PRAKTICKÉ INFORMACE PRO STAROSTY OBCÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 2011 Základní složky Integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje připravily pro starosty obcí základní informace v oblasti přípravy na řešení mimořádných událostí a krizových situací, jakož i informace co dělat, vznikne-li v obci mimořádná událost nebo je vyhlášen krizový stav.
OBSAH: 1. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje... str. 3 2. Policie České republiky... str. 27 3. Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje... str. 32 2
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE 3
1. ÚVOD... 5 1.1. Místo a postavení obcí v bezpečnostním systému ČR... 5 1.2. Veřejná správa a úloha obcí... 5 2. OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH... 5 2.1. Ochrana obyvatelstva a orgány veřejné správy... 5 3. ÚKOLY OCHRANY OBYVATELSTVA... 6 4. ÚKOLY OBCÍ PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ... 7 4.1. Povinnosti obecního úřadu... 8 4.2. Povinnosti starosty obce... 8 4.3. Povinnosti obce jako právnické osoby... 8 5. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ... 8 5.1. Povinnosti obecního úřadu... 9 5.2. Povinnosti starosty obce... 9 5.3. Povinnosti obce jako právnické osoby... 9 5.4. Možný postup při vytvoření krizového štábu... 9 6. OBEC A POŽÁRNÍ OCHRANA... 10 6.1. Povinnosti obce... 10 6.2. Povinnost obce směrem k jednotce požární ochrany... 11 6.3. Úkoly jednotek požární ochrany... 12 6.4. Povinnosti obce jako právnické osoby... 12 7. OBEC A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM... 12 7.1 Obecné informace... 12 7.2 Povinnosti obce s rozšířenou působností v oblasti IZS... 13 7.3 Povinnosti obecního úřadu v oblasti IZS... 13 7.4 Povinnosti starosty obce v oblasti IZS... 13 7.5 Povinnosti obce jako právnické osoby... 13 8. OBEC A POVODNĚ... 14 8.1 Co je to povodeň a čím může být způsobena... 14 8.2 Základní povodňová opatření... 14 8.3 Co jsou povodňové orgány... 14 8.4 Povodňová komise obce... 14 8.5 Stupně povodňové aktivity (SPA)... 15 8.6 Předpovědní a hlásná služba... 15 9. SHRNUTÍ... 15 10. LEGISLATIVA... 24 10.1 Zákony... 24 10.2 Vyhlášky... 25 10.3 Nařízení vlády... 25 10.4 Nařízení Olomouckého kraje... 26 4
1. ÚVOD 1.1. Místo a postavení obcí v bezpečnostním systému ČR Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. 1.2. Veřejná správa a úloha obcí Česká republika se člení na územní samosprávné celky. Základními územními samosprávními celky jsou obce, jejichž postavení, pravomoci a úkoly stanovuje zákon o obcích. Stěžejním úkolem obce je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. 2. OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 2.1. Ochrana obyvatelstva a orgány veřejné správy Součástí bezpečnosti České republiky jsou opatření k zajištění ochrany obyvatelstva před následky různých mimořádných událostí včetně živelních pohrom nebo provozních havárií, ale také před násilnými společenskými konflikty nebo terorismem. Jde i o opatření k zajištění ochrany ekonomiky, vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo o zabezpečení ochrany státu proti vnějšímu vojenskému ohrožení. Ochrana obyvatelstva je charakterizována jako soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších subjektů i jednotlivých občanů směřujících k minimalizaci dopadů mimořádných událostí na životy a zdraví obyvatelstva, majetek a životní prostředí. Zdůrazňuje zákonem stanovenou odpovědnost a úkoly ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků včetně obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Tyto činnosti a postupy nejsou pojímány izolovaně, ale jako součást havarijního, krizového a obranného plánování. Ústředním orgánem v oblasti ochrany obyvatelstva je ministerstvo vnitra. Konkrétní odpovědnost ministrů a vedoucích jiných ústředních správních úřadů za ochranu života, zdraví a majetku je stanovena příslušnými zákony a vyplývá z jejich kompetencí. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je rozložena na všechny úrovně veřejné správy, včetně obcí. Profesní organizace tvoří jádro výkonných a částečně i řídících složek a jsou doplňovány ostatními složkami různé právní povahy i fyzickými osobami. Široká informovanost veřejnosti o ochranných opatřeních je prostředkem, který napomáhá k účinnější ochraně obyvatelstva. Opatření, připravovaná k řešení následků mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací v míru, budou v případě potřeby využita i v období válečného stavu. Je kladen důraz na prohloubení veřejné informovanosti, jejímž výsledkem musí být informovaný občan. K tomu musí státní orgány, orgány územních samosprávných celků a zaměstnavatelé poskytovat informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí. Neopomenutelná je role integrovaného záchranného systému (IZS) a potřeba vybavení jeho složek technikou a materiálem tak, aby zvládly následky jakýchkoliv mimořádných událostí včetně možných teroristických útoků s použitím zbraní hromadného ničení. IZS je označení pro koordinovaný postup těchto složek při společné události. V žádném případě nelze tento systém chápat jako nějakou organizaci, která zastřešuje a řídí jednotlivé složky. Obec spravuje své záležitosti včetně ochrany obyvatelstva, krizového řízení a požární ochrany ve dvou rovinách: v samostatné působnosti a v přenesené působnosti, 5
