MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno, 2016 Marie Kolářová, DiS.
MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Problematika informovanosti středoškolské a vysokoškolské mládeže o antikoncepčních metodách Autor práce: Marie Kolářová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Petr Ptáček, Ph.D. Brno 2016 2
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci s názvem Problematika informovanosti středoškolské a vysokoškolské mládeže o antikoncepčních metodách zpracovala samostatně a veškeré použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně dne 1. 3. 2016 Marie Kolářová 3
Poděkování Chtěla bych velmi poděkovat Mgr. Petru Ptáčkovi, Ph.D. za odborné vedení absolventské práce, za jeho trpělivost a cenné rady, které mi poskytl při jejím zpracování. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, které s ochotou vyplnily dotazníky a své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali. 4
Souhlas s využitím práce Souhlasím se zapůjčováním mé bakalářské práce ke studijním účelům. Současně žádám, aby odkazy na ni byly uváděny způsobem užívaným ve vědeckých pracích. V Brně dne 1. 3. 2016 Marie Kolářová 5
Obsah 1 Úvod 8 2 Teoretická část 9 2.1 Metody kontracepce... 9 2.1.1 Přirozená kontracepce... 9 2.1.1.1 Přerušovaná soulož 9 2.1.1.2 Periodická sexuální abstinence 10 2.1.1.3 Kalendářní metoda 10 2.1.1.4 Měření bazální teploty 10 2.1.1.5 Mikroskopické vyšetření slin 11 2.1.1.6 Hlenová metoda 12 2.1.1.7 Sledování děložního čípku 12 2.1.1.8 Symptotermální metoda 13 2.1.2 Bariérová kontracepce... 13 2.1.2.1 Kondom 13 2.1.2.2 Femidom 14 2.1.2.3 Cervikální klobouček 14 2.1.3 Chemická kontracepce... 15 2.1.3.1 Spermicidy 15 2.1.3.2 Nitroděložní tělísko (IUD) 16 2.1.4 Hormonální kontracepce... 17 2.1.4.1 Gestagenní antikoncepce 17 2.1.4.2 Kombinovaná (estrogengestagenní) antikoncepce 18 2.1.5 Chirurgická kontracepce... 19 3 Praktická část 21 3.1 Stanovení a definování problému... 21 3.2 Cíl práce... 21 3.3 Hypotézy... 21 3.4 Metodika práce... 22 3.4.1 Charakteristika dotazníku... 22 3.4.2 Charakteristika vzorku respondentů... 22 3.4.3 Charakteristika výzkumného prostředí... 22 Výsledky empirického šetření... 23 3.5 Diskuse... 47 6
4 Závěr 48 4.1 Resumé... 49 4.2 Summary... 50 5 Seznam použité literatury 52 6 Seznam příloh 55 7
1 Úvod V dnešní době během posledních let došlo k obrovskému nárůstu žen využívajících moderních kontracepčních metod, mezi které patří zejména hormonální antikoncepce, nitroděložní tělísko apod. Ženy současné mladé generace jsou ovlivňovány tlakem okolí, médií, mnohdy i radami učených gynekologů. Jsou schopny každý den užívat pilulky pro bezstarostný sexuální život, pro krásnější pleť, kvůli úpravám menstruačního cyklu a mnoha dalším důvodům. Přestože jim hormonální antikoncepce přináší značné výhody a umožňuje dokonale plánovat početí dětí, má tato metoda i své stinné stránky. Ty jsou ale často jakýmsi tabu. Vždyť "výhody převyšují negativa". Je to ale opravdu tak? Mladí lidé by měli znát výhody a nevýhody jednotlivých skupin antikoncepce, aby měli možnost udělat si vlastní názor a vybrat si tu, která jim bude nejlépe vyhovovat. Většina mladých lidí si pod pojmem antikoncepce představí hormonální tabletky nebo kondom, ale znají i jiné možnosti? Láska v partnerských vztazích je i odpovědnost nejen za sebe, svoje činy, ale i za druhého. Proto je mým hlavním cílem zjistit, nakolik zná dnešní mladá generace způsoby, jak předcházet neúmyslnému těhotenství. 8
2 Teoretická část 2.1 Metody kontracepce Pod pojmem kontracepce se rozumí jakákoliv metoda zabraňující početí. Existuje několik metod s různou spolehlivostí, výhodami a nevýhodami. Do jaké míry jsou jednotlivé metody účinné, vyjadřuje tzv. Pearlův index. Ten udává počet neúmyslných otěhotnění v průběhu roku u sta žen užívající stejnou antikoncepční metodu. Čím nižší je Pearl index, tím je metoda spolehlivější. Ve výpočtech záleží na volbě zkoumaného vzorku, zda byla metoda užívána správně apod. Při volbě kontracepčního prostředku nestačí brát v úvahu jen přednosti metody, ale také její rizika. Ne pro všechny jsou určité metody vhodné. Každá žena, která se rozmýšlí nad volbou kontracepce, musí zvažovat, zda plánuje děti, na jak dlouho kontracepci potřebuje, nakolik zná zdraví své a svého partnera, jaké má kontracepce účinky do budoucna a jaké přínosy či rizika jí daná metoda poskytuje. Kontracepční metody jsem rozdělila na přirozené, bariérové, chemické, hormonální a chirurgické. (Seidlová, 1997, Gyn.cz, 2003) 2.1.1 Přirozená kontracepce Přirozené metody spočívají ve většině případů v určení období kdy je žena neplodná, a dnech kdy je početí pravděpodobné. Při pravidelném menstruačním cyklu o průměrné délce 28 dní (za fyziologické se považuje období mezi 22-35 dny) je žena plodná jen asi 24 hodin. V době určeného plodného období se může pohlavního styku pár zdržet, nebo případně použít jinou formu kontracepce. Všechny přirozené metody mají jistou nevýhodu v možném přenosu pohlavních chorob. V tomto ohledu je třeba dbát na povědomí zdraví svého partnera. 2.1.1.1 Přerušovaná soulož Jde o nejčastěji používanou přirozenou metodu. Principem metody je ejakulace mimo pochvu, tudíž zde nese odpovědnost především muž. Spermie však mohou 9
být obsaženy i v preejakulační tekutině, jejíž odtok není pocitově vnímán. Její Pearl index je 8-38. (Uzel, 1992) 2.1.1.2 Periodická sexuální abstinence Metoda využívaná v plodné dny, často kombinována s níže uvedenými metodami, jak tyto dny v menstruačním cyklu určit. Metoda udává Pearl index 20. 2.1.1.3 Kalendářní metoda Tato metoda, zvaná Ogino-Knausova, vychází z výpočtu plodných a neplodných dnů. Tato metoda vychází z pravidla, že ovulace (uvolnění vajíčka) nastává 14 dní před začátkem dalšího menstruačního krvácení, spermie mají životnost 2-3 dny a vajíčko je možno oplodnit 24 hodin. (Šulová, Fait, Weiss, 2014, s. 269) Výpočet musí vycházet z předešlých vysledovaných 12 cyklů. Spočívá v odečtení 18 dnů od nejkratšího cyklu a 11 dnů od nejdelšího cyklu. Výsledkem je pak první a poslední plodný den. Udávaný Pearlův index je 1-3, ale také 14-40, neboť tato metoda je spolehlivější u žen s již ustáleným a pravidelným cyklem. Mezi faktory, které mohou délku cyklu ovlivnit patří kromě nízkého věku také nemoc, stres nebo vyšší fyzická zátěž. (Šulová, Fait, Weiss, 2014) 2.1.1.4 Měření bazální teploty Bazální teplota se měří ráno hned po probuzení, a to v ústech pod jazykem, v pochvě nebo v konečníku. Měření musí probíhat vždy na stejném místě. Před ovulací je tělesná teplota nižší. Po ovulaci se díky stoupající hladině progesteronu teplota zvýší. Pro správný výpočet neplodných dnů se měří hodnoty tělesné teploty ve dnech po sobě následujících. Pro spolehlivé určení, že ke vzestupu teploty došlo z hormonálních důvodů, se používá tzv. Holtovo pravidlo. Je třeba tří vyšších hodnot oproti šesti předchozím nižším hodnotám. Za úplné potvrzení vzestupu teploty považujeme třetí vyšší měření, které je o 0,2 C vyšší. (Lázničková, 2012, s. 13 15) 10
