TPG Domovní plynovody G 704 01 TECHNICKÁ PRAVIDLA ODBĚRNÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ A SPOTŘEBIČE NA PLYNNÁ PALIVA V BUDOVÁCH GAS INSTALLATION PIPEWORK AND APPLIANCES FOR BUILDINGS Schválena dne: 29. 5. 2013 Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/4/08/23
Realizace a vydání technických pravidel: Nakladatel: Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října 1990 GAS s.r.o. Organizace pro výkon společných činností v plynárenství ČR podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci čj. 6302122/632/93 ze dne 27. 10. 1993 Společnost pro techniku, předpisy, informatiku a vzdělávání ISBN 978-80-7328-291-2 COPYRIGHT ČPS, 2013 Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS. 2 Platnost od 1. 8. 2013
Tato technická pravidla vycházející z ustanovení ČSN EN 1775:2008 (38 6441) Zásobování plynem Plynovody v budovách Nejvyšší provozní tlak 5 bar Provozní požadavky stanovují podrobnější úpravu pro navrhování, stavbu, rekonstrukci, zkoušení, uvádění do provozu, provoz, opravy a údržbu odběrných plynových zařízení včetně spotřebičů na plynná paliva v budovách. Jsou používána s využitím ČSN EN 1775. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZíCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG 704 01 schválená 18. 12. 2008 a jsou vydána jako konsolidované znění, ve kterém je zapracována Změna 1 schválená 29. 5. 2013. Změny proti předchozím TPG Technická pravidla reagují na změny obecně závazných předpisů, českých technických norem (ČSN EN 1775:2008) a v neposlední řadě na poznatky z používání původních TPG 704 01 s důrazem na problematiku přívodu potřebného spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče a na jejich umisťování. Nově jsou stanoveny základní technické předpoklady pro správnou instalaci a používání odběrných plynových zařízení v návaznosti na v současné době často prováděné rekonstrukce a stavební úpravy bytového fondu. Důraz je kladen na bezpečný a spolehlivý provoz odběrného plynového zařízení. Zásadní změnou je nový pohled na průvzdušnost oken a dveří. U nově instalovaných oken s dorazovým nebo středovým těsněním, např. plastových oken nebo dřevěných eurooken, se nově neuvažuje s průvzdušností a pro přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B jsou stanoveny nové zásady zřízení samostatných větracích otvorů nebo větracího potrubí. Pro správné navržení a kontrolu přívodu spalovacího vzduchu samostatnými větracími otvory či potrubím, jsou nově v přílohách těchto pravidel uvedeny grafy závislosti průtoku vzduchu na průřezové ploše otvoru nebo potrubí. Pro umisťování a provoz plynových spotřebičů v provedení A jsou, s ohledem na zkušenosti z praxe, technické požadavky zjednodušeny, naproti tomu u spotřebičů v provedení B jsou stanoveny nové požadavky pro kontrolu provozu, která lépe ověří správnou funkci spotřebiče a správný způsob přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin. Nově je pak v příloze navržen i graf stanovující lhůtu servisních kontrol plynového spotřebiče v závislosti na naměřené koncentraci CO ve spalinách. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. V Praze dne 29. 5. 2013 Tato pravidla platí od 1. 8. 2013 Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října 1990 3 Platnost od 1. 8. 2013
OBSAH 1 Rozsah platnosti... 6 2 Názvosloví... 6 3 Všeobecně... 9 4 Technické požadavky... 10 4.1 Všeobecně... 10 4.2 Stanovení jmenovité světlosti (DN) domovního plynovodu... 10 4.3 Požadavky na materiál... 13 4.4 Umísťování hlavních uzávěrů plynu... 14 4.5 Umísťování ostatních uzávěrů... 15 4.6 Umísťování regulátorů tlaku plynu... 16 4.7 Umísťování a připojování plynoměrů... 16 4.8 Umístění izolačních spojů a ochrana před dotykovým napětím... 16 5 Stavba domovního plynovodu... 17 5.1 Obecně... 17 5.2 Vnější plynovod... 17 5.3 Prostup domovního plynovodu vnější obvodovou zdí... 18 5.4 Vnitřní plynovod... 18 5.5 Vnitřní domovní plynovod s provozním tlakem plynu nad 10 kpa... 22 5.6 Spojování potrubí... 23 5.7 Ochrana proti požáru... 23 6 Zkoušení a uvádění plynovodů do provozu... 24 6.1 Zkoušení... 24 6.2 Protokol o zkouškách... 27 6.3 Připojování OPZ a jejich uvádění do provozu... 27 7 Provoz, kontrola, opravy, údržba a bezpečnost... 28 8 Připojování spotřebičů a jejich provoz... 30 8.1 Všeobecně... 30 8.2 Připojení spotřebiče... 31 8.3 Provoz spotřebičů... 32 9 Umísťování spotřebičů v bytových prostorech... 32 9.1 Všeobecně... 32 9.2 Spotřebiče v provedení A... 33 9.3 Spotřebiče v provedení B... 36 9.4 Spotřebiče v provedení C... 39 9.5 Kombinace spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B a/nebo C, a popř. s jinými spotřebiči... 40 10 Umísťování spotřebičů v nebytových prostorech... 41 10.1 Všeobecně... 41 10.2 Spotřebiče v provedení A... 42 10.3 Spotřebiče v provedení B... 43 10.4 Spotřebiče v garážích a autodílnách... 43 11 Závěrečná ustanovení... 43 4 Platnost od 1. 8. 2013
12 Citované a související předpisy... 44 12.1 České technické normy... 44 12.2 Technická pravidla a technická doporučení... 46 12.3 Právní předpisy... 47 Příloha 1 Schéma rozdělení plynárenského a odběrného plynového zařízení... 49 Příloha 2 Potřebné množství vzduchu pro stechiometrické spalování. Jednotky tlaku, tepla a výkonu... 50 Příloha 3 Příklad výpočtu domovního plynovodu... 51 Příloha 4 Koeficienty současnosti provozu plynových spotřebičů... 52 Příloha 5 Objemové průtoky zemního plynu a ztráty tlaku... 53 Příloha 6 Protokol o zkoušce pevnosti těsnosti plynovodu... 54 Příloha 7 Zápis o vpuštění plynu do OPZ... 55 Příloha 8 Diagram pro kontrolu provozuschopnosti domovního plynovodu... 56 Příloha 9 Diagram pro stanovení geometrického objemu plynovodu podle délky a průměru... 57 Příloha 10 Výpočet potřebného průtoku přiváděného vzduchu... 58 Příloha 11 Odhad těsnosti obálky budovy na základě měření podtlakovou metodou... 63 Příloha 12 Příklady bezpečnostních protipožárních opatření... 65 Příloha 13 Vzorový formulář pro předávání odběrných plynových zařízení do osobního užívání uživatelům bytů a nebytových prostor... 66 Příloha 14 Náplň činností osoby odpovědné za provoz plynovodů v budovách nejvyšší provozní tlak 5 bar... 68 Příloha 15 Termín servisu spotřebičů v závislosti na měření koncentrace CO ve spalinách (k 8.3.4)... 70 Příloha 16 Metoda ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa (k 9.3.1.2)... 71 Příloha 17 Kontrola úniku plynu na neutěsněném konci chráničky (k 7.4 d))... 72 5 Platnost od 1. 8. 2013
