Koncepce energetické analýzy zemědělských podniků

Podobné dokumenty
Kalkulace vlastních nákladů jako podklad pro tvorbu cen

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

2013 NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (předběžné výsledky)

Projektování přechodného období

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

AK a obnovitelné zdroje energie

Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší.

Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Platné znění od /1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PĚSTITELSKÝCH TECHNOLOGIÍ U 2 DRUHŮ LAKR. Vladimír Mašán, Pavel Zemánek, Dagmar Opluštilová

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

Pracovní skupiny rostlinná výroba živočišná výroba. Jan Boudný, Bohdana Janotová ÚZEI, 1. dubna 2016

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Hodnoticí standard. Pěstitel základních plodin (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Chraňme půdu, chraňme klima Gently with soil gently in relation to climate. Wilfried Hartl

Zemědělský mechanizátor pro rostlinnou výrobu (kód: M)

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

Pokřivená ekologie biopaliva

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Uhlíková stopa úřadu

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, , Třebíč

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

Program rozvoje venkova ČR

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ

Energetický potenciál biomasy v MSK

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

Energetické využití odpadů

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

BIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, Uherský Brod k

Uhlí, koks a brikety v České republice

Kalkulace nákladů a výnosů bioplynových stanic v zemědělských podnicích

(Staro)nová role venkova a zemědělství. Yvonna Gaillyová, Jan Hollan, Veronica Ekologický institut

Uhlí, koks a brikety v České republice

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Uhlí, koks a brikety v České republice

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

23. května 2013 Pavel Cyrani

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Evropskou komisí schválená podpora čistých a vysokoprocentních biopaliv v dopravě na období

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby

SSOS_ZE_3.05 Přírodní zdroje

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Politika ochrany klimatu

NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (konečné výsledky)

Zemědělská půda v České republice

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s.

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Role krajské energetické agentury při naplňování aktuálních potřeb energetického hospodářství

Obnovitelné zdroje energie

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO EKONOMICKÉHO ÚČETNICTVÍ V ČR

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2018/2019 Obor: Agropodnikání M/01 ŠVP: Mechanizace v zemědělství. Maturitní okruhy z předmětu mechanizace

Část Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 týkající se MZE (příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830)

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA

Zemědělské systémy I týden

Transkript:

Koncepce energetické analýzy zemědělských podniků Jindřich Špička Alltech.com konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013

Obsah prezentace Význam zemědělství v konečné spotřebě energie. Zemědělství v environmentálních souvislostech. Ekologická stopa. Energetická bilance zemědělských podniků a komodit. Ukázky výstupů. Závěrečné zamyšlení.

Význam zemědělství v konečné spotřebě energie Zdroj: Eurostat Zemědělství se podílí v EU cca 2 % na konečné spotřebě energie.

Význam zemědělství v konečné spotřebě energie 5% 5% 4% 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 0% 1995 1996 1997 Podíl zemědělství na konečné spotřebě energie 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Význam zemědělství v konečné spotřebě energie odpovídá podílu zemědělství na HDP. Obnovitelné zdroje energie se podílejí více než 9 % na přímých energetických vstupech do zemědělství (průměr EU-27 je 7,2 %, průměr EU-15 je 5,6 %). 2009 2010 2011 EU-27 EU-15 ČR Elektrická energie 16,3% Obnovitelné zdroje a odpady 9,4% Zdroje: Eurostat, ČSÚ Přímé zdroje energie pro zemědělství (ČR, 2011) Tepelná energie 2,3% Uhlí a uhelné plyny 1,9% Zemní plyn 9,7% Ropné produkty 60,4%

Zemědělství v environmentálních souvislostech Podíl zemědělství na emisích skleníkových plynů (2010) -EU-27. 9,8 % -EU-15.. 9,8 % -ČR.. 5,6 % Emise skleníkových plynů v EU-27 podle zdrojů (mil. tun ekvivalentu CO 2 ) Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na generování odpadů (2010) -EU-27...1,7 % -EU-15...1,0% -ČR.0,6 % Zdroj: Eurostat

Ekologická stopa Zdroj: Školní atlas dnešního světa, Terra, 2011

Metodika energetické analýzy Přímé energie (pohonné hmoty, zemní plyn, elektřina) Hrubá energie produkce Zemědělský podnik (výrobní faktory, vnitropodnikové procesy) - neovlivnitelná specifika - ovlivnitelné faktory Nepřímé energie pořízené vstupy Nákupy krmiv Agrochemické přípravky Hnojiva Osivo, mladá zvířata Stroje a zařízení Budovy atd. Emise skleníkových plynů

Úroveň analýzy (podniková vs. komoditní) VSTUPY Osiva Hnojiva Ochrana rostlin Elektr. energie Paliva Krmiva Steliva Náhr. díly Práce Režie. (Energetické) Procesy Úprava půdy Hnojení Ochrana Fotosyntéza Krmení Metabolismus Dýchání VÝSTUPY Rostlinné komodity.... Produkty ŽV Ostatní (nezemědělské) činnosti

Metodika energetické analýzy Energetická efektivnost (EE) - poměr Hrubá vyrobená energie Spotřebovaná neobnovitelná energie (ekvivalent zásob) Energetická bilance (EB) rozdíl mezi uvedenými ukazateli Přímé obnovitelné energie (energie slunce, větru, vody) a lidská práce nejsou v kalkulacích zahrnuty.

