roník 10. srpen 2/1999

roník 10. srpen 2/1999 Milí mariánští ctitelé, slavíme poslední pípravný rok na velké jubileum roku 2000. První rok byl vnován Bohu Synu, druhý Duchu sv. a letošní Bohu Otci. Hlavní myšlenka: Návrat do Otcovského domu. Každý z nás se více i mén vzdálil od nebeského Otce. K návratu k Otci nám velmi pomáhá mariánská úcta. Zmínil se o tom i apoštolský nuncius Mons. Giovanni Coppa v promluv o naší hlavní pouti: Ktinská pou je pesn to, co od nás papež v tomto roce žádá: je to pou obrácení, pou návratu k Bohu Otci ve svátosti pokání. Svátost, v níž nás Bh objímá svou nezmrnou láskou, jako otec, který ekal dlouho na návrat svého ztraceného syna. Svátost, kde nalézáme Ježíše, jenž nám otvírá svou náru, hladí nás svýma ukižovanýma rukama a znovu nás dává Otci skrze ob svého kíže a svého vzkíšení. I nejtžší híchy mohou být odpuštny. Naši mariánští ctitelé práv na poutním míst rádi a v hojném potu pistupují ke svátosti pokání. Svátosti, a je pijímáme kdekoliv, mají svou velikou sílu. Jsme však pesvdeni: Na poutním míst naše modlitba, svátosti, mše sv. mají nco navíc, cítíme: V blízkosti Panny Marie jsme blížeji i samému Bohu. Na poutním míst mnohdy pistupují ke svaté zpovdi ti, kteí i dlouhá léta nebyli u svátosti. Mohu íci: Nkterá svatá zpov byla tak krásná, kdy jsem mohl vyslechnout kajícníka, potšit jej, dát mu rozhešení, ano i pro tu jedinou chvíli by stálo stát se knzem. Dík patí pedevším Matce Boží, která divy tvoí. Bože, všemohoucí Ote, dej, a všichni Tvoji synové a dcery poznávají, že na cest k Tob, poslednímu cíli lovka, je provází Panna Marie, obraz isté lásky, Tebou vyvolená Matka Kristova a Matka církve. A opt slovo apoštolského nuncia: Žehnej nám, Matko-Panno Ktinská! Odjedeme odsud pipraveni konat vždycky to, co od nás Bh chce, jak tys nám ekla. Neopouštj nás, Maria a pomáhej nám, abychom zstali vždycky vrni. Zplna srdce Vám všem žehnám P. Tomáš Prnka

Zjevení Ktinské Panny Marie Do naší farnosti patí malá vesnika Bukovinka. Tvoí nejvyšší bod v našem kraji. Zde s nejvtší pravdpodobností stával klášter i kostel, snad již ve 12. století. Dodnes mžeme vidt torzo starobylé kaple, kolem stával hbitov a v tsné blízkosti se nacházejí základy svdící o rozsáhlém objektu. V nevelké vzdálenosti od tohoto místa stojí kaplika s nápisem: zde se roku 1210 zjevila Panna Maria Ktinská. Podle starého vyprávní vytesal sochu Panny Marie Ktinské svatý Emerich. Ve starobylé písni se zpívá: Když se víra rozšíila po dolních Uhrách, byl tamtéž svatý Emerich k hlásání poslán. Vzal si s sebou na cestu krásnou Boží rodiku, když hlásal zbožným kesanm Kristovu víru. Pozdji sochu koupil pohanský sedlák, sochu dal do komory mezi staré haraburdí. Pišla k nmu do služba zbožná dveka a byla jí vykázána ta komreka. Každý den ráno i veer se ped ní zbožn modlila. Jednou veer, když se vše chystalo ke spánku, pišel sedlák do komrky. Dívka se práv modlila. Rozkázal jí, aby šla na pole a do rána všechen hnj rozházela. Nestane-li se tak, že ji propustí hned ze služby. Dívka namítla, že je to na ni mnoho, aby jí nkoho pibral na pomoc. Sedlák ukázal na sochu a pravil: A ti ona pomže! Dívka s pláem prosila Pannu Marii za odpuštní, že ji sedlák tak urazil a posílá Pannu Marii jí