TPG Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách G 704 01 1 ROZSAH PLATNOSTI 1.1 Tato technická pravidla (dále jen pravidla ) vycházející z ČSN EN 1775 ed. 2 (38 6441) (dále jen ČSN EN 1775), stanovují podrobnější požadavky pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu, provoz, opravy a údržbu odběrných plynových zařízení o provozním tlaku do 0,5 MPa (5 bar) včetně a pro umísťování a připojování plynových spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kw. U vyšších výkonů je možné postupovat analogicky při dodržení příslušných předpisů, např. vyhlášky č. 91/1993 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ČSN 07 0703 a TPG 908 02. 1.2 Tato pravidla neplatí pro plynovody sloužící k dodávce zkapalněných uhlovodíkových plynů propan, butan a jejich směsi (dále jen LPG ), s výjimkou ustanovení uvedených v kapitolách 8 až 10. Tato pravidla dále neplatí pro umísťování spotřebičů v mobilních zařízeních, např. ve vozidlech, maringotkách, obytných přívěsech, železničních jídelních vozech a lodích. V těchto zařízeních se spotřebiče umísťují podle dokumentace výrobce mobilního zařízení. Tato pravidla neplatí pro větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kw, pro které platí TPG 908 02. 1.3 Pro účely těchto pravidel se pod pojmem plyn rozumí hořlavé plyny, které jsou při teplotě 15 C a tlaku 1013 mbar v plynném stavu. Tyto plyny, zpravidla z bezpečnostních důvodů odorizované, se nazý va jí obec ně zemní plyn nebo LPG. Jsou rovněž označovány jako plyny druhé a třetí třídy (viz ČSN EN 437). 1.4 Pro účely těchto pravidel se tlakem plynu rozumí přetlak. 1.5 Tato technická pravidla se používají s využitím ustanovení ČSN EN 1775. 1.6 Postavená odběrná plynová zařízení a rozpracovaná nebo provedená projektová dokumentace odběrného plynového zařízení podle dříve platných normativních dokumentů se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (inspekce práce), požární ochrany, hygieny a životního prostředí nerozhodnou jinak. Je však třeba respektovat nově zpracovaná ustanovení těchto pravidel týkající se opatření v provozu/užívání odběrných plynových zařízení. 1.7 Při rekonstrukcích a opravách a při výměnách plynových spotřebičů se postupuje následovně: a) ustanovení týkající se provedení plynovodu a jeho zkoušení se aplikují plně; b) ustanovení týkající se vedení (trasy) plynovodu a umisťování plynových spotřebičů se aplikují přiměřeně při vyhodnocení možných rizik, viz též 8.1.6. Ve stávajících budovách s dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním, je možné uvažovat s průtokem vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru stanoveným podle Přílohy 10 část 1. Pokud není možnost jiného stanovení průvzdušnosti části stávající budovy (prostoru propojeného s prostorem s plynovým spotřebičem), je možné provést odhad těsnosti obálky této části budovy na základě měření podtlakovou metodou podle Přílohy 11. 2 NÁZVOSLOVÍ Pro účely těchto pravidel se používá názvosloví uvedené v ČSN EN 1775 a dále tyto pojmy a definice: 2.1 Odběrné plynové zařízení (dále jen OPZ ) veškerá zařízení, počínaje hlav ním uzá věrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jim měřicí zařízení (plynárenské - obchodní). 2.2 Plynovod instalace sestávající z trubek a dalších součástí plynovodu. Součástí plynovodu jsou např. tvarovky, armatury (např. uzavírací) regulátory a plyno měry. 2.3 Celosvařovaný plynovod svařovaný ocelový, měděný a PE plynovod. Za celosvařovaný plynovod se považuje i měděný tvrdě pájený plynovod. 6 Platnost od 1. 8. 2013
2.4 Domovní plynovod plynovod od předávacího místa plynu (např. hlavní uzávěr plynu) ke vstupnímu připojení spotřebiče (viz Příloha 1). 2.5 Vnější domovní plynovod (dále jen vnější plynovod ) část domovního plynovodu, umístěná mimo bu dovu, začínající hlavním uzávěrem plynu a končící na počátku prostupu plynovodu vnější obvodovou zdí. 2.6 Vnitřní domovní plynovod (dále jen vnitřní plynovod ) část domovního plynovodu, začínající jeho prostupem vnější obvodovou zdí (stěnou) do budovy a končící před vstupním připojením spotřebiče. 2.7 Domovní rozvod část domovního plynovodu začínající hlavním uzávěrem plynu a končící před uzávě ry plynoměrů určenými pro obchodní měření. 2.8 Spotřební rozvod část domovního plynovodu začínající uzávěry před měřícím zařízením (plyno měry pro obchodní měření) a kon čící před uzávěrem spotřebiče. 2.9 Stoupací vedení úsek svislého plynovodu, který je vyšší než jedno poschodí budovy. 2.10 Rozdělovač zařízení, které slouží k rozdělení objemových průtoků plynu do dvou a více potrubí. 2.11 Flexibilní potrubí snadno ohebná samonosná vlnovcová trubka z korozivzdorné oceli opatřená koncovkami, viz např. ČSN EN 15266. 2.12 Prostup domovního plynovodu část domovního plynovodu prostupující základy budovy, obvodovou zdí (stěnou) budovy, vnitřními stěnami, stropy, apod. 2.13 Instalační podlaží; instalační kanál; instalační šachta zvláštní prostory v budově určené pouze k uložení instalací. 2.14 Plynovodní přípojka zařízení začínající odbočením z distribuční soustavy a ukončené před HUP; za ním pokračuje OPZ zákazníka. 2.15 Provozní tlak (OP) tlak plynovodu za běžných provozních podmínek. 2.16 Nejvyšší provozní tlak (MOP) nejvyšší tlak, při kterém je možno provozovat plynovod za běžných provozních podmínek. 2.17 Hlavní uzávěr plynu (dále jen HUP ) uzavírací armatura OPZ, která odděluje OPZ od plynovodní přípojky. Uzávěr slouží k uzavření přívodu plynu do domovního plynovodu (viz Příloha 1). 2.18 Uzávěry plynu (dále jen uzávěry ) zařízení určená k přerušení průtoku plynu v plynovodu. Mohou jimi být ručně ovládané armatury nebo armatury ovládané vnějším zdrojem energie (elektricky, pneumaticky, tepelně apod.). 2.19 Protipožární armatura armatura, která automaticky zavírá průtok plynu, dojde-li v okol ním prostředí ke zvýšení teploty nad určitou hodnotu, a která splňuje po předem stanovenou dobu po ža davky na vnitř ní a vnější těsnost. Protipožární armaturou může být např. protipožární kohout, kohout s protipožár ní vsuvkou nebo protipožární vsuvka. Pro ti požární arma tura je technickým zařízením ke snížení teoretické intenzity požáru, zabránění a přenesení požáru a možnosti vzniku výbušné směsi v dalších prostorách objektu. Protipožární armatura je požárně bezpečnostním zařízením 1). 2.20 Nadprůtoková pojistka armatura, která automaticky uzavírá průtok plynu při překročení definované hodnoty maximálního průtoku plynu podle typu pojistky. 2.21 Rozebíratelný mechanický spoj spoj, u něhož se těsnosti dosahuje stlačením těsnicích ploch k sobě za pomoci těsnění nebo bez něj a který je možné rozebrat a opět smontovat. 2.22 Závitový spoj spoj, u něhož se těsnosti dosahuje kontaktem kovů v závitech za pomoci těsnicího prostředku. Závitový spoj je spojem rozebíratelným. 1) Vyhláška č. 246/2001 Sb. 7 Platnost od 1. 8. 2013
