Výsledky českého průmyslu v roce 211 v kontextu trhu EU a výhled na rok 212 Vývoj průmyslu v roce 211 V roce 21 zaznamenala průmyslová produkce, díky silnému oživení Německa a zotavování ve významných ekonomikách EU, vysoký růst (o 1,3 %). Tento vývoj zesílil v 1. čtvrtletí 211, kdy produkce vzrostla na 12,3 %. Ve 2. čtvrtletí došlo k mírnému oslabení na 9 % (v 1. pololetí produkce vzrostla o 1,8 %). Ve druhé polovině roku zpomalení pokračovalo. Za tímto vývojem byl vedle sníženého růstu evropské a globální poptávky propad domácí poptávky (ve 2. pololetí produkce vzrostla o 3,4 %). Průmysl byl tažen pouze zahraniční poptávkou. V roce 211 se průmyslová produkce meziročně zvýšila o 6,9 % a i přes zpomalení v druhé polovině roku dosáhla vysokého růstu (z 24 odvětví zpracovatelského průmyslu bylo 18 odvětví růstových). Hlavním tahounem meziročního růstu byla výroba motorových vozidel (růst o 21,2 %), jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 % (meziroční zvýšení o 1,8 bodu). Vývoj v tomto odvětví byl svým podílem nejvýznamnější pro celý průmysl. Z dalších odvětví dosáhla více než dvouciferného růstu výroba ostatních dopravních zařízení (o 22,1 %), opravy a instalace strojů a zařízení (o 1,1 %), výroba usní a souvisejících výrobků (o 13,3 %), výroba strojů a zařízení (o 12,3 %), výroba elektrických zařízení (o 1, %) a výroba pryžových a plastových výrobků (o 1,1 %). Z významnějších odvětví nejvíce poklesla výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů (o mínus 9,8 %). 2 2 1 1 - -1-1 -2-2 Vývoj průmyslové produkce, tržby z přímého vývozu a domácí tržby včetně trendu (organizace s a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1Q/9 2Q/9 3Q/9 4Q/9 1Q/1 2Q/1 3Q/1 4Q/1 1Q/11 2Q/11 3Q/11 4Q/11 Index průmyslové produkce Tržby z přímého vývozu (b.c.) Domácí tržby (b.c.) Zdroj: ČSÚ, graf MPO 1
leden 1 únor 1 březen 1 duben 1 květen 1 červen 1 červenec 1 srpen 1 září 1 říjen 1 listopad 1 prosinec 1 leden 11 únor 11 březen 11 duben 11 květen 11 červen 11 červenec 11 srpen 11 září 11 říjen 11 listopad 11 prosinec 11 Na výkonnosti českého průmyslu se, vzhledem k velmi těsným obchodním a ekonomickým relacím, projevilo v roce 211 postupné oslabení ekonomik a snížení růstu průmyslu v zemích eurozóny a Německa. Hodnota korelačního koeficientu ukázala na silnou vzájemnou vazbu mezi vývojem průmyslové produkce ČR a eurozóny (,93), u ČR a Německa (,93). Z dalších zemí byla vysoká hodnota korelačního koeficientu např. mezi ČR a Francií (,93), Velkou Británií (,948), Slovenskem (,93), Itálií (,932) a Polskem (,9). 2 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)* 1 1 - ČR Německo Eurozóna * Výpočty korelačních koeficientů byly provedeny v časové řadě leden 29 až prosinec 211. Zdroj: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO Podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla produkce u výroby pro investice o 1,9 %. Při vysokém růstu na začátku roku se zvýšila investiční aktivita průmyslových podniků (v 1. čtvrtletí o 23,7 %). Slábnutí v druhé polovině roku se projevilo u podniků omezováním investic a vyčkáváním (ve 4. čtvrtletí byl růst 11,1 %). V porovnání s předcházejícím rokem však dosáhla příznivého výsledku. Růst evidovala i výroba pro mezispotřebu, která se zvýšila o,7 %. Na nižším růstu se projevila omezená kooperace nadnárodních společností. U ostatních seskupení byl zaznamenán pokles, mírnější u výroby energií a u výroby pro krátkodobou spotřebu (o,7 %, resp. o 2,3 %). Hluboký propad u výroby pro dlouhodobou spotřebu (o 13,8 %) byl i přes zvýšení zaměstnanosti a nominální mzdy ovlivněn nízkou poptávkou obyvatelstva. V členění podle technologické náročnosti výroby se snížil podíl HIGH-TECH (o 2,8 bodu na 9,9 %). U této skupiny se projevil pokles u rozhodující výroby počítačů a elektronických a optických přístrojů. Snížil se podíl i u LOW-TECH (o,6 bodu na 1 %), kde vývoj nepříznivě ovlivnila výroba 2