pomáhat rozhazovat hnj. Jaké bylo však dívino pekvapení, když Panna Maria k ní promluvila: Nermu se, mé drahé dít, netrap své srdce, vím že m vrn miluješ a ctíš velice. Dív než vyjde denice, pines plachtu z ložnice, vezmi m na svoje záda, nes k Bukovince. Dívka jí odpovdla, že neví kudy se tam jde a že má uloženou práci od sedláka. Panna Maria ji však prosí, jen aby tak uinila a o práci starost nemla, andl, že jí cestu ukáže. Dívka nemeškala a poslechla. Andl ji uchopil a odnesl ji k Bukovince. Tam se dívka s Pannou Marií rozlouila, postavila ji pod kaštan a andl ji odnesl nazpt. Jaké bylo ráno pekvapení. Sedlák se podivil, vida hnj rozházený a dívka byla ilá, jako by celou noc spala. I uvil jí, že ji Panna Maria pomohla a dal se poktít. A ráno v Bukovince všichni žasli, když vidli na kaštanovém strom zlatou zá a v ní Matiku Boží s dátkem. Ve Ktinách tehdy psobili Otcové premonstráti. Obané z Bukovinky jim oznámili, co se na rozkvetlém kaštanu zázraného událo. Knží si vzali ta nejkrásnjší roucha a s velkou parádou se vypravili do Bukovinky a sochu slavnostn penesli do Ktin. Jaké bylo jejich pekvapení: Socha v noci zmizela. Byla zpt v Bukovince. Znovu se tedy vypravili a znovu s velkou slávou ji penášeli. Ale na druhý den socha opt zmizela, znovu byla v Bukovince. A tu jim nkdo poradil: Ne s parádou, ale bosky a s pokorou a s kajícností peneste sochu do Ktin. Tak se vypravili znovu do Bukovinky a s modlitbou prosili Pannu Marii, aby zstala ve Ktinách, že ji umístí na hlavním oltái a v Bukovince na památku postaví kapliku. Tak se i stalo. Nyní skví se na oltái naše Matika, s usmvavou tváí vítá svého poutníka. Jenom k ní pospíchejme, o pomoc ji žádejme, Zdrávas, zdrávas bu Maria! vždy prozpvujme. Legenda dále vypravuje: Když se kácel kaštan, na kterém se Panna Maria zjevila, vzal si jej jeden z oban a vysekal z nho koryto pro dobytek. Tísky hodil do kamen, ale kamna se rozsypala. A koryto, když dali dobytku, ten padl na kolena a nevstal, až žlab odnesli. Tolik stará povst.

Kubínek a Ktiny Se jménem Šebestiána Kubínka jsem se poprvé setkal jako bohoslovec v brnnském alumnát. Tehdy jsme první rok studovali a bydleli v uprázdnné biskupské residenci a pak tyi roky od roku 1946-50 na Antonínské. 1. Velkým obdivovatelem Šebestiána Kubínka byl náš profesor morálky a sociologie dr. Josef Janík, rodák z Rozstání na Drahanské vysoin. Dle dostupného materiálu napsal jeho životopis. Ml jsem mnohé poznámky z jeho pednášek i o Kubínkovi, ale vše vzal as. Byl jsem také inný v tehdejší Rži Sušilov. Své jméno dostala po významném profesoru bohosloví a známém sbrateli lidových písní Františku Sušilovi. Ml jsem na starosti i knihovnu Rže Sušilovy v alumnát byla ješt další vtší knihovna s teologickými a jinými odbornými knihami a spisy. Po vysvcení v roce 1950 ást mých vcí zstala v alumnát, který v tom roce pevzal stát a další knihy jsem ml u známých. Místo knžského psobení jsme byli povoláni na vojnu k praporm PTP (známí erní baroni). Služba trvala tém ti a pl roku Tak mnohá pedsevzetí vzala za své a tak byl zasunut i zájem o Šebestiána Kubínka. Mnohé knížky, poznámky, sešity, které mn byly v dob studií blízké, byly nenávratn pry. Jsem však rád, že mi zstala útlá knížeka od dr. Josefa