Obr. 1: Křivka bazální teploty v normálním cyklu s ovulací 2.1.1.5 Mikroskopické vyšetření slin Jde o metodu založenou na principu mikroskopické krystalizace chloridu sodného obsaženého ve slinách. V průběhu plodných dnů je tato struktura podobná listům kapradí, v neplodných dnech jsou to spíše beztvaré struktury. Ke správnému vyhodnocení lze použít například indikátor plodných dnů Lady Q, což je malý kapesní mikroskop. Na sklíčko mikroskopu se nanese malé množství slin, které má po zaschnutí pod mikroskopem pozorovatelný zřetelný krastalizační vzor. V neplodném období má nepravidelnou tečkovanou strukturu oproti období plodnému, ve kterém tvoří výrazně kapradinovou strukturu. Tato struktura se začíná objevovat již 3-4 dny před ovulací a po jejím ukončení vymizí až za dva dny. Krystalizaci může nepříznivě ovlivnit zánětlivé nebo infekčí onemocnění dutiny ústní, kouření nebo zbytky jídla či zubní pasty. V takovém případě se doporučuje provádět měření ve dvouhodinovém odstupu. (Medková, 2010, s. 17) 11
Obr. 2: Vyhodnocení vzorku slin pomocí mikroskopu 2.1.1.6 Hlenová metoda Ovulaci lze zjistit výskytem hlenu v děložním hrdle, jde o tzv. Billingsovu metodu. V průběhu cyklu se charakteristika hlenu mění. Působením progesteronu je v neplodném období hlen hustější, bělavý až nažloutlý a lepkavý, není tažný. V neplodném období tak brání hlenová zátka průniku spermií přes hrdlo děložní. Vlivem estrogenů se s blížící se ovulací hlen rozpouští a stává se řidším. Plodné období začíná s nástupem jakéhokoliv hlenového příznaku, třeba i pouhého pocitu vlhka. (Lázničková, 2012, s. 11). Ovulace je provázena pocitem mokra a tekutého, tažného až průhledného hlenu. Plodné období trvá ještě tři dny po ovulaci. Hlen se opět stává hustějším, až nakonec není pozorován. Pearl index této metody se pohybuje od 0,4 po 39,7. Jako samostatná metoda se však nedoporučuje. (Lázničková, 2012) 2.1.1.7 Sledování děložního čípku Z hlediska pozorování změn děložního čípku platí, že v neplodném období je (díky progesteronu) děložní čípek tuhý, uzavřený a je uložen níže k poševnímu vchodu. Začátek plodného období je provázen jakoukoliv změnou kvality čípku vlivem 12
estrogenů dochází k měknutí, otevírá se jeho branka a vytahuje se směrem vzhůru. Plodné období končí po třech dnech návratu čípku do předchozí nižší polohy, tuhé konzistence a uzavření branky. Použití této metody jako samostatné se nedoporučuje. (Lázničková, 2012, s. 12) 2.1.1.8 Symptotermální metoda Jak už název prozrazuje, jde o metodu založenou na sledování symptomů těla a tělesné teploty. Mezi symptomy řadíme změny děložního čípku anebo změny kvality hlenu děložního hrdla. Je také možné kontrolovat všechny tři tyto faktory. Díky principu dvojí kontroly příznaků a teploty je zaručena spolehlivost metody s Pearl indexem 0,2. Tato metoda však slouží i naopak pro plánování početí. Vzhledem ke správnému pochopení metody se doporučuje navštívit odborníka. (Lázničková, 2012, s. 10, Žena-in.cz, 2004) 2.1.2 Bariérová kontracepce Spočívá v mechanickém zabránění setkání vajíčka se spermií. Ochranu před početím zajišťují výrobky z latexu. Výhodou bariérové kontracepce je fakt, že do jisté míry chrání i před pohlavně přenosnými chorobami. Zvláště pak pro lidi, kteří žijí promiskuitním pohlavním životem či mají náhodné sexuální partnery. (Uzel, 1992, Clearblue.com, 2008-2014) 2.1.2.1 Kondom Kondomy (prezervativy) jsou mechanické prostředky pro muže většinou z latexového materiálu. Jejich účelem je zabránění průniku spermií do pochvy. Jejich spolehlivost zvyšuje správný postup při používání. Každý kondom je určen pouze pro jedno použití. Kondomy se nedoporučují používat s látkami obsahujícími tuky, protože zvyšují jejich prostupnost. Kondomy jsou jemné, proto je třeba s nimi zacházet opatrně, aby se neprotrhly. Pearlův index této metody je 2-14. (Barták, 2006, Pařízek, 2009, Clearblue.com, 2008-2014) 13
2.1.2.2 Femidom Femidom je ženský kondom lišící se od pánského kondomu tvarem, silou materiálu i velikostí. Žena si jej zavádí do pochvy. U nás jedinou dostupnou variantou ženského mechanického bariérového prostředku je Female Condom FC2. Femidom plní stejnou funkci jako pánský kondom. (Pařízek, 2009, Uzel, 1992, Clearblue.com, 2008-2014) Obr. 3: Femidom 2.1.2.3 Cervikální klobouček Cervikální klobouček je vyrobený ze silikonu a je určen k opakovanému použití na rok až dva, podle četnosti použití. Na rozdíl od femidomu se nasazuje pouze na děložní čípek a překrývá i poševní klenby. Naopak poševní stěny zůstávají volné, díky čemu je považován za komfortní, neboť nenarušuje spontánní průběh sexuálního kontaktu. Je možno jej v pochvě ponechat 48 až 72 hodin. Aby nedošlo k nežádoucímu otěhotnění, musí zůstat na místě 6 hodin po styku. Po použití se opláchne vlažnou vodou a mýdlem, osuší se a uloží do krabičky. (Uzel, 1992) 14
Obr. 4: Cervikální klobouček 2.1.3 Chemická kontracepce Účinek je zajištěn látkami obsaženými v přípravcích, které znehybňují nebo hubí spermie a před pohlavním stykem se zavádějí do pochvy. Při užívání je nezbytné dodržovat časová doporučení výrobce, která jsou u různých přípravků velmi odlišná. 2.1.3.1 Spermicidy Metoda založena na principu znehybnění spermií, vycházející z rozdílného buněčného složení spermií a poševní sliznice. Spermicidy se aplikují před pohlavním stykem a jsou k dostání ve formě krému, želé, pěny, čípků, tabletek nebo globulí, což je želatinová látka v podobě kuliček. Některé z přípravků fungují i jako lugrikační gel a díky svým spermicidním, antivirovým a antimikrobiálním účinkem působí i proti některým pohlavním chorobám. Chvíli po aplikaci trvá nástup účinku a několik hodin po styku se nesmí smýt. Tato časová doporučení jsou u každého přípravku jiná a je potřeba je přesně dodržet. Například z novějších přípravků je dostupný Pharmatex (benzalkonium chlorid). Ve formě krému umožňuje okamžitý nástup účinku, který přetrvává 10 hodin. Nebo ve formě globule s nástupem účinku po 5 minutách přetrvávající 4 hodiny. Před novým stykem musí být aplikována nová dávka, 2 hodiny po styku je nezbytné vyhnout se koupelím v stojaté vodě. Také se nedoporučuje 2 hodiny před a po styku používat mýdlo v intimní hygieně. Pearl index této metody je 3 21 a je nižší při kombinaci této metody s některou 15
