Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie - stav v EU Ing.. Martin Kloz, CSc. AQUATHERM Praha 22. listopadu 2007
Stávaj vající systémy ve státech tech EU Investiční podpora z dotačních programů Daňov ové úlevy Daně z paliv a energie
Velká Británie Dotace - domácnosti Solárn rní panely pro ohřev vody - dotace 30% uznatelných nákladn kladů,, maximáln lně však 400 GBP Tepelná čerpadla dotace 30% uznatelných nákladů maximáln lně však 1 200 GBP Kotle na biomasu dotace 30% uznatelných nákladů maximáln lně však 1 500 GBP. Dotace - veřejn ejné a soukromé subjekty Dotace aža 100 000 GBP.
Nizozemí Daně a daňov ové úlevy Daň ze spotřeby plynu a elektřiny Investor můžm ůže e od daňov ového základu z odečíst 55 % investičních nákladn kladů (odpovídá 20% dotaci)
Finsko Dotace Pro hospodářský ský sektor (letos vyčlen leněno no 30 mil euro) i pro domácnosti (vyčlen leněno no 6 mil euro) Na projekty vyšší kvality poskytována dotace ve výši i 15-20 % investičních nákladn kladů Na projekty nižší úrovně poskytována dotace maximáln lně 10 % investičních nákladn kladů Dotace je poskytována aža po realizaci projektu a předložení příslušných dokumentů o výši nákladů.
Francie Úleva na dani z příjmu fyzických osob Pro domácnosti možnost odečíst ze základu z daně náklady vynaložen ené na vytápění obnovitelnými zdroji i energie kondenzační kotle na biomasu odečet et 25 až 40 % investičních nákladn kladů nízkoteplotní kotle na biomasu 15 % Solárn rní systémy a tepelná čerpadla - 40 až 50 % Podpora energetického využit ití biomasy v domácnostech a průmyslu Poradenství při i rozhodování o instalaci domovních kotelen Investiční podpora na pořízen zení kotlů do výše e 40 % Zajištěna certifikace kotlů
Irsko Dotace - domácnosti Investiční dotace aža 30 % na solárn rní vytápění,, tepelná čerpadla, kotle na biomasu. Dotace - průmysl Dotace jak na vlastní montáž solárn rního vytápění, tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu, tak na provedení realizační studie Investiční dotace činí až 30 % přípustných p pustných nákladn kladů pro jednotlivé projekty Dotace aža 40 % přípustných p pustných nákladn kladů,, maximáln lně 5 000 euro, v případě realizační studie.
Německo Dotace - domácnosti Solárn rní kolektory na ohřev vody (60 euro na metr čtvereční instalované hrubé plochy, nejméně však 412,5 euro; podpora maximáln lně na 40 m2) Solárn rní kolektory pro kombinovaný ohřev vody a topení,, případnp padně chlazení (105 euro na metr čtvereční instalované hrubé plochy; podpora maximáln lně na 40 m2) Kotle na biomasu s automatickým přísunem p paliva (36 euro, minimáln lně však 1500 euro, maximáln lní tepelný výkon 100 kw) Kotle na dřevd evěnou štěpku ( 750 euro na jedno zařízen zení) Zplyňovac ovací kotle na palivové dříví s tepelným výkonem 15 30 kw (1125 euro na jedno zařízen zení). CZT na biomasu zvýhodněné půjčky Kotel s automatickým přísunem p pevné biomasy (na výkon přesahujp esahující 100 kw; 24 Euro na kw, maximáln lně však 110.000 Euro pro jedno zařízen zení; podpora na výstavbu rozvodné sítě,, při p i ročním m odběru tepla nad 1,5 MWh)
Rakousko - 1 Spolkové dotační programy pro podnikatele, neziskové a státn tní organizace CZT na biomasou (dotace aža 30%, max. výše e investice 200.000 euro) Společná výroba tepla a elektřiny z biomasy (min. investice 10.000 euro, dotace 30 %, min. 30% roční výroby tepla musí být využito) Domovní výtopny na biomasu (min. investice 35.000 euro, max. dotace 30 %, dělíd se o nín stát t a spolková země v poměru 60:40) Geotermáln lní zdroje (min. investice 35.000 euro, max. dotace 30%. i zde se dělíd o financování federáln lní a zemská úroveň v poměru 60:40). Solárn rní zařízen zení pro ohřev vody a vytápění,, případnp padně chlazení (do 100 m2 plochy kolektorů min. investice 5.000 euro, nad 100 m2 min. 10.000 euro, max. hodnota investice u klasických kolektorů 675 euro/m2, u vakuových 1.000 euro/m2) Daňov ové úlevy Snížen ená sazba DPH na biomasu
Rakousko- 2 Zemské dotační programy pro domácnosti Kotle na biomasu (v některých n zemích i na kachlová nebo krbová kamna, max. dotace 25 50%, většinou v 30 40%) Solárn rní zařízen zení (příjemci dotace jak majitelé domů,, tak dodavatelské firmy, dotace aža 50%, roste s počtem zapojených bytů v domě,, max. výše e dotace od max. 600 euro ve Štýrsku do 1.550 eur ve Vorarlbersku pro systémy ohřevu TUV, resp. 1.100 3.325 euro při p i vytápění Tepelná čerpadla (ne ve všech v zemích, dotace 10 aža 30%, diferenciace dle použit ití na TUV nebo vytápění,, někde n se dotace poskytuje jen při p splnění stanovených tepelných vlastností budovy). Daňov ové úlevy Snížen ená sazba DPH na biomasu Možnost odečíst z daně z příjmu tzv. zvláš áštní výdaje aža do výše e 2.920 eur ročně.