pro oblast řešení požární ochrany, mimořádných událostí a krizových situací jsou povinnosti stanoveny orgánům obce, zejména starostovi obce a obecnímu úřadu. 3. ÚKOLY OCHRANY OBYVATELSTVA Úkoly ochrany obyvatelstva jsou definovány zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. 3.1. Varování Varování je souhrn opatření, které směřují k včasnému varování obyvatelstva při hrozící nebo již vzniklé mimořádné události, kdy může dojít k ohrožení života a zdraví osob, majetku a životního prostředí. Aby varování bylo účinné, je nutné, aby bylo aktuální, včas a směřovalo k ohrožené skupině osob. K varování obyvatelstva lze využít zejména sirén (elektrické a elektronické) a místních rozhlasů. Jako další možné prostředky k varování a informování obyvatelstva lze využít megafony, popř. osobní pochůzku. Varování obyvatelstva se (sirénami a místním rozhlasem) provádí varovným signálem Všeobecná výstraha. Jedná se o kolísavý tón sirén po dobu 140 sekund. Signál může být vyhlašován 3x za sebou v tříminutových intervalech. Tento signál je jediným varovným signálem. Po varování by měla následovat tísňová informace, ze které se obyvatelé dozvědí, co se stalo, kde se to stalo, jaké nebezpečí hrozí, co mají obyvatelé učinit k ochraně svého zdraví, zvířat popř. majetku. Tísňovou informaci lze předat pomocí místního rozhlasu. Je vhodné mít předpřipravené textové informace pro často se opakující mimořádné události. Po zaznění varovného signálu je nutné: ukrýt se do nejbližší budovy, zavřít okna a dveře (popř. vypnout ventilaci), a zapnout TV nebo rozhlas. K ověření provozuschopnosti sirén slouží signál zkouška sirén. Jedná se o táhlý (nepřerušovaný) signál o délce 140 sekund. Zkouška sirén se provádí zpravidla první středu v měsíci ve 12:00 (olomoucký kraj 12:10). Dálkově ovládané sirény v obci spouští HZS Olomouckého kraje (závady je nutné hlásit na HZS Olomouckého kraje). U sirény, které jsou ovládány pouze místně, musí starosta obce zajistit zkoušku sirén. O této zkoušce sirén musí být obyvatelé předem vyrozuměni. Pro svolání jednotek požární ochrany slouží signál požární poplach. Jedná se o přerušovaný tón o délce 60 sekund. Tento signál není varovným signálem, slouží pouze pro potřeby jednotek požární ochrany. Na obnovu nebo nákup nových prostředků (místní rozhlas, siréna) určených k varování a vyrozumění lze využít dotace. Vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou poskytovány dotace MV-GŘ HZS ČR, lze využít Operačního programu životního prostředí (informace viz. www.opzp.cz ). 3.2. Ukrytí Ukrytí musí být přiměřené a odpovídat hrozícímu nebezpečí. Občanům je vždy nutné podat např. prostřednictvím místního rozhlasu včasné a přesné informace. Ukrytí lze provést ve stálých nebo improvizovaných úkrytech. V dnešní době na základě analýzy rizik platí, že stálé úkryty lze využít za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (druhy krizových stavů). Při neválečných krizových stavech a při mimořádných událostech (např. únik nebezpečné chemické látky) se přednostně využívají ochranné vlastnosti staveb tzv. improvizované úkryty. Improvizovaný úkryt může být rodinný dům, byt v panelovém domě, kancelář a všechna místa, kde lze provést následující opatření. V improvizovaných úkrytech je nutné: zavřít okna, dveře, vypnout ventilaci. Jako nejvhodnější prostory pro ukrytí v případě úniku chemické látky jsou místnosti ve vyšších patrech budov, odvrácené od místa úniku nebo s minimálním počtem oken. 6
3.3. Evakuace Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat a věcí z míst ohrožení mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo nouzové ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Evakuace se přednostně plánuje pro děti do 15 let, pro osoby umístěné v sociálních a zdravotnických zařízení, pro osoby zdravotně postižené a pro doprovod výše uvedených skupin. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v ohroženém prostoru. Výjimku tvoří osoby, které se podílí na záchranných prací, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Evakuaci zajišťuje pracovní skupina krizového štábu, evakuační a přijímací středisko (obec může zřídit zařízení civilní ochrany pro tyto účely). Evakuační zavazadlo by mělo minimálně obsahovat: stravu a pití na 1 den, doklady (občanský průkaz, kartička zdravotní pojišťovny), hygienické potřeby, léky, hračku pro děti. Dále náhradní oblečení, obuv, spací pytel nebo deku, baterku s náhradními bateriemi, mobilní telefon s nabíječkou, další doklady, ešus a jídelní příbor atd. Věci je vhodné umístit do tašky nebo batohu a opatřit jej visačkou se jménem. Při opuštění obydlí je nutné: uhasit otevřený oheň, vypnout plyn a elektřinu, zajistit dům proti zlodějům, postarat se o domácí zvířata (psy a kočky lze vzít s sebou v uzavřených boxech, ostatní předzásobit krmivem), v případě povodní odnést věci, které by mohly uplavat do vyšších pater, sbalit si evakuační zavazadlo, informovat sousedy, pomoci starým a nemohoucím lidem, na dveře dát cedulku o evakuaci. 3.4. Nouzové přežití Pojem nouzové přežití představuje: nouzové zásobování pitnou vodou, nouzové zásobování potravinami, nouzové ubytování, nouzové dodávky energií, nouzové základní služby obyvatelstvu, humanitární pomoc. Při plnění úkolů související s nouzovým přežitím je důležité dbát na dodržování základních hygienických a zdravotních podmínek. Vždy je důležité spolupracovat s orgány hygienické či zdravotnické služby. K zajištění úkolů nouzového přežití (např. nouzové ubytování, stravování) se využívají dohody o poskytnutí osobní a věcné pomoci, které jsou uzavřeny s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a HZS kraje. Při zajišťování nouzového ubytování a stravování je vhodné v první řadě využít stacionární zařízení (ubytovny, hotely, jídelny, sokolovny ). K vybavení těchto zařízení lze využít skladů humanitární pomoci HZS. Těchto skladů lze využití i k poskytnutí prostředků osobám postižených mimořádnou událostí (oblečení, deky ). K zajištění nouzového přežití lze také využít kontejner nouzového přežití, který je umístěn u HZS kraje. 4. ÚKOLY OBCÍ PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Za mimořádnou událost se považuje dle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Rozsah opatření prováděných po vzniku mimořádných událostí je vázán na rozsah vzniklých následků. Zpravidla stačí k likvidaci vzniklé mimořádné události běžná činnost jednotlivých záchranných, bezpečnostních či havarijních služeb. V případě, že je potřebné záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech provádět dvěma nebo více složkami současně, v ČR se k tomu využívá IZS. Úkoly obcí k řešení mimořádných událostí jsou definovány v zákoně č. 239/2000 Sb., o IZS. 7
