Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Druhové spektrum a škodlivost škůdců jabloně v sadech s intenzivní a extenzivní ochranou Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Irena Modlitbová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Druhové spektrum a škodlivost škůdců jabloně v sadech s intenzivní a extenzivní ochranou vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne... podpis diplomanta

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí mé diplomové práce, doc. Ing. Haně Šefrové, Ph.D. za konzultace, věcné připomínky, odborné vedení a poskytování cenných rad při vypracování této diplomové práce. Závěrečná práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT Druhové spektrum a škodlivost škůdců jabloně v sadech s intenzivní a extenzivní ochranou V průběhu roku 2007 byl vizuální kontrolou zjišťován výskyt škůdců jabloní v chemicky ošetřovaném sadu ve Starém Lískovci a v neošetřovaném sadu ve Vyškově. Ve Vyškově byl během zimní kontroly zjištěn vysoký výskyt přezimujících stadií mšice jabloňové Aphis pomi, mery jabloňové Cacopsylla mali, svilušky ovocné Panonychus ulmi, štítenky zhoubné Diaspidiotus perniciosus, bekyně velkohlavé Lymantria dispar a bekyně zlatořitné Euproctis chrysorrhoea. Během vegetace bylo zaregistrováno 24 druhů škůdců, 6 druhů z řádu polokřídlí, 12 druhů motýlů, 2 druhy brouků, po jednom druhu z řádů dvoukřídlí a blanokřídlí a dva druhy roztočů. Nejvyšší početnosti dosahovaly pilatka jablečná Hoplocampa testudinea a obaleč jablečný Cydia pomonella. Ve Starém Lískovci byly tři druhy škůdců (nesytka jabloňová Synanthedon myopaeformis, drvopleň obecný Cossus cossus a bělokaz švestkový Scolytus mali) příčinou odumírání jabloní. Klíčová slova: jabloň domácí, škůdci, Starý Lískovec, Vyškov ABSTRACT Species spectra and harmfulness of apple-tree pests in extensively and intensively protected orchards Pests occurrence in chemically treated apple orchard in Staý Lískovec and untreated orchard in Vyškov has been monitored during Year 2008. High hibernant stages incidence of Aphis pomi, Cacopsylla mali, Panonychus ulmi, Diaspidiotus perniciosus, Lymantria dispar and Euproctis chrysorrhoea was found during winter screening. Twenty four pests species were found during vegetation stage, of which were 6 species of order Hemiptera, 12 of butterflies, 2 species of beetles, one of Diptera, one of Hymenoptera order and two species of mites. Highest occurrence density was found for Hoplocampa testudinea and Cydia pomonella. In Starý Lískovec orchard, there were three pest species (Synanthedon myopaeformis, Cossus cossus and Scolytus mali) causing apple tree dying. Key words: Malus domestica, pests, Starý Lískovec, Vyškov

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3.1 Škůdci jabloní... 9 3.1.1 Škůdci plodů... 9 3.1.2 Škůdci plodů, pupenů, letorostů a listů... 10 3.1.3 Škůdci listů... 11 3.1.4 Škůdci dřevnatých částí... 14 3.1.5 Škůdci saví... 15 3.1.6 Roztoči... 17 3.2 Regulace škůdců jabloní... 18 3.2.1 Chemická ochrana... 18 3.2.2 Biologická ochrana... 19 3.2.3 Mechanická ochrana... 20 3.3 Monitoring škůdců jabloní... 20 3.3.1 Zimní kontrola... 20 3.3.2 Metody monitoringu škůdců během vegetace... 21 4 MATERIÁL A METODIKA...23 4.1 Jabloňový sad ve Vyškově... 23 4.2 Jabloňový sad ve Starém Lískovci... 23 4.3 Monitoring škůdců... 24 5 VÝSLEDKY A DISKUSE...25 5.1 Druhové spektrum škůdců... 25 5.1.1 Jabloňový sad ve Vyškově... 25 5.1.2 Jabloňový sad ve Starém Lískovci... 28 5.2 Charakteristika zjištěných škůdců... 29 5.2.1 Polokřídlí Hemiptera... 29 5.2.2 Motýli Lepidoptera... 38 5.2.3 Brouci Coleoptera... 57 5.2.4 Dvoukřídlí Diptera... 61 5.2.5 Blanokřídlí Hymenoptera... 62 5.2.6 Roztoči Acarina... 64 6 ZÁVĚR...67 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 68

1 ÚVOD Zemědělství je jednou z nejstarších lidských činností a odnepaměti představovalo hlavní součást hospodářství státu. Jeho hlavní funkce spočívá v zajištění základních potravin a spolu s dalšími funkcemi vytváří podmínky pro existenci společnosti. Problematika zemědělství a výživy má mimořádný význam nejen pro vnitřní stabilitu státu, spokojenost lidí a zdravou výživu, ale i silně ovlivňuje mezinárodní postavení ČR. Zemědělská výroba, je zdrojem surovin, které se využívají ve zpracovatelském a potravinářském průmyslu. Touto funkcí má zemědělská výroba své nezastupitelné místo na trhu. Kromě toho, že se podílejí na udržování půdní úrodnosti a tvorbě krajiny, jejich hlavním úkolem je produkovat kvalitní suroviny pro krmení zvířat a výživu lidské populace. Důležitým odvětvím zemědělské činnosti člověka je ovocnářství. Tradice pěstování ovocných stromů a jejich samotné odrůdy jsou kulturním dědictvím uchovávaným a rozvíjeným po mnohá staletí. Důkazy o ovocnářství přinášejí již řečtí klasikové jako Homér či Plinius. Uvádějí existenci odrůd jabloní jako například Api, původně pěstované na Peloponésu a do Říma přinesené Appiem Claudiem již ve 4. století př. n. l. Odrůdy Api malé a Api hvězdovité se při tom v některých zemích Evropy pěstují dodnes. Písemné zmínky o existenci sadů na našem území pocházejí již ze 12. století. Specifikou zemědělské výroby je její biologický charakter. Její velkou nevýhodou, oproti průmyslové výrobě, je její kontinuálnost a dlouhodobost. Nelze ji bez velkých ztrát zastavit a rychle reagovat na situaci na trhu. Jedním z předpokladů kvalitní produkce rostlinné výroby je zajištění kvalitních a zdravých rostlin. Toho lze dosáhnout jednak preventivní ochranou rostlin před škůdci a chorobami, a také vhodnými metodami a prostředky pro potlačení výskytu a intenzity chorob a škůdců u již napadeného porostu (ANONYM, 2008a). Současný stav Státní odrůdové knihy ČR eviduje 117 odrůd jabloní. Snahou každého pěstitele je dosahovat vysokých a pravidelných výnosů s dobrou kvalitou plodů. Aby toho bylo dosaženo, musí být splněna celá řada předpokladů. Jedním z nich je včasná identifikace rostlinných škůdců a jejich regulace určením vhodné ochrany (ANONYM, 2007). 7

