I. část. Pár slov úvodem k historii základní vojenské služby v českých zemích.

I. část Pár slov úvodem k historii základní vojenské služby v českých zemích. 1649 - Vznikla první stálá armáda v českých zemích (součást rakouské armády). Císař Ferdinand III. ponechal několik pluků v trvalé službě. Do armády vstupovali vojáci dobrovolně, ale upisovali se na doživotí. Pokud se neválčilo, mohli odcházet na dlouhodobou dovolenou, která trvala i několik let. 1781 - Josef II. zavedl vojenskou povinnost pro nejchudší vrstvy. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Verbování nahradily odvody (často násilím); služba byla nadále doživotní, zůstaly dlouhodobé dovolené. 1802 - Konec doživotní služby. U pěchoty se zkrátila na deset let, u jezdectva na 12 let a u dělostřelectva na 14 let. 1845 - Zkrácení vojenské služby na osm let. Zůstaly zachovány dlouhodobé dovolené a odvody se stávaly pravidelnějšími. 1868 - Branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně. 1912 - Služba byla zkrácena na dva roky (u speciálních druhů zbraní na tři, u námořnictva čtyři). Ponechány byly sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně. Odvody byly dvakrát ročně. 1920 - V samostatném Československu byl vyhlášen branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost. Délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl každý povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů, důstojníci a rotmistři pět měsíčních cvičení. 1927 - Novela branného zákona zavedla institut náhradní zálohy: muži odvedení nad stanovenou hranici branců v jednom roce (určena na 70 000) byli zařazováni do náhradní zálohy. Byly stanoveny úlevy ze základní vojenské služby zejména pro živitele rodin, majitele zemědělských usedlostí, malých a středních živností a obchodů. Délka prezenční služby se nezměnila. Po roce 1945 - Až na drobné změny zůstal v platnosti branný zákon z doby předmnichovské republiky. Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19 letech, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce věku. Existovala řada výjimek - pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici, na letní uvolnění či na zkrácení na pět měsíců měli nárok muži, kteří byli jedinou zdatnou pracovní silou v hospodářství. 1949 - Byl přijat nový branný zákon, který se v následujících desetiletích několikrát novelizoval. Stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců. 1990 - První novela branného zákona po roce 1989 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby. 1991 - Novela zákona prodloužila věkovou hranici při povolování odkladů základní a náhradní služby z 22 na 25 let a u studentů vysokých škol z 28 na 30 let. Také zkrátila o čtyři týdny délku vojenského cvičení pro vojáky v záloze. 1993 - Novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku 1999. 2005 - Česká armáda je od 1.ledna toho roku plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. (na této straně je použit text zveřejněný na http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3895) I

Mladí muži byli od "nepaměti" připravováni na možný válečný konflikt a podle zákonů platných ve své době se museli podrobovat tuhému výcviku, který leckdy trval mnoho let. Tehdy se upisovali na celý život. V pozdějších dobách starší muži, kteří již měli základní výcvik za sebou, pak museli své vojenské znalosti a dovednosti v pravidelných intervalech obnovovat a zdokonalovat, novější terminologií řečeno byli zváni na cvičení. Vždy to však znamenalo menší nebo větší zásah do života lidí, rodin a jejich hospodářství. Každý válečný konflikt na našem území byl vždy provázen nejen ztrátami lidských životů, ale, a na to není radno zapomínat, velkým utrpením lidí, kteří zůstali "doma" a museli se bez mužské pomoci starat o hospodářství a své domy. Když odešli do války schopní mladí muži a ve vsi zůstali pouze ženy, děti, jinochové a starci či lidé postižení, pak je vcelku jasné, že v době náporu zemědělských prací, jakými byly např. setí, žně, sklizeň plodin nebo orba, byla neúčast pevných a silných rukou v hospodářství velice citelně vnímána. V době základní služby, cvičení nebo války se někteří hospodáři pokoušeli různými způsoby uvolnit své zaměstnance, aby je měli k dispozici při nárazových pracích. Hospodářství na venkově a hlavně jejich majitelé na tom byli vždy o trochu hůře, než tomu bylo ve městech. Ve středověku, za válečných šarvátek, byla hospodářství vojsky drancována a chtěl-li někdo svůj majetek chránit a postavil se na odpor, byl bez milosti zabit. "Zářným" a všeobecně známým faktem je osud českých zemí v průběhu třicetileté války. Uvádí se, že počet obyvatel klesl na třetinu a že většina zemědělských usedlostí byla vojsky poničena buď vypálením nebo vydrancováním. Lidí, kteří nebili pobiti ve válce nebo před vojsky neutekli, byl v té době nedostatek, a proto nemohli obsadit všechna opuštěná, vydrancovaná nebo vypálená hospodářství. Mnohá vesnická usedlost zůstávala ještě dlouho po válce neobsazená, nebo byla obsazena lidmi, kteří o hospodaření neměli moc vědomostí. Břemeno naturálního ubytování vojska zasahovalo vždy hluboko do zájmů rolníků. Hospodář, který měl dobytek, koně a zásoby obilí na setí, byl nucen vydat procházejícím vojskům vše, o co si řekla. Vojáci většinou pobili zvířata, opekli je na ohních a po spotřebování zásob ve vsi odešli dále. Místním pak zbyly jen oči pro pláč. Některé části našeho území bývaly po celá léta hostiteli vojska, jiné kraje byly vojenských posádek zcela zproštěny. Útrapy vzniklé ubytováním vojska byly ještě umocněny malou náhradou, kterou od státu ubytovatelé dostávali. Postupem času se situace o trochu zlepšila, ale např. evidence a odvody koní pro vojenské účely se prováděly neustále. Ze Spomyšle byli rekvírovaní koně odváděni většinou do Roudnice nebo na jiné určené sběrné místo a tam odevzdáváni armádě. I v případech, kdy vojsko koně nepoužilo v boji nebo k tahání děl a vozů se zásobou proviantu, se majitelé se svými koňmi již většinou nesetkali, nebo koně byli, po špatném zacházení, navráceni majitelům v mizerném zdravotním stavu. Mírná úleva pro obce a její obyvatele přišla se zákonem, který nabyl platnosti od 1.