4.1. Povinnosti obecního úřadu - organizuje přípravu obce na mimořádné události, - podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS, - zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob, - hospodaří s materiálem civilní ochrany, - poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje informace pro zpracování Havarijního plánu kraje nebo Vnější havarijní plánu, - podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce, - vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany, - seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi (školení), - je oprávněn zřídit zařízení civilní ochrany, - je dotčený orgán ve stavebním a územním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva 4.2. Povinnosti starosty obce - zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce, - organizuje v dohodě s velitelem zásahu, nebo starostou ORP evakuaci z ohroženého území obce, - organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, - je oprávněn vyzvat právnické, nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní, nebo věcné pomoci. 4.3. Povinnosti obce jako právnické osoby - poskytne osobní a věcnou pomoc, - strpí vstup složek IZS na nemovitosti při provádění záchranných a likvidačních prací, - strpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, - dbá při užívání staveb civilní ochrany (nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany), aby nedošlo ke změně charakteru této stavby, - pokud provozuje školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení, vytváří zde podmínky pro výdej ochranných masek, - podílí se na přípravě záchranných a likvidačních prací pokud zpracovává, skladuje, nebo provozuje zařízení s nebezpečnými látkami, - informuje své zaměstnance o možných nebezpečích spojených s provozem výše uvedených zařízení 5. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Mimořádná událost může přerůst do takových rozměrů, že mimořádnou událost nelze zvládnout běžnou činností složek IZS a orgánů veřejné správy. Orgány, které řeší takto nastalou situaci, mohou za podmínek daných zákonem č.240/2000 Sb., o krizovém řízení, zvýšit své pravomoci vyhlášením tzv. krizového stavu. Pak hovoříme o tom, že mimořádná událost přerostla v krizovou situaci. síly a prostředky složky IZS, orgány krizového řízení vývoj události složky IZS - koordinace vyhlášení krizového stavu krizová situace základní složky IZS mimořádná událost událost 8 čas
Mimořádná událost, k jejímuž řešení byl vyhlášen krizový stav, se nazývá krizová situace. Právní řád ČR rozlišuje tyto krizové stavy: nevojenské: - stav nebezpečí (vyhlašuje hejtman kraje, popř. primátor hl. města) - nouzový stav (vyhlašuje vláda) vojenské: - stav ohrožení státu (vyhlašuje Parlament) - válečný stav (vyhlašuje Parlament) 5.1. Povinnosti obecního úřadu - organizuje přípravu obce na krizové situace, - poskytuje ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP, - vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (předává údaje ORP), - podílí se na zajištění veřejného pořádku, - plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení, - seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení 5.2. Povinnosti starosty obce - zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací, ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí, - může zřídit krizový štáb obce (pracovní orgán), - zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, - plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP, - odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených MV, - V době krizového stavu: zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení (pokud tak neučinil HZS), nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace 5.3. Povinnosti obce jako právnické osoby - při přípravě na krizové situace se na základě výzvy orgánu krizového řízení podílí na zpracování krizových plánů, - na výzvu orgánu krizového řízení poskytuje věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace (nesmí však dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury); povinnost ukládá hejtman, - pokud hejtman nebo starosta ORP uloží úkoly nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, je povinna tyto úkoly splnit, - plní další úkoly nad rámec úkolů dohodnutých v krizových plánech na základě určení hejtmanem nebo orgánem obce 5.4. Možný postup při vytvoření krizového štábu Obec má ze zákona možnost vytvořit krizový štáb, není to však její povinnost. Vedoucím krizového štábu je starosta obce, který jmenuje další členy. Při vytváření krizového štábu obce je vhodné jako členy jmenovat odborníky, kteří jsou dostupní na území obce. Při řešení krizové situace se do činnosti zapojí i pracovníci obecního úřadu. Je důležité pravidelně aktualizovat spojení na členy krizového štábu pro případné okamžité svolání. 9
6. OBEC A POŽÁRNÍ OCHRANA Obec plní na úseku požární ochrany úkoly dané zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy. Obec zajišťuje činnosti především v oblasti samostatné působnosti, tedy výkonem samosprávy. Obec plní též úkoly v oblasti přenesené působnosti, tedy výkonem státní správy. Obec je v souladu se zákonem o obcích chápána jako právnická osoba a musí tedy rovněž zajišťovat úkoly uložené zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám. 6.1. Povinnosti obce Obec zajišťuje v samostatné působnosti výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení. Zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti, Mezi základní zdroje požární vody patří vodovodní síť s hydranty, nejlépe nadzemními. Hydrantová síť musí být pravidelně jedenkrát ročně zkoušena osobou s příslušným oprávněním. Za provozuschopnost hydrantové sítě odpovídá její vlastník nebo