Právnická fakulta Masarykovy Univerzity

Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Magisterský studijní program Právo a právní věda, obor Právo Katedra občanského práva Diplomová práce Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu Petra Pokorná 2015/2016

"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury." V Brně dne... Petra Pokorná 2

Touto cestou si dovoluji poděkovat doc. JUDr. Kateřině Ronovské, Ph.D. za její vedení, cenné připomínky, ochotu a vstřícnost při zpracovávání této diplomové práce. 3

Abstrakt Diplomová práce na téma Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu se zaměřuje na právní úpravu nadačního fondu po rekodifikaci soukromého práva od jeho založení až po zánik. Zabývá se aplikací ustanovení o nadacích na nadační fondy, řeší vztah mezi těmito dvěma subjekty a dalšími instituty správy majetku, především svěřenským fondem a přidruženým fondem. Dále se zaměřuje na nadační úpravu v Rakousku a Německu a možnou inspiraci těmito úpravami v českém právním řádu. Klíčová slova nadační fond, nadace, rekodifikace soukromého práva, svěřenský fond, přidružený fond, liberalizace, občanský zákoník, Privatstiftungsgesetz, Bürgerliches Gesetzbuch Abstract The diploma thesis on topic Foundation Fund and its Role in the Czech Society and Law focuses on the legislation of foundation fund after the recodification of private law from its founding to its cessation. Thesis covers application of the provisions of the foundation on foundation funds, relationship between these two subjetcs and other institutes of administration of property, especially the trust fund and the dependent fund. It also focuses on foundation form in Austria and Germany and possible inspiration of these modifications in the Czech legal regulation. Key words foundation fund, foundation, recodification of private law, trust fund, dependent fund, liberalization, civil code, Privatstiftungsgesetz, Bürgerliches Gesetzbuch 4

Obsah Abstrakt... 4 Obsah... 5 Seznam použitých zkratek... 7 Úvod... 8 1 Historie nadačního práva na území České republiky... 11 1.1 Nadační právo v zákoně o nadacích a nadačních fondech... 12 2 Právní úprava nadačního fondu v českém právním řádu... 14 2.1 Postavení nadačního fondu v rámci občanského zákoníku... 14 2.2 Založení a vznik nadačního fondu... 16 2.2.1 Zakladatelské právní jednání... 17 2.2.2 Postavení zakladatele... 19 2.3 Účel nadačního fondu... 19 2.3.1 Změna účelu... 22 2.4 Majetek a činnost nadačního fondu... 22 2.4.1 Podnikání nadačního fondu... 23 2.5 Organizační struktura nadačního fondu a dohled nad ním... 24 2.5.1 Správní rada... 25 2.5.2 Dozorčí rada a revizor... 26 2.5.3 Dohled nad nadačním fondem... 26 2.6 Zrušení a zánik nadačního fondu... 27 2.6.1 Zrušení nadačního fondu - s likvidací... 28 2.6.2 Zrušení nadačního fondu - bez likvidace... 29 3 Jiné instituty stojící vedle nadačního fondu... 31 3.1 Nadace... 31 5

3.2 Svěřenský fond... 36 3.3 Přidružený fond... 39 3.4 Zhodnocení... 40 4 Právní úprava nadačního práva ve vybraných zemích... 42 4.1 Vybrané aspekty nadačního práva v Rakouské republice... 42 4.2 Vybrané aspekty nadačního práva ve Spolkové republice Německo... 46 4.3 Zhodnocení... 48 Závěr... 51 Seznam použitých pramenů... 54 Literatura... 54 Odborné články... 55 Elektronické zdroje... 56 Právní předpisy... 58 Judikatura... 59 6

Seznam použitých zkratek ABGB BGB BStFG BStFG 2015 OZ PSG ZDP ZNNF ZVR Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (obecný občanský zákoník) Bürgerliches Gesetzbuch (německý občanský zákoník) Bundes-Stiftungs- und Fondsgestz (rakouský spolkový zákon o nadacích a nadačních fondech z roku 1974) Bundes-Stiftungs- und Fondsgestz 2015 (rakouský spolkový zákon o nadacích a nadačních fondech 2015) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Privatstiftungsgesetz (rakouský zákon o soukromých nadacích) Zákon č. 586/1992 Sb., České národní banky o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů 7

Úvod Nadační fond není v českém právním řádu tak dlouho jako nadace. Jeho první zakotvení bylo až zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZNNF ), kde sdílel společnou úpravu s nadacemi. Ta byla naprosto dostačující a zahrnovala všechny aspekty nadačního práva. Nicméně po roce 2014 s rekodifikací soukromého práva přišla řada změn. Dosavadní úprava byla zrušena a oba nadační subjekty byly zařazeny do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ ). Celkově bylo v rámci nadací a nadačních fondů přistoupeno k liberálnějšímu pojetí s ohledem na zahraniční právní úpravu. Největší dohady ale vyvstaly k otázce postavení nadačních fondů. Již nesdílely společnou úpravu s nadacemi, ale oba instituty byly zařazeny souřadně vedle sebe pod společný pojem fundace. Tím došlo k řadě problémů a otázek, protože není jasné, jak právní úpravu nadačního fondu vykládat, zda bude vystupovat samostatně nebo se na ní užije ustanovení o nadacích. Nadační fondy, upravené stručně několika ustanoveními, neobsahují žádný odkaz na podpůrné použití nadací, které by daný problém vyřešilo. Zároveň tak ani nelze usuzovat ze systematického hlediska zařazení nadačních subjektů do rovného postavení. Řada odborníků se k této problematice vyjadřovala a stále vyjadřuje, přesto se jejich názory rozchází. Východiskem práce je platná právní úprava, tedy občanský zákoník, nicméně je i poukázáno na genezi v návrzích připravované novely občanského zákoníku. I přesto, že uběhly už dva roky od přijetí nového kodexu, stále jde o úpravu poměrně novou. Co se týče literatury a odborných článků, nedostávalo se nadačním fondům takové pozornosti jako vedle stojícím nadacím. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že zahraničí úpravu nadačních fondů nalezneme zřídka a jak už bylo řečeno, oba nadační subjekty sdílely až do roku 2014 společnou úpravu. Nebylo tedy nutné zaměřit se na nadační fondy s tak velkou pozorností jako na nadace. V současně době se ale situace změnila a je potřeba jim přikládat stejnou pozornost jako nadacím a právě z výše zmíněných důvodu i vymezit postavení nadačního fondu v českém právním řádu, mimo jiné i s ohledem na ostatní instituty po rekodifikaci soukromého práva. Nadační subjekty slouží k podpoře určitého sektoru, tam kde je to potřeba. Může jít o podporu v oblasti kulturní, životního prostředí, zdraví, vzdělání apod. S rozvojem 8