2.23 Nerozebíratelný spoj spoj vytvořený svařením, tvrdým pájením nebo tlakem (lisováním), který není možné rozebrat bez poškození potrubí nebo armatur. 2.24 Svěrný spoj spoj, který je rozebíratelným mechanickým spojem, který není obvykle určen pro rozebírání a opětovné smontování. 2.25 Izolační spoj zařízení sloužící k přerušení elektrické vodivosti potrubí. 2.26 Chránička trubka nebo potrubí z plynotěsného materiálu, kterým je veden plynovod, chránící především okolní prostor před únikem plynu, případně současně plynovod před vnějšími silovými účinky pak splňuje i funkci ochranné trubky. 2.27 Ochranná trubka (ochranné potrubí) trubka nebo potrubí sloužící k ochraně plynovodu před vnějšími silovými účinky (mechanické poškození nebo nadměrné namáhání). Poznámka: Splní-li konstrukce ochranné trubky i její plynotěsnost, splňuje i funkci chráničky podle 2.26. 2.28 Regulátor tlaku plynu (dále jen regulátor ) zařízení, které snižuje tlak plynu na nastavenou hodnotu za regulátorem a udržuje jej v daných mezích. 2.29 Domovní regulátor regulátor instalovaný za účelem zajištění nastavení hodnoty tlaku plynu v domovním rozvodu za regulátorem (viz TPG 609 01, TDG 609 03). 2.30 Regulátor spotřebičový regulátor zajišťující nastavení hodnoty tlaku plynu před plynovým spotřebičem. 2.31 Plynový spotřebič (dále jen spotřebič ) souhrnné označení pro zařízení, které využívá energii ply nu vzniklé jeho spalováním pro přípravu teplé vody, k přípravě pokrmů, k vytápění nebo k technologickým účelům. 2.32 Provedení spotřebiče viz ČSN 06 1002 a TPG 800 00. 2.33 Připojení plynového spotřebiče zařízení k připojení plynového spotřebiče na spotřební rozvod. Začíná uzá vě rem plynového spotřebiče. Jeho součástí je spojovací potrubí, hadice podle 2.36, nebo jejich kombinace (potrubí a hadice), případně i regu lá tor spo třebičový podle 2.30. 2.34 Jmenovitý tepelný příkon spotřebiče (dále jen příkon spotřebiče ) teplo uvolňované za jednotku času spalováním plynu přiváděného do spotřebiče při daných podmínkách. Vyjadřuje se ve W nebo kw. 2.35 Jmenovitý tepelný výkon spotřebiče (dále jen výkon spotřebiče ) teplo uvolňované za jednotku času a využité k úče lu, pro který je spotřebič určen. Vyjadřuje se ve W nebo kw. 2.36 Hadice pro připojení spotřebiče (dále jen hadice ) pružná připojovací část plynovodu od napojení na pevné potrubí ke koncovce pro připojení ke spotřebiči; také bezpečnostní hadice se zásuvkou a zástrčkou (např. ČSN EN 14800, nebo u spotřebičů s malým výkonem, např. v laboratořích hadice připojena na hadicový nástavec a opatřena pojistnými svorkami). 2.37 Průvzdušnost objemový tok vzduchu za jednotku času procházející spárami uzavřeného okna nebo dveří z venkovního prostoru. Závisí na tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem. 2.38 Zařízení pro přívod spalovacího vzduchu zařízení (např. nucené větrání, vzduchové klapky, otvory, větrací potrubí nebo průvzdušnost podle 2.37), kterými se přivádí potřebné množství spalovacího vzduchu z venkovního prostoru. 2.39 Potřebné množství spalovacího vzduchu objemový nebo hmotnostní průtok vzduchu za časovou jednotku potřebný pro provoz spotřebičů. Jeho množství závisí na tepelném příkonu spotřebičů a potřebném přebytku vzduchu pro spalování. Poznámka: Pro výpočet stechiometrického množství vzduchu potřebného ke spálení jednotkového množství plynu je možno použít Tabulku 10 v Příloze 2, kde je uvedeno i množství vzniklých spalin. Pro vzájemný přepočet platných a některých dříve používaných jednotek tlaku, tepla a výkonu je možno použít Tabulku 11 v Příloze 2. 8 Platnost od 1. 8. 2013
2.40 Větraný prostor prostor s výměnou vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem. Je jím prostor trvale větraný, přímo nebo nepřímo větratelný. 2.40.1 Trvale větraný prostor prostor se stálou výměnou vzduchu, spojený s venkovním prostorem neuzaví ratelnými otvory (otvorem). 2.40.2 Přímo větratelný prostor prostor nebo místnost, v němž lze výměnu vzduchu s venkovním prostorem za jistit otevřením oken, balkónových dveří, větracích křídel, žaluzií nebo mechanickým (nuceným) větráním. Za venkovní prostor se též považuje otevřená větrací šachta o půdorysné ploše nejméně 1 m 2. 2.40.3 Nepřímo větratelný prostor prostor nebo místnost, který lze vyvětrat přes sousedící trvale větraný nebo pří mo větratelný prostor, např. otevřením propojovacích dveří anebo neuzavíratelnými otvory. 2.41 Nevětraný prostor prostor nebo místnost bez stálé výměny vzduchu přirozeným nebo mecha nic kým způsobem, a to i když je propojen (dveřmi, popř. jinými otvory) s dalším nepřímo větratelným prostorem nebo nevětraným prostorem. 2.42 Výšková budova budova, jejíž výška mezi povrchem terénu a podlahou nejvyššího podlaží, ve kterém je obytná nebo pobytová místnost, je: pro bytový dům vyšší než 50 m; pro každou jinou budovu vyšší než 30 m. Poznámka: Konstrukční hlediska souvisejí s využitím budovy a výškou úseků plynovodu. 3 VŠEOBECNĚ 3.1 Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN 45020 normativním dokumentem obsahujícím pra vidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN 45020. Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu 2), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN 45020. 3.2 OPZ musí být projektována a provedena tak, aby vyhovovala danému účelu použití a to s ohledem na možná rizika, tak aby svým provedením, provozem a umís tě ním nedocházelo k ohrožení života, zdraví osob, zvířat, majetku a životního prostředí. Domovní plynovody je nutno projektovat, zřizovat a provozovat s ohledem na minimalizaci následků v případě jejich poruchy a úniku ply nu tak, aby se snížily možnosti vzniku požáru, jeho šíření, nebezpečí výbuchu a jeho nás led ky. Umístění protipožárních armatur a nadprůtokových pojistek a jejich výběr se řídí podle účelu jejich použití a technických hodnot OPZ. 3.3 Podmínky pro připojení a dodávku zemního plynu stanoví zvláštní předpisy 3). 3.4 Všechny ovládací prvky OPZ musí být snadno přístupné a ovladatelné. 3.5 Připojování spotřebičů na zařízení pro odvod spalin se řídí ustanovením příslušných předpisů 4). 3.6 OPZ musí být plynotěsné a svou konstrukcí, provedením, umístěním a provozem odpovídat staveb ním požadavkům a požadav kům po žární bezpečnosti stanoveným příslušnými předpisy 5). Musí být chráněno před nebezpečným doty ko vým na pětím a pospojováno a uzemněno podle poža davků zvlášt ních před pisů 6) s výjimkou případů, kdy je u potrubí přerušena podélná vodivost izolační spojkou. 2) Schválení se oznamuje v Informačním servisu ČPS 3) Zákon č. 458/2000 Sb., TPG 800 03, vyhláška č. 62/2011 Sb., vyhláška č. 365/2009 Sb., vyhláška č. 545/2006 Sb. 4) Např. ČSN 06 1008, ČSN 73 4201 5) Vyhláška č. 91/1993 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb. a ČSN 06 1008, ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 4201 6) Např. ČSN 73 0810, ČSN 33 2000-4-41 ed.2, ČSN 33 2000-4-42 ed.2, ČSN 33 2000-4-43 ed.2, ČSN 33 2000-5-54 ed.3, ČSN 33 2000-7-701 ed.2, ČSN 33 2000-7-703 ed.2 9 Platnost od 1. 8. 2013
