MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK
|
|
- Josef Musil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum:
2 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK Jedním z negativních a velmi vážných důsledků důlní činnosti je i zánik původních ekosystémů v důsledku jejich odtěžení či překrytí výsypkovými substráty. Klasické rekultivace jsou zaměřené zejména na zlepšení produkčních funkcí rekultivováných ploch, vedou i k určitému vylepšení mimoprodukčních vlastností, např. v oblastech toku hmoty a energie ekosystémem, nebo snížení povrchového odtoku, omezení eroze apod. Je však nutné podotknout, že v naprosté řadě případů není ani při kvalitním provedení rekultivačních prací zlepšení mimovýrobních funkcí krajiny zcela uspokojivé. Cílem činností realizovaných Sokolovskou uhelnou a. s. (dále jen SU a. s.) od r za účasti dalších organizací je podpora vzniku biologicky hodnotných ekosystémů na veškerých výsypkách. Tento přístup lze do značné míry chápat jako nadstandardní, a to s ohledem na naši legislativu. Ta totiž v současné době počítá výhradně s vytvářením produkčních ploch. V sousedním Německu je naopak určité procento ploch již předem vymezeno pro tvorbu biologicky cenných ekosystémů, a to s důrazem na jejich biologickou hodnotu. Vzhledem ke změněným vlastnostem půd, zejména struktury, ph, chemickým vlastnostem apod. je ozelenění a zejména udržení zeleně na výsypkách místy značně problematické. 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED a) SUBSTRÁT Porcelanit Jedná se o často velmi pestře zbarvenou horninu, která se nejčastěji objevuje v červených, oranžových, hnědých nebo rezavých odstínech. Textura této horniny je celistvá, typický je lasturnatý lom. Většinou se jedná o vápnité či pelitické břidlice, jenž byly vystaveny intenzivní přeměně při teplotách až 1000 C, a to po relativně krátkou dobu. Podmínky takovéhoto typu vznikají např. při požáru uhelných slojí, či působením lávy na útržky sedimentů. Minerální složení porcelanitů je zpravidla křemen, živec, mullit, wollastonit, merwinit nebo larnit. Vzájemné rozlišení těchto složek např. pod mikroskopem je velmi problematické až nemožné.
3 Cyprisové jíly Jedná se o terciární (neogenní) jíly, které tvoří nadloží uhlonosných souvrství zejména v sokolovské pánvi. Jsou pojmenovány podle vůdčí fosilie - skořepatce korýše rodu Cypris angusta. Tyto jílovce tvoří hlavní součást skrývky a i substrátu výsypkových těles, na kterých lze díky jejich mineralogickému složení a obsahu organických složek realizovat některé druhy biologické rekultivace přímo, bez použití navezené a rozprostřené ornice. Tyto cypřišové jíly se nachází právě ve slo ji Antonín. Patří do terciární sedimentace mocné nejčastěji 120 m, a v předpolí lomu Družba až 200 m. Šedé jíly Jíly jsou sedimentární nezpevněné horniny složené zvíce než 50% jílu ve smyslu zrnitostní frakce (velikost zrn pod 0,002 mm) a které obsahují jako podstatnou složku jílové minerály, zejména skupiny kaolinitu, dále hydroslíd (illit) a montmorillonitu. Podle složení jílových minerálů jsou jíly děleny na monominerální (např. kaolinitové, illitové aj.) a polyminerální (složené z více jílovitých minerálů). Tyto jíly dále obsahují různé příměsi, např. křemen, slídy, karbonáty, organickou hmotu, oxidy a hydroxidy Fe a další. Barvy mají různé podle příměsí - bílé, šedé, žluté, hnědé, fialové a další. Z hlediska chemismu se šedé jíly vyznačují dostatečnou zásobou hlavních živin a nízkým obsahem fosforu a dusíku. Půdní reakce je vesměs neutrální až mírně alkalická, s průměrnými hodnotami ph 6,5-7,3. 2. b) POPISY, ROZŠÍŘENÍ, EKOLOGIE A VYUŽITÍ MĚŘENÝCH DŘEVIN Čeleď: Pinaceae Lindl. - borovicovité Druh: PSEUDOTSUGA MENZIESII (Mirb.) Franco var. MENZIESII douglaska tisolistá pravá Rozšíření: Druh se přirozeně vyskytuje v pobřežní oblasti západní části Severní Ameriky konkrétně v západním okraji USA a jihozápadní část Kanady. V Evropě byla douglaska poprvé vysazena v roce 1827, na území naší republiky v roce 1842 v Chudenicích. Jedná se o velmi často vysazovaný strom v parcích, městských výsadbách apod. Ekologie: Druh se vyskytuje v oblastech s přímořským klimatem, s mírně vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.
