ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.3.2015 COM(2015) 140 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o spolupráci mezi regulačními subjekty podle čl. 63 odst. 2 směrnice 2012/34/EU CS CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o spolupráci mezi regulačními subjekty podle čl. 63 odst. 2 směrnice 2012/34/EU 1. ÚVOD Dne 21. listopadu 2012 Evropský parlament a Rada přijaly směrnici 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění) 1. Směrnice 2012/34/EU převzala ze směrnice 2001/14/ES 2 povinnost členských států zřídit regulační subjekty odpovědné za sledování situace v oblasti hospodářské soutěže na trhu železniční dopravy s cílem předcházet diskriminaci žadatelů a zaručit řádné fungování jednotného evropského železničního prostoru. Články 55 a 56 směrnice 2012/34/EU dále posílily požadavky na nezávislost regulačních subjektů a rozšířily jejich odpovědnosti a pravomoci. Článek 57 definoval struktury a pravidla pro spolupráci mezi regulačními subjekty a s Komisí na evropské úrovni, aby se zvýšila soudržnost při rozhodování v celé EU. Směrnice 2012/34/EU zřídila evropskou síť regulačních subjektů v oblasti železniční dopravy (dále jen síť ), která se pravidelně schází. Síť poskytuje platformu, v rámci níž si regulační subjekty vyměňují informace o své práci, zásadách rozhodování a praxi, hlavních záležitostech řešených v řízeních a o problémech s výkladem železničního práva Unie provedeného ve vnitrostátním právu. Činnost sítě by rovněž měla sloužit jako základ pro přijetí řady prováděcích aktů podle uvedené směrnice 3. Síť poskytuje formalizovanou strukturu pro spolupráci na široké škále činností a nahrazuje pracovní skupinu regulačních subjektů, která byla k zajištění spolupráce mezi regulačními subjekty zřízena dříve. Podle čl. 57 odst. 1 směrnice 2012/34/EU je Komise členem sítě a koordinuje a podporuje její činnost. Vedle spolupráce v rámci sítě mají regulační subjekty podle čl. 57 odst. 2 směrnice 2012/34/EU povinnost se vzájemně podporovat při úkolech týkajících se sledování trhu a spolupracovat při vyřizování stížností a provádění šetření, a to i prostřednictvím zvláštních pracovních ujednání. K zajištění takové spolupráce čl. 57 odst. 3 vyžaduje, aby regulační subjekt, který se zabývá případem týkajícím se přístupu k mezinárodním trasám vlaků nebo jejich zpoplatnění, konzultoval regulační subjekty všech členských států, jimiž trasa vlaku prochází, a před přijetím rozhodnutí si vyžádal veškeré potřebné informace. Ustanovení čl. 57 odst. 4 pak vyžaduje, aby všechny konzultované regulační subjekty poskytly požadované informace. Směrnice 2012/34/EU dále pro zajištění účinného prosazování vyžaduje, aby regulační subjekty předávaly informace o obdržených stížnostech a šetřeních z vlastní iniciativy regulačnímu subjektu odpovědnému za přijímání opatření týkajících se dotčených stran (čl. 57 odst. 5). Regulační subjekty mohou požádat Komisi, aby se zapojila do všech činností spolupráce a usnadnila je (čl. 57 odst. 7). 1 Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29). 3 Ustanovení čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 9 a čl. 42 odst. 8 směrnice 2012/34/EU vyžadují, aby prováděcí akty byly přijímány na základě zkušeností regulačních subjektů a činnosti sítě. 2

Nařízení (EU) č. 913/2010 4, kterým se zřizuje evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (nařízení o koridorech), stanoví zvláštní požadavky na spolupráci regulačních subjektů, pokud jde o sledování hospodářské soutěže v rámci koridorů pro železniční nákladní dopravu. Článek 20 nařízení o koridorech, podobně jako ustanovení o spolupráci mezi regulačními subjekty ve směrnici 2012/34/EU, rovněž zahrnuje povinné konzultační mechanismy a pravidla pro poskytování a předávání informací o případech týkajících se koridorů pro železniční nákladní dopravu. Tato pravidla jsou zvláště důležitá v