3.7 Pro provádění revizí, kontrol a zkoušek OPZ platí zvláštní předpisy 7). U právnických a podnikajících fyzických osob se provozní revize na OPZ provádějí minimálně 1x za 3 roky a kontroly OPZ minimálně 1x za rok. Provozní revize nahrazuje v kalendářním roce provedení kontroly. Pokud je při provozu OPZ využíván komín nebo kouřovod (spalinová cesta), platí nařízení vlády č. 91/2010 Sb. 3.8 Projektovat, montovat a opravovat OPZ je možno pouze v souladu s příslušnými předpisy 8) a návodem výrobce. Osoba uvádějící do provozu plynové spotřebiče a provádějící na nich servis musí postupovat podle návodu výrobce spotřebiče. 3.9 Svářečské práce smějí vykonávat fyzické osoby, které mají zkoušku podle ČSN EN 287-1 (05 0711), pájení mě dě ných materiálů fyzické osoby podle ČSN EN 13133 (05 5905) a TPG 700 01, svařování plynovodů a přípojek z PE fyzické osoby s platným dokladem o zkoušce podle TPG 927 04. Spojování měděných trubek a tvarovek pájením na měkko je zakázáno. 3.10 Plynovod se dimenzuje tak, aby provozní tlak plynu na vstupu do spotřebičů umožňoval za všech provozních podmínek jejich bezpečný a spolehlivý provoz/užívání (viz též např. ČSN 06 1401). 3.11 V oblastech s důlní činností a jiných místech, kde lze očekávat zesílené pohyby půdy a seismické poruchy nebo jiné mechanické namáhání, je nutno plynovod chránit vhodným způsobem proti poškození těmito jevy (např. použitím flexibilních součástí). 4 TECHNICKÉ POŽADAVKY 4.1 Všeobecně 4.1.1 Používané materiály, výrobky a technologie musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti. Splnění těch to požadavků musí být prokázáno 9). 4.2 Stanovení jmenovité světlosti (DN) domovního plynovodu 4.2.1 Při stanovení DN domovního plynovodu nebo jeho jednotlivých úseků je nutno brát v úvahu všechny para met ry ovlivňující tlakovou ztrátu a tím i dopravované množství plynu tak, aby ke spotřebičům (hořákům) byl přive den plyn o provozním tlaku v rozmezí stanoveném ČSN EN 437 (06 1001) a ČSN 06 1401. 4.2.2 Tlaková ztráta v jednotlivých částech domovního plynovodu až k uzávěrům před spotřebiči je ovliv ně na třením plynu o stěny přímých trubek, místními odpory (tvarovkami, armaturami a ohyby) a výškovými rozdíly. Tlaková ztráta třením závisí na materiálu, drsnosti vnitřních stěn, délce a průměru potrubí, tlaku ply nu, rych los ti proudění a dalších vlivech. Rychlost proudění závisí na průměru domovního plynovodu, tla ku ply nu, poč tu a příkonu spotřebičů a na koeficientech součas nosti. 4.2.3 DN domovního plynovodu se volí jako rovna nebo nejblíže vyšší k vypočtenému průměru D. Pro výpočet průměru D je nutno znát: 1. celkovou tlakovou ztrátu domovního plynovodu ( p c ); 2. redukovaný odběr plynu (V r ); 3. ekvivalentní délku plynovodu (L e ); 4. relativní hustotu plynu (d). 4.2.4 Pro výpočet vnitřního průměru domovního plynovodu do tlaku 5 kpa se používá rovnice: D [mm] 7) Vyhláška č. 85/1978 Sb., zákon č. 309/2006 Sb., ČSN 38 6405 8) Např. zákon č. 458/2000 Sb., zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 183/2006 Sb., zákon č. 174/1968 Sb. 9) Za prokázání požadavků se považuje např. posouzení shody a vydání prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb., certifikace ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17000 a případně též u nestanovených výrobků komplexní posouzení vhodnosti pro použití v plynárenství. 10 Platnost od 1. 8. 2013
kde D je výpočtový vnitřní průměr plynovodu [mm]; V r redukovaný odběr plynu [m 3.h 1 ]; L e ekvivalentní délka plynovodu [m]; d relativní hustota plynu; Δp n tlaková ztráta v počítaném úseku [Pa]. 4.2.4.1 Pro výpočet vnitřního průměru části domovního plynovodu do tlaku 0,5 MPa (5 bar) se používá rovnice: D= K. 4,8 V 1,82 r.le 2 (p z + 100) - (p k + 100) 2 [mm] kde D je výpočtový vnitřní průměr plynovodu [mm]; V r redukovaný odběr plynu [m 3.h 1 ]; L e ekvivalentní délka plynovodu [m]; p z přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu [kpa]; p k přetlak na konci počítaného úseku plynovodu [kpa]; K konstanta, pro zemní plyn K = 13,8. přičemž tlaková ztráta v počítaném úseku Δp n se stanoví z rovnice: p n = p z p k [kpa] kde p z je přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu [kpa]; p k přetlak na konci počítaného úseku plynovodu [kpa]. 4.2.4.2 Redukovaný odběr plynu V r se vypočítá podle vzorce: V r = K 1. V 1 + K 2. V 2 + K 3. V 3 + K 4. V 4 [m 3.h 1 ]; kde V 1 je součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro přípravu pokrmů (plynové sporáky, vařiče, samostatné pečicí trouby, vařidlové desky apod. s výjimkou spotřebičů ve velkokuchyních) a spotřebičů pro přípravu teplé vody průtokovým způsobem (průtokové ohřívače vody) [m 3.h 1 ]; V 2 součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro lokální vytápění (lokální topidla) a pro přípravu teplé vody zásobníkovým způsobem (samostatné přímo vyhřívané zásobníkové ohřívače vody) [m 3.h 1 ]; V 3 součet objemových průtoků při příkonech všech kotlů pro vytápění včetně kotlů kombinovaných s přípravou teplé vody kombinovaným nebo zásobníkovým způsobem [m 3.h 1 ]; V 4 součet objemových průtoků při příkonech všech technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních [m 3.h 1 ]; K 1 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 1 ; K 2 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 2 ; K 3 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 3 ; K 4 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V 4. Jednotlivé koeficienty současnosti se vypočítají podle následujících vzorců: K 1 = n -0,5 K 2 = n -0,15 K 3 = n -0,1 kde n je počet připojených spotřebičů (plynové chladničky se při výpočtu neuvažují). Poznámka: Koeficient současnosti provozu technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních K 4 závisí na druhu, množství, způsobu provozu a použití spotřebičů. Hodnoty koeficientů současnosti provozu pro vybrané počty plynových spotřebičů jsou uvedeny v Příloze 4. Koeficient současnosti K 3 pro kotle v kotelnách podle ČSN 07 0703 se stanoví individuálně podle způsobu provozu kotelny. 11 Platnost od 1. 8. 2013
