Vývojová biologie rostlin. rostliny nejsou zelení živočichové

Podobné dokumenty
Fotosyntetické organismy v rámci 6 říší

Procesy buněčné morfogeneze rostlin při přechodu z vody na souši. Viktor Žárský & co.

Evoluce rostlinné buňky

Evoluce rostlinné buňky


Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Vznik dřeva přednáška

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

M A T U R I T N Í T É M A T A

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Tematický plán učiva BIOLOGIE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Maturitní témata BIOLOGIE

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Populační genetika III. Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Okruhy otázek ke zkoušce

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Sylabus kurzu: Biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Maturitní témata z biologie

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Cytologie a anatomie pro pokročilé aneb Úvod do rostlinné embryologie

Růst a vývoj rostlin

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

36-47-M/01 Chovatelství

9. Evo-devo. Thomas Huxley ( )

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Martina Bábíčková, Ph.D

Maturitní témata z biologie pro školní rok 2017/2018 pro jarní a podzimní termín maturity

Předpisy pro doktorské studium:

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Buněčná teorie života:

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

Degenerace genetického kódu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obecná biologie Obecné vlastnosti živých soustav Uspořádání živých soustav


Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

Biologie - Sexta, 2. ročník

Regulace růstu a vývoje

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Transkript:

Vývojová biologie rostlin rostliny nejsou zelení živočichové

Studijní materiál ke zkoušce: Úvod do fyziologie vyšších rostlin Jiří Luštinec a Viktor Žárský Karolinum 2003, kap. 10 ONTOGENEZE (příp. 11 a 12) a také Fyziologie rostlin, Doc. Libuše Pavlová, Karolinum. Na stránkách KFR on-line; Kap. 8-11 http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednasky/vyvojrost/index.htm

Pro hlubší zájemce: http://www.plantsci.cam.ac.uk/haseloff/teac hing/index_teaching.htm

Evoluční dějiny rostlinné buňky aneb co jsou (a co už nejsou) rostliny Crandall and Buhay, Science 306:1144, 2004

Co jsou rostliny? Fotosyntetizující (zelená) (eukaryota)... Viridiplantae (To, co studuje botanika) ALE: ruduchy, sinice... lišejníky... V řadě situací se rozumí Embryophyta

Pohled na fylogenezi eukaryot (Simpson and Roger, Curr. Biol. 14:R693, 2005)

Fotosyntetické organismy v rámci 6 říší Zel. rost. a řasy Ruduchy Glauco phyta Rozsivky atd. Obrněnky Euglenozoa

Původ plastidů: jednou a přece víckrát! Primární endosymbióza (sinice) Sekundární endosymbióza Sekundární endosymbióza U sekundárních endosymbiontů je plastid vlastně řasa, z jádra někdy nukleomorf.

Fotosyntetické organismy v rámci 6 říší Archaeplastida Zel. rost. a řasy Ruduchy Glauco phyta Rozsivky atd. Obrněnky Euglenozoa

Paulinella chromatophora

860 genů 25% pův.

Fotosyntetické organismy v rámci 5 říší Zel. rost. a řasy Ruduchy Glauco phyta Rozsivky atd. Obrněnky Hnědé řasy Euglenozoa

Kolik bičíků? (Roger a Simpson 2008)

Mnohobuněčnost vznikla u rostlin několikrát Embryophyta (Yoon, Mol. Biol. Evol. 21:809, 2004)

Mnohobuněčnost rostlin je evolučně nepříbuzná mnohobuněčnosti živočichů

Rostliny kolonizovaly souši jen jednou a jen zelené rostliny

Z 1. rozměru do prostoru význam orientace dělení a dloužení. Klíčový význam lignifikace

Rodozměna Tendence k rozvoji/převládnutí sporofytu Jak vůbec vznikl mnohobuněčný sporofyt?

Dvě hypotézy o vzniku dvou generací u rostlin Interpolační teorie - předek měl diploidní jen zygotu (tak je tomu u parožnatek). Oddálení meiózy po mitotickém dělení zygoty vede ke vzniku sporofytu. Transformační teorie - předek suchozemských rostlin vyvinul simultánně mnohobuněčný gametofyt i sporofyt (analog. Ulva). Stará dobrá Coleochaete hypotéza mluví pro IT.

Dvě hypotézy o vzniku dvou generací u rostlin Interpolační teorie - předek měl diploidní jen zygotu (tak je tomu u parožnatek). Oddálení meiózy po mitotickém dělení zygoty vede ke vzniku sporofytu. Transformační teorie - předek suchozemských rostlin vyvinul simultánně mnohobuněčný gametofyt i sporofyt (analog. Ulva). Stará dobrá Coleochaete hypotéza mluví pro IT.

Hlavní evoluční novinky suchozemských rostlin Kutikula a průduchy. Evoluce listu. Evoluce květu a semenných obalů

Listy Vyvinuly se několikrát (min.3x) nezávisle, podobně kořeny.

Květy

Modelové organismy rostlinné vývojové biologie

Skvělý model pro studium plastidů a fotosyntézy.

Mech Mech Physcomitrella patens patensje je dosud dosud jediný jediný rostlinný rostlinný model, model, který který umožňuje umožňuje homologní rekombinace --tzv. tzv. gene gene knock-out Základní tropické a fytohormonální systémy jako u vyšších rostlin.