potravinářských výrobků, výroba nápojů, výroba papíru a výroba nábytku. Vzrostl naopak podíl MEDIUM HIGH-TECH (o 2, bodu na 48,3 %), kde má rozhodující pozici automobilový průmysl, z dalších strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl. Vzrostl podíl i MEDIUM LOW-TECH (o,9 bodu na 26,8 %) s hutnictvím, výrobou kovových konstrukcí a s výrobou pryžových a plastových výrobků. Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (podíl v %, rozdíl v p.b.) Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách CZ-NACE činnosti zpracov. průmyslu zpracov. průmyslu Rozdíl meziroční změna 21 211 211-21 Zpracovatelský průmysl celkem 9,7 1, 1,, HIGH-TECH -14,3 12,6 9,9-2,8 MEDIUM HIGH-TECH 1,6 4,8 48,3 2, MEDIUM LOW-TECH 13,3 26, 26,8,9 LOW-TECH,7 1,6 1, -,6 Zdroj: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování Ve zpracovatelském průmyslu se v roce 211 zvýšila produkce o 8,3 %. Z 24 odvětví zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 9, %) bylo 18 odvětví růstových (jejich podíl byl 72 %). Za příznivým výsledkem byla především zahraniční poptávka, zatímco domácí poptávka naopak propadla. Vysoký růst evidovaly odvětví s vysokým podílem zahraničního kapitálu a uplatněním produkce na trzích EU, především na německém trhu. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (příspěvek +3,7 bodu, růst o 21,2 %), výroba strojů a zařízení (příspěvek +1 bod, růst o 12,3 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (příspěvek +,6 bodu, růst o 1,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu se v roce 211 produkce snížila v pěti odvětvích, na celkových tržbách průmyslu se podílely 18, %. Největší celoroční snížení zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů o 9,8 %, výroba koksu a rafinérské zpracování ropy o 9,3 %, a zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků o %. Menší pokles produkce evidovala výroba potravinářských výrobků o 4,6 % a výroba nábytku o, %. 3
leden 1 únor 1 březen 1 duben 1 květen 1 červen 1 červenec 1 srpen 1 září 1 říjen 1 listopad 1 prosinec 1 leden 11 únor 11 březen 11 duben 11 květen 11 červen 11 červenec 11 srpen 11 září 11 říjen 11 listopad 11 prosinec 11 Ukazatelem vypovídajícím o dalším směřování průmyslu byl objem celkových nových zakázek, který se u vybraných oborů v roce 211 zvýšil o,4 % (meziroční zpomalení o 1,7 bodu). Zahraniční zakázky byly ovlivňovány vývojem v zemích eurozóny a především u našeho nejdůležitějšího partnera Německa. Ve sledovaném období vzrostly o 12,1 % (zpomalení o 4,7 bodu). Na celkových zakázkách se podílely 68,2 %. Domácí zakázky naopak propadly o,1 %, jejich vývoj byl ovlivněn vysokou základnou předcházejícího roku (v roce 21 byl jejich růst 1,2 %). Z grafu je patrná silná vzájemná vazba vývoje zakázek v ČR, v Německu a v eurozóně vyjádřená hodnotou korelačního koeficientu. Mezi ČR a eurozónou dosáhl hodnoty,968 a mezi ČR a Německem,96. Vývoj celkových zakázek v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)* 3 3 2 2 1 1 - ČR Německo Eurozóna *Výpočty korelačních koeficientů byly provedeny v časové řadě leden 29 až prosinec 211. Zdroj: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO Růst tržeb (o 8,6 %) a zvýšená zaměstnanost (o 3 %) se projevily v roce 211 zvýšením produktivity práce o,4 %, která předstihla růst reálných mezd. Růst produktivity práce měl vliv na pokles jednotkových mzdových nákladů nominálních i reálných. Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu se produktivita práce zvýšila, nejvíce v koksování a rafinérském zpracování ropy o 32 % (při významném poklesu zaměstnanosti), v hutnictví o 14,4 % a v opravách a instalaci strojů a zařízení o 12,9 %. U dalších čtyř odvětví byla překročena hranice deseti procentního růstu. Pokles produktivity práce evidovala dvě odvětví: výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 12,6 %) a výroba farmaceutických výrobků a přípravků (o 2,6 %). 4