Janíka. Na toulkách Božích (život a dílo Šebestiána Kubínka). Znovu jsem se setkal se jménem Šebestiána Kubínka ve Ktinách, kam jsem pišel jako duchovní správce v roce 1973. Šebestián Kubínek a Ktiny mají k sob velmi blízko. Kubínek byl velkým mariánským ctitelem a poutníkem. Navštvoval rzná mariánská poutní místa. Nejvíce mu pirostly k srdci práv Ktiny. Putování do Ktin zddil po svých rodiích. Jeho maminka pocházela z Jiíkovic. Odtud se od nepamti putovávalo do Ktin. Máme ve farním archivu svdectví od Václava Štpánka o poutích Jiíkovských do Ktin. V druhé polovin minulého století a zaátkem 20. století vodíval je Augustin Štpánek, rodák z Blažovic. Kubínkova maminka jist klekávala ped milostnou sochou Panny Marie Ktinské, ale i v kapli sv. Anny, vždy na ktu dostala její jméno. Možná putovala i v roce, kdy pod srdcem nosila jedenácté dít. Pouti v tch letech se vzpamatovávaly z útlumu zpsobeného rakouským císaem Josefem II. Kubínek, jak svdí Václav Štpánek, ml veliký vliv na obnov, šíení a prohloubení ktinských poutí. Vydal i knížeku o Ktinách, a to vlastním nákladem v roce 1863. Titul brožurky: Pobožnost k uctní nejsvtjšího života Pána našeho Ježíše Krista v poutním slavném chrámu Pán Ktinském v Markrabství moravském. Jeho pozornost byla zamena ke tyrem velkým tabulovým obrazm za hlavním oltáem. Pocházejí ze zaátku 19. století. Jako autora uvádí dr. J. Janík malíe Mastného z Brna. Nic bližšího o nm nevím. Vtšinou jsem vždy slýchával, že obrazy jsou od neznámého autora. Nemají žádnou signaturu. Obrazy jsou velmi rozmrné. Délka tém 300 cm a výška 200 cm. Na každém je 20 výjev ze života Pán Ježíše a Panny Marie. Obrazy jsou doprovázeny i citáty zvlášt z Písma svatého. Písmo je švabach, ale vše je v eském jazyce. První obraz pedstavuje narození a dtství Ježíšovo, druhý jeho uitelský úad, tetí jeho umuení a tvrtý zmrtvýchvstání a nkolik událostí ze Skutk apoštol.

Za petení, pímo za rozjímání stojí sama pedmluva. Zaíná slovy: Jeden z nejmocnjších prostedk, jež k dosáhnutí života vného kesan katolickému církev svatá pedkládá, jest zajisté rozjímání a nábožné uvazování života nejsvtjšího Vykupitele našeho, Pána Ježíše Krista. Kubínek ve své knize podává dvojí zpsob, jak možno u tchto obraz vykonat dobrou pobožnost. První zpsob trvá asi 4 hodiny, druhý 8 až 10 hodin. Proti námitce, že je to píliš dlouho, uvádí Kubínek srovnání s pobožnostmi ve Vambeicích, které trvají celý den a poutníci musí chodit kolik dní pšky, aby je mohli na onom posvátném míst vykonati. Pro by nábožní ctitelé Pána Ježíše neobtovali rádi tento kratší as k cestování do ktinského chrámu Pán a nkolik hodin pobožnosti, vdouce, že as ten, který se obtuje k nábožnému uctní Boha, nejvyššího Pána, není zmaen, ale jest od Boha hojn podlen tisícnásobn Božím požehnáním asným i vným. Postup pobožnosti: Úvodní modlitba, tení z Písma sv., které se vztahuje k uritému tajemství, nauení, modlitba a píse. V závru pobožnosti píše: To jest též také vno k roku 1863 na památku tisícileté slavnosti v krajinách slovanských, do nichž ped tisíci roky zasvitlo svtlo svaté víry skrze apoštoly Cyrila a Metodje. Dejž milostivý Pán, aby svtlo toto rozžato nám svítilo až dojdem do nebeské slávy. Knížka vydaná pi píležitosti tisícího výroí píchodu našich slovanských apoštol. V roce 1992 vydalo Hudební nakladatelství Salve na náš popud výtah z této pobožnosti. Obsahuje písn k jednotlivým tajemstvím a citaci píslušných ástí Písma sv. Uprosted je obraz kostela z tehdejší doby. Na konci struný životopis Kubínkv a jako dodatek: Lidová píse o vzniku poutního místa. V roce 1992 (20. záí) a 9. 