2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce bylo zpracovat dostupnou literaturu zabývající se škůdci jabloně. Na studijních plochách v intenzivně ošetřovaných sadech v Brně Starém Lískovci a extenzivně ošetřovaných sadech v okolí Vyškova, byl prováděn pokus ve vegetačním období roku 2007. V pravidelných intervalech byly odebírány vzorky, sledován výskyt škůdců a bylo hodnoceno druhové zastoupení škůdců na obou studijních plochách. Zvýšená pozornost byla věnována druhům všeobecně považovaným za významnější. Byly zdůvodněny rozdíly v počtu druhů, početnosti jedinců a vlivu škůdců na zdravotní stav porostu a kvalitu plodů; výsledky byly porovnány s údaji z dostupné literatury. 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Škůdci jabloní Na jabloních v ovocných sadech a stromořadích nachází vhodné existenční podmínky množství druhů hmyzu, ale jen některé z nich se mohou přemnožovat a významněji dřeviny poškozovat. Vnější projevy poškození stromů, symptomy, závisí na typu ústního ústrojí. Hmyz s kousacím ústním ústrojím (housenky motýlů, larvy pilatek a ploskohřbetek, brouci a jejich larvy) způsobuje na hostitelských rostlinách okusy a požerky. Vyvíjí se buď exofágně, na povrchu rostlin nebo endofágně, uvnitř pletiv. Hmyz s bodavě sacím ústním ústrojím (mšice, mery, štítenky, puklice), který napichuje pletiva, vypouští do vpichu svoje sliny a nasává rostlinné šťávy, vyvolává různé barevné změny, deformace, prosychání orgánů, u mladých výsadeb odumírání celých rostlin. Spektrum hostitelských rostlin hmyzu je různě široké. Monofágové jsou úzce specializovaní a konzumují pouze jediný druh ovocné dřeviny, oligofágové napadají dřeviny v rámci celé čeledi růžovitých a polyfágové se mohou vyvíjet na rostlinách i z jiných čeledí. Některé druhy hmyzu škodí pouze příležitostně nebo místně, v letech nebo oblastech příznivých pro jejich vývoj. Proti klíčovým škůdcům je nutná každoroční ochrana ovocných dřevin (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.1 Škůdci plodů Nejvýznamnější škody působí hmyz, který poškozuje přímo plody. Klíčovým škůdcem jabloní je drobný motýl obaleč jablečný Cydia pomonella (L., 1758), původce červivosti jablek i hrušek. Má temně šedá přední křídla s lesklým zrcátkem poblíž okraje, rozpětí 14 18 mm. Samičky vykladou 80 120 vajíček jednotlivě na plody nebo okolní listy a letorosty. Preferuje sladkoplodé odrůdy ( Matčino, James Grieve, Oldenburgovo ). Žlutavé až načervenalé housenky se vyvíjejí uvnitř plodů. Procházejí 5 instary a jejich vývoj trvá asi 4 týdny. Dospělci létají v 1 2 generacích od května do srpna. Přezimují dorostlé housenky v zápředcích pod kůrou nebo v hrabance, kuklí se až na jaře. Opad nezralých plodů způsobují housenice několika druhů pilatek z řádu blanokřídlých. Jejich samičky naříznou při kladení povrch pilkovitým kladélkem, vpich hnědne a objevuje se kapka tekutiny. Mladá housenice žije v kalichu, plod se přitom může alespoň nějakou dobu dále vyvíjet. Později jej opouští a napadá další, může 9

poškodit až 4 plody, které často předčasně opadnou. Housenice je nažloutlá a páchne po štěnicích. Housenice pilatka jablečné Hoplocampa testudinea (Klug, 1816) způsobuje první opad plodů jabloní hned po odkvětu. Dospělci se líhnou před květem jabloní. Samička klade vajíčka do květu jabloní. Z boku nařízne semeník a zasune vajíčko pod tyčinky. Mladé larvy vyžírají povrchové chodbičky, které se při růstu zvětšují a zacelují (korková jizva). Starší larvy vyhlodávají přímé chodby k jádřinci. Housenice zničí 3 4 plody, které obvykle opadnou. Koncem června a v červenci se dorostlé housenice zahrabávají do půdy, kde v kokonu setrvávají až do jara. Pak se teprve kuklí (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.2 Škůdci plodů, pupenů, letorostů a listů V ovocných sadech narůstá v posledních letech význam některých druhů obalečů, jejichž housenky vyžírají pupeny a rašící letorosty, spřádají mladé listy, ožírají poupata a slupku mladých plodů. Bývají označováni společným názvem slupkoví a pupenoví obaleči. Mají jednu nebo dvě generace, dospělci se vyskytují od června do srpna, housenky přezimují a hlavní žír absolvují až na jaře. Obaleč pupenový Spilonota ocellana (Denis & Schiffermüller, 1775) má přední křídla bělavě krémová s tmavohnědou špičkou a černohnědou bází, s rozpětím 14 18 mm. Housenky mohou již na podzim poškozovat povrch plodů, ale škodí zejména na jaře na pupenech, mladých listech i květech jabloní. O málo větší obaleč jabloňový Hedya nubiferana (Haworth, 1811) má bazální polovinu předního křídla převážně černohnědou, distální část téměř bílou s černou tečkou na rozhraní tmavého a světlého pole. Šedozelené housenky škodí na poupatech a mladých listech. Obaleč zimolezový Adoxophyes orana (Fischer v. Röslerstamm, 1834) má hranatá, žlutavě hnědá přední křídla s různě výraznou tmavší kresbou a proužky, rozpětí 15 23 mm. Mívá 2 generace a jeho housenky poškozují na jaře pupeny a rašící listy a ve 2. generaci slupku jablek (ŠEFROVÁ, 2008). Pupeny a květy jabloní poškozuje květopas jabloňový Anthonomus pomorum (L., 1758). Drobný hnědý brouček má na krovkách obloučkovitou pásku z bělavých chloupků. Dospělci přezimují ve štěrbinách kůry. Na jaře prodělávají úživný žír na pupenech jabloní. Později samice kladou do květních pupenů po jednom vajíčku. Larva vyžírá v pupenu tvořící se pestík a okvětní plátky. Asi za 4 týdny se tam kuklí 10

a za další 3 týdny se ze suchých pupenů líhnou brouci. Absolvují několikadenní úživný žír na listech jabloně a následně vyhledávají letní úkryty. Koncem léta jsou opět krátce aktivní a vstupují do přezimování. Větší napadení bývá po chladném jaru, kdy dochází k pomalému rozkvétání a samičky mají možnost poklást více květů. Uvnitř pupenů, letorostů nebo nezralých plodů žijí drobounké housenky molovek rodu Argyresthia. Housenka m. jabloňové A. curvella (L., 1761) vyžírá květní výhony a působí hnědnutí a deformace květů jabloní. Přezimuje ve stadiu vajíčka. Molovka jablečná A. conjugella Zeller, 1839 přezimuje jako kukla a způsobuje červivost jablek a jeřabin (ŠEFROVÁ, 2008). Opad plodů, zasychání výhonků, svinování a opad listů způsobují některé zobonosky. Jsou to drobní, často kovově zeleně, modře nebo červeně zbarvení brouci o délce těla 2 10 mm. Hlava je protažena v různě dlouhý nosec, který má po stranách rovná tykadla zakončená tříčlennou paličkou. Krovky jsou téměř čtyřhranné, obdélníkovité. Zavalitá rohlíčkovitě prohnutá larva je apodní eucefalní. Vyvíjejí se v listových smotcích, pupenech, květech nebo plodech. V jabloňových sadech je nejškodlivější z. jablečná Tatianaerhynchites aequatus (L., 1767) (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.3 Škůdci listů Nejvýznamnější škůdci listů jsou ti, kteří způsobují opakovaně holožíry. Mezi takové druhy patří velmi hojná nenápadná píďalka podzimní Operophtera brumata (L., 1758), charakteristický motýl pozdního podzimu. Dospělci se objevují od konce října někdy až do vánoc, jejich let začíná zpravidla po prvních mrazících. Hnědě zbarvení, 20 25 mm velcí samečci poletují brzy po setmění v lesích, sadech i uvnitř obcí, odpočívají na kmenech stromů, stěnách budov aj. Hnědošedá samička má zcela zakrnělá křídla. Klade vajíčka na větvičky zpravidla do blízkosti pupenů. Brzy na jaře se z přezimujících vajíček líhnou zelené housenky s podélnými bělavými proužky. Nejdříve vyžírají rozvíjející se pupeny, později konzumují květy, mladé plody i listy. Větší housenky lehce spřádají listy a ukrývají se mezi nimi. Kuklí se v půdě, obvykle během června. Píďalka podzimní je polyfágním škůdcem lesních i ovocných stromů s občasnými gradacemi. Příbuzný motýl tmavoskvrnáč zhoubný Erannis defoliaria (Clerck, 1759) se líhne rovněž pozdě na podzim, často až v listopadu. Samec s rozpětím 40 45 mm má žlutavá křídla zdobená tmavšími lomenými příčkami, bezkřídlá samička je černobíle skvrnitá. Hnědavě načervenalé, podélně páskované housenky ožírají 11