souvislosti se sledováním činností jediného kontaktního místa koridoru 5 (např. přidělování mezinárodních předem plánovaných tras vlaků). Směrnice 2012/34/EU kromě výše uvedených mechanismů spolupráce rovněž ukládá Komisi konkrétní povinnost podpořit výměnu informací mezi členy sítě regulačních subjektů. Komise k tomu může vyvinout elektronické prostředky (čl. 57 odst. 1). Ustanovení čl. 57 odst. 8 směrnice 2012/34/EU vyžaduje, aby regulační subjekty vypracovaly společné zásady a postupy pro rozhodování, a umožňuje Komisi přijímat prováděcí akty, kterými se tyto společné zásady a postupy stanoví. Povinnost zřídit regulační subjekt a účastnit se činností spolupráce regulačních subjektů se nevztahuje na Kypr a Maltu po dobu, po kterou na jejich území neexistuje žádný železniční systém (čl. 64 odst. 2). Podle čl. 63 odst. 2 směrnice 2012/34/EU je Komise s ohledem na zkušenosti získané prostřednictvím sítě regulačních subjektů povinna předložit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o spolupráci mezi regulačními subjekty. Podle téhož ustanovení by Komise případně měla navrhnout doplňující opatření pro zajištění integrovanějšího regulačního dohledu nad evropským železničním trhem, zejména u mezinárodních služeb. Za tímto účelem by měla být případně zvážena i legislativní opatření. Tímto Komise předkládá svou zprávu uvedeným orgánům a institucím, aby tak splnila tuto povinnost. Tato zpráva ukazuje, že od vstupu přepracovaného znění směrnice v platnost regulační subjekty pravidelně spolupracovaly, zejména pokud jde o výměnu informací o zásadách rozhodování a praxi a o sledování trhu. Spolupráce na konkrétních případech však zůstala omezená a regulačním subjektům byl doposud předložen jen malý počet případů, které se týkaly mezinárodních služeb a vyžadovaly konzultaci a výměnu informací mezi regulačními subjekty. Zpráva hodnotí uvedený vývoj a identifikuje oblasti, v nichž by se spolupráce regulačních subjektů měla zlepšit. 2. SPOLUPRÁCE REGULAČNÍCH SUBJEKTŮ Ačkoli směrnice 2012/34/EU, včetně ustanovení o příslušnosti a organizačním uspořádání regulačních subjektů, má být provedena ve vnitrostátním právu až do 16. června 2015, ustanovení o spolupráci regulačních subjektů, která nevyžadují provedení, byla uplatňována ihned od vstupu směrnice v platnost. Síť regulačních subjektů 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22). 5 Článek 13 nařízení (EU) č. 913/2010 vyžaduje, aby pro každý koridor pro železniční nákladní dopravu byl určen nebo zřízen společný orgán, u kterého mohou žadatelé požádat na jediném místě v rámci jediné operace o přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky překračující alespoň jednu hranici na trase koridoru pro nákladní dopravu a obdrží na svou žádost odpověď. Tento orgán se nazývá jediné kontaktní místo. 3

První zasedání evropské sítě regulačních subjektů v oblasti železniční dopravy se konalo ve dnech 13. a 14. března 2013 v Bruselu. Síť se od svého zřízení scházela pravidelně, tj. třikrát za rok, z čehož dvě zasedání se konala v Bruselu a jedno v některém členském státě. Březnová a listopadová zasedání v letech 2013 a 2014 se konala v Bruselu. Červencové zasedání v roce 2013 pořádal francouzský regulační subjekt v Le Mans, červencové zasedání v roce 2014 pořádal německý regulační subjekt v Bonnu. S výjimkou Litvy a Irska 6 se zasedání sítě pravidelně účastnily regulační subjekty všech členských států, které jsou povinny zřídit nezávislé regulační subjekty. Kromě toho se zasedání jako pozorovatelé účastnily regulační subjekty ze Švýcarska, Norska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Všeobecné poznámky Výměna informací mezi regulačními subjekty v rámci sítě ukázala, že úroveň činnosti regulačních subjektů se stále značně liší a závisí na řadě faktorů, mezi něž patří velikost země a počet řešených případů, jakož i zkušenosti, správní kapacita a stupeň