4.2.4.3 Tlaková ztráta se volí tak, aby byl vždy zajištěn požadovaný minimální provozní tlak plynu před spotřebiči (viz 3.10), případně před spotřebičovými regulátory nebo regulátory tlaku plynu. 4.2.4.4 Ekvivalentní délka plynovodu L e je délka potrubí včetně ekvivalentních délkových přirážek. Pro její zjištění je nutno znát skutečnou dél ku přímého úseku plynovodu L, druh a počet instalovaných tvarovek a armatur. Pro instalované tvarovky a armatury lze použít ekvivalentní délkové přirážky l e, uvedené v Tabulce 1. Při posuzování stávajících plynovodů, u nichž nejsou přes ně známy tvarovky (např. potrubí pod omítkou), je dovoleno vyjádřit součet ekvivalentních délkových přirážek pro tvarovky a armatury 50% přirážkou ke skutečné délce potrubí. Tabulka 1 Příklady hodnot ekvivalentních délkových přirážek l e pro tvarovky a armatury [m] Tvarovka Přirážka (1) Tvarovka Přirážka (1) kříž (90 ) (průchod) 1,3 čisticí koleno 0,9 kříž (90 ) (odbočení) 2 dvojoblouk (protiproud) 1,3 kříž čisticí (90 ) (průchod) 0,3 redukce (zmenšení světlosti) 0,4 kříž čisticí (90 ) (odbočení) 1,3 etážka 0,5 kulový kohout kuželový kohout 0,5 2,0 T-kus (90 ) (odbočení) 1,3 rohový kulový kohout rohový kuželový kohout 1,3 5,0 čisticí T-kus (90 ) 1,3 šoupě 0,5 T-kus (90 ) (protiproud) 1,5 změna směru (např. koleno) 0,7 T-kus, oblouk (průchod) 0,3 T-kus (90 ) (průchod) 0,5 T-kus, oblouk (odbočení) 0,9 Poznámka: (1) Uvedené přirážky jsou orientační. Mohou se lišit podle továrního provedení; v případě po chybností jsou smě rodatné údaje výrobce. (2) Je-li součástí tvarovky redukce (redukovaná tvarovka), uvažuje se s přirážkou na redukci ve výši 0,4 m. 4.2.5 Při výpočtu plynovodu je nutno počítat se vztlakem u plynů lehčích než vzduch. Proto se DN stoupacího vedení volí tak, aby jeho tlaková ztráta byla vyrovnána přirozeným vztlakem, který se vypočítá podle vzorce: 12 Platnost od 1. 8. 2013
p v = 11,8. H (1 d) [Pa] kde p v je přirozený vztlak [Pa]; H výška počítaného úseku [m]; d relativní hustota plynu [ ]. Orientačně je možno počítat s hodnotou vztlaku p v u zemního plynu 5 Pa na 1 m výšky. 4.2.6 Příklad stanovení DN částí domovního plynovodu a tlakových ztrát je uveden v Příloze 3, s použitím tabulky v Pří lo ze 5. 4.2.7 Při stanovení DN částí domovního plynovodu je vhodné zohlednit případné připojení dalších spotře bičů. 4.2.8 Pro volbu DN připojení spotřebiče k domovnímu plynovodu platí údaje výrobce spotřebiče. Spojovací potrubí a uzávěr spotřebiče nesmí mít menší DN než připojení spotřebiče. Hadice (viz 2.36) nesmí při průtoku plynu způsobovat tlakovou ztrátu, jejímž následkem by byl pokles tlaku pod hodnotu minimálního provozního tlaku plynu před spotřebičem. 4.3 Požadavky na materiál 4.3.1 Všeobecně 4.3.1.1 Pro stavbu a opravy domovních plynovodů je dovoleno používat jen materiálů, součástí potrubí a druhu spojů, které odpovídají účelu použití, umístění plynovodu, předpokládaným korozním účinkům prostředí, teplotě plynovodu za normálních provozních podmínek, vlast nostem dopravovaného plynu a konstrukčnímu tlaku 10). Ve stavbách s výškou 45 m a větší je třeba respektovat ustanovení vyhlášky č. 23/2008 Sb. Pro montáž plynovodů a připojení spotřebičů nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. Poznámka: Hadice určené k připojení spotřebičů nelze využít ke zhotovení jiných částí domovního plynovodu. 4.3.1.2 Materiálem a konstrukcí plynového zařízení se musí zajistit jeho těsnost za běžných provozních podmínek. 4.3.1.3 Domovní plynovod včetně spojů a těsnění se navrhuje s přihlédnutím k době životnosti budovy (zpravidla 50 let). 4.3.2 Potrubí 4.3.2.1 Pro stavbu, opravy a rozšiřování domovních plynovodů se používají trubky, a to: trubky ocelové např. podle ČSN 42 0142, ČSN 42 0152, ČSN EN ISO 3138, ČSN 42 5710; trubky měděné např. podle ČSN EN 1057+A1; trubky kovové s tovární izolací proti korozi; trubky z polyetylenu (pouze pro vnější plynovod uložený v zemi viz TPG 702 01) např. podle ČSN EN 1555-1, 2, 3; trubky vlnovcové z korozivzdorné oceli podle ČSN EN 15266. Jiných trubek 9) je možno použít, pokud v důsledku jejich použití a způsobu provedení instalace nedojde k ohrožení života a zdraví osob, zvířat, majetku a životního prostředí, a to s respekto váním pokynů výrobce. 4.3.2.2 Rychlost plynu v potrubí nesmí mít nepříznivé účinky, např. otěr nebo nadměrný hluk. Poznámka: Střední rychlost proudění plynu nemá překročit 20 m.s 1. 4.3.2.3 U chrániček na vnitřním a vnějším nadzemním plynovodu je jedno čelo chráničky utěsněno proti vniknutí nečistot, popř. vody, a úniku plynu, druhé čelo utěsněno není. V případech prostupů plynovodu požárně dělicími konstrukcemi se chráničky a ochranné trubky utěsňují z obou stran způsobem podle 5.4.12. 10) Zákon č. 22/1997 Sb., nařízení vlády č. 22/2003 Sb., nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ČSN EN 334+A1 13 Platnost od 1. 8. 2013
Požadavky na chráničky na vnějším plynovodu uloženém v zemi jsou uvedeny v TPG 702 01 a TPG 702 04. 4.3.2.4 U ochranných trubek jsou obě jejich čela utěsněna proti vniknutí nečistot, popř. vody. Požadavky na ochranné trubky na vnějším plynovodu uloženém v zemi jsou uvedeny v TPG 702 01 a TPG 702 04. 4.3.3 Tvarovky a armatury 4.3.3.1 Všechny uzávěry musí mít dorazy konco vých po loh, s výjimkou šoupat a ventilů, a musí být u nich zjistitelná poloha otevřeno-uzavřeno. Otevřená a zav ře ná po loha uzavíracího tělesa musí být zřejmá i při sejmutí ovládací části. 4.3.3.2 Přednostně se používají plnoprůchodné kulové kohouty. Kuželové kohouty je možno použít pouze jako hadicové do jmenovité světlosti DN 15. V odůvodněných případech lze použít též šoupata nebo ventily. Kuželové kohouty je zakázáno instalovat jako HUP. 4.3.3.3 Hadicové kohouty lze použít ve zvláštních případech (např. v laboratořích). Před hadicovým kohoutem nebo sku pinou těchto kohoutů musí být instalována uzavírací armatura (uzavírací kohout). Použití hadicových kohoutů v bytech je zaká záno. 4.3.4 Regulátory tlaku plynu 4.3.4.1 Regulátory musí vyhovovat příslušným předpisům 10). 4.3.4.2 Montáž, opravy, údržba a zkoušky regulátorů se provádí podle ČSN EN 12279, TPG 609 01 a návodů výrobce. 4.3.5 Těsnicí materiály 4.3.5.1 Těsnicí materiály musí zajišťovat těsnost a musí být odolné vůči působení plynu 10). Materiály určené k těsnění závitových spojů musí umož ňovat jejich rozebíratelnost. 