od dubna do června listy ovocných i lesních dřevin. V posledních letech má menší význam než píďalka podzimní. Typicky gradačními škůdci, kteří se přemnožují ve více méně pravidelných intervalech, jsou bekyně. Bekyně velkohlavá Lymantria dispar (L., 1758) se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem. Samička je zavalitá, neschopná letu, bělavě nažloutlá s tmavšími skvrnkami na předních křídlech o rozpětí 50 55 mm. Samec je zřetelně menší, s rozpětím jen 30 35 mm, štíhlý, tmavě hnědý. Dlouze chlupaté housenky mají na těle vystouplé tmavé a červené bradavky. Škodí od dubna do července hlavně na dubech, také na jabloních. Dospělci se líhnou od konce června do srpna. Přezimují vajíčka pod kupkami rezavých chlupů na kůře stromů. K různě výrazným gradacím dochází přibližně v desetiletých intervalech. Bekyně zlatořitná Euproctis chrysorrhoea (L., 1758) má rozpětí křídel 28 38 mm. Je sněhobílá s rezavými chloupky na konci zadečku. Černožluté, červeně zdobené housenky spřádají tuhá zimní hnízda na vrcholech větví, ve kterých společně ve 2. instaru přezimují. Na jaře se rozlézají a ožírají listy, při přemnožení působí holožíry. K těm dochází v neošetřených sadech a zejména silničních stromořadích, méně často v lesních porostech. Dospělci se objevují od července do září. Bourovec prsténčivý Malacosoma neustria (L., 1758) má stejně jako ostatní bourovci tuhá křídla, chlupaté tělo a redukovaný sosák. V rozpětí křídel dosahuje 25 30 mm, je okrově žlutý až načervenalý. Samec je drobnější než samička. Přezimují vajíčka nakladená do charakteristických prstenců. Hnědé housenky s bílými a modrými pásky se objevují od konce dubna do počátku července. Kuklí se v jemných nebo pevných kokonech. Mají jedinou generaci v roce. Mohou způsobit holožíry na ovocných stromech i jiných listnáčích. Společně s bekyní velkohlavou jsou typičtí škůdci silničních stromořadí. Bourovec ovocný Gastropacha quercifolia (L., 1758) byl v minulosti řazen mezi škůdce ovocných stromů, dnes je spíše vzácný. Je skořicově hnědý se zubatými okraji křídel. Samec má rozpětí křídel kolem 50 a samice asi 70 mm. Plstnatě sametová, šedá nebo hnědočerná housenka má modrou skvrnku za hlavou a červené bradavky. Přezimuje o velikosti asi 20 mm a podstatnou část vývoje prodělává teprve na jaře. Housenky běláska ovocného Aporia crataegi (L., 1758) požírají listy růžovitých dřevin. Dospělec má křídla s výraznými tmavými žilkami bez kreseb a skvrn s rozpětím 50 65 mm. Motýli se objevují v jedné generaci od konce května do počátku července. Přezimují mladé housenky v hnízdech ze smotku několika listů upevněných k větvičce předivovým prstencem a hlavní žír probíhá až na jaře. Trvale vyskytuje v jižní a jižnějších částech střední Evropy, odkud proniká nepravidelně 12

různě daleko na sever a zakládá ohniskovitě různě početné populace s různou délkou trvání. V poválečném období se na našem území početně objevil na několika místech počátkem padesátých let, pak znovu kolem poloviny šedesátých let např. na Brněnsku, v letech 1974 1977 se přemnožil v okolí Příbrami, poslední jedinci byli v České republice pozorováni počátkem osmdesátých let. Po delší přestávce se hojně objevil v roce 2000 v okolí Sokolova v západních Čechách, odkud proniká až k Praze a opět byl zaregistrován i na jižní Moravě. Přástevníček americký Hyphantria cunea (Drury, 1773) byl zavlečený ze Severní Ameriky patrně do okolí Budapešti kolem roku 1940. Koncem 40. let se dostal na jižní Slovensko a v roce 1953 až na jižní Moravu. Jako významný škůdce má trvale význam jen v nejteplejších částech Slovenska, na jižní Moravě se objevuje početněji jen v teplých periodách naposled v letech 2001 2006. V rozpětí křídel má 25 38 mm. Křídla jsou čistě bílá nebo s různým počtem černých teček. Chlupaté housenky jsou žlutavé s černými a oranžovými bradavkami. Jsou polyfágní a nejčastěji škodí na moruších, ovocných stromech a javorech jasanolistých. Motýli se objevují v květnu a znovu v červenci a srpnu, housenky od konce května do července a v srpnu a září. Přezimuje kukla (ŠEFROVÁ, 2008). V neošetřovaných jabloňových sadech se můžeme setkat s pavučinovými hnízdy předivky jabloňové Yponomeuta malinellus (Zeller, 1836). Motýl má bílá přední křídla se 3 řadami černých teček, zadní křídla jsou šedá. Rozpětí křídel je 20 23 mm. Žluté housenky s černými bradavkami ožírají listy jabloní, výjimečně hrušní ve společných, různě rozsáhlých předivových hnízdech. Samička klade v létě vajíčka na kůru větviček a překrývá je tekutinou, která na vzduchu ztuhne ve štítek. Housenky vylíhlé ještě na podzim zůstávají pod štítkem do jara. Od března ožírají pupeny, později skeletují listy a spřádají hnízda. V červnu nebo červenci se kuklí, motýli létají v červenci a srpnu (ŠEFROVÁ, 2008). Listy bývají často poškozovány několika druhy minujících motýlů. Jejich housenky konzumují vnitřní pletiva listů, pokožka bývá zachována. Na listech vytvářejí charakteristické chodbičkovité nebo plošné skvrny, někdy se listy mohou deformovat. Minující motýli jsou drobní, nenápadně zbarvení, s poměrně dlouhými tykadly a úzkými předními i zadními křídly opatřenými dlouhými třásněmi. Do čeledi vzpřímenkovitých, pro které je typický posed na vzpřímených předních končetinách, patří vzpřímenka pětitečná Callisto denticulella (Thunberg, 1794). Dospělec je černý s bílými skvrnkami na předním křídle. Housenka nejdříve vytváří ploché bílé miny 13

