BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE THAYA

BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE THAYA BILATERALES PROJEKT DYJE THAYA Posouzení ekologického stavu a vypracování návrhů opatření pro ochranu nebo zlepšení ekologického stavu vod Beurteilung des ökologischen Zustands und Entwurf von Schutz- oder Verbesserungsmaßnahmen für den ökologischen Zustand der Gewässer Spolufinancováno z prostředků EU fondu ERDF Gefördert mit EU-Mitteln ERDF ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 1

Autoři příspěvků české části projektu: Adámek Zdeněk Beránková Danuše Brtníková Helena Dzuráková Miriam Forejtníková Milena Autoři příspěvků rakouské části projektu: Robert Konecny Gerhart Käfel Autoři fotografií české části projektu: Beránková Danuše Brtníková Helena Dzuráková Miriam Forejtníková Milena Heteša Jiří Neruda Pavel Žák Josef Fotografie rakouské části projektu poskytli: Technisches Büro Spindler Atelier Oberhofer Heike Schultz Kartengrundlagen: T. G. Masaryk Water Research Institute Brno Bearbeitung der Karten: Knoll Planung & Beratung ZT GmbH Knoll Planung & Beratung ZT GmbH Partnerské organizace účastnící se projektu: Rakouská republika: Umweltbundesamt GmbH Nationalpark Thayatal GmbH Česká republika: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Český hydrometeorologický ústav Krajský úřad Jihomoravského kraje Povodí Moravy, s. p. Správa Národního parku Podyjí Adresa webových stránek projektu: www.project-dyje-thaya.info Zpracoval: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. www.vuv.cz Grafický design: KONTURA DESIGN Vydal: Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

Úvod EINLEITUNG Tato publikace si klade za cíl informovat o českorakouské přeshraniční spolupráci odborných institucí při realizaci směrnice 2000/60/ES ustavující rámec činnosti Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice je nástrojem k harmonizaci vodohospodářských aktivit v rámci Evropské Unie. Jejím centrálním tématem je posouzení ekologického stavu vod a na to navazující vypracování návrhu opatření s konečným cílem zajistit dosažení dobrého chemického a ekologického stavu vodních útvarů na území členských států do roku 2015. Bilaterální projekt Dyje/Thaya se v období 06/2006 06/2008 zabýval hodnocením ekologického stavu vodních útvarů v oblasti hraničního vodního toku Dyje. Projekt měl schválenou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci programu INTERREG IIIA. Český projekt byl podporován Ministerstvem životního prostředí a za koordinace Výzkumného ústavu vodohodpodářského, v.v.i. na něm dále spolupracovaly následující instituce: Povodí Moravy, s.p., Český hydrometeorologický ústav, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Správa Národního parku Podyjí, Ústav biologie obratlovců AV ČR. Koordinátorem rakouské části projektu byl Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň. Financování rakouských projektových nákladů převzaly následující subjekty: Spolková země Dolní Rakousko, Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí a vodohospodářství, národní park NP Thayatal i ERDF. Povodí řeky Dyje, jehož částí se projekt zabývá, leží současně na území České republiky a Rakouska. Spolupráce na hraničních vodách mezi Českou republikou a Rakouskou republikou je upravena mezistátní smlouvou a zastřešujícím orgánem této spolupráce je Česko rakouská komise pro hraniční vody, která na svých zasedáních projednává otázky úpravy a udržování hraničních vodních toků, udržování Bilaterální pracovní jednání Bilaterale Arbeitsbesprechungen Diese Veröffentlichung möchte, über die tschechischösterreichische grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Fachinstitutionen bei der Umsetzung der Richtlinie 2000/60/EG zur Schaffung eines Ordnungsrahmens für Maßnahmen der Gemeinschaft im Bereich der Wasserpolitik zu informieren. Die Richtlinie ist ein Instrument zur Abstimmung der wasserwirtschaftlichen Aktivitäten in der Europäischen Union. Ihr zentrales Thema ist die Beurteilung des ökologischen Zustands der Gewässer und die darauf folgende Erarbeitung eines Maßnahmenplans mit dem Ziel, einen guten chemischen und ökologischen Zustand von Wasserkörpern auf dem Gebiet der Mitgliedsstaaten bis 2015 zu erreichen. Das bilaterale Projekt Dyje/Thaya befasste sich im Zeitraum 06/2006 06/2008 mit der Bewertung des ökologischen Zustands der Wasserkörper im Bereich des Grenzwasserlaufes Dyje/Thaya. Das Projekt würde mit Mitteln aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE) im Programm INTERREG IIIA gefördert wurde vom Umweltministerium gefördert und von den folgenden Institutionen durchgeführt: Povodí Moravy, s.p. (Verwaltung des Einzugsgebiet der March), das Tschechische hydrometeorologische Institut, das Verwaltungsamt der Südmährischen Region und die Verwaltung des Nationalparks Podyjí. Der Koordinator des österreichischen Projektteils war das Umweltbundesamt Wien. Die Finanzierung der österreichischen Projektkosten übernahmen folgende Subjekte: Bundesland Niederösterreich, Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt- und Wasserwirtschaft, Nationalpark Thayatal und EFRE. Das Einzugsgebiet der Thaya, mit dessen Teil sich das Projekt befasst, liegt auf dem Gebiet Tschechiens und Österreichs. Die Zusammenarbeit an den Grenzgewässern zwischen der Tschechischen Republik und der Republik Österreich ist mit einem internationalen Vertrag geregelt. Das Dachorgan für diese Zusammenarbeit ist die tschechisch-österreichische Grenzgewässerkommission, die Fragen der Herrichtung und Erhaltung der Grenzgewässer, der Reinhaltung der Grenzgewässer, die Fragen der Hydrologie und der wasserwirtschaftlichen Studien und Planungen in ihren Sitzungen diskutiert. Das Projektziel in dem tschechischen Teil war es, biologische, hydromorphologische und chemische sowie physikalisch-chemische Komponenten für eine Klassifikation des ökologischen Wasserkörperzustands der Thaya im grenznahen Gebiet zu bewerten. Ein wichtiges Ziel in Übereinstimmung mit der Rahmenrichtlinie war der Vergleich methodischer Vorgänge und Ergebnisse der beiden Partnerseiten sowie die Formulierung möglicher Maßnahmenvorschläge zur Lösung der festgestellten Probleme. Ein wichtiger Teil war die Öffentlichkeitsarbeit in der Region zum ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 3

čistoty hraničních vod, otázky hydrologie, vodohospodářských studií a plánování. Cílem projektu v české části bylo zhodnotit biologické složky, hydromorfologické složky a chemické a fyzikálně chemické složky pro klasifikaci ekologického stavu vodních útvarů na řece Dyji v příhraniční oblasti. V souladu s Rámcovou směrnicí bylo důležitým cílem porovnání metodických postupů a výsledků obou partnerských stran a také formulování možných návrhů opatření k řešení zjištěných problémů. Důležitou součástí bylo informování veřejnosti v daném regionu o probíhajícím projektu a jeho výstupech. Získané výsledky tohoto projektu mají charakter expertního hodnocení, nejsou součástí Plánu oblasti povodí Dyje, ale rozvíjejí některé postupy a alternativní metody, které mohou být dále využity v procesu vodohospodářského plánování na území obou států. Tématicky byly jednotlivé aktivity projektu rozčleněny do pracovních skupin pro abiotický stav, biotický stav, pro práci s veřejností a management projektu. laufenden Projekt und seinen Ergebnissen. Die erhaltenen Projektergebnisse entsprechen einer Expertenbeurteilung, sie sind kein Bestandteil des Plans für das Einzugsgebiet der Thaya. Es wurden einige Vorgänge und alternative Methoden entwickelt, um eine weitere Anwendung im Prozess der wasserwirtschaftlichen Planung auf dem Gebiet der beiden Staaten zu finden können. Die Projektaktivitäten wurden in thematische Arbeitskreise für den abiotischen Zustand, den biotischen Zustand, für die Öffentlichkeitsarbeit und das Projektmanagement aufgeteilt. Pramen Moravské Dyje Quelle der Mährischen Thaya 4 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