uživatel. V případě, že je vlastník a uživatel jiná osoba, měla by být povinnost zajišťovat provozuschopnost a zkoušení hydrantů ve smlouvě o pronájmu vodovodní sítě. Obec dále zajišťuje zpracování dokumentace požární ochrany. Mezi základní dokumenty patří: - Požární řád obce, - Podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se účastní větší počet osob. Oba tyto dokumenty jsou vydávány jako obecně závazné vyhlášky obce. Podrobnosti k dokumentaci požární ochrany obce jsou uvedeny v nařízení vlády č.172/2001 Sb. Požární řád obce upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci a obsahuje a) vymezení činnosti osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci, b) podmínky požární bezpečnosti při činnostech, v objektech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se zřetelem na místní situaci, c) způsob nepřetržitého zabezpečení požární ochrany v obci, d) kategorii jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, její početní stav a vybavení, e) přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti, f) stanovení dalších zdrojů vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti, g) seznam ohlašoven požárů a dalších míst odkud lze hlásit požár, jejich označení, přičemž ohlašovny požárů jsou označeny tabulkou "Ohlašovna požárů" a další místa pro hlášení požárů tabulkou "Zde hlaste požár" nebo symbolem telefonního čísla 150, h) způsob vyhlášení požárního poplachu v obci. Obec zřizuje ohlašovnu požáru. Ohlašovna požárů slouží jako místo, odkud je možné zajistit vyhlášení požárního poplachu pro jednotku, popřípadě místo, kde může občan hlásit vznik požáru. Ohlašovna požáru musí být vybavena telefonem a příslušnou dokumentací. Ohlašovna požáru by měla mít trvalou obsluhu. Vedle ohlašoven požáru se doporučuje zřídit místa pro hlášení požáru, což mohou být například veřejné telefonní stanice a telefonní automaty. Obec ve své samostatné působnosti umožňuje i dislokaci jednotek HZS kraje na svém katastrálním území a přispívá na jejich provoz a vybavení. Nedílnou součástí je také povinnost obce organizovat preventivně výchovnou činnost v oblasti požární ochrany. Obec spolupracuje s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany. 10
6.2. Povinnost obce směrem k jednotce požární ochrany Mezi hlavní povinnosti obce patří zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (JSDH obce). Jednotku je možné chápat jako organizační složku obce. Každá obec zřizuje jednotku pro zajištění hašení požáru a provádění záchranných prací při mimořádných událostech na území zřizovatele, tedy v katastrálních územích obce. Jednotka je složena z členů, za jednotku odpovídá starostovi obce velitel jednotky. Velitele jednotky, po vyjádření HZS kraje k jeho způsobilosti, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží při tom k návrhu SH ČMS v obci. Obec může zrušit jednotku pouze se souhlasem HZS kraje. Obec zřizuje požární hlídku, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany a určí ji HZS kraje. V případě, že členové jednotky zasahují u mimořádné události, nebo nařízené odborné přípravě či cvičení, poskytuje jim obec náhradu ušlého výdělku. Pokud členové konají tuto činnost v mimopracovní době, poskytuje jim obec odměnu. Výkon činností v jednotce při hašení požárů a při provádění záchranných prací je chápán jako výkon občanské povinnosti. Činnost členů v jednotce při nařízené odborné přípravě a při cvičení se považuje za jiné úkony v obecném zájmu. Zaměstnavatel člena jednotky volno na výkon občanských povinností a činností v obecném zájmu poskytne v souladu se zákoníkem práce. Pro náhradu mzdy lze uplatnit dva mechanismy refundací: I. Zaměstnavatel nekrátí zaměstnanci mzdu za dobu, po kterou zaměstnance konal činnosti v jednotce. Zaměstnavatel uplatní náhradu mzdy u příslušné obce. Obec uhradí zaměstnavateli náhradu mzdy. II. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pouze volno na dobu, po kterou zaměstnance konal činnosti v jednotce. Zaměstnavatel vyčíslí zaměstnanci ušlou mzdu, kterou zaměstnanec uplatňuje u obce. Obec uhradí ušlou mzdu přímo zaměstnanci (členovi jednotky). Jako doklad o účasti člena jednotky na zásahu slouží dokument označovaný jako Zpráva o zásahu. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu. V případě, že jednotka zasahovala na výzvu operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje) mimo území zřizovatele, může si obec uplatnit vyplacené náhrady u HZS kraje. Výše náhrad za ušlý výdělek u osob samostatně výdělečně činných je upravena nařízením vlády č. 172/2001 Sb. a odvíjí se od výše průměrné mzdy v národním hospodářství. Obec dále v samostatné působnosti zajišťuje akceschopnost jednotky, především zajištěním odborné přípravy členů jednotky a uspokojováním materiálních a finančních potřeb jednotky. Základní vybavení jednotky a její početní stavy jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 247/2001 Sb., o jednotkách požární ochrany. V případě, že vznikla na území obce mimořádná událost, má obec za povinnost poskytovat zasahujícím ve ztížených podmínkách základní péči. Péči poskytuje členům a zaměstnancům jednotek, osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci. Rozsah a podmínky péče upravuje nařízení vlády č. 172/2001 Sb. Následující přehled uvádí podmínky a rozsah poskytnuté péče: - zasahují-li členové jednotky ve speciálních ochranných prostředcích v nepřetržité délce 30 minut nebo provádí-li se zásah po dobu nejméně 2 hodin, zajišťuje obec ochranné nápoje, - zasahují-li členové jednotky nepřetržitě po dobu nejméně 4,5 hodin, zajišťuje obec stravování, - zasahují-li členové jednotky při zásahu déle než 12 hodin, zajišťuje obec vhodné místo pro odpočinek, případně ubytování. Náklady spojené s poskytováním ochranných nápojů jsou limitovány do výše dolní hranice stanovené sazby stravného podle zvláštních právních předpisů. Výše nákladů na stravování poskytované v závislosti na délce trvání zásahu a fyzické náročnosti prací činí částku rovnající se 1,75 až 2,25 násobku výše uvedené dolní hranice pro cestovní náhrady. Člen jednotky musí být pro výkon v jednotce zdravotně způsobilý, obec tedy ve své samostatné působnosti hradí náklady spojené s provedením preventivní zdravotní prohlídky. 11