na svrchní straně listů, později žije pod přehnutým okrajem listu směrem dolů. Během roku má 2 generace, dospělec se objevuje v dubnu a květnu a znovu v létě. Přezimuje kukla. Příležitostným škůdcem jabloně je klíněnka jabloňová Phyllonorycter blancardella (F., 1781), vytváří puchýřovitě vyklenuté miny na listech jabloní. Další čeleď, podkopníčkovití jsou motýli s rozpětím křídel 6 10 mm. Dlouhá tykadla mají při bázi rozšířená v tzv. oční klapky. Housenka podkopníčka spirálového Leucoptera malifoliella vytváří okrouhlou minu v podobě soustředných kruhů na listech jabloně, výjimečně dalších růžovitých dřevin. Má 1 2 generace v roce a přezimuje kukla. Podkopníček ovocný Lyonetia clerkella (O. Costa, 1836) je polyfágní a vyvíjí se na růžovitých dřevinách i jiných listnatých stromech. Housenka vyžírá úzkou klikatou minu v parenchymu listů. V průběhu roku má 2 i více generací a přezimuje jako dospělec. Pouzdrovníčkovití jsou druhově početná čeleď obtížně rozlišitelných druhů. Jejich tykadla v klidu směřují dopředu. Štíhlý zadeček má na hřbetní straně dva lysé proužky. Housenky si vytvářejí přenosné, často druhově specifické vaky z různých částí rostlin, přediva, výjimečně zrnek půdy. Z těch se vysouvají a minují listy. Ve vacích přezimují a mnohé druhy na jaře pokračují v žíru. Mají jedinou generaci v roce. Na ovocných stromech mohou při přemnožení škodit pouzdrovníček pupenový Coleophora hemerobiella (Scopoli, 1763), p. jabloňový C. anatipenella (Hübner, 1796) a některé další druhy. Mezi molovenkovité (čeleď příbuzná obalečům) patří drobná molovenka hnědá Choreutis pariana (Clerck, 1759) má rozpětí křídel 11 15 mm. Křídla jsou hnědočervená, v klidu jsou rozprostřená šikmo dozadu od těla. Žlutozelené, černě skvrnité housenky jsou velmi pohyblivé, skeletují a částečně spřádají listy jabloní (spálené stromy). Dospělci se objevují ve dvou generacích, v červenci a znovu od září do jara, housenky od května do června a v srpnu (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.4 Škůdci dřevnatých částí Na jabloňových výsadbách ošetřovaných častým hlubokým řezem výrazněji škodí nesytka jabloňová Synanthedon myopaeformis (Borkhausen, 1789). Motýl napodobuje blanokřídlé, má úzká, často ze značné části transparentní křídla, štíhlý černý zadeček výrazným červeným opaskem. Imága se objevují od května do počátku září. Krémově zbarvená housenka žije 1 rok pod kůrou kmenů a silnějších větví jabloní, jeřábů, hlohů a hrušní. Samička klade s oblibou na poraněná a nemocná místa kmene. Pod kůrou mohou škodit dva druhy drvopleňů. Jsou to středně velcí až velcí, robustní 14

motýli se zavalitým chlupatým tělem, tuhými křídly a zakrnělým sosákem. Téměř lysé housenky se vyvíjejí uvnitř rostlinných pletiv. Drvopleň obecný Cossus cossus (L., 1758) je mohutný, šedočerně zbarvený motýl s rozpětím křídel 50 80 mm. Samička klade kolem 700 vajíček do štěrbin kůry stromů. Krémově žluté až masově zbarvené housenky páchnou pižmem. Vyvíjejí se zpravidla 3 roky. Oslabují stromy a otvírají brány infekcím a sekundárním škůdcům, trpí jimi především mladé a osaměle rostoucí stromy. Housenky se kuklí v kokonu pod kůrou nebo v půdě. Motýli se objevují od června do srpna (ŠEFROVÁ, 2008). V lýku kmenů a větví se v některých letech přemnožují kůrovci, drobní brouci válcovitého těla, s hlavou ukrytou pod štítem a lomenými tykadly ukončenými paličkou. Zavalitá, mírně prohnutá larva je apodní eucefalní, s rozšířenou hrudí. Živí se pletivy hostitelských rostlin nebo myceliem některých druhů hub, jejichž spóry přenášejí samičky kůrovců na povrchu svého těla nebo ve zvláštních schránkách mycetangiích. Při žíru v lýkové části dochází k přerušení cévních svazků a významnému poškození hostitelských dřevin. Larvy bělokazů Scolytus vyžírají chodby pod kůrou a v běli listnáčů. Celý černý b. ovocný S. rugulosus (Müller, 1818) je dlouhý jen 1,8 2,5 mm. Drtníci Xyleborus napadají oslabené dřeviny a roznášejí spóry hub, jejichž myceliem se pak živí. Drtník ovocný X. dispar (F., 1792) je dlouhý 1,8 3,8 mm, černohnědý, s kulovitou paličkou tykadla a krátkým širokým tělem, d. všežravý Xyleborinus saxesenii (Ratzeburg, 1837) je rezavě hnědý a měří 1,5 2,4 mm. Oba druhy jsou široce polyfágní a vyvíjejí se na ovocných i lesních listnatých dřevinách (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.5 Škůdci saví Na kůře škodí sáním několik druhů červců. Při silnějším napadení mohou způsobit prosychání větví, mladé stromy mohou zlikvidovat celé. Štítenka čárkovitá Lepidosaphes ulmi (L., 1758) s 3 4 mm dlouhým kyjovitým štítkem a š. bílá Chionaspis salicis (L., 1758) s 1,5 2,5 mm velkým, bílým hruškovitým štítkem jsou polyfágní, mají jedinou generaci v roce a přezimují vajíčka pod štítkem. Štítenka zhoubná Diaspidiotus perniciosus (Comstock, 1881) vytváří kruhové 1,5 2 mm velké, šedohnědé až žlutohnědé štítky na větvičkách i plodech jabloní obklopené červenofialovou skvrnou rostlinného pletiva, charakteristickou i na řezu. Je živorodá, v průběhu roku má 2 generace a přezimují larvy 1. instaru. Pochází z jihovýchodní Asie, na naše území byla poprvé dovezena se sadbou jabloní z Maďarska do Krnova v roce 15

1933. V ovocných sadech u nás škodí v dlouhodobých nepravidelných cyklech (ŠEFROVÁ, 2008). Jabloně hostí několik druhů mšic. Některé mšice na nich prodělávají celý vývoj, jiné na počátku léta ovocné stromy opouštějí a přeletují na byliny. Na jabloních, ojediněle i dalších stromech škodí vlnatka krvavá Eriosoma lanigerum (Hausmann, 1802). Masové sání na mladých stromech může vést k deformacím a sekundárním nákazám. Byla zavlečena do Evropy ze Severní Ameriky ještě před rokem 1800. V Evropě se vyvíjí obvykle pouze anholocyklicky bez bisexuální generace. Přezimují larvy 1. a 2. instaru, výjimečně samičky v prasklinách kůry a na povrchových kořenech. Larvy od dubna sají a vyvíjejí se v bezkřídlé a v červnu i křídlaté samičky. Během roku má až 10 partenogenetických generací. Důležitým bioregulátorem vlnatky krvavé je introdukovaný mšicovník vlnatkový Aphelinus mali (Haldeman, 1851). Mšice jabloňová Aphis pomi De Geer, 1773 napadá jabloň a další jádroviny. Působí kroucení mladých listů i celých výhonků a jejich zasychání. Zakladatelky se vyvíjejí z přezimujících vajíček v dubnu. Od 2. generace se objevují okřídlené samičky, během roku se může vyvinout až 13 generací. Bezkřídlé vejcorodé samičky kladou v září a říjnu na konce výhonů 1 6 zpočátku zelených nebo žlutých, později leskle černých vajíček. Nestřídá hostitele. Mšice jitrocelová Dysaphis plantaginea (Passerini, 1860) nejdříve napadá pupeny a listové růžice, později přechází na letorosty. Působí puchýřovité deformace listů. Na jabloni se vyvíjí více generací. Počátkem léta přeletují okřídlení jedinci na jitrocel, na jabloň se vrací na podzim (ŠEFROVÁ, 2008). Deformace a zasychání listů a květů způsobují mery. Stejně jako mšice produkují medovici, která následně podmiňuje vznik černých skvrn na listech. Mery jsou zeleně nebo hnědě zbarvené, velké 2 3 mm. Tykadla jsou tvořena 10 články a zakončená štětinkami, složené oči jsou velké vypouklé, mají 3 jednoduchá očka. Blanitá křídla jsou střechovitě složená. Zadní nohy jsou skákací. Samička má kladélko. Přezimuje většinou dospělec nebo vajíčko, které přečká pokles teploty až do 40 o C. Vajíčko má krátký výběžek sloužící k zaklesnutí do rostlinného pletiva nebo kůry a k příjmu vody z rostliny. Mera jabloňová Cacopsylla mali (Schmidberger, 1836) je zeleně zbarvená. Přezimuje jako vajíčko, larvální vývoj probíhá od března do konce května. Okřídlení dospělci se objevují na přelomu května a června, vajíčka kladou od srpna do října (ŠEFROVÁ, 2008). 16