GIS PROJEKT GIS PROJEKT V rámci bilaterálního projektu Dyje/Thaya bylo dohodnuto vybudování společného GIS projektu jako zastřešujícího článku pro jednotlivé expertní skupiny. Jeho význam spočívá především v možnosti lokalizace odběrných profilů, tvorbě tematických map a grafických výstupů a prezentaci dílčích i finálních výsledků projektu. Pro jeho realizaci bylo po dohodě s rakouskými partnery vybráno prostředí ArcGIS 9.2. Na začátku projektu bylo nutné vyřešit hlavně otázku harmonizace souřadnicových systémů a dat obecně. Dohodli jsme se vybudovat GIS ve společném evropském terestrickém referenčním systému ETRS-89 s použitím metody permanentní transformace dat z obou národních systémů. Co se týká dat, oba státy disponují vlastními datovými sadami s rozdílnou podrobností a různým stavem aktualizace. Bylo proto nutné rozhodnout, data kterého státu se použijí pro grafickou reprezentaci řeky Dyje a jejich přítoků v hraniční oblasti, aby přitom zůstala zachována kontinuita dat. VÚV T.G.M., v.v.i. je tvůrcem a správcem Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD). Tato data byla vytvořena s přesností a podrobností Základní mapy ČR 1:10 000 a v současné době probíhá harmonizace v hraničních oblastech. Rakouská strana používá vrstvu vodních toků v měřítku 1:50 000. Vzhledem k tomu, že česká strana má k dispozici podrobnější a aktuálnější data sítě vodních toků, jsou v přeshraničním území použita tato. V ostatních oblastech a tematických vrstvách disponuje každý stát vlastními podklady (rastrové základní mapy, výškopis, vodní toky a plochy, síť odběrových míst, bodové zdroje znečištění, informace o využití území). Na základě představ a potřeb obou projektových partnerů byl také dohodnut společný datový rámec i adresářová struktura pro všechny existující i nově vznikající datové vrstvy na české i rakouské straně. V závěrečných fázích celého projektu po sběru, analýzách a konečném vyhodnocení dat, byly vytvořeny výstupní datové sady, které jsou graficky vizualizovány do finálních map. Im Rahmen des bilateralen Projektes Dyje/Thaya wurde die Erstellung eines gemeinsamen GIS-Projektes als einer Plattform für die jeweiligen Expertengruppen vereinbart. Seine Bedeutung besteht in erster Linie in der Möglichkeit, Entnahmeprofile zu orten, thematische Karten und grafische Outputs zu erstellen sowie Teil- und Endergebnisse des Projektes zu präsentieren. Für seine Umsetzung wurde in Absprache mit dem österreichischen Partnern die Umgebung ArcGIS 9.2 gewählt. Am Projektanfang war es vor allem notwendig, die Abstimmung der Koordinatensysteme und der Daten im Allgemeinen zu lösen. Wir einigen uns darauf, das GIS im gemeinsamen europäischen terrestrischen Referenzsystem ETRS-89 mit Anwendung der Methode der permanenten Datentransformation aus den beiden nationalen Systemen zu erstellen. Was die Daten betrifft, verfügen beide Länder über eigene Datensätze mit einer unterschiedlichen Ausführlichkeit und einem unterschiedlichen Fortschreibungsstand. Es war daher zu entscheiden, welche Datensätze für die grafische Präsentation des Flusses Thaya und seiner Zuflüsse im grenznahen Gebiet zu verwenden sind, um eine Datenkontinuität zu erhalten bleibe. Das Institut VÚV T.G.M., v.v.i. ist Verfasser und Verwalter der Digitalen wasserwirtschaftlichen Datenbank (DIBAVOD). Diese Daten wurden mit Genauigkeit und Ausführlichkeit der Grundkarte der Tschechischen Republik ČR 1:10 000 erstellt, und zurzeit erfolgt ihre Abstimmung für die grenznahen Gebiete. Die österreichische Seite verwendet die Schicht der Wasserläufe im Maßstab 1:50 000. Da die tschechische Seite ausführlichere und aktuellere Daten des Gewässernetzes zur Verfügung hat, werden für die grenznahen Gebiete eben diese Daten verwendet. Auf anderen Gebieten und thematischen Schichten verfügt jedes Land über eigene Unterlagen (Raster-Grundkarten, Höhenplan, Wasserläufe und -flächen, Netz der Entnahmestellen, punktuelle Verschmutzungsquellen, Informationen von Gebietsnutzungen). Aufgrund der Anliegen und Bedürfnisse der beiden Projektpartner wurden ebenfalls ein gemeinsamer Datenrahmen und eine gemeinsame Verzeichnisstrategie für alle bestehenden und neu erstellten Datenschichten auf der tschechischen und österreichischen Seite vereinbart. In den Abschlussphasen des Projektes, nach der Datensammlung und -analysen sowie schließlich der Datenauswertung, wurden Datensätze, die in endgültigen Karten grafisch visualisiert sind, als Ergebnis erstellt. Příklad tématické mapy mapa odběrových profilů) Beispiel einer thematischen Karte Karte der Entnahmeprofile ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 5

ABIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU ABIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS Hodnocení chemických a fyzikálně chemických složek Pro hodnocení byla použita data z monitorovací sítě situačního monitoringu z roku 2006. Na toku Moravské Dyje se jednalo o profil Písečné, na Dyji profily Podhradí, Dyje Jevišovka a Pohansko. U dalších dvou vložených monitorovacích profilů na řece Dyji na začátku a na konci oblasti Národního parku Podyjí: Zadní Hamry střelnice a Devět Mlýnů jez Papírna byl proveden jednorázový odběr a stanoveno požadované spektrum ukazatelů. Metodika posuzování vycházela z materiálu Základní teze pro stanovení cílů a metod hodnocení stavu útvarů povrchových a podzemních vod pro potřeby zpracování prvních plánů povod. Hodnoceny byly všeobecné parametry (teplotní a kyslíkové poměry, slanost, acidobazický stav, živinové podmínky), pro které jsou limity stanoveny v závislosti na typologii vodních útvarů a dále specifické znečišťující látky. Ze 6 sledovaných profilů vyhověly požadavkům dva a to Podhradí a Zadní Hamry střelnice. Důvodem zhoršeného stavu a tím nesplnění daných požadavků byly zejména všeobecné parametry, konkrétně především nadlimitní koncentrace síranů a celkového fosforu. Hodnocení hydromorfologických složek V minulosti se kvalita řek hodnotila převážně na základě míry znečištění vody cizorodými chemickými látkami. Postupně se pohled měnil a vodní toky jsou nyní chápány komplexněji jako životní prostředí biologických společenstev a to nejenom vlastní voda, ale i okolí toku. Hydromorfologie se zabývá fyzikálními a hydrologickými charakteristikami řek. Hodnocení hydromorfologického stavu toků je zaměřeno na odhalení míry Die hydromorphologischen Komponenten wie die chemischen und physikalisch-chemischen Gütekomponenten werden in der Rahmenrichtlinie als unterstützende Systeme verstanden, welche eine Umgebung für die biologischen Gütekomponenten bilden. Bewertung der chemischen und physikalisch-chemischen Komponenten Für die Bewertung wurden Daten aus dem Überwachungsnetz des Lagemonitorings aus dem Jahre 2006 verwendet. An der Mährischen Thaya handelte es sich um das Profil Písečné, an der Thaya um die Profile Podhradí, Thaya Jevišovka und Pohansko. Bei zwei weiteren eingeschalteten Überwachungsprofilen an der Thaya am Anfang und Ende des Nationalparks Podyjí (Zadní Hamry Střelnice und Devět Mlýnů Wehranlage Papírna) wurde eine einmalige Entnahme durchgeführt und das erforderliche Kennzahlenspektrum festgelegt. Die Bewertungsmethodik basierte auf den Grundthesen für die Festlegung von Zielen und Methoden der Bewertung des ökologischen Zustands der Oberflächen- und Grundwasserkörper für die Bearbeitung der ersten Pläne des Einzugsgebiets (VÚV T.G.M., v.v.i., 2007). Es wurden allgemeine Parameter (Temperatur- und Sauerstoffverhältnisse, Salzhaltigkeit, azidobasischer Zustand, Nährstoffzustände), für welche Grenzwerte in Abhängigkeit von der Typologie der Wasserkörper festgelegt wurden, sowie spezifische Schadstoffe bewertet. Von sechs überwachten Profilen haben zwei die Ansprüche erfüllt, und zwar Podhradí und Zadní Hamry Střelnice. Der Grund des verschlechterten Zustands, und daher der Nichterfüllung der gestellten Ansprüche, sind hauptsächlich die allgemeinen Parameter, insbesondere übermäßige Konzentrationen von Sulfaten und Gesamtphosphor. Bewertung der hydromorphologischen Komponenten Früher wurde die Gewässergüte hauptsächlich aufgrund des Grades der Wasserverschmutzung mit fremdartigen chemischen Stoffen beurteilt. Sukzessiv veränderte sich die Auffassung, und die Gewässer werden heute umfassender verstanden, als Lebensgrundlage für biologische Gesellschaften (auch in der direkten Umgebung), und zwar nicht nur die Wasser verstanden. Die Hydromorphologie befasst sich mit der physikalischen und hydrologischen Charakteristik der Gewässer. Die Bewertung des hydromorphologischen Wasserkörperzustands richtet sich auf die Feststellung der anthropogenen Beeinflussung der Flüsse und ihre Verän- 6 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

