu práce. U tohoto počtu Romů není odváděno sociální a zdravotní pojištění a není nárok na výplatu dávek sociální péče. Těmto lidem není započítávána doba odpracovaných let a později jim nevzniká nárok na výplatu invalidního nebo starobního důchodu. V současné době zaznamenal Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Nový Bydžov narůstající počet Romů, kteří sice mají státem přiznaný starobní nebo invalidní důchod, ale bez nároku na výplatu z výše uvedených důvodů. Protože tak nesplňují podmínky českého - 20 -

důchodového systému, nemají zpravidla nárok na výplatu dávek sociální péče ani v tomto případě. Graf č. 6: Odvětví zaměstnání členů romské komunity Odvětví zaměstnání členů romské komunity průmysl zemědělství služby a obchod administrativa podnikání VPP Zdroj: Město Nový Bydžov 11 pracujících členů komunity pracuje v průmyslu, 2 Romové v zemědělství. Ve službách a obchodu pracuje 8 Romů, administrativní práci vykonávají 3 členové komunity, podnikání se věnují 2 Romové, na veřejně prospěšných pracích je zaměstnána většina pracujících členů 22. V poslední době jsou veřejně prospěšné práce místním fenoménem, jsou na nich téměř výhradně zaměstnáváni Romové. O zaměstnání projevují výrazný zájem, v romské komunitě převládá názor, že město je povinno jim práci zabezpečit, aniž by si uvědomovali, že veřejně prospěšné práce jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce, nikoli obce. Pro zaměstnání na těchto pracích musí být splněna podmínka šesti měsíců evidence v seznamu uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Zaměstnavatel musí mít s místně příslušným úřadem práce uzavřenu smlouvu. V roce 2006 přispívá Úřad práce Hradec Králové na mzdu pracovníka na veřejně prospěšné práci 7.600,- Kč, ostatní část mzdy doplácí zaměstnavatel. Pro rok 2006 má Město Nový Bydžov uzavřenu smlouvu na 17 míst veřejně prospěšných prací, to je nejvíce v Královéhradeckém kraji. Královéhradecky úřad práce tak zohledňuje vysoké procento zastoupení romské komunity v Novém Bydžově, jako skupiny obtížně zaměstnatelné a ve spolupráci s Městem Nový Bydžov řeší aktivně politiku nezaměstnanosti. Tato snaha však na straně Romů vyvolává vzrůstající závislost na tomto druhu prací a vzrůstající neochotu hledat si práci vlastními silami. Stále je však, dle názoru autorky práce, tento způsob pozitivnějším řešením ekonomické situace Romů než pasivní závislost na dávkách sociální péče a prohlubování syndromu naučené bezmocnosti. - 21 -

Graf č. 7: Zájem o VPP v romské komunitě Zájem o veřejně prospěšné práce má zájem nemá zájem Zdroj: Město Nový Bydžov z 98 nezaměstnaných Romů v dotazníkovém šetření projevilo zájem o veřejně prospěšné práce. 23 nezaměstnaných by tuto práci nepřijalo. Graf č. 8: Zájem o rekvalifikaci v romské komunitě Zájem o rekvalifikaci má zájem nemá zájem Zdroj: Město Nový Bydžov 82 z 98 nezaměstnaných Romů by měla zájem o rekvalifikaci úřadu práce, 16 nezaměstnaných nemá zájem se rekvalifikovat. - 22 -

Graf č. 9: Ochota Romů dojíždět za prací Ochota dojíždět za prací ochotno neochotno Zdroj: Město Nový Bydžov Z 98 nezaměstnaných Romů by bylo ochotno za prací dojíždět 46, 52 Romů by nebylo ochotno dojíždět. Graf č. 10: Úroveň vzdělání romské komunity Úroveň vzdělání žádné zvláštní škola základní škola učiliště maturita VŠ Zdroj: Město Nový Bydžov V komunitě je 119 dětí před vzdělávacím procesem nebo v průběhu vzdělávacího procesu. Z 200 dospělých členů komunity nedosáhlo žádného vzdělání 11 Romů, vzdělání na zvláštní škole má 93 Romů, v základní škole 72, vyučeno je 23 Romů, maturitou ukončil vzdělání 1 Rom a vysokou školu nevystudoval žádný z Romů. - 23 -