Předpokládaný vývoj průmyslu v roce 212 Pro rok 212 lze očekávat slábnutí zahraniční poptávky (díky dluhové krizi v eurozóně), což se bude projevovat vlivem silné vzájemné provázanosti na domácím průmyslu. Zahraniční předstihové ukazatele (index PMI) naznačují pro začátek roku pokles výrobní aktivity v eurozóně a v Německu. I konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal na zhoršení celkové ekonomické situace v průmyslu. Průmyslové podniky očekávají zpomalení tempa výrobní činnosti. Současně předpokládají zpomalení růstu výroby pro investice, která se má týkat ze čtyř pětin obnovy výrobních zařízení, méně prostředků bude vyčleněno na rozšíření výrobních kapacit a pořízení nových technologií. Vedle toho bude v první polovině roku nepříznivě působit i vysoká základna předcházejícího roku. Na druhé straně však bude důležitý vývoj automobilového průmyslu, který táhne celou ekonomiku (s více než pětinovým podílem na celkové průmyslové produkci). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) by se v roce 212 mohlo vyrobit přes 1,2 mil. aut (v roce 211 to bylo 1,19 mil. aut), což je nárůst zhruba půl procenta. Příznivý vývoj automobilového průmyslu se bude zpětně projevovat na dodavatelských odvětvích průmyslu. Vzhledem k dosavadním výsledkům a vývoji domácích i zahraničních předstihových indikátorů předpokládáme, že výkon průmyslu bude v roce 212 spíše stagnovat a v meziročním srovnání se bude produkce odvětví pohybovat mezi -1 % až 1 %. Vývoj zahraničního obchodu v roce 211 a výhled na rok 212 Zahraniční obchod ČR dosáhl v roce 211, navzdory kulminujícím problémům evropské ekonomiky, velmi dobrých výsledků. Přebytek obchodní bilance činil 191, mld. Kč, což bylo o 7,3 mld. Kč více než v předchozím roce. Tempa růstu vývozu i dovozu si udržela dvouciferné hodnoty; export v meziročním srovnání posílil o 13,3 % a import o 11 %. Výrazně lépe se českému zahraničnímu obchodu dařilo v první polovině roku, kdy vývoz i dovoz dosahoval rekordních hodnot. Druhé pololetí již bylo ovlivněno prohlubující se krizí eurozóny, ale i přesto zahraniční obchod vykázal solidní růst ve všech měsících tohoto období. Příznivou statistiku ještě více podtrhuje skutečnost, že vychází ze srovnání s velmi úspěšným rokem 21, ve kterém vývoz i dovoz posilovaly rekordním tempem 18,4 %, resp. 21,2 %.
Zahraniční obchod ČR v letech 2-211 (běžné ceny) 3 2 2 2 1 1 2 1 1 v % v mld. Kč - -1-1 -2 2 21 22 23 24 2 26 27 28 29 21 211 - -1-1 saldo (mld.kč) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Zdroj: ČSÚ, březen 212, graf MPO Výsledky zahraničního obchodu v roce 211 ovlivnily zejména tyto faktory: Oživení evropské a světové ekonomiky, které se v první polovině roku velmi pozitivně projevilo na vývoji zahraničního obchodu. Kulminující evropská dluhová krize naopak utlumila tempo českého vývozu i dovozu ve druhém pololetí. Přetrvávající slabá poptávka ze strany tuzemských domácností, která byla důsledkem nepříliš příznivé situace na trhu práce a negativních spotřebitelských očekávání, zbrzdila tempo růstu dovozu. Růst průmyslové produkce, který za minulý rok dosáhl poměrně vysokého tempa 6,9 %, byl orientován zejména na zahraniční poptávku. Vývoj směnných kurzů; koruna v průměru za celý rok 211 posílila vůči euru o 2,8 % a dosáhla tak kurzu 24,6 EUR/CZK. Ještě výrazněji koruna posílila vůči americkému dolaru, a to o 7,8 %. Průměrný směnný kurz činil 17,7 USD/CZK. Rostoucí ceny vývozu i dovozu; v průměru za celý rok se vývozní ceny zvýšily o 1,7 % a dovozní ceny o 4,3 %. Zvýšení cen bylo ovlivněno především vývojem u minerálních paliv, jejichž importní ceny stouply v průměru o 24,4 % a exportní o 13 %. Směnné relace dosáhly v úhrnu za celý rok negativní hodnoty 97, %. 6