společnosti a změnou potřeb se ale jejich využití rozšiřuje dále v rámci soukromých záležitostí, ať už například rodinných k podpoře jejích členů nebo v rámci dědictví jako ochraně majetku zakladatele. Hlavním cílem je oddělení majetku od vlastníka a jeho následné využití k účelům soukromým či veřejně prospěšným formou nadačních příspěvků. Nově v českém právním řádu vystupují i svěřenský a přidružený fond, které jsou připodobňovány k nadačním subjektům, neboť jde o další možnosti správy majetku. Pro zakladatele tak může být matoucí, jaký institut zvolit, pokud chce vyčlenit část svého majetku k určitému nebo určitým účelům. Cílem této práce bude vymezit právní úpravu nadačního fondu a zjistit, jakým směrem se bude jeho úprava dále ubírat. Za cíl si práce dále klade vymezit jeho postavení a porovnat ho s jinými instituty po rekodifikaci soukromého práva, zejména nadacemi. V neposlední řadě bude poukázáno na české nadační právo s ohledem na zahraniční právní úpravu a jeho postavení k ní po rekodifikaci soukromého práva. K sepsání práce byla využita zejména komparativní metoda 1 a to především v případě jednotlivých institutů, dále pak v rámci srovnání jednotlivých úprav nadačního práva v různých zemích. Další metodou, použitou v kapitole zabývající se charakteristikou nadačního fondu v českém právním řádu, je metoda analyticko-deskriptivní. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se zaměřuje na historickou úpravu nadačního fondu v České republice, zejména na ZNNF. V druhé kapitole je upravena charakteristika nadační fond podle platné právní úpravy. Mimo jiné tato kapitola řeší i problematiku vztahu nadace a nadační fondu, neboť v současné době panují ve společnosti názory, zda se úprava nadací použije subsidiárně či nikoliv. Zaměřeno je především na sporné otázky jeho právní úpravy, dále je pak poukázáno na liberálnější pojetí v novém kodexu. V této kapitole je nadační fond popsán od samého založení až po zánik. Nejsou opomenuty důležité znaky jako účel, majetek a organizace nadačního fondu. Zmíněna je i možnost podnikání nadačního fondu jako novinku s ohledem na liberalizaci úpravy. Jedním z důležitých aspektů je pak i možnost zřídit nadační fond za účelem soukromým. Dále je zaměřeno i na autonomii vůle zakladatele, kterou přináší do českého právní řadu rekodifikace soukromého práva. Třetí kapitola se zabývá vybranými instituty správy 1 KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. Beck, 1996. 9

majetku, především nadacemi. Vedle nadací a nadačních fondů pak dále upravuje nový kodex také svěřenecký fond jakožto obdobu trustu známého v angloamerické právní kultuře a přidružený fond, oba jako další možnosti správy majetku. V rámci diplomové práce jsou tyto instituty porovnány s ohledem na jejich užití ve společnosti. V poslední části diplomové práce jsou zmíněny vybrané aspekty nadačního práva v Rakousku a Německu a tyto s českou úpravou porovnány. Vzhledem k tomu, že v zahraniční právní úpravě nadační fond nalezneme jen velmi zřídka, je pozornost zaměřena především na společné znaky nadací v těchto zemích a nadačním fondem v České republice. V případě práva rakouského práce vychází především z Privatstiftungsgesetz (dále jen PSG ), neboť tento zákon je v současné době v rakouském právu hojně užíván. V rámci německého právního systému je pozornost zaměřena na Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen BGB ), neboť tento jako komplexní zákoník obsahuje společnou úpravu pro všechny spolkové země. S ohledem, že se v Německu nachází hned 16 spolkových zemí, byl zvolen tento přístup a úpravy jednotlivých zemských zákonů zmíněny nejsou. Vzhledem k tomu, že se nadačnímu sektoru nedostává dostačené pozornosti, k sepsání práce byly využity v hojné části články publikované Kateřinou Ronovskou, dále pak komentáře k občanskému zákoníku a samozřejmě i judikatura. V některých částech se přihlíželo i k návrhům připravované novely občanského zákoníku. 10

1 Historie nadačního práva na území České republiky Nadační právo je možné zaznamenat v našem právním řádu již od roku 1918, tedy po vzniku samostatného československého státu, kdy byla právní úprava nadací převzata z ABGB z roku 1811. Po roce 1948 spolu se změnou politického režimu nastal konec existence pro nadační právo, neboť socialistický stát byl dle jeho názoru schopen zajistit veškeré potřeby svých občanů. Nadace se tedy postupně vytratily nejen z právní úpravy, ale i z praxe. 2 Po roce 1989 se začala zvyšovat potřeba zakotvení nadace zpět do právním řádu, zvláště z důvodu působení zahraničních nadací na našem území a kogentní úpravy právnických osob. Jako nejlepší způsob se jevila novela č. 103/1990 Sb. hospodářského zákoníku., která nadace upravila stručně, a to pouze jedním ustanovením ( 389b). Institut nadace byl v dané podobě chápán jako samostatná právnická osoba - účelový fond s právní subjektivitou sloužící k ochraně lidských práv či jiných humanitárních cílů, životního prostředí a k rozvoji duchovních hodnot. Začlenění nadací do hospodářského zákoníku však nebyl nejlepší krok, neboť systematicky do tohoto právního odvětví nespadají. Dále pak odkazující norma neřešila odlišnosti mezi korporacemi a nadacemi, čímž došlo například k absenci státního dohledu a veřejné kontroly. 3 Velkým přínosem na poli nadačního práva měla být novela č. 509/1991 Sb. (konkrétně ustanovení 18, 20b 20e, 477 odst. 2) a zákon ČNR č. 102/1992 Sb. Občanský zákoník zavedl vedle pojmu nadace i pojem fond, aniž by vztah mezi těmito instituty vyjasnil, lze tedy vycházet z rakouského Bundes-Stiftungs- und Fondsgesetz (dále jen BStFG ). Tento zákon považoval nadace za útvar trvalý a fondy za útvar dočasný. V praxi tak byly nadace chápány jako účelové vymezení jmění k určitému účelu navěky a pokud některý ze znaků chyběl, pak se jednalo o fondy. 4 Nejenže novela umožnila zřídit nadace závětí a specifikovala náležitosti statutu, ale především obsahovala 20e odst. 2 jako odkazující normu na podrobnější úpravu provedenou zákonem. Návrh zákona o nadacích a fondech skutečně připravila ustanovená pracovní skupina, nicméně z důvodu rozpadu ČSFR tento návrh nebyl nikdy přijat. 2 RONOVSKÁ, K. Spolkové a nadační právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 51-52. 3 HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 16-18. 4 Tamtéž, s. 19-20. 11

