Červen 2004 Ročník XIV Částka 6 OBSAH METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 3. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, kterým se stanoví obsah plánů péče o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování, projednání a schvalování... 4. Metodický pokyn odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro postup při zpracování dokumentu Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií... SDÌLENÍ 11. Sdělení odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k používání freonu při stanovenímetodě stanovení NEL/EL ve vodách... 1 27 16 METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 3. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, kterým se stanoví obsah plánů péče o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování, projednání a schvalování 1. Úvodní ustanovení 1.1. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast (dále jen plán péče ) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO ) navrhuje opatření k usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na předmět a cíl ochrany CHKO a stanovuje dlouhodobé a střednědobé úkoly ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o ekosystémy, biodiverzitu a krajinný ráz. Plány péče se zpracovávají podle 38 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 1.2. Účelem tohoto metodického pokynu Ministerstva životního prostředí (dále jen ministerstvo ) je sjednocení postupu při přípravě, zpracování, projednání a schvalování plánů péče a zejména sjednocení formy a obsahu plánů péče.
2. Zpracování plánu péče 2.1. Zpracování návrhu plánu péče zajišťuje ministerstvo prostřednictvím Správy ochrany přírody (dále jen SOP ) 2.2. Plán péče musí být zpracován a předložen ke schválení ministerstvu ještě před ukončením platnosti předchozího plánu péče. 2.3. Podkladem pro zpracování plánu péče je dokument Rozbory CHKO (dále jen rozbory ). 3. Rozbory CHKO 3.1. Rozbory jsou samostatným dokumentem, který popisuje a analyzuje přírodní podmínky CHKO a lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny v CHKO. 3.2. Rozbory se zpracovávají podle osnovy, která je přílohou tohoto metodického pokynu (Příloha 1). Tato osnova je pro zpracování rozborů závazná. 3.3. Podle konkrétních podmínek CHKO je možno členit jednotlivé kapitoly a články rozborů podrobněji nad minimální rozsah, stanovený osnovou. To platí i o přílohách rozboru. 3.4. Rozbory zachycují stav CHKO k počátku platnosti plánu péče a v průběhu platnosti plánu péče se aktualizují. SOP provádí aktualizaci dat rozborů v elektronické podobě. 3.5. Jedno úplné vyhotovení rozborů v písemné formě a na elektronickém nosiči dat zůstává po projednání plánu péče uloženo v Ústředním seznamu ochrany přírody a jedno na příslušné správě CHKO. 4. Osnova plánu péče 4.1. Plán péče se zpracovává podle osnovy, která je přílohou tohoto metodického pokynu (Příloha 2). Tato osnova je pro zpracování plánu péče závazná. 4.2. Podle konkrétních podmínek SOP je možno členit jednotlivé kapitoly a články plánu péče podrobněji nad minimální rozsah, stanovený osnovou. To platí i o přílohách plánu péče. 5. Odborné posouzení plánu péče 5.1. Rozbory a návrh plánu péče předloží SOP ministerstvu k odbornému posouzení. Ministerstvo zajistí odborné posouzení a vypořádání oponentských připomínek. 6. Obecné projednání plánu péče 6.1. Po odborném posouzení návrhu plánu péče zajistí SOP jeho zveřejnění na internetových stránkách s termínem pro podání připomínek a zároveň projedná návrh plánu péče: a) s obcemi, do jejichž katastru CHKO zasahuje, b) s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, c) s příslušnými krajskými úřady. 6.2. SOP předá ministerstvu kopie zápisů z jednání spolu se souhrnným přehledem všech podaných připomínek, včetně návrhů na způsob jejich vypořádání. 6.3. Ministerstvo zajistí konečné projednání a vypořádání připomínek k návrhu plánu péče a SOP provede jeho závěrečnou úpravu. 2
7. Schvalování a nakládání se schváleným plánem péče 7.1. Návrh plánu péče, projednaný podle článků 5 a 6, schválí ministerstvo. Návrh plánu péče s přílohami musí být předložen v písemné formě ve dvou vyhotoveních a jednou na elektronickém nosiči dat. 7.2. Jedno úplné vyhotovení plánu péče v písemné formě a na elektronickém nosiči dat zůstává po schválení plánu péče uloženo v Ústředním seznamu ochrany přírody a jedno na příslušné správě CHKO. 7.3. Správa SOP zajistí do 30 dnů po obdržení schváleného plánu péče jeho zveřejnění na internetových stránkách SOP. 7.4. Nejpozději do 60 dnů po schválení plánu péče doručí ministerstvo jedno vyhotovení schváleného plánu péče na elektronickém nosiči dat krajskému úřadu, do jehož území CHKO zasahuje. 7.5. Ostatní orgány veřejné správy a další subjekty mohou obdržet plán péče v jednom vyhotovení na elektronickém nosiči dat na vyžádání u ministerstva nebo SOP. 8. Závěrečná ustanovení 8.1. Tento metodický pokyn je závazný pro ministerstvo a SOP. 8.2. Kontrolu dodržování tohoto metodického pokynu provádí Odbor zvláště chráněných částí přírody ministerstva. 8.3. Tento metodický pokyn je platný od data jeho zveřejnění ve Věstníku MŽP. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., v.r náměstek ministra a ředitel sekce ochrany přírody Přílohy: Příloha 1. Osnova rozborů Příloha 2. Osnova plánu péče 3
Příloha 1 * Tímto symbolem jsou označeny nepovinné údaje Rozbory CHKO Zde se řeší podoba dokumentu, který je sestaven k určitému datu, a ze kterého se vychází při zpracování Plánu péče. 1. Identifikační údaje 1.1. Výnos (nařízení vlády) - číslo výnosu, kým a kdy vydán, příp. změny - administrativně-správní údaje - předmět a cíl ochrany (z výnosu) 1.2. Mezinárodní význam - zařazení CHKO podle mezinárodních úmluv (Ramsar, MAB apod.) 2. Charakteristika území Stručná charakteristika celého území, která bude zahrnovat jak abiotické podmínky (geologie a gemorfologie, hydrologie, pedologie, klimatologie atd.), tak biotické podmínky (fytogeografické členění, vegetační stupňovitost apod.) 3. Ochrana přírody 3.1. Zonace CHKO - datum schválení, příp. č. vyhlášky, změny - stručně charakterizovat současný stav jednotlivých zón (včetně rozlohy) 3.2. Vybraná zvláště chráněná území - tabulka Kód, kategorie a název ZCHÚ Číslo, datum vyhlášení, vyhlašovatel Autor, platnost plánu péče Geodetické zaměření (ano/ne) Zanesení do Katastru nemovitostí ČR (ano/ ne) 3.3. Ptačí oblasti - vyhlášení a lokalizace v CHKO 3.4. Památné stromy - tabulka Číslo a název Druh a počet jedinců Datum vyhlášení Vyhlašovatel Zhodnocení stavu 4
