O B E C Z R U Č - S E N E C

S T AT U T Á R N Í M Ě S T O P L Z E Ň O B E C Z R U Č - S E N E C K A N A L I Z A Č N Í Ř Á D vypracovaný podle ustanovení 14 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a ustanovení 24 a 25 prováděcí vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění Schválení vlastníkem a provozovatelem kanalizace: Vlastník kanalizace: Statutární město Plzeň Provozovatel kanalizace: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Malostranská 2, č.p. 143, 317 68 Plzeň IČO: 25205625 Obec Zruč - Senec sídlo OÚ: Plzeňská 100, 330 08 Zruč-Senec Schválení vodoprávním úřadem: podle 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. Datum: č.j. rozhodnutí: Platnost do: Platnost prodlouţena do: Vypracoval: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Datum: Listopad 2007

ROZDĚLOVNÍK: Vyhotoveno v 8 originálech, 7 řízených kopiích a 14 neúplných kopiích s výběrem textu a příloh. Originál obdrţí: 1x MMP odbor ţivotního prostředí, 1x MMP odbor stavebně správní, speciální stavební úřad staveb vodních děl 1x MMP odbor infrastruktury města Plzně 1x MěÚ Nýřany, odbor ţivotního prostředí 1x Obecní úřad Zruč-Senec 1x Česká inspekce ţivotního prostředí, odd. ochrany vod 1x Vodárna Plzeň a.s. vodohospodář 1x Vodárna Plzeň a.s. archiv Řízená kopie (textová část, př. A, B, C): 1x Vodárna Plzeň a.s., úsek odpadních vod 1x Vodárna Plzeň a.s., výrobně-technický útvar 1x Vodárna Plzeň a.s., obchodní úsek 1x Vodárna Plzeň a.s., technolog odpadních vod, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz kanalizace, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., laboratoř odpadních vod, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz ČOV Kopie pro producenty kategorie A : (výběr textové části - kapitoly: A, B, H, I, J, K, L, M, N, příloha A: stanovené limity, situace odběrného místa příslušného producenta OV) 1x Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň 1x Lidrone s.r.o., Ţelezniční 4, 305 38 Plzeň 1x Plzeňský Prazdroj a.s., U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň 1x CVJ a.s., Korandova 2760/17, 316 00 Plzeň 1x Masokombinát Plzeň s.r.o. Americká 68, 301 50 Plzeň 1x STOCK Plzeň a.s., Palírenská 2, 326 00 Plzeň-Boţkov 1x Vězeňská sluţba ČR, věznice Bory, Klatovská 202, 306 51 Plzeň 1x České dráhy a.s., Depo kolejových vozidel, Na Sklárně 1x T.O.P. EKO spol. s r.o., Skladová 14, 326 00 Plzeň 1x Ing. Jaroslav Lobkowicz, Plzeňská 401, 322 00 Plzeň-Křimice 1x ZD Mořina, 267 17 Mořina 1x Marius Pedersen a.s., Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové 1x Plzeňská teplárenská a.s., Doubravecká 1, 304 10 Plzeň 1x VODÁRNA PLZEŇ a.s., provoz úpravna vody Plzeň - Homolka Plný text schváleného kanalizačního řádu vč. příloh B a C je zveřejněn na internetových stránkách Vodárny Plzeň a.s.: www.vodarna.cz 1(celkem 43)

Obsah Kanalizačního řádu: A. ÚVOD... 5 B. CÍLE A ZÁSADY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 6 C. POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 D. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ... 8 D.1 HLAVNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 8 D.2 HLAVNÍ KANALIZAČNÍ SBĚRAČE... 8 D.3 STAV ODVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ČTVRTÍ A PŘILEHLÝCH OBCÍ... 9 D.3.1 Území městské stokové sítě... 9 D.3.2 Území letního kina Lochotín ZOO Plzeň... 9 D.3.3 Území Košutky, Bílé Hory... 9 D.3.4 Bolevec... 9 D.3.5 Doubravka... 9 D.3.6 Újezd... 10 D.3.7 Červený Hrádek... 10 D.3.8 Bukovec... 10 D.3.9 Plzeň Roudná, ulice Keřová... 10 D.3.10 Lobzy... 10 D.3.11 Božkov... 10 D.3.12 Koterov... 10 D.3.13 Křimice... 10 D.3.14 Litice... 11 D.3.15 Radčice... 11 D.3.16 Lhota... 11 D.3.17 Radobyčice... 12 D.3.18 Malesice... 12 D.3.19 Zruč - Senec... 12 D.4 PŘEHLED OBJEKTŦ A ZAŘÍZENÍ NA KANALIZAČNÍ SÍTI MĚSTA PLZNĚ... 14 D.4.1 Odlehčovací komory místopis... 14 D.4.2 Kanalizační shybky na stokové síti... 19 D.4.3 Retenční stoky a retenční nádrže... 20 D.4.4 Usazovací jímky na kanalizačních sběračích... 21 D.4.5 Čerpací kanalizační stanice (ČS)... 22 D.4.6 Volné kanalizační výusti... 22 D.5 STATISTICKÉ ÚDAJE KE DNI ZPRACOVÁNÍ KŘ:... 22 E. ÚDAJE O ČOV... 23 E.1 TECHNICKÝ POPIS ČOV PLZEŇ II:... 23 E.2 TECHNICKÝ POPIS ČOV KŘIMICE... 24 E.3 TECHNICKÝ POPIS DČOV BOŢKOV UL. VE VIŠŇOVCE... 24 E.4 KAPACITNÍ ÚDAJE ČOV (ÚDAJE Z PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE):... 25 E.4.1 ČOV Plzeň II... 25 E.4.2 ČOV Křimice... 25 E.4.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce... 25 E.5 HYDRAULICKÉ A LÁTKOVÉ ZATÍŢENÍ DLE SLEDOVÁNÍ PROVOZOVATELE ZA R. 2006... 25 E.5.1 ČOV II Plzeň... 25 E.5.2 ČOV Křimice... 26 E.5.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce... 26 E.6 POČET PŘIPOJENÝCH OBYVATEL NA ČOV (VŠECHNY ČOV):... 26 F. ÚDAJE PLATNÉHO POVOLENÍ VPÚ K VYPOUŠTĚNÍ OV DO RECIPIENTU... 27 F.1 ČOV PLZEŇ II... 27 2(celkem 43)