Využívání veřejně prospěšných prací ze strany zaměstnavatelů Na Novobydžovsku využívá VPP 8 obcí z 19, tj. 42% obcí a jedna obecně prospěšná společnost poskytující sociální služby Nástroj aktivní politiky zaměstnanosti veřejně prospěšné práce je v území využíván poměrně významně, ve srovnání např. s Chlumeckém ( 33%). Z organizací je využíván zejména obecně prospěšnými službami. Významným zaměstnavatelem je Město Nový Bydžov O tento typ prací je zájem zejména v romské komunitě. Chráněná dílna a Podporované zaměstnávání nevyužívá žádný zaměstnavatel v regionu Novobydžovska V průzkumu mezi občany mikroregionu Novobydžovsko v celkovém počtu 468 dotázaných byla položena otázka. Co by se mělo ve Vaší obci změnit?.otázka byla otevřená, níže je výčet nejčastějších odpovědí. Mezi všemi obyvateli mikroregionu jednoznačně převládá priorita pracovních příležitostí a bytové výstavby. Tabulka č. 18: Priority změn v obci dle průzkumu občanů Souhrn všech dotázníků 468 návrhy počet dětská hřiště 49 pracovní příležitosti 82 výstavba chodníků 30 dopravní spojení 49 čistota města 19 bytová výstavba 52 zvýšení bezpečnosti 26 volnočasové aktivity (kluby) 27 oprava komunikací 37 obnova nemocnice 18 rómská otázka 30 kulturní program 38 parkovací místa 5 vzdělávání 6 Zdroj: Město Nový Bydžov - 24 -

Graf č. 11: Vyhodnocení otázky Co by se mělo ve Vaší obci změnit? Vyhodnocení všech dotazníků 90 80 70 60 50 40 30 20 10 dětská hřiště pracovní příležitosti výstavba chodníků dopravní spojení čistota města bytová výstavba zvýšení bezpečnosti volnočasové aktivity (kluby) oprava komunikací obnova nemocnice rómská otázka kulturní program parkovací místa vzdělávání 0 1 Shrnutí: Region zaznamenal od r. 1961 pokles počtu obyvatel a s celorepublikovým trendem dochází ke stárnutí obyvatelstva. v souladu Z hlediska vzdělanosti a ekonomické aktivity patří obyvatelstvo mikroregionu mezi podprůměrné. Nadprůměrná je nezaměstnanost, zejména žen. Občané mikroregionu považují za prioritu rozvoj pracovních příležitostí. Rovněž tak zastoupení romské menšiny je naprůměrná. Dle odhadů bude většinového obyvatelstva ubývat, romského přibývat ze současných 4,48% na 6,57% v roce 2050. - 25 -

III. EKONOMIKA ÚZEMÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ III.A Ekonomická základna Na dalším rozvoji regionu se vždy významně podílejí ekonomická základna, sociální situace a politická aktivita jednotlivých obcí. Region Novobydžovska lze charakterizovat jako starou zemědělskou oblast s dobrými předpoklady pro rozvoj zemědělské výroby. Přirozeným centrem této venkovské oblasti je střediskové město Nový Bydžov. Nový Bydžov se díky nepříznivému vlivu některých faktorů (poloha mimo dopravní tepny, ztráta administrativní funkce) vyvíjel v posledních 100 150 letech ekonomicky méně dynamičtěji než další východočeská centra a také z tohoto důvodu zůstal relativně silný zemědělský sektor jedním z charakteristických znaků hospodářské základny Novobydžovska. Novobydžovsko se tak v rámci Královéhradeckého kraje řadí mezi 5 hospodářsky nejslabších regionů, které jsou upřednostněny při čerpání prostředků z grantů EU na podporu drobného a středního podnikání. Stávající struktura ekonomické základny má vliv na zaměstnanost a počet EAO (ekonomicky aktivních obyvatel) vyjíždějících za prací zejména mimo region. Z dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti (kapitola trh práce) a vysokého procenta EAO vyjíždějících za prací mimo obec lze odvodit vysoký potenciál pracovní síly na Novobydžovsku. Podíl ekonomicky aktivních obyv. na celkovém počtu a podíl vyjíždějících za prací mimo obec (2001) obec celkem počet obyvatel celkem ekonomicky aktivních obyvatel podíl EAO v % celkem vyjížd. za prací mimo obec podíl vyjížd. za prací v % Barchov 257 118 45,9 82 69,5 Hlušice 739 348 47,1 143 41,1 Humburky 324 149 46 65 43,6 Kobylice 189 115 60,8 80 69,6 Kosičky 380 182 47,9 99 54,4 Králíky 396 203 51,3 80 39,4 Myštěves 180 79 43,9 53 67,1 Nový Bydžov 7201 3530 49 743 21 Ohnišťany 330 142 43 83 58,5 Petrovice 245 127 51,8 72 56,7 Prasek 562 264 47 142 53,8 Skřivany 1029 434 42,2 161 37,1 Sloupno 494 250 50,6 139 55,6 Smidary 1507 672 44,6 281 41,8 Šaplava 113 51 45,1 32 62,7 Starý Bydžov 403 193 47,9 106 54,9 Vinary 454 207 45,6 117 56,5 Zachrašťany 178 88 49,4 53 60,2 Zdechovice 142 66 46,5 50 75,8-26 -