nezávislosti regulačního subjektu. Některé regulační subjekty již mají značné zkušenosti (např. v Rakousku, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku a Spojeném království), zatímco jiné neřešily žádné případy, nebo jich řešily jen několik (např. ve Finsku, Řecku, Litvě a Lucembursku). V některých členských státech je to výsledkem nízké míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích, existence pouze několika (či neexistence žádných) potenciálních stěžovatelů nebo toho, že regulační subjekty dosud nejsou dobře personálně zajištěny či dostatečně nezávislé ve svém rozhodování. Kromě toho se v rámci EU stále různí rozsah odpovědností svěřených regulačním subjektům, který v některých členských státech již nyní zahrnuje širokou škálu oblastí a prosazovacích pravomocí podle směrnice 2012/34/EU, zatímco v jiných členských státech zůstává omezený. I přes tyto zbývající rozdíly byly sdílení osvědčených postupů a diskuse v rámci sítě motivací pro méně zkušené regulační subjekty, aby více využívaly svých pravomocí jak při vyřizování stížností, tak při sledování situace v oblasti hospodářské soutěže na trhu z vlastní iniciativy. Hlavní otázky projednávané v rámci sítě Regulační subjekty si většinou vyměňovaly informace o svých funkcích, zkušenostech při rozhodování a prosazování, vývoji trhu, činnostech v rámci sledování trhu a provádění právních předpisů EU ve svých státech. Projednávaná témata zahrnovala šetření a rozhodnutí týkající se zejména přístupu k železniční infrastruktuře, zařízením služeb a službám souvisejícím se železniční dopravou a zpoplatnění. Diskuse v rámci sítě umožnily určit oblasti, v nichž regulační subjekty čelily potížím s výkladem a uplatňováním směrnice 2012/34/EU. To se týká především oblastí, v nichž směrnice 2012/34/EU změnila nebo doplnila stávající regulační rámec nebo pověřila Komisi přijímáním prováděcích aktů k harmonizaci uplatňování. Mezi tyto oblasti patří ověřování poplatků za užívání infrastruktury, zejména výpočet přímých nákladů na minimální přístupový balík (čl. 31 odst. 3) a uplatňování přirážek, nebo otázky týkající se práva na přístup a poplatků za využívání zařízení služeb (zejména staničních poplatků) a služeb souvisejících s železniční dopravou. 6 Irsku byla na základě čl. 59 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/34/EU udělena výjimka z povinnosti zřídit nezávislý regulační subjekt do dne 15. března 2013. Přestože tato odchylka nebyla obnovena, Irsko se zatím nezapojilo do spolupráce mezi regulačními subjekty, jak vyžaduje článek 57 směrnice 2012/34/EU. 4

Úloha Komise Komise usnadňovala spolupráci mezi regulačními subjekty tím, že organizovala zasedání sítě a předsedala jim. Zástupci Komise na těchto zasedáních vysvětlili politické návrhy Komise, představili rozsudky Evropského soudního dvora týkající se provádění prvního železničního balíčku ve vnitrostátním právu a uplatňování tohoto balíčku a poskytli doporučení, jak používat směrnici 2012/34/EU. S cílem zohlednit stanovisko regulačních subjektů Komise rovněž informovala síť o různých prováděcích opatřeních podle směrnice 2012/34/EU, včetně opatření v oblasti: nové osobní železniční dopravy (test hlavního účelu podle čl. 10 odst. 3 a hospodářská vyváženost smluv na veřejné služby podle čl. 11 odst. 2), způsobů výpočtu nákladů přímo vynaložených na provoz železniční dopravy (čl. 31 odst. 3), postupu a kritérií týkajících se rámcových dohod (čl. 42 odst. 8), sledování železničního trhu (čl. 15 odst. 6), odstupňování poplatků za infrastrukturu tak, aby podněcovaly k vybavení vlaků systémem ECTS (čl. 32 odst. 4), způsobů uplatňování zpoplatnění za náklady vzniklé působením hluku (čl. 31 odst. 5), kritérií pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury (čl. 41 odst. 3), některých aspektů postupu vydávání licencí železničním podnikům (čl. 17 odst. 5), postupu a kritérií týkajících se