července 1879. Obyvatelstvo si od zákona slibovalo, že stát bude pro své vojáky zřizovat byty (kasárna), ale nestalo se tak. Úlevy se obcím a jednotlivcům dostalo v tom, že se bytné důstojníků i mužstva zvýšilo, že se důstojnictvo v prvé řadě muselo samo o zaopatření bytu postarat. Ubytovatel byl podle nového zákona povinen poskytnout lůžko, osvětlení, otop a také možnost k zavěšení šatstva a výzbroje, žádné jiné žádosti nemusel vyhovět. Poddůstojníci a vojsko již nemělo nárok na stravování. Asi nejdůležitější paragrafy nového zákona měly číslo 23 a 38. V nich bylo nařízeno, že břemeno trvalého i průchodného ubytování vojska sice zůstává naturální povinností obcí a jednotlivců, ale břemeno se prohlašuje za veřejné, tudíž o náklady se dělí celá země. Mapy vydané při tzv. II.vojenském mapování, prováděném v letech 1836-1852, měly zajímavou legendu. U vyobrazených obcí jsou uvedeny údaje, které se jinak těžko shánějí, ale které byly pro vojsko nepostradatelné. Jde o počet domů v obci, počet chlévů (stájí, ustájení) a pohodlné ubytování pro muže a koně. U naší obce jsou uvedena tato čísla: Häuser (domy) 30 Stallungen (stáje) 8 Pohodlné ubytování: Mann (muž) 15 Pferde (koně) 8 Každý velitel měl přehled o tom, kolik vojáků a koní může v obci ubytovat, o jaký počet lidí a koní je povinna se obec postarat. Vraťme se však k lidem, o kterých bude tohle povídání, a pokročme do období počínajícím 2.polovinou 19.století. V dobách rakouské monarchie byli spomyšelští branci k odvodu přepravováni vlakem (do Roudnice n.l.) v doprovodu některého ze členů obecního představenstva, většinou starosty obce. Tato povinnost se dochovala až do doby nedávno minulé - doprovod starosty nebo některého člena obecního výboru, později MNV, byl úředně vyžadován. Jedním ze zdrojů o lidech, jejichž jména se vyskytují v souvislosti s vojenskou službou, je jistě tzv. Domobranecký seznam. Z něho je možné vyčíst jméno a mnohdy i povolání brance, jeho příslušnost do obce (uvedeni byli i branci, kteří působili v obci Spomyšl, ale domovsky patřili jinam, nebo naopak v něm byli uvedeni branci, kteří mají domovské právo ve Spomyšli, ale v době odvodu pracovali nebo se učili či byli zaměstnáni v jiné obci), data narození, případně jména rodičů a pochopitelně ve velké většině případů je zveřejněn také assentní ročník. Německý výraz assent byl v dobách bývalé monarchie poměrně frekventovaný a jeho význam je zcela prozaický a v češtině znamená odvod. II

odvod u odvodu byl roku 1880 Weinberg Ferdinand, Tošner Antonín, Husák Josef, Řehák František, Freud Adalbert, Uher Josef, Štolc Karel, Uher Antonín a Duchoslav Josef (prvních šest mladíků patří do Spomyšle) 1882 Tomek Josef, Svoboda Ladislav a Zrubecký Antonín (první dva mají domovské právo ve Spomyšli) 1883 Freud Leopold, Weinberg Karel, Freund Karel, Weinberg Rudolf a Tomek Antonín 1885 Weinberg Gustav, Uher František, Uher Josef, Viktorin Václav, Duchoslav František, Novotný Bohumil, Zrubecký Josef, Weinberg Karel a Freud Bohumil 1888 Duchoslav Antonín, Tošner Franc a Weinberg Emil 1889 Rybák Antonín, Duchoslav František, Vaněk Václav a Tošner Josef 1890 Uher Václav a Ernst Václav 1891 Freund Josef a Uher Antonín 1892 Novotný Ladislav z čp. 7, Freud Julius, Šustr Josef, Duchoslav Antonín čp. 47, Tošner Václav, Weinberg Jaroslav a Penc Václav 1893 Ernst Antonín, Weinberg Jaroslav, Freund Ernest, Zrubecký Václav a Freund Alfred 1894 Pick Sigfrid, Turek Václav z čp. 4 (budoucí senátor) a Jiránek Miloš (malíř) - odveden pouze Václav Turek. 1895 Weinberg Emil, Tošner František z čp. 9, Rybák František z čp. 32, Freud Bohumil a Freud Alfred, o rok později pak Ernst Josef a Tošner Josef z čp. 33 1896 Ernst Josef a Tošner Josef z čp. 33 1897 Tošner Václav z čp. 9, Uher Václav z čp. 1, Weinberg Hugo z čp. 15, Pick Miroslav a Neumel František 1898 Freud Ernst, Weinberg Arnold, Ehrlich Karel, Novotný Jaroslav a Tlustý František 1899 Toms František, Král Rudolf z čp. 25, Pick Josef, Majzner Josef, Rytíř Antonín, Šustr Miloš z čp. 20, Turek Václav z čp. 13 a Florián Josef 1900 Uher Josef z čp. 1 a Šustr František 1901 Uher Karel a Pick Max 1902 Freud Osvald, Weinberg Bohumil, Kindl Antonín, Duchoslav Václav, Jiránek Jaroslav, Jiránek Ladislav, Freud Arnošt a Tošner Josef 1903 Viktorin Václav, Kubeš Josef a Majzner Václav 1904 Macák Josef z čp. 48, Kubeš Jan z čp. 4, Hrobec Josef, Hošek Václav a Šimral Bohuslav 1905 Jiránek Vladimír, Uher Alois, Šimák Václav, Tošner Antonín a Šuster Jaroslav (dva posledně jmenovaní byli odvedeni r. 1908) 1906 Uher Josef z čp. 10, Šimral Karel, Řehák Jaroslav Karel, Šustr Bohumil a Šimák Vladimír 1907 Šafařík František z čp. 42, Duchoslav Václav (odveden 1910), Uher František, Macák František a Tomek František (dva posledně jmenovaní byli odvedeni r. 1909) 1908 Turek Jaroslav z čp. 13, Hošek Jan z čp. 18 (odveden 1910), Macák Antonín z čp. 48 (zemřel r. 1909), Fišer Václav z čp. 36 a Majzner František (odveden 1910) 1909 Uher Václav z čp. 57 a Uher Václav z čp. 10 1910 Kindl František z čp. 62, Kubeš Jaroslav z čp. 4, Freund Rudolf, Uher Bohuslav, Bartoš Josef z čp. 18 a Meisner Josef 1911 Tomek Václav, Šimral Jaroslav a Freud Arnošt 1912 Fischer František, Hošek Josef, Kubeš Ladislav, Pražan Ladislav, Řehák Jaroslav, Štolc Jaroslav, Uher Antonín, Viktorin Oldřich a Šustr Miloslav 1913 Tlustý Bohumil a Macák Václav čp. 48 1914 Turek Josef a Kulhavý Václav V roce 1914 a v dalších válečných letech byli odváděni nejen devatenáctiletí hoši, ale mobilizačním rozkazem a následnou další potřebou vojáků na frontě byli do války odváděni i vojáci starších ročníků, kteří již měli základní službu za sebou. Dalším, neméně důležitým a zajímavým zdrojem informací o odvodech v obci, je tzv. Přihlašovací kniha neaktivního mužstva zemské obrany (se záznamy od r. 1891 do r. 1939) (Meldebuch űber die nichtaktive Mannschaft der Landwehr.) Kniha vznikla podle pokynu č.5544 z Okresního hejtmanství v Roudnici ze dne 8.dubna 1891. Podle něho má být od 1.května 1891 obecními úřady veden přehled neaktivních zeměbranců jakožto záložníků. Dosud se veškeří neaktivní zeměbranci hlásili u pana okresního šikovatele. Pan starosta musí zapsat každé oznámení, ať již se týká přihlášení nebo odhlášení zeměbrance. Do této evidence nemá zapisovat ohlášení dovolenců nebo záložníků. Neuposlechnutí starosty bude nejprve pokutováno obnosem 5 zlatých. Podepsán c.k.okresní hejtman Procházka III

(Upozornění: Jedná se o výběr těch nejznámějších osob. Všichni se hlásili k pobytu ve Spomyšli.) datum jméno sbor, zbraň ročník domovská obec zápisu assentní 1891 Prachař Ant. zeměbranec 1880 Zálezlice Uher Ant. II.pluk hulánů 1879 Spomyšl Tošner Ant. zeměbranec 1880 Spomyšl Fišer Frant. zeměbranec 1886 Podlusky Pobl Johan Zeměbranec 1886 Klomín Tošner František Zeměbranec 1890 Spomyšl Adamovský Antonín Zeměbranec 1884 Malý Ježov Podroužek Antonín Zeměbranec 1888 Mirošovice 1892 Loskot Prokop zeměbranec 1888 Příbraz Derfl Václav zeměbranec 1888 Zálezlice 1894 Novák Bedřich zeměbranec 1883 Lužec 1895 Uher Josef zeměbranec 1894 Spomyšl 1898 Tošner Václav zeměbranec 1896 Spomyšl 1902 Novotný Ladislav Zeměbranec, desátník 1891 Spomyšl 1903 Podrápský Josef Zeměbranec, pěšák 1892 Kostomlaty Michovský Josef zeměbranec 1892 Jeňoves Šrytr Jan Zeměbranecký hulánský pluk 1892 Rostání, okr. Turnov 1905 Pražan František Zeměbranecký pěší pluk č.8 1893 Ouholice, okr. Slaný Janouškovec Jan Zeměbranecký pěší pluk č.6 1894 Hodovies, okr. Královice 4.6.1919 se hlásil z války Duchoslav Antonín Zeměbranecký pěší pluk č.10 1894 Spomyšl Šourek