z bariérových kantracepcí. Výhodou je snadná dostupnost bez nutnosti předpisu lékaře a používání bez celkových nežádoucích účinků a kontraindikací. (Pařízek, 2009, Šulová, Fait, Weiss, 2014) 2.1.3.2 Nitroděložní tělísko (IUD) Účinek této metody vychází z vyvolání chronického aseptického zánětu v dutině děložní cizím tělesem. V případě nitroděložního tělíska se jedná o plastový materiál doplněný nejčastěji měděným drátkem, v případě alergií jsou dostupné také varianty se zlatem či stříbrem. Na cizí předmět tělo reaguje zvýšeným množstvím bílých krvinek v okolí IUD, které se snaží vypudit a zároveň tak útočí i na spermie, stoupající k vaječníkům. Doplněná měď má na spermie toxický vliv a zvyšuje tak účinek tělíska. Pro jeho spermicidní účinnost spadá IUD do této skupiny chemických kontraceptiv. Nelze jej však jednoznačně zařadit mezi hormonální či chemickou kontracepci. Nitroděložní tělíska mají nejrůznější tvary, všechny se však přibližují písmenu T. Zavádí skrz děložní hrdlo většinou na dobu pěti let. Tento zákrok se provádí ambulantně u lékaře a bez anestezie. Po zavedení může žena pociťovat bolesti, jako silnější menstruace a také se může objevit slabší krvácení. Literatura uvádí jako hlavní výhodu této metody především bezchybnost v užívání jiné metody. IUD s sebou nese i řadu nevýhod, mezi které patří zvýšené riziko mimoděložního těhotenství, možné srůsty dělohy, protrhnutí dělohy, riziko pánevního zánětu a zvýšení krevní ztráty při menstruaci. Díky těmto komplikacím je tělísko indikováno spíše u žen, které již splnily svoji reprodukční funkci. (Šulová, Fait, Weiss, 2014, s. 271, 272, Dalším typem tělíska je IUD s levonorgestrelem. Působením hormonu gestagenu levonorgestrelu se změní struktura děložního hlenu, který brání průniku spermií, dojde ke snížení růstu sliznice a ovlivnění funkce vejcovodů. To přináší i jisté nežádoucí účinky, mezi které patří přechodné nepravidelné krvácení nebo špinění, vzácněji otoky, bolesti hlavy, citlivost prsů a bolest v nadbřišku. Mohou se také objevit funkční ovariální cysty. Pro obsah hormonu levonorgestrelu patří mezi hormonální kontracepce. (Medková, 2010, Clearblue.com, 2008-2014) 16
Obr. 5: Zavedené nitroděložní tělísko 2.1.4 Hormonální kontracepce Hormonální antikoncepce je nejúčinnější, nejčastěji užívaná, i když ne zcela ideální metoda. Využívá mechanismu negativní zpětné vazby, tedy uměle zvyšuje množství syntetických hormonů v krvi, a tak tlumí tvorbu hormonů fyziologicky vaječníky produkovaných hormonů estrogenu a gestagenu. Existuje několik typů a různých kombinací pilulek v závislosti na obsaženém množství a typu hormonu. Využívá se účinku jak gestagenů v kombinaci s estrogeny, tak samotných gestagenů. 2.1.4.1 Gestagenní antikoncepce Antikoncepční účinek je způsoben především změnou růstu děložní sliznice, viskozity cervikálního hlenu a zpomalením transportu vajíčka z vaječníku vlivem gestagenu. Dobře zvážit užívání je nutno při karcinomu prsu, ischemické chorobě srdeční, recidivujících cystách na vaječníku, nadváze, osteoporóze, jaterních nemo- 17
cech, depresi, epilepsii a akné. Při nasazování gestagenní antikoncepce je doporučena podrobná anamnéza a preventivní onkogynekologické vyšetření. Existují různé formy gestagenních preparátů: 1. Depotní podkožní implantáty jedná se o preparát s pomalým uvolňováním s účinností na tři roky. 2. Nitrosvalové a podkožní injekce aplikují se na tři měsíce. Nevýhodou je velmi pozvolný návrat k plodnosti. 3. Perorální gestagenní antikoncepce užívá se každý den, zahajuje se první den menstruace. Tento druh neobsahuje estrogeny, tudíž neblokují ovulace. (Šimíková, 2012, Šulová, Fait, Weiss, 2014, Clearblue.com, 2008-2014, Miss pepper.cz, 2011) 2.1.4.2 Kombinovaná (estrogengestagenní) antikoncepce Mechanismem kombinované antikoncepce je zábrana uvolnění vajíčka zablokováním zpětné vazby mezi podvěskem mozkovým a vaječníky. Přidává se vliv progestinu na pohyb vejcovodů, růst děložní sliznice a hlen v děložním hrdle. V pauze užívání nastává tzv. pseudomentruační krvácení. (Šulová, Fait, Weiss, 2014, s. 273) Absolutní zákaz podávání kombinované antikoncepce platí pro ženy, které prodělaly léčbu hormonálně závislých nádorů či na ně mají podezření, prodělaly tromboembolickou nemoc nebo jsou nosičky genů pro zvýšené srážení krve (trombofilie). Dále nesmí užívat ženy s akutním nebo chronickým onemocněním jater, a také ženy, které trpí neléčenou hypertenzí. Relativní kontraindikací jsou plánované rozsáhlé operace, vysoké riziko tromboembolie, závažná dyslipidemie, vaskulární migréna, komplikovaná cukrovka, závažný prolaps mitrální chlopně a kouření více než 15 cigaret denně u ženy nad 35 let. Vyšetření potřebná k nasazení kombinované hormonální antikoncepce zahrnuje podrobnou anamnézu, preventivní gynekologickou prohlídku, změření krevního tlaku, u žen rizikových jaterní testy a koagulační parametry. Kontroly mají zahrnovat měření krevního tlaku za 3 měsíce a dále pak jednou ročně, u rizikových pacientek jaterní testy po 3 měsících a pravidelnou onkologickou prevenci. (Šulová, Fait, Weiss, 2014, s. 275) Častější nežádoucí účinky jsou charakteru dyskomfortu, mezi které paří bolesti hlavy, napětí v prsou, zvětše- 18