služeb souvisejících se železniční dopravou (čl. 13 odst. 9). Komise dále pořádala zasedání zvláštních podskupin sítě a společná zasedání sítě a výboru zřízeného podle článku 62 směrnice 2012/34/EU v rámci pracovní skupiny (SERAC) za účelem podrobného projednání obsahu některých prováděcích opatření s regulačními subjekty. Komise rovněž zřídila mechanismus na podporu členů sítě při výměně podrobných informací o jejich práci, zásadách rozhodování a praxi a o otázkách souvisejících s postupy a problémy při výkladu právních předpisů EU provedených ve vnitrostátním právu. Každý regulační subjekt třikrát ročně, vždy před zasedáním sítě, vyplňuje dotazník. Dotazníky jsou sdíleny mezi všemi regulačními subjekty a hlavní záležitosti, které jsou v nich uvedeny, se na zasedáních sítě projednávají. Spolupráce v souvislosti s koridory pro železniční nákladní dopravu V souvislosti se zřizováním koridorů pro železniční nákladní dopravu regulační subjekty spolupracovaly při tvorbě systémů a pracovních ujednání pro řešení případů zahrnujících otázky koridorů, zejména stížností týkajících se mezinárodních předem plánovaných tras přidělovaných jediným kontaktním místem koridoru podle článku 13 nařízení o koridorech. Dohody o spolupráci, uzavírané regulačními subjekty na trase koridoru pro železniční nákladní dopravu za účelem naplnění požadavků na spolupráci podle článku 20 nařízení o koridorech, určují jeden regulační subjekt odpovědný za vyřizování stížností proti rozhodnutí jediného kontaktního místa koridoru. Dohody rovněž obsahují ujednání pro výměnu informací a vzájemnou pomoc při rozhodování v případech souvisejících s koridorem. 5

Pokud jde o koridory pro železniční nákladní dopravu porýnsko-alpský, severomořskostředomořský, atlantický, středomořský a Východ/východní Středomoří, které fungují od listopadu 2013, regulační subjekty již takovéto dohody o spolupráci podepsaly 7. Dohody týkající se koridorů skandinávsko-středomořský, baltsko-adriatický a severomořskobaltský, které začnou fungovat až v listopadu 2015, se připravují. Mnoho regulačních subjektů je pravidelně v kontaktu se svými protějšky na trase koridoru, aby si vyměňovaly informace a projednávaly otázky týkající se koridoru, včetně sledování jediného kontaktního místa koridoru, rámce pro přidělování kapacity a informačního dokumentu koridoru, nebo společně prošetřovaly žádosti o mezinárodní předem plánované trasy vyřizované jediným kontaktním místem koridoru. Na zasedáních sítě regulačních subjektů a v rámci setkání pracovní skupiny SERAC týkajících se koridorů pro železniční nákladní dopravu, která se konají dvakrát ročně s účastí zástupců regulačních subjektů, členských států, provozovatelů infrastruktury a dalších zúčastněných stran, se konají pravidelné diskuse, jejichž cílem je zabývat se potřebami spolupráce napříč koridory a tématy společného zájmu pro regulační subjekty různých koridorů. Diskutované záležitosti zahrnují: otázky týkající se nabídky předem plánovaných tras (například možnost zahrnout kapacitu terminálu nebo definovat flexibilní předem plánované trasy), rozvoj společného rámce pro přidělování kapacity na všech koridorech, sledování výkonnosti, prováděcí plány, rozdělení odpovědností mezi jediné kontaktní místo koridoru a vnitrostátní provozovatele infrastruktury a odpovědnost regulačních subjektů. Dvoustranná spolupráce a konzultace Regulační subjekty doposud spolupracovaly na vyřizování stížností a šetřeních z vlastní iniciativy a vyměňovaly si informace, jak stanoví čl. 57 odst. 3, 4 a 5 směrnice 2012/34/EU, jen v několika případech. Tyto případy zahrnují konzultace v rámci provedení testu hospodářské vyváženosti a hlavního účelu v souvislosti se žádosti o trasu pro mezinárodní osobní přepravu a společná šetření v oblasti přidělování mezinárodních tras vlaků prováděná regulačními subjekty sousedících členských států. Nehledě na potřeby spolupráce v