Příklady konverzních koeficientů 1 kwh (kilowatthodina) = 3,6 MJ 1 MJ (megajoule) = 238,8 Kcal (kilokalorií) 1 TOE (tuna olejového ekvivalentu, TEP) = 41 868 MJ 1 EQF (ekvivalent litru pohonných hmot) = 35,8 MJ hnojiva Druh organického hnojiva Hodnota Jednotka Kejda 246 MJ/t Chlévská mrva 463 MJ/t Kompost 200 MJ/t Městské nebo průmyslové kaly 150 MJ/m 3 Druh výživné látky Hodnota Jednotka N 82,5 MJ/kg v.l. P 2 O 5 17,7 MJ/kg v.l. K 2 O 9,6 MJ/kg v.l. CaO 2,8 MJ/kg v.l. stroje Kategorie stroje Hodnota Jednotka Traktory 95,7 MJ/kg Stroje na zpracování půdy 99,2 MJ/kg Secí stroje 95,4 MJ/kg Rozmetadla a postřikovače 95,4 MJ/kg Sklízecí mlátička 83,5 MJ/kg Sklizeň slámy 95,4 MJ/kg Přívěsy a návěsy 83,5 MJ/kg emise Plyn (t/rok) Koeficient Jednotka CO 2 1 t CO 2 /rok N 2 O 310 t CO 2 /rok

Specifika energetických vstupů - stavby Stavby starší než 25 let jsou zcela odepsány a s jejich energetickým vstupem se nepočítá.

Specifika energetických vstupů - stroje Využití stroje na produkci pšenice ozimé (%) = 100* využití stroje pro výrobu pšenice ozimé (mth/rok, ha/rok) / [očekávaná životnost stroje (roky) * celosezónní a celopodnikové využití stroje (mth/rok, ha/rok)] Energie strojů a zařízení (MJ/rok) = koeficient (MJ/kg hmotnosti stroje) * % využití stroje na produkci pšenice ozimé Stroje starší než 25 let jsou zcela odepsány a s jejich energetickým vstupem se nepočítá.

Energie přímých a nepřímých vstupů Energie obsažená v produkci

Energetická efektivnost produkce pšenice (NAZV QH QH71016, 2007-2010) Prostorové rozmístění respondentů (135 podniků) Zdroj: Výběrové šetření ÚZEI

Energetická efektivnost produkce pšenice Četnost rozdělení energetické efektivnost pěstování pšenice ozimé (2008) 30 25 Histogram Normal Fit (Mean=5.7140377535, SD=1.6084051721) Frequency 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Energetická efektivnost Zdroj: Výběrové šetření ÚZEI

Energetická efektivnost produkce pšenice Závislost energetické a ekonomické efektivnosti (2007/08) y = 0,1949x + 0,7353 R 2 = 0,3779 4.0 DÍLČÍ EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST Výstupy (Kč/ha) / vstupy (Kč/ha) 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 Vysoká dílčí ekonomická efektivnost Nízká energetická efektivnost 1.0 Nízká dílčí ekonomická efektivnost Vysoká energetická efektivnost 0.5 Nízká dílčí ekonomická efektivnost Nízká energetická efektivnost 0.0 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5 5.0 5.5 6.0 6.5 7.0 7.5 8.0 8.5 9.0 9.5 10.0 10.5 11.0 ENERGETICKÁ EFEKTIVNOST Výstupy (GJ/ha) / vstupy (GJ/ha) Vysoká dílčí ekonomická efektivnost Vysoká energetická efektivnost Zdroj: Výběrové šetření ÚZEI

Závěry Zemědělství je odvětví, které energii nejen spotřebovává, ale také produkuje a předává k dalšímu využití. Energetická efektivnost je vhodným indikátorem trvale udržitelného rozvoje. Mezi podniky existují velké rozdíly v energetické efektivnosti. Potenciál pro zlepšení energetické (i ekonomické) efektivnost lze nalézt ve volbě technologie hnojení, přípravy půdy a setí, managementu eroze půdy, či optimalizaci dopravy. Měla by být zainteresovanost podniku na energetické efektivnosti čistě ekonomickou záležitostí, nebo je možné nalézt i ostatní pohnutky?

Ing. Jindřich Špička, Ph.D. Ústav zemědělské ekonomiky a informací Odbor Ekonomika agrárního sektoru Mánesova 75, Praha 2 Email: spicka.jindrich@uzei.cz