MOZEK STEJNÌ JAKO MÍCHA TVOØÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM. JEDNÁ SE O VELMI SLOŽITÉ ORGÁNY, KTERÉ VYTVÁØEJÍ NERVOVÉ BUÒKY, JENŽ MAJÍ VELMI MALOU SCHOPNOST SE OBNOVOVAT. POŠKOZENOU NERVOVOU BUÒKU SE JEN MÁLOKDY PODAØÍ ALESPOÒ ÈÁSTEÈNÌ OBNOVIT, PROTOŽE VÌTŠINOU ZANIKNE. TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA NERVOVÁ BUÒKA TO CO NA TÌCHTO VELMI DÙLEŽITÝCH ORGÁNECH ZPÙSOBÍME JSOU KOMPLIKOVANÁ ONEMOCNÌNÍ, KTERÁ DØÍVE PØEDSTAVOVALA VÌTŠINOU SMRT NEBO TÌŽKÁ POŠKOZENÍ S CELOŽIVOTNÍM NÁSLEDKEM. 21
PROTOŽE MOZEK I MÍCHA JSOU PRO ÈLOVÌKA ŽIVOTNÌ DÙLEŽITÝ, JSOU CHRÁNÌNY Z VNÌJŠÍ STRANY PEVNOU BARIÉROU, TJ. LEBEÈNÍ SCHRÁNKOU A PÁTEØÍ. LEBEÈNÍ SCHRÁNKA TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA CÉVNATKA KRÈNÍ OBRATLE... Z VNITØNÍ STRANY JE MEMBRÁNA TVOØENÁ MOZKOVOU BLÁNOU. 22
MOZKOVÉ BLÁNY JSOU NA SOBÌ POSKLÁDÁNY JAKO LÍSTEÈKY A PØITOM SE NAVZÁJEM NEDOTÝKAJÍ. JEDNA BLÁNA ODDÌLUJE KOST, DALŠÍ MOZEK A MÍCHU. MOZKOMÍŠNÍ TEKUTINA TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MEZI LÍSTEÈKY PROTÉKÁ TEKUTINA, OZNAÈOVÁNA JAKO MOZKOMÍŠNÍ TEKUTINA, KTERÁ MÁ MIMO JINÉ ZA ÚKOL TLUMIT NÁRAZY A VYŽIVOVAT NERVOVÝ SYSTÉM. ZA NORMÁLNÍ PODMÍNEK JE TEKUTINA ÈIRÁ, STERILNÍ, BEZ BACILÙ A JINÝCH JEDOVATÝCH LÁTEK. MOZKOVOU BLÁNU SI LZE PØEDSTAVIT JAKO PEVNOU SÍ, KTERÁ PROPOUŠTÍ JEN NÌKTERÉ LÁTKY A JINÉ ŠKODLIVÉ LÁTKY NEBO BACILY NEPROPUSTÍ. 23
ANI PRO NÁS HEMOFILY TO NENÍ VÙBEC JEDNODUCHÉ SE SEM DOSTAT. KDYŽ CHCEME PØESTOUPIT Z JEDNÉ LODÌ, KTERÁ PLUJE KRVÍ, NA DRUHOU LOÏ UNÁŠENOU MOZKOMÍŠNÍ TEKUTINOU, MUSÍME PRONIKNOUT BARIÉROU OZNAÈOVANOU JAKO HEMOENCEFALITICKÁ BARIÉRA. RIO TEKUTINA ALE PØEKONAT TUTO PØEKÁŽKU JE I PRO NÁS NESNADNÝ ÚKOL. MUSÍME BOJOVAT S JEJÍMI OBRÁNCI. ALE KDYŽ JI NÌKDE NAJDEME POŠKOZENOU, TAK UŽ NÁS NIC NEZASTAVÍ. pøekážka KREVNÍ ØEKA 24 PROTO VYUŽÍVÁME MOMENTU PØEKVAPENÍ U TAKÝCH ÈLOVÍÈKÙ, KTEØÍ MAJÍ OSLABENÝ IMUNITNÍ SYSTÉM, JSOU UNAVENÍ NEBO MAJÍ NÌJAKÉ JINÉ POŠKOZENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU.