Deformace jablek způsobuje klopuška vrásčitá Lygocoris rugicollis (Fallén, 1807), světle zelená ploštice dorůstající délky 4 6 mm. Přezimuje ve stadiu vajíčka na kůře větviček, na jaře vylíhlé larvy sají na pupenech, listech a později na nezralých plodech. Okolí vpichu hnědne, na plodech se vytvářejí typicky zkorkovatělé okrouhlé jizvy. Dospělci kladou vajíčka od konce června do poloviny července. Druh má jedinou generaci v roce (ŠEFROVÁ, 2008). 3.1.6 Roztoči Kromě hmyzu může na jabloních škodit i několik druhů roztočů. Jejich škodlivost narůstá v suchých teplých letech. Sáním na listech škodí svilušky, velmi drobní, 0,2 1 mm velcí roztoči s klenutým nebo plochým tělem. Nabodávají a vysávají povrchové vrstvy buněk, do rostliny vylučují látky, které nepůsobí pouze v místě vpichu, listy se svinují podél hlavní žilky, žloutnou a nekrotizují. Zbarvení svilušek se mění podle ročního období, někteří se na zimu zbarvují červeně, červené jsou i larvy časně na jaře. Některé druhy mají snovací schopnost. Ze žláz v okolí úst vylučují jemné předivo, potahují jím listy a pod jeho ochranou žijí a množí se. Během roku mají více generací. Používání chemických látek (některé pyrethroidy) může způsobit rozšíření řady druhů svilušek. Nehubí svilušky, ale jejich antagonisty a naopak mohou stimulovat plodnost sviluškovitých a jejich vývoj. Vůči chladu a vlhku jsou citlivé, silné srážky redukují jejich populace. Přezimující samička svilušky stromové Amphitetranychus viennensis (Zacher, 1920) je karmínově červená. Sviluška ovocná Panonychus ulmi (Koch, 1836) přezimuje jako červené vajíčko. Samička je klade ve velkém množství na kůru, hlavně do míst rozvětvení koruny. Larvy se líhnou koncem dubna, osídlují mladé letorosty a sají na rašících listech. Výskyt podporuje přehnojení dusíkem. Během roku má 5 6 pokolení. Sviluška jabloňová Bryobia rubrioculus (Scheuten, 1857) má ploché tělo bez chloupků, pokryté šupinkovitými brvami rozloženými do 4 řad. První pár noh je delší než tělo, směřuje dopředu. Nemá snovací schopnost, je drobnější a nevytváří kolonie. Přezimují červená zimní vajíčka, na rozdíl od svilušky ovocné pod šupinami pupenů. Larvy se na jaře líhnou asi o týden dříve, sají na líci i rubu listů. Rozmnožuje se partenogeneticky a má 3 5 generací ročně. Je méně významným škůdcem. Sáním na listech i plodech škodí vlnovníci, velmi drobní, 0,l5 0,30 mm dlouzí roztoči červovitého nebo vřetenovitého těla s bodcovitými klepítky. Následkem dráždění buněk pokožky se vytvářejí chloupkovité útvary erinea nebo dochází 17

k deformacím. Hálkotvorné druhy vyvolávají bujení pletiv, která je obrůstají a chrání před vnějšími vlivy. Během roku mívají více generací, přičemž se někdy vyskytují dva typy morfologicky odlišných samiček. Protogynní (primární) samičky jsou aktivní během vegetačního období. Vyskytují se společně se samečky a stejně jako oni nejsou schopny přezimovat. Zimu přečkávají deutogynní (sekundární) samičky, nejčastěji v pupenech. Poškození na jabloních působí hálčivec jabloňový Aculus schlechtendali (Nalepa, 1890) (ŠEFROVÁ, 2008). 3.2 Regulace škůdců jabloní Ochrana ovocných dřevin se provádí na principech integrované ochrany, která zahrnuje různé metody ochrany rostlin. 3.2.1 Chemická ochrana Rozhodující zůstává chemická ochrana, při které se používají proti škůdcům registrované chemické přípravky, pesticidy. Ošetření se provádí v různých termínech v závislosti na bionomii škůdce. Proti škůdcům, kteří během zimy zůstávají na svých hostitelských dřevinách (přezimující škůdci) lze použít časně na jaře olejové přípravky, řepkový olej (Ekol) nebo parafínový olej (Frutapon). Aliekol a Oleoekol obsahují kromě olejové ještě insekticidní složku na bázi organofosfátu. Stromy se mohou ošetřovat i později během vegetace mimo období květu, aby nedošlo k ohrožení včel. Používání chemických látek k ochraně ovocných dřevin by se mělo omezovat. Proto se chemická ochrana neprovádí preventivně, ale teprve při dosažení určité hustoty škůdce, tzv. kritického počtu škůdce. Aplikace přípravku v jiném termínu je neekonomická. Při nižší početnosti než je kritický počet, škůdce ještě významně neškodí. Naopak při vyšší početnosti již postřikem nezabráníme vzniklé ztrátě. Chemické látky určené na ochranu proti škodlivému hmyzu (insekticidy) a roztočům (akaricidy) patří do několika kategorií. Pyrethroidy jsou širokospektrální insekticidy, které na hmyz působí dotykově ve velmi nízkých dávkách. Účinkují rychle i při nízkých teplotách a jejich aplikace se může provádět až do teploty 23 o C. Většinou nepůsobí na roztoče, naopak jejich použití může stimulovat přemnožení svilušek. Běžně používané pyrethroidy jsou Agrion Delta a Decis Flow 2,5 (deltamethrin), Alimethrin 10 EM 18