Partial SEC6 deletion in Physcomitrella patens WT SEC6 In collaboration with Fabien NOGUE, INRA, Versailles, France

Zea Zeamays maysnejstarší vývojově-genetický vývojově-genetický model model krytosemenných krytosemenných mutace mutace knotted knotted

Arabidopsis Arabidopsis- -10 10 7 7 pb pb (A) (A) a Fritillaria Fritillaria- -10 10 11 11 pb pb (B) (B) Rostliny Rostliny se se zcela zcela srovnatelnou srovnatelnou komplexitou komplexitou pletiv pletiv a orgánů orgánů se se liší liší 10 10000x 000x obsahem obsahem DNA. DNA.

Osekvenované genomy rostlin ALE UŽ TAKÉ MODELOVÁ OBILNINA RÝŽE A MODELOVÝ STROM TOPOL (Populus trichocarpa)

Campus Umea modelový jedinec

GENOMY ROSTLINNÉ BUŇKY PROBLÉM KOORDINACE TŘÍ GENOMŮ V JEDNOM ORGANISMU Stěhování genů z organel do jádra.

Genom Mitochondrií Vetšina mt transkriptů je editována.

Genom Plastidů

Hybridizace a polyploidizace/genomové duplikace jsou běžnou součástí speciace rostlin. Jako pozůstatek dávné polyploidizační události se i v genomu Arabidopsis vyskytují některé úseky chromozomů dvakrát

Metody studia rostlinných genů řídících ontogenezi. VÝVOJOVÁ GENETIKA

Mutageneze transpozonem může být reversibilní

SYNTENIE SYNTENIE či či KOLINEARITA KOLINEARITA GENOMŮ GENOMŮ Příbuzné Příbuzné druhy druhy rostlin rostlin mají mají obdobnou obdobnou lokální lokální architekturu architekturu genomu genomu --pořadí pořadí genů genů na na homologních homologníchúsecích chromosomů. chromosomů. Sorghum=čirok Sorghum=čirok (už (už také také osekvenovaný osekvenovanýgenom)

T-DNA JAKO NÁSTROJ ROSTLINNÉ EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mechanismus přenosu T-DNA Agrotransformace jako důležitý nástroj studia i modifikací rostlin

Reporter Gene Systems GFP a GUS Use of a reporter gene gene whose expression is easy to observe. Used to report gene expression - regulation and localization Green fluorescent protein (GFP) Protein identified form luminescent jellyfish Aequorea victoria. GFP has now been produced in a number of heterologous cell types and there appears to be little requirement for specific additional factors for post-translational modification of the protein, which may be autocatalytic or require ubiquitous factors. Many structural variants now available commercially (e.g. red fluorescent protein) A. thaliana C24 wild type (left) 35S-mgfp4-ER transformed (right) Aequorea victoria http://www.plantsci.cam.ac.uk/haseloff/gfp/gfpbackgrnd.html http://pantheon.cis.yale.edu/~wfm5/gfp_gateway.html GUS (uida) gene X-Glc 5-bromo-4-chloro-3-inolyl -β-d-glucuronic acid β-glucuronidase Blue precipitate ABA-inducible expression Guard cells Roots http://home.ust.hk/~rocklab/dc3gus/ http://bldg6.arsusda.gov/mtucker/public/ images/f2_tapg_gus.html

Koncept rostlinného organismu 1.Neukončená organogeneze/embryogeneze 2. Modulární stavba - FYTOMERA 3. Neoddělená zárodečná linie 4. Totipotence rostlinných buněk 5. Střídání n a 2n generací rodozměna 6. Velká vývojová plasticita stresová odolnost.

1.Neukončená organogeneze/embryogeneze 2. Modulární stavba - FYTOMERA Modulární stavba stavba rostlinného organismu Pravidelné Pravidelné opakovaní opakovaní základní základní konstrukční konstrukční jednotky jednotky --fytomery fytomery- - mj. mj. umožňuje umožňuje roubovat roubovat fytomeru fytomeru jedné jedné rostliny rostliny na na druhou. druhou. Fytomera Fytomerase se skláda skládaz z nodu nodus listem listem (příp. (příp. úžlabními úžlabními pupeny) pupeny) a internodia. internodia. Apikální dominance Souvisí s produkcí IAA = auxinu ve vzrostném vrcholu a jeho bazipetálním transportem

Zdrojem fytomer je meristém - Jak porozumět vzniku jejich pravidelného uspořádání = FYLOTAXE? V řízení fylotaxe hraje důležitou roli IAA

Modely diferenciačních procesů ALLAN ALLAN T U R I I N G Pracoval na luštění šifer nacistických armád ENIGMA.

Reakčně-difusní model vzniku pravidelného uspořádání

Neoddělená zárodečná linie Tunika a korpus V tunice převládají antiklinální =kolmá k povrchu buněčná dělení (Trávy mají jen jednovrstevnou tuniku) ;v korpusu také periklinální.

Vliv ploidie na na velikost buněk u periklinálních meristémových chimér Buněčné Buněčné vrstvy vrstvy mají mají schopnost schopnost kompenzovat kompenzovat změny změny ve ve velikosti velikosti buněk buněk v sousedních sousedních vrstvách vrstvách = důkaz důkaz komunikace komunikace a celistvosti celistvosti Velká vývojová plasticita

I když se buňky dělí neorganizovaně ROSTLINA VLÁDNE BUŇKÁM nejen buňky rostlině Klíčovou koordinačně-regulační funkci v morfogenezi hraje epidermis.