F.2 ČOV KŘIMICE... 27 F.3 ČOV BOŢKOV, VE VIŠŇOVCE... 28 F.4 VOLNÉ KANALIZAČNÍ VÝUSTI... 28 G. ÚDAJE O RECIPIENTECH... 30 G.1 ČOV PLZEŇ II... 30 G.2 ČOV KŘIMICE... 31 G.3 ČOV BOŢKOV... 31 G.4 VOLNÉ KANALIZAČNÍ VÝUSTI... 31 G.5 ODLEHČOVACÍ KOMORY A OSTATNÍ OBJEKTY... 31 H. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI... 32 H.1 NEBEZPEČNÉ LÁTKY:... 32 H.2 ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ LÁTKY:... 32 H.3 OSTATNÍ LÁTKY... 33 I. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ OV... 33 J. MĚŘENÍ MNOŢSTVÍ OV VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE... 35 K. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH, V PŘÍPADĚ ŢIVELNÝCH POHROM AJ. MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍCH... 36 L. DALŠÍ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ OV DO KANALIZACE... 36 L.1 LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ... 36 L.2 MÍSTA ODBĚRŦ VZORKŦ... 37 L.3 ČETNOST ODBĚRŦ VZORKŦ... 37 L.4 DRUHY ODEBÍRANÝCH VZORKŦ... 37 L.5 ROZSAH A ČETNOST ANALÝZ PROVÁDĚNÝCH PRODUCENTEM (ODBĚRATELEM)... 38 L.6 ANALYTICKÉ METODY STANOVENÍ HODNOT UKAZATELŦ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ OV... 38 L.7 ZPŦSOB A ÚČINNOST PŘEDČIŠTĚNÍ OV... 38 L.8 SRÁŢKOVÉ A PODZEMNÍ VODY... 38 L.9 VYUŢÍVÁNÍ ODPADŦ NA ČOV... 39 L.9.1 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené... 39 L.9.2 Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely... 39 L.9.3 Odpadní kaly z čištění odpadních vod z výroby a zpracování potravin v místě jejich vzniku... 39 L.10 POUŢÍVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH A ENZYMATICKÝCH PŘÍPRAVKŦ V PŘEDČISTÍCÍCH ZAŘÍZENÍCH... 40 L.11 OBSAHY ŢUMP A SEPTIKŦ... 40 L.12 PRŦSAKOVÉ VODY ZE SKLÁDEK ODPADŦ... 40 M. ZPŮSOB KONTROLY DODRŢOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU... 41 M.1 KONTROLA PROVÁDĚNÁ ODBĚRATELEM (PRODUCENTEM)... 41 M.2 KONTROLA PROVÁDĚNÁ PROVOZOVATELEM... 41 M.3 POŢADAVKY NA ODBĚR A ROZBOR KONTROLNÍCH VZORKŦ OV)... 42 N. ODPOVĚDNOST PRODUCENTA... 42 O. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ... 43 SEZNAM PŘÍLOH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU: Příloha A: Seznam producentŧ kategorie A Hmotnostní a emisní limity vypouštěného znečištění producentŧ kategorie A (18x tabulka) Situace měrných objektŧ a odběrných míst producentŧ kategorie A (18x situace) Příloha B: Emisní limity vypouštěného znečištění specifické pro producenty kategorie B Příloha C: Emisní limity vypouštěného znečištění producentŧ kategorie C 3(celkem 43)

Grafické přílohy: 1. Přehledná situace hlavních kanalizačních sběračŧ a objektŧ 2. Přehledná situace odlehčovacích a rozdělovacích komor a VKV 3. Umístění hlavních znečišťovatelŧ kategorie A 4. Umístění vypouštěcího místa dováţených OV a odpadŧ 5. Situační zákres místa odběru vzorkŧ OV u VKV a) Situace VKV Radčice I, b) Situace VKV Radčice II c) Situace VKV Plzeň Keřová ul. d) Situace VKV Koterov e) Situace VKV 1 Lhota lokalita "Náves" 1:1760 f) Situace VKV 2 Lhota lokalita "U hřiště" 1:1000 6. Přehledná situace kanalizace Zruč-Senec 7. Situace umístění předčistících zařízení u kanalizace s VKV Radčice, Koterov, Keřová (3x situace) 4(celkem 43)

A. Úvod Kanalizační řád 1) (dále jen KŘ) je dokument, kterým se ve smyslu 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. řídí provoz kanalizace pro veřejnou potřebu města Plzně. Spolu se smlouvami o odvádění odpadních vod vytváří právní podstatu pro uţívání kanalizace a vypouštění odpadních vod do ní. Pŧsobnost tohoto KŘ se vztahuje na vypouštění odpadních vod 2) (dále jen OV), které vznikají na území města i mimo něj v povodí městských čistíren odpadních vod (dále jen ČOV) do kanalizace pro veřejnou potřebu 3) a to: 1. z území města do kanalizace s ukončením na centrální městské čistírně odpadních vod 2. z okrajových částí města do kanalizace zakončené místní čistírnou odpadních vod (městská část Křimice, lokalita Boţkov) 3. z částí města do kanalizace zakončené volnou výustí do recipientu (Roudná, Koterov, Radčice, Lhota), 4. z leţící mimo území města Plzně, která je napojena na jeho kanalizační systém. Identifikační čísla majetkové evidence (IČME) kanalizace, na kterou se vztahuje pŧsobnost tohoto kanalizačního řádu: IČME kanalizační sítě Plzeň: 3209-721981-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Křimice: 3209-676195-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Plzeň VKV: 3209-722294-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Boţkov: 3209-722294-00075370-3/2 IČME kanalizace Lhota VKV: 3209-680940-00075370-3/1 IČME ČOV Plzeň: 3209-721981-00075370-4/1 IČME ČOV Křimice: 3209-676195-00075370-4/1 IČME kanalizace Zruč-Senec: 3208-793621-00258563-3/1; 3208-793621-49786703-3/1; 3208-793621-40522369-3/1 Pŧsobnost tohoto KŘ se dále vztahuje i na dovoz odpadní vody ze septikŧ, ţump a prŧsakové vody ze skládek odpadu, a dále na dovoz odpadŧ kategorie "O" v druzích uvedených v kap. L.9, majících charakter odpadní vody a vznikajících na území města i mimo něj, pokud se budou vyuţívat na ČOV. KŘ vypracovala Vodárna Plzeň a.s., která je smluvním provozovatelem kanalizace města Plzně na základě smlouvy o nájmu a provozování uzavřené dne 23. ledna 1996. a smluvním provozovatelem kanalizace podle smlouvy uzavřené dne 20. srpna 2003. Provozovatel na základě pověření ve smlouvách je povinen provádět vypracování a revize KŘ a je oprávněn poţádat v zastoupení vlastníka o jeho schválení, bude-li k tomu pověřen. Změní-li se podmínky, za kterých byl KŘ schválen, je povinností provozovatele v zastoupení vlastníka KŘ aktualizovat, tj. změnit či doplnit. Právní předpisy a rozhodnutí správních orgánŧ vztahující se k obsahu KŘ mají přednost před ustanoveními platného KŘ. KŘ schvaluje vlastník a provozovatel a rozhodnutím příslušný vodoprávní úřad (dále jen VPÚ) 1). Schválením tohoto KŘ pozbývají platnosti všechny předchozí KŘ a dodatky vztahující se k předmětné kanalizaci. 1 ) 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu 2 ) 38, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách 3 ) 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu 5(celkem 43)

B. Cíle a zásady Kanalizačního řádu KŘ je dokument, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění OV vypouštěných do kanalizace 4), popř. nejvyšší přípustné mnoţství těchto vod a další podmínky pro provoz kanalizace. Cílem KŘ je především ochrana vod, tj. vytvořit podmínky pro dodrţení povolení VPÚ k vypouštění OV do vod povrchových a dosáhnout souladu mezi mnoţstvím a znečištěním OV vypouštěných do kanalizace, způsobu a účinností čištění OV na ČOV a nejvýše přípustnými hodnotami mnoţství a znečištění OV povolených vypouštět do vod povrchových. Cílem KŘ je aby odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, aby nedocházelo k narušení materiálu stokové sítě a objektů, aby byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, aby byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě a aby byla zajištěna ochrana ţivotního prostředí a povrchových vod především. KŘ musí zohlednit v prvé řadě platné povolení pro vypouštění OV do vod povrchových, dále kapacitu a technologii čištění OV na ČOV, účinnosti čištění a odstraňování sloţek znečištění a potřebu odvádění OV v povodí příslušejícímu k ČOV od jednotlivých odběratelů (producentů OV). Odpadní vody jsou vody pouţité v obytných, prŧmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po pouţití změněnou jakost (sloţení nebo teplotu), jakoţ i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i prŧsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu. Za OV jsou povaţovány tedy i vody sráţkové, odtékající ze staveb nebo pozemkŧ v okamţiku jejich vtoku do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny jen vody v mnoţství a míře znečištění podle podmínek KŘ a smlouvy o odvádění OV 5 ), uzavřené mezi vlastníkem, popř. provozovatelem kanalizace, pokud je k tomu ve smlouvě zmocněn a odběratelem (producentem). Vody, které k dodrţení nejvyšší přípustné míry znečištění podle KŘ vyţadují předchozí čištění 6 ), mohou být do kanalizace vypouštěny jen s povolením VPÚ. Ten, kdo zachází se závadnými látkami 7 ) můţe vypouštět do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek 8 ) jen s povolením VPÚ. Odběratel (producent) odpadních vod není oprávněn bez projednání s provozovatelem veřejné kanalizace vypouštět do kanalizace jiné odpadní vody neţ vody z vlastní nemovitosti, vlastních provozŧ a vlastního výrobního procesu. KŘ stanovuje pro odběratele povinnost bezodkladně informovat provozovatele kanalizace o všech změnách souvisejících s odváděním odpadních vod (změna v produkci znečištění nebo objemu produkovaných odpadních vod), jakoţ i o souvisejícím navýšení, poklesu, změně nebo zastavení výroby, příp. změně majitele nebo částečném nebo úplném pronájmu objektu (rozšíření či změna výrobního charakteru). KŘ dále ukládá odběrateli - producentu odpadních vod povinnost oznámit kaţdou situaci, která bezprostředně způsobí překročení stanovených limitních hodnot vy- 4 ) 14, odst.3 zákona č. 274/2001 Sb. a 24, písm. g) vyhlášky Mze č. 428/2001 Sb. 5 ) 8, odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. 6 ) 18, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. 7 ) 39 zákona č. 254/2001 Sb.) 8 ) př.č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. 6(celkem 43)