3.5. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK 3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živočichů významné pro CHKO 3.5.1.1. Významné druhy rostlin 3.5.1.2. Významné druhy živočichů K druhům významným pro CHKO uvést : - kategorie ochrany - současný stav (zhodnocení populace, výskyt) - ohrožení - přehled a zhodnocení realizovaných opatření k záchraně a ochraně 3.5.2. Invazní a geograficky nepůvodní druhy - výskyt invazních druhů (rostlin a živočichů) - negativní vliv na stanoviště - zhodnocení realizovaných opatření 3.6. Společenstva 3.6.1. Analýza významných biotopů (dle Chytrý, Kučera, Tichý, 2001: Katalog biotopů České republiky) K biotopům významným pro CHKO uvést: - současný stav - význam - ohrožení - zhodnocení realizovaných opatření 3.7. Neživá příroda - popis cenných a významných prvků neživé přírody a jejich případné ohrožení 3.8. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) - zachovalost kostry ekologické stability - plány ÚSES - realizované projekty 3.9. Krajinný ráz - charakteristika a specifické rysy krajinného rázu - hlavní příčiny narušení krajinného rázu nejdůležitější negativní dominanty 5
3.10. Monitoring, výzkum - zhodnocení prováděného monitoringu a výzkumu - provedené inventarizační průzkumy Území Citace Inventarizovaná skupina 3.11. Terénní služba - užívané formy terénní služby (průvodci exkurzí, terénní informační systém, stráž přírody, odborní pracovníci Správy CHKO apod.) - personální zajištění 4. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 4.1. Lesní hospodářství 4.1.1. Vlastnictví lesů - rozdělení lesů podle vlastnictví (státní LČR, jiné státní např. vojenské, obecní, velké soukromé majetky, drobní vlastníci), příp. organizační členění státních lesů (LS) 4.1.2. Stav lesů 4.1.2.1. Charakteristika lesů v jednotlivých zónách - podíl lesa podle zón, stručná slovní charakteristika lesa v zónách, lesnatost - zastoupení dřevin v CHKO dle zonace, věková struktura, výskyt vzácných dřevin * - plochy ponechané samovolnému vývoji 4.1.2.2. Členění lesů dle kategorií a PLO - podíl lesa v CHKO v jednotlivých PLO - podíl kategorií lesa podle zón - popis překryvů kategorií * 4.1.2.3. Zastoupení SLT v CHKO - vztah současné dřevinné skladby vůči modelové přirozené skladbě (uvést použitý model) * 4.1.2.4. Genové zdroje lesních dřevin - fragmenty místních populací vybraných dřevin, lokální ekotypy - genové základny, uznané porosty, semenné sady apod. a jejich využitelnost v ochraně přírody a krajiny (dále jen OPK ) 4.1.2.5. Zhodnocení zdravotního stavu lesních porostů - výskyt abiotických a biotických škodlivých činitelů s důrazem na zvěř a jejich vliv na OPK - imisní zatížení porostů, pásma ohrožení, stupně poškození a vliv na OPK * - stav výživy lesních porostů, lesní půdy * - hodnocení půdní eroze (rýhová, plošná, vnitroskeletová) * 4.1.2.6. Stav lesnické plán. dokumentace - OPRL, LHP, LHO platnost, zpracovatel, závaz.stanovisko OP 6
4.1.2.7. Jiné okolnosti ovlivňující současný stav lesa * - historický průzkum lesů a dosavadní způsob hospodaření 4.2. Zemědělství 4.2.1. Charakteristika zemědělství na území CHKO - současné zaměření zemědělství - tradiční formy hospodaření - rozdělení zemědělského půdního fondu dle zonace (tabulka) - přehled významných subjektů hospodařících v CHKO * (tabulka) 4.2.2. Zemědělství a OPK - vliv zemědělství na předmět ochrany přírody a krajiny (pozitivní i negativní) - stručné zhodnocení zastoupení dřevin mimo les (přehled a stručná charakteristika významných) 4.3. Myslivost a rybářství 4.3.1. Myslivost - významné druhy zvěře z hlediska OPK - střet myslivosti s OPK 4.3.2. Sportovní rybářství - významné druhy ryb z hlediska OPK - střet sportovního rybářství s OPK 4.3.3. Rybníkářství - hospodaření na rybnících význam z hlediska OPK - další hospodářské aktivity vázané na rybníky * (chov drůbeže atd.) 4.4. Vodní hospodářství 4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK - technicky upravené úseky toků - neupravené úseky toků (tzv. toky přírodní) - samovolně revitalizované úseky toků 4.4.2. Migrační bariéry na tocích - přehled, základní charakteristiky apod. 4.4.3. MVE přehled, základní údaje 4.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry 4.5.1. Výstavba - charakteristika tradiční zástavby - památková ochrana území i staveb 4.5.2. Doprava - významné stavby nebo úseky z hlediska OPK 7
- zimní údržba komunikací celková situace, výjimky z ochranných podmínek - zhodnocení možností parkování * 4.5.3. Technická infrastruktura (sítě) - problematické stavby nebo úseky a jejich vliv na OPK- včetně věží sítě mobilní komunikace, el. vedení apod. 4.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady - přehled hlavních objektů s uvedením vlivů na OPK - přehled hlavních starých zátěží, potřeba asanace 4.5.5. Těžba nerostných surovin a rašeliny - přehled hlavních typů ložisek nerostných surovin a rašeliny a dobývacích prostorů s uvedením vlivu na OPK 4.6. Rekreace, sport, turistika 4.6.1. Potenciál oblasti pro rekreaci, sport, turistiku 4.6.2. Hlavní provozované aktivity 4.6.3. Vliv rekreace, sportu a turistiky na OPK (negativní i pozitivní) 4.7. Práce s veřejností - aktivity v OPK (výchova, vzdělávání a osvěta) probíhající a významné v minulosti (rozlišení na aktivity Správou CHKO konané, podporované a evidované, výčet partnerů, popis stavu a situace) 5. Vyhodnocení dosavadního plánu péče - Zhodnocení naplňování cílů stanovených současným plánem péče - Vyhodnocení vhodnosti managementových opatření vzhledem k vytýčeným cílům 6. Přílohy 6.1. Mapové přílohy 6.1.1. Zonace CHKO 6.1.2. Hranice CHKO, MCHÚ, památné stromy příp. plochy ponechané samovolnému vývoji 6.1.3. Přehled územní působnosti orgánů státní správy * 6.1.4. Stav zpracování územně plánovací dokumentace obcí 6.1.5. Vlastnictví lesů (příp.u LČR org. členění) * - lesy ve vlastnictví soukromém a obecním nad 50 ha 6.1.6. Kategorie lesa, genové zdroje (gen. základny) * 6.1.7. Přirozenost lesních porostů v horských oblastech doplněná o původnost porostů * 8