Meziroční změny cen vývozu, dovozu, směnné relace (v %) Zdroj: ČSÚ, březen 212, graf MPO Převážná většina českého exportu i importu byla v loňském roce realizována v rámci Evropské unie. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo celkem 83 % českého vývozu a podíl těchto států na dovozu činil 63,8 %. Oproti předloňskému roku se tak závislost na EU téměř nezměnila (v roce 21 se EU na vývozu podílela 84 % a na dovozu 63,4 %). Export do EU se meziročně zvýšil o 11,9 % a import posílil o 11,8 %. Obchodní bilance se státy Evropské unie tak skončila aktivem ve výši 672, mld. Kč, což bylo o 74,1 mld. Kč více než v roce 21. V rámci EU obchodovala České republika nejvíce se zeměmi eurozóny, hlavním obchodním partnerem bylo již tradičně Německo. Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla Česká republika v obchodě s Německem. Vývoz do tohoto teritoria vzrostl meziročně o 12, % a dovoz posílil o 11,7 %. Aktivum obchodní bilance činilo 236,6 mld. Kč a meziročně tak bylo o 31,1 mld. Kč vyšší. Druhou nejvýznamnější zemí podle výše dosaženého přebytku bylo Slovensko. Zahraniční obchod s touto zemí skončil aktivem 14, mld. Kč, což bylo o 13,2 mld. Kč více než v roce 21. Mezi pětici států, s nimiž ČR vykázala nejvyšší přebytky, se dále zařadila Velká Británie (79,3 mld. Kč.), Francie (69,7 mld. Kč.) a Rakousko (42,9 mld. Kč). Schodkem naopak skončila bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU. Nejvyššího pasiva dosáhla ČR v obchodě s Čínou, a to 34,7 mld. Kč. Oproti loňskému roku tak došlo k dalšímu prohloubení schodku s touto zemí o 32,1 mld. Kč. Druhý nejvýznamnější deficit obchodní bilance byl zaznamenán v obchodě s Ruskem (,3 mld. Kč), ten se však oproti loňsku snížil o 12, mld. Kč. Vysoké pasivum dále vykázal obchod s Japonskem (44,7 mld. Kč), Koreou (39,9 mld. Kč) a Ázerbájdžán (27,2 mld. Kč). 7
Teritoriální struktura ZO v roce 211 OBRAT Meziroční VÝVOZ Meziroční DOVOZ Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE 211 změna 211 změna 211 změna 21 211 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč mil.kč Celkový zahraniční obchod ČR 47 172 1, 12,2 2 869 321 1, 13,3 2 677 81 1, 11, 121 241 191 47 Vyspělé tržní ekonomiky 4 477 42 8,7 11,7 2 67 616 89, 12,4 1 99 786 71,3 1,9 62 24 67 83 EU 4 87 744 73,7 11,9 2 38 132 83, 11,9 1 77 612 63,8 11,8 98 46 672 2 ESVO 117 628 2,1 14,2 64 43 2,2 1,6 3 17 2, 12, 8 47 11 279 ostatní vyspělé tržní ekonomiky 272 3 4,9 9, 123 31 4,3 2, 148 999,6 1,4-44 47-2 969 Rozvojové ekonomiky 32 383,,1 17 24 3,7 6, 19 179 7,3 4,3-86 1-87 97 Evropské tranzitivní ekonomiky 36 38,7 31,7 24 872,9 23, 11 13,4,7 12 83 13 38 Společenství nezávislých států 347 297 6,3 22,3 134 423 4,7 3,2 212 874 7,9 1,4-8 8-78 41 Ostatní *) 372 628 6,7 14,2 31 11 1,1 2,8 341 117 12,7 13,2-276 238-39 6 Zahraniční obchod se zeměmi OECD 4 396 34 79,3 11,8 2 486 19 86,6 12,6 1 91 186 71,3 1,8 484 261 7 973 *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Zdroj: ČSÚ, březen 212 Zahraniční obchod ČR s vybranými státy v roce 21 Obrat Vývoz Dovoz 211 211 211 meziroč.změny meziroč.změny meziroč.změny Země mil. Kč v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % podíl v % Saldo obchodní bilance 21 211 mezir.změna v mil. Kč Německo 1 67 389 174 446 12,2 29, 922 16 12 771 12, 32,1 68 373 71 67 11,7 2,6 2 47 236 642 31 9 Slovensko 49 27 6 791 19,2 7,4 26 783 39 492 18,2 8,9 12 243 26 299 2,9,7 91 348 14 4 13 192 Polsko 3 212 46 327 1, 6,4 179 683 2 39 16,2 6,3 17 29 21 288 13,8 6,6 42 4 13 