Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů

Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů

Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta - tržní struktury: ekonomický zisk - trh statků: přebytek spotřebitele a přebytek výrobce

Podnikání a ČP Podnikatelským objevováním de facto hledáme stávající čisté přebytky a vytváříme nové. Pokud někde ČP vznikne a vstupují tam další subjekty, tak se ČP zmenšuje. Může až na 0 pak se nevyplatí ani vstupovat ani odcházet. Tím, že se člověk snaží pro sebe najít ČP, prospívá i druhým.

ČP a trh VF Trh VF: - nabídka: ti, kdo VF vlastní - poptávka: ti, kdo je nevlastní a k něčemu potřebují

Jaká odměna pro nabízející Musí pokrýt reprodukční náklady (RC) a OPC. RC = minimální náklady, aby se VF vyplatilo využívat. OPC = vznikají tehdy, pokud má nabízející více možností, jak VF využít. V takovém případě bude chtít odměnu na úrovni pro něj nejlepší příležitosti (předpokládáme, že OPC jsou vyšší než RC).

Kdy je odměna = pouze RC Vlastník VF má jen jedinou příležitost, jak ho využít. Na trhu je řada homogenních jednotek VF. Poptávka po těchto jednotkách je menší než jejich nabídka. Konkurence homogenních jednotek stlačí cenu na úroveň reprodukčních nákladů.

Kdy je odměna větší než RC Předpokládáme stále homogenní jednotky VF. Poptávka po nich je větší než jejich nabídka. Odměna se bude pohybovat mezi RC a příjmem z mezního produktu z poslední homogenní jednotky, kterou firma chce zaměstnat (daný příjem je maximum, co je firma ochotna dát).

RC jsou vyšší než příjem z mezního produktu poslední jednotky (MRP VF ) Stále předpokládáme homogenní jednotky VF. Firma je ochotna zaplatit maximálně příjem z mezního produktu poslední jednotky (jinak by se jí to nevyplatilo). Ty, jednotky, které mají vyšší RC než MRP VF, budou nezaměstnané (nepoužité). Které to budou? Při homogenitě náhoda.

OPC na trhu VF Různé jednotky VF mají různé OPC. Jednotky tím pádem nejsou homogenní. Nehomogenita je dána investicemi do HC a SC. Vlastnící těchto jednotek si vybírají takovou příležitost, která je pro ně nejvhodnější. Poptávající si vybírají takovou jednotku, která nejlépe vyhoví jejich záměrům.

Co když má jednotka všechny OPC pod RC? Potom se nevyplatí jednotku využívat Příklad: půda v bažinatém terénu. Může to způsobovat negativní externality.

Trh práce (L trh) Práce jako nejdůležitější VF Specifický trh práce = jednotlivé profese Nejsou (v krátkém období) zaměnitelné, změna profese vyžaduje čas. Agregátní trh práce = trh práce jako celek, zkoumá se celková nabídka a celková poptávka

Nabídka a poptávka na L trhu Nabídka = zaměstnanci Poptávka = zaměstnavatelé

Reálná mzda = nominální mzda/cenová hladina = w/p Říká - kolik reálně zaměstnavatele (firmu) daná jednotka stojí. - kolik si reálně může zaměstnanec za danou mzdu koupit. Co se reálnou mzdou děje, pokud se nominální mzda a cenová hladina vyvíjejí odlišně.

Rozhodování na agregátním L trhu Firmy: reálná mzda (náklad) k tomu, co zaměstnanec přinese (příjem z jeho mezního produktu nebo mezního užitku). Vyplatí se zaměstnat, je-li náklad menší nebo maximálně roven tomu, co zaměstnanec přinese. Platí zákony klesajícího mezního produktu nebo užitku.

Rozhodování na agregátním L trhu Zaměstnanci: - porovnávají reálnou mzdu se ztrátou užitku z volného času. - budou pracovat jen tehdy, pokud jim reálná mzda ztrátu užitku z volného času kompenzuje - čím větší mzda, tím větší pravděpodobnost, že se tak stane

Rovnováha na agregátním L trhu Nabízené a poptávané množství se rovná Nastává rovnováha i na dílčích trzích. Existuje zde frikční a strukturální nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti je na úrovni přirozené míry.

Příčiny nerovnováhy Křivky nabídky a poptávky po práci se neustále někam posouvají v důsledku různých jevů. Příklady na posuny. Nominální mzda by se v případě posunu měla měnit, ona je ale často (alespoň v krátkém období) neměnná.

Příčiny nerovnováhy Změna cenové hladiny Nominální mzda na danou změnu nemusí hned reagovat. Co se potom děje?

Nerovnováhy při odlišném vývoji w a P pokud cenová hladina roste a nominální mzda neroste nebo roste pomalejším tempem než cenová hladina, reálná mzda klesá, což může vést k nedostatku, kdy je nabízeno menší množství práce, než je poptáváno. pokud cenová hladina roste a nominální mzda roste rychlejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což vede k přebytku, kdy je nabízeno větší množství práce, než je poptáváno.

Nerovnováhy při odlišném vývoji w a P pokud cenová hladina klesá a nominální mzda roste, stagnuje nebo klesá pomalejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což vede k přebytku, kdy je nabízeno větší množství práce, než je poptáváno. pokud cenová hladina klesá a nominální mzda klesá rychlejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což může vést k nedostatku, kdy je nabízeno menší množství práce, než je poptáváno.

Proč je u poklesu reálné mzdy uvedeno může Alespoň na malé poklesy reálné mzdy zaměstnanci nereagují Firmy reagují na růst reálné mzdy zvětšuje to jejich náklady.

Proč jsou nominální mzdy strnulé? Náklady jídelníčku Existence minimální mzdy Informační asymetrie, vliv insiderů a nevliv outsiderů hystereze na trhu práce. Efektivnostní mzdy

Cyklická nezaměstnanost Někdo by při dané reálné mzdě rád pracoval, má odpovídající strukturu HC a SC, nemůže práci najít. Na trhu existuje přebytek. Pokles reálné mzdy by situaci řešil při nižší reálné mzdě by zaměstnanci méně poptávali (někteří by z trhu odešli) a zaměstnavatelé více nabízeli. Mzdy jsou však strnulé.

Další příčiny nerovnováhy Zaměstnanci nesledují změnu cenové hladiny. Důsledky situace w roste pomaleji než P, zaměstnanci však změnu P nevnímají. Firmy nesledují změnu cenové hladiny. Mezičasová (mezitemporální) substituce práce.