Obce, které nezřídily jednotku požární ochrany, mohou na základě smlouvy o sdružení sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Tuto smlouvu mohou obce uzavřít mezi sebou nebo s HZS kraje. Sdružit prostředky a zřídit jednotku požární ochrany je možné pouze se souhlasem HZS kraje. 6.3. Úkoly jednotek požární ochrany Jednotky provádí zásah podle zásad uvedených ve vyhlášce č. 247/2001 Sb. Při zásahu: zdolávají požáry, provádí záchranné likvidační práce, podílí se na evakuaci obyvatel, podílí se na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek, podílí se na varování obyvatelstva, podílí se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku, podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek jeho nouzového přežití. 6.4. Povinnosti obce jako právnické osoby Obec má své povinnosti dle zákona č. 133/1985 Sb., o PO i jako právnická osoba. Z toho vyplývá, že obec je povinna obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti. Musí vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace, únikové cesty atd. Musí dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami. Pravidelně kontrolovat (prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany) dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady. Bezodkladně oznamovat operačnímu středisku HZS kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá. Právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Spalování hořlavých látek na volném prostranství musí předem oznámit HZS kraje (např. pomocí internetových stránek www.hzsol.cz sekce ohlášení pálení). 7. OBEC A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM 7.1 Obecné informace Integrovaný záchranný systém je chápán jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Podrobnosti jsou definovány zákonem č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Tento zákon také rozlišuje následující složky IZS: Základní složky IZS Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí území kraje, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba Ostatní složky IZS - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů - začlenění ostatních složek je podmíněno uzavřením dohody o plánované pomoci na vyžádání V souvislosti s přípravou IZS k provádění záchranných a likvidačních prací při řešení MU nebo krizových situací se provádí cvičení. Tato cvičení nařizuje ministr vnitra, generální ředitel HZS, hejtman kraje, ředitel HZS kraje. - Taktické cvičení se provádí po projednání se zúčastněnými složkami s cílem dosáhnout odborné připravenosti členů koordinačních orgánů a velitelů složek IZS při řízení sil a prostředků více složek IZS. - Prověřovací cvičení se provádí s cílem ověřit úroveň připravenosti složek a koordinačních orgánů IZS k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí takového cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky IZS. 12
K provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje je vypracován havarijní plán kraje. Havarijní plán kraje zpracovává HZS kraje na základě analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení, podkladů od právnických a podnikajících fyzických osob, informací od dotčených správních úřadů, podkladů od obecních úřadů, podkladů připravených jednotlivými složkami. Tento plán obsahuje mj. plány konkrétních činností pro řešení jednotlivých situací. Kromě havarijního plánu kraje existuje vnější havarijní plán. Ten se však zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření IV. kategorie a pro objekty a zařízení podniků, u kterých se předpokládá vznik závažné havárie způsobené nebezpečnými látkami a chemickými přípravky. Zákon o IZS rozlišuje: - záchranné práce (činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jeho příčin) a - likvidační práce (činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí) 7.2 Povinnosti obce s rozšířenou působností v oblasti IZS - úkoly za ORP plní HZS kraje (ten dále shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijních plánů kraje potřebné údaje, seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení a s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi), - starosta ORP koordinuje záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádá v tzv. strategické úrovni řízení. Pro koordinaci může starosta použít krizová štáb své obce, - starosta obce také schvaluje vnější havarijní plány 7.3 Povinnosti obecního úřadu v oblasti IZS - s obecním úřadem nebo starostou obce velitel zásahu spolupracuje (žádá jej o spolupráci) v případě, že je třeba řešit ochranu obyvatelstva při mimořádných událostech. - orgány obce zajišťují připravenost své obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. - z hlediska ochrany obyvatelstva je obec považována i za dotčený orgán ve stavebním a územním řízení, - další úkoly viz. 2.3.1. 7.4 Povinnosti starosty obce v oblasti IZS - je při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní a věcné pomoci (pomoc může být poskytnuta i bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím starosty obce), - další úkoly viz. 2.3.2. 7.5 Povinnosti obce jako právnické osoby - obec vystupuje také jako právnická osoba a proto se na ní vztahují práva a povinnosti právnických osob při mimořádné události podle zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. - každá obec je zahrnuta do havarijního plánu kraje a proto je tato povinna bezplatně poskytovat a aktualizovat požadované podklady, - další úkoly viz. 2.3.3. 13