pouštěného znečištění a ohrozí provoz kanalizačního systému včetně provozu a funkce ČOV. Toto musí být provozovateli kanalizace oznámeno bezodkladně, nejlépe faxem, e- mailem nebo telefonem a následně písemným sdělením. Oznámení nezbavuje producenta odpovědnosti za vzniklé škody. Telefonní, faxové čísla a E-mailové adresy jsou uvedeny v kap. K. C. Popis území a charakteristika obce Město Plzeň se rozkládá v mírné pahorkatině na soutoku čtyř řek: Mţe, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Úhlava se vlévá do Radbuzy a soutokem Radbuzy a Mţe vzniká Berounka, do které se pak vlévá Úslava. Kromě těchto významných vodních tokŧ protéká částmi území města řada menších potokŧ a vodotečí, z nichţ nejvýznamnějšími jsou Vejprnický potok (přítok Mţe), Luční potok (přítok Radbuzy), Boţkovský potok (přítok Úslavy), Hrádecký potok (přítok Úslavy) a Bolevecký potok (přítok Berounky) napájející soustavu Boleveckých rybníkŧ. Dalšími významnými vodohospodářskými prvky je vodní nádrţ České údolí na Radbuze a zmíněná soustava boleveckých rybníkŧ zahrnující celkem 7 rybníkŧ, z nichţ nejvýznamnější je Velký bolevecký rybník. Konfigurace terénu z hlediska odvodnění je velmi rozdílná. Všeobecně ji lze charakterizovat širšími či uţšími říčními údolími s malým podélným i příčným sklonem, které se ve svazích zařezávají do pŧvodní plošiny. V obou částech se pak setkáváme s minimálními i nadměrnými spády. Nadmořská výška se pohybuje od 303 do 415 m. Charakterem a tvarem území bylo dáno základní uspořádání stokové sítě města. Město Plzeň bylo zaloţeno králem Václavem II. v roce 1295 jako královské město a správní středisko západních Čech. Typická středověká zástavba s hradbami byla vytvořena kolem náměstí (souč. Náměstí Republiky) a dochovala se kromě hradeb dodnes. Od té doby se město postupně rozvíjelo, rozšiřovalo, ale zaţívalo i útlum zejména v době husitské, za třicetileté války, za I. i II. světové války. K vlastnímu městu byly postupně připojovány další okolní obce a vsi. V současné době je Plzeň centrem jihozápadních Čech, je statutárním městem se sídlem krajského úřadu, je po Praze druhým největším městem v Čechách. Plzeň je velkoměstem se vším, co k tomu patří s poměrně rozsáhlým prŧmyslovým potenciálem. Má historickou i moderní zástavbu pro bydlení, kterou tvoří historické jádro, okolní zástavba činţovními domy, vilové čtvrti, rozsáhlá zástavba rodinnými domy a nejnovější sídlištní zástavba bytovými domy. Plzeň je sídlem velkých a významných prŧmyslových podnikŧ v oboru strojírenství (ŠKODA), potravinářství (Plzeňský Prazdroj, STOCK Boţkov, Masokombinát Plzeň), elektrotechnika (Škoda, Panasonic) a dalších oborŧ lehkého prŧmyslu. Plzeň má výhodné dopravní spojení s Prahou i ostatními velkými městy a se sousedními státy Rakouskem a Německem. Plzní prochází 5 významných ţelezničních tratí, dálnice D5 a několik silnic I. třídy. Plzeň má odpovídající vybavenost technické infrastruktury, má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu se zdrojem povrchové vody z řeky Úhlavy. Je zde celá řada obchodních a administrativních center, sídlí zde Západočeská univerzita, celá řada středních škol a učilišť, Fakultní nemocnice a další zdravotnická zařízení. V posledních letech se v Plzni staví další objekty pro bydlení, ať v samotném městě nebo v okrajových městských částech, např. Vinice - Sylván, Litice, Valcha, Lhota, Boţkov, Červený Hrádek, Černice. Připravuje se území pro stavbu tzv. jiţního města v prostoru mezi Výsluním a Radobyčicemi. 7(celkem 43)

D. Technický popis stokové sítě Kanalizační řád města Plzně Dále je uveden technický popis stokové sítě, který odpovídá době vypracování KŘ. Stoková síť se s novou výstavbou neustále rozšiřuje. Pokud je mezi investorem (vlastníkem kanalizace) a provozovatelem kanalizace uzavřena smlouva o provozování nebo pokud kanalizace přejde do vlastnictví města, začleňuje se nová část kanalizace automaticky do působnosti tohoto KŘ. D.1 Hlavní technické údaje Kanalizační síť města Plzně je jednotná, tzn., ţe odvádí společně vody splaškové z domácností a od prŧmyslových producentŧ s vodami dešťovými a to za bezdeštného prŧtoku do čistírny odpadních vod, za dešťových přívalŧ přepadá část ředěných odpadních vod v poměru 1:6 do recipientŧ. Přibliţně jednu polovinu kanalizační sítě tvoří kruhové stoky, převáţně z kameninových trub. Pouze v posledním desetiletí jsou pro výstavbu sítě v nových sídlištích pouţívány betonové trouby velkých profilŧ, zvláště pro odlehčovací stoky a nově také trouby z PVC, PE a sklolaminátu. Druhou polovinu stok tvoří profily vejčité a atypické. Přibliţně do třicátých let byly vejčité stoky budovány z cihelného zdiva se ţlábkem zděným ze zvonivek. Později byly tyto stoky budovány ze zdiva betonového se ţlábkem z kameninových nebo čedičových tvarovek. Kanalizační přípojky ve městě jsou provedeny převáţně z kameninového potrubí, část přípojek ve staré zástavbě je zděná, nově dokončované přípojky jsou z plastu. Podobně většina uličních vpustí je kameninových, zásadně s usazovacím prostorem. Maximální hloubka uloţení stoky pod terénem je 30 m, největší sběrač vedoucí do čistírny odpadních vod je 225 cm vysoký a 285 cm široký. D.2 Hlavní kanalizační sběrače Dle konfigurace terénu je kanalizační síť rozdělena na dvě výšková pásma dolní a horní. Do dolního kanalizačního pásma spadají plochy, které se nacházejí poměrně nízko nad hladinou nejvyšší známé velké vody z r. 1845 a které mohou být odvodněny kanalizační soustavou bez systému odlehčovacích stok. Veškeré odpadní vody jsou tedy odváděny jednotnou stokovou sítí aţ na čistírnu odpadních vod. Jedná se o území Roudné, nejníţe poloţené území středu města, ohraničené řekou Radbuzou, Šafaříkovými a Křiţíkovými sady, Sady 5. května aţ k Lochotínské lávce, řekou Mţí aţ k soutoku s Radbuzou. Odvodňovaná plocha cca 190 ha je nepoměrně menší oproti zbývající ploše města, která spadá do pásma horního. Hlavní kostru dnešní kanalizační sítě tvoří výsledný podvojný sběrač A B Berounský, který se po rozdvojení na sběrač A starý Roudenský a sběrač B Skvrňanský při mimoúrovňovém kříţení s Radbuzou shybkami opět stavebně spojuje na levém břehu řeky aţ v Sadech 5. května. Zde se definitivně dělí na sběrač A starý Roudenský (spodní pásmo), sběrač B Skvrňanský, S Strojírenský a Borský. V prostoru Prazdroje za shybkami na pravém břehu Radbuzy, přebíhá sběrač A B jiný sběrač, E Doudlevecký. Samostatným sběračem napojeným do ČOV je Koterovský sběrač. Do něho je napojen Doubravecký sběrač u Chrástecké ulice, dále pokračuje aţ k podjezdu, zde se napojuje Letenský sběrač. Z Doubravky vede Doubravecký sběrač, který se na kříţení Chrástecké a Jateční spojuje s Koterovským sběračem. 8(celkem 43)