Přestože i později byly vypracovány návrhy právní úpravy nadací, tyto nebyly nikdy přijaty. Česká republika se tak dočkala podrobnější úpravy až po 6 letech prostřednictvím ZNNF. 5 1.1 Nadační právo v zákoně o nadacích a nadačních fondech Tento zákon, jak název napovídá, zahrnoval úpravu nadací i nadačních fondů, dvou specifických právnických osob soukromého práva. Dalšími právními předpisy upravující oblast nadačního práva byl především občanský zákoník zahrnující úpravu právnických osob a obchodní zákoník poskytující úpravu likvidace nadačních subjektů. Z veřejnoprávní regulace je pak možné zmínit především daňové právní předpisy. Původním záměrem byla pouze úprava nadací, vládní návrh nezahrnoval úpravu nadačního fondu, ta byla navržena až během jednání Parlamentu. 6 Podoba nadačního fondu, tak jak ho známe dnes, však měla být jiná. Původně měl představovat účelové sdružení majetku s právní subjektivitou a soukromým účelem, čímž se měl lišit od nadací zakládaných za účelem obecně prospěšným. Ve finální verzi ale vznikl nový a specifický typ právnické osoby, který se v určitých směrech od nadace liší. Od soukromého účelu tak bylo upuštěno a stejně jako nadace mohl být i nadační fond zřízen výhradně k účelu obecně prospěšnému. 7 Nadace i nadační fond jsou považovány za příbuzné formy právnických osob, přesto ZNNF obsahoval podstatné rozdíly. Podle tohoto zákona byly nadace považovány za subjekty s trvalou existencí, s majetkem skládajícím se z nadačního jmění a ostatního majetku. Zákonná výše nadačního jmění činila 500 000,- Kč a výnosy z něj byly osvobozeny od daně z příjmu. K plnění nadačního účelu bylo možné využít pouze výnosy ze zapsaného nadačního jmění a ostatní majetek. Nadace nemohly podnikat, ale mohly se na podnikání jiných právnických osob podílet. Vedle toho stojící nadační fond měl spotřebitelskou povahu, nevytvářel nadační jmění, tudíž se na něj daňové úlevy neuplatnily a jeho majetek mohl být zcela vyčerpán. Pokud nadační fond trvale vyčerpal svůj majetek a nebyl schopen plnit účel, pro který byl zřízen, pak ho bylo možné zrušit rozhodnutím 5 RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 60. 6 RONOVSKÁ, K. Foundations in the Czech Republic: Yesterday, today, tommorrow. In Prele, Ch. Developments in Foundation Law in Europe. Netherlands: Springer Dordrecht Heidelberg New York London, 2014, s. 39-40. 7 VESELÝ, J. Bude nový zákon o nadacích přínosem nadační praxi? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1998, roč. 6, č. 1, s. 15. 12

soudu. Trvalost vyčerpání majetku byla podstatná, nesměla mít tedy pouze přechodnou povahu, neboť pak taková situace nezakládala důvod pro soudní zrušení. 8 Pozitivním krokem vpřed byla novela č. 158/2010 Sb., která přinesla rozvolnění úpravy tehdejšího ZNNF. Především svěřila zrušení nadačního fond do rukou správní rady, dále pak umožnila nadačním subjektů realizaci vlastních programů či změnu nadačního fondu na nadaci. Umožnění zrušení nadačního fondu rozhodnutím správní rady s předchozím souhlasem zřizovatele bylo považován za rozvolnění úpravy. Do té doby bylo možné zrušit nadační fond za obdobných podmínek pouze rozhodnutím soudu, kdy soudní řízení mohla trvat i několik let. Dále pak byla vypuštěna podmínka trvalosti vyčerpání nadačního majetku. Aby daná úprava nebyla příliš liberální, byl zde pověřen kontrolou zřizovatel. V případě rozhodnutí správní rady o zrušení nadačního fondu musel toto rozhodnutí potvrdit zřizovatel, nebylo-li jeho pak soud. 9 Přeměna nadačního fondu na nadaci byla do novely zahrnuta především z důvodu, aby majetkově silnějším nadačním fondům umožnila pokračovat v nové právní formě. Zároveň nadace pouze s minimálním nadačním jměním a žádným jiným majetkem mohly být nejdříve založeny jako nadační fondy a později se přeměnit na nadace. Realizace vlastních programů byla důležitou součástí naplňování obecně prospěšného účelu vedle poskytování nadačních příspěvků a správy majetku nadačních subjektů. Přestože novela byla přínosem v oblasti nadačního práva, podstatně se dotkla nadačních fondů a posílala tím jejich postavení vedle nadací, neodstranila zdaleka všechny nedostatky. Pozapomněla na problematiku změny nadační listiny a nadačního účelu během právního života nadačního subjektu. 10 8 RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 63-64. 9 Důvodová zpráva k zákonu č. 158/2010 Sb., změna zákona o nadacích a nadačních fondech. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 1. 2016] 10 RONOVSKÁ, K. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum, Praha: Wolters Kluwer, 2010, VII., č. 8, s. 409-411. 13

2 Právní úprava nadačního fondu v českém právním řádu Rekodifikace soukromého práva přinesla do oblasti nadačního práva řadu změn, zejména došlo k rozvolnění právní úpravy. Nadace i nadační fondy jsou podřazeny pod společný pojem fundace, který je definován jako právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. 11 Systémově jsou tedy nadace a nadační fondy postaveny souřadně vedle sebe do jednotlivých pododdílů oproti předchozí právní úpravě v ZNNF, která sloužila pro oba instituty společně. Pododdíl upravující nadační fond obsahuje pouze osm stručných ustanoveních. 2.1 Postavení nadačního fondu v rámci občanského zákoníku Vzhledem k tomu, že nadace i nadační fondy vykazují řadu společných znaků, dalo by se předpokládat, že se na úpravu nadačního fondu neupravenou zákonem použijí ustanovení o nadacích. Přesto během přípravy OZ a během začlenění do právního života vznikla řada otázek, jak právní úpravu nadačního fondu vykládat. Při přípravě nového kodexu se počítalo s použitím úpravy nadací jako obecné úpravy na ostatní právnické osoby nadačního typu. 12 Verze vládních návrhů původně obsahovaly ustanovení, které upravovalo použití úpravy nadací na nadační fondy. Vládní návrh z roku 2009 zahrnoval následující ustanovení: Právní poměry fundací se spravují ustanoveními o jejich právních formách. Nejsou-li taková ustanovení, použijí se na tyto poměry přiměřeně ustanovení o nadacích. 13 Nicméně ve vládním návrhu z roku 2011 nenalezneme o daném ustanovení ani zmínku a současně ani OZ ho již neobsahuje. Lze se tedy pouze domnívat, že bylo vypuštěno z důvodu rozvolnění a odlišení úpravy mezi nadacemi a nadačními fondy. Tato skutečnost však způsobila nemalé problémy, neboť panují názory, zda tedy použít ustanovení o nadacích na nadační fondy, za jakých podmínek nebo zda je vůbec nepoužít. Jednou z otázek je tedy, zda se použije právní úprava nadací na nadační fondy subsidiárně či analogicky. Subsidiární použití podporuje především záměr zpracovatele, jehož myšlenkou bylo vytvoření obecného právního režimu právnických osob, který bude 11 303 OZ 12 ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha: Linde Praha a.s., 2001, s. 146. 13 Vládní návrh na vydání OZ. Poslanecká sněmovna [online]. [cit. 29. 1. 2016]. 14