Ant. Zeměbranecký pěší pluk č.10 1894 Držkov, okr. Semily 1906 Tyle Antonín Zeměbranecký pěší pluk č.10 1905 Bříze, okr. Roudnice Duchoslav Václav Zeměbranecký pěší pluk č.10 1904 Spomyšl 1907 Turek Václav Zeměbranecký hulánský pluk č.3, desátník 1896 Spomyšl Macák Josef rekrut 1907 Spomyšl K akt.službě do Mladé Boleslavi 1908 Rybák František Zeměbranecký pěší pluk č.10 1897 Spomyšl Vaněk Bedřich Zeměbranecký pěší pluk 1897 Bejkev, okr. Mělník č.10, tambor Král Rudolf Zeměbranecký pěší pluk č.10 1897 Spomyšl Florián Karel Zeměbranecký pěší pluk č.8 1903 Ouholice, okr. Slaný Tošner František Náhradní záložník 1898 Jeňoves Macek František Vozatajský pluk č. 3 1898 Černoušek 1909 Macák František Zeměbranecký pěší pluk č.10 1909 Spomyšl 1910 Švec Karel Zeměbranecký pěší pluk č.29 1899 Spomyšl čp. 45 9.11.1918 se hlásil z války Macák Josef Zeměbranecký pěší pluk č.10 1907 Spomyšl Duchoslav Václav Zeměbranecký pěší pluk č.10 1910 Spomyšl 1912 Pokorný Rudolf Zeměbranecký pěší pluk č.7 1901 Výska, okr. Rokycany Gross Gustav Zeměbranecký pěší pluk č.10 1901 Bytouchov,okr. Mnich.Hradiště Kindl František Zeměbranecký pěší pluk č.10 1912 Spomyšl 1913 Zeman Josef Zeměbranecký pěší pluk č.8 1905 Řepín 1914 Šimral Jaroslav Zeměbranecký pěší pluk č.37 1913 Spomyšl 1915 Macák František Zeměbranecký pěší pluk č.9 1909 Spomyšl Superarbitrován na půl roku a propuštěn na dovolenou. Švec Karel 1899 Spomyšl 27.3.1915 představen superarbitrační komisi a až do potvrzení nálezu IV

1916 Novotný Ladislav Domobranecký pěší pluk č.4, 1873 Spomyšl desátník2 Viktorin Václav Zdravotní oddělení č. 13, 1884 Spomyšl svobodník Švec Václav Drag.pluk č. 2 1902 Spomyšl Hošek Josef Zeměbranecký pěší pluk č.10 1914 Spomyšl Hošek Jan Zeměbranecký pěší pluk č.42 1910 Spomyšl 1919 Malík Václav 1905 Lečice Dobiáš Josef 1914 Citov Řáda Josef 1905 Jelenice, okr. ME Kučera Miloslav 1916 Kovánice, okr. Poděbrady Cibulka Josef 1917 Jeňoves Kalivoda Václav 1916 Vršovice, okr. Louny Suchý Karel 1916 Spomyšl Benedikt Antonín 1906 Jínov, okr. Přeštice propuštěn na dovolenou. V roce 1919 je záznamů mnoho, proto dále jen jména a letopočet (assentní ročník): Rybák Josef 1917, Šeba Antonín 1915, Šrytr Jan 1892, Macek Frant. 1898, Fišer Josef 1917, Šimral Jaroslav 1913, Srba Karel 1915, Vršovský Frant. 1915, Vorel Jan 1903, Husák Václav (Jeňoves) - 1908, Macák Frant. 1909, Král Rud. 1880 (po válce se vrátil až v prosinci 1919). 1920 Tošner František Drag.pluk č.1, jezdec 1917 Spomyšl Kraus Josef 42.pěší pluk, četař 1914 Dvůr Králové Gross Gustav 44.pěší pluk, pěšák 1901 Bytouchov Kuřák Václav Čsl.pěší pluk č.5, svobodník 1914 Vraňany, okr. Mělník Heller Karel Čsl.pěší pluk č.3 1915 Spomyšl Boreček Václav Čsl.pěší pluk č.18 1915 Osek, okr. Rokycany Samec Josef Čsl.železniční pluk 1907 Roztoky, okr. Smíchov Uher Josef 42.pěší pluk, pěšák 1902 Spomyšl Procházka Čeněk 5.pěší pluk, svobodník 1915 Nelahozeves, okr. Kralupy 1921 Dobruský Antonín 42.pěší pluk, četař 1916 Spomyšl Verner Josef Železn. pluk Pardubice 1916 Šemanovice, okr. Mělník Duchoslav Václav Dom.pluk č.9, Litoměřice, domobranec 1910 Spomyšl Tyle Antonín Střel.pluk č.9, Praha, střelec 1903 Spomyšl Prachař Václav Čsl. hranič.prapor č.6, Plzeň, hraničář 1913 Kozárovice, okr. Mělník Antoš Karel Dělostř.batalion č.102, dělostřelec 1916 Netřeby, okr. Mělník Uher Josef Dělostř.pluk č.26, dělostřelec 1908 Spomyšl Štěpánek Alois 91.pěší pluk, pěšák 1915 Dřín, okr. Kralupy Krnousek František Lehký dělostř.pluk č.4, dělostřelec 1915 Vraňany, okr.mělník 1922 Krejčí František 4.pěší pluk, desátník 1915 Moravany, okr. Pardubice 1923 Beneš Jan 36.pěší pluk, záložník 1915 Dlouhopolsko, okr.poděbrady Vaněk František Hranič.prapor č.1, svobodník v záloze 1921 Spomyšl 1924 Kulhánek Karel Vozatajský prapor č.2, Josefov, vozataj 1921 Jeňoves, okr.roudnice v záloze Fišer František 47.pěší pluk, Ml. Boleslav, 1897 Jeňoves, okr.roudnice vojín v záloze 1925 Podrabský František 47.pěší pluk, Ml. Boleslav, vojín v 1902 Kostomlaty, okr. Roudnice záloze Zelenka František Divizní zbrojnice č. 1, Hostivice, vojín 1916 Zálezlice, okr.mělník v záloze Vaněk František Děl.pluk č. 51, vojín v záloze 1923 Mělník 1927 Macek 44.pěší pluk, vojín 1925 Spomyšl Z dalších zápisů jen rok zápisu do knihy, jméno, odvodní rok a bydliště (je-li uvedeno): 1933 Kalaš Josef 1920 Spomyšl čp. 22 1934 Titěra Václav 1932 Spomyšl čp. 56 Uher Antonín 1932 Spomyšl čp. 90 Švec Karel 1932 V

Uher Josef 1932 Srba Bohumil 1932 Lokajíček Antonín 1922 K pobytu do Spom. 4.5.1934 Srba František 1920 K pobytu do Spom. 26.7.1934 V době ohrožení republiky byli v knize registrováni tito občané: 1938 (28.8.) Viktorin Oldřich Pěší pluk č. 42, rotný 1913 Spomyšl Adamovský František Jezdecký pluk č. 9, voj.v zál. 1911 Spomyšl Růžička Antonín Pěší pluk č. 46, četař 1921 Jeviněves Uher František Děl. pluk č. 303, vojín v zál. 1910 Spomyšl Šrytr Josef Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1929 Spomyšl Dobruský Josef Automob.prapor č.5, voj.v zál. 1922 Spomyšl Duchoslav Václav Pěší pluk č. 44, desátník 1925 Spomyšl Šmejkal Alois Železn.pluk, voj.v zál. 1927 Orlov, okr.sedlčany Janouškovec Otakar Pěší pluk č. 46, voj.v zál. 1924 Spomyšl Mika Josef Železn.pluk, voj.v zál. 1925 Černín, okr. Roudnice Kulhavý Antonín (nečit.), voj.v zál. 1924 Jeviněves Macek V.(J?) Děl.pl. č. 104, voj.v zál. 1914 Spomyšl Srba Karel Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1913 Ledčice Boreček Václav Pěší pluk č. 33, voj.v zál. 1915 Třebušice, okr Most Prachař Václav Hranič.prapor č. 6, v záloze 1913 Zálezlice, okr Mělník Karas Václav Pěší pluk č. 5, voj.v zál. 1911 Spomyšl Suchý Jaroslav Hranič.prapor č. 1 1935 Spomyšl Vaňura Josef Pěší pluk č. 2, voj.v zál. 1915 Běrunice, okr.poděbrady Červinka Václav Hran.prapor č. 1 1920 Mečíř, okr. Nymburk Dobruský Antonín Pěší pluk č. 21, četař v zál. 1920 Spomyšl Macek Ladislav Pěší pluk č. 44, voj.v zál. 1925 Spomyšl Srba Bedřich Pěší pluk č. 46, voj.v zál. 1926 Mlčechvosty, okr.kralupy Hořánek Josef Hraničářský prapor č. 1, voj.v zál. 1931 Lužec n.vlt. Cibulka Václav Hraničářský prapor č. 1, svobodník 1927 Spomyšl Kučera Miloslav Pěší pluk č. 2, voj.v zál. 1935 Spomyšl Häusler Josef Pěší pluk č. 28, voj.v zál. 1911 Mělník Smrčenský Boh. Pěší pluk č. 28, voj.v zál. 1929 Dušníky, okr.kralupy Sankot Alois Dělostř.pluk č. 331, v zál. 1921 Žirov, okr.pelhřimov Fišer Josef Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1920 Spomyšl Plocek František div. nemocnice č.1, voj. v zál. 1912 Býkev, okr.mělník Duchoslav Václav Pěší pluk č. 42, v zál. 1910 Spomyšl Janouškovec Josef Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1926 Spomyšl Dobruský Oldřich Hranič.prapor č. 1, svob. v zál. 1928 Spomyšl Titěra Václav Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1932 Spomyšl Leger Vilém Dělostř.pluk č. 1, v zál. 1913 Spomyšl