Novobydžovsko 15123 7218 47,7 2581 35,8 Spol. Cidlina 25953 12674 48,8 4911 38,7 Z celkového počtu obyvatel Mikroregionu Novobydžovsko bylo v roce 2001 ekonomicky aktivních 7.218 (47,7 %), což je o mírně nižší hodnota, než za Společnou Cidlinu (48,8 %) a než je krajský průměr (50,9 %). Procento obyvatel je vyjíždějících za prací mimo obec je velmi vysoké 35,8 %. Z okolních obcí obyvatelé dojíždějí za prací do Nového Bydžova, část obyvatel a obyvatelé z Nového Bydžova však vyjíždějí zcela mimo region, a to převážně do krajského města Hradce Králové. Počet EAO vyjíždějících za prací vyjíždějící 36% nevyjíždějící 64% Na současný a budoucí rozvoj ekonomické základny mikroregionu má vliv především nabídka připravených pozemků pro podnikání (průmyslová zóna v Novém Bydžově), zvýšení a zkvalitnění dostupnosti dostavbou dálnice D 11 (Praha Hradec Králové) a strategická politika obcí a svazku obcí zaměřená na dotační politiku. Pro analýzu dále můžeme využít výstupů z benchmarkingu, kde MÚ srovnává údaje z dalšími 50 správními územími obce s rozšířenou působností. Správní území ORP (23 obcí) částečně překrývá území mikroregionu (19 obcí), pro výstup to však v tomto případě není podstatné: 1.1.3. 18.1 Počet aktivních živností na 1000 obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Typ: Počítaný podle vzorce Vyhodnocení: Absolutní hodnoty Průměr: Aritmetický průměr - 27 -

1.1.4. Benchmarkingová iniciativa 2005 Vygenerováno: 28.01. 2007, 15:25:14, Uživatel: Ing. Marcela Česáková Novobydžovsko (č.34) s 258 aktivními živnostmi na 1.000 obyvatel je v porovnání se všemi velikostními kategoriemi zcela v průměru, v porovnání se správními územími stejné velikostní kategorie je mírně nad průměrem (viz. graf). III.B Odvětvová struktura Z hlediska odvětvové struktury lze Mikroregion Novobydžovsko charakterizovat podobně jako region Společné Cidliny jako zemědělsko-průmyslový s převahou ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v sekundární sféře (průmysl) 51,1 %, v porovnání s terciální sférou (služby) 37,6 % a primární sférou (zemědělství) 11,3 %. Po roce 1991 zaznamenal velký pokles podíl zaměstnaných v primárním sektoru a v souladu s celostátním trendem začal růst podíl zaměstnaných v terciéru. Přesto má stále sledované území velmi vysoký podíl zaměstnaných v priméru (12,2 %) na rozdíl od celé ČR (4,4 %). Nejvíce podnikatelských subjektů podniká v oblasti zpracovatelského průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Silné zastoupení zemědělského sektoru odpovídá skutečnosti vyplývající z ostatních statistik, které ukazují na poměrně velkou orientaci tohoto regionu právě na zemědělskou produkci. - 28 -