antropogenního ovlivnění řek a jejich změnu vůči přirozeným podmínkám. Během trvání projektu byla provedena terénní šetření a hodnocení na 22 úsecích ležících na toku Dyje a 1 úseku na Moravské Dyji. Uskutečnil se také společný průzkum české a rakouské pracovní skupiny na dolním úseku řeky Dyje. V době řešení projektu nebyla schválená národní metodika pro posuzování těchto jevů, proto byla použita metodika Manuál pro sledování hydromorfologických složek ekologického stavu tekoucích vod (AOPK, 2006). Hodnocení bylo provedeno na základě posouzení až 17 parametrů. Hodnotí se nejen vlastní koryto a břehy toku, ale i okolní niva a funkčnost této jednotky jako celku. Metodika vychází z pětistupňové klasifikační stupnice stavu, která je přizpůsobena požadavkům Rámcové směrnice. Hydromorfologický stav sledovaných lokalit se na této stupnici pohyboval v rozmezí dobrý (2. třída) až poškozený (4. třída). Z podrobného česko-rakouského porovnání jednotlivých hodnocených parametrů vyplynulo, že i při použití rozdílných metodických postupů (metodika AOPK a metodika Nömorf) byly označeny stejné důvoderung gegenüber den natürlichen Bedingungen. Im Laufe des Projektes wurden Vorortuntersuchungen und Bewertungen auf 22 Abschnitten an der Thaya und einem Abschnitt der Mährischen Thaya durchgeführt. Es fand ebenfalls eine gemeinsame Untersuchung des tschechischen und österreichischen Arbeitskreises am Unterlauf der Thaya statt. Im Laufe des Projektes gab es keine bestätigte nationale Methodik für die Beurteilung dieser Phänomene, deshalb wurde die Methodik Handbuch für die Überwachung der hydromorphologischen Komponenten des ökologischen Zustands der Fließgewässer (AOPK, 2006) angewendet. Die Bewertung entstand aufgrund der Beurteilung von bis zu 17 Parametern. Es wurden nicht nur das eigentliche Flussbett und die Flussufern bewertet, sondern auch die umliegende Aue sowie die Funktionsfähigkeit des Ganzen. Die Methodik basiert auf einer fünfstufigen Klassifikationsskala, die den Aufforderungen der Rahmenrichtlinie angepasst wurde. Der hydromorphologische Zustand der überwachten Stellen schwankte auf dieser Skala im Bereich gut (2. Klasse) bis beschädigt (4. Klasse). Aus dem ausführlichen tschechisch-österreichischen Závěrečné vyhodnocení hydromorfologických složek ve sledovaných úsecích (2008) Die Abschließende Bewertung der hydromorphologischen Komponenten in den überwachten Abschnitten (2008) ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 7

dy pro zařazení do dané třídy kvality morfologického stavu. Je zřejmé, že ani užití těchto odlišných metodik nevede ke zkreslení příčin špatného morfologického stavu, což směřuje k návrhům podobných nápravných opatření. Kontinuita toku Hodnocení podélné průchodnosti bylo založeno na podkladech poskytnutých Povodím Moravy, s.p. Celý tok Dyje je přehrazen významnou překážkou (vyšší než 1 m) na 26 místech, z toho neprostupně na 22 místech. Největší pozornost se upírá k překážkám na dolních úsecích toků, proto i v rámci řešení tohoto projektu byl konzultován aktuální stav a budoucí plány pro zprůchodnění Dyje od soutoku s Moravou. V roce 2005 byl na řece Dyji na jezu v Břeclavi vybudován první velký rybí přechod, pro umožnění migrace některých vzácných druhů ryb až z Dunaje. V krátké době ho čeká drobná technická úprava. Rybí přechod na jezu Bulhary byl budován společně s břehovou vodní elektrárnou a dokončen v listopadu 2007. Připravovaná úprava Jamborova prahu v Lednici zajistí spolu se zmiňovanými rybími přechody migrační napojení na řeku Dunaj pro celý úsek dolního toku Dyje po dolní hráze nádrží Nové Mlýny. Vergleichung der bewerteten Parameter ging hervor, dass auch bei der Anwendung unterschiedlicher methodischer Verfahren (Methodik AOPK und Nömorph) gleiche Gründe für die Einstufung in die jeweilige Qualitätsklassen des morphologischen Zustands festgelegt wurden. Es ist bemerkbar, dass auch die Anwendung dieser unterschiedlichen Methodiken keine Verzerrung der Ursachen des schlechten morphologischen Zustands verursachte, was zum Entwurf ähnlicher Verbesserungsmaßnahmen führte. Gewässerkontinuität Die Bewertung der Wasserführung basierte auf den von Povodí Moravy, s.p. zur Verfügung gestellten Unterlagen. Der gesamte Strom der Thaya ist an 26 Stellen mit bedeutsamen Hindernissen (über 1 m Höhe) gedämmt, davon an 22 Stellen undurchlässig. Die größte Aufmerksamkeit gilt den Hindernissen am Unterlauf der Gewässer, deshalb wurden auch im Rahmen dieses Projektes der aktuelle Zustand sowie künftige Planungen für den Abfluss der Thaya über dem Zusammenfluss mit der March diskutiert. 2005 wurde an der Thaya an der Wehranlage in Břeclav die erste große Fischaufstiegshilfe errichtet, um die Migration einiger seltener Fischarten von der Donau zu ermöglichen. In kurzer Zeit soll hier eine kleine technische Anpassung erfolgen. Die Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary wurde zeitgleich mit einem Uferwasserkraftwerk errichtet und im November 2007 fertiggestellt. Die vorzubereitende Herrichtung der Wehranlage Jamborův práh in Lednice wird gemeinsam mit den oben genannten Fischaufstiegshilfen für eine Migrationsverbindung mit der Donau für den gesamten Unterlauf der Thaya bis zum unteren Damm der Anlage Nové Mlýny sorgen. Rybí přechod na jezu v Břeclavi Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Břeclav Rybí přechod na jezu Bulhary Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary 8 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

BIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU BIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS Hlavní novinkou ve vodním hospodářství se od vydání Rámcové směrnice o vodách jeví důraz na ekologické kvality toků. Řeka či potok nemá splňovat jen hospodářsky důležité funkce, má zejména poskytovat dobré podmínky pro společenstva organismů vázaných na vodní prostředí, tak aby se rozvoj těchto společenstev co nejvíce blížil přirozenému stavu. Každý stát vyvíjí svůj systém hodnocení, součástí Projektu Dyje/Thaya proto bylo i porovnání těchto národních metodik a získaných výsledků s rakouskými. Hodnocení biologických složek toků je dle Rámcové směrnice zaměřeno na: Makrozoobentos Ryby Fytoplankton Fytobentos Makrofyta Podmínky v toku nejlépe charakterizují z uvedených skupin zoobentos a ryby. Tyto dvě složky mají také v současné době nejlépe rozpracovanou metodiku hodnocení a v případě špatného stavu se z výsledku hodnocení dají určit příčiny. Hodnocení je tedy i podkladem pro výběr nápravných opatření. V České republice je hodnocení ekologického stavu shrnuto do informačního systému ARROW. Pro Projekt byly použity výsledky hodnocení v profilech situačního monitoringu z let 2006 a 2007. Makrozoobentos bezobratlí živočichové žijící ve dně je hodnocen několika indexy shrnutými do konečného hodnocení. Pro účely výběru vhodných nápravných opatření hodnotíme použité indexy ve dvou skupinách: vyjadřující saprobní podmínky a degradaci celého společenstva. První skupina vypovídá spíše o jakosti protékající vody, druhá skupina indexů je ovlivňována jinými vlastnostmi lokality, zejména hydrologickými a morfologickými podmínkami. Als die wichtigste Neuheit in der Wasserwirtschaft seit dem Erlass der Rahmenrichtlinie über Gewässer erscheint die Betonung der ökologischen Gewässergüte. Flusse und Bäche sollen nicht nur wirtschaftlich wichtigen Nutzungen dienen, sie sollen insbesondere gute Bedingungen für an Wasser gebundene Gesellschaften von Organismen bilden, um die Entwicklung dieser Gesellschaften möglichst nahe an den natürlichen Zustand zu bringen. Jeder Staat entwickelt ein eigenes Bewertungssystem, ein Teil des Projektes Dyje/Thaya war deshalb auch ein Vergleich dieser tschechischen Methodiken und erhaltenen Ergebnisse mit den österreichischen. Die Bewertung der biologischen Komponenten der Gewässer richtet sich gemäß der Rahmenrichtlinie auf: Makrozoobenthos Fische Phytoplankton Phytobenthos Makrophyta Die Bedingungen im Gewässer werden von den o.g. Gruppen durch Zoobenthos und Fische am besten charakterisiert. Für diese zwei Komponenten gibt es zurzeit auch die am besten bearbeitete Bewertungsmethodik, und die Ursachen des schlechten Zustands können am besten aus den Bewertungsergebnissen festgestellt werden. Diese Bewertung dient daher auch als Unterlage für die Auswahl der Verbesserungsmaßnahmen. In der Tschechischen Republik wird die Bewertung des ökologischen Zustands im Informationssystem ARROW zusammengefasst. Für das Projekt wurden Bewertungsergebnisse aus den Profilen des Lagemonitorings aus den Jahren 2006 und 2007 verwendet. Das Makrozoobenthos Wirbellose, die in der Bodenzone vorkommen wird mit mehreren Indizes bewertet, die in die endgültige Bewertung einfließen. Zur Auswahl von geeigneten Verbesserungsmaßnahmen werden die verwendeten Indizes in zwei Gruppen bewertet: saprobische Bedingungen und Odběr makrozoobentosu v Národním parku Podyjí Entnahme des Makrozoobenthos im Nationalpark Podyjí/Thayatal Vývojové stádium jepice (Ephemeroptera) Entwicklungsstadium der Eintagsfliege (Ephemeroptera) ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 9

Z mapky na str. 13 je zřejmé, že největší rozdíly v hodnocení podle těchto dvou skupin indexů jsou u profilů v Národním parku Podyjí. Degradace společenstva se projevuje jednak změnou druhů oproti přirozenému stavu, ale hlavně velmi malým počtem nalezených jedinců. To připisujeme nárazovým výkyvům průtoku, který nastává v tomto úseku vlivem přerušovaného provozu vranovské elektrárny několikrát denně. Lipan podhorní (Thymalus thymalus) dříve v Dyji v NP silně zastoupen, je vzhledem k pravidelným návštěvám kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) téměř vyhuben Die Europäische Äsche (Thymalus thymalus) war in der Thaya im NP früher stark vertreten, während heute sie infolge der regelmäßigen Besuche des Kormorans (Phalacrocorax carbo) fast ausgerottet ist. Obvyklý způsob rybaření na dolním toku Dyje Eine übliche Weise des Fischfangs an der unteren Thaya I když způsob hodnocení makrozoobentosu není úplně totožný v České republice a v Rakousku, je založen na stejných principech a vede k obdobným výsledkům. Limitní hodnoty saprobního indexu pro dobrý stav jsou u nás nastaveny pro horní úsek Dyje přísněji než v Rakousku. Pro společenstvo ryb je česká metoda hodnocení zcela odlišná od rakouské. Česká metoda požaduje hodnocení podle juvenilních stádií ryb, aby se zjistily druhy přirozeně se rozmnožující v hodnoceném úseku a vyloučil se vliv umělého zarybňování, které je Degradation der gesamten Gesellschaft. Die erstere Indexgruppe bringt Aussagen eher zur Güte des fließenden Wassers, die zweite wird durch andere Standorteigenschaften beeinflusst, insbesondere durch hydrologische und morphologische Bedingungen. Aus der nachfolgenden Karte ist ersichtlich, dass die größten Unterschiede in der Bewertung anhand dieser zwei Indexgruppen die Profile im Nationalpark Podyjí/Thayatal betreffen. Die Degradation der Gesellschaft zeigt sich einerseits bei einer Veränderung der Artenzusammensetzung gegenüber dem natürlichen Zustand, aber vor allem bei der sehr geringen Anzahl der gefundenen Individuen. Das erklären wir aus stoßartigen Schwankungen der Wasserführung, die auf diesem Abschnitt durch den mehrmals am Tag unterbrochenen Betrieb des WKW Vranov entstehen. Obwohl die Bewertungsmethoden für das Makrozoobenthos in Tschechien und Österreich nicht völlig übereinstimmen, basieren sie auf denselben Prinzipien und führen zu ähnlichen Ergebnissen. Grenzwerte des saprobischen Indexes für den guten Zustand sind in Tschechien für den oberen Abschnitt der Thaya strenger als in Österreich festgelegt. Für die Fischgesellschaft allerdings weicht die tschechische Bewertungsmethode von der österreichischen völlig ab. Die tschechische Methode erfordert eine Bewertung anhand der juvenilen Fischstadien, um die Fischarten zu definieren, die sich im zu bewertenden Abschnitt natürlich vermehren, und um den Einfluss der künstlichen Besetzung auszuschließen, die in Tschechien stark verbreitet ist. Die Bewertungsergebnisse sind trotzdem mit den österreichischen vergleichbar, mit Ausnahme einiger spezifischer Fälle. Die Fischbewertung im Nationalpark Podyjí/Thayatal nach der tschechischen Methodik ist positiver, der Abschnitt wird als eine sekundäre Forellenregion betrachtet. Die Artenzusammensetzung entspricht dann den Voraussetzungen, die kleinere Menge der Biomasse entspricht der niedrigeren Ertragsfähigkeit des Gewässers. Die österreichische Auffassung und Wahl des Referenzstandorts für Unterlandgewässer betrachtet den Abschnitt der Thaya im Nationalpark Podyjí/Thayatal als beschädigt. Die Ursache dieser negativen Bewertung besteht darin, dass der Abschnitt unterhalb der Stauanlage Vranov als eine Barbenregion bewertet wird, in Bezug auf das Referenzprofil Podhradí. Logischerweise folgt dann die Einstufung des Abschnitts in die 4. Güteklasse, trotz dem erhöhten Vorkommen der auf reines Wasser sensiblen Arten. Auf den Zustand der Fischgesellschaft kann sich auch das kleinere Nahrungsangebot infolge der kleinen Menge des Zoobenthos auswirken, das durch die Schwankungen der Wasserführung unterhalb der Stauanlage Vranov regelmäßig weggeschwemmt wird. 10 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