a Cyper 10 EM (cypermethrin), Vaztak 10 SC (alfa-cypermethrin), Karate Zeon 5 CS (lambda-cyhalothrin). Talstar 10 EC (bifenthrin) a Trebon 10 F a Trebon 30 EC (etofenprox). jsou pyrethroidy účinné i proti roztočům. Spruzit-flussig obsahuje přírodní pyrethrin (insekticid z řimbaby starčkolisté Pyrethrum cinerariaefolium Trev.). Organofosfáty se vyznačují dobrou účinností na všechna vývojová stadia hmyzu. Reldan (chlorpyrifos-methyl je určen na široké spektrum hmyzu, Zolone 35 EC (phosalone) i na roztoče. Proti savému hmyzu je určen Dursban (chlorpyrifos) a Perfekthion (dimethoate). Actellic 50 EC (pirimiphos-methyl), k regulaci obaleče jablečného, proniká hluboko do rostlinného pletiva. Nurelle D obsahuje dvě insekticidní složky, pyrethroid (cypermethrin) a organofosfát (chlorpyrifos). Je určen proti merám, housenkám a sviluškám. Ze skupiny karbamátů se při ochraně ovocných dřevin používá Pirimor (pirimicarb), proti mšicím a Insegar 25 WP (fenoxycarb) proti obaleči jablečnému. Výhodou prvního je systémová účinnost, druhý přípravek obsahuje navíc složku na bázi juvenoidu (syntetický hormon bránící hmyzu dosáhnou dospělosti). Oba přípravky mají dlouhou reziduální účinnost. Stocker a Steward (indoxacarb) jsou určeny proti škodlivým housenkám. Inhibitory syntézy chitinu jsou chemické látky, ovlivňující vývoj hmyzu. Na hmyz účinkují dotykově a požerově. Jejich nevýhodou je dlouhá perzistence na povrchu rostlin a v půdě. Alsystin 480 SC (triflumuron) je určen proti škodlivým housenkám, Dimilin 48 SC (diflubenzuron) a Nomolt 15 SC (teflubenzuron) i proti minujícím, Cascade 5 EC (flufenoxuron) také proti sviluškám. Calypso 480 SC (thiacloprid) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) patří mezi neonikotinoidy, nejmladší skupinu širokospektrálních systémových insekticidů. Integro (methoxyfenozide) je určen k regulaci škodlivých obalečů. Kromě těchto velkých skupin pesticidů jsou na ovocné dřeviny registrovány i přípravky s odlišnými účinnými látkami. Neudosan je draselná sůl přírodních mastných kyselin určená proti mšicím. Magus (fenazaquin), Nissorun 10 WP (hexythiazox), Omite 30 W, Omite 570 EW (propargite), Sanmite (pyridaben) a Ortus 5 SC (fenpyroximate) jsou speciální akaricidy (ANONYM, 2002; ŠEFROVÁ, 2008). 3.2.2 Biologická ochrana Biologická ochrana využívá proti škůdcům biologické prostředky. Biobit WP a Biobit XL jsou přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis (Berliner, 1915), 19

které hubí housenky motýlů (bourovec prstenčivý, bekyně zlatořitná, obaleč jablečný). Do těla hmyzu se musí dostat s potravou. Hmyz hyne do třiceti minut až tři dny po požití. Účinnost bakterie je podmíněna stálým počasím s teplotami nad 15 o C. Optimální termín použití je těsně před líhnutím housenek z vajíček, ošetření by se mělo po deseti dnech opakovat. Proti roztočům (svilušky, vlnovníci) lze použít dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento roztoč se běžně vyskytuje na chemicky neošetřovaných stromech. Místní populaci lze obnovit nebo posílit introdukcí uměle odchovaného roztoče během zimy. Roztoč je schopen dlouhodobě hladovět, příležitostně se živí pylem, konidiemi hub i jinými organickými látkami (HLUCHÝ & ZACHARDA, 1994; PULTAR, 2008; ŠEFROVÁ, 2008). 3.2.3 Mechanická ochrana Mechanická ochrana ovocných stromů spočívá ve sběru a likvidaci opadlých plodů s housenicemi pilatek nebo larvami zobonosek, odstraňování a pálení částí napadených kůrovci. Ošetřením ran na stromech zabráníme napadení vlnatkou krvavou. Zrytím půdy pod stromy zlikvidujeme přezimující housenice pilatek. Proti obaleči jablečnému lze na kmeny stromů umístit lepové pásy. Pásy proti obaleči je nutné připevnit během července (ŠEFROVÁ, 2008; HLUCHÝ a kol., 1997). 3.3 Monitoring škůdců jabloní 3.3.1 Zimní kontrola Provádí se jedenkrát v prosinci až únoru, před ošetřením proti přezimujícím škůdcům. Z 10-ti jabloní namátkou vybraných na deseti místech sadu, se odřízne po dvou 0,2 m dlouhých, 2 3letých větvičkách s květními pupeny (celkem 20 větviček po 0,2 m). Větvičky se vybírají namátkově z různých částí koruny. Postranní obrost na větvičkách se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (LÁNSKÝ a kol., 2005). Na odebraných větvičkách se podrobnou prohlídkou pomocí lupy zjistí celkový počet vajíček listových mšic, předivek, bourovce prsténčivého, svilušky ovocné, píďalky podzimní, mery jabloňové, počet přezimujících housenek obalečů 20

a podkopníčka spirálového, štítky s nymfou u štítenky zhoubné a štítky s vajíčky u štítenky čárkovité. Při velkém množství vajíček se jejich počet odhaduje a zaokrouhluje na stovky, tisíce, desetitisíce atd. V případě svilušky stačí při vysokých počtech vajíček provést odpočet jen na deseti větévkách (LÁNSKÝ a kol., 2005). Tabulka 1 Počet vajíček či housenek na 1 m délky pozorovaných větviček (LÁNSKÝ a kol., 2005). Mšice Sviluška Píďalka Mera ovocná podzimní jabloňová Obaleči Bez výskytu 0 0 0 0 0 Slabý méně než méně než 25 výskyt 1000 méně než 1,5 méně než 50 méně než 1 Střední výskyt 25 50 1000 2000 1,5 3 50 100 1 2 Silný výskyt více než 50 více než 2000 více než 3 více než 100 více než 2 3.3.2 Metody monitoringu škůdců během vegetace Vizuální lapače (lepové desky): Převažují plastové desky specifické barvy, natřené lepem, zachycujícím přilákaný hmyz. Např. bílé desky se používají pro zachycení pilatky jablečné (LÁNSKÝ a kol., 2005). Sklepávání: Sklepnutí hmyzu z větví se provádí gumovou palicí, nebo hadicí do zařízení (sklepávadla) se standardní plochou 0,25 m². Na každém stromě se sklepává 1 větev, na celou parcelu min. 100 stromů, na odrůdových blocích postačuje 25 nebo 33 stromů. Touto metodou se zjišťuje mera jabloňová, píďalky, mšice, předivka jabloňová, obaleči, květopas jabloňový, zobonosky, pilatka jablečná, vlnatka krvavá (LÁNSKÝ a kol., 2005). Vizuální kontroly: Prohlížení rostlinných částí napadaných škůdci a počítání nalezených škůdců, jejich vývojových stadií nebo poškození. Kontroly se provádí v 14-ti denních intervalech. Z 10-ti stromů na různých místech sadu se prohlíží se vždy 10 částí (letorostů, pupenů, květů, plůdků apod.), celkem tedy 100 vzorků. Zjišťuje se mera jabloňová, mšice, píďalky, obaleči, vlnovník jabloňový, květopas jabloňový, předivka 21

jabloňová, svilušky, bourovec prsténčivý, vlnatka krvavá, pilatka jablečná (LÁNSKÝ a kol., 2005). Feromonové lapáky: Pomocí druhově specifického atraktantu k sobě feromonové lapáky lákají pohyblivé jedince hmyzu a zachycují je na lepivém povrchu nebo je znehybňují pomocí smrtících látek. Používají se pro monitorování letové aktivity samců většiny škodlivých motýlů, pro štítenku zhoubnou a další druhy hmyzu (LÁNSKÝ a kol., 2005). Sumy efektivních teplot: Suma efektivních teplot je součet efektivních teplot nad spodním prahem vývoje za určité období. Vypočte se pomocí vzorce: SET=Σ (T i SPV) SET = suma efektivních teplot SPV = spodní práh vývoje T i = průměrná teplota Metoda je poměrně spolehlivá například při stanovení líhnutí larev, známe-li SET pro embryonální vývoj (obaleči), dále pro přímou signalizaci řady ošetření na počátku vegetace (sviluška ovocná, květopas jabloňový), pro odhad počátku 1. letové vlny obaleče jablečného. Pomocí této metody lze efektivně plánovat systém ochrany proti škůdcům (LÁNSKÝ a kol., 2005). 22