1991 2001 primér sekundér terciér primér sekundér terciér Mikroregion Novobydžovsko 24,9 42,3 32,8 11,3 51,1 37,6 okres HK 12,2 40,4 47,4 ČR 11,6 44,9 43,5 4,4 37,7 58,9 zaměstnanost podle sektorů v % 1991 50 45 42,3 44,9 43,5 40 35 32,8 30 25 20 24,9 primér sekundér terciér 15 10 11,6 5 0 Mikroregion Novobydžovsko ČR - 29 -

zaměstnanost podle sektorů v % 2001 70 60 50 51,1 58,9 40 37,6 37,7 primér 30 sekundér terciér 20 10 11,3 4,4 0 Mikroregion Novobydžovsko ČR Při pohledu na sektorovou zaměstnanost je zcela zřejmé, že stále vysoký podíl pracujících v zemědělství zůstává v menších obcích. Zaměstnanost v jednotlivých obcích podle sektorů (2001) zaměstnanost podle sektorů v % obec EAO primární sekundární terciární Barchov 118 9,2 57,1 33,7 Hlušice 348 17,2 45,6 37,2 Humburky 149 22,9 40,4 36,7 Kobylice 115 10,1 49,4 40,4 Kosičky 182 30,7 39,2 30,1 Králíky 203 28,6 44,8 26,6 Myštěves 79 22,1 44,1 33,8 Nový Bydžov 3530 6,8 50,5 42,7 Ohnišťany 142 9,5 59,5 31 Petrovice 127 23 36,8 40,2 Prasek 264 17,3 46,4 36,3 Skřivany 434 3,3 60,6 36,1 Sloupno 250 7,9 58,6 33,5 Smidary 672 8,3 62 29,7 Šaplava 51 27,7 40,4 31,9 Starý Bydžov 193 26,4 46,6 27 Vinary 207 28,1 52,4 19,5 Zachrašťany 88 16 42,7 41,3 Zdechovice 66 15,2 45,7 39,1 Mikroreg. Novobydžovsko 7218 11,3 51,1 37,6-30 -

Další významné hledisko odvětvové struktury je z hlediska počtu podnikatelských subjektů Hospodářská činnost - odvětvový počet subjektů - ČSÚ Hradec Králové 2004 obec zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod, opravy a prodej mot.voz.,pohostinství ostatní služby veřejná správa školství a zdravotnictví veřejné, sociální a osobní služby Barchov 3 2 7 0 11 11 2 0 1 0 0 1 0 0 11 2 0 3 54 37 Hlušice 13 23 40 3 33 11 2 5 12 2 0 3 0 0 114 10 5 8 284 142 Humburky 12 14 5 2 11 4 2 1 6 1 1 2 1 0 37 8 1 5 113 57 Kobylice 3 8 6 0 8 6 2 0 6 0 0 0 0 0 33 0 0 6 78 39 Kosičky 13 9 20 1 18 12 2 3 6 1 0 4 0 0 55 9 8 7 168 84 Králíky 18 11 16 4 12 3 3 0 9 0 1 2 2 0 52 13 0 6 152 76 Myštěves 5 1 4 1 16 4 2 0 3 0 0 1 4 0 22 5 0 4 72 36 Nový Bydžov 55 266 233 36 478 160 4 55 141 10 6 79 4 0 1122 43 67 95 2854 1428 Ohniš'tany 10 11 13 0 20 2 2 1 6 1 0 0 0 0 52 5 1 6 130 65 Petrovice 6 2 9 0 14 5 2 2 5 1 0 1 0 0 23 3 3 14 90 45 Prasek 6 20 30 2 25 23 2 1 8 1 0 5 0 0 87 5 6 13 234 117 Skřivany 21 25 38 8 45 24 2 4 22 2 2 6 0 0 140 13 10 12 374 189 Sloupno 5 17 16 4 29 15 2 1 4 1 0 9 0 0 68 5 2 8 186 93 Smidary 20 49 74 6 87 6 5 3 19 2 1 17 1 0 219 10 2 16 537 269 Šaplava 4 1 8 0 1 8 1 2 0 1 0 0 0 0 19 3 0 2 50 25 Starý Bydžov 9 13 12 0 18 5 2 1 7 1 0 3 0 0 44 8 0 11 134 87 Vinary 25 11 10 3 17 9 5 0 4 0 1 1 1 0 50 22 2 7 168 84 Zachrašťany 5 12 8 2 14 3 2 0 3 0 0 5 0 0 34 5 1 4 98 49 Zdechovice 3 5 7 0 8 4 2 0 1 0 0 2 0 0 21 2 2 3 60 30 Celkem 236 500 556 72 865 315 46 79 263 24 12 141 13 0 2203 171 110 230 5836 2952 státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti družstevní organizace peněžní organizace podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání ostatní právní formy celkem z toho podnikatelských subjektů

