Zápis z porady vedoucích stavebních úřadů Zlínského kraje (okresů Zlín a Kroměříž) konané dne 20.- 21.9.2006 v Rajnochovicích - Hotel Zubříč Program: - zahájení - nový stavební zákon - vliv staveb na životní prostředí a integrovaná povolení - aktuální poznatky z rozhodovací činnosti stavebních úřadů - vybraná stanoviska MMR ČR a aktuální poznatky soudů týkající se působnosti stavebních úřadů - odpovědi na dotazy stavebních úřadů - diskuse Zahájení Poradu zahájil vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje Miroslav Zeman, který přivítal přítomné a seznámil je s programem porady, kterým byl nový stavební zákon, zákon o vyvlastnění a změnový zákon, který přednášel JUDr. Jan Mareček, spoluautor zákonů. Stavební zákon Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) Zákon č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím s stavebního zákona a zákona o vyvlastnění Zákon o vyvlastnění Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě Přednášku na téma nový stavební zákon a zákon o vyvlastnění provedl JUDr. Jan Mareček. Stavební zákon základní principy a možnosti zjednodušování stavební zákon rozhodování v území územní opatření stavební řád stavby bez ohlášení a povolení ohlašované povolované zkrácené řízení užívání staveb kontrolní prohlídky staveb autorizovaní inspektoři sankce přechodná a závěrečná ustanovení Zákon o vyvlastnění Vyvlastnění zvláštní právní úprava účel stanoven zvláštními zákony podmínky práva třetích osob náhrady vyvlastňovací úřad obec s rozšířenou působností účastníci zrušení vyvlastnění projednání před soudem Stavebně správní řízení Výzva k předkládání podkladů do řízení V případě zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání stavební úřady v řízení často požadují po stavebních překládání podkladů, které již byly v minulosti předloženy a jsou součástí spisového materiálu a tudíž k jejich opakovanému předkládání není žádný zákonný důvod. Opakovaným vyžadováním podkladů, jejichž platnost nebyla časově omezena, dochází ze strany stavebního úřadu k porušení zásady rychlosti a hospodárnosti řízení, dle níž jsou správní orgány povinny použít v řízení takové prostředky, které jsou jednoduché, účinné, nezvyšují zbytečně náklady řízení a přitom vedou ke správnému rozhodnutí, aniž by přitom zbytečně zatěžovaly účastníky řízení. Porušování zásady hospodárnosti řízení spočívající v tom, že stavební úřady se nezabývají odpovědně a svědomitě každou věcí, která je předmětem řízení. Př. řízení o odstranění stavby, v němž stavební úřad rozhodl o dodatečném povolení stavby a současně povolil výjimku z ust. 50 odst. 8 vyhl. OTP. Poté, co bylo toto rozhodnutí stavebního úřadu odvolacím orgánem zrušeno a věc byla
vrácena k novému projednání a rozhodnutí však stavební úřad v novém řízení již návrh na vydání výjimky z ust. 50 odst. 8 vyhl. OTP neprojednal a o tomto návrhu nerozhodl. Předkládání nedostatečných situačních výkresů ust. 3 odst. 3 písm. a) vyhl. ÚSŘ Dle ust. 3 odst. 3 písm. a) vyhl. ÚSŘ se k návrhu na vydání územního rozhodnutí přikládá situační výkres současného stavu území na podkladu katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy s vyznačením vazeb (účinků) na okolí. Dle ust. 3 odst. 4 vyhl. ÚSŘ se k návrhu rozhodnutí o umístění stavby podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby přikládají další podklady, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména který pozemek nebo jeho část má být určen jako stavební, navrhované umístění stavby na pozemku, včetně jejích odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500). Předkládané situační výkresy výše uvedené podmínky často nesplňují, nebývají tam zakresleny další stavby (parkovací stání, jímky na vyvážení, samostatně stojící garáže apod.) Nejasnosti a nepřesnosti v předkládaných projektových dokumentacích V praxi se odvolací orgán setkává s případy, kdy jiné údaje o projednávané stavbě jsou projektantem uvedeny v textové části a jiné v části grafické, nebo též z případy rozporuplných údajů v různých textových částech předkládaných projektových dokumentací. (Př. z předložené souhrnné technické zprávy je zřejmé, že splaškové a dešťové vody budou odváděny společným nově navrženým potrubím, které bude zaústěno do stávajícího septiku, zatímco v