6.1.8. Erozní ohrožení na ZPF * 6.1.9. Hranice honiteb, oblasti chovu zvěře, intenzivní a farmové chovy * 6.1.10. Rybářské revíry * 6.1.11. Ložiska nerostných surovin, CHLÚ, dobývací prostory, ložiska a místa těžby rašeliny a další místa narušená těžbou, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů, skládky a staré zátěže * 6.1.12. Charakteristické krajinné prostory podle krajinného rázu a hlavní negativní dominanty dle metodiky Bukáček, Matějka a kol., 1996: Hodnocení krajinného rázu 6.2. Ostatní přílohy 6.2.1. Seznam druhů rostlin a živočichů v CHKO (zvláště chráněné druhy, druhy z červeného seznamu) 6.2.2. Vztah současné dřevinné skladby vůči modelové přirozené skladbě * 6.2.3. Katalog obcí vymezení návrhů zastavěného území obce, vhodné rozvojové plochy v jednotlivých sídlech * 6.2.4. Koncepce ochrany přírody a krajiny příslušných krajů a její návaznost na CHKO Příloha č. 1: Příklady citací Bazální monitoring půd ČR (subsystém chráněná území), II. etapa 2000-2001, řešitelské pracoviště AOPK ČR detašované pracoviště Brno, 2002, 18 str., mapové a grafické přílohy. Unar J. (1999): Vegetační a floristické poměry NPR Hádecká planinka. Ms. (uloženo na Správě CHKO Moravský kras), 110 str., mapové přílohy. Antonín V. (2001): Makromycety přírodní rezervace Údolí Říčky. Ms. (uloženo na Správě CHKO Moravský kras), 32 str. Kubešová S. (2001a): Bryofloristický inventarizační průzkum přírodní rezervace Údolí Říčky. Ms. (uloženo na Správě CHKO Moravský kras), 6 str. Kubešová S. (2001b): Výsledky bryofloristického průzkumu PR Údolí Říčky. In: Grulich V. & Vicherek J. [eds.]: Inventarizační průzkumy chráněných území. Sborn. Bot. Konf., MZLU Brno, str. 195-202. kolektiv ÚHÚL (2003): Český systém certifikace lesů CFCS. www (http://www.uhul.cz/ncc/pefc/cfcs.php). 9
Příloha 2 * Tímto symbolem jsou označeny nepovinné údaje PLÁN PÉČE 1. Úvod 1.1. Základní údaje - ukotvení plánů péče v legislativě - platnost, zpracovatel - závaznost pro správu CHKO 1.2. Strategie OPK - Základní dlouhodobé cíle OPK (obecné cíle a specifické cíle pro danou CHKO), které vycházejí z předmětu ochrany. 2. Cíle ochrany přírody a krajiny 2.1. Ochrana přírody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravy hranic - drobné úpravy a nepřesnosti vymezení 2.1.1.2. Návrhy na změny bližších ochranných podmínek 2.1.1.3. Návrhy na změny zonace - vyplynou především z implementace směrnic EU 2.1.2. Vybraná zvláště chráněná území 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území 2.1.2.2. Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území 2.1.2.3. Potřeba zajištění vybraných ZCHÚ - potřeba a termíny zpracování plánů péče - potřeba a termíny geodetického zaměření - potřeba a termíny budování a údržby informačního systému - značení, inf. panely 2.1.3. Památné stromy 2.1.3.1. Návrhy vyhlášení nových památných stromů - příp. zrušení 2.1.3.2. Opatření k ochraně památných stromů - označení, ošetřování 10
2.1.4. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK 2.1.4.1. Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů - záchranné programy - repatriace - genofondové plochy - péče o biotopy 2.1.4.2. Invazní a geograficky nepůvodní druhy - návrhy opatření k zamezení šíření invazních a geograficky nepůvodních druhů 2.1.5. Neživá příroda - opatření k ochraně významných prvků neživé přírody 2.1.6. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) - stanovení priorit budování funkčních prvků a návrhy opatření k udržení příp. zlepšení stávajících prvků 2.1.7. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu - základní zásady a opatření navrhovaná pro ochranu krajinného rázu 2.1.8. Monitoring, výzkum - návrhy monitoringu změn živých i neživých částí chráněné přírody - návrhy monitoringu prováděných managementových opatření - zapojení do monitoringu přesahujícího území CHKO prostřednictvím jiných organizací - plánovaný výzkum jednotlivých části přírody CHKO podle specifických potřeb CHKO - konkrétní potřeby inventarizace částí přírody 2.1.9. Cíle OPK v oblasti terénní služby - průvodci exkurzí, terénní informační systém, stráž přírody, terénní zařízení ve správě OPK 2.2. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodářství 2.2.1.1. Cílový stav lesa - dle zonace, horizont 100 let 2.2.1.2. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy - dle zonace, obecný text + rámcové směrnice řízení vývoje 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodářství - záchrana a aktivní reprodukce genofondu lesních ekosystémů včetně lesních keřů - jemné způsoby hospodaření 11
- podsadby,vnášení melioračních a zpevňujících dřevin nad rámec zákona, oplocování nárostů, přeměny porostů náhradních dřevin apod. 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodářství - zachování fragmentů místních populací les. dřevin - systém výstavby lesních komunikací * - meliorace, vápnění a hnojení lesních porostů * - geograficky nepůvodní dřeviny 2.2.1.5. Ponechávání částí lesů samovolnému vývoji - návrh nových území - mapový zákres do příloh 2.2.2. Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF - zastoupení druhů pozemků dle zonace 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech - dle analýzy vegetace v Rozborech 2.2.2.3. Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě - návrhy výsadby a údržby dřevin mimo les - protierozní a meliorační opatření - obnova druhově bohatých luk - porosty energetických rostlin a rychlerostoucích dřevin a zalesňování ZPF - pěstování léčivých a planě rostoucích rostlin - neobdělávané pozemky 2.2.3. Myslivost a rybářství 2.2.3.1. Cíle OPK v péči o zvěř - geograficky nepůvodní druhy zvěře - farmové a intenzivní chovy zvěře - vypouštění zvěře do volné přírody - umisťování mysliveckých zařízení - normované stavy zvěře z hlediska OPK 2.2.3.2. Cíle OPK v péči o rybářské revíry - problematika vysazování a chovu geograficky nepůvodních druhů ryb - požadavky OPK na omezení či regulaci výkonu práva rybářství 2.2.3.3. Cíle OPK v hospodaření na rybnících - velikost a druhové složení rybí obsádky - manipulace s vodní hladinou - hnojení a letnění rybníků - zásady pro opravy rybníků a drobné rybniční stavby - zásady odbahňování (způsob provedení, využití sedimentu) - šetrná péče o litorální vegetaci 12