z toho: Nový Bydžov 55 266 233 36 478 160 4 55 141 10 6 79 4 0 1122 43 67 95 2854 1428 ostatní obce 181 234 323 36 387 155 42 24 122 14 6 62 9 0 1081 128 43 135 2982 1524-31 -

V roce 2004 sídlilo v regionu 5.836 hospodářských subjektů, z toho 2.952 podnikatelských subjektů a 2.203 soukromých podnikatelů (fyzických osob). V primárním sektoru bylo evidováno 236 podnikatelských subjektů (8 % všech podnikat. subjektů), v sekundárním 1.056 (38,2 % všech podnik. subjektů, z toho 500 v průmyslu 16,9 % a 556 ve stavebnictví 18,8 %) a v terciární sféře 1.252 (42,4 % všech podnik. subjektů). Z toho doprava a spoje 72 subjektů (2,4 %), obchod, opravy a prodej motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství 865 (29,3 %), ostatní obchodní služby 315 (10,7 %). Další vypovídající údaj je z hlediska velikostní kategorie podnikatelských subjektů. V následující tabulce je Novobydžovsko (SÚ ORP 23 obcí) v porovnání s ostatními správními obvody Královéhradeckého kraje. Celkový počet podnikatelských subjektů je tedy o něco vyšší než v předcházejícím rozboru, kde byly údaje sledovány dle jednotlivých obcí Mikroregionu Novobydžovsko (19 obcí). Z grafu je zřejmé, že Novobydžovsko (č. 12) má vysoké procento podnikatelských subjektů ve velikostní kategorii 1-5 zaměstnanců. Tab. 9 Ekonomické subjekty se sídlem na daném území podle kategorie počtu zaměstnanců k 31.12. 2004 Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Celkem bez zaměstnanců v tom s počtem zaměstnanců 1-5 6-19 20-99 0 zam. 1-5 8-19 20-99 100 a více víc než 100 neuvedeno Královéhradecký kraj 122 313 64 229 20 551 3 051 1 463 303 32 716 v tom: Broumov 3 230 1 241 934 55 45 6 949 Dobruška 4 108 2 541 297 97 46 12 1 115 Dvůr Králové n. L. 5 630 3 263 590 131 77 17 1 552 Hořice 4 212 2 639 348 82 46 9 1 088 Hradec Králové 34 899 16 536 7 722 969 437 93 9 142 Jaroměř 3 893 1 571 1 078 100 51 7 1 086 Jičín 10 154 6 227 965 231 102 31 2 598 Kostelec nad Orlicí 4 999 3 061 372 123 48 12 1 383 Náchod 13 853 5 968 3 828 337 158 35 3 527 Nová Paka 3 024 1 847 268 70 36 6 797 Nové Město n. Met. 3 184 1 428 819 78 39 14 806 Nový Bydžov 3 311 1 743 648 85 36 7 792 Rychnov nad Kněžnou 7 372 4 431 572 182 94 18 2 075 Trutnov 13 877 7 877 1 444 351 163 24 4 018 Vrchlabí 6 567 3 856 666 160 85 12 1 788