v Čechách velmi rozšířené. Výsledky hodnocení jsou přesto srovnatelné s rakouskými s výjimkou specifických případů. Hodnocení ryb v Národním parku Podyjí je dle naší metodiky příznivější, pohlížíme na tento úsek jako na druhotné pstruhové pásmo. Druhové složení pak odpovídá předpokladům a menší množství biomasy odpovídá nižší úživnosti toku. Rakouský přístup a volba referenční lokality pro nížinné toky určuje úsek Dyje v Národním parku Podyjí jako poškozený. Příčinou negativního hodnocení rakouskou stranou je skutečnost, že tok pod nádrží Vranov je hodnocen jako parmové pásmo vztažené k referenčnímu profilu Podhradí. Logicky tak, i přes zvýšený výskyt druhů náročných na čistou vodu, vyjde hodnocení lokality jako 4. třída kvality. Na stavu společenstva ryb se může projevovat i nižší potravní nabídka spojená s malým množstvím zoobentosu, který je pravidelně vyplavován špičkováním průtoků pod Vranovem. Nezanedbatelný je také vliv kormorána, jednoho z chráněných živočichů. Dalším rozdílně hodnoceným úsekem byl hraniční vodní útvar pod Břeclaví. Dle hodnocení monitoringu ryb z roku 2006 byl dominantní plůdek jelce jesena, který tvořil téměř 90 % celého společenstva, ekologický stav byl vyhodnocen jako poškozený, zejména vzhledem k nízké diversitě i biomase. Bylo obtížné stanovit důvody, neboť morfologické podmínky úseku toku i jakost vody jsou poměrně dobré. Při rozsáhlém průzkumu rybího společenstva v srpnu 2007 bylo však ve sledovaném úseku nalezeno celkem 2 477 ks dospělých ryb 22 druhů. Výrazně převládala ouklej obecná, populace ostatních druhů byly řádově méně početné: cejnek malý, parma obecná, cejn velký, jelec jesen, plotice obecná a karas stříbřitý. Reofilní druhy jako jelec tloušť a jesen, parma, bolen dravý a ostroretka stěhovavá se dohromady podílely na celkovém složení pouze necelými 5 %. Dravé druhy se zde vyskytovaly jen málo a kapr obecný nebyl zjištěn vůbec. Z druhů chráněných zákonem stojí za zmínku kromě výše uvedeného jelce jesena, výskyt ježdíka žlutého a obou druhů drsků - většího i menšího. Dyje nad ústím do Moravy je tedy druhově poměrně velmi bohatá a patří mezi naše toky s nejvyšší diverzitou ichtyofauny. Také biomasa byla oproti vzorku z předchozího roku trojnásobná. Fytoplankton je biologickým společenstvem řas, sinic a rozsivek, které je výrazně ovlivňováno obsahem živin ve vodách, je tedy dobrým ukazatelem eutrofizace. Nevyvíjí se na jedné lokalitě, ale změny probíhají dynamicky v čase i prostoru. Vývoj hodnotícího systému není ještě plně dokončen, a tak využíváme zatím, stejně jako v plánech oblastí povodí, souhrnný ukazatel obsah chlorofylu ve vodě. Nižší úživnost toku Dyje je podle tohoto ukazatele patrná v úseku pod Vranovskou přehradou. Nejvíce prozkoumaným úse- Nicht unerheblich ist auch der Einfluss der Kormorane, einer geschützten Tierart. Ein anderer unterschiedlich bewerteter Abschnitt ist der grenzüberschreitende Wasserkörper unterhalb von Břeclav. Nach der Fischbewertung aus dem Jahre 2006 dominierte hier die Brut des Nerflings (Leuciscus idus), die fast 90 % der gesamten Gesellschaft darstellte; der ökologische Zustand wurde als beschädigt bewertet, insbesondere angesichts der geringen Vielfalt und Biomasse. Es war schwierig, die Ursachen zu finden, da die morphologischen Bedingungen am Gewässerabschnitt sowie die Wassergüte relativ gut sind. Bei einer umfangreichen Untersuchung der Fischgesellschaft im August 2007 wurden jedoch insgesamt 2 477 erwachsene Fischindividuen von 22 Arten im untersuchten Abschnitt gefunden. In überwiegender Mehrheit war es die Ukelei (Alburnus alburnus), die Populationen anderer Arten waren um eine Ordnungsgröße kleiner: Güster (Blicca bjoerkna), Flussbarbe (Barbus barbus), Brachse (Abramis brama), Nerfling (Leuciscus idus), Rotauge (Rutilus rutilus) und Goldfisch (Carassius auratus). Reofile Arten wie Eitel (Leuciscus cephalus) und Nerfling (Leuciscus idus), Barbe (Barbus barbus) und Schied (Aspius aspius) sowie Nase (Chondrostoma nasus) beteiligten sich gemeinsam an der gesamten Zusammensetzung mit nur knappen 5 %. Raubarten kamen hier nur wenig vor, der Karpfen (Cyprinus carpio) wurde gar nicht festgestellt. Von den gesetzlich geschützten Arten wurde neben dem oben genannten Nerfling auch das Vorkommen von Schrätzer (Gymnocephalus schraetser) und der beiden Zingelarten Zingel (Zingel zingel) und Streber (Zingel streber) festgestellt. Die Thaya oberhalb der Mündung in die March war also relativ hoch artenreich und gehörte zu den Gewässern mit der größten Artenvielfalt der Fischfauna. Ebenfalls die Biomasse war dreimal so groß wie die Entnahme aus dem Vorjahr. Das Phytoplankton ist eine biologische Grün-, Blauund Kieselalgengesellschaft, die vom Nährstoffinhalt im Wasser wesentlich beeinflusst wird und daher ein guter Indikator der Eutrophierung ist. Sie entwickelt sich nicht isoliert auf einzelnen Standorten, sondern die Veränderungen verlaufen dynamisch in Zeit und Raum. Die Entwicklung eines Bewertungssystems ist noch nicht vollständig fertiggestellt, deshalb nutzen wir vorläufig wie auch für die Abschnittspläne der Einzugsgebiete einen zusammenfassenden Indikator: den Chlorophyllinhalt im Wasser. Eine kleinere Ertragsfähigkeit gemäß dieses Indikator wurde in der Thaya im Abschnitt unterhalb der Stauanlage Vranov festgestellt. Der am gründlichsten untersuchte Abschnitt der Thaya befindet sich unterhalb des Stauanlagesystems Nové Mlýny. In den Stauanlagen kommt es zu ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 11