možné použít subsidiárně pro všechny typy právnických osob korporátního či nadačního typu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. 14 Dalším argumentem je důvodová zpráva k OZ, ze které je možné dovodit spolek za tzv. obecný typ korporace, tudíž by bylo možné nadaci považovat za tzv. obecný typ fundace. 418 OZ týkající se ústavu upravuje obdobnou použitelnost ustanovení o nadacích, lze tedy vycházet, že tím spíše by se měla daná úprava použít subsidiárně na nadační fondy. Nicméně k danému ustanovení lze přistoupit i opačně a to tak, že pokud občanský zákoník subsidiaritu požaduje, pak ji také ve svém právním řádu zakotví. 15 Proti subsidiaritě stojí i fakt, že systematicky jsou nadační fond a nadace zařazeny vedle sebe do jednotlivých pododdílů. Společným nadřazeným pojmem je pak fundace. Pokud bychom uvažovali o subsidiárním použití nadací, pak by bylo vhodné vymezit úpravu nadačního fondu v zákoně negativně, tedy stanovit to, co se u nadačních fondů nepoužije. Ve stávající úpravě tak činí 398 odst. 3 OZ. 16 Další problém vzniká v případě, kdy zákon mlčí. První možností je, že zákonodárce neplánuje danou otázku řešit, druhou možností pak je použití analogie, tedy obdobné použití výslovného zákonného zmocnění. Přímo zákon v 10 odst. 1 OZ stanoví, že za předpokladu absence výslovného ustanovení se posoudí případ dle obsahově a účelově nejbližšího ustanovení. Je ovšem důležité, aby nebylo možné využít ani ustanovení obecné povahy, musí tedy chybět úplně a skutečně. 17 Na jedné straně tu tedy máme možnost analogického využití, ovšem za předpokladu že bude nutné, vhodné či účelné a na straně druhé samostatnou úpravu nadačních fondů spolu s obecnou úpravou právnických osob, smyslem a účelem zákona a základními principy OZ i nadačního práva. Občanský zákoník je postaven na autonomii vůle vlastníka a úprava nadačních fondů je dostatečná, neboť zahrnuje základní oblasti, a to založení, vznik, účel, majetek, organizační strukturu a zánik. Je tedy potřeba rozlišovat mezi situacemi, kdy se uplatní vůle zakladatele, kdy se použije podpůrně úprava právnických osob nebo kdy bude využita analogicky úprava nadací. 18 Za 14 ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha: Linde Praha a.s., 2001, s. 144. 15 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 105-107. 16 HURDÍK, J. Kogentnost a dispozitivnost ustanovení nového občanského zákoníku o právnických osobách. Ke vzájemné použitelnosti ustanovení o nadacích a nadačních fondech, Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 7, s. 233. 17 ELIÁŠ, K. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 29-30. 18 RONOVSKÁ, K. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva. Subsidiarita, či analogie uvnitř nadačního práva? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, roč. 21, č. 13-14, s. 494-499. 15

současné situaci tu tedy není důvod, proč nevykládat úpravu nadačního fondu samostatně s podpůrným použitím ustanovení o právnických osobách. Autonomie vůle je jednou ze zásad soukromého práva, proto by se k ní mělo přihlížet i v rámci tohoto výkladu. Pro subsidiární použitelnost nadací navíc nesvědčí ani jejich systematické zařazení, ani vypuštění tohoto ustanovení z občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se do budoucna nechystá novela, která by danou situaci vyřešila a v zákoně upravila pravidlo o přiměřeném použití ustanovení o nadacích, lze předpokládat, že se ještě chvíli povedou diskuze o výkladu zákona. Zavedená praxe a judikatura soudů bude mít do budoucna největší slovo, než se tak ale stane, ustanovení týkající se nadačních fondů jsou dostačující, obsahují podstatné náležitosti, a pokud některá chybí, lze použít obecná ustanovení o právnických osobách. Ze subsidiárního použití nadací nelze vycházet, pokud to tak zákonodárce zamýšlel, měl by do budoucna zvážit, zavést do zákona ustanovení o subsidiární použitelnosti nadací na nadační fondy. 2.2 Založení a vznik nadačního fondu Nadační fond vyžaduje ke svému právnímu životu dvě fáze, a to založení, které je dáno projevem vůle zakladete a vznik, ke kterému je potřeba zápis do veřejného rejstříku. Nadační fond je možné založit za trvání života zakladatele (inter vivos) či pro případ smrti (mortis causa). K založení inter vivos slouží zakládací listina, přičemž nově je projev vůle zakladatele považován za jednostranný, i když je zakladatelů více. Přestože tuto úpravu nenalezneme výslovně v ustanovení o nadačních fondech, ale u nadací, lze se domnívat, že ji lze použít u fundací obecně a tudíž ji vztáhnout i na nadační fondy. 19 Důvodová zpráva k OZ argumentuje neosobní povahou fundací, kdy na rozdíl od korporací vylučuje budoucí úpravu vztahů mezi jejími zřizovateli. Je tedy namístě považovat více zakladatelů za zakladatele jediného. 20 Hlavním cílem při založení pro případ smrti je upravit majetkové poměry zůstavitele. Podle zákona je možné povolat jako dědice či odkazovníka právnickou osobu, pokud vznikne nejpozději do jednoho roku od smrti zůstavitele. Na rozdíl od práva dědického se nadační právo nesnaží majetek rozdělit mezi dědice a oprávněné, ale naopak ho zachovat vcelku k danému účelu. Je potřeba, aby zůstavitel svou vůli skutečně projevil, 19 RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část ( 1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1529-1532. 20 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2. 2. 2016], s. 94. 16