Velikost ekonomických subjektů 100% 80% 60% 40% víc než 100 20-99 8-19 1-5 0 zam. 20% 0% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 12 Nový Bydžov III.C Rozvojové aktivity obcí Rozvojové aktivity jednotlivých obcí a především střediskového města mají nesporně velký vliv na rozvoj celého regionu, na občanské vybavenosti a na celkovém životě v regionu. Mezi základní rozvojové nástroje obcí patří: daňová výtěžnost, dotační politika a výše získaných dotací, zpracování a naplňování strategických dokumentů. Daňová výtěžnost Od roku 2001 prošla příjmová stránka obcí týkajících se daní reformou. Obce dostávají od státu 20,59 % sdílených daní (daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob - zjednodušeně), 30 % daně z příjmů fyzických osob mající na území bydliště, daň z příjmů obce a 1,5 % daně příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné zaměstnavatelem. Výsledná částka pro každou obec vychází dále z koeficientů velikostní kategorie obce a v absolutní částce je dána každoročně vyhláškou Ministerstva financí. - 33 -

Daňová výtěžnost Obec Počet obyvatel Koeficient velikosti Počet zaměstnanců ze záv. činnosti Daň z příjmů FO ze sam. výděl. činnosti z kapit. výnosů Daň z příjmů PO DPH Celkem sdílené daně Daň z nemovitostí Celková daňová výtěžnost Podíl daně z nemovitostí na 1 obyvatele Podíl sdílených daní na 1 obyvatele Barchov 237 0,5630 7 306390 92150 18450 320270 606170 1343430 332070 1675500 1401 5668 Hlušice 744 0,5881 124 1154760 106830 65220 1207370 1817390 4351570 851790 5203360 1145 5849 Humburky 297 0,5630 126 424690 62160 25030 465220 749540 1726640 205510 1932150 692 5814 Kobylice 203 0,5630 12 262960 79980 16500 313590 506230 1179260 178850 1358110 881 5809 Kosičky 360 0,5881 111 523650 208920 31550 577190 942790 2284100 512540 2796640 1424 6345 Králíky 377 0,5881 122 580980 64610 0 611390 985620 2242600 502910 2745510 1334 5949 Myštěves 171 0,5370 12 201040 20170 13670 245580 390960 871420 278310 1149730 1628 5096 Nový Bydžov 7126 0,6150 2718 11011220 2799200 653130 12039900 19519740 46023190 4293450 50316640 603 6458 Ohnišťany 314 0,5881 19 425620 50390 27520 509570 787200 1800300 445610 2245910 1419 5733 Petrovice 252 0,5630 43 360070 78510 0 377450 602210 1418240 396300 1814540 1573 5628 Prasek 584 0,5881 70 804890 163840 51150 946320 1526790 3492990 397800 3890790 681 5981 Skřivany 1022 0,5881 619 1608400 1451190 88350 1655270 2672100 7475310 546410 8021720 535 7314 Sloupno 474 0,5881 89 669490 146720 41530 554710 1423410 2835860 261260 3097120 551 5983 Smidary 1506 0,5977 316 2164140 386790 0 2483660 3910050 8944640 1651000 10595640 1096 5939 Starý Bydžov 400 0,5881 91 568620 89570 35020 647680 1013540 2354430 694590 3049020 1736 5886 Šaplava 113 0,5370 6 139980 18910 9070 168140 268230 604330 118780 723110 1051 5348 Vinary 474 0,5881 28 641790 91550 41500 767750 1230100 2772690 999490 3772180 2109 5850 Zachrašťany 163 0,5370 37 200880 87500 13050 241520 389880 932830 281490 1214320 1727 5723 Zdechovice 137 0,5370 13 171320 108230 10930 202040 326160 818680 203560 1022240 1486 5976 Zdroj: MF, Aris 2006 K celkovým daňovým příjmům obce dále náleží daň z nemovitostí a místní a správní poplatky. Do rozpočtu Nového Bydžova plynou i správní poplatky týkající se výkonu státní správy na celém správním území (17 tis. obyvatel). - 34 -