4 V mládí snese zastínění, v dospělosti je naopak středně náročná na světlo. Druh má v oblibě hluboké, hlinité, živinami dobře zásobené půdy, které mají být propustné a dobře provzdušněné. Popis: Douglaska dorůstá m výšky a 1-3 m v průměru. Koruna bývá zprvu kuželovitá, ve stáří pak zaokrouhlená, nahoře bývá nepravidelně zploštělá. Kmen je dlouhý, válcovitý, u starších stromů přirozeně vyvětvený. Bořka je u mladých jedinců hladká a u starých stromů korkovitá, silně rozbrázděná v silné podélné červenohnědé hřebeny, které jsou oddělené hlubokými prasklinami. Letorosty jsou žlutohnědé až hnědé, s roztroušenými krátkými chlupy nebo až lysé. Pupeny bývají lesklé, kaštanově hnědé, jemně pryskyřičnaté, s typickým vřetenovitě zašpičatělým tvarem. Leskle zelené jehlice jsou na větvičkách spirálovitě uspořádané, dlouhé cca mm, na horní straně mají podélnou rýhou, vespod se 2 pruhy bělavých průduchových řad. Jsou tmavozelené, jen někdy modrozelené. Právě barva jehlic je rozlišovacím znakem dvou variet. Báze jehlice je stažena do krátkého řapíku. Rozemnuté jehlice mají velmi příjemnou citrusově balzámovou vůni, vytrvávají na větvích až 5-8 let. Samčí šištice podlouhlé, válcovité, mm dlouhé, oranžově žluté, samicí konické, zelené nebo purpurové. Šišky má nerozpadavé, krátce stopkaté, dole visící, 5-10 cm dlouhé, asi 3 cm široké. Semenné šupiny okrouhlé, asi 2 cm široké. Výrazné zpět neohnuté podpůrné trojcípé šupiny vyčnívají ze šišky. Kvete v květnu až červnu, šišky dozrávají koncem první vegetační sezóny. Dožívá se stáří let. Využití: Patří k nejvýznamnějším severoamerickým druhům, produkující jedno z nejlepších užitkových dříví. Druh: LARIX DECIDUA Mill. - modřín opadavý Rozšíření: Modřín je rozšířen v Alpách a Karpatech, kde často tvoří hranici lesa. Na reliktní stanoviště je vázán ostrůvkovitě v Polsku a jesenickém podhůří. V naší republice je modřín hojným druhem, původní je však jen tzv. jesenický modřín (slezský, sudetský), a to v západní části Nízkého Jeseníku. Ekologie: Druh je výrazně světlomilný, značně trpí zastíněním. Jeho porosty jsou proto řídké. Modřín je středně náročný na vláhu, a to jak v půdě tak v ovzduší. Špatně snáší vysychavé půdy a vyhýbá se oblastem s nižšími srážkami. Roste nejčastěji na čerstvých, hlubokých,
5 zvětralých půdách, ale také na mělčích půdách suťových svahů s dostatkem vláhy. Dává přednost živnějším půdám, jaké jsou na vápencích, dolomitech nebo čedičích. Je středně citlivý na znečištěné ovzduší. Popis: Jedná se o strom velkých rozměrů s přímým kmenem a s vysoko nasazenou, kuželovitou korunou. Dorůstá až 50 m výšky a průměru kmene přes 1 m. Větvení bývá v mládí nepravidelně přeslenité, koruna štíhlá, kuželovitá, ve stáří široká. Kořenový systém modřínu je všestranně rozvinutý, srdčitý, dobře zakotvený v půdě. Strom nepodléhá vývratům, díky čemu se často vysazuje jako meliorační dřevina. Letorosty jsou žlutavé, lysé. Jehlice bývají na letorostech rozmístěny jednotlivě ve šroubovici, na krátkých výhoncích jsou směstnány do svazečků ve větším počtu. Jsou 1-4 cm dlouhé, tupé, měkké, opadávají každoročně a zbarvují se na podzim žlutě. Modřín plodí již v nízkém věku. Šišky po dozrání několik let vytrvávají na větvích. Modřín se dožívá i 500 let. Využití: Dřevo je pevné, pružné, trvanlivé a poměrně l#hké, s pěkným tmavým jádrem a leskem. Proto je cenným dřevem stavebním a nábytkářským. Pod vodou je