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodářství 2.2.4.1. Péče o vodní plochy a toky - program obnovy říčního kontinua - revitalizace říčních systémů - způsoby protipovodňové ochrany obcí přijatelné pro OPK - šetrná péče o břehové porosty 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod 2.2.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slučitelné s posláním CHKO ( inverzní zonace ) - přípustné rozvojové aktivity a hospodářská činnost podle zón (I. a II. výčet, III. a IV. příklady) - tradiční odvětví oblasti a možnosti pro rozvoj nových environmentálně neutrálních odvětví /příklady/ - stručné zásady pro trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů oblasti 2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby - zásady umisťování technické infrastruktury a sítí 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy - návrh opatření ke zlepšení stávajícího stavu dopravní sítě z hlediska OPK (zachování migračních tras živočichů) - zásady pro údržbu komunikací 2.2.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady * - limity a zásady pro umísťování a provoz výrobních, skladovacích a obchodních zařízení a areálů, návrhy opatření ke zlepšení stávajícího stavu * - limity a zásady pro umísťování a provoz reklamních zařízení v zastavěném území obcí a ve volné krajině, návrhy opatření ke zlepšení stávajícího stavu * - návrhy na úpravu zařízení na zneškodňování odpadů a návrh dalších opatření ke zlepšení stávajícího stavu, včetně rekultivací * 2.2.5.5. Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin a rašeliny - návrhy na úpravu hranic dobývacích prostorů (po lokalitách) - návrhy na odpisy a převod volných zásob ložisek mezi zásoby vázané z důvodů střetů s OPK (po lokalitách) - podmínky pro využití ložisek rašeliny a stávajících těžeben (po lokalitách) - regionálně specifické zásady sanace a rekultivace těžeben nerostných surovin a rašeliny z hlediska OPK 2.2.6. Rekreace, sport, turistika 2.2.6.1. Činnosti v konfliktu s OPK - příp. stručný komentář (raději jen odkaz na 4. část Rozborů) 2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci i sport - dlouhodobé cíle dle zonace 2.2.6.3. Střednědobé a krátkodobé cíle OPK - zachování/rozvoj/útlum/přesměrování činnosti aj. 13
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veřejností - výchova, vzdělávání a osvěta 3. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO - priority OPK pro následující dobu platnosti plánu péče 4. Použitá literatura 5. Přílohy 5.1. Mapové přílohy - účelové mapy návrhů podle jednotlivých kapitol 5. 2. Ostatní přílohy - rámcové směrnice řízení vývoje zpracovávat jen pro I. a II. zónu; pro III. zónu * ve zjednodušené úpravě (vzor v Přílohách této Metodiky) 14
15
4. METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro postup při zpracování dokumentu Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií Určeno: Resortním organizacím Ministerstva životního prostředí Krajským úřadům a orgánům krajů v přenesené působnosti Ministerstvo životního prostředí doporučuje tímto metodickým pokynem způsob zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B a zpracování dokumentu o tomto zařazení, vyplývající z ustanovení zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb. (dále jen zákon ). Tento metodický pokyn je určen správním úřadům, ale má pomoci také právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, jakož i kontrolním orgánům, které budou provádět inspekce podle zákona. Metodický pokyn je zaměřen zejména na: popis principů pro zařazování objektů a zařízení do skupin, popis procesu zařazování objektů a zařízení do skupin, problémy při užívání tabulky I. a II. v příloze č. 1 zákona, zpracování dokumentu o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B. Metodika zařazování objektů nebo zařízení do skupiny A nebo B a zpracování dokumentu o zařazení sleduje posloupnost jednotlivých ustanovení zákona. Čl. 1 Úvodní ustanovení vysvětlení pojmů V ustanovení 1 Předmět úpravy, odstavec 1 zákona jsou uvedeny dva základní pojmy, o které je celý zákon opřen: (i) umístění nebezpečné látky, které v základních pojmech definuje 2 písmeno h), a (ii) množství nebezpečné látky, které se srovnává vůči limitním množstvím, uvedeným v příloze č. 1 k zákonu. Pokud se ve stávající dokumentaci objektu nebo zařízení používaly jiné pojmy než ty, které jsou stanoveny zákonem č. 353/1999 Sb., je nutno vymezit jejich obsah vůči pojmům, používaným zákonem, a v nově vytvářené dokumentaci používat pojmy, definované zákonem, tj. objekt a zařízení. Přitom je možno chápat výrazy areál podniku nebo provozovna jako výrazy, které jsou blízké pojmu objekt. U některých provozovatelů může být v objektu jedna nebo více provozoven. Objektem je obecně myšlena uzavřená provozní jednotka (areál provozovatele), kde se nachází více zařízení. V případě, že se v jednom objektu (areálu) nachází několik provozovatelů, zpracuje v první fázi každý provozovatel za sebe podklady, potřebné pro určení jak umístění, tak množství nebezpečných látek. Ve druhé fázi vlastník objektu nebo jeden z provozovatelů zpracuje poklady pro celý objekt na základě vzájemné dohody a těchto dílčích podkladů. Tento provozovatel bývá většinou vlastník objektu, od něhož ostatní provozovatelé mají jednotlivá zařízení, či dílčí objekty pronajaty. Pokud je tak smluvně ujednáno mezi vlastníkem a pronajímatelem, stává se nositelem dokumentace smluvně určený provozovatel. Jedná se zpravidla o provozovatele zařazeného do skupiny B pokud ostatní provozovatelé mají své objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny A. Pouze provozovatel zařazený do skupiny B může ve své dokumentaci integrovat informace od ostatních provozovatelů skupiny A. Zákon ukládá povinnosti právnické osobě a podnikající fyzické osobě, která vlastní nebo užívá (provozuje) příslušný objekt nebo zařízení. Pokud vznikne situace, že vlastník není totožný s uživatelem (provozovatelem), může tyto povinnosti splnit jeden nebo druhý z nich, tedy vlastník nebo uživatel (provozovatel). Právní odpovědnost za plnění zákonem uložených povinností v takovém případě nelze sejmout z vlastníka objektu nebo zařízení, ale tyto povinnosti mohou být splněny uživatelem (provozovatelem) objektu nebo zařízení. To neznamená, že povinnosti jsou uloženy dvakrát, ale pouze fakt, že tyto povinnosti může splnit jeden nebo druhý subjekt. Pokud se v jedné lokalitě nachází více objektů, které nelze spojit prostřednictvím majetkového vztahu k objektu a nedojde ke smluvnímu ujednání o jednotném zpracování dokumentace, vypracuje každý právní subjekt dokumentaci vlastní a krajský úřad podle 3 zákona rozhodne na základě možnosti vzniku domino efektu o vzájemném předávání informací mezi jednotlivými provozovateli nebo o zařazení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby do skupiny A nebo B. 16