kem Dyje je část pod soustavou nádrží Nové Mlýny. V nádrži dochází k masivnímu rozvoji některých druhů, které jsou v říčním úseku málo rozvinuty. Na složení fytoplanktonu je vliv Novomlýnských nádrží patrný až po soutok s Moravou. Zatímco fytoplankton není vhodným ukazatelem pro malé toky a horní úseky toků, neboť tu nestačí dojít k jeho dostatečnému rozvoji, je vhodné na těchto místech posuzovat množství a složení fytobentosu. Tyto nárosty na kamenech, na dně toku a řasy osídlující sedimenty jsou závislé na dostatku světla, a proto jsou výrazně utlumeny ve velkých hlubokých tocích, kde je tímto společenstvem výrazněji osídlena pouze příbřežní zóna. einer massiven Entwicklung einiger Algenarten, die in den fließenden Gewässerabschnitten nur wenig entwickelt sind. Der Einfluss des Stauanlagesystems Nové Mlýny auf die Zusammensetzung des Phytoplanktons ist bis zum Zusammenfluss mit der March klar bemerkbar. Da das Phytoplankton kein geeigneter Indikator für kleinere Gewässer und Oberläufe ist, weil die Entwicklungszeit hier nicht ausreicht, kann anstatt dessen die Menge und Zusammensetzung von Phytobenthos an diesen Stellen beurteilt werden. Diese Anwuchse auf Steinen und dem Gewässerboden sowie die im Sediment vorkommenden Algen sind vom Lichtzugang abhängig, deshalb sind sie in großen tiefen Gewässern erheblich eingedämmt, wo nur der ufernahe Bereich mit dieser Gesellschaft bewachsen ist. Die höheren Pflanzen (Makrophyta), die mindestens zeitweise direkt im Wassermilieu leben, werden durch die Gewässerregulierung erheblich beeinträchtigt. Der trapezförmige Flussbettquerschnitt mit einer Befestigung der Sohle mit Bruchstein gewährt dieser Gesellschaft kaum Lebensraum. Aber auch in natürlichen Bedingungen kommen Gewässer vor, wo diese biologische Komponente nicht bedeutend Fytobentos a vodní květ na Dyji v září 2003 Phytobenthos und Wasserblüte an der Thaya im September 2003 Vyšší rostliny (makrofyta) žijící alespoň část roku přímo ve vodním prostředí jsou značně omezeny úpravami toků. Lichoběžníkový tvar koryta s opevněním paty lomovým kamenem neposkytuje životní prostor pro toto společenstvo. Také v přírodních podmínkách se vyskytují toky, kde tato biologická složka není významně rozvinuta. Při hodnocení je brán zřetel na druhové složení, neboť se výrazně projevuje šíření nepůvodních invazivních druhů. Tento aspekt však je dále lidskou činností ovlivňován, např. poměrně úspěšnými opatřeními v Národním parku Podyjí. Z biologických společenstev tedy může vstoupit do hodnocení ekologického stavu v současné době jen zoobentos, ryby a zprostředkovaně fytoplankton. Dle Rámcové směrnice rozhoduje vždy nejhůře hodnocený ukazatel a tento princip je proto využit i v souhrnném hodnocení. Jeden souhrnný index však neříká nic o důvodech nalezeného stavu. Proto při návrhu opatření uvedených v závěrečné zprávě projektu, bylo třeba se Netykavka žlaznatá(impatiens glandulifera) cizorodý prvek v okolí mnoha našich řek Drüsiges Springkraut (Impatiens glandulifera) gebietsfremde Art in der Umgebung vieler unserer Flüsse entwickelt ist. Bei der Bewertung wird die Artenzusammensetzung berücksichtigt, denn die Verbreitung gebietsfremder invasiver Pflanzenarten kommt hier deutlich zur Geltung. Dieser Aspekt wird allerdings durch die menschliche Tätigkeit weiter beeinflusst, z.b. durch die relativ erfolgreichen Maßnahmen im Nationalpark Podyjí/Thayatal. 12 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

Výsledky hodnocení biologických složek ekologického stavu Bewertungsergebnisse der biologischen Komponenten des ökologischen Zustands zaměřit na důvody zhoršeného stavu jednotlivě a opatření navrhnout tak, aby byla naplněna hlavní zásada Rámcové směrnice: udržet nebo zlepšit podmínky pro přirozený vývoj a oživení potoků a řek při zachování dalších potřebných funkcí toku. Von den biologischen Gesellschaften können heute nur das Zoobenthos, die Fische und mittelbar auch das Phytoplankton in die Bewertung des ökologischen Zustands einbezogen werden. Gemäß der Rahmenrichtlinie entscheidet immer der am schlechtesten bewertete Indikator, und dieser Grundsatz wurde deshalb auch in der zusammenfassenden Bewertung angewendet. Ein zusammenfassender Index liefert allerdings keine Aussage über die Ursachen des festgestellten Zustandes. Bei dem Entwurf der Maßnahmen im abschließenden Projektbericht war deshalb notwendig, sich auf konkrete Ursachen des ungenügenden Zustandes zu konzentrieren und die Maßnahmen so vorzuschlagen, dass der Hauptgrundsatz der Rahmenrichtlinie erfüllt wird: Bedingungen für eine natürliche Entwicklung und Belebung der Gewässer zu erhalten oder zu verbessern bei Aufrechterhaltung anderer benötigter Gewässerfunktionen. ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 13

SOUHRNNÉ HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A NÁVRHY MOŽNÝCH OPATŘENÍ ZUSAMMENFASSENDE BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS UND ENTWURF MÖGLICHER MASSNAHMEN Jak je uvedeno na předcházejícím schématu, výsledné hodnocení ekologického stavu je podle Rámcové směrnice určeno nejhůře hodnoceným biotickým ukazatelem, abiotické složky jsou považovány za podpůrné ukazatele, pokud budou všechna hodnocená společenstva v dobrém stavu. Rozmezí mezi dobrým a středním stavem je tou hranicí, která rozhoduje, zda je potřeba navrhovat nápravná opatření. Následující mapa ukazuje souhrnné hodnocení podle biotických i abiotických ukazatelů a vyplývá z ní, že o výsledném ekologickém stavu rozhoduje ve všech našich lokalitách nejhůře hodnocený biotický ukazatel, a žádná z lokalit není v dobrém ekologickém stavu. Do tohoto závěrečného hodnocení jsou zahrnuty i výsledky ze situačního monitoringu z roku 2007 dle ARROW, které byly v době zpracování k dispozici. Návrhy možných opatření jsou uváděny pro společné hraniční úseky toku a úseky zcela na našem území, které jsou však ovlivňovány i činnostmi na rakouské straně. Tyto návrhy jsou výsledky bilaterálního expertního posouzení, diskuse a harmonizace. Vyjadřují doporučení, která mohou být zohledněna při dalších zásazích v povodí. Souběžně s řešením našeho projektu probíhalo podle celostátních schválených metodik i sestavování Plánu oblasti povodí Dyje, který je od června 2008 předložen k vyjádření veřejnosti. Zde presentovaný projekt není pevnou součástí POP, dává však nové podněty pro plánovací činnost. Námi navrhovaná opatření mohou být případně využita v dalším cyklu od roku 2015, tak jak je to z důvodu náročnosti provedení i u mnohých opatření navrhovaných v POP. Vo r g a n g s s - chema der Zustandbewertung laut den Forderungen der Rahmenrichtlinie Wie dem Schema zu entnehmen ist, ist die zusammenfassende Bewertung des ökologischen Zustands ist gemäß der Rahmenrichtlinie durch den am schlechtesten bewerteten biotischen Indikator bestimmt, abiotische Komponenten werden für Hilfsindikatoren gehalten, solange alle bewerteten Gesellschaften sich im guten Zustand befinden. Der Bereich zwischen dem guten und mittleren Zustand ist die entscheidende Grenze, ob Verbesserungsmaßnahmen vorzuschlagen sind. Die nachfolgende Karte zeigt die zusammenfassende Bewertung nach biotischen und abiotischen Indikatoren. Es geht aus ihr hervor, dass vom resultierenden ökologischen Zustand an allen unseren Standorten der am schlechtesten bewertete biotische Indikator entscheidet, und dass keiner der Standorte sich im guten ökologischen Zustand befindet. In die abschließende Bewertung wurden auch Ergebnisse des Lagemonitorings aus dem Jahre 2007 gemäß ARROW einbezogen, die zur Zeit der Erstellung bereits zur Verfügung standen. Die vorgeschlagenen möglichen Maßnahmen werden sowohl für gemeinsame Grenzabschnitte des Wasserlaufs als auch für die Abschnitte auf dem tschechischen Gebiet, die jedoch durch Tätigkeiten auf der österreichischen Seite beeinflusst werden, angeführt. Diese Vorschläge sind Ergebnis einer bilateralen Expertenbeurteilung, Diskussion und Abstimmung. Sie enthalten Empfehlungen, die bei weiteren Eingriffen im Einzugsgebiet berücksichtigt werden können. Parallel mit unserer Projektumsetzung wurde ein Plan des Einzugsgebietes der Thaya (POP) anhand einer gültigen nationalen Methodik bearbeitet, der im Juni 2008 zur öffentlichen Diskussion gestellt wurde. Das hier präsentierte Projekt ist kein fester Teil der Einzugsgebietsplanung, gibt jedoch neue Anregungen für die Planungstätigkeit. Die von uns vorgeschlagenen Maßnahmen können eventuell im nächsten Planungszyklus nach 2015 angewendet werden, ähnlich wie viele im POP vorgeschlagene Maßnahmen wegen deren Kompliziertheit. Souhrnné hodnocení ekologického stavu Zusammenfassende Bewertung des ökologischen Zustands 14 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