Belgie Daňov ové úlevy Slevu na DPH aža do 40% na investice do solárn rního systému nebo tepelného čerpadla (odpočet daně lze provést do výše e r. 2007 1.280 euro, 2008 2.600 euro (tj. kdo neodvádí daň z příjmu alespoň v této to výši, nemůž ůže e podporu získat). z Dotační programy na úrovni regionů Pro domácnosti, podniky, OSVČ,, obce, neziskové organizace (výše e dotací se liší dle regionů, příjemců a druhů zařízen zení).
Řecko Podnikatelské subjekty podpora výroby energetické biomasy Dotace či i uhrazení části nákladn kladů na leasing nebo dotace mzdových nákladn kladů na pracovní místa vzniklá v důsledku d realizaci investice (15 aža 35 % dle hospodářsk ské vyspělosti regionu) Úlevy na dani z příjmu na 10 let ve výši i 50 aža 100 % hodnoty investice (dle hospodářsk ské vyspělosti regionu) Domácnosti - daňov ové úlevy Snížen ení základu daně z příjmů o 20 % z nákladn kladů (maximáln lně o 700 euro) v případp padě investice do solárn rních kolektorů případně instalace centráln lní klimatizace s využit itím m sluneční energie
Švédsko Daň z produkce CO2 Biopaliva od daně osvobozena Dotace V minulosti při p i přechodu p CZT na biomasu investiční dotace, dnes již zastaveny (CZT ze 62 % využívá biomasu) Konverze bytových a rodinných domů z topných olejů a elektrického vytápění na biomasu nebo tepelná čerpadla (dotace max. 30 % nebo 14 tis. SEK/byt pro rodinné domy a 30 tis SEK/byt pro činžovní domy) Instalace ekologických zdrojů tepla v nově budovaných bytových a rodinných domech Instalace systémů solárn rního ohřevu vody v bytových a rodinných domech (dotace 7500 SEK/byt)
Kypr Dotace Určeny podnikatelským subjektům, neziskovým organizacím, domácnostem, školám m apod. (výše dotace se liší dle typu příjemce, p je stanovena procentem z vynaložených nákladn kladů a omezena maximáln lní výši i, někdy n jsou limitovány rovněž oprávn vněné náklady) Dva dotační tituly Podpora solárn rních systémů na ohřev užitkovu itkové vody, vytápění či i chlazení Podpora investic do centráln lních systému pro výrobu tepla/chladu z biomasy.
Maďarsko arsko Dotace pro domácnosti bytová družstva a společenstv enství vlastníků na rekonstrukci bytového fondu Součást stí je i instalace vytápění biomasou, geotermáln lní energií,, sluneční energií a tepelnými čerpadly Dotace aža 15 % z objemu investice, max. 265 tisíc c HUF/byt (100 HUF = 11,11 CZK) a zvýhodněný ný úvěr r ve výši i 0 85 % z objemu investice,max. 3 735 tis. HUF/byt Dotace z Operačního programu prostřed edí a energie Podpora výroby tepla z OZE (min. objem podpory 10 mil HUF, max,, objem podpory 500 mil HUF, míra m podpory 10 aža 50 % objemu investice).
