Biologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy Anna Lepšová, CSc. www.mykologie.net 7. března 2013
Teze a cíle příspěvku 1 Potenciál BF pro vznik nové divočiny v postindustriální krajině; 2 Biodiverzita jako obraz diverzity abiotických parametrů brownfields (BF), které v okolní krajině již chybí; 3 Řídící faktory pro vývoj vegetace na BF, jako základu nové divočiny ; 4 Úloha mutualistických symbióz při vývoji vegetace v extrémních podmínkách; 5 Případová studie 5a Mutualistický statut dřevin BF 5b Ekologické parametry populací hub na BF 5c Příklady z pískoven (Bzenec Přívoz, Tasovice, Jevíněves) 5d Příklady z výsypek (Velká podkrušnohorská, Lítovská) 6 Klíčové managementové zásady pro podporu biodiverzity hub a dalších biot na BF
Brownfield - co to je?
Yellowfield
Yellowfield
Whitefield
Grayfield
Gray-ash-field
Greenfield
1 Jaký mají BF potenciál v kontextu postindustriální krajiny? Úložiště inertního a komunálního odpadu, fotovoltaická pole, další průmyslové využití; Návrat plochy do krajiny tak, aby zapadla. Nastupují technická, lesnická anebo zemědělská rekultivace;? NOVÁ DIVOČINA? Obory: ekologie obnovy, restaurační ekologie.
2 Biodiverzita je obraz diverzity abiotických parametrů BF, které v okolní krajině již chybí Absence vegetačního krytu; Odstraněná půda, horninový substrát, popílek, rašelina, jíl, štěrkopísek - oligotrofní podmínky = nedostatek přijatelných živin (fosfor, dusík); Geomorfologická diverzita; eroze větrná, vodní; Extrémní teplotní a vlhkostní podmínky; Přímý vliv chemismu substrátu; ph, vč. toxicity Neobvyklé jevy zasolování půdy (výpar vyšší než srážky).
Biologická diverzita na BF Kopíruje přímo diverzitu prostředí: geomorfologickou, substrátovou, hydrologickou, diverzitu struktury substrátu. Vyskytují se zde druhy, které jsou v okolní krajině vzácné, právě proto, že v ní taková stanoviště nejsou. Proces přirozené obnovy podléhá přírodním zákonům a děje se samovolně, bez potřeby přímé energetické dotace člověkem.
3 Řídící faktory vývoje vegetace na BF, jako základu nové divočiny Směr vývoje vegetace závisí na parametrech území: Dostupnost semen (diaspor) z okolí; Dostupnost vody, gradient vlhkosti; Propustnost substrátu, skeletovitost, obsah jílu. (Podle: Prach a kol., PřF JCU, České Budějovice)
Směr vývoje vegetace také závisí:! na mutualistických symbiózách rostlin, hub a mikrooranismů! Mykorhizní symbiózy (s houbami příjem P, N); Fixace vzdušného dusíku diazotrofními mikroorganismy: hlízkové baktérie, aktinomycety, sinice.
4 Úloha mutualistických symbióz při vývoji vegetace v extrémních podmínkách - 4a Typy mykorhiz 1) Arbuskulární (AM) u cca. 2/3 druhů cévnatých rostlin (asi 200 000 druhů/170 druhů hub (Glomeromycota) 2) Ektomykorhiza (ECM) u cca 6 až 8000 druhů dřevin/7950 druhů hub (odhad až 200 000 druhů)
AM arbuskulární mykorhiza
1 2 Ektomykorhizy smrku 3 1 smrk/ryzec smrkový 2 smrk/hřib obecný 3 smrk/pavučinec
1 2 Ektomykorhizy borovice: 1 borovice/klouzek. 2 borovice/muchomůrka
K čemu rostliny potřebují mykorhizu a jak platí za výhody? Umožňuje efektivní příjem fosforu Chrání absorpční kořeny před vysycháním Umožňují přenos živin mezi jedinci rostlin Omezují příjem toxických prvků Produkují růstové látky! To vše za cenu cukerných produktů fotosyntézy hostitelských rostlin!
4 b Diazotrofní mikroorganismy fixují vzdušný dusík - N 2 Akát - hlízkové baktérie u vikvovitých; Olše - Frankia alni, aktinomycet; Borovice (douglaska?) - volná asociace diazotrofů v ektomykorhizách Volně žijící sinice v přechodně zamokřených či zaplavených místech, loužích, na povrchu rostlin atd.