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Jabloňový sad ve Vyškově Jako první studijní plocha byl vytipován jabloňový sad ve Vyškově. Nachází se v nadmořské výšce 270 m nad mořem. Sad zaujímá rozlohu 7 ha. Na studijní ploše roste v pravidelných rozestupech 90 stromů jabloně domácí (Malus domestica Borkh.). Stáří stromů se pohybuje od 10 do 50 let. Pěstované odrůdy jsou Matčino, Golden delicious, Delicious červený, Panenské, Coxova reneta, Baumanova reneta a Ontario. Dřeviny nejsou chemicky ani biologicky ošetřovány. Sad je obklopen jednoletými polními kulturami, nejčastěji pěstovanými plodinami jsou pšenice, kukuřice, mák a v některých letech hrách a jetel. Adresa: Kopřivova 3 Vyškov 68201 4.2 Jabloňový sad ve Starém Lískovci Druhou studijní plochou se stal sad ve Starém Lískovci. Sad je umístěn v nadmořské výšce 225 290 m nad mořem. Zaujímá rozlohu 62,5 ha, na 12 ha z celkové plochy se pěstují meruňky a na 3,5 ha hrušně. Stromy jabloně domácí (Malus domestica) jsou na této studijní ploše umístěny ve sponu 3 5 m jako volně rostoucí stěna. Na 1 ha se tedy nachází 660 stromů. Stáří pěstovaných jabloní se pohybuje od 26 do 30 let. Pěstované odrůdy jsou Golden delicious, Idaret, Spartan, Šampión, James Grieve a Gloster. Výnosy z této studijní plochy dosahují od 18 do 22 tun na ha. Dřeviny jsou ošetřovány fungicidy, herbicidy a pesticidy. Výskyt škůdců v sadu je průběžně monitorován a chemická ochrana je prováděna jak preventivně, tak i při zjištění většího počtu škůdců. Používanými insekticidy jsou: CASCADE 5 EC, který je účinný proti píďalce podzimní, píďalce zhoubné, bourovci prsténčivému, svilušce ovocné a bekyni zlatořitné. Účinnou látkou je flufenoxuron 50 g. CALYPSO 480 SC se používá jako ochrana před květopasem jabloňovým, obalečem jablečným a pilatkou jablečnou. Účinná látka je thiacloprid 480 g. OMITE 30 W proti svilušce ovocné, jeho účinnou látkou je propargite 30 %. RELDAN 40 EC je účinný proti mšicím, pilatce jablečné 23

a obaleči jablečnému. Účinná látka je chlorpyrifos-metyl 400 g. SANMITE 20 WP je používán proti svilušce chmelové a svilušce ovocné, účinná látka je pyridaben 20 %. SUMITHION SUPER je účinný proti svilušce ovocné, mšicím a žravým škůdcům. Účinnou látkou je fenitrothion 1000 g. ZOLONE 30 EC je používán proti svilušce ovocné, mšicím a žravým škůdcům. Jeho účinnou látkou je phosalone 350 g. Používá se také biologická ochrana proti sviluškám v podobě introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Sad je lemován z jedné části pásy stromů vysázených kolem dálnice a z druhé strany poli, kde jsou pěstovány jednoleté polní plodiny podle konvenčního osevního postupu. Adresa: Martina Ševčíka 46 Brno 625 00 4.3 Monitoring škůdců Výskyt škůdců byl zjišťován vizuální kontrolou sledovaných dřevin v průběhu roku 2007. V měsíci únoru byl jednorázově sledován výskyt přezimujících škůdců na stromech, od měsíce dubna do konce vegetace probíhalo zjišťování škůdců, vývojových stadií a jejich vnější projevy na hostitelských rostlinách v pravidelných 14 denních intervalech, vždy po dobu 2 hodin. Škůdci byli určeni ihned na studijní ploše, nejasné druhy byly determinovány později v entomologické laboratoři. Přímo na studijní ploše byla odhadnuta také početnost škůdců. Jednotlivé druhy byly zařazeny do pětičlenné stupnice podle počtu jedinců nebo jejich symptomů na listech: 0 bez výskytu, 1 druh zcela ojedinělý, 2 <10 jedinců, 3 10 20 jedinců, 4 20 100 jedinců, 5 druh velmi hojný (stovky až tisíce jedinců). Zjištěná vývojová stadia hmyzu byla zpracována běžnými entomologickými postupy. Imaga byly smrcena ve smrtících lahvích s octanem etylnatým a preparována při běžné pokojové teplotě. Larvy byly uchovány v 70% etylalkoholu. Nejasné druhy housenek byly dochovány v laboratoři. Symptomy na listech byly nejprve fotograficky zdokumentovány, listy byly vysušeny a uloženy do herbáře. Zjištěné druhy byly zapsány do tabulek s datem výskytu, se zjištěným vývojovým stadiem, napadeným orgánem, hustotou. České názvosloví je upravené podle Kůdely a Kocourka (2002). Vědecké názvosloví je ověřeno podle Fauna Europaea Web Service (2007). 24

5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Druhové spektrum škůdců 5.1.1 Jabloňový sad ve Vyškově V jabloňovém sadu ve Vyškově byla během zimní kontroly přezimujících škůdců zjištěna vajíčka mšice jabloňové, mery jabloňové, vajíčka svilušky ovocné, larvy štítenky zhoubné, vajíčka bekyně velkohlavé, hnízda s housenkami bekyně zlatořitné. Přehled zjištěných druhů podle jejich příslušnosti k řádům je uveden v tabulkách 1 6. V průběhu vegetace bylo zjištěno celkem 24 druhů škůdců, 6 druhů z řádu polokřídlí, 12 druhů motýlů, 2 druhy brouků, po jednom druhu z řádů dvoukřídlí a blanokřídlí a dva druhy roztočů. Tabulka 1 - Zjištěné druhy škůdců z řádu polokřídlí Škůdce Vývojové stadium/symptom Napadený orgán Datum pozorování Početnost vajíčko pupeny 16.2.2007 4 Mšice nymfa letorosty 3.5.2007 4 jabloňová imago letorosty 7.6.2007 5 vajíčko letorosty 16.2.2007 5 Mera larva květní pupeny 19.4.2007 5 jabloňová larva květy 17.5.2007 4 larva květy 31.5.2007 4 Štítenka larva letorosty 16.2.2007 4 zhoubná larva, imago letorosty a plody 23.8.2007 4 nymfa letorosty 12.7.2007 4 Vlnatka nymfa letorosty 26.7.2007 4 krvavá nymfa letorosty 9.8.2007 5 nymfa letorosty 23.8.2007 5 Mšice jitrocelová imago listy 17.5.2007 4 Klopuška larva pupeny 19.4.2007 1 vrásčitá larva plody, listy 7.6.2007 1 25

Tabulka 2 Zjištěné druhy škůdců z řádu motýli Škůdce Stadium/symptom Orgán Datum Početnost Nesytka jabloňová housenka lýko 5.4.2007 2 housenka lýko 19.4.2007 1 housenka pupeny 19.4.2007 1 Píďalka podzimní housenka listy, květy 3.5.2007 1 housenka listy 31.5.2007 1 housenka listy 28.6.2007 1 housenka plody 28.6.2007 2 Obaleč jablečný housenka plody 12.7.2007 3 housenka plody 26.7.2007 4 housenka plody 9.8.2007 4 Klíněnka jabloň. mina listy 20.9.2007 4 Předivka jabloň. zápředek listy 31.5.2007 1 Molověnka hnědá housenka listy 14.6.2007 1 housenka listy 28.6.2007 3 Molovka jabloňová housenka pupeny 19.4.2007 1 housenka květy 3.5.2007 1 housenka plody 12.7.2007 4 Molovka jablečná housenka plody 26.7.2007 4 housenka plody 9.8.2007 4 Pouzdrovníček j. housenka listy 28.6.2007 1 Drvopleň ovocný housenka kmeny, větve 23.8.2007 1 housenka kmeny, větve 6.9.2007 1 hnízdo housenek letorosty 16.2.2007 3 Bekyně zlatořitná housenka listy 19.4.2007 3 housenka listy 3.5.2007 1 housenka listy 17.5.2007 3 vajíčko letorosty 16.2.2007 5 housenka listy 17.5.2007 4 Bekyně velkohlavá housenka listy 31.5.2007 3 housenka listy 14.6.2007 4 housenka listy 28.6.2007 3 26