konkrétních případech některé regulační subjekty pořádaly dvoustranná setkání, aby projednaly otázky týkající se uplatňování směrnice 2012/34/EU či organizace, financování a pravomocí regulačních subjektů a vyměňovaly si zkušenosti s rozhodováním. Jiné formy spolupráce Vedle různých forem spolupráce podle směrnice 2012/34/EU rovněž v současné době regulační subjekty 21 členských států a čtyř třetích zemí spolupracují v rámci skupiny IRG- Rail (skupina nezávislých regulačních subjektů v oblasti železniční dopravy), což je soukromá iniciativa regulačních subjektů, která podle uvedené směrnice nemá žádnou oficiální úlohu. Členové skupiny diskutovali o některých aspektech jejich odpovědností a zveřejnili řadu dokumentů, včetně přezkumu postupů zpoplatnění a zpráv o sledování trhu se srovnáním situace v oblasti hospodářské soutěže na železničních trzích v různých členských státech. 7 Uvedené dohody o spolupráci byly zveřejněny na těchto adresách: http://bit.ly/1vx0wsh (porýnsko-alpský koridor), http://bit.ly/1lbkqec (severomořsko-středomořský koridor), http://bit.ly/17gsg9p (atlantický koridor), http://bit.ly/1afqyxk (středomořský koridor) a http://bit.ly/1aqobyf (koridor Východ/východní Středomoří). 6

Rovněž vypracovali soubor společných ukazatelů k harmonizaci činností v oblasti sledování trhu 8. 3. DALŠÍ VÝVOJ Analýza v této zprávě ukazuje, že regulační subjekty úzce spolupracovaly v některých oblastech, jako je výměna osvědčených postupů a informací o zkušenostech z rozhodování prostřednictvím sítě (jak stanoví čl. 57 odst. 1 směrnice 2012/34/EU). Nicméně ke spolupráci na konkrétních případech, vyžadované podle čl. 57 odst. 2 až 6, došlo pouze v malém počtu případů. Jedním z důvodů je, že regulačním subjektům bylo předloženo jen velmi málo případů s přeshraničním rozměrem, například stížností týkajících se mezinárodních tras vlaků. Souvisí to s tím, že počet provozovatelů žádajících o mezinárodní trasy vlaků zůstává omezený, neboť značná část mezinárodní železniční dopravy je nadále provozována ve spolupráci vnitrostátních železničních podniků. Nárůst počtu případů s přeshraničním rozměrem, které vyžadují užší spolupráci mezi regulačními subjekty, se očekává v důsledku zřízení koridorů pro železniční nákladní dopravu, jež byly zprovozněny na konci roku 2013, přičemž jediná kontaktní místa koridorů přidělovala mezinárodní předem plánované trasy poprvé v roce 2014, jakož i v důsledku dalšího rozvoje jednotného evropského železničního prostoru. Nedávný vývoj na úrovni koridorů pro železniční nákladní dopravu ukazuje, že žadatelé stále více žádají o kapacitu v různých koridorech; tento vývoj naznačuje, že je stále více třeba, aby regulační subjekty spolupracovaly nejen na trase jednoho koridoru, ale také napříč koridory, například pokud jde o sledování rozhodnutí jediných kontaktních míst různých koridorů o přidělení tras. Při analýze úrovně spolupráce mezi regulačními subjekty a účinnosti souvisejících ustanovení směrnice 2012/34/EU je třeba také uvážit skutečnost, že v období provádění této směrnice ve vnitrostátním právu (lhůta: do 16. června 2015) byl právní rámec v členských státech nadále nesourodý, pokud jde o rozsah odpovědnosti regulačních subjektů a pokrok při uplatňování právních předpisů EU v oblastech, jako je například zpoplatnění nebo přístup k zařízením služeb. Očekává se, že po provedení směrnice 2012/34/EU ve vnitrostátním právu a pověření všech regulačních subjektů celým rozsahem odpovědností podle článku 56 se činnost mnoha regulačních subjektů zintenzivní. Prováděcí akty, které byly (nebo mají být) přijaty podle uvedené směrnice, vytvoří harmonizovaná pravidla v klíčových oblastech, v nichž byly potíže s uplatňováním směrnice zjištěny také na úrovni sítě regulačních subjektů. Rozvoj společných zásad a postupů pro rozhodování, který požaduje čl. 57 odst. 8 směrnice 2012/34/EU, by rovněž měla usnadnit větší