Profil: Moravská Dyje Písečné Ekologický stav: střední Nejhorší ukazatel: saprobní index zoobentosu Nejlepší ukazatel: ryby Nápravná opatření je třeba zaměřit zejména na jakost vody. Vliv morfologie není zatím rozhodující, je hodnocen na hranici 2 a 3 stavu. K uvedení morfologie do dobrého stavu je potřeba jen drobných zásahů. Profil: Dyje Podhradí Ekologický stav: poškozený Nejhorší ukazatel: fytoplankton Nejlepší ukazatel: ostatní biologické složky i chemický stav dobrý Nápravná opatření je třeba směřovat na snížení odtoku nutrientů z povodí nad hodnoceným profilem, budou směřována zejména do zemědělství a k čištění odpadních vod malých sídel. Vliv morfologie není rozhodující (2 3 stav), zlepšení morfologického stavu může však kladně ovlivnit i samočisticí procesy k odbourávání nutrietů v toku. Zvýšená trofie toku může mít negativní dopad na vodní útvar stojatých vod Vranovskou přehradu, která navazuje na tento profil. Profil: Dyje Národní park Podyjí Ekologický stav: Zadní Hamry- střelnice poškozený Devět Mlýnů-jez Papírna střední Nejhorší ukazatel: degradace zoobentosu Nejlepší ukazatel: saprobní index V tomto úseku doporučujeme změnit referenční podmínky pro hodnocení a posuzovat úsek jako chladný, málo úživný tok. Ryby jsou tu u nás již nyní hodnoceny jako druhotně pstruhové pásmo I v tomto případě však je nutno upra- Profil: Mährische Thaya Písečné Ökologischer Zustand: mittlerer Der schlechteste Indikator: saprobischer Index für Zoobenthos Der beste Indikator: Fische Die Verbesserungsmaßnahmen sind insbesondere auf die Wassergüte zu richten. Der Einfluss der Morphologie ist vorerst nicht entscheidend, er wird zwischen dem 2. und 3. Zustand bewertet. Für die Herrichtung der Morphologie zu einem guten Zustand sind nur geringfügige Maßnahmen notwendig. Profil: Thaya Podhradí Ökologischer Zustand: beschädigt Der schlechteste Indikator: Phytoplankton Der beste Indikator: andere biologische Komponenten und der chemische Zustand Die Verbesserungsmaßnahmen sind auf eine Reduzierung des Nährstoffzuflusses vom Gewässer über dem bewerteten Profil zu richten, insbesondere auf die Landwirtschaft und die Abwasserreinigung in kleinen Ortschaften. Der Einfluss der Morphologie ist nicht entscheidend (Zustand 2 bis 3), eine Verbesserung des Morphologiezustands kann jedoch Selbstreinigungsprozesse zum Nährstoffabbau im Gewässer positiv beeinflussen. Eine erhöhte Gewässertrophie kann den stehenden Wasserkörper Stauanlage Vranov beeinträchtigen, der sich an dieses Profil anschließt. Profil: Thaya Nationalpark Podyjí/Thayatal Ökologischer Zustand: Zadní Hamry-Střelnice beschädigt Devět Mlýnů Wehr Papírna mittlerer Der schlechteste Indikator: Degradation von Zoobenthos Der beste Indikator: saprobischer Index In diesem Abschnitt empfehlen wir, die Referenzbedingungen für die Bewertung abzuändern und den Abschnitt als kühles, wenig nährhaltiges Gewässer zu beurteilen. Die Fische werden bei uns bereits jetzt als eine sekundäre Forellenzone beurteilt. Auch in diesem Fall ist jedoch das hydrologische Regime so anzupassen, dass keine großen stoßhaltigen Schwankungen der Wasserführung entstehen. Zurzeit kommt es viermal täglich zu solchen Schwankungen, und der Wasserspiegelanstieg beträgt bis 40 cm. Der zu steile ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 15

vit hydrologický režim tak, aby nedocházelo k velkým nárazovým výkyvům průtoku. V současné době toto kolísání nastupuje čtyřikrát denně a vzestup hladiny je až o 40 cm. Příliš strmý nástup má za následek strhávání a vyplavování zoo i fytobentosu. Morfologie odpovídá typu toku, hlavními migračními překážkami jsou přehrady na začátku i konci úseku, Vranovská a Znojemská. Profil: Dyje Jevišovka Ekologický stav: poškozený Nejhorší ukazatel: fytoplankton, ryby Nejlepší ukazatel: saprobní stav Navržená opatření směřují k omezení zátěže ze zemědělství, zlepšení celkové kondice toku pomůže snížit rozvoj nežádoucího fytoplanktonu. Morfologie toku je ovlivněna převážně ohrázováním v lichoběžníkovém profilu bez zastínění a bez možnosti rozvoje makrofyt. Úsek navazuje na dva úseky Dyje na Rakouském území, které jsou hodnoceny obdobným způsobem. Profil: Dyje Pohansko Ekologický stav: střední Nejhorší ukazatel: ryby, fytoplankton Nejlepší ukazatel: zoobentos Nápravná opatření ke zlepšení stavu jsou potřebná v celém povodí, i v povodí Svratky a Jihlavy. Složení fytoplanktonu je ovlivňováno nádrží Nové Mlýny. Stav ryb a chemických ukazatelů může souviset s vlivem průmyslu v celém povodí. Morfologie je kromě několika místních jevů v celém úseku v poměrně přirozeném stavu. Hydrologický režim je v tomto úseku ovlivněn výše položenými nádržemi jen v době povodní, případně nadlepšováním minimálních průtoků. Anlauf verursacht die Abreißung und Ausschwemmung des Zoo- und Phytobenthos. Die Morphologie entspricht dem Gewässertyp, die wichtigsten Migrationshindernisse sind die Stauanlagen Vranov und Znojmo am Anfang und Ende des Abschnitts. Profil: Thaya Jevišovka Ökologischer Zustand: beschädigt Der schlechteste Indikator: Phytoplankton, Fische Der beste Indikator: saprobischer Zustand Die Verbesserungsmaßnahmen richten sich auf eine Beschränkung der Belastung durch die Landwirtschaft; eine Verbesserung der Gesamtkondition des Gewässers hilft die Entwicklung des unerwünschten Phytoplanktons zu reduzieren. Die Gewässermorphologie wird überwiegend durch die Eindeichung im trapezförmigen Querschnitt ohne Beschattung und ohne Möglichkeiten für die Entwicklung der Makrophyta beeinflusst. Der Abschnitt schließt sich an zwei Thaya-Abschnitte auf dem österreichischen Gebiet an, die ähnlich zu bewerten sind. Profil: Thaya Pohansko Ökologischer Zustand: mittlerer Der schlechteste Indikator: Fische, Phytoplankton Der beste Indikator: Zoobenthos Maßnahmen für eine Zustandsverbesserung sind in dem gesamten Einzugsgebiet erforderlich, auch im Einzugsgebiet der Svratka (Schwarza) und Jihlava (Igel). Die Zusammensetzung des Phytoplanktons wird ebenfalls durch die Stauanlage Nové Mlýny beeinflusst. Der Zustand von Fischen und chemischen Indikatoren kann im Zusammenhang mit der Auswirkung der Industrie im gesamten Einzugsgebiet stehen. Die Morphologie befindet sich im gesamten Abschnitt außer einigen lokalen Phänomenen in einem verhältnismäßig natürlichen Zustand. Das hydrologische Regime in diesem Abschnitt wird nur in Hochwasserfällen bzw. durch eine Aufbesserung der Mindestwasserführung durch die höher gelegenen Stauanlagen beeinflusst. 16 ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