8. OBEC A POVODNĚ 8.1 Co je to povodeň a čím může být způsobena Povodeň je dle zákona o vodách přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Je to také stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity. Rozeznáváme dva druhy povodní: přirozená povodeň (způsobená přírodními jevy, táním, dešťovými srážkami, chodem ledů) a zvláštní povodeň (způsobená poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii) 8.2 Základní povodňová opatření Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně: stanovení záplavových území a zpracování povodňových plánů Opatření za povodně: řízené ovlivňování odtokových poměrů, zabezpečovací práce o odstraňování překážek z vodních toků o zabránění přelití hrází o výstavba protipovodňových hrází, záchranné práce (záchrana osob a majetku), zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní. 8.3 Co jsou povodňové orgány Jsou to orgány, které řídí ochranu před povodněmi. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány orgány obcí, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo životního prostředí. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, povodňové komise krajů a Ústřední povodňová komise. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu, přejímá řízení na území obce krizový štáb obce, pokud je zřízen. 8.4 Povodňová komise obce Základní informace o povodňové komisi obce: předsedou je starosta obce, komise je doplněna o členy zastupitelstva a další osoby (členem PK by měl být velitel JSDH obce), komise je podřízena povodňovému orgánu ORP (povodňová komise ORP), pokud není zřízena, vykonává tuto činnost rada obce. 14
8.5 Stupně povodňové aktivity (SPA) Stupně povodňové aktivity stanoví míru povodňového nebezpečí vázanou na směrodatné limity (vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech). Rozeznáváme následující SPA: I. SPA (stav bdělosti) nastává nebezpečí přirozené povodně, zvýšenou pozornost zahajuje činnost hlásná a hlídková služba, II. SPA (stav pohotovosti) vyhlašuje se; nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň; aktivizují se povodňové orgány; uvádí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce; provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu, III.SPA (stav ohrožení) vyhlašuje se; při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. II. a III. SPA vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Ten také informuje subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán. 8.6 Předpovědní a hlásná služba Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji zajišťuje ji ČHMU. Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Zjišťují ji povodňové orgány obcí a ORP, které za tím účelem ustavují hlídkovou službu. Hlídkovou službu mohou zajišťovat i členové JSDH obcí. 9. SHRNUTÍ Co je to jednotka požární ochrany obce? Jednotka požární ochrany (JPO) obce jednotka (definované síly a prostředky) zřízená za podmínek zákona o PO a prováděcích předpisů, zpravidla jako organizační složka obce, kde výkon služby vykonávají dobrovolně členové, kteří mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce. Jaký je rozdíl mezi Jednotkou sboru dobrovolných hasičů (JSDH) obce a sborem dobrovolných hasičů (SDH)? Jednotka sboru dobrovolných hasičů (JSDH) obce: je zřizována obcí, zpravidla jako organizační složka obce, za účelem hašení požárů a provádění záchranných prací při mimořádné události v obci, členové jednotky mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce, velitele jednotky jmenuje starosta obce; velitel jednotky odpovídá starostovi obce za akceschopnost jednotky, jednotka je financována z prostředků obce Sbor dobrovolných hasičů (SDH): je občanské sdružení vzniklé na základě zvláštního zákona; zpravidla s názvem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Sbor dobrovolných hasičů (název obce) SHČMS SDH Nová Dědina, 15
cílem občanského sdružení je spolupracovat s obcí v oblasti požární ochrany, pomáhat při zajištění odborné přípravy, práce s mládeží apod., občan se stane členem sdružení na základě projevu své vůle a po přijetí občanským sdružením, orgány občanského sdružení jsou voleny (starosta, jednatel, velitel), sdružení je financováno z členských příspěvků, darů, grantů a dotací, více na www.dh.cz Spolupráce obce a občanského sdružení na úseku požární ochrany Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku PO pomáhají při plnění úkolů na úseku PO zejména tím, že: pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, podílejí se na odborné přípravě členů JSDH obcí, podílejí se, se souhlasem vlastníka, na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů. Jak se rozdělují jednotky požární ochrany v ČR? Jednotka Hasičského záchranného sboru kraje Obce Podniku Kategorie Doba pro výjezd Působnost JPO I 2 min. územní (několik obcí) JPO II 5. min územní (několik obcí) JPO III 10 min územní (několik obcí) JPO V 10 místní (pouze území zřizovatele) JPO IV 2 min. místní (pouze území podniku) JPO VI 10 min. místní (pouze území podniku) Poznámka příslušníci HZS ČR členové jednotky; zřizují vybrané obce členové jednotky; zřizují vybrané obce členové jednotky; jednotka může být vyslána na výzvu operačního střediska HZS i mimo své území zaměstnanci podniku zaměstnanci podniku Jak je to s financováním JSDH obcí? Obec financuje ze svého rozpočtu náklady na zajištění akceschopnosti jednotky. V případě, že jednotka zasahovala na území zřizovatele, jsou veškeré náklady hrazeny z rozpočtu obce. V případě, že jednotka zasahovala mimo území svého zřizovatele na základě výzvy OPIS, může obec u HSZ kraje uplatnit náklady: refundaci mezd členů, spotřebované pohonné hmoty a spotřebované hasební látky. Jaké jsou možnosti dotací na JSDH obcí? Příjemce dotace je vždy obec zřizovatel. Dotace je možné rozdělit na dotace pro všechny jednotky a dotace pro jednotky s územní působností. Dotace pro všechny jednotky: zajištění odborné přípravy, 16