Švec Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1932 Spomyšl Tichota Bohumil Mobilní prapor č. 5, 1928 Daminěves svob.v zál. Lokajíček Antonín Pěší pluk č. 33, des.v zál. 1922..., okr.mělník Řada Josef Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1932 Spomyšl Křiček Antonín Pěší pluk č. 5, voj.v zál. 1921 Budohostice, okr.kralupy Suchý Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1924 Spomyšl Dobiáš Josef Pěší pluk č. 22, voj.v zál. 1914 Spomyšl Kulhánek Václav Drag.pluk č. 1, des.v zál. 1920 Spomyšl Srba Antonín Pěší pluk č. 25, voj.v zál. 1924 Spomyšl Šafařík František Jezdecký pluk č. 1, voj.v zál. 1910 Spomyšl Plicka Václav Sbor.zbrojnice č. 2, voj.v zál. 1914 Všestudy, okr.kralupy Černý.. Telegraf.prapor č. 1, voj.v zál. 1929 Bechlín, okr.roudnice Varta Josef Ženijní pluk č. 6, voj.v zál. 1919 Staré Ouholice, okr.kralupy Šeba Václav Pěší pluk č. 44, voj.v zál. 1924 Spomyšl Hošek Jan Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1910 Spomyšl Soukup Josef Sbor.nemocnice č. 3, voj.v zál. 1931 Dobřichov, okr.kolín VI

Hruška Josef Pěší pluk č. 18, voj.v zál. 1920 Krnsko, okr.ml.boleslav Došek Josef Hraničářský prapor č. 1, voj.v zál. 1931 Ledčice, okr. Roudnice Srba Bohumil Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1932 Spomyšl Budka Václav Pěší pluk č. 28, voj.v zál. 1919 Spomyšl Pedlík Václav Pěší pluk č. 5, voj.v zál. 1930 Vraňany, okr.mělník Bartoň Josef Jezdecký pluk č. 8, voj.v zál. 1923 Praha Řáda Antonín Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1933 Spomyšl Šeba Antonín Pěší pluk č. 37, voj.v zál. 1920 Spomyšl 1939 (1.3.) Horký Josef Ženijní pluk č. 1, voj.v zál. 1936 Spomyšl Šeba Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1936 Spomyšl Tošner František Pěší pluk č. 42, voj.v zál. 1936 Spomyšl Fišer Antonín Ženijní pluk č.1, voj.v zál. 1936 Jeviněves 1939 (3.3.) Uher Václav Pěší pluk č. 46, voj.v zál. 1936 Komořany, okr.most 1939 (12.5.) Murdych Jan Hranič.prapor č. 1, Budyně, 1932 Spomyšl čp. 55 (cihelna) četař v zál. 1939 (25.6.) Douša Antonín Letecký pluk č. 1, voj.v zál. 1929 Cholenice, okr.jičín 1939 (11.10.) Levý Ladislav (Jaroslav?) Hranič.prapor č. 1, voj.v zál. 1935 Lužec, okr.mělník Záznamník branců. Neméně zajímavým dokladem o zdejších vojácích je tzv. Záznamník branců, který byl pořízen v letech 1949-1951. Údaje v něm jsou však příliš čerstvé a tak z něho nebude citováno, ačkoliv by citace jmen některých vojáků vhodně doplnila jména již shora uvedená. Záznamník uvádí jména vojáků narozených v rozmezí let 1926 1934, dále data narození, povolání, jméno otce a matky za svobodna a bydliště v době odvodu. Obecní výdaje na odvody. Vraťme se ještě o nějaký ten rok nazpět a podívejme se spolu, jaké byly z obecní kasy vydávány prostředky týkající se odvodů. V obecních knihách byla plánovaná i skutečná výdajová položka nazývána "odvodní útraty". Roční vydání (výpis z obecních rozpočtů): 1868 1869 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 Odvodní útraty (zl.) 2,50 2,50 5 7 10 16,54 5,60 15 10 8 5,50 8 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 Odvodní útraty (zl.) 8,50 10 8 8 8 8 6 6 6 8 1900 1901 1908 Odvodní útraty (K) 16 16 14 20.5.1904: brancům V. Duchoslavovi a Jos. Tošnerovi z H. Beřkovic na odvodní útraty vydány... 4 K 6.3.1906: na odvodní útraty brancům... 6 K 7.3.1907: cestné k odvodu 4 brancům... 8 K 2.5.1908: starostovi cestné k hlavnímu odvodu 4 K, cestné k odvodu Jarosl. Řehákovi, Jos. Uhrovi, Al. Uhrovi a Václ. Hoškovi po 2 K 20.4.1909: starostovi cestné k odvodu do Roudnice... 4 K, cestné k odvodu pro: Uher Alois, Macák Fr., Šafařík F., Duchoslav, Tomek, Řehák celkem 6 osob po 2 K 7.3.1910: starostovi 4 K, Hošek Jan, Turek Jaroslav, Duchoslav Václav, Šafařík Fr., Řehák Jaroslav a Majzner Fr. všichni po 2 K 1911: starostovi 4 K, 5 brancům po 2 K = 10 K 4.3.1913: starostovi cestné 4 K, Šimralovi Jaroslavu a Tomkovi Václ. po 2 K 4.5.1914: Starostovi cestné 4 K, Fišerovi Fr. třída I. 2 K, Pražanovi Fr. třída I. 2 K, Hoškovi Josefu I.třída 2 K, Řehákovi Jaroslavu I.třída 2 K, Uhrovi Ant. I. třída 2 K a Tomkovi Václavu II.třída 2 K, celkem 16 K Způsob, jakým mohli být osvobozováni někteří vojáci od vojenské povinnosti: Dne 13.března 1919 žádá Karel Štolc čp. 23 (podepsán je i starosta Fr. Pém) o dovolenou pro Karla Srbu: VII

Karel Srba nar. 1891 v Lečicích okr. Roudnice, povoláním zemědělec, bydliště Praha VII, Letohradská 15, odvodní ročník 1912, pro válku určen do sapérského pluku, narukoval a byl vyzbrojen v Terezíně, byl přidělen ke střeleckému pluku č.9. V této době slouží u střeleckého pluku č.9, náhradní prapor, strážní služba, Litoměřice. Žadatel jest majitelem hospodářství ve výměře 60 ha a sám jsouc už 60 roků stár nestačí s dozorem a řízením. Má větší chmelnice, pěstuje řepové semeno a řepu a musí nezbytně míti někoho k dozoru atd. Před válkou zaměstnával 6 mužů a 10 žen, z toho 1 byl vedoucím, 4 lidé jako pomocný personál a 11 lidí jako pracovní personál. Žádám o Karla Srbu, nar. 1891, sloužil jako pěšák. Dříve, od r. 1911, mě při mém hospodářství zastával při všech pracech jako dozorce na chmelnicích, při řepovém semeni a cukrovce. Závěrem žádosti potvrdila obec Spomyšl správnost údajů a doplnila, že Karel Srba je nepostradatelným a nenahraditelným. Podobným způsobem žádá Karel Štolc čp. 21 o dovolenou pro Antonína Perlíka: Antonín Perlík nar. 1875 ve Vraňanech, okr. Mělník, povoláním krmič dobytka, bydlí v čp. 34 ve Spomyšli u pana K. Štolce čp. 21 a vykonává práci krmiče od 1.ledna 1913. Žadatel uvádí, že vlastní statek čp. 21, má 43 ha polí a chová 25 kusů hovězího dobytka a 7 koní. Poněvadž jest v zájmu udržení uvedeného hospodářství čp.21 ve Spomyšli a zachování nynějšího stavu dobytka, jest žádoucno, aby byl krmič Perlík Antonín, který jest pro toto hospodářství nepostradatelným a nenahraditelným, trvale zproštěn vojenské povinnosti. Před válkou zaměstnával Karel Štolc 5 mužů a 12 žen, z toho 1 vedoucího a 16 lidí jako pracovníky. Nyní zaměstnává 3 muže a 7 žen, z toho 1 vedoucího a 9 lidí jako pracovníky. Ant. Perlík vykonával u Karla Štolce kromě krmení dobytka i všechny důležité práce při setí, sklízení sena a při žních. Na závěr žádosti potvrdila obec Spomyšl správnost údajů a doplnila, že Ant. Perlík je pro hospodářství čp. 21 nepostradatelným a nenahraditelným. Zprošťovací evidenční listina a evidenční zprošťovací lístek pro Ant. Perlíka byl z obce odeslán na OH do Rce 26.10.1917. Zaměstnavatel Josefa Titěry se dokonce odhodlal využít své známosti v Zemědělské radě pro království České v Praze a telefonicky požádal o pomoc. Tamní úředník dr. Růžička mu dne 18.května 1917 píše dopis, v němž radí, jak správně postupovat, aby žádosti o sproštění strojníka Josefa Titěry bylo vyhověno. Doslova píše:... Bude nejlépe, když za strojníka bude žádati obec anebo žňová komise, která má zájem o jeho sproštění. V takových případech jest nejlépe, když se vyplní jak evidenční lístek sprošťovací, tak i sprošťovací evidenční listina a ohledně způsobu vyplnění byly dány pánům starostům obcí příslušné pokyny od politických úřadů. - Obecní úřad předloží evidenční listinu resp.lístek sprošťovací c.k. okresnímu hejtmanství, které postoupí žádost c.k. místodržitelství nebo přímo ministerstvu orby. Bylo by záhodno, kdybyste ráčil zjistiti. kdy a pod jakým číslem byla žádost za sproštění odeslána od c.k. okresního hejtmanství, aby český odbor rady zemědělské mohl za účelem příznivého vyřízení žádosti intervenovati.... (konec citátu) Ze záznamů obce: 29.11.1890 Odeslán seznam povinníků k vojenskému odvodu v roce 1891. Jednalo se o ročníky narození 1868 69 70. 