KAŽDÝM ROKEM INFIKUJEME NA CELÉM SVÌTÌ TÉMÌØ 400.000 DÌTÍ. Z TOHO ZHRUBA 10.000 PØÍPADÙ JSOU ZÁNÌT MOZKOVÝCH BLAN A AŽ 500 DÌTÍ NA NAŠI INFEKCI UMØE. PODAØÍ-LI SE NÁM DOSTAT AŽ DO MOZKOMÍŠNÍ TEKUTINY, DOPLUJEME DO MOZKOVÝCH BLAN, KDE SE USÍDLÍME A VYBUDUJEME...... MOST, PØES KTERÝ DÁLE PUTUJEME AŽ K MOZKU (ZÁNÌT MOZKU). PØITOM MOZKOVOU BLÁNU POŠKODÍME TAK, ABY ZA NÁMI MOHLI PØIJET NAŠI DALŠÍ KAMARÁDI, BACILY A JEDOVATÉ LÁTKY. 25
NAŠE PUTOVÁNÍ PO MOZKOVÝCH BLÁNÁCH A MOZKEM ZPÙSOBÍ ZÁNÌT MOZKOVÝCH BLAN SE VŠEMI KOMPLIKACEMI, KTERÉ MÙŽE TOTO ONEMOCNÌNÍ PROVÁZET. ÈLOVÍÈEK MÁ VYSOKOU TEPLOTU, VELKÉ BOLESTI HLAVY, ZVRACÍ, JE OSPALÝ, NÌKDY UPADNE AŽ DO BEZVÌDOMÍ, TRPÍ USTRNUTÍM ŠÍJE A NÌKDY MÍVÁ I KØEÈE. PØESTOŽE SPRÁVNÁ LÉÈBA S NOVÝMI LÉKY SNÍŽÍ POÈET ÚMRTÍ, NÁSLEDKY TÉTO CHOROBY NEOSLABÍ. POSTIŽENÉ DÌTI, KTERÉ SE UZDRAVILY, MOHOU MÍT V BUDOUCNU PORUCHY SLUCHU, SNÍŽENOU POZORNOST A SCHOPNOST SE UÈIT, ZÁCHVATY EPILEPTICKÉHO TYPU APOD. 26
KOSTI a KLOUBY OD TÉ DOBY, CO MEDICÍNA ZAÈALA POUŽÍVAT ANTIBIOTIKA, JSOU PRO NÁS HEMOFILY KLOUBY A KOSTI TÌŽKO PØÍSTUPNÉ. ALE I SEM SE NÁM NÌKDY PODAØÍ DOSTAT, OBVYKLE PO NÁVŠTÌVÌ PLIC A MOZKU. NAŠÍM NEJOBLÍBENÌJŠÍM HOSTITELEM JSOU ZASE DÌTI MLADŠÍ DVOU LET, JEJICHŽ KOSTI A KLOUBY MÁME MOC RÁDI. Z KOSTÍ A KLOUBÙ SI VYBÍRÁME KOLENA A KYÈLE. 27
SVOU PØÍTOMNOST OHLAŠUJEME HOREÈKOU, BOLESTÍ, MÍSTNÍMI OTOKY NEBO DALŠÍMI POHYBOVÝMI PROBLÉMY. A NEZAÈNOU-LI LÉKAØI S VÈASNOU LÉÈBOU, PAK VZPOMÍNKA NA NAŠI NÁVŠTÌVU V PODOBÌ POHYBOVÉHO POSTIŽENÍ JE NÌKDY I CELOŽIVOTNÍ. 28
CELULITIDA CELULITIDA JE ODBORNÉ POJMENOVÁNÍ ZÁNÌTU TKÁNÌ UMÍSTÌNÉ POD KÙŽI. S KRVÍ SE DOPRAVÍME NEJEN DO DÙLEŽITÝCH ORGÁNÙ, ALE I NAPØÍKLAD DO TÌCHTO TKÁNÍ. SAMOZØEJMÌ KREV MÌ ROZNESE DO MNOHA TKÁNÍ, ALE JÁ SI DOST ÈASTO VYBÍRÁM TVÁØ, TKÁÒ HLAVY NEBO KRKU. A TAM KDE SE USÍDLÍM, DOJDE K OTOKU A ZRÙŽOVÌNÍ. PØITOM TEPLOTA POSTIŽENÉHO MÍSTA SE MÙŽE ZVÝŠIT. I KDYŽ CELULITIDA NENÍ ZÁVAŽNÉ ONEMOCNÌNÍ, JAKO NAPØ. ZÁNÌT MOZKOVÝCH BLAN, VYTVÁØÍ ZDROJ MÉ INFEKCE, KTERÝ SE MÙŽE STÁT NEBEZPEÈNÝM PRO OSTATNÍ ORGÁNY. 29