Bolevecký sběrač odvádí vody z Bolevce a okolí, do něho je napojen Orlický sběrač ze Škody Bolevec. Před ČOV je do něj zaústěn nový Roudenský, vedoucí aţ na Karlovarskou třídu nad fakultu, který slouţí k odvodnění západní části Severního předměstí. Na křiţovatce ulic Na Roudné a U Velkého rybníka je do Boleveckého sběrače zaústěn sběrač z Bílé Hory. Za účelem odkanalizování prŧmyslové zóny Borská pole byl prodlouţen Doudlevecký sběrač, dokončená stavba Úhlavského sběrače - odvodňuje území Čechurova, Černic a Radobyčic. Uvedené sběrače se pak bohatě rozvětvují ve vejčité a kruhové stoky v jednotlivých ulicích, které spolu s odlehčovacími komorami tvoří kanalizační systém jednotné soustavy. D.3 Stav odvodnění jednotlivých čtvrtí a přilehlých obcí D.3.1 Území městské stokové sítě Dnešní městská kanalizace odvodňuje střední část města, Skvrňany, hlavní závod Škoda Plzeň, Jiţní předměstí, Doudlevce, Východní předměstí, prostor mezi řekami Radbuzou, Berounkou a Úslavou od Rokycanské třídy a Letnou. Výsledný sběrač A B je propojen s prodlouţením aţ k čistírně odpadních vod. Výsledný sběrač Východního předměstí je propojen profilem 150/120 cm s ČOV. Do sběračŧ jsou připojeny další kmenové sběrače a hlavní stoky. D.3.2 Území letního kina Lochotín ZOO Plzeň Prostor pod letním kinem na Lochotíně leţí mimo dosah moţnosti městské kanalizační sítě. Proto jsou sráţkové vody svedeny otevřeným rigolem, který nepatří Správě infrastruktury města Plzně. Splaškové vody z areálu ZOO Plzeň jsou svedeny do kanalizační čerpací stanice, odkud jsou přečerpávány do městské stoky v ulici Na chmelnicích. Čerpací stanice i výtlak jsou v majetku a provozu ZOO Plzeň. D.3.3 Území Košutky, Bílé Hory V rámci výstavby sídlištního komplexu v Plzni Vinicích, stavba Plzeň jih, byl k tomuto účelu prodlouţen stávající Roudenský sběrač o profilu 150/150 cm aţ do prostoru předpokládaného konce výstavby. Odkanalizování oblasti ohraničené tímto sběračem, tj. ulicí Na Chmelnicích a horní části za Lochotínským parkem, je do tohoto sběrače. Odkanalizování čtvrti Bílá Hora je provedeno do Bělohorského sběrače a v současné době je realizováno v celé oblasti Bílé Hory. Do tohoto sběrače je nově zaústěna stoka DN 250 a DN 300, která přivádí veškeré OV z. D.3.4 Bolevec V převáţné části Bolevce pravá část, směrem k ţelezniční trati od Lidické, je odkanalizování provedeno soustavnou kanalizační sítí svedenou do Boleveckého sběrače. Část Malého Bolevce je odkanalizována do sběrače od Škoda Orlík samostatnými větvemi. D.3.5 Doubravka Na celém zastavěném území Doubravky je vybudována kanalizační síť v dobrém stavebním stavu, je svedena hlavním kanalizačním sběračem na čistírnu odpadních vod. S dalším rozšířením se nepočítá. 9(celkem 43)

D.3.6 Újezd Vybudování kanalizačního sběrače mezi ulicí Hrádeckou a Zábělskou v údolní nivě a přepojení stávající kanalizační stoky vedené v ulici V Brance, s postupným dokončením jednotlivých větví oboustranně od ulice V Brance, zajistilo odkanalizování celé lokality. D.3.7 Červený Hrádek Hlavní kanalizační stoka DN 400 z Újezdu po katastr Červeného Hrádku je vybudována, v současné době jsou dokončeny jednotlivé větve ve stávající zástavbě, moţno konstatovat, ţe je dokončeno odkanalizování jak lokalit s novou výstavbou, tak stávající zástavby. Z kapacitních dŧvodŧ byla vybudována retenční nádrţ eliminující odtok z této lokality do městské kanalizační sítě. D.3.8 Bukovec Odkanalizování této příměstské části bylo vyřešeno systémem dvou čerpacích kanalizačních stanic, včetně výstavby kompletní kanalizační sítě a pŧvodní volné výusti byly zrušeny. Napojení výtlačného řadu v čerpací stanici I je provedeno do koncové šachty sběrače na Hlavní ulici. D.3.9 Plzeň Roudná, ulice Keřová Jedná se o dva krátké úseky ulice, poloţené výškově pod úrovní spodního pásma. Kanalizace je vyústěná volnou výustí do Mţe. Po realizaci nové čerpací stanice a přepojení těchto ulic bude výusť zrušena. D.3.10 Lobzy Zde je stará dešťová kanalizace, která odvodňuje vozovku a vyúsťuje do řeky Úslavy. Není v majetku Správy infrastruktury města Plzně. D.3.11 Božkov V současné době lze konstatovat, ţe území Boţkova leţící na levé části Úslavy je kompletně odkanalizováno. Z dŧvodŧ nevhodných spádových poměrŧ a neexistence Úslavského sběrače jsou odpadní vody čerpány čerpací stanicí do kanalizační stoky v Barákově ulici. Za účelem odkanalizování pravého břehu je pod řekou vybudována kanalizační shybka, ukončená malou čerpací stanicí čerpající odpadní vody do převodního sběrače na čerpací stanici Boţkov I. Postupná výstavba kanalizačních stok na pravém břehu je předpokladem kompletního odkanalizování Boţkova. Malá část zástavby na pravém břehu v ulici Ve Višňovce v rozsahu 4 RD je odkanalizovaná oddílnou soustavou s vyústěním do Boţkovského potoka. D.3.12 Koterov Území Koterova je odkanalizováno kanalizační sítí budovanou převáţně MNV, následně ObvNV Plzeň 2 v akcích Z. Převáţně pouţitý materiál je kamenina odpovídajících profilŧ jako uliční stoky, připojení jednotlivých nemovitostí je provedeno přes biologické septiky. Kanalizace je vyústěná volnou výustí do Úslavy. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace na realizaci 2 čerpacích stanic s přečerpáváním do městské kanalizační sítě. D.3.13 Křimice Zastavěná část Křimic, jak stará část zástavby okolo zámku, areál střední školy, tak i nově budované rodinné domy a bytové domy, je odkanalizována do soustavné kanalizační sítě svedené kmenovou stokou o profilu 40 cm do mechanicko-biologické čistírny odpadních vod 10(celkem 43)