4.3.5.2 Pryžové těsnicí materiály musí vyhovovat ČSN EN 682, těsnicí materiály pro závitové spoje musí vyhovovat ČSN EN 751-1 až 3. Těsnicí materiály se používají podle podmínek stanovených jejich výrobcem. 4.4 Umísťování hlavních uzávěrů plynu 4.4.1 Na domovním plynovodu se umísťuje HUP v místě stanoveném provozovatelem distribuční soustavy, a to s použitím některého ze způsobů uvedených v 4.4.2. Jeden HUP nesmí být instalován pro dva či více objektů, stavebně samostatných a majících samostatná popisná čísla. 4.4.2 HUP je možno umístit některým z těchto způsobů: a) na vnější zdi budovy ve výklenku, přístavku, skříni, pilíři, kleci apod; b) v oplocení příslušné budovy, a to ve skříni, výklenku, pilíři, kleci apod; c) v případě, že pozemek není oplocen v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v monto vané nebo zdě né skříni; d) uvnitř budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí (viz 4.4.4); e) v zemních skříních (ocelových, plastových, prefabrikovaných, zděných apod.) nebo v zemi, opatřený zemní soupravou. (Ovládací element uzávěru v zemní skříni smí být instalován nejvíce 0,4 m pod povrchem, skříň musí být provedena tak, aby nedošlo k jejímu zaplavení povrchovou nebo podzemní vodou). HUP se umísťuje přednostně podle bodů a) a b), na hranici pozemku majitele objektu, a to tak, aby byl dostupný z veřejně přístupného pozemku. Při umístění HUP podle bodu d) musí být zajištěno automatické uzavírání pří vodu plynu v pří padě požáru (např. použitím protipožární armatury podle 2.19 a 3.2). U výškových budov musí být HUP umístěn vždy na přístupném místě na plynovodu vně budovy. 14 Platnost od 1. 8. 2013
4.4.3 HUP je možno umístit společně s regulátorem (podle TPG 609 01), s plynoměrem (podle TPG 934 01), případně s oběma ve skříni, pilíři, kleci apod. též s využitím integrované skříně. Vzdálenost HUP od plynoměru sloužícího pro obchodní měření má být co nejkratší. U domovních plynovodů ve stavbách se svislou nosnou konstrukcí druhu DP3 eventuelně DP2 (např. dřevostavby) musí být HUP, a popř. regulátor, umístěn v samonosné konstrukci třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Doporučuje se umístění ve venkovním prostoru mimo budovu, např. ve skříni nebo výklenku v oplocení. 4.4.4 HUP smí být umístěn nejvýše 1,8 m nad terénem nebo podlahou, a to tak, aby byl snadno ovladatelný a přístupný pro provádění kontrol, obsluhy, údrž by nebo opra v. Současně musí být zajištěn vhodným způsobem proti neoprávněné manipulaci (4.4.6). V pří pa dě umís tě ní podle 4.4.2 d) v uzamčené místnosti se za vhodný způsob považuje umístění klíče do rozbitné schrán ky ozna čené podle 4.4.6 a instalované v blízkosti dveří vedoucích do této místnosti. 4.4.5 Prostor s HUP musí být alespoň nepřímo větratelný. 4.4.6 Dvířka skříní, výklenků, přístavků, sloupků a poklopy zemních skříní se opatřují vhodným uzavíracím zaří zením a nesmazatelným označením HUP, případně jiným označením (viz TPG 609 01). Materiál a konstrukce dvířek musí splňovat podmínky podle TPG 934 01. 4.4.7 HUP a přístup k němu musí být označen tabulkou podle ČSN ISO 3864-1 a v případě umístění podle 4.4.2 e) musí být skříň vyznačena tabulkou podle TPG 700 24. Ta bul ky se umísťují na viditelném místě, v případě umístění podle 4.4.2 e) přednostně na obvodovou zeď budo vy, příp. na sloupek, ve výšce 1 až 2 m nad zemí. Čelní strana tabulky musí směřovat k místu instalace hlav ní ho uzávěru plynu. Nelze-li při umís tě ní HUP opatřeného zemní soupravou umístit tabul ku, opatří se poklop žlutým nátěrem. 4.4.8 Je-li HUP určen pro více sekcí budovy (různá popisná čísla), označí se na tabulce popisná, popř. orientační čísla sek cí bu do vy, pro která je určen. 4.4.9 HUP nesmí být umístěn: a) ve shromažďovacím prostoru podle ČSN 73 0831; b) v obytných nebo pobytových místnostech, ve spížích, v kuchyních a místnostech pro stravování; c) v koupelně, na WC, v prádelně; d) v kotelně; e) v garáži (viz ČSN 73 6058); f) ve skladech potravin, hořlavých látek, ve skladech tlakových lahví s technickými a topnými plyny; g) v šachtách, světlících apod.; h) v kolektorech a technických chodbách podle ČSN 73 7505; i) v chráněných únikových cestách; j) v nevětraných nebo nepřístupných prostorech. 4.5 Umísťování ostatních uzávěrů 4.5.1 Uzávěry musí být umístěny tak, aby byly snadno ovladatelné a přístupné pro provádění obsluhy, kontrol, údržby nebo oprav. 4.5.2 Ostatní uzávěry se za tímto účelem umísťují podle provozních požadavků tak, aby v případě potřeby bylo možné uzavřít celý plynovod nebo jeho část a zejména: a) před stoupacím vedením nebo na jeho začátku, v případě dvou nebo více stoupacích vedení v jedné budově; b) před plynoměrem 11), pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u plynoměrů umístěných společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP); pro účely kontroly těsnosti se doporučuje umístit před a za plynoměrem uzávěry, které umožňují napojení měřících nástavců pro měření tlaku a kontrolu těsnosti bezúnikovou technologií; c) u plynoměrů s obtokem a v případech dvou a více paralelně osazených plynoměrů u jednoho odběratele musí být ve vzdálenosti nejvíce 1 m od plynoměru instalován uzávěr plynu i na výstupním potrubí každého plynoměru, pokud podmínky výrobce plynoměru nestanoví jinak; d) před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP), popř. i za ním, je-li to nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů; e) před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů při respektování požadavků v 4.5.4; 11) TPG 934 01 15 Platnost od 1. 8. 2013