Polsko Operační program infrastruktura a životn ivotního prostřed edí Podpora investic do výroby biopaliv,, výstavby zařízen zení na výrobu tepla z OZE (předev edevším m solárn rní a geotermáln lní energie), podpora firem vyrábějících ch zařízen zení pro OZE, Příjemci podpory jsou podnikatelské subjekty, komunáln lní podniky, obce a státn tní sféra Min. velikost projektu 5 mil. euro, max. dotace 85 %. Zemědělsk lské dotační programy Podpora instalací zařízen zení na využívání OZE v zemědělstv lství Dotace 45 euro/ha pěstitelp stitelům m energetických plodin (týká se výroby za účelem nejen prodeje, ale i pro vlastní použit ití). Od 1. 1. 2008 mají být zavedeny bílé b certifikáty ty
Slovensko Domácnosti dotace od roku 2008 Kotle na biomasu (nárokov roková dotace 25% z nákupní ceny) Sluneční kolektorů pro ohřev TUV (dotace 3 tis. Sk/m² plochy slunečního kolektoru, v případě instalace více v než 8 m² m plochy solárn rního systému můžm ůže e dotace činit 24 tis. Sk plus 1 500 Sk za každý další 1 m² m nad 8 m² m plochy) Operační program Konkurenceschopnost a hospodářský ský růst r - Zaměř ěřen na zvyšov ování energetické efektivnosti. Operační program Základn Z kladní infrastruktura - Změna palivové základny energetických zdrojů s důrazem na nízkoemisní a obnovitelné zdroje
Další státy ty EU Dánsko - podpora zrušena, protože e podíl l OZE na zásobovz sobování teplem již dosahuje 60 % Itálie, Lucembursko v současn asné době není podpora, zavedení se připravujep Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko národní podpora zatím m není, pouze možnost podpor v rámci r evropských fondů
ČR základní statistika Teplo se na celkové spotřeb ebě konečné energie podílí 60 %. Výrobu tepla je zajištěna takto: hnědé a černé uhlí 62 % zemní plyn 27 % kapalná paliva 5 % ostatní včetně OZE 6 % V rámci trhu s teplem tvoří teplo k vytápění budov a produkci teplé vody 60 %, průmyslov myslové teplo 40 %. Podíl l domácnost cností na teplu v bytových, administrativních apod. prostorách je 2/3, podíl l sektoru obchodu a služeb 1/3. Obnovitelné zdroje energie při p i tom v tomto sektoru mohou nahradit podstatnou část potřebn ebné tepelné energie. OZE: pevná biomasa - 90,9 % (z toho v domácnostech 48,6 %, ostatní 42,3 %, celkem z biomasy asi 37 PJ tepla) biologicky rozložiteln itelná část komunáln lních odpadů - 2,1 PJ, tj. 5,1 %,, bioplyn - 1 PJ, tj. 2,4 %, tepelná čerpadla - 0,6 PJ, tj. 1,5 %. solárn rní kolektory - 0,1 %
ČR - dota otační programy 1 OP Podnikání a inovace (Ekoenergie ( Ekoenergie) Vyčlen leněno no málo m finančních prostředk edků (z 10,5 mld. KčK sníženo na 4 mld, pak zvýšeno na 6 mld. Kč) K Na první výzvu (původn vodně na ni vyčlen leněno no asi jen 900 mil Kč, K, pak navýšeno) požadavky na více v jak 10 mld. KčK OP Životn ivotní prostřed edí Problémy s podporou domácnost cností a projektů generujících ch zisk
ČR - dota otační programy 2 Zemědělsk lské dotační programy V roce 2007 podpora pěstovp stování energetických bylin i rychle rostoucích ch dřevin, d v roce 2008 již jen podpora dřevin Uhlíkový kredit (v r. 2007 v EU překrop ekročena ena plocha s energetickými rostlinami o 900 tis. ha - podpora klesla ze 45 euro/ha na 32 euro/ha) Investice do zařízen zení na výrobu tepla z OZE v sektoru zemědělstv lství podporovány v rámci r programu rozvoje venkova
ČR zákon o podpoře e tepla 1 Vládn dní návrh zákona z o podpoře e elektřiny a tepla z roku 2005 teplo vypadlo těsnou t většinou v ve třetím čtení zákona v Poslanecké sněmovn movně Poslanecký návrh n z roku 2006 byl Poslaneckou sněmovnou vrácen k přepracovp epracování Oba návrhy n postaveny na zavedení určitých povinností pro některn které subjekty, Návrh z roku 2006 byl odvážnější pokrýval širší spektrum zdrojů tepla