s vyústěním do Mţe. V současné době je napojení této lokality do kanalizačního systému města Plzně se zrušením místní ČOV ve výstavbě. D.3.14 Litice Odkanalizování oblasti Litic lze rozdělit do dvou částí. Stará (pravá) část zástavby kolem státní silnice Klatovy Plzeň není podle našich zjištění odkanalizována (ţumpy, suché WC). Levá část od Klatovské třídy směrem do Plzně je odkanalizována kompletně. Odkanalizování pravé části bylo v současnosti řešeno vybudováním kanalizační stoky v ulici K Valše a Řepné. Za těchto stávajících podmínek lze rozšířit kanalizační systém do staré zástavby. Za účelem regulovaného odtahu za dešťových sráţek je v místě nejniţší části ulice K Valše vybudována retenční nádrţ. Vybudované sídliště je odkanalizováno do soustavné kanalizační sítě napojené do šachty nad odlehčovací komorou u mostu přes řeku Radbuzu. Z dŧvodu nevyhovujících spádových poměrŧ jsou na kmenovém kanalizačním sběrači vybudovány 2 přečerpávací stanice Litice I a Litice II. Konečné napojení do městské sítě je do stoky v ulici České údolí. D.3.15 Radčice Vybudovaná kanalizační síť je zaústěna volnými výustěmi do řeky Mţe po předčištění biologickými septiky. Kanalizační síť je z kameninových a ţelezobetonových trub odpovídajícího profilu vedeného v ose komunikací. Navrţené profily odpovídají daným podmínkám odkanalizování této obce. V současné době se postupně buduje nová splašková kanalizace s napojením do městské kanalizační sítě a čištěním OV na centrální městské čistírně. D.3.16 Lhota V intravilánu městské části Lhota je vybudovaná kanalizace ve dvou lokalitách a to lokalita "Náves" a lokalita "U hřiště". Jedná se pŧvodně o dešťovou kanalizaci a odpadní vody odváděné touto kanalizací nejsou čištěny vyhovujícím zpŧsobem, jsou pouze předčištěny v septicích (lokalita Náves). Kanalizace je v obou lokalitách tedy zakončená volnou kanalizační výustí (VKV). Kanalizace v lokalitě Náves zakončená VKV 1: Hlavní stoka je DN 600 z betonových trub o délce cca 400 m, začíná lapačem splavenin u silnice Nová ves - Lhota a je vyústěná do Radbuzy pod jezem. Na tuto hlavní stoku jsou napojené další větve z betonových trub DN 200-600 a rŧzných délek. Kanalizace byla budována postupně bez patřičné dokumentace a její technický stav je nevyhovující. Počet připojených obyvatel: 48 Kanalizace v lokalitě U hřiště zakončená VKV 2: Tato kanalizace je vybudovaná jako stoka A z kameninového potrubí DN 300 v délce 97,5 m od výusti aţ po šachtu Š3. Tato část je zkolaudovaná a je ve vyhovujícím stavu. Navazující stoka B v ulici Pod Dubovkou od Š 3 aţ po uliční vpusť (Š8) u řadových RD je DN 300 v délce 138,2 m. Z této stoky odbočuje v šachtě Š5 větev v ulici Pod Dubovkou podél řadových RD DN 300 v délce 44 m. Tato stoka je ve špatném technickém stavu a bude nutné ji rekonstruovat. V této lokalitě je počítáno s výstavbou 6 RD, které jsou v rŧzném stadiu dokončení. Splaškové odpadní vody z této výstavby budou předčištěny v domovních ČOV a vypouštěny přípojkami do kanalizace s napojením na stoku A. Počet připojených obyvatel na kanalizaci v této lokalitě bude po výstavbě RD: 28 Výhledově se připravuje výstavba nové kanalizace s připojením na kanalizaci v městské části Litice a na centrální městskou ČOV." 11(celkem 43)

D.3.17 Radobyčice Pravobřeţní část obce a lokalita Podhájí je kompletně odkanalizována jednotnou kanalizací přes sedimentační jímku do Úhlavského sběrače. Je vybudována z kameninových trub DN 250-800. V levobřeţní části je prozatím kanalizace vybudována v Dláţděné a Sportovní ulici a je ukončena retenční nádrţí s napojením na Úhlavský sběrač u dálnice D5. Výhledově se počítá s dokončením kompletního odkanalizování obce. D.3.18 Malesice Území Malesic, připojené k městu Plzeň v roce 2003, je odkanalizováno starou dešťovou kanalizací ukončenou volnými výustmi do řeky Mţe. Jednotlivé nemovitosti jsou na tuto síť napojeny po předčištění biologickými septiky. Do budoucna je v celé lokalitě počítáno s vybudováním splaškové kanalizace s místní ČOV. Stávající kanalizace bude převedena do reţimu, který je platný pro volné kanalizační výustě po vydání rozhodnutí k vypouštění odpadních vod z volných kanalizačních výustí do vod povrchových. D.3.19 Zruč - Senec Popis území a charakteristika obce Obec Zruč-Senec leţí severně od města Plzně a její katastrální území bezprostředně navazuje na katastrální území města Plzně. Obec vznikla sloučením pŧvodně dvou obcí, jejichţ katastrální území, resp. intravilány spolu bezprostředně souvisejí. Území obce je výškově situováno na levobřeţní říční terase Berounky, která je nejvýznamnějším vodním tokem Plzeňska a západních Čech. Intravilán obce leţí v nadmořské výšce 350 aţ 386 m.n.m. Zástavbu tvoří rodinné domy se zahradami, objekty vybavenosti obce, sluţeb a lehké výroby. Koeficienty zastavěnosti a koeficient odtoku pro odvedení sráţkové vody jsou tedy nízké. Obcí prochází komunikace III. třídy Plzeň-Hromnice. Konfigurace území obce je tvořena dvěma terénními prohlubněmi a jednou vrcholovou partií. V úţlabí části obce Senec protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Berounky, v úţlabí části obce Zruč protéká rovněţ bezejmenný potok, který napájí Drahotínský rybník, ze kterého pak vytéká Drahotínský potok, který je rovněţ přítokem Berounky. Oba bezejmenné potoky tvoří přirozené recipienty a odvodňují celé území obce. Na území obce se nachází i řada rekreačních objektŧ, které se v některých případech stávají objekty pro trvalé bydlení. Technický popis stokové sítě Kanalizace je v obci vybudovaná prakticky v celém intravilánu s výjimkou rekreačního území v JZ části Sence a JV části intravilánu východně od koupaliště. Je budovaná v části obce jako jednotná síť a v části jako oddílná soustava. Dřívější čistírna odpadních vod byla zrušena a dnes slouţí jako dešťová zdrţ a čerpací stanice odpadních vod. Pŧvodní gravitační systém stok svádějící OV na ČOV byl zachován a doplněn o novou kanalizaci a tři čerpací stanice, které přečerpávají OV postupně aţ na terénní vrchol u odbočky silnice na Druztovou a odtud je voda gravitačně vedena stokou PVC DN 250 a DN 300 do plzeňské kanalizace na Bílé Hoře. Povodí kmenového sběrače A a ČS 2 (býv. ČOV): Zahrnuje centrální část Zruče a Sence. Hlavní kmenový sběrač A je veden od bývalé ČOV přes Zručskou náves (Náves 9. května), pokračuje ul. Druţstevní, ul. Na Slovanech, ul. V Luhu a končí v ul. U hřiště. Tento sběrač je DN 300 v kamenině a DN 500, 600 a 1200 12(celkem 43)