f) na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely, a to vně nebo uvnitř místností (dílna, velkokuchyň, laboratoř atp.), pokud možno v blízkosti dveří do této místnosti; g) před místnostmi s nebezpečím výbuchu nebo požáru v důsledku tam prováděné činnosti viz ČSN 33 2000-1 ed. 2, ČSN EN 60079-10-1 (33 2320), ČSN EN 60079-14 ed. 3 (33 2320); h) podle zásad stanovených v ČSN 07 0703. Bezprostředně za prostupem do místnosti podle bodu g) se musí instalovat protipožární armatury podle zásad stanovených výrobcem. 4.5.3 Odnímatelné ovládací prvky uzávěrů nemusí být na uzá věrech nasazeny trvale, pokud jsou kdykoliv k dispozici. 4.5.4 Uzávěr před spotřebičem nebo před spotřebičovým regulátorem musí být instalován v téže místnosti jako spotřebič, kromě uzávěru před spotřebiči v kuchyni rodinného domu, bytu, nebo stavby pro individuální rekreaci, která sousedí s přístupným navazujícím prostorem, např. předsíní, bytovým jádrem, samostatnou instalační šachtou, kdy lze uzávěr spotřebiče umístit do těchto přístupných prostor nebo jej nahradit uzávěrem před plynoměrem umístěným v těchto prostorách. Uzávěr před spotřebičem musí být umístěn v bytě nebo nebytovém prostoru uživatele tohoto plynového spotřebiče. V případě použití rozdělovače s uzávěry pro více spotřebičů, je nutno u každého uzávěru spotřebiče umístit popis s informací, ke kterému spotřebiči tento uzávěr patří. Funkci uzávěru spotřebiče připojeného bezpečnostní hadicí se zásuvkou a zástrčkou plní bezpečnostní zásuvka. Pokud jsou uzávěry před vysoko umístěnými spotřebiči osazeny výše než 1,8 m nad podlahou, musí se na potrubí k těmto spotřebičům osadit ještě alespoň jeden další uzávěr umístěný na dostupném, pokud možno viditelném místě, v téže místnosti jako spotřebiče. 4.6 Umísťování regulátorů tlaku plynu Pro umísťování regulátorů platí ČSN EN 12279 a TPG 609 01. Pro zásobování bytových domů, výškových, veřejně přístupných, komerčních a víceúčelových budov je třeba využít např. zásad uvedených v TPG 605 02. 4.7 Umísťování a připojování plynoměrů Pro umísťování a připojování plynoměrů platí TPG 934 01. 4.8 Umístění izolačních spojů a ochrana před dotykovým napětím 4.8.1 Izolační spoje se instalují na základě stanoviska provozovatele distribuční soustavy k místu připojení v lokalitách, kde je nebezpečí proniknutí bludných proudů na domovní plyno vod, a v případech, kdy je plynovodní přípojka nebo domovní plynovod uložený v zemi v dosahu aktivní protikorozní ochrany. Umístění se sta noví v projektu domovního plynovodu s ohledem na místní podmínky, s přihlédnutím ke stanovisku provozovatele distribuční soustavy plynu a ustanovením dalších předpisů 12). Izolační spoj sloužící k odizolování vnitřního plynovodu od plynovodu uloženého v zemi nesmí být umístěn na části plyno vodu uložené v zemi. 4.8.2 Pokud je plynovodní přípojka nebo domovní plynovod uložený v zemi proveden z PE, izolační spoj (IS) se neinstaluje. Pokud je plynovodní přípojka a distribuční plynovod z izolovaného ocelového potrubí, musí být domovní plynovod odizolován dle ČSN EN 12954 (např. osazením HUP s integro vaným IS) 12). Provedení odizolování domovního plynovodu od distribučního plynovodu včetně případného umístění IS se stanoví v projektu s ohledem na místní podmínky a stanovisko dodavatele plynu. U IS musí být provedeny měřící vývody dle ČSN 03 8375 pro kontrolu účinnosti IS. 4.8.3 Pro ochranu domovního plynovodu před nebezpečným dotykovým napětím platí ČSN 33 2000-4-41 ed.2, pro elektrická zařízení v koupelnách, sprchách a saunách ČSN 33 2000-7-701 ed.2 a ČSN 33 2000-7-703 ed.2. Pro vodivé pře mos tění plynoměrů platí TPG 934 01 a pro připojování plynovodů na hromosvod platí ČSN EN 62305-1 ed.2 až 62305-4 ed.2. 12) ČSN 03 8350, ČSN 73 7505, TPG 609 01 16 Platnost od 1. 8. 2013
5 STAVBA DOMOVNÍHO PLYNOVODU 5.1 Obecně 5.1.1 Typ, počet a pevnost uchycení plynovodu musí být přizpůsobeny použitým materiálům a předpokláda nému provozu/užívání plynovodu. 5.1.2 Domovní plynovod má být napojen pouze na jedno předávací místo plynu. Pokud je plynovod napojen výjimečně na více než jedno předávací místo plynu, musí se zajistit ovládacím zařízením nebo provozním postupem, aby v každém okamžiku probíhalo zásobování pouze z jednoho předávacího místa plynu. 5.1.3 Je-li plynovod veden nepřístupnými místy, je nezbytné při zřizování věnovat zvýšenou pozornost ochraně proti korozi (např. zesílená izolace). 5.1.4 Podmínky pro spojování trubek a tvarovek z jiných materiálů než ocel stanoví např. TPG 700 01 a výrobci použitých materiálů. 5.2 Vnější plynovod 5.2.1 Pro stavbu vnějšího plynovodu uloženého v zemi platí příslušná ustanovení ČSN EN 12007-1 až 4, TPG 700 01, TPG 702 01, TPG 702 04 a TPG 704 03. 5.2.2 Plynovod lze vést též po vnitřní straně oplocení (zděná, betonová nebo podobná staticky stabilní konstrukce) a v nutných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod její omítkou. U plynovodů z měděných nebo vícevrstvých trubek je třeba dodržet požadavky TPG 700 01 nebo TPG 704 03 a předpisy výrobce/dodavatele. 5.2.2.1 V případě vedení vnějšího plynovodu po povrchu oplocení nebo obvodové zdi má být respektován architektonický vzhled a musí být splněny následující podmínky: a) plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce, plynovod se vede volně s možností dilatace; b) potrubí bude celosvařované (kromě připojení uzávěrů) a opatřeno zvýšenou ochranou proti korozi (např. třívrstvý nátěr o tloušťce nejméně 0,25 mm nebo dvouvrstvý, dvousložkový nátěr apod.) s povrchovou vrstvou žluté barvy nebo opatřený na vhodných místech žlutými pruhy (viz ČSN 13 0072); c) musí být zajiš tě no, aby plynovod nebyl nadměrně namáhán vlastní hmotností, doporučené vzdálenosti uchycení jsou uvedeny v 5.4.8 v Tabulce 2; d) plynovod musí být chráněn proti účinkům atmosférické elektřiny podle ČSN EN 62305-1 ed.2 až 62305-4 ed.2; e) vzdálenost povrchu ležatého plynovodu od terénu má být nejméně 300 mm. Vzdálenost plynovodu od povrchu stěn, ostatních vedení a instalací při křížení a souběhu má být nejméně 20 mm; f) minimální vzdálenost plynovodu od dveří a oken budovy musí splňovat požadavky ČSN 73 0802, popř. ČSN 73 0804. 5.2.2.2 V případě vedení vnějšího plynovodu pod omítkou obvodové zdi objektu musí být splněny následující po ža davky: a) zdivo a omítka nesmí obsahovat složky s agresivními účinky; plynovod nesmí být zabetonován v monolitické konstrukci; b) drážky v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku, musí být před montáží plynovodu vyomítány, nebo musí být potrubí uloženo do chráničky; c) úsek plynovodu musí být bez rozebíratelných spojů, s co nejmenším počtem nerozebíratelných spojů a opatřený zvýšenou ochra nou proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace atp.); d) úsek plynovodu má být co nejkratší; e) po skončení montáže musí být zaměřena a schematicky zakreslena poloha plynovodu, doporučuje se použít fotodokumentace o uložení plynovodu; f) zkouška těsnosti se provede zkušebním tlakem podle Tabulky 3, minimálně však 15 kpa. 17 Platnost od 1. 8. 2013