ní prsou, nervozita, podrážděnost a zvýšení hmotnosti. Za nejčastější mechanismus jejich vzniku je považována retence tekutin. Mezi vzácnější komplikace patří migrény, změny libida, kožní změny, změny nálady, emoční labilita, zvracení a nesnášenlivost kontaktních čoček. Pokud se po nasazení pilulky objeví migrenózní bolesti hlavy, je vhodné pilulku ihned vysadit. Uživatelky mají také 2-4x vyšší riziko trombembolické nemoci. Je nutné brát v úvahu i fakt, že 1-2 % těchto příhod končí smrtí. Také riziko infarktu je 2-3x vyšší. U kuřaček mladších 35 let je zvýšeno 10x, starších 35 let je zvýšeno dokonce 120x. Nasazením hormonální antikoncepce je možné upravit nepravidelnost menstruačního cyklu. Další obtíže se mohou objevit ve smyslu změn psychiky (deprese). Hormonální antikoncepci lze užívat různými formami podání: 1. Antikoncepční kroužek - žena si jej zavede do pochvy na 3 týdny. Poté ho vyjme a následuje týden, kdy se dostaví krvácení. Po týdnu si zavede nový kroužek. Tato metoda je tímto diskrétní. 2. Antikoncepční náplast lepí se jednou týdně tři týdny za sebou, čtvrtý týden je bez náplasti a dostaví se krvácení. Náplast je nutné lepit na paži, břicho či hýždě. 3. Antikoncepční pilulka užívá se denně. Nejčastější režim je 21 dní užívání se 7 dny bez pilulek, kdy se dostaví krvácení. Pilulka se musí užívat pravidelně, maximální doba opomenutí je 12 hodin. (Šimíková, 2012, Šulová, Fait, Weiss, 2014, Clearblue.com, 2008-2014, Miss pepper.cz, 2011) 2.1.5 Chirurgická kontracepce Tato metoda se ve většině případů řadí mezi nevratné, trvalé zásahy. Patří sem zneprůchodnění vejcovodů ženy či podvaz chámovodů muže. Sterilizace ženská se může provést laparoskopicky v celkové anestezii. Druhým způsobem je transcervikální obturace vejcovodů. Principem techniky je zavedení spirály do ústí vejcovodů, kde vyvolají chronický zánět, a tím uzavřou průsvit vejcovodů. Výkon lze provést bez anestezie. Třetím způsobem je aplikace kapsle do dělohy s látkou zvanou quinacrin. Ta se pomocí zavaděče aplikuje do horní části dělohy. Rozpustí se a způsobí v tubách okluzi. Výkon se provádí ambulantně mezi 6. - 12. dnem 19
menstruačního cyklu. FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) však quinacrin neschválila jako metodu ženské sterilizace. Existuje i možnost zprůchodnění vejcovodů k obnovení plodnosti, ale je komplikovanějším zákrokem s úspěšností 43-88 procent. V naší zemi jsou tyto metody omezeny zákonem. Sterilizace je povolena při stavech, kde by případné těhotenství bylo přerušeno ze zdravotních důvodů. (Medková, 2010, Rob, et al., 2008, s. 139, Seidlová, 1997, Clearblue.com, 2008-2014) 20
3 Praktická část 3.1 Stanovení a definování problému V dnešní době existuje mnoho druhů metod, kterými lze předcházet těhotenství. Každá metoda je však jinak účinná a spolehlivá. Při volbě kontracepčního prostředku je třeba brát v úvahu přednosti metody, ale také její rizika. Ne všechny metody jsou pro každého vhodné. Žena by při výběru měla brát ohled na svůj zdravotní stav a také na zdraví svého partnera. Musí také zvážit, zda plánuje děti a jaké přínosy či rizika jí daná metoda poskytuje. Ne všechny ženy jsou však přiměřeně informované o postupech, účincích a způsobech kontracepce. 3.2 Cíl práce Cíl 1: Analyzovat míru informovanosti současné mladé generace o principech daných metod, kterými lze předcházet těhotenství. Cíl 2: Zjistit preferenci metody, kterou respondenti upřednostňují před ostatními kontracepčními metodami. Cíl 3: Zjistit, zda mají respondenti negativní zkušenost s kontracepční metodou. Cíl 4: Ověřit, zda je tato negativní zkušenost způsobena nedostatečnou informovaností o dané metodě. 3.3 Hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že míra informovanosti o daných metodách bude větší než 50 %. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že respondenti upřednostňují hormonální preparáty před ostatními druhy kontracepčních metod. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 50 % respondentů má nějakou negativní zkušenost s určitou kontracepční metodou. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 50 % negativních zkušeností bude vycházet z nedostatečné informovanosti o dané metodě. 21
3.4 Metodika práce Metodou výzkumu mé absolventské práce byl anonymní dotazník v elektronické podobě (viz 1. příloha). 3.4.1 Charakteristika dotazníku Dotazník byl sestaven ze 12 otázek, obsahuje otázky otevřené, uzavřené a otázky s volbou z více druhů odpovědí. Otázka č. 4 se vztahovala k prvnímu cíli. Dotazy č. 5, 6 byly zaměřeny na cíl druhý. Otázky č. 7 8 byly vytvořeny k cíli č. 3, otázka č. 9 se vztahovala k cíli čtvrtému. Dotazník obsahoval otázky týkající se zdravotního stavu respondentek, dělení daných metod, užívaném způsobu ochrany před početím, a také negativních zkušeností a nežádoucích účinků kontracepčních metod. Zpracováno bylo celkem 100 dotazníků. 3.4.2 Charakteristika vzorku respondentů Cílovou skupinu tvoří ženy ve věkovém rozmezí 15 35 let. Respondentky z celé ČR se zcela náhodně účastnily průzkumu. Dotazník vyplnilo celkem 100 žen, z průzkumu nebyl vyřazen žádný dotazník, který by nesplňoval daná kritéria pro vyhodnocení. Většina dotazovaných žen se s pravděpodobností pohybuje ve zdravotnickém prostředí, jelikož dotazník byl umístěn na webovou stránku zaměřenou na zdravotnictví. 3.4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Průzkum probíhal po celé ČR, dotazník byl umístěn na webovou stránku www.osetrovatelstvi.info. Dotazník byl vytvořen i vyplněn zcela zdarma. Odeslání informací proběhlo individuálně a zcela anonymně. 22
Výsledky empirického šetření Otázka č. 1: Kolik je Vám let? a) 15-20 let b) 21-25 let c) 26-30 let d) 31-35 let Tabulka č. 1: Věk respondentek Věk Absolutní četnost Relativní četnost 15-20 let 10 10 % 21-25 let 40 40 % 26-30 let 34 34 % 31-35 let 16 16 % Graf č. 1: Věk respondentek 23
Věková kategorie od 15 do 20 let byla zastoupena 10 respondentkami (10 %), ve věkové kategorii 21-25 let bylo 40 dotazovaných žen (40 %), 26-30 let bylo 34 účastnicím ankety (34 %) a poslední kategorii 31-35 let zastupovalo 16 žen (16 %). V zastoupení jednotlivých skupin je největší převaha účastnic dotazníkového průzkumu v rozmezí mezi 21 až 30 lety. Tento fakt je dán zřejmě tím, že dotazník byl přiřazen na internetové straně pro zdravotní sestry, které již pracují. Proto byla také nejmladší skupina zastoupena studentkami, některé zájemkyně daly vyplnit dotazník svým dcerám. Počet vyplněných dotazníků nejstarší kategorie si vysvětluji vyšší časovou náročností v souvislosti s povinnostmi, péčí o děti a domácnost. 24
Otázka č. 2: Kouříte cigarety? a) Ano b) Ne c) Příležitostně Tabulka č. 2: Kouření Kouření Absolutní četnost Relativní četnost Ano 23 23 % Ne 69 69 % Příležitostně 8 8 % Graf č. 2: Kouření Na otázku zda účastnice dotazníku kouří cigarety, mi odpovědělo 23 žen kladně (23 %), 69 respondentek záporně (69 %) a příležitostně kouří 8 dotazovaných žen (8 %). Z mého následného rozboru vyplývá, že z celkového počtu 23 kuřaček 25