z ţelezobetonových trub. Na sběrači jsou dvě odlehčovací komory. První OK 1-A je před býv. ČOV u silnice směr na Nynice, druhá OK 2-A na kříţení ulic Na Slovanech a Pionýrŧ. Z kmenového sběrače odbočují ve směru proti toku proudu jednotlivé sběrače. Na začátku Návsi 9. května odbočuje sběrač AO, který je veden v ul. Zlatá, je DN 300 a končí přerušovací komorou (PK) za křiţovatkou s ul. Na Račanech. Do této PK je zaústěn výtlak z ČS 3 viz dále. Na tyto hlavní sběrače jsou napojeny další podruţné sběrače a jednotlivé stoky v ulicích zástavby v tomto povodí. Sběrač A DN 1000 odbočuje z kmenového sběrače A na návsi, je veden přes náves, dále pokračuje jako sběrač AA ul. Pěší, Pod školou, Třemošenskou. Sběrač je DN 300, 400, 500 a 1000. Na tento sběrač je napojena stoka AA 2 s pokračováním AB3, AC3 v ul. Květná DN 300 a stoka AA3 v ul. Smíchovská DN 300. Výše uvedené sběrače a stoky jsou ve vlastnictví Vodárenské a kanalizační a.s. Povodí čerpací stanice ČS 3: SV část Zruče včetně nové zástavby v lokalitě XII a XIII je odvodňována oddílnou soustavou sběrači A0 a B0 končícími v ČS 3 a dalšími uličními stokami do nich napojenými. Kanalizační čerpací stanice ČS 3 přečerpává tedy splaškové OV z této zástavby, které nelze svést gravitačně do povodí A. Všechny stoky splaškové kanalizace jsou z PVC DN 250 a 300. ČS je umístěná na východním okraji zástavby. Výtlak z této ČS o DN 50 z rpe 63 je zaústěn do přerušovací šachty umístěné nad křiţovatkou ulic Zlatá a Na Račanech. Veškeré OV z těchto dvou výše uvedených povodí jsou přečerpávány novou čerpací stanicí ČS 2 (v areálu býv. ČOV) do povodí ČS 1 u koupaliště, která byla vybudována v jiţní části Sence. Výtlačný řad DN 200 z tlakového PVC je veden z ČS 2 v souběhu s kmenovým sběračem A, v Druţstevní ul. odbočuje do ul. Višňové, pokračuje ul. Stará cesta a končí v přerušovací šachtě na křiţovatce ulic Kulturní a Školní. Odtud jiţ tečou odpadní vody gravitačně do ČS 1. Povodí sběrače B, J a ČS 1 : Jedná se částečně o jednotnou kanalizaci odvodňující území jiţní části Sence směrem k Bílé Hoře a zástavbu v JZ části Sence a částečně o nově budovanou oddílnou kanalizaci. Hlavní sběrač B, BE jednotné kanalizace odvodňuje část centrální části obce a západní a jiţní část obce. Je veden od čerpací stanice ČS 1 u koupaliště k Plzeňské ulici. Tato část sběrače je DN 800 a 600 z potrubí Hobas. Od koupaliště pokračuje v Plzeňské ul. sběrač z potrubí Hobas, DN 400 a 500, trasa se lomí do ul. U pomníku, pak pokračuje v ul. Školní. V této části je sběrač DN 400, materiál Hobas. Sběrač B končí na křiţovatce ulic Školní a Kulturní a do přerušovací šachty je zaústěn výtlak z ČS 2 povodí sběrače A. Na tento hlavní sběrač B jsou napojeny podruţné sběrače a jednotlivé uliční stoky. Z ČS 1 jsou veškeré OV přečerpávány výtlačným řadem DN 200, tlakové PVC do nejvýše poloţené přerušovací šachty Š 45 na křiţovatce Plzeňské ul. a silnice na Druztovou a odtud tečou gravitační stokou DN 200 na území města Plzně na Bílou Horu, kde je napojení na kanalizaci města Plzně. Sběrač J bude odvodňovat JZ část obce. ČS 1 je hlavní čerpací stanicí a po dokončení kanalizace v celé obci bude přečerpávat veškeré odpadní vody z celé do kanalizace města Plzně. V obci Zruč-Senec je dále vybudovaná kanalizace v lokalitách nové zástavby, která je dosud ve vlastnictví sdruţení stavebníkŧ v jednotlivých lokalitách. Jedná se o následující lokality: - Na Střílně 1, sdruţení zastupuje Ing. Zeman 13(celkem 43)

- Na Střílně 2, sdruţení zastupuje Ing. Zaoralová - K Oprámu, sdruţení zastupuje Ing. Vlček Tato kanalizace pokud je napojena do výše popsaného systému podléhá rovněţ reţimu kanalizačního řádu podle ustanovení čl. A. D.4 Přehled objektů a zařízení na kanalizační síti města Plzně D.4.1 Odlehčovací komory místopis Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Místopis výustě odlehčení Újezd náměstí K. Panušky a Staroveská, profil 76/120 cm Bukovecká na Doubraveckém sběrači prŧměr 100 cm Lazaretní profil 120/80 cm na Doubraveckém sběrači Mohylová otevřený příkop u mostu přes Úslavu Mohylová profil 120/80 cm, na sběrači v Mohylové u mostu přes Úslavu Jateční profil 150/100 cm, za hradbou ČOV a Zahrad. závodŧ Těšínská prŧměr 150 cm, u mostu přes Úslavu pod prádelnou Těšínská profil 82/130 cm mezi mostem ČSD a silničním, vlevo od Autoservisu Rokycanská prŧměr 80 cm, vpravo od mostu přes Úslavu Lobezská profil 110/80 cm, vlevo od mostu přes Úslavu v Lobzích Strmá profil 95/60 cm, pod ulicí Na Vyhlídce Na Roudné, profil 160/200 cm z Boleveckého sběrače, za domy zatrubněno a ústí pod silnicí Na Roudné do otevřeného příkopu. Do profilu 160/200 cm je zaústěn prŧměr 100 cm z OK 12-2, a prŧměr 60 cm z OK 12-3 Na Roudné, obě OK na Vodní tok Umístění odlehčovací komory potok OK 1 náměstí Karla Panušky potok OK 2 R křiţovatka Zábělská, Masarykova Úslava OK 3 prodlouţení Lazaretní Úslava OK 4 Úslava OK 5 Mţe OK 6 Úslava OK 7 Úslava OK 8 Úslava OK 9 Úslava Úslava Mţe OK 10 OK 11 OK 12-1 OK 12-2 OK 12-3 v těsné blízkosti mostu přes Úslavu na Mohylové na kříţení Mohylové a Staniční naproti pozemku Kovošrotu na Letenském náměstí u Rokycanské na kříţení Rokycanská, Cvokařská u mostu ČSD v Ţivnostenské poblíţ Republikánské na kříţení Lobezské, Blatenské, Sušické na kříţení Jubilejní a Barákovy ulice na hrázi Velkého rybníka Na Roudné cca 80 m od kříţení s ul. U Velkého rybníka na straně zahrádek Na Roudné cca 90 m od kříţení s ul. U Velkého rybníka na straně zahrá- 14(celkem 43)