velmi trvanlivé. Kultivary i samotný druh se používají v zahradnické praxi. Druh: PINUS CONTORTA Dougl. ex Loud. - borovice pokroucená Rozšíření: Borovice pokroucená je severoamerický druh, který se přirozeně vyskytuje v úzkém pásu při pacifickém pobřeží od Kalifornie po Aljašku. Do Evropy byla introdukována v roce Ekologie: Druh lze zařadit mezi pionýrské dřeviny. Vyhovují ji stanoviště chudé na živiny. Roste na písčinách, skalách, aleje schopná růstu i na rašeliništích. Je odolní zasolení. Popis: Nepříliš vysoký strom, s často pokrouceným kmenem, který dorůstá do výšky nejvýše 10 až 15 m, koruna bývá nepravidelná a má často deštníkovitý tvar. Na chudých či nepříznivých stanovištích je menšího vzrůstu. Bořka bývá červenohnědá, nepravidelně rozbrázděná. Jehlice jsou ve svazečcích po dvou, jsou max. 6 cm dlouhé, tmavozelené a zakřivené či zkroucené. Šišky jsou asymetrické, na stromě zůstávají několik let.
6 Využití: V sadovnictví hojně využívaný druh, který se uplatňuje také pro ozeleňování devastovaných ploch, a to s ohledem na svůj rychlý růst v mladém věku. 2 c) ARBORETUM ANTONÍN Rozsáhlý lesopark byl založen pro účely rekultivací v Sokolovské pánvi na výsypce starého hnědouhelného lomu Antonín. Lom Antonín (Luitpold), který se nachází v těsné blízkosti města Sokolova byl v provozu v letech Uvnitř lomu byla založena tzv. vnitřní výsypka, na kterou se postupně ukládaly skrývkové zeminy z většiny okolních uhelných dolů. Provoz výsypky byl ukončen v roce V tomto období deponie převýšila okolní terén téměř o 50 m. V 70. letech 20. století došlo k zalesnění výsypky. V její střední části vznikla speciální výzkumná plocha, která sloužila k experimentálnímu ověření optimální skladby lesních porostů pro rekultivace. Během několika desítek let bylo místo ponecháno svému osudu. Díky tomu zde vznikl unikátní lesopark s více než 200 druhy a poddruhy dřevin, často velmi vzácnými a ojedinělými. Lesopark Antonín je hojně navštěvovaným místem procházek sokolovských občanů a předmětem výzkumné činnosti studentů přilehlého gymnázia. 3. METODIKA Nejprve proběhla lokalizace a vyhledání území dle porostní mapy. Po úspěšném vyhledání porostu následovala pochůzka porostem pro zjištění jeho charakteru a vytvoření představy pro následující měření. Celá pracovní skupina byla rozdělena do 4 pracovních skupinek po třech. Pracovní skupinka se skládala ze zapisovatele a ze dvou studentů měřících průměry stromů. Porost byl rozdělen na 4 části, každá pracovní skupina měřila 100 stromů. Všechny stromy v porostu byly očíslované, bylo tedy zřejmé že v porostu v minulosti nějaké měření proběhlo. U každého stromu byl měřen průměr v 1,3 m. Průměr byl měřen pomocí obvodového průměrového pásma. Výška stromů byla měřena pomocí laserového dálkoměru Nikion forestry 550. Výška byla měřena vždy u třech stromů na každém měřeném úseku skupinky. Měření jedinci byly vybírání dle výčetního průměru vždy jeden nejnižší, nejvyšší a průměrný. Z těchto hodnot se následně vypočítala průměrná střední výška porostu. Následné zpracování měřených hodnot probíhalo v programu Microsoft Word a Microsoft Excel a statistickém programu JOK.
7 4. VÝSLEDKY Následující kapitola shrnuje výsledky měření. Grafy zobrazují tloušťkovou četnost jednotlivých druhů a výšky.
8
9
10 Z posledních čtyřech grafů je patrné, že ze tří měřených dřevin dosahuje v měřeném porostu největších výšek Larix decidua.