ZÁVĚREM ČESKÉ ČÁSTI PROJEKTU AM ENDE DES TSCHECHISCHEN TEILS DES PROJEKTS Výsledky Bilaterálního projektu Dyje/Thaya dosáhly stanovených cílů. Na řece Dyji v příhraniční oblasti bylo ověřeno, jaké možnosti, interpretace a postupy volí pro implementaci Rámcové směrnice česká i rakouská strana, kde mohou vznikat vlivem použití jiných metodických postupů určitá nedorozumění a nejednotný náhled a také, kde se nacházejí místa, jejichž řešení je v pravomoci Česko-rakouské komise pro hraniční vody. Byly porovnány metody pro stanovení jednotlivých složek biotického a abiotického stavu, byl hodnocen a diskutován výsledný ekologický stav ve společných úsecích na řece Dyji a doporučena možná opatření. Podrobné alternativní šetření hydromorfologického stavu a makrozoobentosu přineslo cenné poznatky pro pracovní týmy v ČR zabývající se rozvojem hodnotících metod. Celkové hodnocení ekologického stavu představuje velmi složitý systém budovaný na vědecké úrovni, který zahrnuje detailně všechny složky vodního ekosystému. Z celkového hodnocení vyplývá, že žádná z lokalit není v dobrém ekologickém stavu. Správná interpretace těchto výsledků a nalezení souladu ve stanovení nápravných opatření bude náročný proces, který bude vyžadovat velice úzkou spolupráci odborných složek a veřejnosti v daném regionu. Die Ergebnisse der Bilateralen Projektes Dyje/Thaya haben die festgelegten Ziele erfüllt. An der Thaya im grenznahen Gebiet wurde überprüft, welche Möglichkeiten, Interpretationen und Vorgänge die tschechische und die österreichische Seite für die Umsetzung der Rahmenrichtlinie wählen, da hier durch den Gebrauch unterschiedlicher methodischer Vorgänge Missverständnisse und Meinungsunterschiede entstehen könnten, und es wurden Stellen definiert, deren Behandlung im Zuständigkeitskreis der Tschechischösterreichischen Grenzgewässerkommission liegt. Es wurden Feststellungsmethoden für die Komponenten des biotischen und abiotischen Zustands verglichen. Der daraus resultierende ökologische Zustand an den gemeinsamen Abschnitten der Thaya wurden bewertet und diskutiert, und es wurden mögliche Maßnahmen empfohlen. Eine ausführliche alternative Untersuchung des hydromorphologischen Zustands und des Makrozoobenthos brachte wertvolle Erkenntnisse für Arbeitsteams in Tschechien, die sich mit der Entwicklung von Bewertungsmethoden befassen. Die Gesamtbewertung des ökologischen Zustands stellt ein sehr komplexes wissenschaftliches System dar, das alle Komponenten des Ökosystems im Gewässer detailliert umfasst. Aus der Gesamtbewertung ergibt sich, dass keiner der Standorte sich in gutem ökologischen Zustand befindet. Eine richtige Interpretation dieser Ergebnisse und das Erreichen einer Übereinstimmung betreffend der einzuleitenden Verbesserungsmaßnahmen wird ein anspruchsvoller Prozess sein, der eine sehr enge Zusammenarbeit der Fachstellen und der Öffentlichkeit in der Region erfordern macht. Vodní nádrž Znojmo-hráz Stauanlage Znojmo-Damm ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT 17

GEWÄSSERSCHUTZ EINE AUFGABE VON EUROPÄISCHER DIMENSION OCHRANA VOD ÚKOL EVROPSKÝCH ROZMĚRŮ Flüsse halten sich nicht an Staatsgrenzen. Dem trägt die Europäische Union gerade bei der Wasserrahmenrichtlinie (RL 2000/60/EG, WRRL) Rechnung, die im Dezember 2000 in Kraft getreten ist. Die Richtlinie legt für alle Mitgliedsländer Umweltziele fest, die zur Verbesserung der Qualität unserer Oberflächengewässer und des Grundwassers beitragen sollen. Sie stellt damit ein Instrument zur Harmonisierung der Wasserwirtschaft innerhalb der Europäischen Union dar. Für die Thaya gab es in den vergangenen Jahrzehnten eine Vielzahl von Eingriffen und Belastungen, aber nur wenig aufeinander abgestimmte Planungen. Der Fluss pendelt in seinem Verlauf immer wieder zwischen der Tschechischen Republik und Österreich und bildet über längere Abschnitte die gemeinsame Grenze. Um die Ziele der WRRL zu erreichen, ist es jetzt notwendig die Vorgaben auf fachlicher Ebene grenzüberschreitend abzustimmen. In diesem Sinne haben das Umweltbundesamt Wien und der Nationalpark Thayatal auf österreichischer Seite und das Wasserforschungsinstitut Brno mit den Partnern Landesbezirk Südmähren, Nationalpark Podyji, Tschechisches Hydrometeorologisches Institut und Povodí Moravy s.p. (Einzugsgebiet der March, staatlicher Betrieb) auf tschechischer Seite 2006 ein gemeinsames Projekt begonnen. Wesentliches Ziel war, den Vorgaben der WRRL folgend, eine harmonisierte Experten-Bewertung der flussbaulich-gewässerökologischen Situation für die Thaya sowie die Erstellung eines Katalogs mit Verbesserungsvorschlägen, der auf die festgestellten Defizite Bezug nimmt. Bedeutend ist dabei die Einbindung der betroffenen Öffentlichkeit, die nicht nur über Planungsstand und Ergebnisse informiert wurde, sondern auch ihre Anliegen einbringen konnte. Das österreichische Projekt ist zusammen mit dem tschechischen als Einheit zu sehen und dient der Unterstützung der bilateralen Umsetzung der Wasserrahmenrichtlinie an der Thaya. Die hier dargestellten Ergebnisse geben den Inhalt des österreichischen Projektteils wieder. Möglich wurde die Durchführung dieses ambitionierten Vorhabens dank der Finanzierung der österreichischen Projektkosten durch das Land Niederösterreich, das Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) und den Nationalpark Thayatal sowie den Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE). Řeky nedodržují státní hranice. Právě to má na zřeteli Evropská unie ve své Rámcové směrnici pro vodní politiku 2000/60/ES (RSVP), která vstoupila v platnost v prosinci 2000. Tato rámcová směrnice stanovuje všem členským státům ekologické cíle, které mají přispět k zlepšení stavu povrchových i podzemních vod. Představuje tak nástroj harmonizace vodního hospodářství v Evropské unii. Dyje byla v minulých desetiletích ovlivněna mnoha různými zásahy a zátěžemi, ale velmi málo navzájem sladěným plánováním. Řeka střídavě protéká územím České republiky a Rakouska, přičemž místy vytváří delší úseky společné hranice. Pro dosažení cílů RSVP je nyní nutné sladit plánované kroky nejen na odborné úrovni a i mezi jednotlivými zeměmi. V tomto smyslu zahájily v roce 2006 Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň a Národní park Thayatal na rakouské straně a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.v.v.i v Brně s partnery (Jihomoravský kraj, Národní park Podyjí, Český hydrometeorologický ústav a Povodí Moravy, s. p.) na české straně společný projekt. Hlavním cílem bylo vytvořit v souladu s RSVP harmonizované expertní hodnocení hydromorfologické a ekologické situace na Dyji a sestavit katalog návrhů na její zlepšení s ohledem na zjištěné nedostatky. Důležité je také zapojení dotčené veřejnosti, která nebude pouze informována o stavu plánování a o výsledcích, ale bude moci také vyjádřit své požadavky. Rakouský projekt je nutné společně s českým vnímat jako jeden celek sloužící k podpoře bilaterální realizace směrnice RSVP na Dyji. Výsledky, které jsou dále uvedeny, zobrazují obsah rakouské části projektu. Provedení tohoto ambiciózního projektu bylo možné díky financování rakouských projektových nákladů Spolkovou zemí Dolní Rakousko, Spolkovým ministerstvem zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství (BMLFUW), Národním parkem Thayatal a Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF). 20 DAS österreichische PROJEKT / RAKOUSKÝ PROJEKT