ČR zákon o podpoře e tepla 2 Stanovení povinnosti vlastníků zdrojů tepelné energie zajistit část výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie Nové nebo rekonstruované zdroje o výkonu 1 aža 10 MWt - povinnost zajistit, aby zdroj vyráběl l z celkové výroby tepelné energie minimáln lně 20 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo aby k dodávan vanému celkovému množstv ství tepelné energie z tohoto zdroje bylo vyráběno ještě z obnovitelných zdrojů minimáln lně množstv ství tepelné energie odpovídaj dající 25 % z celkové výroby tepla energie tohoto zdroje Nové nebo rekonstruované zdroje o výkonu nad 10 MWt - povinnost do 31. 12. 2015 zajistit, aby tento zdroj vyráběl l z celkové výroby tepelné energie minimáln lně 10 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo aby k dodávan vanému celkovému množstv ství tepelné energie z tohoto zdroje bylo vyráběno ještě z obnovitelných zdrojů minimáln lně množstv ství tepelné energie odpovídaj dající 11 % z celkové výroby tepla energie tohoto zdroje Předpokládalo dalo se, že e v případě zdrojů na pevná paliva bude tato povinnost plněna na především m formou spoluspalování pevných paliv a biomasy. Návrh N však v umožň žňoval, aby tato povinnost mohla být splněna na například samostatným kotlem na biomasu, využit itím solárn rní či i geotermáln lní energie Návrh vymezoval podmínky za kterých se tato povinnost na vlastníka zdroje nevztahoval Kde by splnění této to povinnosti bylo přílip liš nákladné Kde by bylo splnění této to povinnosti v rozporu s památkovou péčíp V případp padě zdrojů využívaj vajících ch druhotné teplo.
ČR zákon o podpoře e tepla 3 Stanovení povinnosti vlastníků domů zajistit část spotřeby tepla z obnovitelných zdrojů energie Nové nebo rekonstruované stavby financované z nejméně z 50 % z veřejných ejných rozpočtů stavebník k byl povinen zajistit, že e stavba bude mít t min. 20 % spotřeby tepla z OZE (limit byl stanoven tak, aby jej bylo možné splnit i prostřednictv ednictvím m solárn rního systému) Ostatní nové nebo rekonstruované stavby - stavebník k byl povinen zajistit, že e stavba bude mít m t min. 10 % spotřeby tepla z OZE (předpokl edpokládalo dalo se, že e tato povinnost bude plněna na předevp edevším m formou spoluspalování pevných paliv a biomasy) Návrh zákona z vymezoval podmínky za kterých se tato povinnost na stavebníka nevztahovala - šlo o stavby S nízkou n energetickou náron ročností Zásobované teplem z CZT Kde by splnění této to povinnosti bylo přílip liš nákladné Kde by bylo splnění této to povinnosti v rozporu s památkovou péčí. p
ČR aktuáln lní stav přípravyp pravy MŽP na přípravp pravě legislativního zakotvení tepla z OZE zatím m nepracuje, zahájen jení přípravy pravy se ale chystá není zatím m jasný směr r prací MPO provedena analýza
SRN - návrh Každá výrobna tepla z OZE včetnv etně domácnost cností má garantován n bonus za každý vyrobený GJ tepla Příspěvek bude hrazen měsíčněm z fondu, který naplní výrobci neobnovitelného tepla a dovozci paliv používaných k výrobě tepla Fond bude spravovat a platby provádět t nově vytvořen ená instituce podobná OTE Problém - vysoká administrativní náročnost systému a většív zatížen ení koncových odběratel ratelů tepla.
EU - aktuáln lní stav EK do konce roku připravp ipraví návrh směrnice o OZE Pouze rámec r zastřešuj ující elektřinu, teplo a dopravní biopaliva s indikativními cíli c pro OZE jako celek Původně avizovaný samostatný návrh n směrnice pro teplo a chlad z OZE, obsahující specifické cíle pro teplo a chlad předlop edložen en nebude Stanovení sektorových cílůc pro teplo a chlad z OZE bude ponecháno no na členských státech, tech, mělo m by ale vycházet z celkových indikativních cílůc OZE