16.2.1891 Odeslána žádost Důstojnému farnímu úřadu v Lečicích o zaslání exxoffo úmrtního listu po zemřelém domobranci Josefu Jiránkovi ze Spomyšle. 17.7.1891 Sl.ck.hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl doručen předvolací lístek zeměbranci Ant. Prachařovi. 11.7.1892 Hejtmanství v Roudnici žádá o doručení povolávacího lístku zeměbranci Frant. Fišerovi. Lístek proti podpisu doručen. 12.8.1892 Hejtmanství v Roudnici žádá o předání zeměbranského pasu Ant. Tošnerovi. Proti podpisu předán. 4.12.1892 Hejtmanství do Roudnice zaslán seznam branců narozených v roce 1874. 3.1.1893 Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byla doručena Ant. Prachařovi listina propustní a odebrán zeměbranecký pas. Stalo se. 12.2.1893 Hejtmanství v Roudnici oznamuje, že odvod k vojsku bude letošní rok 7.března v Roudnici v sále u Koruny. 30.3.1893 Františku Bartošovi doručena obsílka z Veltrus k vojenskému odvodu. 1.4.1895 Hejtmanství v Roudnici odepsáno, že domobranské pasy byly doručeny Václavu Viktorinovi, Ant. Uhrovi proti potvrzení. Domobranecký pas Hynku Štolcovi byl vrácen, protože jmenovaný bydlí v Roudnici. 26.5.1895 Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl domobranecký pas proti podpisu dodán Ant. Malíkovi. 26.6.1895 Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl proti podpisu dodán domobranecký pas Ant. Prachařovi. 30.6.1895 Obec zasílá Slavnému hejtmanství v Roudnici výkaz o změnách vojenských dovolenců a zeměbranců za VIII

měsíc červen. (toto provádí obec každý měsíc!) Obec zasílá Slavnému bernímu úřadu v Roudnici výkaz odbývaných tanečních zábav za II. čtvrtletí 1895. (toto provádí obec každé čtvrtletí!) 3.7.1895 Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byly proti podpisu vydány domobranecké pasy Janu Novotnýmu, Bohumilu Šimákovi a Leopoldu Kosinrovi (?) Obec vrátila pasy zpět s podotknutím, že známo není, kde se zdržují. 6.7.1895 Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl proti podpisu vydán svolávací lístek zeměbranci Frant. Krstkovi. Odesláno zpět s tím, že jmenovaný se zdržuje v Ústí n.labem. 20.10. 1895 Obecní úřad Spomyšl zasílá Obecnímu úřadu v Rovensku zprávu, že jejich příslušník Čeněk Holan (1875) se dnes k odvodu hlásil. 25.12.1895 Slavné hejtmanství v Roudnici žádá o doručení domobranského pasu Frant. Zemanovi. Splněno. 11.2.1896 Slavné hejtmanství v Roudnici zasílá úřední list k odvodu branců (roč. 1873 1875) k vojsku. 17.-20.2. OÚ v Martiněvsi zasílá předvolání k odvodu Václavu Tomovi; 1896 OÚ v Nové Vsi zasílá předvolání k odvodu Ant. Kafkovi. 10.06.1896 Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o vyzvednutí domobraneckých pasů od Karla Štolce čp. 23 a Frant. Kulhavého a jejich zaslání do Roudnice. Pasy jim byly vráceny 10.09.1896. 16.06.1896 Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o doručení propouštěcího listu a odebrání domobraneckého pasu p. Ant. Malíkovi čp. 29. 01.12.1896 Obecním úřadům ve Veltrusích a Jeňovsi se oznamuje, že Čeněk Srba a Karel Švec, tamní domobranci, byli zapsáni do seznamu domobranců ročníku 1878. 12.3.1897 Na veřejné tabuli vyvěšena vyhláška k odvodu k vojsku a všichni branci byli předvoláni na den 7.dubna 1897. 18.12.1897 Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o rychlé zaslání seznamů branců ročníků 1875 a 1876. 12.2.1898 Okr.hejtmanství v Roudnici oznamuje, že letošní odvod k vojsku se bude za obec Spomyšl konat 7.března 1898. Předvolání doručeno všem brancům v obci. 25.2.1899 Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl branec Karel Švec, nar. 1878, příslušný do Velhartic, obeslán k vojenskému odvodu na den 7.března 1899. (pozn.autora: Karel Švec z čp. 45) 17.3.1899 Obecní výbor ve Spomyšli žádá obecní úřad ve Velharticích o náhradu odvodních útrat za tamního brance Karla Švece. (pozn.autora: Karel Švec z čp. 45) 4.3.1901 Dopis z okr.hejtmanství v Roudnici: Odvod pro Spomyšl se koná dne 23.3.1901 o 8 h.dopol. v Roudnici. 10.9.1905 Přednosta tratě v Rci zasílá seznam a ohlašovací lístky na rok 1906 k ohlášení povinných domobranců: Pražan, Srba Č., Šrytr Jan, Doubravský Václ. 1.12.1908 OH v Rci se z obce oznamuje, že odvodem povinný Josef Vaněk čp. 66 dodatečně se hlásil k odvodu pro rok 1909 a žádá se, aby dodatečně do seznamu cizích odvodem povinných zanesen byl. 15.1.1909 OH v Rci sděluje, že losování pro odvod v roce 1909 bude odbýváno 30.ledna 1909 v 10 hodin dopoledne v sále Roudnické pivnice v Roudnici. V obci obvyklým způsobem oznámeno a starosta se osobně zúčastní. 8.4.1914 OH v Rci žádá o doručení předvolacích lístků k odvodu pro brance Fr. Kindla, Ant. Uhra, Josefa Šustra a Jaroslava Kubše. První dva doručeny, druhé dva vráceny jako nedoručitelné. začátek I. sv. války 14.7.1914 žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Fr. Macákovi. 25.7.1914 žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Václavu Viktorinovi. 28.7. došla do obce instrukce k odvodu koní. 28.7.1914 žádá OH v Kralupech o doručení svolávacích lístků Karlu Florianovi a Antonínu Krejzovi. Sděleno, že oba jmenovaní neaktivní službu dne 27.7.1914 o 9.hodině ranní nastoupili. 28.7.1914 v příčině nařízené mobilisace zasílá OH v Rci potřebné tiskopisy týkající se potřebných příslušníků k činné službě povolaných. 29.7.1914 zasílá OH v Rci vyhlášku upozornující obchodníky se zbožím na 52 živnostenského řádu. Všem obchodníkům na vědomí dáno. 1.8.1914 žádá OH v Rci o doručení svolávacích lístků Ant. Řádovi, Janu Vorlovi, Václavu Švecovi a Ant. Šourkovi. Řádovi a Vorlovi doručeny, Švec a Šourek již jsou na vojně! 12.8.1914 žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Josefu Zemanovi. Po úřední opravě zněl zavolací lístek na den 12.září 1914. 18.8.1914 žádá OH v Rci o doručení předvolání k odvodu Jaroslavu Štolcovi před odvodní komisi do Terezína. 19.9.1914 OH v Rci žádá o počet koní s evidenčním lístkem, počet všech koní v obci vůbec a počet volů. Zpráva podána. Zasílá vyhlášku o svolání domobranců ročníků 1892, 1993 a 1894. Dne 23.9. došla do obce vyhláška se seznamen domobranců ročníků 1892-1894, kteří se mají dostavit k prohlídce. 23.9. chce OH zprávu o možnostech ubytování civilních osob v obci. Zpráva o tom podána. 20.12.1914 Sděleno na OH do Rce, že v obci se zdržuje Polák a legionář Fischer Zikmund ze Lvova, nar. 1893, obec žádá, aby byl zanesen do seznamu cizích branců. 12.3.1915 OH v Rci: Prohlídka domobranců v roce 1873 1877 rozených. (pozn.: postupně se prováděly prohlídky IX