Ekonomickou aktivitu každé obce charakterizuje i dluhová služba. obec fin.výpomoci dlouhodob.úvěry dluh/1obyv. Vinary 0,00 0,00 Prasek 0,00 8 219,22 14 625 Kobylice 0,00 2 700,00 14 286 Petrovice 0,00 1 950,00 7 959 Zachrašťany 0,00 1 303,51 7 323 Ohniš'tany 0,00 1 512,00 4 582 Starý Bydžov 0,00 1 612,00 4 000 Hlušice 0,00 1 932,91 2 616 Králíky 0,00 1 008,00 2 545 Humburky 0,00 640,00 1 975 Nový Bydžov 6 075,99 4 726,01 1 500 Kosičky 0,00 133,60 352 Myštěves 0,00 50,00 278 Šaplava 0,00 0,00 0 Barchov 0,00 0,00 0 Skřivany 0,00 0,00 0 Sloupno 0,00 0,00 0 Smidary 0,00 0,00 0 Zdechovice 0,00 0,00 0 Dluh obce na 1 obyv. k 31.12.2005 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Vinary Prasek Kobylice Petrovice Zachra šťany Ohn iš'tan y Sta rý Bydžov Hlušice Králíky Hu mb urky No vý Byd žov Kosičky Myš těves Šaplava Barchov Skřivany Sloupno - 35 - Smid ary Zdechovice

Dotační politika a výše získaných dotací Každá obec získává od státu dotaci na výkon státní správy. Výše této částky je nesouměřitelná u města Nový Bydžov, jelikož vykovává státní správu v přenesené ( dvojkové ) i rozšířené ( trojkové ) působnosti. Rozvojové aktivity obcí většinou nelze krýt pouze z daňových příjmů rozpočtu, proto každá obec usiluje o získání účelových dotací. Celkové příjmy obcí regionu činí kolem 300 mil. Kč ročně. Významnou součástí příjmů jsou dotace, které se dělí jednak na dotace na výkon státní správy, jednak na dotace účelové. obec příjmy z toho dotace výdaje 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Barchov 2143 2085 2995 139 24 2244 2256 3106 Hlušice 12753 28237 17598 7115 22237 11055 13049 28152 18331 Humburky 2153 11496 13292 155 9207 10591 2838 16776 15728 Kobylice 1418 2142 4049 165 116 1196 2150 4525 3462 Kosičky 4372 4731 4572 1606 1877 890 3419 4274 2588 Králíky 7557 6583 6985 3504 1878 2663 5666 5605 5613 Myštěves 1228 1235 1328 9 49 87 862 1605 1283 Nový Bydžov 160597 179313 142927 88694 101897 49532 155311 168341 135032 Ohniš'tany 3088 3161 2541 847 808 26 2949 2679 1538 Petrovice 4949 4607 4315 1653 1391 368 3543 4075 2993 Prasek 12198 9952 6510 8437 5819 1256 13155 12032 8938 Skřivany 15512 17336 11431 7697 7978 1417 13591 16383 8986 Sloupno 6705 6332 5003 3309 3035 1472 6717 5935 4533 Smidary 27654 20435 13639 15999 8546 484 27159 23290 12451 Šaplava 869 1203 1015 143 477 145 773 1188 884 Starý Bydžov 4348 4297 4308 1240 1006 306 4083 3978 3434 Vinary 6058 3793 4203 2540 78 224 7020 2936 5735 Zachrašťany 4972 1254 2057 3471 15 141 5470 2731 822 Zdechovice 848 907 1453 10 54 103 538 922 771 281425 311103 252226 148736 168496 83961 272540 309687 238233 zdroj MF Aris Pozn.: U Nového Bydžova je u příjmů, výdajů i dotací provedena pro srovnatelnost údajů konsolidace Obce v mikroregionu i samotný svazek obcí pravidelně čerpají dotace z Programu obnovy venkova: Čerpání POV Obec 2002 2003 2004 2005 2006 Barchov 120 000 135 000 Hlušice Humburky 60 000 123 000 128 000 141 476 116 642 Kobylice 100 000 157 000 99 000 130 000 102 123 Králíky 115 000 68 250-36 -