5 Případové studie 5a Dřeviny na BF a jejich mutualistický statut 5b Ekologické parametry populací hub na BF 5c Příklady z pískoven (Bzenec Přívoz, Tasovice) 5d Příklady z výsypek (Velká Podkrušnohorská, Lítovská)
INFOBOX Šíření semen (částic) rostlin Anemochorní vítr Barochorní pád Zoochorní prostřednictvím zvířat, ale i člověka: endo a ekto Šíření výtrusů (částic) mykorhizních hub Vzdušné proudy ECM Zoochorní endo i ekto AM, ECM
5 a Dřeviny na BF a jejich mutualistický statut Sádlo 2011 Nepův druhy odní druhů dřevin Počet původní archeofyty neofyty invazní Druhy ohrožené 395/92 160 56% 9% 35% 4% 14% šíření AM ECM NM N 2 A, ecz/enz,b 128 79 17 16
topol Populus Přirozené náletové dřeviny -listnáče- šíření AM ECM NM N 2 A + + (+) vrba Salix A + + (+) olše Alnus A + + + bříza Betula A + akát Robinia B +?? +
Přirozené náletové dřeviny - jehličnany - šíření AM ECM NM N2 borovice A - + (+) + smrk A - + - - modřín A - + - - (douglaska) A - + - (+)
Následné dřeviny způsob šíření AM ECM NM N 2 habr A/B - + - - buk B/Zoo - + - - dub B/Zoo - + - -
Ekologické parametry hub na BF 50 lokalit, 4 roky. Přes 600 druhů hub, makromycetů: ECM LIG SAP EX? CR EN VU NT DD 232 38% Ekologie I Ochrana 132 22% 243 40% 3 4 21 9 9 17 Holec a Beran 2006, eds.: Červený seznam hub, makromycetů, v České republice. Příroda, 24.
5c-1 Pískovna Bzenec Přívoz Zavážení eutrofního materiálu (kalů); Výskyt ruderální nitrofilní vegetace; Svahování a zavážení pískem; Výsadba borovice v hustém sponu; Vytáhlé slabé stromy, které podléhají sněhové zátěži nerovnováha živin Ca:N. X poškození populací vzácných obojživelníků 93 druhy rostlin 66 druhů hub, z toho 27% ECM, 4 druhy ohrožené
2003 2006 2010
5c-2 Pískovna u Tasovic Zavážení inertním materiálem; Zemědělská rekultivace; Lesnická rekultivace v řídkém sponu; Přirozená obnova stepní vegetace. 63 druhy rostlin 45 druhů hub, z toho 29% ECM, 4 druhy ohrožené
5d-1 Podkrušnohorská výsypka Plochy s přirozenou obnovou Lesnická a zemědělská rekultivace Hydrická rekultivace Ekologická, řízená mokřady, transfery 60 druhů rostlin 261 druhů hub, 28% mykorhizních, 14 druhů ohrožených, z toho 2 druhy, které byly považovány v ČR za vyhynulé
DD?EX?EX
EX?
EX?
5d-2 Výsypka Lítov Toxický materiál tufitů, extrémně kyselé jezírko Lesnická a zemědělská rekultivace Hydrická rekultivace Ekologická, řízená mokřady, transfery Výrazné erozní tvary, dlouho plochy s přirozenou obnovou, ale nyní úprava a výsadba mořínu 52 druhů rostlin 103 druhy hub, 47% mykorhizních, 6 druhů ohrožených, jeden druh nový pro ČR.
6 Managementové zásady pro podporu rozvoje diverzity hub na BF (1) Striktně zachovat oligotrofní podmínky: vyhnout se důsledně vstupu dusíku ve všech formách, zejména navážky eutrofních materiálů nadložní zeminy, biomasy, čistírenských kalů atd.; (2) Ponechávat v lesních porostech dřevo k zetlení; (3) Zvýšit vertikální diferenciaci reliéfu a umožnit vývoj bažinatých stanovišť, ne pouze vodních ploch, jak se děje doposud,
6 Managementové zásady pro podporu rozvoje diverzity hub na BF (4) Ponechat přirozenému vývoji repzentativní část přirozeně se rozvíjejících porostů, nebo je časem doplnit cílovými dřevinami; (5) Neusilovat o zalesnění nebo zatravnění ploch toxických, pokud to není nezbytné z hygienického hledisak. I přirozená sukcese je zde blokována, přesto se i zde uplatňují druhy vzácné druhy hub, případně i jiných organismů (lišejníků), které se v běžné krajině nevyskytují anebo jen vzácně.
Odkazy na téma Mykologie a Nová divočina http://www.calla.cz/piskovny/wordpress/wpcontent/uploads/sbornik_internet.pdf http://www.mykologie.net/index.php/lokality/novadivocina Ekologie obnovy, restaurační ekologie: https://www.jcu.cz/news/prirodovedecka-fakulta-hosti- 8.-evropskou-konferenci-o-ekologii-obnovy http://www.b4i.cz/jihoceska-univerzita-v-ceskychbudejovicich/prirodovedecka-fakulta/katedrabotaniky/restauracni-ekologie-2013-ekologie-obnovy
Poděkování Děkuji řešitelům projektu SP/2d1/141/07 Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice za spolupráci při výzkumu a za laskavé svolení použít jejich základní údaje k evaluaci pro předloženou studii.