Čl. 2 Umístění nebezpečné látky Umístěné množství nebezpečné látky je určeno jeho projektem. Tato definice znamená, že u technologických jednotek, jako např. zásobník hořlavin, potrubní most apod., se jejich kapacita určuje na základě projektové dokumentace dodavatele zařízení. Kapacita skladišť se posuzuje na základě údajů v kolaudačních rozhodnutích. V důsledku omezování výroby je mnohdy kapacita zásobníků pro potřeby současné produkce nadbytečná a nevyužívá se. V případě, že např. část skladovacích kapacit není naplněna a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba chce pro zařazení objektu nebo zařízení vycházet z aktuální potřeby a umístěných množství, je nutno provést taková technicko organizační opatření, aby bylo možné kdykoliv jednoznačně prokázat, že do zásobníku nebo skladu nemůže být umístěno více než množství udávané v dokumentaci pro zpracování návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B. Může se jednat o některé z následujících opatření. Pro případy: zásobníků na kapalné látky se jedná o jejich fyzické odpojení, skladovacích prostorů o jejich novou kolaudaci, obecného umístění nebezpečné látky o vydání interního předpisu o maximálním přípustném umístěném množství nebezpečných látek podepsaného statutárním zástupcem provozovatele. V případě, že se v jednom objektu nebo areálu nachází několik provozovatelů, zpracuje v první fázi každý provozovatel za sebe podklady, potřebné pro určení jak umístění, tak množství nebezpečných látek. Ve druhé fázi vlastník objektu nebo jeden z provozovatelů zpracuje poklady pro celý objekt na základě vzájemné dohody a těchto dílčích podkladů. Čl. 3 Množství nebezpečné látky Obecné podmínky prevence závažných havárií v 3 v odstavcích 1 až 4 zákona požadují zařazení objektu nebo zařízení podle umístěného množství nebezpečných látek. Určení množství nebezpečných látek vychází ze součtu dílčích množství všech nebezpečných látek, které jsou v objektu nebo zařízení umístěny v: přepravních zařízeních (vagónech, nákladních autech) přivezených nebo zaparkovaných uvnitř objektu pro potřeby manipulace (vykládání surovin, nakládání hotových výrobků) nebo uskladnění spojené s přečerpáváním nebo překládáním látek, poloproduktů nebo výrobků do nádrží nebo skladů objektů nebo zařízení, zásobních tancích a provozních zásobnících (projektovaná maximální kapacita), dopravních potrubích (projektovaná maximální kapacita), technických a technologických jednotkách (zádrž projektovaná maximální kapacita). V tomto smyslu je i množství nacházející se krátkodobě (např. pro potřeby zásobování nebo expedice) uvnitř objektu nebo zařízení nutno započítat do umístěného množství. Provozovatel je nucen zabezpečit zásobování objektu nebo zařízení tak, aby množství umístěné v zásobovacích prostředcích (autocisternách nebo vlakových cisternách), nutné pro plynulý chod provozu, nepřekročilo množství vzaté v úvahu pro zařazení objektu nebo zařízení k příslušné skupině. Toto může být provedeno organizační směrnicí podepsanou statutárním zástupcem provozovatele. Pro určení umístěného množství je nutné provedení kompletního auditu umístěných všech nebezpečných látek. Pro zpracování tohoto seznamu se doporučuje použít tabulky, jejíž příklad je uveden v příloze č. 1 tohoto metodického pokynu (tabulka pro výčet umístění všech nebezpečných látek v tancích, zásobnících a skladištích). Při zjišťování dílčích množství nebezpečných látek, umístěných v objektu nebo zařízení, můžeme podle přílohy č. 1 Část 1 odst. 1 zákona vyloučit příslušné množství nebezpečných látek stejné nebo menší než 2 % množství nebezpečné látky, uvedené v Tabulce I nebo Tabulce II přílohy č. 1 k zákonu. Tyto dílčí akumulace lze však vyloučit pouze v případech, pokud jejich umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení. Základem pro vyloučení těchto množství je skutečnost, že: umístění těchto nebezpečných látek není přímo spojeno (potrubním mostem, ve společné budově) s dalším umístěním nebezpečných látek, dosah následků havárie zařízení s tímto dílčím množstvím se nepřekrývá s jiným zařízením ve kterém jsou umístěny nebezpečné látky. Množství nebezpečných látek pro určení 2 % zde znamená množství látek ve sloupci 1 pokud posuzujeme tato množství pro podniky skupiny A nebo množství látek uvedené ve sloupci 2, pokud posuzujeme tato množství pro podniky skupiny B. Na objekt nebo zařízení, kde se všechny látky uvedené v zákoně vyskytují v množství stejném nebo menším než 2% a jejich umístění v objektu nebo zařízení nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu 17