ročníků mladších, nyní došlo i na tyto ročníky muži kolem 40 let věku) 19.6.1915 oznamuje OH v Rci, že požaduje soupis domobranců v roce 1865 1872 rozených. Na C.k.velitelství zeměbraneckého hulánského pluku č.2 Vysoké Mýto a c.k. velitelství zeměbran. pěšího pluku č.8 v Solnohradě odešla z obce žádost o dovolenou pro členy spolku mlátícího stroje ve Spomyšli. 1.2.1916 OH v Rci oznamuje osvobození starostů a radních, jež byli při domobraneckých prohlídkách uznáni způsobilými. 2.2.1916 Na OH do Rce odchází žádost o osvobození Václava Turka čp. 4 a Karla Štolce čp. 21 od služby domobranecké ve zbrani. 28.11.1916 OH v Rci oznamuje prodloužení zproštění domobranecké služby zemědělců. Všichni zemědělci, kteří jako takoví do konce listopadu t.r. byli zproštěni, o tom vyrozuměni. 28.9.1917 Obec oznamuje komisi do Rce, že Karel Švec se dne 2.9.1917 domů navrátil. Příčinou návratu je osvobození od domobranecké služby do 15.10.1917. 9.8.1918 Obec oznamuje komisi do Rce, že se domobranecký vojín Josef Titěra domů navrátil jako strojník do 31.12.1918. 20.10.1918 Komisi do Rce se oznamuje, že Jan Šrytr se dne 16.10.1918 domů navrátil. 16.12.1918 Komisi se z obce oznamuje návrat dalších vojínů domů. 20.4.1933 Zhotoven seznam odvodem povinných, narozených r. 1914, kteří mají domovské právo ve Spomyšli: Tošner František, Spomyšl čp. 9, nar. ve Spomyšli, Florián Josef, Spomyšl čp. 51, nar. ve Spomyšli, Šeba Karel, Spomyšl čp. 79, nar. ve Spomyšli, Turek Antonín, Spomyšl čp. 4, nar. ve Spomyšli, Horký Josef, Spomyšl čp. 36, nar. ve Středoklukách, okr. Smíchov. 25.9.1945 Do obce došlo z Litoměřic 11 svolávacích lístků pro brance. Obec zasílá jeden z lístků JUDr. Jar. Rechcíglovi do Mostu. 16.4.1946 ONV oznamuje, že odvod v roce 1946 pro obec Spomyšl se bude konat dne 4.5.1946 30.3.1947 Jiří Bartoň a Emil Duda nováčkové, žádají o povolení taneční zábavy dne 5.4.1947 u Műllerů. 30.8.1947 jim oběma došel z Litoměřic do obce svolávací lístek. 1953 Na zvláštním listě nazvaném Menný soznam občanov narodených v roku 1936, prihlásených k trvalému pobytu u MNV Spomyšl, okres Roudnice n.lab., který sestavila paní Šebová 3.srpna 1953, jsou uvedena tato jména branců: Hořánek Václav, Duchoslav Vladimír, Šeba Antonín, Puchner Vladimír. 1961 Branecká zábava se konala 26.dubna 1961, zábava byla v pohostinství u rybníka, pokládaly se věnce u památníku padlým, hudba stála 820 Kčs (4 branci platili věnec a kytici za 120 Kč a dopláceli na hudbu 320 Kčs). leden 1963 Tento rok budou odvedeni branci: Uher Václav, Gregor Zdeněk, Rohan Stanislav, Tichota Milolav a Sankot Josef. Odeslány posudky na brance: Horký Ladislav, Šafařík Jiří, Šrytr Josef a Janouškovec Jiří. 1966 Gážo Alois, nar. 1948 v Rimavské Sobotě, v roce 1966 branec, bydliště Spomyšl čp. 21, pracuje jako dělník v JZD, středisko ve Spomyšli. 8.1.1969 Rada MNV - branci: Víšek Vl., Melichar Zd. a Uher Jaroslav. 17.2.1970 Rada MNV: Schváleny posudky na brance Melichara Ivana, Kolmana Karla, Duchoslava Jiřího a Bartoně Jiřího. 22.5.1973 Rada MNV: Schválila posudky na brance Ant. Točína a Zdeňka Hoška. 23.4.1974 Rada MNV: Schváleny posudky na brance Vartu, Szajka a Křičku. 24.9.1974 Rada MNV: Odvod branců roč. 1956 proběhne pro naši obec 16.10.1974, zajistit jejich doprovod. 27.5.1975 Rada MNV: Rada schválila posudky na brance ročníku 1957: Duchoslav J., Bureš, Cinybulk, Černý M. 18.4.1978 Rada MNV + poslanci MNV schválili posudky na brance Jedličku, Puchnera a Duchoslava V. 28.8.1980 Rada MNV: Pouze 1 branec ročníku 1963 (z obou obcí dohromady). 25.9.1980 Rada MNV: Odvod branců ročníku 1962 se uskuteční 6.10.1980. Účastní se ho zástupce MNV. 1982 Odvod branců ročníku 1963 se uskuteční v pondělí 25.10.t.r. za MNV se zúčastní s. Šeba Josef. 1983 Odvodu branců se dne 30.5.1983 zúčastní za obec s. Šeba. Z dalších obecních záznamů, seřazených abecedně podle příjmení. Bartoš František, čp. 18: Na žádost OH v Rci byl zanešen do seznamu domobranců ročníku 1895. Dne 5.1.1916 oznamuje obec na Okresní vyživovací komisi do Rce, že vojín Fr. Bartoš se vrátil z vojny. F.B. zemřel 20.ledna 1916. - 24.11.1916 žádá OH v Rci o vojenské spisy, které po zemřelém Fr. Bartošovi u jeho příbutných zůstaly. Otec zemřelého Jan Bartoš vypověděl, že syn u sebe žádné voj. doklady neměl. Bašta Josef: 27.8.1910 je mu doručen zeměbranecký pas. X

Beránek Jan : ONV Kralupy zasílá do obce svolávací lístek pro J.B. k odvodu dne 30.dubna 1946. Bohuněk Josef: 7.9.1912 se OH v Rci ptá, proč se nepřihlásil k taxe vojenské pro rok 1912. Protokol sepsán a odeslán. Borek Bohumil, nar. 1892: v září roku 1910 byl zanesen do seznamu domobranců. Brožek Josef příslušný do Železného Brodu: 13.9.1911 mu došel do obce svolávací lístek a byl odevzdán jeho matce Marii Brožkové proti podpisu. 27.11.1912 je zmínka o vojínu Josefu Brožkovi, jemuž je doručena knížka. Brožek František, nar. 1900: dne 3.8.1917 byl ve Spomyšli zapsán do seznamu domobranců. Dobiáš Josef: v lednu 1915 je z obce na OH do Rce zaslána přihláška na vyživovací příspěvek domobrance J.D. Duchoslav Antonín, domkář čp. 35: žádá OH v Roudnici o zproštění presenční povinnosti služební svého syna Václava. OH v Rci žádá, aby se jeho syn Václav dostavil před odvodní komisi do Terezína dne 6.5.1910. OH v Rci dne 19.11.1910 sděluje Ant. Duchoslavovi, dělníku ve Spomyšli čp. 35, že se jeho žádosti o osvobození syna Václava od presenční vojenské služby vyhovuje. Ant. D. podruhé žádal 5.1.1912 o zproštění presenční povinnosti služební svého syna Václava. Jeho žádost byla opět postoupena na OH do Roudnice. Třetí žádost o zproštění syna Václava od vojenské povinnosti poslal Ant. D. 2.1.1913. Rovněž tato žádost byla vyslyšena a Václav D. nemusel v roce 1913 na vojnu. Duchoslav Antonín nar.1927: v prosinci 1947 byl proveden zápis do odvodního seznamu Duchoslav Václav: 24.3.1904 mu přišlo do obce předvolání k odvodu. 