jiné části souhrnné technické zprávy, projektant uvádí, že přípojka kanalizace bude zkrácena, stávající septik asanován.) Objevují se i případy, kdy j ednotlivé výkresy spolu vzájemně nekorespondují (př.ve vyznačeném půdorysu navrhované stavby nejsou vyznačeny žádné okenní otvory, zatímco znázorněné pohledy okenní otvory obsahují). Objevuje se i projektová dokumentace zpracovaná tužkou, což je v rozporu s ust. 18 odst.3 vyhl. ÚSŘ, dle něhož se celková situace stavby a hlavní stavební výkresy (zejména půdorysy, řezy, uliční průčelí) předkládají v provedení zajišťujícím stálost tisku. I když za použití ust. 18 odst. 4 vyhl. ÚSŘ může být u jednoduchých staveb po projednání se stavebním úřadem v jednotlivých případech rozsah a obsah projektové dokumentace přiměřeně omezen, je třeba aby projektová dokumentace byla zpracována odborně a v potřebném rozsahu. Upozornění - Dle ust. 13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění, musí být projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou opatřena otiskem razítka se státní znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. Ze zjištění odvolacího orgánu vyplývá, že ne ve všech případech je projektová dokumentace předkládaná do řízení prvoinstančních orgánů v souladu s výše uvedeným ustanovením podpisem projektanta a otiskem razítka opatřena. Stanovení požárně nebezpečného prostoru - rozpor mezi projektovou dokumentací a vyjádření HZS Př. předložená projektová dokumentace řeší v části požární bezpečnost objektů z hlediska umístění stavby odstupové vzdálenosti, kde projektant uvedl, že tyto vyhovují, kromě obecního pozemku p.č.., na který bude přesahovat požárně nebezpečný prostor. Naproti tomu z vyjádření Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje vyplynulo, že požárně nebezpečný prostor nepřesahuje hranici stavebního pozemku. Vzhledem k tomu, že ke zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby je oprávněn projektant s autorizací dle zákona č. 360/1992 Sb. případně autorizovaný technik se specializací požární bezpečnost staveb a nikoli hasičský záchranný sbor, musí stavební úřad při umístění stavby vycházet z údajů předložených projektantem, případně je možné svolat jednání za účasti projektanta a zástupce HZS k odstranění rozporu. Doklady o jiném právu k pozemku Je třeba věnovat větší pozornost předkládaným nájemním smlouvám na pronájem části pozemku, kdy tyto obsahují konkrétní výměry pronajaté části. Takovouto nájemní smlouvu nelze považovat za dostatečný průkaz jiného práva k pozemku, pokud je konkrétně stanovená výměra pronajatého pozemku menší než navrhovaná stavba. Řízení o odstranění dočasné stavby u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla zřízena ust. 88 odst. 1 písm. d) stavebního zákona V tomto řízení nemá stavební úřad jinou možnost, než nařídit odstranění stavby. Postup stavebního úřadu, kdy v tomto řízení vyzývá stavebníka k prokázání souladu stavby s veřejným zájmem tak jako u řízení vedeného dle ust. 88 odst. 1 písm. b) SZ nemá oporu v zákoně. Řízení je možné pouze přerušit, pokud stavebník podá žádost o změnu v užívání stavby dle ust. 85 SZ. Pokud je změna (prodloužení dočasnosti nebo změna stavby dočasné na stavbu trvalou) povolena, tak se řízení o odstranění stavby zastaví pro odpadnutí důvodu. Pokud stavebník o změnu v užíváními stavby nepožádá, nebo tato změna je stavebním úřadem zamítnuta, neumožňuje SZ jiné řešení, než za použití ust. 88 odst. 1 písm. d) SZ nařídit odstranění stavby. Povolování staveb v rozporu s ust. 50 odst. 8 vyhl. OTP Podle ust. 50 odst. 8 vyhlášky OTP se na pozemku se stavbou rodinného domu mohou umisťovat také garáže a drobné stavby, které plní doplňkovou funkci k němu, popřípadě jedna stavba pro podnikatelskou činnost o zastavěné ploše do 16 m2 a 4,5 m výšky, není-li z prostorových důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě. Tyto stavby se musí umístit tak, aby svým vzhledem a účinky na okolí nenarušovaly obytné a životní prostředí a podle charakteru podnikatelské činnosti splňovaly též požadavky na dopravní obslužnost a parkování. Stavební úřady mnohdy nezjišťují, zda se v případě umístění stavby nejedná o pozemek se stavbou rodinného domu a navrhovanou stavbu, nesplňující parametry ust. 50 odst. 8 vyhl. OTP povolí.