harmonizace právních rámců v členských státech i rozsahu odpovědností regulačních subjektů. Prováděcí akty, kterými se stanoví společné zásady a postupy, by měly přispět k další harmonizaci uplatňování této směrnice ve všech členských státech a k zajištění soudržnosti rozhodování regulačních subjektů v oblastech, jako jsou například jiné otázky zpoplatňování než postupy výpočtu přímých nákladů, které se vztahují na minimální přístupový balík. Komise v současné době vyvíjí aplikaci ( elektronický prostředek ), která regulačním subjektům umožní sdílet informace o rozhodnutích, projednávaných případech a jiných otázkách souvisejících s jejich funkcemi prostřednictvím elektronického fóra a usnadní koordinaci (jak stanoví čl. 57 odst. 1 směrnice 2012/34/EU). Tato aplikace by měla být regulačním subjektům zpřístupněna v roce 2015. 8 Další informace o těchto dokumentech lze nalézt na adrese: http://www.irg-rail.eu/public-documents/ 7

Rovněž se očekává, že pravidelná spolupráce a výměna osvědčených postupů v rámci sítě regulačních subjektů přispěje k vypracování rámců pro sdílení informací a spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními orgány a orgány vydávajícími licence, což je podle čl. 56 odst. 3 směrnice 2012/34/EU povinností všech regulačních subjektů. Pokud jde o sledování trhu, povinnost Komise podávat zprávy podle směrnice se částečně překrývá s činností regulačních subjektů v oblasti sledování, zejména v rámci skupiny IRG Rail. Intenzivnější spolupráce mezi regulačními subjekty a Komisí v tomto ohledu může přispět ke sladění přístupů a usnadnit harmonizaci činností v oblasti sledování a podávání zpráv. To zahrnuje práci na sladěných definicích, společných ukazatelích a spolupráci při shromažďování dat. 4. ZÁVĚR Podle čl. 63 odst. 2 směrnice 2012/34/EU Komise případně navrhne doplňující opatření pro zajištění integrovanějšího regulačního dohledu nad evropským železničním trhem, zejména u mezinárodních služeb. Evropský parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 26. února 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/34/EU 9, přijal změnu článku 57 směrnice, která vyžaduje, aby Komise do 31. prosince 2019 přijala legislativní návrh, kterým se síť regulačních subjektů nahradí evropským regulačním subjektem zabývajícím se přeshraničními otázkami a odvoláními proti rozhodnutím přijatým vnitrostátními regulačními subjekty. Analýza v této zprávě ukazuje, že regulační subjekty úzce spolupracovaly při sdílení informací o své práci, osvědčených postupech a rozhodování, zejména v rámci evropské sítě regulačních subjektů v oblasti železniční dopravy, a v některých případech ze své vlastní iniciativy. Zároveň existuje řada oblastí, v nichž je třeba koordinaci mezi regulačními subjekty dále zlepšit. Stávající právní rámec nabízí řadu možností pro zlepšení, jako je přijetí prováděcích aktů, které stanoví společné zásady a postupy pro rozhodování, nebo vytvoření elektronického prostředku pro výměnu informací a projednávání případů vyřizovaných regulačními subjekty. Vzhledem k tomu, že regulačním subjektům byl doposud předložen pouze omezený počet případů s přeshraničním rozměrem, neexistují prozatím dostatečné důkazy o účinnosti stávajících ujednání o spolupráci, která zavedly regulační subjekty, a pravidel stanovených v článku 57 směrnice 2012/34/EU. Nedávný vývoj, zejména na úrovni koridorů, kde stále více tras vede přes několik koridorů, však ukazuje, že s dalším pokrokem v zavádění koridorů pro železniční nákladní dopravu a v rozvoji jednotného evropského železničního prostoru může být zapotřebí integrovanější a účinnější regulační dohled. Komise proto bude nadále sledovat vývoj, pokud jde o spolupráci regulačních subjektů, a případně posoudí, zda jsou zapotřebí opatření k posílení integrovaného regulačního dohledu. 9 Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury (COM(2013) 29). 8