DALŠÍ INFEKCE Z MÉHO PØEDCHOZÍHO VYPRÁVÌNÍ UŽ ZNÁTE MÁ OBLÍBENÁ MÍSTA, ALE OBÈAS SE MI PODAØÍ NAVŠTÍVIT I DALŠÍ ORGÁNY, NAPØ.... OSRDEÈNÍK OÈI VARLE... OÈNÍ VÍÈKO, PRSA, ÈELIST APOD. 30
MÍ NEPØÁTELÉ POTOM CO MÌ VÌDCI OBJEVILI, NASTALO JEJICH DLOUHODOBÉ BÁDÁNÍ, ABY MÌ LÉPE POZNALI. OD SAMÉHO POÈÁTKU SE ZAMÌØILI NA OBJEVENÍ TAKOVÉHO LÉKU, KTERÝ BY MÌ ZNIÈIL, A PROTO SE SNAŽILI ZJISTIT MÉ SLABINY. JINÍ SE NAOPAK SOUSTØEDILI NA PØÍPRAVU ÚÈINNÉ OÈKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ BY ZEJMÉNA MALÉ ÈLOVÍÈKY UCHRÁNILA PØED MOU NÁVŠTÌVOU. 31
LÉKY PO DLOUHÝCH LETECH, KDY JSME JEN VÍTÌZILI, SE NAD NÁMI ZAÈALA STAHOVAT MRAÈNA. NÌKOLIKA BADATELÙM SE PODAØILO NAJÍT ÚÈINNÝ LÉK: ANTIBIOTIKA, KTERÁ PRO NÁS BAKTERIE PØEDSTAVUJÍ SMRT. TEHDY SE ZDÁLO, ŽE S NAŠIMI VÝHRAMI JE KONEC. A TO BYLA PRO NÁS TÌŽKÁ RÁNA. DOKONCE TO VYPADALO, ŽE ANTIBIOTIKA MAJÍ NEOMEZENOU MOC... 32
PROTO JSME PØEMÝŠLELI A ZJISTILI JSME, ŽE S LEPŠÍ ORGANIZACÍ SE NÁM NÌKDY PODAØÍ ANTIBIOTIKA PORAZIT. MY HEMOFILOVÉ SE ŠÍØÍME KRVÍ, KTERÁ NÁS ZANESE KAMKOLI. A PROTO I ANTIBIOTIKA STEJNÌ JAKO DALŠÍ LÉKY MUSELI ZA NÁMI...... A PØEKONÁVAT VŠECHNY BARIÉRY JAKO MY, NAPØ. MOZKOMÍŠNÍ BARIÉRU. 33
A TO SE POVEDLO JEN TEHDY, KDYŽ BYLO V KRVI DOSTATEÈNÉ MNOŽSTVÍ ANTIBIOTIK A VE SPRÁVNOU CHVÍLI. ALE NAŠTÌSTÍ PRO NÁS NEBYLY TYTO PODMÍNKY VŽDYCKY SPLNÌNY, A TAK JSME JEJICH ÚÈINKU ODOLALI. DALŠÍ ZBRANÍ, KTERÁ NÁS ZACHRÁNILA, BYLA NAŠE SCHOPNOST SE JIM PØIZPÙSOBIT. V PØÍRODÌ PLATÍ, ŽE KAŽDÝ ŽIVÝ ORGANIZMUS SE BUÏ PØIZPÙSOBÍ OKOLNÍM PODMÍNKÁM NEBO ZAHYNE. TENTO PØÍRODNÍ ZÁKON NEPLATÍ JEN PRO BACILY ALE TAKÉ PRO DALEKO VÌTŠÍ ŽIVOÈICHY JAKO JSOU NAPØ. VELRYBY. A TAK, ABYCHOM PØEŽILI, JSME SI I MY HEMOFILOVÉ VYTVOØILI ODOLNOST VÙÈI ANTIBIOTIKÙM. 34