Nedodržování zákonných lhůt Oznámení o zahájení územního řízení je upraveno v ust. 36 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení a nařídí ústní projednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Pro oznámení zahájení stavebního řízení platí dle ust. 61 odst. 3 stavebního zákona, že lhůta před konáním místního šetření případně ústního jednání a lhůta stanovená pro uplatnění námitek nesmí být kratší než 7 dní. Tyto lhůty bývají často ze strany SÚ porušovány. Vliv staveb na životní prostředí a integrované povolení Pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Pavel Kulička a Ing. Březina - pro stavební úřady je ze zákona č. 100/2001 Sb., důležité, že zjišťovací řízení se provádí i u záměrů (kategorie II) nedosahujících limitních hodnot. - Integrovaná povolení se vydávají u záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. Kategorie průmyslových činností 1. Energetika 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. 1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu. 1.3. Koksovací pece. 1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí. 2. Výroba a zpracování kovů 2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). 2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 2.3. Zařízení na zpracování železných kovů a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu, b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kj na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW, c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. 2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně. 2.5. Zařízení a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů, 2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m3. 3. Zpracování nerostů 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. 3.2 Zařízení na výrobu azbestu a produktů s obsahem azbestu. 3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 3.4. Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3. 4. Chemický průmysl U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů, podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6. 4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry, d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, e) organické sloučeniny fosforu, f) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, h) základní plastické hmoty (syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy), i) syntetické kaučuky,
j) barviva a pigmenty, k) povrchově aktivní látky. 4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou: a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, b) kyseliny, jako kyselina chromóvá, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. 4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných). 4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů. 4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů. 4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin. 5. Nakládání s odpady 5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. 5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu. 5.3. Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 6. Ostatní průmyslové činnosti 6.1. Průmyslové závody na výrobu a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně. 6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně. 6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně, b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv - z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně, - z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok). 6.5. Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně. 6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo c) 750 kusů prasnic. 6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok. 6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací. Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora uvedeného výčtu, pak se prahové hodnoty z těchto zařízení sčítají. Závěrem pan Miroslav Zeman upozornil na opakující se nedostatky v činnosti stavebních úřadů odpověděl i na dotazy přítomných a informoval o školeních nového stavebního zákona a ukončení činnosti obcí dle ust. 124 stavebního zákona. Přestupky nedostatečné odůvodňování výše sankce (nestačí např. ve výši obvyklé u těchto přestupků ). Předkládání spisového materiálu neseřazené dodejky, nečíslované listy nejsou seřazené chronologicky, chybí soupisy. Nečinnost opakovaná nečinnost v řízení a při vydání rozhodnutí i po urgenci. Nečinnost při předání spisu nadřízenému orgánu, povinnost do 30 dnů nebo do 10 dnů v případě nepřípustného nebo opožděného odvolání. Na poradě tajemníků budou tito informováni o novém stavebním zákonu a zákonu o vyvlastnění. Přednášky nový stavební zákon a zákon o vyvlastnění pro krajské úřady a stavební úřady (omezený počet účastníků, Ostrava 2. 3. 11 2006). Stavba roku stavební úřady navštíví Ing. Plšík stavby občanů. Pro vedoucí stavebních úřadů a starosty obcí budou odborem ÚP v souvislosti se zánikem částečné pravomoci obcí, rozhodovat dle stavebního řádu, uspořádány pracovní semináře na kterých budou projednány otázky ukončení činnosti (na žádost nebo do 31. 12. 2006), předání neukončených záležitostí, nové pravomoci na úseku územního rozhodování, seznámení s novým stavebním zákonem, vyhodnocení činnosti obcí bude organizováno dle okresů. Informace o publikacích Správní řád, komentář Vedral.
Další porada vedoucí stavebních úřadů zlínského kraje únor 2007. Po projednání všech bodů programu poděkoval pan Miroslav Zeman přítomným za účast a poradu ukončil. Vzhledem k tomu, že někteří pracovníci stavebních úřadů to nevěděli, připomínáme, že zápisy z porad jsou současně metodickou pomůckou pro činnost stavebních úřadů. Autor: Jana Morávková