5. 1993 jsme vnovali Kubínkovu odkazu dv mariánská odpoledne. Druhý díl Kubínkovy publikace obsahuje popis poutního místa, jak jej sestavil bývalý ktinský kaplan Karel Wagner. (Narozen roku 1823 v Rouchovanech). Nakonec je pidána pobožnost k Pann Marii a 23 mariánských písní. Vrame se ješt ke tyem tabulovým obrazm. V 80-tých letech našeho století byly velmi sešlé, plátno potrhané, výjevy zašlé. Proto jsme v letech 1990 až 1992 je dali restaurovat. Práce se ujala akademická malíka Zlatice Dobošová. Každý obraz byl nákladem 27 500 K velmi zdaile a peliv opraven. Návštvníci kostela se rádi u tchto obraz s obdivem zastavují. Je zvlášt malíka Zlatice Dobošová. Každý obraz byl nákladem 27 500 K velmi zdaile a peliv opraven. Návštvníci kostela se rádi u tchto obraz s obdivem zastavují. Je zvlášt potšitelné, že rodie vysvtlují svým dtem jednotlivé události z Písma svatého. V minulém roce podle výjevu Klanní Tí Král vydalo Kartusiánské nakladatelství v Brn vánoní pohlednice. Do budoucna chystáme vydání pohlednic s velikononí tématikou. Šebestián Kubínek má co íci i nám. V jeho dob náboženská situace nebyla také píznivá. I tehdy se šíila náboženská lhostejnost. Každá doba má své klady a zápory. Kubínek se snažil prostednictvím knih a úcty mariánské duchovn i kulturn povznést náš lid. Mnohé se mu jist podailo. Po vzoru Kubínkov putujme k Pann Marii Ktinské a jdme cestou: Skrze Marii k Pánu Ježíši. Chvíli vnujme i tyem obrazm. Kéž i nás pozvedne vzhru k Bohu rozjímání a nábožné uvažování nejsvtjšího vykupitele našeho Pána Ježíše Krista a jeho i naší nebeské Matky Panny Marie. P. Tomáš Prnka

Hlavní schodišt V rámci oprav je i letos naše pozornost zamena k hlavnímu schodišti. Na této akci jsme již prostavli pes 8 milión. Celkový odhad náklad iní 12 a pl miliónu. Na úhradách se podílí Ministerstvo kultury R, Okresní úad Blansko, obec Ktiny pislíbila 50 000 K a podíl farního úadu v letošním roce 300 000 K. ást schodišt je již pístupná. Letos jsme odstranili provizorní devné schodišt, demontovali zbývající ást, torkretovali stnu od námstí. Prbžn zajišujeme statiku a izolaci všech ploch. V tchto dnech nastoupili kameníci k montáži oprné zdi. Dále poítáme s výrobou a montáží nových schod pro stední ást schodišt. Opt se objevily zazdné ti vstupy stejn jako na protjší stn. Pro tyto vstupy? Ml Giovanni Santini na mysli dvoupodlažní kostel? Fresky Návštvníci našeho kostela velmi obdivují Etgensovy nástropní malby. V minulých letech jsme restaurovali fresky na hlavních kopulích, na oratoi a letos chceme pokraovat na 1. kru (ást od spáleniska). Tato akce má být ukonena na podzim píštího roku. Celkový rozpoet 530 000 K. Malby v této ásti jsou ve špatném stavu, vlivem zatékání je ást plochy malby uvolnna od zdiva a na nkterých místech dokonce odpadaná. V dsledku zatékání došlo ke ztmavnutí a zpráškovatní maleb. V dolních partiích jsou