je 12 žen, které užívají hormonální antikoncepci. Z příležitostných 8 kuřaček užívá hormonální antikoncepci dohromady 5 respondentek. Mezi mé výzkumné záměry patřilo zjistit, kolik procent kuřaček pomýšlí na rizika spojená s užíváním hormonální antikoncepce a kouřením. Jak je již zmíněno v teoretické části, riziko infarktu uživatelek hormonální antikoncepce je 2-3x vyšší. U kuřaček užívajících hormonální antikoncepci je zvýšeno toto riziko 10x. Překvapilo mne, jak relativně vysoký počet kuřaček hormonální antikoncepci užívá i za předpokladu, že se pohybují ve zdravotnickém prostředí a jsou zřejmě s těmito riziky srozuměny. 26
Otázka č. 3: Máte nějaké zdravotní komplikace? a) Ano jaké? b) Ne Tabulka č. 3: Zdravotní komplikace Zdravotní komplikace Absolutní četnost Relativní četnost Ano 23 23 % Ne 77 77 % Graf č. 3: Zdravotní komplikace Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta s původním úmyslem ověření, zda pomýšlí na souvislosti spojené se zdravotním stavem a užívanou kontracepční metodou. Na otázku, zda mají nějaké zdravotní komplikace, odpovědělo 77 žen záporně (77 %) a 23 respondentek kladně (23 %). Z toho pouze u 4 žen by mohla jejich kontracepční metoda ovlivnit jejich zdravotní stav. Tři respondentky uvedly, že užívají perorální gestagenní antikoncepci, přičemž jedna trpí epilepsií a druhá má mimo 27
jiné zdravotní potíže po spontánní ruptuře cysty ovaria. Obě tyto diagnózy jsou rizikové pro užívání perorální gestagenní antikoncepce. Třetí respondentka uvedla, že má zavedený antikoncepční kroužek a trpí občasnými migrénami. I tento zdravotní problém by mohl být způsoben touto formou kontracepční metody. Čtvrtá dotazovaná žena napsala, že má diagnostikovanou roztroušenou sklerózu. Důvodem užívání gestagenní antikoncepce uvedla srovnání hladiny hormonů, aby eliminovala jistý aspekt, který může vést k vyvolání ataky její nemoci. Tento důvod je však spekulativní. Jako rizikový faktor roztroušené sklerózy byla zkoumána i strava a příjem hormonů, avšak pro potvrzení či vyvrácení jejich souvislosti s onemocněním je zapotřebí dalších výzkumů. (Ascherio, Munger, Stys, 2007) Pátá respondentka uvedla, že díky užívání hormonální antikoncepce má nyní primární neplodnost. Mezi rizikově chovající se vzorek žen jsem ji nezařadila, protože nyní se rizikově nechová, do této kategorie žen se zdravotními komplikacemi však patří. 28
Zde jsou možnosti A-Q, zakroužkujte v následujících otázkách (č. 4-5) dané metody: A) Přerušovaná soulož B) Periodická sexuální abstinence C) Kalendářní metoda D) Měření bazální teploty E) Mikroskopické vyšetření slin F) Hlenová metoda G) Sledování děložního čípku H) Symptotermální metoda I) Kondom J) Femidom K) Cervikální klobouček L) Spermicidy M) IUD N) IUD s levonorgestrelem O) Gestagenní antikoncepce o Depotní kožní implantáty o Nitrosvalové a podkožní injekce o Perorální gestagenní antikoncepce P) Kombinovaná (estrogengestagenní) antikoncepce o Antikoncepční kroužek o Antikoncepční náplast o Antikoncepční pilulka Q) Sterilizace 29
Otázka č. 4: Vyplňte metody, které neznáte: Tabulka č. 4: Povědomí metod Povědomí metod Absolutní četnost Relativní četnost Přerušovaná soulož 6 6 % Periodická sexuální abstinence 7 7 % Kalendářní metoda 13 13 % Měření bazální teploty 5 5 % Mikroskopické vyšetření slin 54 54 % Hlenová metoda 31 31 % Sledování děložního čípku 35 35 % Symptotermální metoda 73 73 % Kondom 6 6 % Femidom 34 34 % Cervikální klobouček 15 15 % Spermicidy 15 15 % IUD IUD s levonorgestrelem Depotní kožní implantáty 6 6 % 25 25 % 9 9 % Nitrosvalové a podkožní injekce 7 7 % Perorální gestagenní antikoncepce 6 6 % Antikoncepční kroužek 10 10 % Antikoncepční náplast 6 6 % Kombinovaná antikoncepční pilulka 5 5 % Sterilizace 6 6 % 30
Graf č. 4: Povědomí metod Nejvyšší početní zastoupení má symptotermální metoda (73 %), nadpoloviční počet zvolení má mikroskopické vyšetření slin (54 %), sledování děložního čípku zvolilo 35 % žen. Femidom nezná 34 % dotazovaných. Pátou nejméně známou metodou je hlenová metoda, kterou zvolilo 31 % žen. IUD s levonorgestrelem nezná 25 %. Cervikální klobouček zaškrtlo 15 % žen, stejně tak i spermicidy (15 %). Dále 13 % se nesetkalo s kalendářní metodou, 10 % s antikoncepčním kroužkem. Depotní kožní implantáty zvolilo 9 % žen. Sedm dotazovaných neslyšelo o nitrosvalových a podkožních injekcích (7 %) a periodické sexuální abstinenci (7 %). Šest respondentek nezná kondom (6 %), nitroděložní tělísko (6 %), antikoncepční náplast (6 %), sterilizaci (6 %), přerušovanou soulož (6 %) a perorální gestagenní anti- 31
koncepci (6 %). S měřením bazální teploty se nesetkalo 5 % dotazovaných, stejně tak i s antikoncepční pilulkou (5 %). K otázce č. 4 9 se vztahuje hypotéza č. 1: Předpokládám, že míra informovanosti o daných metodách bude větší než 50 %. Z analýzy výsledků je zřejmé, že znalost některých druhů metod je nižší než 50 %. Má první hypotéza se tedy nepotvrdila. 32
Otázka č. 5: Jakým způsobem se před početím chráníte? Tabulka č. 5: Užívání kontracepčních metod Užívání kontracepčních metod Přerušovaná soulož Absolutní četnost Relativní četnost 30 30 % Periodická sexuální abstinence 4 4 % Kalendářní metoda 7 7 % Měření bazální teploty 5 5 % Mikroskopické vyšetření slin 0 0 % Hlenová metoda 5 5 % Sledování děložního čípku 2 2 % Symptotermální metoda 6 6 % Kondom 42 42 % Femidom 0 0 % Cervikální klobouček 1 1 % Spermicidy 5 5 % IUD IUD s levonorgestrelem Depotní kožní implantáty 3 3 % 1 1 % 0 0 % Nitrosvalové a podkožní injekce 0 0 % Perorální gestagenní antikoncepce 14 14 % Antikoncepční kroužek 4 4 % Antikoncepční náplast 2 2 % Kombinovaná antikoncepční pilulka 28 28 % Sterilizace 0 0 % 33
Graf č. 5: Užívání kontracepčních metod Nejvyšší počet zastoupení v užívání má kondom a to 42 %. Třicet respondentek praktikuje přerušovanou soulož (30 %). Ve 28 případech byla z nabízených odpovědí zvolena antikoncepční pilulka (28 %). 14 žen užívá perorální gestagenní antikoncepci (14 %). Kalendářní metodou se řídí 7 dotazovaných žen (7 %). Šest respondentek volilo symptotermální metodu (6 %). Pět žen spoléhá na měření bazální teploty (5 %), stejně tak na hlenovou metodu (5 %) a spermicidy (5 %). Antikoncepční kroužek využívají k ochraně 4 ženy (4 %), stejný počet zvolilo periodickou sexuální abstinenci. Nitroděložní tělísko si nechaly zavést celkem 3 respondentky (3 %), dvě ženy si aplikují antikoncepční náplast (2 %) a 2 ženy se před početím chrání sledováním děložního čípku (2 %). Pouze 1 respondentka zvolila 34