VAKCÍNA NAŠE SCHOPNOST PØEŽÍT ANTIBIOTICKOU LÉÈBU VEDLA VŠECHNY VÌDCE NA CELÉM SVÌTÌ K HLEDÁNÍ JINÉHO ÚÈINNÌJŠÍHO PROSTØEDKU PROTI NÁM...... OÈKOVÁNÍ, JAKO ZPÙSOBU, JAK NAŠIM VÝLETÙM DO DÌTSKÉHO TÌLÍÈKA ZABRÁNIT. BYLO JASNÉ, ŽE PØÍPADNÁ VAKCÍNA, NEBOLI OÈKOVACÍ LÁTKA PROTI NÁM MUSÍ VYVOLAT DOSTATEÈNOU IMUNITNÍ OCHRANU, KTERÁ BUDE NIÈIT NAŠE OCHRANNÉ POUZDRO, A TÍM NÁS ZNEŠKODNÍ. 35
NA POÈÁTKU 70. LET SE PODAØILO PØIPRAVIT PRVNÍ OÈKOVACÍ LÁTKY. A TAK PO VÍCE NEŽ 30 LETECH PO OBJEVENÍ ANTIBIOTIK NÁM HROZILO DALŠÍ NEBEZPEÈÍ: OÈKOVÁNÍ. PRVNÍ VAKCÍNY BYLY JEDNODUCHÉ, NEZPÙSOBOVALY VEDLEJŠÍ REAKCE A VYVOLÁVALY DOST OBRANNÝCH PROTILÁTEK, ALE POUZE U DOSPÌLÝCH A DÌTÍ STARŠÍCH 2 LET. U MLADŠÍCH DÌTÍ, KTERÉ MÁME NEJRADŠI, BYLY NEÚÈINNÉ. TENKRÁT TO BYLO NAPOSLED, CO NÁM ŠTÌSTÍ PØÁLO. NAŠÍM SKUTEÈNÝM NEPØÍTELEM JE VÌDA, KTERÁ SE ROZHODLA BOJOVAT PROTI NÁM STÙJ CO STÙJ. A TAK PÙVODNÍ JEDNODUCHÁ VAKCÍNA BYLA VYLEPŠENA O DALŠÍ LÁTKY, KTERÉ Z NÍ UDÌLALY VAKCÍNU VELMI ÚÈINNOU ROVNÌŽ U DÌTÍ MLADŠÍCH DVOU LET. bílkovina základní vakcína 36 vazba bílkovina
VAKCÍNA NOVÉ VAKCÍNY UKÁZALY SVOU SÍLU A ÚÈINKOVALY U VŠECH DÌTÍ PO CELÉM SVÌTÌ. OD ZAHÁJENÍ CELOPLOŠNÉHO OÈKOVÁNÍ BYLO PODÁNO UŽ NÌKOLIK MILIÓNÙ DÁVEK, KTERÉ PØESVÌDÈILY O BEZPEÈNOSTI TÉTO OÈKOVACÍ LÁTKY. 37
A TAK ZAZNÌL NÁŠ ORTEL SMRTI. VE JMÉNU DÌTÍ PROHLAŠUJI 1. OÈKOVÁNÍ 3 DÁVKAMI V INTERVALU 1-2 MÌSÍCÙ SE TÝKÁ VŠECH DÌTÍ STARŠÍ 3 MÌSÍCÙ 2. OÈKOVÁNÍ 2 DÁVKAMI V INTERVALU 1-2 MÌSÍCÙ SE TÝKÁ VŠECH DÌTÍ STARŠÍ 7 MÌSÍCÙ 3. OÈKOVÁNÍ 1 DÁVKOU SE TÝKÁ DÌTÍ STARŠÍCH 1 ROKU. 38
ZÁVÌREM TYTO OÈKOVACÍ LÁTKY: 1) JE MOŽNÉ PODÁVAT DÌTEM STARŠÍM 2 MÌSÍCÙ 2) NEZPÙSOBUJÍ ZÁVAŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚÈINKY 3) JE MOŽNÉ POUŽÍVAT I S JINÝMI OÈKOVACÍMI LÁTKAMI 4) UŽ PO PODÁNÍ DVOU DÁVEK VYVOLAJÍ DOSTATEÈNÉ MNOŽSTVÍ OCHRANNÝCH PROTILÁTEK U VÍCE NEŽ 95% DÌTÍ. 39
A MÁ BUDOUCNOST NÁM HEMOFILÙM NASTALY SMUTNÉ ÈASY. PREVENTIVNÍ OÈKOVÁNÍ PROTI HAEMOPHILUS INFLUENZAE TYPU B PROVÁDÌNÉ SYSTEMATICKY U VŠECH DÌTÍ Z NÁS UDÌLÁ VYSLOUŽILÉ VOJÁKY, KTEØÍ PATØÍ DO MINULOSTI. 40