11 5. NÁVRH REKULTIVACE Úspěšné zalesnění vyžaduje celou řadu nezbytných opatření, která je nutno realizovat již v průběhu vzniku antropogenních půd - zpřístupnit plochy - vyřešit hydrické poměry lokality od odvodnění až po přivedení vody - urovnat terén a minimalizovat erozi, mechanicky stabilizovat svah. Doba zalesňování: Zalesnění bude probíhat ihned po ukončení nezbytných terénních úprav tj. v období, kdy jsou recentní útvary prosté jakýchkoliv plevelů, nejvhodnějším obdobím je jaro po roce, kdy byly provedeny terénní úpravy. Toto období se doporučuje proto, že vlivem zimních mrazů je zemina částečně nebo dostatečně nakypřená. Způsob zalesňování: Zalesňování bude probíhat přes přípravný porost celoplošně, cílem tohoto způsobu je celoplošná biologická příprava antropogenních půdních substrátů vykazujících především nevhodné fyzikální a hydropedologické vlastnosti. Dřevina: bříza bělokorá (Betula pendula), olše šedá (Alnus incana), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides) Smíšení: řadové Spon sazenic: 1 x 1 m, tj ks sazenic na 1 ha Sadební materiál: 2-3 letý, školkovaný, prostokořenný Způsob sadby: jamková sadba Pro zvýšení ujímavosti sazenic bude provedena mykorhizace sadebního materiálu. Po 30 letech od výsadby dojde k výraznému prosvětlení přípravného porostu. Bude probírkou odstraněno min. 50 % vysazených dřevin, dojde k podsadbě cílových dřevin např. dub letní (Quercus robur). Z původního porostu budou podpořeny jako cílové dřeviny také perspektivní jedinci jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides).
12 6. ZÁVĚR Zalesňování výsypek není jednoduchá záležitost. Problémy při zalesňování způsobují nevhodné a pozměněné půdní prostředí, narušený vodní režim, toxicita půdy apod. Ne všechny výsypky se proto podaří zalesnit (nebo event. zatravnit). Řada míst zůstane již navždy bez vegetace. Jako ideální využití výsypkových ploch se nabízí zatopení vodou Využití těchto nových vodních nádrží, jako např. rekreační plochy, však také není jisté. V rámci měřeného porostu v arboretu Antonín se nacházejí tři zástupci jehličnatých dřevin - modřín opadavý, douglaska a borovice pokroucená, ta však v menším měřítku. Všechny tři druhy dřevin relativně prosperují. V návrhu rekultivací doporučujeme vyzkoušet listnaté a naše původní druhy dřevin, viz kapitola 5. A to s ohledem na výsledky z jiné lokality, kde je po cca 50ti letech funkční porost, který na první pohled nepůsobí dojmem uměle založeného porostu (viz fotografická příloha).
13 7. POUŽITÁ LITERATURA A ELEKTRONICKÉ ZDROJE b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P., TICHÁ S KOBLÍŽEK J. (2009): Dřeviny České republiky. - Lesnická práce, p. 366
14 8. Přílohy
15
16
17
Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:
Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách CZ.1.07/1.1.00/08.0042 Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým: Ing. Martin Vlasák, Ph.D. - řešitel klíčové aktivity 06
VíceVY_52_INOVACE_85 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Javor mléčný
VY_52_INOVACE_85 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Javor mléčný Javor mléčný, mléč Acer platanoides L. Strom statný středně velký s přímým
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VíceStromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh
Stromy a keře Univerzita 3. věku Jiří Viewegh Jehličnany, které známe z našich lesů I a II Autochtonní (= vždy domácí): - smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst. (Picea excelsa Link) - borovice lesní (b.
VícePŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE
PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula
VíceDřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ
Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceVY_52_INOVACE _86 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Habr obecný
VY_52_INOVACE _86 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Habr obecný Habr obecný Carpinus betulas L. Strom statný, s širokou a vysokou, poněkud
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceMěstský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa
Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Město Česká Lípa IČ:260428 oddělení technické správy majetku nám. T.G. Masaryka 1 470 36 Česká Lípa Váš
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová
VícePPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015
PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost
VíceKatalog sadebního materiálu lesních dřevin
VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceVrba jíva. Vrba jíva Salix Caprea L.