Škůdce Zobonoska ovocná Květopas jabloňový Tabulka 3 - Zjištěné druhy škůdců z řádu brouci Pozorované vývojové Napadený orgán Datum pozorování Početnost stadium/symptom imago pupeny 19.4.2007 2 larva plody 9.8.2007 3 larva plody 23.8.2007 2 imago pupeny 19.4.2007 2 larva květy 17.5.2007 3 imago listy 7.6.2007 3 imago listy 21.6.2007 3 Škůdce Bejlomorka jabloňová Tabulka 4 Zjištěné druhy z řádu dvoukřídlí Pozorované Napadený Datum vývojové Početnost orgán pozorování stadium/symptom larva listy 17.5.2007 2 Škůdce Pilatka jablečná Tabulka 5 Zjištěné druhy z řádu blanokřídlí Pozorované vývojové stadium/symptom Napadený orgán Datum pozorování Početnost vajíčko květy 17.5.2007 4 larva plody 26.7.2007 4 larva plody 9.8.2007 3 larva plody 23.8.2007 4 27

Škůdce Sviluška ovocná Sviluška chmelová Tabulka 6 Zjištěné druhy škůdců z řádu roztoči Pozorované vývojové Napadený orgán Datum pozorování Početnost stadium/symptom vajíčko pupeny 16.2.2007 5 larva listy 3.5.2007 5 imago listy 17.5.2007 5 imago listy 31.5.2007 4 larva listy 28.6.2007 5 imago listy 7.6.2007 4 5.1.2 Jabloňový sad ve Starém Lískovci V chemicky ošetřovaném jabloňovém sadu ve Starém Lískovci byla v průběhu roku 2007 zaregistrována ohniska odumírajících jabloní. Bylo zjištěno, že tyto dřeviny jsou silně napadeny třemi druhy škůdců (Tabulka 7), všechny tyto druhy se vyskytovaly ve vysoké početnosti po celou dobu pozorování. Škůdce Nesytka jabloňová Drvopleň obecný Bělokaz švestkový Tabulka 7 - Zjištěné druhy škůdců Pozorované vývojové stadium Napadený orgán Početnost housenka kmeny, větve 5 housenka kmeny, větve 5 housenka kmeny, větve 5 housenka kmeny, větve 5 imaga kmeny, větve 5 imaga kmeny, větve 5 imaga kmeny, větve 5 28

5.2 Charakteristika zjištěných škůdců 5.2.1 Polokřídlí Hemiptera Mšice jabloňová Aphis pomi Čeleď: Mšicovití Aphididae Význam: Mšice jabloňová je vážným škůdcem jabloní a hrušní. Nežije však jen na těchto stromech, ale je polyfágem na všech jabloňovitých. Napadá hlohy, mišpule, jeřáby, skalník apod. Řidčeji ji můžeme nalézt i na tavolnících a růžích. Mšice jabloňová je u nás velmi rozšířená a zejména ve školkách velmi škodlivá (Miller, 1956). Morfologie: Bezkřídlá živorodá samička: Zelená mšice s černými sifunkuli a chvostkem. Oči jsou černé. Tykadla jsou žlutavá s tmavším koncem, poněkud kratší než tělo. Nohy jsou zelené s tmavšími konci stehen a holení. Délka 1,5 2 mm. Okřídlená živorodá samička: Je podobná bezkřídlé, ale je výrazněji zbarvená. Hlava a hruď jsou černé, oči červené, zadeček zelený, černě skvrnitý, sifunkuli i chvostek černé, nohy zelené s černými chodidly a konci stehen i holení. Tykadla jsou kratší než tělo. Délka těla 2 2,5 mm (MILLER, 1956). Bionomie: Z vajíček, která přezimují, se v dubnu líhnou larvy, ty sají na ještě mladých listech a po čtyřech svlékáních dospívají v zelené samičky. Ty jsou živorodé, denně zplodí 1 2 larvy, celkem asi 40. Jejich vývoj trvá 10 15 dní, proto se u nás v sezóně vyskytne 11 13 generací. Již v druhé generaci se v dubnu v koloniích vyskytují okřídlené samičky, které odlétají na jiné stromy a keře, kde zakládají nové kolonie. V září se v koloniích mšic vyvíjejí sexupary, které zplozují oboupohlavní formy. Vejcorodé samičky jsou bezkřídlé, zelenavé či žlutavé s černými, šupinkatými sifunkuli. Každá klade 1 6 zelených nebo žlutých vajíček, která se však rychle zbarvují do leskle černé barvy. Většinou se vyskytují na konci výhonků jabloní a hrušní. Mšice sají na listech a na mladých výhoncích a způsobují silné svinování listů, chřadnutí a usychání celých výhonků. Listy ani výhony přitom nemění barvu. Řidčeji napadají také plody. Na napadeném plodu se vyskytují červené skvrny kolem místa vpichu, někdy dochází i k deformaci plodu. Pokud mšice sají na stopkách plodů, může dojít k předčasnému opadávání ovoce (MILLER, 1956). Ochrana: Nepřímá ochrana: Větve po řezu odstranit ze sadu. Podpora přirozených nepřátel, především vyloučením používání širokospektrálních insekticidů. Znemožnění 29

přístupu mravenců do korun stromů vrstvou lepu kolem kmene nebo instalací lepového pásu. Přímá ochrana: Předjarní ošetření olejovými přípravky se provede, pokud na dvacet 0,2 m dlouhých 2 3letých větvičkách zjistíme 25 vajíček na 1 m délky. Ve fázi zeleného a růžového poupěte se ošetřuje při výskytu 10 mšic na sto květních růžic, v období po odkvětu při zjištění 10 kolonií na sto letorostů. Používáme selektivní přípravky šetřící užitečné organismy (např. na bázi triazamátu a pirimicarbu) (HLUCHÝ a kol., 1997). Výskyt: Značný výskyt mšice jabloňové byl identifikován v jabloňovém sadu ve Vyškově v květnu. Přezimující vajíčka byla pozorována ve vysoké početnosti na bázi pupenů při jednorázové zimní kontrole. Již začátkem května se začaly objevovat nymfy na letorostech. Od začátku června až do konce léta byl zaznamenán poměrně silný nálet mšic, ten gradoval v první polovině července. Obrázek 1 Imago mšice jabloňové (BERGER, 2008) Mera jabloňová Cacopsylla mali Čeleď: Merovití Psyllidae Význam: Mera jabloňová žije téměř výhradně na jabloni, řidčeji ji nalezneme na jiných jabloňovitých dřevinách např. na jeřábech či hrušních. Mera je významným škůdcem jabloní. Stromy, které jsou chronicky napadány, mají velmi husté koruny s mnoha proschlými větvemi a neposkytují žádnou úrodu. Pokud larvy sají na mladých plodech, dochází k jejich znetvoření. Morfologie: Imago: Hlava je příčná, široká, protáhlá dopředu v krátký kužel. Složené oči veliké, vyniklé, jednoduchá očka v počtu tří. Štítek je většinou jednobarevný, jen zřídka je uprostřed světlejší podélný proužek. Přední křídla jsou skelně čirá, se zelenými žilkami. V klidu jsou křídla složena střechovitě a daleko přesahují zadeček. Mladé mery 30