náhrady spojené s výjezdem jednotky mimo území svého zřizovatele a příspěvek kraje (nenároková). Dotace pro jednotky s územní působností: zajištění odborné přípravy, náhrady spojené s výjezdem jednotky mimo území svého zřizovatele, dotace na zajištění akceschopnosti JPO II a JPO III, dotace na člena vykonávajícího činnost v jednotce jako své hlavní povolání, dotace na pořízení nové požární techniky a příspěvek kraje (nenároková). Jakou dokumentaci musí vést obec ve vztahu k jednotce požární ochrany obce? Zřizovací listinu nebo smlouvu o sdružení, Dohody o členství s členy jednotky, Jmenovací dekret velitele, Seznam členů jednotky, Dokumentaci o odborné způsobilosti členů, Doklad o zdravotní způsobilosti členů a Plán výkonu služby členů JSDH vybraných obcí. Vzory dokumentů je možné získat na www.hzsol.cz Příslušníci HZS poskytnou odbornou pomoc obci při zřízení jednotky a zpracování dokumentace. Jaké jsou základní požadavky na člena jednotky? minimální věk 18 let, zdravotní způsobilost a fyzická způsobilost. Jak je to se zdravotní způsobilostí členů JSDH obce? Zdravotní způsobilost upravuje Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. Vstupní zdravotní prohlídka před přijetím uchazeče o členství, komplexní fyzikální vyšetření, orientační vyšetření zraku, sluchu atd., při prohlídce se využijí výsledky preventivní zdravotní prohlídky dle zákona 1), vyšetření provádí praktický lékař, u něhož je člen jednotky registrován Zdravotní prohlídka nositele dýchací techniky před zařazením jako nositel dýchací techniky (doplnění vyšetření), komplexní fyzikální vyšetření, orientační vyšetření zraku, sluchu, spirometrické vyšetření, EKG, (odborné vyšetření neurologické, glykémie), při prohlídce se využijí výsledky preventivní zdravotní prohlídky dle zákona 1), vyšetření provádí praktický lékař, u něhož je člen jednotky registrován a odborný lékař Periodická zdravotní prohlídka 1x za dva roky provádí lékař, u něhož je člen jednotky registrován na základě žádosti příslušné obce Při zdravotní prohlídce se využijí výsledky vyšetření z preventivní zdravotní prohlídky občana. Každý občan má na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění nárok na bezplatnou zdravotní prohlídku 1x za dva roky. 17
Jak je to s odbornou způsobilostí členů JSDH obce? Odborná příprava členů v jednotce se rozděluje na: základní odbornou přípravu velitel, strojník, technik - organizuje HZS hasič - provádí velitel jednotky pravidelnou odbornou přípravu velitel, strojník, technik - organizuje HZS hasič - provádí velitel jednotky hasič specializační kurzy technik nositel dýchací techniky osádky RZA Plán odborné přípravy jednotky zpracovává velitel jednotky na základě hlavního zaměření odborné způsobilosti vydaného HZS. Podklady pro zpracování plánu dostupné na stránkách www.hzsol.cz. Jakým způsobem se povolávají jednotky požární ochrany na místo zásahu? Povolávání jednotek na místo zásahu provádí operační a informační středisko HZS kraje. Po obdržení informace o mimořádné události vyhodnotí operační důstojník rozsah mimořádné události a vyhlásí příslušný stupeň poplachu. Pro každou obec a každý stupeň poplachu jsou uvedeny jednotky PO, které se vysílají na místo (Požární poplachový plán). Většina událostí probíhá v prvním stupni poplachu, na místo jsou povolávány tyto jednotky: jednotka HZS kraje z příslušné požární stanice, místní jednotka obce, jednotky okolních obcí s územní působností (JPO II, JPO III) K vyhlášení poplachu pro jednotky se využívá: siréna v obci nebo SMS odeslané na mobilní telefony členů, případně automatické volání na mobilní telefony členů JSDH obce (systém AMDS) Jaká se organizují cvičení jednotek SDH obce? Pro JSDH obce se organizují cvičení prověřovací a taktická. Cílem taktického cvičení je procvičit taktické postupy při zdolávání požáru a záchranných prací při mimořádných událostech a seznámit se s objektem nebo prostředí. O taktických cvičeních vědí jednotky dopředu. Prověřovací cvičení slouží k ověření akceschopnosti jednotky. O prověřovacích cvičeních členové jednotky dopředu neví. Cvičení jednotky může nařídit zřizovatel jednotky, nebo velitel jednotky. V případě že je do cvičení zapojeno více jednotek, může cvičení nařídit, nebo schválit pouze hasičský záchranný sbor. Podrobnosti k organizování cvičení jsou uvedeny na stránkách www.hzsol.cz Jak postupovat v případě úrazu člena jednotky? Člen jednotky má nárok na odškodnění v souvislosti s úrazem, který se mu stal při zásahu nebo odborné přípravě. Odškodňovaní ve smyslu zákoníku práce a dalších předpisů hasičský záchranný sbor kraje. V případě, že úraz vznikne na místě zásahu, musí být úraz nahlášen veliteli zásahu a zaznamenán do zprávy o zásahu. Při odškodňovaní úrazů provádí HZS šetření úrazu a vyžaduje dokumentaci o odborné a zdravotní způsobilosti člena a další. 18
Kdy může obec zrušit jednotku? Obec může zrušit jednotku pouze se souhlasem HZS kraje. V praxi je udělen souhlas až po schválení sdružení prostředků na zřízení společné jednotky s jinou obcí. Co je Integrovaný záchranný systém IZS? Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací Co tvoří IZS? Základní složky IZS jsou organizace, které jsou schopny okamžitě reagovat na žádost o pomoc. Patří sem Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí území kraje, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba. Ostatní složky IZS jsou subjekty často využívané při zásazích, které ale mají delší dobu na výjezd k zásahu. Patří sem vojenské jednotky, Horská služba vodní záchranná služba, potápěči, kynologové, dále sem patří také hygienická a veterinární služba, orgány ochrany životního prostředí, apod. Co je to zásah? Zásah můžeme definovat jako činnost hasičských, záchranářských a bezpečnostních složek směřujících k záchraně životů a zdraví osob nebo zvířat, či k ochraně bezprostředně ohrožených materiálních hodnot nebo životního prostředí. Co je to událost? Pojem událost chápeme jako každou vzniklou událost, která jakýmkoliv způsobem ohrozila životy a zdraví obyvatel nebo zvířat, anebo došlo ke škodám na materiálních hodnotách. Tyto události jsou pak následně řešeny buď hasičskými jednotkami samostatně, nebo v součinnosti s policií, či zdravotnickou záchrannou službou. V těchto případech jde o činnost, kdy každá z výše uvedených složek integrovaného záchranného systému si plní u události své povinnosti a kdy činnost mezi nimi není nutné koordinovat. Co je to mimořádná událost? Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Z výše uvedené definice vyplývá, že jde o takovou událost, která může nebo již ohrožuje, popř. již ohrozila větší počet obyvatel, způsobí značné materiální škody nebo vážně ohrozí životní prostředí. Co dělat, když vznikne událost ohrožující životy a zdraví lidí nebo zvířat, nebo došlo ke škodám na majetku? V prvé řadě zachovat klid, jednat s rozmyslem a nepodléhat panice. Dále je nutné zjistit, co se vlastně stalo, zda došlo ke zranění osob a zda nehrozí ještě další nebezpečí. Než začnete s pomocí postiženým, snažte se buď vy, nebo jiná osoba co nejrychleji vyrozumět některou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Přivolání pomoci Nejrychlejší způsob je s použitím telefonu. Stačí vytočit patřičné číslo tísňové linky. Přehled tísňových linek v ČR: 19
150 - HASIČI 155 - ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA 158 - POLICIE 112 - JEDNOTNÉ EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ (propojuje hasiče, zdravotnickou záchrannou službu a policii) 156 - OBECNÍ POLICIE Zásady volání na tísňovou linku Téměř u všech typů událostí je třeba obsluze tísňové linky sdělit tyto údaje: co se stalo a v jakém rozsahu, kde se to stalo, příp. orientační body okolí místa události, jméno volajícího, telefonní číslo odkud voláte (nutné pro zpětné ověření) zda došlo k újmě na zdraví, zda hrozí následně ještě nějaké nebezpečí, orientačně se pokusit stanovit trasu příjezdu na místo události Co dělat, když nastane mimořádná událost? - zachovat klid, nezmatkovat, - přivolat pomoc (tísňové telefonní číslo), - varovat obyvatelstvo (sirény, rozhlas), - nejdříve zachránit osoby a pak majetek, - navázat kontakt s velitelem zásahu, který řeší mimořádnou událost - sbírat informace o ohrožení, - udržovat kontakt se záchranáři a informovat je, - při dlouhotrvajícím zásahu zajistit místo pro týlové zabezpečení a zabezpečit náhradní ubytování Co dělat, abych navázal kontakt s hasiči nebo s krizovým štábem obce s rozšířenou působností? - zavolat na pohotovostní telefon krizového štábu příslušné ORP (kartička KAM SE OBRÁTIT O POMOC) - poslat mail na adresu KŠ ORP (stab.název ORP@izsol.cz) - získat potřebné informace na www.izsol.cz Co je to krizové řízení? Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Jaké existují krizové stavy? - stav nebezpečí (vyhlašuje pouze hejtman, ne starosta obce!) jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu (ohrožení státu) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS; rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí se vyvěšuje na úředních deskách obecních úřadů, na jejichž území je stav nebezpečí vyhlášen (to platí i pro zrušení stavu nebezpečí), - nouzový stav (vyhlašuje vláda, která neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu), - stav ohrožení státu (vyhlašuje Parlament na návrh vlády) a - válečný stav (vyhlašuje Parlament) 20
Kdo pomáhá při řešení krizových stavů? - složky integrovaného záchranného systému (základní a ostatní), - podnikající právnické osoby a podnikající a ostatní fyzické osoby poskytnutím věcné a osobní pomoci (obec by měla mít přehled o firmách v obci telefonní kontakty, předmět podnikání přehled o prostředcích) obec může být připravena uzavřením dohod o plánované pomoci s jednotlivými firmami, - obec může zřídit krizový štáb (obec s rozšířenou působností musí mít zřízenou bezpečnostní radu a krizový štáb), - okolní obce Co dělat, když nestačí síly a prostředky obce? - požádat obec s rozšířenou působností, - možnost zřídit krizový štáb obce, - vyžádat podporu u operačního a informačního střediska ( OPIS ) IZS, - využít podporu HZS velitel zásahu nebo řídící důstojník, - při situaci nad rámec možností ORP řízení a koordinaci přebírá kraj (krizový štáb kraje), - události převyšující možnosti kraje řeší ústřední krizový štáb Co by měl starosta vědět a znát? - legislativu a povinnosti obce (získá je na školení starostů), - možnosti získání dotaci na koncové prvky varování, - způsob řešení ochrany obyvatel varování, evakuace, improvizované úkryty, prostředky individuální ochrany obyvatelstva, - že jednotka požární ochrany obce plní úkoly ochrany obyvatelstva (pomocník v oblasti ochrany obyvatelstva) Co dělat, pokud si chce starosta obce zřídit krizový štáb? Krizový štáb lze zřídit na základě 21 odst. 2 písm. a zákona č.240/2000 Sb. o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací v návaznosti na ustanovení 12, 13 a 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst.8 a 28 odst. 5 zákona 240/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Krizový štáb se používá pro: - řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, včetně plnění úkolů za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, - při koordinaci záchranných a likvidačních prací, - při taktických a prověřovacích cvičeních Krizový štáb je tvořen vedoucím (starostou) a stálou pracovní skupinou krizového štábu. Lze přizvat i další osoby, zejména odborníky, kteří nejsou členy krizového štábu. Krizový štáb se zřizuje na základě zřizovacího dokumentu. Jak by měl být starosta připraven na vznik povodní? - dbát na odbornou a technickou připravenost jednotky SDH obce, - mít připraveny prostředky a materiál k ochraně obyvatelstva před povodněmi (pytle, písek, povodňové zábrany, čerpací technika, atd.), - dbát na vytipování míst vhodných k případné evakuaci osob, zvířat a majetku, - být připraven na případný výpadek dodávky el. proudu do obce (zajištění varování a informování občanů, atd.), - včas informovat příslušné povodňové orgány a HZS kraje o vývoji situace v obci, 21