Bělohorském sběrači dek Na Roudné prŧměr 60 cm z Roudenského a Boleveckého 13 sběrače, vedle shybky, vlevo od silničního mostu Na Roudné profil 120/90 cm, 14 vpravo od mostu ČSD, vede přes zahrádky do řeky Na Roudné prŧměr 150, vede 15 přes pozemky Zahradnických závodŧ do řeky U Sv. Rocha profil 50/80 cm, 16 vlevo od Saského mostu pod ním ústí do řeky Karlovarská prŧměr 80 cm, ústí 17 do vodoteče v lukách pod objektem Svazarmu Karlovarská prŧměr 60 cm, ústí do vodoteče protékající Lochotínským parkem okolo pomníku J. 18 K. Tyla Odlehčení horního pásma těsně u 19 ČOV za shybkou Na Rychářce profil 120/120 cm, 20 vede podél býv. domu Pionýrŧ Sady 5. května profil 90/60 cm, 21 ústí do řeky vpravo od Lochotínské lávky 22 23 24 25 Sady 5. května profil 130/160 cm, ústí do řeky vlevo od Lochotínské lávky Pobřeţní profil 90/60 cm, vede přes areál výstaviště, prodlouţená Jízdecká Kalikovský mlýn prŧměr 120 cm, vlevo pod mostem přes řeku Rybářská profil 95/50 cm, vede přes zahrady a proti Potravinám Plzeň, ústí do Mţe Mţe OK 13 OK 100 před shybkou na levém břehu Mţe MIMO PROVOZ nová OK na přítoku sběračŧ na novou ČOV Mţe OK 14 v blízkosti vyústění Mţe OK 15 naproti vjezdu do Fakultní nemocnice Na Roudné Mţe OK 16 ve svahu před shybkou Mţe OK 17 OK 18 R Mţe OK 19 Mţe OK 20 Mţe OK 21 Mţe Mţe Mţe Mţe Š 22-1 ŠP OK 22-2 OK 23-1 OK 23-2 OK 24-1 Š 24-2 ŠP OK 24-3 R u podchodu u benzínového čerpadla na Karlovarské v blízkosti křiţovatky Karlovarské a Na Chmelnicích před vyústěním stoky na ČOV v Sadech 5. května u bývalé nemocnice na křiţovatce Sadŧ 5. května a Dominikánské MIMO PROVOZ kříţení sady Pětatřicátníkŧ a Sady 5. května Sady 5. května, Sedláčkova MIMO PROVOZ Palackého náměstí, Tovární Jízdecká, Pobřeţní kříţení Kalikovy a Radčické Kalikova, přepad ze staré stoky kříţení Kolárovy a Kotkovy Rybářská ul. č. 1 Rybářská ul. č. 4 kříţení Poděbradova, U Škodovky U Škodovky u CAN kříţ. Kotkova, Poděbradova kříţ. Skvrňanská, Rybářská 26 Vejprnická profil 100/100 cm, Mţe OK 26-1 fenol. stanice Škoda 15(celkem 43)

27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 podél fenol. stanice přes louky do Mţe Vejprnická profil 120/160 cm, na škol. sběr. podíl fenol. stanice Škoda Vejprnická prŧměr 60 cm, ústí do Vejprnického potoka na prodluţení Křimické ul. u shybek Vejprnická prŧměr 60 cm, trasa vede v prodluţení ul. Jakuba Škardy, ústí u Poţární zbrojnice do potoka Vejprnická profil 100/160 cm, ze škod. sběrače, před tratí Plzeň - Cheb ústí do potoka proti poţární zbrojnici Slovanské údolí prŧměr 100 cm, vyústění za tratí Plzeň Cheb do potoka v zahradách Slovanské údolí prŧměr 100 cm, přes panelárnu, pak otevřeným příkopem do potoka Slovanské údolí profil 115/72 cm, ústí do potoka v prodlouţení stoky učiliště Škoda Nádraţní profil 95/60 cm, ústí do řeky vpravo od nového mostu U Jana Kopeckého sady profil 140/70 cm, ústí na Americkém nám. do řeky u byt. jednotky Americká profil 95/50 cm, ústí vlevo od mostu přes řeku do kamenné zdi a řeky U trati prŧměr 100 cm, ústí vpravo od mostu ČSD do řeky Mikulášská třída prŧměr 120 cm, ústí v blízkosti mostu ČSD do řeky Mikulášská třída profil 110/70 cm, vede podél hřbitova U Jeţíška do oblouku řeky Papírnická profil 95/60 cm z Doudleveckého sběrače ústí vpravo od lávky pro pěší u papírny Vejprnický potok Vejprnický potok Vejprnický potok Vejprnický potok Vejprnický potok Vejprnický potok Vejprnický potok Radbuza OK 26-2 OK 26-3 OK 27 OK 28 Kanalizační řád města Plzně kříţ. stará Křimická, Domaţlická Domaţlická u hradby Škoda kříţení Domaţlické a staré Křimické pod křiţovatkou ulice Nade Mţí a Křimickou OK 29 na křiţovatce ulice J. Škardy OK 30 OK 31 OK 32-1 OK 32-2 OK 33 OK34-1 OK 34-2 Radbuza OK 35 Radbuza OK 36 Radbuza OK 37 Radbuza OK 38 nad vyústěním v terénu pod ulicí U Dráhy prodlouţená ul. Slovanské údolí v zahradě u trati Domaţlická proti vjezdu do Škody v prostoru Škoda, reaktorová hala, H domy na stoce ve Slovanském údolí U Prazdroje před vjezdem do pivovaru Nádraţní proti Planetáriu kříţení Kopeckého sadŧ a Šafaříkových sadŧ u muzea na kříţení Americké a Prokopovy ulice na kříţení Doudlevecké a ulice U Trati na kříţení Mikulášské třídy a ulice U Jeţíška, vedle cesty na lávku Radbuza OK 39 Mikulášská na rohu hřbitova Radbuza OK 40 na sběrači nad vyústěním 16(celkem 43)

41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 odlehčení z Borského sběrače profil 120/60 cm, ústí poblíţ staré plovárny, vlevo od domu Dukelská č. p. 71 odlehčení z Liliové ul. profil 90/50 cm vede přes zahrádky jako otevřený příkop cca 400 m MIMO PROVOZ Nahrazeno odlehčovací stokou 59 z Liliové ul. podíl cesty pro pěší vyústěno vedle lávky pro pěší profil 80/150 cm Dukelská třída profil 105/70 cm, trasa je v údolí mezi Samaritskou ulicí a KÚNZ kolmo do řeky Na Skalce profil 90/60 cm, vede od křiţovatky Květná, Motýlí, Kaštanová mezi domy do řeky MIMO PROVOZ Odlehčovací stoka přepojena v r. 2000 na kříţení Květné a Na Skalce do stoky v Motýlí ulici Mostní profil 120/95 cm, vlevo od mostu přes řeku Mlýnské nábřeţí profil 110/150 cm, ústí vpravo od mostu pod jezem Malostranská prŧměr 60 cm, ústní do řeky vpravo od mostu u budovy HMÚ odlehčení Litického sběrače prŧměr 100 cm, za shybkou pod přehradou odlehčení Litického sběrače prŧměr 120 cm, ústí do potoka v ul. K Valše pod bytovkami ZRUŠENO Zábělská prŧměr 100 cm, cca 20 m za mostkem přes Hrádecký potok vlevo odlehčení Úhlavského sběrače prŧměr 120 cm, vede prostorem mezi křiţovatkou ulic Olšová a Květná od tenisových kurtŧ do řeky U Trati profil 155/165 cm, vede ulicí U Trati, ústí do řeky vpravo od mostu ČSD Radbuza OK 41 Radbuza OK 42-1 OK 42-2 OK 42-3 Radbuza OK 43 Radbuza OK 44-1 R OK 44-2 R OK 44-3 R OK 44-4 R OK 44-5 R OK 44-6 R na Borském sběrači profil 110/60 cm, vede přes KÚNZ mezi kuchyní a inf. pavilonem kříţení Zahradní a Liliová kříţení Slovanská a Suvorovova kříţení Suvorovova a Gruzínská na kříţení ulice 17. listopadu a E. Beneše, v prostoru parkoviště kříţení Polní a Olšová kříţení Polní, Javorová kříţení Slovanská, Javorová kříţ. Kyjevská, U Hvězdárny kříţení Rychtaříkova, U Hvězdárny kříţení Květná, Motýlí Radbuza OK 45 kříţení Mostní a Zborovská Radbuza OK 46 Radbuza OK 47 Radbuza OK 48 potok Hrádecký potok OK 49 ZRUŠENO OK 50 Radbuza OK 51 u křiţovatky Zborovská a Předenická na sběrači v Malostranské ulici v zahrádkách u rodinných domkŧ u shybky pod Litickou přehradou na sběrači vlevo od silnice K Valše Zábělská cca 20 m za mostkem přes Hrádecký potok vpravo u tenisových kurtŧ v prodlouţení ul. Olšové Radbuza OK 52 kříţení Borské a Chelčického 17(celkem 43)