a to prostřednictvím závěti, dědické smlouvy či dovětku. Rozhodující skutečností je pak smrt zůstavitele. 21 Právnické osoby obecně vznikají až zápisem do veřejného rejstříku a až ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku mohou nabývat práva a povinnosti. 22 Vznik nadačního fondu je tedy podmíněn jeho zápisem do veřejného rejstříku, jež má konstitutivní povahu. Veřejným rejstříkem je z podstaty věci v tomto smyslu myšlen rejstřík nadační. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVR ), upravuje poměry, za kterých dochází k zápisu a stojí na principu formální a materiální publicity. Řízení se zahajuje na návrh, který podává zakladatel, může však určit i jinou osobu, která má návrh provést či jiný postup. Pokud tak neučiní, podá návrh na zápis správní rada jménem nadačního fondu. 23 Po vzniku nadačního fondu se již nelze domáhat určení, že nevznikl a zrušit jeho zápis 24, ale za podmínek stanovených zákonem ho lze prohlásit za neplatný. 25 2.2.1 Zakladatelské právní jednání Pokud se zakladatel rozhodne založit nadační fond, učiní tak prostřednictvím zakladatelského právního jednání, které je pojmem nadřazeným pro zakládací listinu a pořízení pro případ smrti. Zákon stanoví minimální obsahové požadavky jako je název, sídlo, účel, údaje o zakladateli a členech orgánů, údaj o výši vkladu a určení správce vkladů, podmínky pro poskytování příspěvků či vymezení okruhu činností nadačního fondu. 26 V případě založení nadačního fondu pořízením pro případ smrti, kdy nejsou splněny požadavky dle 396 odst. 1 OZ, minimálně však jmenování členů správní, dozorčí rady či revizora, může zakladatel určit osobu, která údaje doplní. Může se jednat o osobu, které zůstavitel důvěřoval, že bude jednat v souladu s jeho vůlí. Pokud by takovou osobu neurčil, rozhodne tak vykonavatel závěti. 27 21 RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část ( 1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1534. 22 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4615/2009. 23 32 ZVR 24 128 OZ 25 129 OZ 26 396 odst. 1 OZ 27 BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 442-443. 17

K otázce právní formy se ustanovení o nadačních fondech nevyjadřuje. Podle obecného ustanovení, týkajícího se právnických osob, je vyžadováno zakladatelské právní jednání v písemné formě. Přestože právní úprava nadací obsahuje požadavek zakladatelského právního jednání ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), zákonné zmocnění k využití formy nadace na nadační fondy v zákoně nenalezneme 28, proto by písemná forma měla postačit. V případě, že by forma notářského zápisu byla vyžadována, došlo by ke zpřísnění podmínek vůči ZNNF, kterému postačily úředně ověřené podpisy zakladatelů, a forma notářského zápisu byla vyžadována v případě založení jedním zakladatelem. 29 S ohledem na liberální pojetí OZ by se tento přístup jevil jako krok zpět. Stejně tak dle české právní úpravy, ve které dochází k založení nadačního fondu až prostřednictvím zápisu do veřejných rejstříků, není potřeba formu zakladatelského právního jednání zpřísňovat. Vzhledem k tomu, že je ustanovení o nadačních fondech spolu s obecnou úpravou právnických osob dostačující, postačí písemná forma zakladatelského právního jednání a není důvod se domnívat, že by byl notářský zápis vyžadován. Nový kodex pak ve svých přechodných ustanoveních upravil poměry mezi nadacemi a nadačními fondy vzniklými před nabytím OZ a po. Podle 3049 odst. 1 a odst. 3 OZ se nadace i nadační fondy vzniklé dle dosavadních právních předpisů považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona. Dále umožňuje zakladatelům přizpůsobit zakladatelské právní jednání úpravě listin dle OZ, protože předchozí zákon byl nastavena přísněji. Tato úprava však musí brát zřetel na limity nové úpravy a původní vůli zakladatele, jinak by vznikla nežádoucí nerovnost mezi subjekty nadačního práva. Možnost přizpůsobit zakladatelské právní jednání nedávno uplynula, byla stanovena na dobu dvou let ode dne nabytí účinnosti OZ. Podle OZ mají právnické osoby vzniklé dle dosavadních právních předpisů povinnost přizpůsobit svá zakladatelská právní jednání nové zákonné úpravě do tří let a doručit je rejstříkovému soudu. Pokud tak neučiní, bude jim vyměřena přiměřená lhůta k nápravě po jejíž marném uplynutí budou nedobrovolně zrušeny. 30 28 Blíže viz kapitola 2.1. 29 RONOVSKÁ, K. Pět důvodů proč nepožadovat u zakladatelských právních jednání u nadačních fondů a ústavů formu notářského zápisu. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2014, roč. 2014, č. 11, s. 50. 30 RONOVSKÁ, K. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, roč. 23, č. 22, s. 769-770. 18

2.2.2 Postavení zakladatele Koncepce občanského zákoníku je postavena na zásadě autonomie vůle, předpokládá se tedy i větší míra oprávnění zakladatele. Rekodifikace soukromého práva přinesla do nadační sféry rozšíření pravomocí zakladatele vedle dosavadní volby účelu, majetkového vybavení a doby trvání, především možnost volby, zda si ponechá některá práva během jeho existence, zda umožní přeměnu nadačního fondu či omezí jeho podnikání. Zakladatel může svým projevem vůle, pokud nebude v rozporu s kogentními normami, účelem a smyslem zákona, dobrými mravy a veřejným pořádkem, jít až nad rámec zákonné úpravy. Je potřeba, aby daný projev vůle vyjádřil již v zakladatelském právním jednání, jinak se poměry nadačního fondu budou řídit zákonnou úpravou. Proto co se týče ponechání práv, je nutné rozlišovat mezi postavením zakladatele při zrodu nadačního fondu a poté během jeho právního života. Pokud si zakladatel nevyhradí určitá práva již během založení v zakladatelském právním jednání, neměl by mít možnost již do existence nadačního fondu zasahovat. Pro vůli zakladatele jsou však dány limity, které nesmí překročit. Musí vždy respektovat účel upravený v zakladatelském právním jednání, právní úpravu pro nadační fondy, fundace a pro právnické osoby, ale i smysl a účel zákona, základní principy OZ i nadačního práva. 31 2.3 Účel nadačního fondu Účel nadačního fondu je významnou součástí jeho existence, každý zakladatel je nadán tzv. nadační svobodou, jejíž podstatou je i volba účelu. Účel představuje nejdůležitější náležitost zakladatelského právního jednání stanovenou zákonem. 32 Novou právní úpravou došlo k rozvolnění účelu fundací. Předchozí zákon byl k účelu nadačního fondu striktní. Podle 1 odst. 1 ZNNF bylo možné nadační fondy založit pouze k dosahování obecně prospěšných cílů. Účel tak musel být v souladu s těmito obecně prospěšnými cíli. V tomto směru byla předchozí úprava zastaralá, neboť v evropských zemích se v té době počítalo i s účelem soukromým. V současné době však občanský zákoník požaduje založení nadačního fondu k účelu užitečnému společensky nebo 31 RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 83. 32 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 115. 19