nebo zařízení, pohlíží se jako na objekt nebo zařízení, ve kterém se tyto látky nevyskytují. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba návrh na zařazení objektu nebo zařízení krajskému úřadu nezasílá. Pokud se v objektu nebo zařízení vyskytují nebezpečné látky v množství překračujícím 2%, ale zároveň nedosahujícím množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II (kvalifikační množství pro skupinu A), jsou tato identifikovaná množství uvedena do formuláře pro návrh na zařazení (příloha č. 2 zákona) a tento dokument je podle 3 odstavec 8 zákona zaslán krajskému úřadu. Toto protokolární provedení identifikace druhu a množství umístěných nebezpečných látek bude rovněž vyžadováno kontrolními orgány podle 22 zákona. Čl. 4 Nebezpečné látky a jejich klasifikace Klasifikace vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků pro účely zákona musí být prováděna podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, a podle jeho prováděcích předpisů, především pak podle vyhlášky č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, v jejíž příloze č. 1 je uveden Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky. Při zařazování chemických látek se musí primárně vycházet z bezpečnostních listů dodavatelů těchto látek. O zařazení rozhoduje klasifikace látky, nikoliv její symbol nebezpečnosti. Pro zařazení objektu nebo zařízení, kde jsou umístěny oxid arseničitý, kyselina arseničitá nebo její soli, existuje v Tabulce I přílohy č. 1 zákona pouze limitní hodnota (0,1 tuny) ve sloupci 2 pro zařazení do skupiny B. Skupina A pro tyto vybrané nebezpečné látky neexistuje. Stejné pravidlo je třeba uplatnit pro sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, triniklid disulfid, oxid niklitý), dále pro 4,4-methylenbis (2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku a pro methylisokyanát i pro polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent. Pro zařazování umístěného množství nebezpečné látky klasifikované společně větami R50 + R53 a R51 + R53 a látky klasifikované samostatně větou R 53 používáme jako kritéria umístěného množství (podle Tabulky II přílohy č. 1 zákona) 500 t pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, a kritéria 2 000 t pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B. Toto kritérium je uplatněno, pokud se týká látek jiných než motorový benzín a jiné lakové benzíny, které jsou uvedené v Tabulce I přílohy č. 1 zákona. Některé jmenovitě vybrané nebezpečné látky uvedené v Tabulce I mají vlastnosti, na základě kterých by bylo možno je klasifikovat do skupin vybraných vlastností nebezpečných látek, uváděných v Tabulce II. V takovém případě je pro jejich zařazení do skupiny A nebo B prioritní a rozhodující množství, uvedené v Tabulce I, které se pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látku použije jako jediné pro účely výpočtu návrhu zařazení objektu nebo zařízení. Je třeba dbát, aby tatáž nebezpečná látka v jednom umístění nebyla započtena dvakrát. Jde-li o určení nebezpečné látky, která má více nebezpečných vlastností uvedených v Tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší kvalifikační množství z hodnot uvedených pro její různé nebezpečné vlastnosti v této tabulce (Tabulce II). Pokud se jedná o chemické přípravky, mohou nastat dva případy. U přípravků s volně oddělitelnou nebezpečnou látkou se zahrne jen množství nebezpečné složky, přítomné v přípravku podle jejích nebezpečných vlastností. U přípravků obsahujících neoddělitelnou původní nebezpečnou látku se zahrne celkové množství přípravku podle nebezpečné vlastnosti přípravku a nikoliv původní množství nebezpečné látky. Významnou pomocí při hodnocení umístěného množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení jsou údaje o CAS a klasifikaci podle vyhlášky č. 232/2004 Sb. Příloha č. 2 k tomuto metodickému pokynu uvádí tyto údaje pro vybrané chemické látky, uvedené v Tabulce I přílohy č. 1. zákona. Příloha č. 3 k tomuto metodickému pokynu uvádí tyto údaje pro kategorie nebezpečných látek uvedené v Tabulce II přílohy č. 1 zákona. Výzkumné Centrum prevence havárií Evropské unie v italském městě Ispra připravilo na pomoc při zařazování objektů a zařízení podle směrnice Seveso II databázi cca 900 nejčastěji se vyskytujících nebezpečných látek. Tyto látky jsou v databázi uvedeny podle abecedního seznamu a mají uvedenou veškerou dostupnou klasifikaci, včetně R věty. Pokud jsou nebezpečné látky zařazovány do více skupin podle jejich nebezpečnosti, pro klasifikaci je přednostně u nebezpečných látek uvedena klasifikace, která vytváří největší nebezpečí. Databáze je přístupná na adrese http://mahbsrv.jrc.it pod položkou New Products o Substance Database. Využívání Databáze je nutno uvažovat jako orientační. Platná klasifikace nebezpečných látek v České republice je pouze ta, která je dána zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích a jeho prováděcími předpisy v platném znění. 18
Čl. 5 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B V 3 zákona jsou uvedena kritéria pro zařazení hodnoceného objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B, pokud překračuje některé z kvalifikačních množství Tabulky I nebo II přílohy č. 1 zákona. Zjištění, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nemá ve svém objektu nebo zařízení kvalifikační množství látek odpovídající určujícím množstvím pro skupinu A nebo B, a to ani podle seznamu vybraných látek (Tabulka I přílohy č. 1 zákona), ani podle seznamu látek, klasifikovaných podle nebezpečných vlastností (Tabulka II přílohy č. 1 zákona), ještě neznamená, že se na objekt nebo zařízení ustanovení hlavy III. až V. zákona nevztahují. Pokud není překročeno kvalifikační množství nebezpečných látek přímo, ale v objektu nebo zařízení je umístěno více menších množství nebezpečných látek (větší než 2% viz článek 3 tohoto metodického pokynu), je nutno sečíst jejich poměrná množství. U některých skupin nebezpečných látek, které mají obdobné nebezpečné vlastnosti, se pro účely zařazení do skupiny A nebo B sčítají jejich poměrná množství. Pro účely zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se používá sčítání všech dílčích množství podle vzorce, uvedeného v příloze č. 1 zákona. Příklad sčítání poměrných množství je uveden v příloze č. 3 tohoto metodického pokynu. Vzorec pro sčítání dílčích množství se uplatní nejprve pro kvalifikační množství rozhodující o zařazení do skupiny A. Pokud je hodnota výsledného ukazatele vyjadřující součet poměrů menší než 1, další ustanovení zákona se na objekt nebo zařízení nevztahují. Pokud je při použití kvalifikačních množství z prvého sloupce výsledná hodnota větší než 1, příslušná ustanovení zákona se na objekt a zařízení vztahují a objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A. Provedený výpočet je však nutno opakovat za použití kvalifikačních množství z druhého sloupce. Pokud při použití kvalifikačních množství z druhého sloupce je výsledná hodnota také větší než 1, musí být objekt nebo zařízení zařazen do skupiny B. Pokud je objekt nebo zařízení