18.9.1904 mu byl doručen zavolací lístek. Okr. výboru v Mělníce zaslána 29.9.1904 žádost Rosálie Duchoslavové o propuštění Václava Duchoslava po 8týdenním výcviku domů. Fišer Josef, nar. 1879: v březnu 1918 se C.k. domobranecké velitelství č.9 v Litoměřicích táže na vojenskou příslušnost J.F. a kam odeslal civilní oděv před nastoupením vojenské služby a kde jsou jeho příbuzní. Odpověď, že manželka jmenovaného Veronika bydlí v Temešváru č.73 v Uhrách a civilní oděv že jí odeslal do Temešváru. J.F. příluší zeměbraneckému pěšímu pluku čís.9. Florián Josef: Obsílka k odvodu došlá z Veltrus 26.2.1902 mu nebyla doručena. Byla odeslána na úřad v Luky, okres Bochov, kde se J.F. zdržuje. Florián Karel: 30.10.1901 píší z Veltrus, aby K.F., nar. 1881, syn Josefa a Anny, roz. Duchoslavové, byl do seznamu domobraneckého odvodního zde zanesen. Obsílka k odvodu došlá z Veltrus 26.2.1902 mu nebyla doručena, protože 20.května 1901 zemřel v Karl. Varech a na tamějším hřbitově 23.5.1901 pohřben. Freud Arnošt, nar. 1892 v Hostouni: v říjnu 1910 byl přílušný do Spomyšle, bydlel v Kralupech. - 25.10.1912 žádá OÚ v Hostouni OÚ Spomyšl, aby byl A.F., syn rabína Karla Freuda, zapsán do seznamu branců pro rok 1913. Stalo se. Freud Karel: v roce 1893 (leden) byl jako zeměbranec přepsán do seznamu domobraneckého. Freud Rudolf, nar. 1890: v říjnu 1909 přísluší do Spomyšle a byl zanesen do seznamu domobraneckého ve Spomyšli. Hanzlík Antonín: patří do Zlončic, odkud mu zaslali 16.8.1912 předvolání k odvodu. - OÚ Zlončice zasílá A. Hanzlíkovi 20.3.1913 další předvolání k odvodu. 19.4.1914 žádá OÚ ve Zlončicích o doručení obsílky k odvodu pro A.H. Všechna předvolání mu byla doručena. Heller František: 14.8.1918 posílá OH v Rci dopis o dodatečné domobranecké prohlídce Fr. Hellera dne 20.8.1918 v Terezíně. Jmenovanému to bylo oznámeno. Hrobec Josef, nar. 1885: příluší do Chramostku. Dne 18.2.1906 dostává předvolání k odvodu, které mu bylo doručeno. Jiránek Václav: zemřel 2.června 1892 jako domobranec. Kalivoda Jindřich: 16.4.1914 žádá OH v Lounech o doručení obsílky k odvodu pro J.K. Obsílka doručena. Kalivoda Václav: ke dni 7.8.1912 nebyl občanem Spomyšle, ale žil zde. Dostává obsílku jako branec. Kameníček Josef: v únoru 1903 dostal předvolání k odvodu. Kindl František, nar. 1891: 4.2.1919 bylo sděleno, že jmenovaný taxant byl u odvodu za obec Spomyšl v r. 1912. Klindera Ferdinand zmínka 2.12.1917, kdy mu do obce přišel osvobozovací list od domobranecké povinnosti. Dne 14.1.1918, kdy mu do obce z OH v Rci přišel zprošťovací list. Dne 25.5.1918 mu do obce došel přípis, že je od vojenské povinnosti osvobozen do 31.12.1918. Klindera Jaroslav, čp. 20: 27.2.1913 zasílá OÚ Tuklaty předvolání pro J.K. k odvodu. OH v Rci žádá 13.9.1913 o doručení svolávacího lístku rekrutu J.K. Lístky doručeny adresátovi. Krejza Antonín: v lednu 1914 žádá OH, aby mu byl odebrán zeměbranský pas a zaslán do Rce. Pas mu byl navrácen 31.1.1914. Kavka Josef: doručeno předvolání k odvodu v roce 1899 (požádal o to Obecní úřad Nová Ves, p. Podhořany). Korous Bedřich: v lednu 1915 je z obce na OH do Rce zaslána přihláška na vyživovací příspěvek domobrance B.K. 31.7.1917 žádá OS v Rci o sepsání úmrtního listu po Bedřichu Korousovi, který padl 26.6.1917 co vojín c.k.pěšího pluku č.7 v boji v Korutanech. Úmrtní zápis byl sepsán a odeslán. Macák František st. nar. 1855: Dne 24.9.1909 žádá, aby byl jeho syn Antonín zproštěn presenční vojenské služby. Otec i syn jsou předvoláni na den 20.11.1909 ke stálé odvodní komisi do Terezína. Macák Josef: V roce 1905 se v obci Maria Saal (Kärnten) ohlásil Jos. Macák, roz. 1885, odvodem povinný, k pobytu pro rok 1906. - 14.9.1907 zasílá OH v Rci zavolací lístek pro rekruta Josefa M. Machuta V.: obec zasílá 19.3.1947 na ONV do Rce potvrzení, že jmenovanému předala obsílku k odvodu. Neimel František: Dne 2.6.1914 byl zanesen do seznamu domobranců ročníku 1878. Novotný Jaroslav, nar.1879: r. 1901 dostal dopis do Prahy, aby se dostavil k odvodu. XI

Novotný Ladislav: 31.12.1903 propuštěn ze svazku zemské obrany a byl připsán do seznamu domobraneckého. - Výnosem č. 2420 ze dne 14.1.1916 zamítlo vojenské velitelství v Litoměřicích žádost Lad. N. o osvobození od služby domobranecké. - 30.3.1917 mu došel do obce osvobozovací list, který mu byl doručen. Obst Antonín: odvedený roku 1891, 25.7.1909 mu byl jako zeměbranci pluku č. 10 předán zavolací lístek. V březnu 1910 je mu na žádost OH v Rci odebrán zeměbranecký pas a zaslán na OH do Rce. Dne 13.4.1910 je mu vrácen nazpět a doručen. Prachař Václav: 21.2.1913 mu přišlo předvolání k odvodu. - 19.9.1913 mu je jako rekrutovi zaslán svolávací lístek. Pražan František: roku 1905 mu byl doručen zeměbranecký pas. Rytíř Antonín: 8.12.1900 přišel dopis z Dubí, okr.kladno, p. Rapice, že se tam přihlásil k odvodu spomyšelský příslušník Ant. Rytíř, bydlící v čp.81 v Újezdě. Okr. hejtmanství v Roudnici požádalo dopisem dne 11.8.1901 o předvedení Ant. Rytíře (*1880) dle čl.102 branného nařízení před stálou c.k. odvodní komisi v Terezíně dne 20.t.m. v 8 hod. dopoledne spolehlivým průvodčím. - Do Spomyšle oznámeno, že Ant. Rytíř byl v roce 1902 bytem v Čakovicích č.50 a byl odsouzem tamním úřadem k pokutě 20 K nebo 48 hodinami vězení za to, že se r. 1902 nedostavil k odvodu. Suchý Karel: 16.4.1897 mu byla doručena obsílka k vojenskému odvodu. Svoboda Čeněk, nar. 1899: OH v Rci žádá 12.11.1916 uznání domovské příslušnosti domobrance Č.S. Dom. příslušnost se uznává. Šeba Antonín: dne 5.3.1893 došlo předvolání branci A.Š., který se ve Spomyšli zdržoval, od obec.úřadu v Čečelicích. Dne 5.3.1895 se situace s předvoláním opakovala. Šeba Antonín: údaj z 22.2.1918 uvádí, že A.Š. byl u hlavního odvodu v obci Čečelice, okr. Mělník. Šimák Vladimír: ke dni 4.12.1907 bydlí jako branec na Král. Vinohradech, ale přísluší do Spomyšle. Šimral Boh., příslušník Spomyšle: 7.6.1906 byl u odvodu a odveden. Dne 18.9.1906 mu byl doručen zavolací lístek. Šimral Jaroslav: 15.2.1913 žádá OH v Rci o doručení předvolání J.Š. k odvodu. Předvolání mu bylo doručeno. - 17.9.1913 žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku J.Šimralovi. Lístek byl doručen. Šimral Josef Antonín, roz. 1883: 30.11.1903 sděleno ob.úřadu v Uhách, že A.Š., roz.1883, se přihlásil ve Spomyšli k odvodu. OÚ v Budohosticích mu zaslal 7.4.1904 obsílku k odvodu. - Odpovězeno na okr.hejtmanství do Slaného, že obsílku podepsal otec brance, an týž je smrtelně nemocen. Šmejkal František, roz. 1883: ze Spomyšle do Nehonína odešel dopis, že se ve Spomyšli přihlásil k odvodu tamní příslušník Fr. Šmejkal. V lednu 1904 zapsán k odvodu v Sedlčanech, v té době slouží v Lužci. V dubnu 1904 mu přišla z OÚ Vorlov, p. Jistebnice, obsílka k odvodu, která byla ze Spomyšle odeslána do Lužce, kde jmenovaný slouží. Šourek Antonín: dne 10.1.1905 byl na Okr.hejtmanství do Rce zaslán jeho voj. pas za účelem jeho přepsání na pas zeměbranecký. Šrytr Jan: 9.10.1910 se hlásil jako zeměbranec. Šrytr Josef: v roce 1892 došla obsílka branci. Šrytr Václav, nar. 1886: Dne 25.11.1906 sděluje obec Spomyšl obec.úřadu v Rozstání, že V.Š. se ve Spomyšli přihlásil k odvodu. 18.2.1907 dostává V.Š. z Okr.hejtmanství v Roudnici povolení, že se může k odvodu dostavit v Roudnici dne 7.3.1907. Švec Karel, čp. 33: 10.5.1913 se OH v Rci táže, za kterou obec byl K.