hospodářsky. 33 Zakladateli je v tomto směru ponechána široká míra volnosti, je na jeho uvážení, jak účel vymezí. Založit nadační fond může za účelem veřejně či soukromě prospěšným, popřípadě smíšeným. Dále pak může zvolit, zda bude jednorázový, dlouhotrvající nebo zda bude sloužit pouze k plnění určité osobě či okruhu osob, nesmí však překročit limity stanovené zákonem. Nadační fond nelze založit primárně za účelem výdělečným, dále není možné zvolit jako účel podnikatelskou činnost. 34 Veřejně prospěšný nadační fond má především přispívat k dosažení obecného blaha, na rozhodování mají mít podstatný vliv jen bezúhonné osoby, majetek musí nabýt z poctivých zdrojů a hospodárně využívat své jmění k veřejně prospěšnému účelu. 35 Pojem obecné blaho je neurčitý, lze však vyvodit, že záměrem obecného blaha je zajištění hospodářského a kulturního pokroku a uspokojení potřeb ve společnosti. 36 Soukromý účel pak slouží k zaopatření rodiny, jejích členů, zakladatele či jiných osob. S ohledem na volnější a jednodušší právní úpravu nadačního fondu lze očekávat, že pro soukromý účel si zakladatelé zvolí právě něj. Další možnou variantou je účel smíšený, kdy nadační fond tohoto typu může sloužit jak k soukromě, tak veřejně prospěšným účelům. Rozdíl mezi veřejně a soukromě prospěšným účelem u nadačních fondů lze spatřovat především v naložením s likvidačním zůstatkem a dále pak v rámci daňového zvýhodnění. 37 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) zavádí pojem veřejně prospěšného poplatníka, je jím: poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním 38. Zároveň obsahuje 17a odst. 2 ZDP negativní vymezení, kdo není veřejně prospěšným poplatníkem. Tam spadají i nadace, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli. Je tedy potřeba rozlišovat, kdy se bude jednat o nadační fond, který bude spadat pod definici v odst. 1 a kdy půjde o 33 394 OZ 34 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 113-114. 35 146 OZ 36 DEVEROVÁ, L. In ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 489. 37 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 87. 38 17a odst. 1 ZDP 20

nadační fond se soukromým, popřípadě smíšeným účelem, protože na ně se nebudou vztahovat daňová zvýhodnění pro veřejně prospěšné poplatníky. Důvody založení nadačních subjektů pro soukromé účely se mohou lišit dle právního řádu jednotlivých zemí, u nadačních fondů se tak může jednat například jako alternativa vypořádání majetkových poměrů po rozvodu či alternativa k dědické sukcesi. Dále pak v rámci rodinných záležitostí, pokud chtějí rodiče prostřednictvím soukromých nadací své děti zaopatřit nebo zajistit jejich vzdělání či chránit pro ně nebo třetí osoby dědictví. Mimo jiné mají soukromé nadace z důvodu roztříštěnosti dědictví význam především u rodinných podniků. 39 Rakouské právo hojně využívá soukromé nadace v rámci práva dědického, neboť na základě dědické posloupnosti dochází k roztříštěnosti rodinného majetku. Využitím nadačního institutu je zabráněno rozdělení rodinného majetku mezi dědice a jeho zachování na dlouho dobu. 40 V rámci práva dědického a nadačního dochází však ke střetům, neboť občanský zákoník staví do popředí vůli zůstavitele a jeho volbu v rámci naložení s vlastním majetkem. Vedle toho tu ale máme dědice nepominutelné, kteří mají právo na svůj povinný podíl. Pokud je nepominutelný dědic zahrnut jako beneficiář, může být jeho podíl pokryt nadačními příspěvky. Zahraniční právní úprava také připouští napadnout založení nadace v případě, že by se ho nedomohli. 41 Vzhledem k tomu, že nadační fond nemá trvalý charakter jako nadace, je možné ho založit nejen za účelem krátkodobým, kdy se po smrti zůstavitele splní svůj účel, zruší se a majetek přejde do rukou oprávněných (beneficientů), ale i dlouhodobým, kdy rodinný majetek bude uchován, a beneficientům budou vypláceny nadační příspěvky. Beneficient je povinen použít nadační příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými nadačním fondem. Pokud je podezření, že nadační příspěvek nebyl použit sjednaným 39 ARNOLD, N., LUDWIG, Ch. a HOSP, T. Stiftungshandbuch: stiftungsrechtliche und steuerliche Bestimmungen Österreich und Liechtenstein. 2. Aufl. Wien: Linde, 2014, s. 28. 40 BINDER, M. Die Privatstiftung ein vielseitig einsetzbares Instrument [online]. [cit. 12. 2. 2016]. 41 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 105-106. 21

způsobem, je možné žádat o prokázání jeho využití. 42 Tímto způsobem může být například stanoveno použití příspěvku na vzdělání rodinných příslušníků. 2.3.1 Změna účelu Zakladatel je povinen v rámci zakladatelského právního jednání vymezit účel. Je pouze na něm, jakým způsobem tak učiní. Může ho stanovit obecněji nebo naopak konkrétněji, aby se od něj nebylo možné jakkoliv odchýlit. Může také stanovit cílů hned několik. Čím úžeji ho však nastaví, tím menší prostor k uplatňování vlastní vůle pak mohou mít členové orgánů nadačního fondu. Je tedy na vůli zakladatele, jak účel stanoví, pokud ale bude chtít v budoucnu účel změnit, musí v zakladatelském právní jednání toto oprávnění pro sebe či někoho jiného upravit. Ve chvíli, kdy tak neučiní, není možné za existence nadačního fondu účel měnit. 43 2.4 Majetek a činnost nadačního fondu Majetek nadačního fondu patří k základním charakteristickým znakům fundace. Nadační fond neslouží trvalému účelu, proto není ani zákonem vyžadováno, aby vklady a dary splňovaly předpoklad trvalého výnosu. Jeho majetek může být i zcela spotřebován, samozřejmě pouze k účelu, ke kterému byl založen. Proto nevytváří nadační fond na rozdíl od nadace nadační jistinu a nadační kapitál. 44 Přestože na nadační fond není kladen požadavek složit nadační jistinu, která činí alespoň 500 000 Kč u nadací 45, je otázkou jakou výši by měl mít majetkový vklad. Vzhledem k tomu, že zákon danou otázku neupravuje, lze předpokládat, že výše majetkového vkladu může být libovolně vysoká. Toto navíc podporuje fakt, že nadační fond nemusí sloužit k účelu trvalému, přestože jeho existence může být dlouhodobá, a jeho majetek může být i zcela spotřebován. 46 Využití majetku musí být ve shodě s účelem a podmínkami stanovenými v zákoně a zakladatelském právním jednání. Zakladatel má v tomto směru širokou škálu možností v rámci nakládání s majetkem, účel i podmínky může vymezit buď obecně, nebo naopak 42 BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 380-381. 43 RONOVSKÁ, K. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, roč. 2015, č. 22, s. 768-769. 44 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 13. 2. 2016], s. 94. 45 336 odst. OZ 46 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 7 Cmo 326/2012. 22