Myštěves 85 000 50 000 Nový Bydžov Ohnišťany 25 000 Petrovice 90 000 75 000 Prasek 92 000 58 000 46 000 97 000 106 309 Skřivany 315 000 50 000 Smidary 75 000 Starý Bydžov 172 000 170 000 156 000 127 000 30 704 Šaplava 150 000 258 000 149 000 144 000 85 313 Vinary Zachrašťany 180 000 Zdechovice 120 000 102 000 50 000 Mikr.Novobydžovsko 210 000 619 000 450 000 383 000 120 599 Celkem 1 369 000 1 520 000 1 028 000 1 639 476 879 940 Mikroregion Novobydžovsko čerpá z POV každoročně na profesionalizaci svazku obcí, z prostředků POV proběhly 3 etapy rozvoje informačních systémů obcí a 3 etapy obnovy drobných kulturních památek. Svazek obcí od roku 2001 realizoval projekty za 4,9 mil. Kč Tabulka realizovaných projektů svazku obcí Mikroregion Novobydžovsko Celkové náklady v Kč Přidělená dotace v Kč Vlastní podíl v Kč Název projektu Zdroj dotace Termín Komunikační propojení obcí -1 POV 2001 1 088 000 150 000 Strategický plán rozvoje MN 2002 104 000 Propagační leták MN Grant KHK 2002 35 000 20 000 15 000 Komunikační propojení obcí - 2(hardware) POV 2002 320 000 210 000 90 000 Aktualizace str. plánu rozvoje POV 2003 36 000 25 000 11 000 Multif.kulturní centrum MN POV 2003 264 000 184 000 80 000 Péče o významné památky - 1 POV 2003 694 000 410 000 284 000 Odborné poradenství MN Grant KHK 2003 110 650 64 700 45 950 Vybavení MN notebookem a kamerou Grant KHK 2004 100 711 50 000 50 711 Odborné poradenství MN - 2 Grant KHK 2004 167 567 90 000 77 567 Péče o významné památky - 2 POV 2004 368 000 250 000 118 000 Komunikační propojení obcí - 3(software) POV 2004 286 279 200 000 86 279 Odborné poradenství MN - 3 Grant KHK 2005 145 000 95 000 50 000 Péče o významné památky - 3 POV 2005 551 767 383 000 168 767 Odborné poradenství MN - 4 Grant KHK 2006 131 000 80 560 50 441 2005-2006 128 600 90 000 36 600 Vyznačení páteřních cyklotras MN Grant KHK Obnova prostředků IKT POV 2006 367 395 120 599 246 796 4 897 969 2 422 859-37 -

Následující přehled uvádí čerpání investičních dotací v letech 2001-2006 v jednotlivých obcích mikroregionu: Obec Barchov Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Sportovní hřiště 828 000 120 000 2001-2005 Kanalizace směr Kuklinka 499 000 0 2004 Vodovod, kanalizace a elektro Palouk 1 541 000 513 000 2005 I. etapa komunikace Palouk 530 000 0 2006 3 398 000 633 000 Obec Hlušice Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Plynofikace obce 11 000 000 0 2000-2005 Rekonstrukce ZŠ - havárie 14 667 000 14 453 000 2004 Rekonstrukce ŠJ 3 496 000 0 2004 Víceúčelové minihřiště 2 400 000 952 000 2005 Rekonstrukce budovy OÚ 10 198 000 9 996 000 2005 Žantovák - kaskáda vod. nádrží 1 300 000 1 100 000 2003-2004 Rekonstrukce soc. zař. ZŠ 2 500 000 0 2006-2007 Oprava tenis. a volejbalového hřiště 2 570 000 1 800 000 2006 48 131 000 28 301 000 Obec Humburky Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Rekonstrukce budovy OÚ 2 800 000 1 320 000 2000 Splašková kanalizace I. a II. etapa 22 192 000 15 566 000 2004-2006 Dešťová kanalizace 3 803 000 0 2004 Plynovod sídliště 289 000 0 2005 Vodovod sídliště 2 010 000 1 605 000 2005 31 094 000 18 491 000 Obec Kobylice Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Vodovod 486 000 0 2003-2005 Kanalizace 1 230 000 0 2003-2005 Nákup pozemků 815 000 0 2003-2004 Infrastruktura k nové bytové výstavbě 24 b.j. 2 933 000 1 520 000 2004-2006 5 464 000 1 520 000-38 -