Š. čp. 33 vypsán k odvodu. Podána zpráva, že to bylo za obec Velký Ježov pod odvodní komisí Vožice Mladá. Švec Karel, čp. 45: Okr.hejtmanství v Roudnici mu dne 25.7.1906 zasílá svolávací lístek ke cvičení na 13 dní počínaje dnem 15.8.1906. - Dne 4.3.1915 mu byl doručen zavolací lístek ze Zeměbraneckého velitelství č.9 v Litoměřicích. Švec Václav, nar. 1881: dopisem na OÚ Velhartice sděleno, že se přihlásil ve Spomyšli k odvodu. Terynek František, nar.1892: 23.10.1912 obec Spomyšl žádá OÚ v Kosmonosech o vydání čelední knížky pro F.T. a současně oznamuje, že F.T. byl zapsán do seznamu odvodem povinných pro rok 1913. - OÚ v Kosmonosech obratem odpovídá, že o Terynkovi nic neví a tak se věc postupuje na Mělník, ježto jeho matka tam bydlí. V roce 1913 je F.T. čeledínem u p.štolce čp. 21. - 30.6.1913 oznamuje OH v Mladé Boleslavi, že předvolává Fr. Terynka k odvodu do Mladé Boleslavi na den 5.7.1913 a žádá zdejší úřad o vysvědčení totožnosti jeho osoby. Vysvědčení totožnosti bylo vydáno. Titěra Josef, nar. 1874: V červenci 1918 se J.T. zdržuje jako domobranecký vojín u strážního praporu č. 48, setnina I. dílna VI. v Komárově v Uhrách. Z vojny přišel 15.července 1918 a od té doby se zdržuje doma. Tlustý Bohumil, nar. 1894 v Sazené, kam také ještě v roce 1912 přísluší, bydlí však ve Spomyšli, kde byl zapsán do seznamu branců. Tlustý František : 2.6.1914 byl zanesen do seznamu domobranců do ročníku 1879. Točín Oldřich, nar. 30.3.1895 Vtelno-Mělník: 28.1.1946 došlo z Doplňovacího okresního velitelství v Litoměřicích hlášení, že O.T. byl propuštěn z branné moci. Tomek František: OH v Rci žádá obec o vystavení vysvědčení chudoby pro F.T., který zemřel jako dragoun v Mostě. Vysvědčení vystaveno a odesláno. Tošner Antonín: v roce 1893 (leden) byl jako zeměbranec přepsán do seznamu domobraneckého. Tošner František, čp. 9, nar. 1867: dne 2.3.1911 mu byl z Rce do Spomyšle odeslán domobranecký pas a zde doručen. Tošner Josef: 24.3.1904 mu přišlo do obce předvolání k odvodu. Bylo vráceno s tím, že jmenovaný bydlí v Hoř. Beřkovicích. - OÚ v Křivenicích, p. Dol.Beřkovice, sděluje, že občan Spomyšle Josef T., roku 1883 rozený, se XII

tam přihlásil k odvodu. - 18.2.1906 mu došlo do Spomyšle předvolání k odvodu bylo zasláno do Hoř. Beřkovic. Odtud předvolání vrátili, že nevědí, kde se J.T. zdržuje. Předvolání pak vráceno do Roudnice. - 19.3.1907 mu byl ve Spomyšli doručen zavolací lístek. - 5.12.1908 oznamuje OÚ ve Schvadu, že spomyšelský příslušník J.T. se přihlásil k odvodu na rok 1909 v jejich obci. - OÚ v Hoř. Beřkovicích žádá dopisem z 27.8.1909, aby byl Josefu Tošnerovi, čp. 17, předán protokol o výslechu. Protokol byl jmenovanému předán. Tošner Václav: Farní úřad v Lužci žádá dne 26.3.1916 o sdělení, ke kterému pluku byl přidělen domobranec V.T., který dne 24.3.1916 zemřel. Sděleno, že k pěšímu pluku č. 42. Trpišovský Karel: 26.2.1904 žádá MěÚ v Brandýse n.l. o doručení spisu Karlu T. Spis doručen. Tyle Antonín: 13.7.1912 je mu z OH v Rci zaslán povolávací rozkaz k vojenskému cvičení. - Dne 8.8.1912 zasílá zeměbranec A.T. na OH do Rce přihlášku nároku na příspěvek k výživě podle zákona ze dne 21.7.1908 z.ř., č.141. - OH v Rci zasílá 10.11.1913 zeměbranci Ant. Tylovi list osvobozující. List mu byl předán. Uher Bohuslav: OÚ v Lešanech oznamuje 17.9.1909 do Spomyšle, že se v Nalezovsi narodil 13.5.1891 Bohuslav Uher, který je domobrancem pro rok 1910. Ve Spomyšli byl pak zanesen do seznamu domobranců. Uher František, nar.1888: v červnu 1907 bydlí ve Spomyšli, k odvodu pro rok 1909 se přihlásil v Neubergu. Uher Josef: 19.3.1907 mu byl ve Spomyšli doručen zavolací lístek; 18.4.1908 mu bylo doručeno předvolání k odvodu. Uher Josef: V září 1918 došel dopis z Pěšího pluku č. 42 o superarbitraci a požadavek na zjištění pobytu Josefa Uhra. Podána zpráva, že se jmenovaný vojín zdržuje u zeměbraneckého velitelství č. 9 v Litoměřicích. Na OH podána 25.1.1919 zpráva, že jmenovaný domobr. pěšák J.U. se zdržuje doma u svých rodičů a k žádnému oddílu čes.-slov. armády se dosud nehlásil. Vaněk Josef, nar. 1886: Předvolání k odvodu v Mělníce na den 5.3.1907 mu do Spomyšle zaslal OÚ v Býkvi. Předvolání k odvodu zaslané z OÚ v Býkvi dne 19.4.1908 bylo vráceno s tím, že zde jmenovaný vůbec nebydlí. Veselý Václav: žádost o doručení zeměbran. pasu vrácena na OH do Rce s tím, že V.V. se v obci Spomyšl od 5.10.1903 nezdržuje a odhlásil se do Bukole. Vidim František: 30.4.1908 žádá OÚ v Letkách zdejší OÚ o doručení předvolání k odvodu pro F.V. z Máslovic. Předvolání mu bylo doručeno. Vršovský František, nar. 1881: 24.2.1902 OÚ Bukol zasílá obsílku k odvodu pro Fr.V. Doručena. - 4.3.1903 OÚ Bukol zasílá obsílku k odvodu pro Fr.V. Doručena. Okr.soud zasílá pokutu 10 K, kterou u něho složil Fr. V. - V dubnu 1904 mu přišla z OÚ Bukol obsílka k odvodu, která mu byla předána. Vurma Antonín nar. 1893: OÚ v Lipkovicích sděluje dne 16.9.1911, že je třeba A.V. zanést do seznamu domobranců ve Spomyšli. Z obecních kronik: 23.3.1928 Odvod, z 8 branců odvedli 2 (Dobruský Olda, Macák Jaroslav). 23.3.1929 Odvedeni Josef Šrytr, Václav Řada (ze 12-ti branců). březen 1932 K odvodu jdou: Titěra J., Štolc K. (čp.23), Uher Ant., Uher Josef, Švec Karel, Srba B., Tyle F., Heller R., Šimral Jar., Vorel J. 10.3.1933 Branci u odvodu: Tyle Fr., Rechcigel Jar., Duchoslav Jos., Šourek Jar., Řáda Ant., Šimral Jar., Tyle Jiří, Suchý Jar., Horký Ladislav, Uher Alois, Vorel Václav; odvedeni Řáda Ant., a Šourek Jar. 17.10.1967 Odvod branců v Kralupech n.vlt. odveden Tošner Oldřich, Fišer Jiří a Kopecký František. Tito branci nepořádali braneckou zábavu, jak to bývá ve Spomyšli zvykem. 01.10.1968 V Kralupech n.vlt. byli u odvodu: Dobruský Vladimír, Uher Ladislav, Kacerovský Pavel, Tyle Antonín, Rohan Vratislav všichni byli odvedeni. 13.10.1969 Odvedeni branci Plicka Oldřich, Melichar Zdeněk, Uher Jaroslav a Víšek Vladimír. Nebyl odveden Szajko Josef. Večer byla v místním hostinci branecká zábava, hojně navštívená. 13.10.1970 U odvodu byli: Bartoň Jiří, Duchoslav Jiří, Kolman Karel, Melichar Ivan, Podrapský Jaroslav; odveden nebyl Bartoň Jiří. 24.10.1971 Na Mělníku u odvodu: Léger Antonín, Szajko Pavel, Bureš Václav, Bartoň Jiří, Bartoň Milan, Černý Petr a Duchoslav Jaromír. Odvedeni byli: Léger Antonín, Bureš Václav a Duchoslav Jaromír. 20.10.1972 U odvodu: Uher Jaroslav (čp. 90), Šeba Josef (čp. 38), Podhorník Stanislav (čp. 23), Duchoslav Jaromír (čp. 123), Pako Tibor. Všichni byli odvedeni. 12.10.1973 Branci u odvodu: Točín Antonín, Hošek Zdeněk, Podhorník Stanislav. Odveden byl jen Točín Ant. 16.10.1974 Branci byli u odvodu na Mělníku: Hošek Zdeněk, Podhorník Stanislav, Kříček Antonín, Szajko Zdeněk, Varta Josef; odveden pouze Varta Josef. 20.10.1975 U odvodu na Mělníku: Duchoslav Jindra, Bureš Miroslav, Kříček Antonín, Cinybulk Jiří a Černý Miroslav; odveden nebyl Kříček Antonín. 10.10.1978 Branci u odvodu na Mělníku: Duchoslav Vladimír, Puchner Miroslav, Jedlička Vladimír. říjen 1980 U odvodu 3 branci: Hrubiš Luboš, Nikl Pavel, Švec Karel, odveden byl pouze Švec Karel, druzí budou XIII