stručně. Nadační fond poté může majetek použít například na úhradu nákladů na vlastní správu, zhodnocení majetku, podnikání apod. Dosahovat účelu může skrze přerozdělování nadačních příspěvků nebo i realizací vlastních programů a dalších činností. 47 Poskytování nadačních příspěvků je běžnou součástí fungování nadačních subjektů. Nadační příspěvek je poskytován třetím osobám (beneficientům), od nichž se neočekává protiplnění. Nicméně toto poskytnutí musí být v souladu s účelem nadačního fondu. Nadační fond uzavře s beneficientem inominátní smlouvu, jejíž obsahem bude především vymezení smluvních stran, předmětu, projev vůle směřující k poskytnutí plnění, přijetí plnění druhou stranou a další práva a povinnosti nadačního fondu i beneficienta. Součástí smlouvy může být i prohlášení beneficienta, že je obeznámen s podmínkami pro použití nadačního příspěvku například ve statutu nadačního fondu a tyto bude ctít. Po obdržení nadačního příspěvku je beneficient povinen využít ho ke stanovenému účelu a za stanovených podmínek ujednaných ve smlouvě. Nadační příspěvek může být poskytnut i zakladateli, zákon neukládá žádné omezení, vždy je ale třeba zohlednit účel a podmínky, které zakladatel určil a limity stanovené zákonem (zákaz výkonu práv v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem a povinností neškodit). Forma nadačního příspěvku je stanovena v 489 OZ jako věc v právním smyslu, k poskytnutí může dojít buď prostřednictvím převodu vlastnického práva, ale i přenecháním věci příjemci k užívání či jiné majetkové plnění. Nicméně služby jakožto nadační příspěvek chápány nejsou. Mohou být členěny na jednorázové či opakované, peněžité, nepeněžité či smíšené. 48 2.4.1 Podnikání nadačního fondu Umožnění podnikatelské činnost je novinkou v českém nadačním právu. Nová úprava umožňuje nadačnímu fondu podnikat, pokud tak zakladatel nezakáže nebo neomezí v zakladatelském právním jednání. Není ho možné založit primárně za účelem podnikání, podnikatelská činnost musí být činností vedlejší, sloužící jako prostředek k dosažení účelu, pro nějž budou použitý i výtěžky z této činnosti. Nadační fond je považován za podnikatele, mohou se na něj tudíž vztahovat kupříkladu ustanovení o obchodním 47 RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část ( 1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1552. 48 Tamtéž, s. 1552-1553. 23

tajemství či ochraně spotřebitele, může také provozovat obchodní závod. 49 Zákon stanoví podmínky, za kterých je osoba považována za podnikatele: samostatnost, na vlastní účet a odpovědnost, výkon výdělečné činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem, se záměrem činit tak soustavně a za účelem dosažení zisku. 50 Je rozlišováno mezi tzv. podnikáním přímým a nepřímým. Při podnikání přímém vykonává podnikatelskou činnost sám nadační fond svým jménem a na svůj účet, podnikání nepřímé zakládá majetková účast nadačního fondu v jiných korporacích. 51 Navíc lze předpokládat, že nadační fondy nemohou být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, 52 mohou ale převzít vedení obchodní společnosti. Je potřeba rozlišovat podnikání a správu vlastního majetku, neboť majetková účast v rámci držení majoritních podílů ještě nemusí osobu kvalifikovat jako podnikatele. Důležité je, aby osoba držící podíly fakticky rozhodovala a převzala obchodní vedení společnosti. 53 Musí se stále rozlišovat mezi podnikáním obchodních korporace a podnikáním nadačního fondu. Nadační fond tedy nemůže být založen za účelem čistě podnikatelským, kdežto obchodní korporace jsou zakládány primárně k podnikatelským účelům. Dále musí být v rámci této činnosti nadační fond opatrnější, především v nakládání se svým majetkem. 2.5 Organizační struktura nadačního fondu a dohled nad ním Právní úprava týkající se vnitřních orgánů nadačního fondu je velmi stručná, neboť stanoví pouze povinnost uvést v zakladatelském právním jednání počet členů správní rady, jejich údaje, jakým způsobem jednají za nadační fond, dále pak počet členů dozorčí rady a údaje o nich, popřípadě o revizorovi. 54 Lze tedy použít právní úpravu právnických osob a jejích orgánů v 151 a násl. OZ. Ohledně orgánů nadačního fondu může být pojednáno v zakladatelském právním jednání nebo ve statutu. Pokud zakladatel chce, aby jeho záměry nebyly do budoucna 49 RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 85. 50 420 odst. 1 OZ 51 Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, [cit. 14. 2. 2016], s. 55. 52 398 odst. 1 OZ 53 RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 86. 54 396 odst. 1 písm. e), f) 24