zařazeno do skupiny A nebo B, stává se podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba provozovatelem, který je povinen zpracovat a odeslat krajskému úřadu dokument návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B. Čl. 6 Zpracování návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B V 6 se provozovateli ukládá povinnost zaslat dokument o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B krajskému úřadu. Krajský úřad ve smyslu zákona znamená krajský úřad, v jehož územním obvodu objekt nebo zařízení s nebezpečnou látkou fyzicky leží. Do dokumentu provozovatel zapíše druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení (viz. článek 3 a 4). Do dokumentu provozovatel dále uvede stručný popis objektu nebo zařízení v rozsahu cca 5 až 22 řádků: stávající nebo plánované činnosti zařízení nebo objektu, okolí objektu nebo zařízení se všemi prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky. K dokumentu se připojí plán zařízení nebo objektu nebo mapa v měřítku 1 : 10 000, 1 : 25 000, ve které jsou zobrazeny všechny prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky. Do příslušné části dokumentu se zapíší látky použité pro výpočet spolu s popisem provedeného výpočtu. Dokument odešle provozovatel na krajský úřad v jedné tištěné i elektronické podobě. Dokument s návrhem na nové zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Tento dokument je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce též od ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestanou vztahovat povinnosti podle tohoto zákona. Čl. 7 Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem 1. května 2004 a nahrazuje metodický pokyn odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro postup při zařazování objektu nebo zařízení a zpracování oznámení podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií ze dne 31. ledna 2001, publikovaný ve Věstníku MŽP v částce 3/2001. V Praze dne 30. dubna 2004 19 Ing. Karel Bláha, CSc., v.r. ředitel odboru environmentálních rizik
Příloha č. 1: Příklad tabulky pro audit množství nebezpečných látek Poř. č. Označení tanku / skladu Objem dle projektu Vybraná nebezpečná látka Fyzikální forma látky Číslo CAS R-věta Množství v tunách Poznámka 20 Soupis nebezpečných látek klasifi kovaných podle jejich vybraných vlastností (Tabulka II.) umístěných v tancích, zásobnících a skladištích Poř. č. Označení tanku / skladu Objem dle projektu Skupina nebezpečnosti Druh nebezpečné látky R-věta Množství v tunách Poznámka
Příloha č. 2: Údaje o vybraných nebezpečných látkách Nebezpečné látky CAS č. Klasifikace dle vyhlášky č. 232/2004 Sb. Množství v tunách A B Dusičnan amonný 1) 6484-52-2-350 2500 Dusičnan amonný 2) 6484-52-2-1 250 5 000 Oxid arseničný, kyselina arseničná 1303-28-2 Karc.kat.1: R45 T: R23/25 N: R50, R53 1 2 Oxid arsenitý 1327-53-3 T+: R26 C: R35 N: R50 0,1 Brom 7726-95-6 T+: R26 C: R35 20 100 Chlor 7782-50-5 T: R23 Xi: R36/37/38 N: R50 10 25 Oxid nikelnatý Oxid niklitý Oxid nikličitý 1313-99-1 1314-06-3 12035-36-8 Karc.kat1: R49 R43 R53 Sirník nikelnatý 16812-54-7 Karc.kat.1: R49, R43 N: R50 R53 Disulfi d triniklu 12035-72-2 Karc.kat.1: R49, R43 N: R51 R53 Ethylenimin (Aziridin) 151-56-4 F: R11 Karc.kat 2: R45 Mut.kat2:R46 T+: R26/27/28 C: R34 N: R51 R53 1 10 20 Fluor 7782-41-4 R7, T+:R26 C: R35 10 20 Formaldehyd (c nad 90%) 50-00-0 Karc.kat.3:R40 T: R23/24/25 C: R34 R43 5 50 Vodík 1333-74-0 F+: R12 5 50 Chlorovodík (kapalný) 7647-01-0 T: R23 C: R35 5 50 Alkyly olova Repr.kat.: R61 Repr.kat.3: R62 T+:R26/27/ 28 R33 N: R50 R53 5 50 Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn F+: R12 50 200 Acetylen 74-86-2 R5,R6 F+: R12 5 50 Ethylenoxid 75-21-8 F+: R12 Karc.kat.2: R45 T: 23 Mut.kat.2: R46 Xi: R36/37/38 5 50 Propylenoxid 75-56-9 F+: R12 Karc.kat.2:R45 Mut.kat.2:R46 Xn:R20/21/22 Xi: R36/R37/38 5 50 Methanol 67-56-1 F: R11 T: R23/24/25 R39/23/24/25 500 5 000 4,4 -Methylenbis (2-chloranilin) 101-14-4 Karc.kat.2: R45 Xn: R22 N: R50 R53 0,01 Methyl-isokyanát 624-83-9 F+: R12 T: R23/24/25 Xi: R36/37/38 0,15 Kyslík 7782-44-7 O: R8 200 2 000 21
příloha č. 2 pokračování Nebezpečná látka CAS č. Klasifikace dle vyhlášky č. 232/2004 Sb. Množství v tunách A B Toluen-diisokyanát (2,6-TDI, 2,4-TDI, TDI) 91-08-7(1) 584-84-9(2) 26471-62-5 (3) Karc.kat.3: R40 T+: R26 38 R42/43 R52 R53 Xi: R36/37/ 10 100 Karbonyl chlorid 75-44-5 T+: R26 C: R34 0,3 0,75 (fosgen) Arsenovodík (arsin) 7784-42-1 F+:R12 0,2 1 Plynný fosforovodík 7803-51-2-0,2 1 (fosfi n) Chlorid sirnatý 10545-99-0 R14 C: R34 N: R50 1 1 Oxid sírový 7446-11-9-15 75 Motorový benzín a jiné F+: R12 5 000 50 000 lakové benzíny Polychlorované dibenzodioxiny a dibezofurany jako TCDD ekvivalent - - - 0,001 Karcinogeny: 4-Aminobifenyl nebo jeho soli 92-67-1 Karc.kat.1: R45 Xn: R22 Benzidin nebo jeho soli 92-87-5 Karc.kat.1: R45 Xn: R22 N: R50 R53 Bis(chloromethyl)ether 542-88-1 R10 Karc.kat.1: R45 T+: R26 T: R24 Xn: R22 Chloromethylmethylether 107-30-2 F: R11 Karc.kat.1: R45 Xn: R20/21/22 Dimethylkarbamoylchlorid 79-44-7 Karc.kat.2: R45 T: R23 Xn: R22 Xi: R36/37/ 38 Dimethylnitrosamin 62-75-9 Karc.kat.2: R45 T+: R26 T: R25 R48/25 N: R51 R53 Hexamethylfosfortriamid 680-31-9 Karc.kat.2: R45 Mut.kat.2: R46 0,001 0,001 2- Naftylamin nebo jeho 91-59-8 Karc.kat.1: R45 Xn: R22 N: R51 R53 soli Propan-1,3-sulton 1120-71-4 Karc.kat.2: R45 Xn: R21/22 4-Nitrobifenyl 92-93-3 Karc.kat.2: R45 N: R51 R53 22
Příloha č. 3: Údaje pro vybrané vlastnosti nebezpečných látek Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako 1.Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 2a R- věty Množství v tunách A B R2 50 200 2. Oxidující R7, R8, R9 50 200 3. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 3c R12 10 50 4a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 3b1 4b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 3b2 5. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 3a R17 R10 a R11 6. Vysoce toxické R26, R27, R28 R39/26/27/28 7. Toxické R23,R24,R25 R39/23/24/25 R48/23/24/25 8. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá defi nici uvedené v poznámce 2b 9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost: (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy (ii) R51: toxické pro vodní organismy a R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 10. Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost: R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15) R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 50 200 R11 5000 50000 R10 5000 50000 5 20 50 200 R3 10 50 R50, R50/53 200 500 R51/53 500 2000 R14, R14/15 R29 100 50 500 200 23