Vrba jíva VY_52_INOVACE_89 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Vrba jíva Salix Caprea L. Strom menšího vzrůstu nebo velký keř, s prohýbaným
VíceDŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 30 Okrasné jehličnaté
VíceKAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ
9 VEŘEJNÁ ZELEŇ Tabulky 9.1 Přípravné práce 9.2 Výsadba stromů a keřů, založení květinových záhonů 9.3 Ochrana stávajících stromů bedněním 9.4 Založení trávníku 9.5 Udržovací práce 9.6 Mobiliář 9.7 Dětské
VíceSTUDIE EŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁSTI MASARYKOVA NÁMSTÍ
STUDIE EŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁSTI MASARYKOVA NÁMSTÍ SADOVNICKÁ HODNOTA DEVIN JIHOVÝCHODNÍ ÁST MASARYKOVA NÁMSTÍ DENDROLOGICKÝ PRZKUM, NÁVRH PSTEBNÍCH OPATENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁST MASARYKOVA NÁMSTÍ STUDIE EŠENÍ
Víceqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq
qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Jehličnaté dřeviny v ČR wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg
VíceModřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Víceovská 15 Rýmařovsk druhy dřevd 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško
Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Poznáváme nejvy využívanější druhy dřevd Lesní dřeviny 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško Rozdělen lení hlavních částí stromu Rozdělen
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceVegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 12 Smrk Ing. Hana Márová
VíceREVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy
Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, 26272 Březnice IČ 76047334
OBJEDNATEL: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: Obec Malý Újezd, Malý Újezd 95, 27731 Velký Borek REVITALIZACE ZELENĚ V OBCI MALÝ ÚJEZD - 2013 DPS + DZS 2. OZELENĚNÍ MULTIFUNKČNÍHO HŘIŠTĚ VE VAVŘINČI 2.5
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně
Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceValdštejnská 183 472 01 Doksy. Martinov 279 Kostelec nad Labem 277 13 Ing.Ivan Marek, Ing.Barbora Eismanová, autorizovaný architekt
Identifikační údaje Název akce: Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy SO 02 Posílení rekreačních funkcí Investor: Městské lesy Doksy Valdštejnská 183 472 01 Doksy Projektant sadových úprav: Zahradní
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
VíceÚPRAVY PLOCH U KD A K NÁDRAŽÍ V HAMRECH NAD SÁZAVOU VENKOVNÍ ZAŘIZOVACÍ PRVKY DĚTSKÉ HŘIŠTĚ OZELENĚNÍ
ÚPRAVY PLOCH U KD A K NÁDRAŽÍ V HAMRECH NAD SÁZAVOU VENKOVNÍ ZAŘIZOVACÍ PRVKY DĚTSKÉ HŘIŠTĚ OZELENĚNÍ PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 1. Identifikační údaje a) označení stavby: ÚPRAVA PLOCH U KD A K NÁDRAŽÍ V HAMRECH
VíceList1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice
List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
Více19. Park u Sekerovy vily
19. Park u Sekerovy vily Na tehdejším okraji Frýdku, na křižovatce ulic Staroměstské a Slezské, si v roce 1898 nechal postavit podnikatel Sekera honosnou vilu podle projektu stavitele Rudolfa Aulegka v
VíceNávrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek
Povodí Odry, státní podnik - oddělení projekce Varenská 49, 701 26 Ostrava 1, tel. 596 657 111 Ostravice Staré Město oprava balvanitého skluzu km 26,250 26,400 Projektant: Ing. Dalibor Rajnoch Vedoucí
VícePřipravujeme zahradu na zimu
Připravujeme zahradu na zimu 103 Petr Pasečný praktické rady v kostce co vysadit, přesadit, vysít které dřeviny řezat a tvarovat a jak jak chránit rostliny před sněhem Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi
VíceDoplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice
Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,
VíceOBSAH: PŘÍLOHA: INVENTARIZAČNÍ TABULKY FOTODOKUMENTACE
OBSAH: 1. ÚVOD 1.1. Výsadby na cestě ppč.1397/3 1.2. Cesta na Havaji 1.3. Liemrová cesta 1.4. Parčík v centru obce 1.5. Ošetření významných dřevin 2. PODKLADY 3. NÁVRH 3.1. Výsadby na cestě ppč.1397/3
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová
VíceAreál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav
Hlavní projektant objekt: investor: Vedoucí projektu Vypracoval Kontroloval Ing. Barbora Eismanová Ing.Ivan Marek Ing. Barbora Kubecová Ing. Ivan Marek Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceOBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE
OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.
VíceObnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice
Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. GRAFICKÁ ČÁST 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH
VíceVYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
VíceSOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250 82 Úvaly w ww.hgpartner.cz Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Tel/fax: 246 082 015 777/161 198 email: vrzak@hgpartner.cz Paré č.: Odpovědný projektant:
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
VíceDENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.
VíceDiagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození
Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk
VíceDUB ZIMNÍ (Quercus petraea)
DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VíceRevitalizace zeleně na židovském hřbitově v Brně - Židenicích
Obsah A Průvodní zpráva...1 Identifikační údaje...1 Cíl dokumentace...2 Údaje o parcelách a majetkoprávních vztazích... 2 Průzkumy a podklady... 2 Lokalizace a popis řešeného území... 2 Stručná historie
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy
TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceBŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584, MOST 434 01
STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2012 Setkání a prezentace prací studentů na ČVUT BŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584,
VíceObsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
VícePLÁN PÉČE O STROMOVOU ZELEŇ
OBEC ŽLUNICE PLÁN PÉČE O STROMOVOU ZELEŇ (2/205 2/2020) (INVENTARIZACE, ANALÝZA A PLÁN PÉČE) Zadavatel: Adresa: Obec Žlunice Obecní úřad Žlunice, Žlunice 38, 507 34 Žlunice IČO: 0027245 Emailová schránka:
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz. REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016
Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016 Anoplophora glabripennis - kozlíček Coleoptera, Cerambycidae - Asia long-horn beetle - 36 druhů
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceRevitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka
Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název
VíceDendrologie. Vybrané rody
Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus
VíceObnova "Aleje filosofů"
Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Obnova "Aleje filosofů" TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení... 3 1.1 Charakteristika území a rostoucích dřevin... 3 1.2 Metodika
VíceVY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jasan ztepilý Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Strom vysoký s přímým kmenem, s řídkou,
VíceVY_52_INOVACE_79 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
VY_52_INOVACE_79 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jedle bělokorá Jedle bělokorá - Abies alba Miller Strom velkých rozměrů, vždyzelený
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceREVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH PROJEKT ZADAVATEL: MĚSTYS LITULTOVICE ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. LISTOPAD 2013 EKOTOXA
Víceprojektant SO 05 : Eva Wagnerová, Tomešova 1, Brno SO 05 REKONSTRUKCE DVORA STARÉ RADNICE DPS, 11/2014 TECHNICKÁ ZPRÁVA
Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: ZELEŇ PRO BROD Dokončení pasportu zeleně města a obnova vybraných ploch sídelní zeleně města Havlíčkův Brod Investor: Město Havlíčkův Brod Místo stavby: Havlíčkův
VíceNÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT
NÁVRH ZELENĚ Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně Ing. Petr FÖRCHTGOTT PROSINEC 2014 OBSAH Úvod Současný stav... str. 3 Rozsah a cíl návrhu... str. 3 Návrh Odstranění... str. 4 Výsadba... str. 5 Výkaz
VíceMísta ztracená v čase
Místa ztracená v čase Karolína Červeňanská Úvod Díky lidské nezodpovědnosti a nerozvážnosti jsou kolem nás stavby, které pomalu chátrají a mizí z paměti. Ovšem na druhou stranu dávají možnost přírodě vzít
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 20 Akát Ing. Hana Márová
VícePRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ
PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ OBSAH: PRŮVODNÍ ZPRÁVA... 1 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. SOUČASNÝ STAV... 4 2.1 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO
VíceChov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)
Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...
Více1. Opatření a postupy zajišťující přístup informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh:
Systém náležité péče obce Dolany uvádějící poprvé na vnitřní trh EU dřevo nebo jiné produkty ze dřeva (palivo, štěpka, větve) vytěžené na pozemcích obce dle Nařízení EU č. 995/2010 I. Právní předpisy týkající
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VíceŠkola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,
VíceVY_52_INOVACE_87 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jeřáb ptačí
VY_52_INOVACE_87 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jeřáb ptačí Jeřáb ptačí Sorbus Aucuparia L. Strom menšího vzrůstu s rovným kmenem,
Více2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm
2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceKryptomerie japonská
Pracovní listy pro žáky Název ekostezky nebo ekokoutku: Život stromu Škola:SOŠ Hamr - Litvínov Tvůrce pracovních listů: Fléglová Šárka, Mgr. 1 Pracovní list:1 Kryptomerie japonská 1. Co to je Kryptomerie
VíceProjektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic
Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,
Více