měněny vůlí orgánů nadačního fondu, může zakladatelské právní jednání upravit tak, aby nebyl ponechán dostatek prostoru pro uplatnění vůle orgánů. Naopak také může v zakladatelském právním jednání upravit jen základní otázky, o zbytek se pak postará statut či jiné vnitřní předpisy. Jako vnitřní orgány se zřizují správní rada, jako orgán statutární a dozorčí rada jako orgán kontrolní kolektivní nebo revizor, orgán kontrolní individuální. Vedle toho je na zakladateli, zda zřídí ještě další orgány, například výkonného ředitele či radu beneficientů nebo pověří těmito činnostmi zaměstnance nadačního fondu. 55 2.5.1 Správní rada Správní rada je orgánem statutárním a nahrazuje vůli právnické osoby, tedy nadačního fondu. Dobrá víra jejích členů je pak přičitatelná jemu. 56 Všechna působnost, která není svěřena do rukou jiného orgánu prostřednictvím zakladatelského právního jednání, zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci, patří správní radě. 57 Její členové mohou zastupovat nadační fond ve všech záležitostech a samostatně, neurčí-li zakladatelské právní jednání jinak. 58 Co se týče rozhodování, v případě kolektivního orgánu rozhoduje ve sboru. 59 Povinností člena správní rady je vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Pokud při přijetí či výkonu funkce zjistí, že není péče řádného hospodáře schopen a nevyvodí pro sebe důsledky, jedná nedbale. 60 Judikatura soudního dvora se k péči řádného hospodáře vyjádřila následovně: Nemá-li jednatel pro zařízení záležitosti spadající do výkonu jeho funkce potřebné odborné znalosti, je povinen zajistit její posouzení osobou, která potřebné znalosti má, přičemž součástí péče řádného hospodáře je schopnost rozpoznat, které činnosti již není s to vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemá. 61 Od členů správní rady se nepředpokládá odbornost, postačí pouze běžná péče a opatrnost. Avšak za odborníka se považuje osoba, která se k danému odbornému výkonu v rámci povolání či stavu přihlásila a za situace, že daná činnost je spjata s tímto povolání či stavem. Odpovědnost členů správní rady je 55 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 90-92. 56 151 OZ 57 163 OZ 58 164 odst. 1 a odst. 2 OZ 59 156 odst. 1 OZ 60 159 odst. 1 OZ 61 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008. 25

možné aplikovat na úrovni občanskoprávní, popřípadě správně-právní či trestně-právní. 62 Nadační fond je protiprávním jednáním svých členů v rámci plnění úkolů vázán. 63 Občanský zákoník přináší úpravu porušení povinnosti člena voleného orgánu při výkonu funkce. Pokud nenahradí nadačnímu fondu škodu, kterou způsobil, pak ručí jeho věřiteli v rozsahu, v jakém škodu nenahradil a za podmínek, že se věřitel plnění na něm nemůže domoci. 64 Vzhledem k tomu, že se jeví jako účelné vymezit práva a povinnosti správní rady, může zakladatel využít právní úpravu týkající se správní rady u nadací v 362 a násl. OZ. 2.5.2 Dozorčí rada a revizor Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán kolektivní povahy, který je u nadací stanoven obligatorně v případě, že dosahuje nadačního kapitálu vyššího jak 5 000 000,- Kč. 65 V ostatních případech může být jako dozorčí orgán povolán revizor jako orgán individuální. 66 U nadačních fondů je situace jiná, je na vůli zakladatele, za jakých podmínek se rozhodne mít dozorčí radu či revizora. Vzhledem k tomu, že nadační kapitál nevytváří, tak by se na něj toto kogentní ustanovení nemohlo vztahovat. Povinnosti členů dozorčí rady jsou stejně jako u správní rady upraveny v obecné úpravě právnických osob 151 a násl. OZ. Zakladatel nadačního fondu opět může využít úpravu dozorčí rady ( 368 a násl. OZ) a revizora ( 373 a násl. OZ) u nadací, která je vymezena podrobněji. 2.5.3 Dohled nad nadačním fondem Funkce dohledu má především chránit nadační fond před jeho orgány a zároveň chránit jeho majetek před zneužitím. Dohled může být jak vnitřní, prostřednictvím dozorčí rady nebo revizora, tak vnější ze strany veřejnosti, beneficiářů, dárců apod. Dále je možné ho členit na veřejný (například stát) nebo soukromý, který může být vykonán právě dozorčí radou, beneficiáři nebo zakladatelem. Z povahy věci lze předpokládat, že veřejný zájem se bude spíše uplatňovat u nadačních fondů s veřejně prospěšným účelem nežli soukromým. V neposlední řadě rozlišujeme i dohled státní a nestátní. V České republice převažuje 62 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 93-94. 63 167 OZ 64 159 odst. 3 OZ 65 368 OZ 66 373 odst. 1 OZ 26

dohled vnitřní, ze strany dozorčí rady a revizora spolu s dohlede soudu. 67 Soud může například rozhodnout o odnětí statusu veřejné prospěšnosti v případě, že přestane splňovat podmínky pro jeho nabytí a nedostatky neodstraní 68, dále pak může zrušit nadační fond a nařídit likvidaci za zákonem stanovených podmínek. 69 Na rozdíl od nadací nemá nadační fond povinnost vypracovávat výroční zprávu, ani se nemusí podrobit hospodaření auditu. Není ale vyloučeno, aby tuto povinnost zakladatel v zakladatelském právním jednání upravil. Obecně vyplývá jejich povinnost vést záznamy z jiných právních předpisů. Problém může nastat v případě, kdy nadační fond podniká, nebo kdy půjde o veřejně prospěšné nadační fondy. 70 S ohledem na veřejnou prospěšnost byl vypracován návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který ukládal v 9 povinnost vypracovat výroční zprávy, které měly mimo jiné obsahovat účetní závěrku či výkaz o majetku, závazcích, příjmech a výdajích, přehled o zdrojích příjmů právnické osoby a jejich použití, přehled nákladů na vlastní správu apod. Dále ukládal povinnost ověřit účetní uzávěrku auditorem v případě, že přesahuje výše obratu v uplynulém ročním období 5 000 000,- Kč. 71 Zákon měl vést především k transparentnosti veřejně prospěšných právnických osob, stanovil podmínky, za nichž právnické osoby získaly statut veřejné prospěšnosti, nicméně návrh zákona nebyl přijat. Senát jej zamítl a v současné době úprava podmínek fungování veřejně prospěšných právnických osob chybí. 2.6 Zrušení a zánik nadačního fondu Ukončení existence nadačního fondu prochází stejně jako u jeho vzniku dvěma fázemi, zrušení a zánikem, které mohou nastat za různých podmínek. V prvé řadě je nutno brát v potaz vůli zakladatele projevenou v zakladatelském právním jednání, kdy může vymezit podmínky a důvody, za nichž dojde ke zrušení. Na druhé straně tu stojí zákonná ustanovení, v jakých případech se nadační fond ruší. Mimo to je možné rozdělit situace, kdy se bude rušit bez právního nástupce s likvidací a kdy s právním nástupcem bez likvidace. 67 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 195-198. 68 149 OZ 69 172 odst. 1 OZ 70 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 122. 71 Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Senat.cz [online]. [cit. 16. 2. 2016], s. 4. 27