53 54 55 56 bezpečnostní přepad z čerpací stanice Na Bořích zaústění do povrchové stoky ČSD Na Líše, U Seřadiště prŧměr 60 cm zaústěno do povrchové stoky ČSD Na Stráních profil 120/80 cm, ústí do potoka před ţelezničním viaduktem přes Vejprnický potok Červenohrádecká prŧměr 60 cm vede přes prostor mezi Červenohrádeckou a ul. Na Háji, ústí do potoka Úslava Kanalizační řád města Plzně bezpečnostní přepad z čerpací stanice Na Bořích kříţení s ulicí U Seřadiště Úslava OK 54 kříţení Na Líše, U Seřadiště Vejprnický potok Hrádecký potok OK 55-1 OK 55-2 OK 56 kříţení Domaţlická, Na Stráních kříţení Emingerova, Domaţlická cca 150 m před kříţením Červenohrádecké, Klestové, vlevo 57 rozdělovací komora OK 57 R Rokycanská, Masarykova 58 rozdělovací komora OK 58 R Nepomucká, Plzeňská cesta OK 59 z Liliové ulice podél cesty pro (+OK 42-1 v zahrádkářské kolonii Liliová 59 pěší vyústěno vedle lávky pro 42-2,42-3) pěší profil 80/150 cm 60 není vybudována odlehčovací stoka OK 60 61 Na Vyhlídce Úslava OK 61 62 rozdělovací komora OK 62 R 63 Potoční potok 64 Sladová OK 64 R Sladová 65 66 67 68 není vybudována odlehčovací stoka odlehčovací stoka dolního pásma před starou čistírnou odpadních vod odlehčovací stoka horního pásma před shybkou prŧměr 140 cm odlehčovací stoka dolního pásma před shybkou na novou čistírnu odpadních vod prŧměr 140 cm OK 65 Berounka OK 101 Berounka OK 67 Berounka OK 68 69 Bukovec prŧměr 40 cm Berounka 70 profil 80/100 cm, cca 400 m po toku Úslavy od mostu na Lobezské za úpravnou vody na Homolce - N NENÍ V PROVOZU a zároveň bezpečnostní přepad Z ČS Boţkov na břehu Úslavy pod ulicí Na Vyhlídce Revoluční roh Republikánská bezpečnostní přepad z Čerpací stanice Domaţlická před přejezdem ČD vpravo NENÍ V PROVOZU odlehčení dolního pásma před starou čistírnou odpadních vod horní pásmo před shybkou na novou čistírnu odpadních vod dolní pásmo před shybkou na novou čistírnu odpadních vod bezpečnostní přepad z ČS 2 Bukovec Úslava OK 70 Lobezská u stadionŧ 18(celkem 43)

71 profil 90/60 cm, Nad Mlýnem Bukovec Berounka OK 71 72 Presslova prŧměr 50 cm Radbuza OK 72 73 vedle mostu před Úslavu v Boţkově prŧměr 120 cm Úslava OK 73 Nad Mlýnem Bukovec na stoce před napojením do ČS Presslova ulice Boţkov vedle mostu přes Úslavu 74 rozdělovací komora OK 74 R před ČS 1 Bukovec 75 76 bezp.přepad pf.80 zaústěný do potoka Litice - K Valše bezp. přepad pf.60 z retenční nádrţe Červenohrádecká zaústěný do odl.stoky Litický potok Hrádecký potok bezpečnostní přepad z dešťové zdrţe Litice - K Valše Červenohrádecká x Pěší 77 před soutokem Boţkovského potoka a řeky Úslavy Boţkovský potok OK 77 Boţkovské nám. 78 Křimice - za objektek zámku Mţe OK 78 Křimické nám. 79 Zámecká č.p.47 pf. 90/60 Mţe OK 79 Zámecká č.p.47 80 vedle areálu ČOV Křimice Mţe OK 80 před areálem ČOV D.4.2 Kanalizační shybky na stokové síti č. název umístění cm profily jednotlivých ramen 1 Mohylová Chrástecká 40 70 2 Rokycanská třída 24 40 3 U Rocha 25 25 75 4 Skvrňany Vejprnický potok 40 40 5 Hornická pod ţelezniční tratí 40 40 6 Doudlevce Chemická ulice 80 80 35 7 Štruncovy sady horní pásmo 110 110 8 Štruncovy sady spodní pásmo 80 80 9 České údolí (pod přehradou) 40 25 10 Litice 80 30 11 Litice (u čerpací stanice I) 80 30 12 Husova ulice 60 60 20 13 ČOV II shybka (horní pásmo) 80 80 80 14 ČOV II shybka (spodní pásmo) 80 40 80 15 Radobyčice 60 40 40 16 Boţkov 25 40 19(celkem 43)

D.4.3 Retenční stoky a retenční nádrže RS 1 Retenční stoka Slovanské údolí Jedná se o betonovou kanalizační stoku DN 1000 délky 550 m, situovanou v ulici Slovanské údolí. Vede v souběhu s kmenovou kanalizační stokou 95/60 cm ve stejném výškovém poloţení. Je ukončena odlehčovací komorou vyústěnou do Vejprnického potoka, objem retence cca 500 m 3. RS 2 Retenční stoka E Podnikatelská ulice Borská pole Tuto retenční stoku tvoří kanalizační sběrač atypického obdélníkového profilu 2100/3300 2700/3300 o celkovém objemu 5 100 m 3, kde je na nátokové části usazovací jímka. Stoka je ukončena regulační šachtou se separátorem. RS 3 Retenční stoka E 2 Borská pole Je vybudována v téţe lokalitě. Jedná se o betonovou monolitickou obdélníkovou stoku o rozměrech 2700/1500, 2400/1500, 2100/1500 napojenou na retenční stoku E. Celkový objem retence je 2 500 m 3. Sklon dna sběrače je navrţen minimální tj. 1,5 z dŧvodŧ vyuţití maximálního objemu retence sběrače. RS 4 Retenční stoka Rokycanská TESCO jedná se o ţelezobetonovou atypickou monolitickou stoku o rozměrech 3000/3000 3000/2500, délky 126 m, spádu 6, obsahu 870 m 3, která je ukončena přelivnou bezpečnostní komorou. Na odtoku je samostatná šachta vírového ventilu. Napojení je provedeno do stávající kanalizační stoky na Rokycanské třídě DN 400. RS 5 Retenční stoka zkapacitnění Roudenského sběrače Karlovarská Lochotínský pavilon retenční stoka o prŧřezu 120/90 cm monolitická s pŧlkruhovou kyvetou s vydláţděným ţulovým dnem. Začátek stoky nad stávající odlehčovací komorou, délka je 94,5 m, objem cca 100 m 3, konec je propojen do spojné komory na Roudenském sběrači. RN 6 Retenční nádrţ Červený Hrádek retenční nádrţ o obsahu 650 m 3. Jedná se o ţelezobetonovou konstrukci obdélníkového tvaru 24 x 8 m zabudovanou do terénu pod křiţovatkou ulic U Hřiště, Červenohrádecká. RN 7 Retenční nádrţ Červenohrádecká dešťová zdrţ s bezpečnostním přepadem zaústěným do Hrádeckého potoka o obsahu 69,5 m 3 včetně předsazené usazovací nádrţe o obsahu 8,7 m 3, slouţící k regulaci odtoku, vybudovaného v areálu rodinných domkŧ vpravo od Červenohrádecké ulice. Jedná se o ţelezobetonovou jímku s odtokem do stávající kanalizační stoky DN 600 vedené v údolní nivě podél potoka. RN 8 Retenční nádrţ Na Vinicích Situačně je výše jmenovaná nádrţ situována do koncové části, vpravo ulice Na Vinicích. Jedná se o podzemní ţelezobetonovou nádrţ o rozměrech 33,0 m x 6,0 m, hloubky 4,0 m, obsahu 800 m 3, s předsazenou usazovací jímkou v nátokové části a přítokovou spadišťovou stupňovitou stokou délky 8,9 m. RN 9 Retenční nádrţ Buková Hora Plzeň Litice 20(celkem 43)