jako ochranu cervikální klobouček (1 %), stejně tak IUD s levonorgestrelem (1 %). Některé metody jsou využívány v kombinaci s jinými metodami. K této otázce se vztahuje hypotéza č. 2: Předpokládám, že respondenti upřednostňují hormonální preparáty před ostatními druhy kontracepčních metod. Z výsledků jsem zjistila, že většina dotazovaných žen (42 %) dává přednost bariérovým metodám. Hypotéza se proto nepotvrdila. 35
Otázka č. 6: Proč jste zvolila tento druh kontracepce, co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo? Tato otázka byla otevřená a ženy měly uvést důvody, proč volily konkrétní druh jimi využívané kontracepční metody. Respondentky, které využívají přirozených metod, uváděly následující důvody: odmítání požívat chemické přípravky a ničit si tím zdraví, kontraindikace hormonálních metod, pohodlnost, přirozenost metody pro tělo, není zatěžující pro organismus, bezplatné, nedůvěra v hormonální přípravky, náboženské vyznání, po dlouhodobém užívání hormonální antikoncepce uživatelka přešla na tuto metodu, jedna respondentka uvedla důvod, že díky hormonální antikoncepci je nyní primárně neplodná. Uživatelky hormonálních preparátů uváděly, že je k rozhodnutí vedlo doporučení gynekologa, vysoké procento ochrany, pohodlnost, jednoduchost a cenová dostupnost, silné menstruační krvácení, problematický menstruační cyklus nedostatečná funkce žlutého tělíska, nadměrná proliferace děložní sliznice, problémy s akné, uživatelka antikoncepční náplasti ji zvolila kvůli nepohodlnosti užívání pilulky každý den, žena se syndromem polycystických ovarií užívá hormonální antikoncepci, protože potlačuje příznaky její nemoci. U žen, které volily bariérové metody jako ochranu před početím, převládal důvod zdravotní nezávadnosti, jednoduchosti metody, kvůli tomu že již nechtějí brát hormony, trpěly migrénami a jinými zdravotními potížemi po užívání hormonální antikoncepce, obavy z hormonálních preparátů zkušenost s mozkovou mrtvicí, doporučení gynekologa, ochrana před pohlavně přenosnými chorobami, cenové dostupnosti, kontraindikaci hormonálních metod. Důvodem volby chemických prostředků bylo doporučení gynekologa, nepřítomnost syntetických hormonů, cenová dostupnost a jednoduchost metody, špatné zkušenosti s hormonální antikoncepcí deprese. Žádná žena nepodstoupila chirurgickou metodu jako ochranu před početím. 36
Otázka č. 7: Máte nějakou negativní zkušenost s některou z kontracepčních metod? a) Ano b) Ne Tabulka č. 7: Negativní zkušenost Negativní zkušenost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 34 34 % Ne 66 66 % Graf č. 7: Negativní zkušenost Na otázku zda mají respondentky nějakou negativní zkušenost s některou z kontracepčních metod odpovědělo 34 žen kladně (34 %) a 66 respondentek záporně (66 %). K otázce se pojí hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 50 % respondentů má nějakou negativní zkušenost s určitou kontracepční metodou. 37
Z odpovědí respondentů se prokázalo, že pouze 34% žen má nějakou negativní zkušenost s kontracepční metodou. Třetí hypotéza nebyla potvrzena. 38
Otázka č. 8: Pokud ano, o jakou zkušenost se jednalo? Tato otázka byla otevřená. Dotazované ženy, které v předchozí otázce odpověděly kladně, měly uvést metodu, se kterou měly nějakou negativní zkušenost. U přirozených metod respondentky uvedly časovou náročnost při sledování symptomů. Uživatelky hormonálních preparátů uvedly mezi negativní zkušenosti zvětšení prsou, trombózu, nevolnost, zvracení, únavu, špinění mimo cyklus, antikoncepce neměla tak silný antikoncepční účinek, strach z embolie, zvýšené jaterní testy, negativní vliv na stav pleti, zvýšení tělesné váhy, snížené libido, změny nálad, přecitlivělost, silnější krvácení, větší bolesti při menstruaci, zvýšenou srážlivost krve, neočekávanou menstruaci při nepřetržitém užívání hormonální antikoncepce, dlouhodobé špinění, častější bolesti hlavy, bolest nohou, otoky končetin, velkou bolestivost prsou, po užívání hormonální antikoncepce je uživatelka primárně neplodná. U formy antikoncepčního kroužku uvedla jedna respondentka odřený penis a zvracení z dávky hormonů. S antikoncepční náplastí byla respondentka nespokojena pro její nedostatečnou přilnavost. 39
Otázka č. 9: Byla důvodem této negativní zkušenosti nedostatečná informovanost o dané metodě? a) Ano b) Ne Tabulka č. 9: Informovanost Nedostatečná informovanost o metodě Absolutní četnost Relativní četnost Ano 4 4 % Ne 96 96 % Graf č. 9: Informovanost Na tuto otázku odpovědělo 96 dotazovaných žen záporně (96 %) a 4 respondentky kladně (4 %). K otázce se vztahuje hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 50 % negativních zkušeností bude vycházet z nedostatečné informovanosti o dané metodě. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 4% negativních zkušeností vy- 40
cházelo z nedostatečné informovanosti o dané metodě. Má poslední hypotéza se proto nepotvrdila. 41
Otázka č. 10: Pozorujete u Vámi využívané kontracepční metody nějaké nežádoucí účinky? a) Ano jaké? b) Ne Tabulka č. 10: Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky kontracepční metody Absolutní četnost Relativní četnost Ano 17 17 % Ne 83 83 % Graf č. 10: Nežádoucí účinky Z celkového počtu 100 respondentek nežádoucí účinky potvrdilo 17 dotazovaných (17 %), 83 žen nežádoucí účinky nepozoruje (83 %). Respondentky používající kondom uvedly neúmyslné těhotenství a protržení kondomu. Majitelky nitroděložního tělíska trpěly silnou menstruací. Uživatelky perorální gestagenní antikoncepce do nežádoucích účinků řadily zvětšení prsou, problémy s krevním tlakem, 42
negativní pocity po fyzické stránce, deprese a snížené libido. U antikoncepčního kroužku se objevilo občasné vypadávání kroužku z vaginy, antikoncepční pilulka snižovala ženám libido, způsobovala výkyvy nálad, podrážděnost, změny fyzické a psychické, bolest nohou, bolesti břicha, častější bolesti hlavy, menstruaci mimo cyklus, nevolnost a návaly. 43
Otázka č. 11: Věděla jste o nežádoucích účincích již před začátkem užívání kontracepce? a) Ano b) Ne Tabulka č. 11: Povědomí nežádoucích účinků Povědomí nežádoucích účinků Absolutní četnost Relativní četnost Ano 90 90 % Ne 10 10 % Graf č. 11: Povědomí nežádoucích účinků Devadesát dotazovaných žen (90 %) uvedlo, že jim byly známy nežádoucí účinky kontracepce již před užíváním. Zbylých 10 respondentek nebylo seznámeno s negativními účinky kontracepce. 44