5.3 Prostup domovního plynovodu vnější obvodovou zdí 5.3.1 Plynovod prostupující vnější obvodovou zdí se i v části navazující na potrubí uložené pod omítkou ukládá do chráničky. Chráničku může nahrazovat integrovaná průchodka nebo přechodový spoj PE/ ocel s ochranným pláštěm. Prostup musí splňovat požadavky příslušného předpisu 13) a následující požadavky: a) musí být zabráněno pronikání plynu a vlhkosti mezi chráničkou a plynovodem do budovy, používat k těsnění zdicích materiálů je zakázáno; b) nesmí být narušena statická funkce zdi nebo budovy; c) chránička musí být z plynotěsné trubky (potrubí) odolné proti korozi nebo musí být opatřena vhodnou pasivní protikorozní ochranou; d) chránička musí být zabudována pevně a těsně do zdi, musí přesahovat na každém konci nejméně o 10 mm a musí mít dostatečnou dimenzi (vzdálenost mezi povrchy potrubí a chráničky musí být nejméně 10 mm) s ohledem na možné radiální posuny plynovodu nebo obvodové zdi; e) plynovod musí být v chráničce uložen soustředně. Plynovod a chránička musí být opatřeny pasivní ochranou proti korozi srovnatelné kvality, jako je pasivní ochrana vnějšího plynovodu nebo musí být zhotoveny z materiálu odolného proti korozi. Na části domovního plynovodu v chráničce nesmí být rozebíratelný spoj. 5.3.2 V případě HUP umístěného uvnitř objektu musí být plynovod opatřen na vnitřní zdi objektu pojistkou proti vy tržení. Prin cip zajištění vnitřního plynovodu proti vytržení je uveden na Obrázku 1. 5.4 Vnitřní plynovod Obrázek 1 Princip zajištění domovního plynovodu pojistkou proti vytržení 5.4.1 Vnitřní plynovod se vede přednostně větranými prostory (viz 2.40) co nejkratším směrem, nemá být veden pokud možno úhlopříčně. Vnitřní plynovod se vede volně (po povrchu), pod obložením stěn, v podhledech (viz 5.4.13 a 5.4.14), pod omítkou nebo v instalačním podlaží, šachtách nebo kanálech, které jsou pro tento účel určeny. Plynovod lze vést též v podla ze při splnění podmínek podle 5.4.16. 5.4.2 Vnitřní plynovod má mít co nejmenší počet rozebíratelných spojů. Rozebíratelné spoje a protipožární armatury musí být přístupné s výjimkou spoje v místě přívodu plynu do protipožární armatury, který musí být podle TPG 704 03 chráněn proti přímému působení plamene (umístěním pod omítkou, za požárním krytem, ochranou požárním tmelem apod.). 5.4.3 Vnitřní plynovod je nutno vést tak, aby na něj nepůsobily látky z jiných vedení (zkonden zovaná vlhkost, pá ra apod.). 5.4.4 Vnitřní plynovod vedený po povrchu má být uložen ve vzdálenosti nejméně 20 mm od povrchu podlah, stěn, ostatních vedení a instalací, a to jak v případě souběhu, tak i křížení. 13) Vyhláška č. 23/2008 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb. 18 Platnost od 1. 8. 2013
5.4.5 V případě souběhu a křížení plynovodu s parovody, horkovody, odvody spalin a podob nými zdro ji tepla se musí provést taková opatření (např. zvolit přiměřeně větší vzdálenost, tepelné odstínění apod.), aby povrchová teplota potrubí nepřekročila +50 C; musí být též zohledněna tepelná roztažnost plynovodu. 5.4.6 Vnitřní plynovod musí být chráněn proti korozi vhodným způsobem (nátěrem, popř. izolací) nebo proveden z materiálu odolného proti korozi. 5.4.7 Je-li nutno vnitřní plynovod vedený po povrchu vizuálně odlišit od ostatních potrubí (např. ve společ ných pro sto rech, v laboratořích, prádelnách), opatří se v celé délce značením žluté barvy nebo na vhodných místech žlu tými, 20 mm širokými pruhy podle ČSN 13 0072. Značení lze provést nátěrem, použitím žluté chráničky nebo ochranné trubky, nebo jiným vhodným způsobem. Při výběru značení je nutné zohlednit podmínky výrobce značené části plynovodu. 5.4.8 Vnitřní plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce jiných potrubí nebo vedení a nesmí být připevňován k jiným potrubím a vedením, k nestabilním konstrukcím nebo k částem vystaveným vibracím, tepelnému namáhá ní apod. Upevňuje se zejména u ohybů, uzávěrů, před spotřebiči apod., a to pomocí konzol, třmenů nebo ji ných vhodných upevňovacích prvků. Doporučené vzdálenosti uchycení (podepření) ocelového plynovodu jsou uvedeny v Tabulce 2. Doporučené vzdálenosti uchycení (podepření) plynovodu z mědi jsou uvedeny v 5.2.1.2 TPG 700 01. Úchyty, kterými je potrubí upev ně no, musí být z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (nehořlavý materiál), mimo výstelek jejich objímek. Tabulka 2 Doporučené největší vzdálenosti úchytů pro ocelové potrubí Jmenovitá světlost ocelového potrubí DN Největší vzdálenosti úchytů [m] 10 1,6 15 2,0 25 2,3 32 2,7 40 a větší 3,0 5.4.9 Plynovod je zakázáno bez zvláštních bezpečnostních opatření vést: a) nepřístupnými a nevětranými šachtami a dále otevřenými větracími šachtami o půdorysné ploše menší než 1 m 2, s výjimkou 5.4.18; b) místy, kde by byl nadměrně vystaven mechanickému poškození (např. projíždějícími vozidly), nadměrnému mechanickému nebo tepelnému namáhání apod. s respektováním příslušného předpisu 13) ; c) chráněnými únikovými cestami, s výjimkami uvedenými v příslušných předpisech 14) ; d) půdami, kromě případů, kdy je plynovod zaveden do bytových půdních prostorů, ateliérů apod.; e) ve schodišťových stupních nebo ve stropech, kromě prostupů stropy; f) prostorami jiného vlastníka, kromě stoupacího vedení; g) za i pod stavebně stabilně zabudovanými předměty (např. za obezděnou vanou). Poznámka: Zvláštním bezpečnostním opatřením pro vedení různými prostory je např. uložení plynovodu do chráničky nebo plynovod se svařovanými nebo natvrdo pájenými spoji. Stoupací vedení, kromě spotřebního rozvodu, nesmí procházet pokoji a kuchyněmi v bytech. 5.4.10 Plynovod je zakázáno vést výtahovými šachtami, šachtami pro shoz odpadků, komínovými průduchy, komínovým zdivem a komínovým tělesem a místnostmi určenými pro elektrická zařízení, jako jsou např. trafostanice, strojovny výtahů apod. 14) ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0810 19 Platnost od 1. 8. 2013
5.4.11 Plynovod smí procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky: a) na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech; b) plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou. 5.4.12 Prostupuje-li volně vedený plynovod podlahou, stropem nebo stěnou, musí být uložen do chráničky nebo ochranné trubky utěsněné podle 4.3.2.3, 4.3.2.4 a zvláštních předpisů 13), viz Obrázek 2. Na části plynovodu uložené v chráničce nebo ochranné trubce nesmí být rozebíratelné spoje a smí být instalován jen nutný minimální počet nerozebíratelných spojů. Těsnění prostupu plynovodu ochrannou trubkou nebo chráničkou se zajišťuje pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků, jejichž požadovaná odolnost je určena odolností požárně dělící konstrukce; za postačující se považuje odolnost do 90 minut. Obrázek 2 Prostup stropní konstrukcí Prochází-li vnitřní plynovod dvěma stěnami oddělenými dilatační spárou, provede se jeho zazdění a utěsnění po dle Obrázku 3. Uvedený prostup se nesmí nacházet v úrovni stropu nebo podlahy. 20 Platnost od 1. 8. 2013