Příloha č. 4: Příklady použití sčítacího vzorce Příklad 1 V následující tabulce je uveden přehled nebezpečných látek včetně umístěného množství v posuzovaném objektu. Látka Množství Klasifikace Klasifikační množství t A B aceton 150 vysoce hořlavá kapalina 5 000 50 000 dimethyl sulfát 0.3 vysoce toxická 5 20 dusitan sodný 5 oxidující 50 200 kyslík 20 vybraná/oxidující 200 2 000 motorový benzín a jiné lakové benzíny 385 vybraná/hořlavá kapalina 5 000 50 000 naftalen-1-amin 12 nebezpečná pro ŽP (R51) 500 2 000 peroxid vodíku 15 oxidující 50 200 thiofenol 5 toxická 50 200 zkapalněné extrémně hořlavé plyny 28 vybraná 50 200 a) Z tabulky je patrné, že umístěné množství žádné z nebezpečných látek nepřekračuje klasifi kační množství pro zařazení do skupiny A nebo B. b) Z tohoto důvodu je použito sčítacího vzorce: 1. pro látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1 (výbušné s klasifi kací R 2), 2 (oxidující), 3 (extrémně hořlavé plyny a kapaliny), 4a (vysoce hořlavé), 4b (vysoce hořlavé kapaliny), 5 (hořlavé kapaliny) a 8 (výbušné s klasifi kací R 3) Tabulky II zákona s klasifi kačním množstvím pro zařazení do skupiny A. aceton dusitan sodný kyslík benzíny peroxid vodíku N = - --------- + ------------------- + ---------- + ------------- + ------------------- + 5 000 50 200 5 000 50 zkapalněné extrémně hořlavé plyny + --------------------------------------------------- 50 150 5 20 385 15 N = ---------- + -------------------- + ----------- + ------------- + ------------------ + 5000 50 200 5 000 50 28 + --------------------------------------------------- = 1,167 > 1 50 2. pro látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6 (vysoce toxické), 7 (toxické) a 9 (nebezpečné životnímu prostředí) Tabulky II zákona. dimethyl sulfát naftalen-1-amin thiofenol N = --------------------- + --------------------- + -------------- 5 500 50 0,3 12 5 N = --------------------- + --------------------- + -------------- = 0,184 < 1 5 500 50 24
c) pro první případ, ve kterém vychází ukazatel N >> 1, se provede součet rovněž s klasifi kačním množstvím pro zařazení do skupiny B (pouze pro látky v množství větším než 2 % klasifi kačního množství pro zařazení do skupiny B). dusitan sodný peroxid vodíku zkapalněné extrémně hořlavé plyny N = ------------------- + ---------------------- + ----------------------------------------------- 200 200 200 5 15 28 N = ------------------- + ---------------------- + ------------------------ = 0,24 < 1 200 200 200 Výsledkem použití sčítacího vzorce je zařazení objektu do skupiny A. Příklad 2 V následující tabulce je uveden přehled nebezpečných látek včetně umístěného množství v posuzovaném objektu. Látka Množství Klasifikace Klasifikační množství t A B chlór 15 vybraná/toxická 10 25 chlorid rtuťnatý 6.7 vysoce toxická 5 20 dimethyl sulfát 0.45 vysoce toxická 5 20 fenol 30 toxická 50 200 naftalen-1-amin 12 nebezpečná pro ŽP (R51) 500 2 000 peroxid vodíku 13 oxidující 50 200 thiofenol 5 toxická 50 200 a) Z tabulky je patrné, že v případě chlóru a chloridu rtuťnatého je překročeno klasifikační množství pro zařazení do skupiny A, u žádné z látek není překročeno klasifikační množství pro zařazení do skupiny B. b) Z tohoto důvodu je použito sčítacího vzorce pro určení, zda objekt nemá být zařazen do skupiny B. Do výpočtu není zahrnut naftalen-1-amin, jehož množství je nižší než 2 % klasifi kačního množství pro zařazení do skupiny B. chlór chlorid rtuťnatý dimethyl sulfát fenol thiofenol N = --------- + ------------------- + -------------------- + -------- + -------------- 25 20 20 200 200 15 6.7 0.45 30 5 N = -------- + ------------------- + -------------------- + -------- + -------------- = 1,13 25 20 20 200 200 Na základě výsledku sčítacího vzorce (N > 1) zařadí provozovatel objekt do skupiny B. 25
Příloha č. 5 PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM - VZOR Identifi kace objektu nebo zařízení Název objektu /zařízení: Ulice: Místo a PSČ: tel/fax/e-mail: IČ: Obchodní fi rma... na základě povinnosti podle 3 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), prověřila v jím vlastněném (užívaném) objektu (zařízení), v němž jsou umístěny nebezpečné látky množství těchto látek a zjistila, že toto množství je rovno nebo menší, než 2 % množství ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, uvedených v příloze č. 1 zákona, nebo se tyto látky vůbec nevyskytují. Tento protokolární záznam se vydává pro potřeby kontrolních orgánů podle 22 zákona. Za statutární orgán (podpis viz obchodní rejstřík) Jméno: Příjmení: :... Funkce: : Podpis: Jméno: Příjmení:. Funkce:.. Podpis: Místo / Datum: 26
SDĚLENÍ 11. SDĚLENÍ odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k používání freonu při stanovení NEL/EL ve vodách Datem přistoupení ČR do EU je zakázáno používání CFC-113 při laboratorním stanovení obsahu nepolárních extrahovatelných látek (NEL) a extrahovatelných látek (EL) ve vodách. Pro stanovení NEL/EL podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. se doporučuje metoda infračervené spektrometrie (IR) s dosud zavedeným postupem podle ČSN 75 7505/ČSN 75 7506, ve kterém se stávající extrakční činidlo 1,1,2-trifluor- 1,2,2-trichlorethan (TTE, CFC-113) nahradí novým extrakčním činidlem 1,2,4,4-tetrachloro-1,1,2,3,3,4-hexafluorobutan (Cl(CF2-CFCl)2Cl, obchodní název S-316). Pro stanovení EL je vhodnější používat gravimetrickou metodu podle ČSN 75 7508. V současné době se připravuje aktualizace příslušných norem, jejich vydání se očekává přibližně do konce roku 2004. Oznámení o vydání norem bude uveřejněno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Pro stanovení ukazatele NEL se výhledově předpokládá zavedení alternativní metody založené na plynové chromatografii podle ČSN EN ISO 9377-2. Ing. Jaroslav Kinkor, v. r. ředitel oboru ochrany vod 27