Otázka č. 12: Napadlo Vás něco, co byste chtěla k tématu říci, doplnit? Budu ráda za jakékoli doplnění a informace. Tato otázka byla otevřená, ženy mohly napsat cokoli, co je k tématu napadlo, a v dotazníku na sdělení nebyl prostor. Ženy zde vyjadřovaly názory na problematiku antikoncepce. První respondentka napsala, že by hormonální antikoncepci své dceři rozhodně nedala, jiná doporučovala, aby se ženy chránily metodami bez nežádoucích vedlejších účinků. Uživatelka hormonálních přípravků uvedla jako hlavní důvod poruchu cyklu, průběh menstruace bez užívání hormonů je pro ni velmi nepříjemný, trpí silným krvácením a křečemi. Další účastnice doporučovala větší osvětu na základních školách, prý dle učebnic není v osnovách toto téma dost vysvětlené. Jiné názory jsou zde konkrétně. První respondentka napsala: Po téměř šestiletém užívání HA (s pauzou v těhotenství), jsem ráda, že již HA neužívám. Krom zdravotních problémů s krevní srážlivostí a úplně rozhozeným menstruačním cyklem, mě trápily i psychické problémy jako časté střídání nálad. Příroda ví, proč to tak je a myslím si, že bychom neměly do tohoto děje, který nás provází celou dobu našeho plodného života, zasahovat uměle vyrobenými hormony. Mám čím dál tím více známých a kamarádek, které braly HA přes 10 let a teď zjišťují, že nebude tak snadné otěhotnět. Tyto a další rizika spojená s užíváním HA by rozhodně měl s každou ženou / dívkou probrat její gynekolog. Další respondentka uvedla: Potkala jsem kolem sebe mladé ženy - jedna v 16 letech měla vážnou trombózu dolních končetin, další žena v 25 letech prodělala plicní embolii, pacientka v 36 letech dostala AIM - to jsem vyjmenovala pouze ty nejzávažnější, které ohrozili přímo život! Setkala jsem se s dalšími nežádoucími účinky - neplodností, změnou tělesné hmotnosti, změnou libida, apod. Budu velice ráda, když uděláte lidem osvětu o škodlivosti hormonálních a chemických antikoncepčních metod! Ať si lidé opravdu zbytečně neničí zdraví! Děkuji. Další zkušeností byla tato: Viděla jsem v nemocnici ženu, která měla po užívání hormonální antikoncepce a jejím následném vysazení úplně rozhozený organismus! Muselo se to řešit infuzní terapií. 45
Jiná žena napsala: Hormonální antikoncepce není tak nevinná, jak je prezentována farmou společnosti. Už jsem u nás na JIP viděla osmnáctileté slečny s mozkovými mrtvicemi po použití hormonální antikoncepce. Dalším názorem byl tento: Hormonální antikoncepce by se měla vymazat z povrchu zemského. Nejen že je to pro tělo nepřirozené a zasahuje to do jeho normálních pochodů, ale navíc to neskutečně škodí. 46
3.5 Diskuse Metodou mého výzkumu byl anonymní dotazník, který jsem umístila na webové stránky zaměřené na zdravotnictví. Dotazník vyplnilo celkem 100 žen, návratnost byla velmi rychlá, byl to myslím nejlepší způsob, jak rychle a efektivně získat informace. Otázky byly podle mého názoru dostatečně vyčerpávající, zjistila jsem vše, co jsem potřebovala. Myslím, že výsledek měření dotazníkového šetření reálně prokázal informovanost žen o metodách antikoncepce, jejich pohled na problematiku kontracepčních metod a také procento užívanosti druhů antikoncepce. 47
4 Závěr Závěrem bych chtěla shrnout obsah této absolventské práce. Teoretická část je členěna na metody přirozené, bariérové, chemické, hormonální a chirurgické. V teoretické části jsou také popsány druhy kontracepčních metod, na jakém principu jsou založeny, jak jsou dané metody spolehlivé a jaké jsou jejich účinky na organismus. V praktické části byly uvedeny 4 cíle, které jsem se snažila splnit. Prvním cílem bylo analyzovat míru informovanosti žen o metodách antikoncepce. Předpokládala jsem, že více než polovina respondentů bude informovaná o daných metodách. Při rozboru odpovědí vyšlo, že znalost respondentů všech druhů metod je nižší než 50 %. Má první hypotéza se tedy nepotvrdila, cíl považuji za splněný. Druhým cílem bylo zjistit, které způsoby kontracepce ženy upřednostňují. Předpokládala jsem, že respondenti upřednostňují hormonální preparáty před ostatními druhy kontracepčních metod. Z výsledků bylo zřejmé, že z prostředků, kterými lze předcházet těhotenství, ženy nejvíce preferovaly kondom. Má druhá hypotéza se proto nepotvrdila. Cíl druhý jsem tímto splnila. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají respondenti negativní zkušenost s kontracepční metodou. Předpokládala jsem, že tuto zkušenost bude mít více než polovina žen. Z výsledků vyplývá, že asi třetina respondentek má jistý negativní zážitek s některou z kontracepčních metod. Třetí hypotéza tímto nebyla potvrzena. Cíl č. 3 považuji za splněný. U čtvrtého cíle jsem prověřila, zda je tato negativní zkušenost způsobena nedostatečnou informovaností o dané metodě. Předpokládala jsem, že u více než poloviny dotazovaných bude tato zkušenost z důvodu malé informovanosti. Analýzou výsledků jsem zjistila, že u většiny žen nebyly negativní zkušenosti způsobeny nedostatečným poučením. Má poslední hypotéza se proto nepotvrdila. Tímto jsem splnila cíl čtvrtý. Výsledky dotazníkového šetření jsem byla mile překvapena, předpokládala jsem, že dnešní mladá generace nebude tolik dbát na své zdraví v souvislosti s kou- 48
řením, zdravotním stavem a užíváním hormonální antikoncepce. Také se mi nepotvrdilo očekávání, že nejvíce užívanými prostředky budou hormonální preparáty, což hodnotím velmi kladně. Jsem ráda, že se dotazované ženy poměrně orientovaly ve výčtu kontracepčních metod. Negativními zkušenosti, které ženy uvedly, mě ale celkem znepokojují. Ač byla uvedených odpovědí menšina, byly tyto zážitky poměrně závažné. Práce mi pomohla se v této problematice lépe orientovat, dozvěděla jsem se, jak dané metody přesně fungují, jaké jsou jejich klady a zápory. Zajímavé pro mne byly také zkušenosti respondentek, když jsem pročítala jejich komentáře, byly pro mne velmi zarážející, neboť až příliš skutečné. Na závěr bych chtěla podotknout, že pro mne byla tato práce přínosem zejména v oblasti teoretické a především výzkumné, když jsem pročítala odpovědi při zpracovávání dotazníků. Tato práce může sloužit jako stručný přehled a nabídka možností různých druhů kontracepce a myslím, že by mohla být dobrým prvním krokem při výběru antikoncepce nebo při hledání jiné, nové metody kontracepce, stejně tak i vodítkem při vyhledávání podrobných informací k jednotlivým druhům antikoncepce. 4.1 Resumé Tématem bakalářské práce je Informovanost současných mladých lidí o metodách antikoncepce. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje druhy kontracepčních metod, na jakém principu jsou založeny, jak jsou dané metody spolehlivé a jaké jsou jejich účinky na organismus. Praktickou část tvoří analýza a interpretace výzkumu, jehož nástrojem byl dotazník. Cílovou skupinou byly ženy od 15 do 35 let. Z výzkumu vyplývá, že většina kuřaček pomýšlí na rizika spojená s užíváním hormonální antikoncepce a kouřením. Většina žen, které trpí určitými zdravotními komplikacemi, bere v úvahu souvislosti spojené se zdravotním stavem a užívanou kontracepční metodou. Průzkum odhaluje, že veřejnost je informovaná o způso- 49