fresky poškozeny velkým množstvím rytých nápis. Malba je též na mnohých místech znehodnocena pemalbou v minulých dobách. Je tedy teba: pedbžná fixáž zpráškovatlé malby, upevnní uvolnné plochy, hloubková injektáž, sejmutí všech pemaleb a nevhodných tmel, fixáž malby, vytmelení všech poškozených míst, rekonstrukce chybjících ástí a další. Pou z Ivanovic na Hané Každoron o Hanácké pouti koncem ervna putují do Ktin poutníci z Ivanovic na Hané. Jejich letošní pou byla mimoádn slavná. Uplynulo 200 rok, co jejich pedkové pinesli do Ktin svj votivní obraz. Na tomto obraze je znázornna Panna Maria Ktinská obklopena andílky, vznáší se nad Ivanovicemi. Dole je prosba: Pod Tvj pláš se utíkáme svatá Boží rodiko, zachra nás ctitele Tvoje Krista Pána Matiko. Vypros pomoc v nouzi naší u Krista Syna Tvého a dosáhnem všichni slávu a život vný. Restaurovaný obraz pinesla dvata obleená v hanáckých krojích. Pi mši sv. byl obraz posvcen (posvtil ivanovický pan fará Miroslav hib za asistence ktinského dkana). Pi odpolední pobožnosti jsme jej povsili na své pvodní místo v kostele. Farní úad v Ivanovicích k této píležitosti vydal obrázky s nápisem: 200 let pod ochranou Matky Boží...

Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt Brno.j. P/2-2395/94 ze dne 1. 7. 1994. Bezina V bezinském kostele Panny Marie, Matky církve konáme fatimské pobožnosti. V pondlí 13. záí povede pobožnost P. Václav Novák z Podivína. Závrenou 13. íjna P. Marián Rudolf Kosík O Praem. z Brna-Židenic. Zaínáme vždy o pl 6 hod. naveer. V nedli 29. srpna pipadá poutní den Beziny. V pedveer v sobotu 28. 8. je posezení u táboráku pro vtší i menší. V nedli o 9 hod. slavná mše sv. Bude hrát dechová hudba mladých z Jedovnic-Bivojanka. Odpoledne pipravujeme program od 14 hodin. Srden zveme. Nástnný kalendá V tisku je náš oblíbený nástnný kalendá. Cena zstává stále stejná 10 K. Jediný kalendá snad v celém svt, nedle a svátky jsou v píslušných liturgických barvách. Videokazeta Máte videorekordér? Tak si objednejte naši videokazetu a budete asto s námi! Píští program Dušiková pou 17. íjna hlavní mše sv. o pl 11 h. bude sloužit strahovský opat Michael Pojezdý O Praem. Budeme pamatovat na naše poutníky, starší bratry a dobrodince. Spolu se Školním lesním podnikem ve Ktinách, s lesnickou fakultou Mendelovy univerzity pipravujeme mysliveckou pou. Poítáme s nedlí 7. listopadu. Pesný program i datum zavas zveejníme. Upozorujeme, že 1. kvtna 2000 bude velká dkovná pou. Uplyne totiž 250 let od benedikce nynjšího chrámu a umístní milostné sochy Panny Marie Ktinské na hlavním oltái. Již nyní si poznate toto významné datum. Cesty ke ktinskému poutnímu místu byly spojeny s tzv. poklonami Božími mukami. Zachovala se smrem k Bezin a na Bukovském kopci. Starší si pamatují Boží muku smrem k Adamovu a u pivovaru. Máme v úmyslu postavit Boží muku Poklonu a obnovit studánku naproti vojenským bytovkám. Doufáme, že s pomocí Boží a ochotných lidí se náš plán ješt letos uskutení. Svcení zavas oznámíme. Podkování Za všechny Vaše dary, modlitby, za Vaši stálou píze upímné Pán Bh zapla. Náš bžný úet u. s. Blansko 505250-638/0800. Vydává ímskokatolická farnost Ktiny, PS 679 05. tel. 0506/439189, odpovídá P. Tomáš Prnka r.. OkÚ Blansko o 370100495