3 71 Francie 243 16 28 112 13,1 4,4 16 417 21 223 1,7, 86 689 6 889 8,6 3,2 394 69 728 14 334 Rakousko 221 63 2 79 1,3 4, 132 286 12 619 1, 4,6 89 367 8 14 1, 3,3 38 44 42 919 4 479 Spojené království 18 316 6 241 3,6 3,3 129 791 4 867 3,9 4, 2 1 373 2,8 1,9 7 772 79 266 3 494 Itálie 222 681 16 29 7,9 4, 118 741 6 497,8 4,1 13 94 9 711 1,3 3,9 18 1 14 82-3 214 Nizozemsko 187 967 16 849 9,8 3,4 1 6 7 211 7,7 3, 87 42 9 638 12,4 3,3 1 9 13 163-2 427 Rusko 23 38 38 81 19,3 4,2 92 64 2 34 37,6 3,2 142 898 12 777 9,8,3-62 784-28 12 26 Belgie 118 87 12 27 11, 2,1 71 3 8 416 13,4 2, 47 84 3 841 8,7 1,8 18 73 23 149 4 7 Maďarsko 123 483 12 874 11,6 2,2 64 869 6 62 11,3 2,3 8 614 6 272 12, 2,2 924 6 2 331 Španělsko 1 28 794,8 1,9 61 27 781 1,3 2,1 43 933 14, 1,6 16 76 17 343 767 Spojené státy 18 189 9 92 1,1 2, 861 11 92 26,2 1,9 2 328-1 672-3,1 2, -9 731 3 33 13 263 Čína 363 723 44 74 14, 6,6 29 4 6 324 27,3 1, 334 219 38 421 13, 12, -272 619-34 716-32 96 Japonsko 6-3 78 -, 1,2 1 18 4,4,4 4 864-3 83-6, 2, -48 27-44 679 3 848 Zdroj: ČSÚ, březen 212 Z hlediska komoditní struktury se na příznivém vývoji zahraničního obchodu podepsaly nejvíce stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na vývozu činil 4, % a byl tak téměř stejný jako v roce 21. Na dovozu se pak stroje a dopravní prostředky podílely 41,9 %, což bylo 1, p.b. více než v předchozím období. Meziročně se vývoz této komoditní skupiny zvýšil o 13,2 %, dovoz o 7,2 % a aktivum obchodní bilance skončilo přebytkem ve výši 443,2 mld. Kč. Klíčovou roli sehrál již tradičně automobilový průmysl, který se na celkovém vývozu podílel 17 %. Komoditní struktura ZO v roce 211 Vývoz Meziroční Dovoz Meziroční Saldo obchodní bilance 211 změna 211 změna 21 211 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod 2 869 321 1 13,3 2 677 81 1 11, 121 241 191 47 v tom: Potraviny a živá zvířata 91 68 3,2 2,2 122 689 4,6 9, -36 294-31 32 1 Nápoje a tabák 17 218,6 2,6 16 27,6 13,2 2 48 948 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 8 87 2,8 6, 8 9 3, 24,7 11 26 217 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 17 17 3,7 14, 283 728 1,6 22,6-137 73-176 211 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 4 837,2,3 869,2 44,1 19-1 32 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 18 389 6,3 9,9 292 423 1,9 13,6-93 138-112 33 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 111 17,7 16, 48 464 18,1 12,8 68 21 647 7 Stroje a dopravní prostředky 1 64 77 4, 13,2 1 121 91 41,9 7,2 336 276 443 18 8 Průmyslové spotřební zboží 311 43 1,9 11, 263 766 9,8 6,6 33 88 47 687 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 3 61,1 19,6 461,2 62,9-374 -1 9 8
Zdroj: ČSÚ, březen 212 Vývoj zahraničního obchodu ČR v roce 212 bude záviset především na dalším průběhu evropské dluhové krize. Podle posledních výsledků konjukturálních průzkumů z ledna a února můžeme být pro následující měsíce mírně optimističtí. Ekonomická nálada se zlepšila jak v České republice, tak v zemích Evropské unie. Pozitivní je zejména vývoj v Německu, kde důvěra v ekonomiku dosahovala na začátku roku několikaměsíčních maxim. Příznivým údajem je také objem zakázek českých průmyslových podniků, který stále roste, i když mírnějším tempem než v roce 211. Očekáváme tedy, že v tomto roce si zahraniční obchod udrží pozitivní trend, ale oproti loňskému roku vlivem přetrvávajících problémů eurozóny oslabí. V prvním měsíci letošního roku dosáhl český zahraniční obchod velmi solidních výsledků. Podle předběžných údajů přeshraniční statistiky se český export zvýšil meziročně o 11 % a import přidal o 6,3 %. Obchodní bilance vykázala nejvyšší aktivum od vzniku České republiky, a to 29,6 mld. Kč. Oproti loňskému lednu tak došlo k vylepšení bilance o 11,7 mld. Kč. duben 212 9