bech kontracepce poměrně dobře. Nejméně známou metodou byla pro dotazované ženy symptotermální metoda a mikroskopické vyšetření slin. Z prostředků, kterými lze předcházet těhotenství, ženy nejvíce preferovaly kondom. Asi třetina respondentek zažila negativní zkušenost s některou z kontracepčních metod, nejvíce těchto zkušeností bylo s hormonálními preparáty. Důvodem této negativní zkušenosti (u většiny žen) však nedostatečná informovanost nebyla. Většina žen také u právě využívané metody nepozoruje žádný nežádoucí účinek. Převážná většina dotazovaných byla seznámena s nežádoucími účinky již před užíváním kontracepce. 4.2 Summary The theme of the thesis is The awareness of young people today of contraceptive methods. The thesis has two parts, theoretical and practical ones. The theoretical part includes types of contraceptive methods, principles, reliability and their impact on human organism. The practical part comprises of the analysis and interpretation of the research that was made up by a questionnaire. The target group was women from 15 35 years old. The research shows that most women smokers are aware of the hazards related to taking hormonal contraceptives and smoking. Most women suffering from certain health problems take into consideration the link between their health and the contraceptives they use. The research shows that the public is informed about the contraceptive methods relatively well. The least well-known types are the symptom-thermal method and the microscopic examination of saliva. Among the barrier methods women preferred the condom. Approximately one third of the correspondents had negative experience with one of the contraceptive methods, most of which was with hormonal contraceptives. However, the negative experience in most women was not the insufficient awareness. Most women also do not notice any negative effect of the method they currently use. Nearly all of the in- 50
quired women were familiar with the negative side effects before they began taking contraceptives. 51
5 Seznam použité literatury Monografie BARTÁK, A. Antikoncepce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 130s. ISBN 80-247-1351-9. FAIT, T. Hormonální antikoncepce zásady bezpečné praxe. 1. vyd. Mladá fronta, 2013. 283 s. ISBN 978-80-204-2991-9. LÁZNIČKOVÁ, L. Průvodce symptotermální metodou: průvodce plánování rodičovství. 1. vyd. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2012. 24 s. ISBN 978-80-904855-0-1. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti: Český průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím - až do dvou let dítěte. 4. vyd. Praha: Galén, 2009. 776 s. ISBN 978-80- 7262-653-3. ROB, L. et al. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2008. 139 s. ISBN 978-80-7262-501-7. SEIDLOVÁ, D. Kontracepce pro praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 1997. 148 s. ISBN 80-85800-39-X. ŠULOVÁ, L., FAIT, T., WEISS, P. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2014. 439 s. ISBN 978-80-7345-238-4. UZEL, R. Jak neotěhotnět. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1992. 110 s. ISBN 80-85526-15-8. Bakalářské práce DLOUHÁ, M. Informovanost středoškolské mládeže o antikoncepci. Hradec Králové: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství, 2010. 89 s., 8 s. příloh. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Kristýna Fejfarová. LAUTERKRANCOVÁ, H. Informovanost žen o rizicích spojených s užíváním hormonální antikoncepce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2011. 88 s., 6 s. příloh. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Šárka Tomová. MEDKOVÁ, M. Využívání dostupných antikoncepčních metod ženami ve věku 15 50 let. Pardubice: Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií, 2010. 44 s., 12 s. příloh. Vedoucí bakalářské práce MUDr. Germund Hensel. 52
Internetové zdroje Antikoncepce. GYN.CZ [online]. Poslední revize 2003 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.gyn.cz/tree.php?up=5 Antikoncepční pilulky, jejich pro a proti. Miss-pepper [online]. Poslední revize 20. 7. 2011 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://www.miss-pepper.cz/antikoncepcnipilulky-jejich-pro-a-proti/ ASCHERIO, A., MUNGER L., STYS, P. Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part II: Noninfectious factors. Annals of Neurology [online]. 2007, vol. 61, issue 6, s. 504-513 [cit. 2015-02-25]. DOI: 10.3410/f.718010263.793476672. Moje dotazníky. Survio [online]. 2012-2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://my.survio.com/t2d8z1j9s5w6r1w0x5f9/data/index?lang=cs Přidat dotazník. Osetrovatelstvi.info [online]. 2009 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.osetrovatelstvi.info/dotazniky/antikoncepcni-metody/ Různé typy antikoncepce. Clearblue [online]. 2008-2014 [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: http://www.clearblue.com/cz/antikoncepce.php Symptotermální metoda přirozené plánování rodičovství. Zena-in.cz [online]. 2004 [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/symptotermalnimetoda-prirozene-planovani-rodicovstvi ŠIMÍKOVÁ, Z. Zdrave.cz [online]. Poslední revize 24. 5. 2012 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://antikoncepce.zdrave.cz/rizika-hormonalni-antikoncepce/ Zdroje obrázků Obr 1: Interpretace grafu bazální teploty. Podpora plodnosti.cz [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné z: http://www.podporaplodnosti.cz/fotky30050/obrazky_clanky/bazal.tepl.pomocna_linie.jpg Obr. 2: Ovulační testy ze slin. Podpora plodnosti.cz [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné z: http://www.podporaplodnosti.cz/fotky30050/obrazky_clanky/sliny.png 53